Maďarsko
Maďarsko je převážně rovinatá země, hlavně díky jeho poloze na Panonské pánvi. Pouze na severu okolo města Miskolc se rozkládá menší pohoří, které je součástí Karpat. Největším vrcholem Maďarska je Kékes, který se nachází v pohoří Mátra, nedaleko města Eger.Na jihu Maďarska se rozkládá Velká uherská nížina (Alföld), která zasahuje až do sousedního Rumunska a do Srbska.
Rovinatá krajina Velké uherské nížiny je z velké části přeměněna na zemědělskou, zachovaly se ale zbytky původní maďarské středoevropské stepi, označované jako puszta. Tato krajina je ochraňována např. jako národní park Hortobágy. Ovšem na jihozápadě Maďarska najdeme několik menších pohoří, zvláště v okolí největšího jezera Maďarska, Balaton.
Nejvýznamnějším pohořím z téhle oblasti je Bakoňský les, který je severně od Balatonu a nachází se v něm i město Veszprém. Asi 89% území nepřesahuje nadmořskou výšku do 200 m, nad 400 m n. m. leží asi jen asi 2%. Různorodost reliéfu lze zaznamenat i v hlavním městě. Západní část Budapešti (Budín) je poměrně členitá (Budínské vrchy), východní Pešť leží oproti tomu v rovině.
Bulharsko
Velká část povrchu Bulharska je hornatá. Centrální částí země se táhne ve směru ze západu na východ pohoří Stara Planina. Jižně od hlavního města vystupuje masiv Vitoša měřící 2290 m n. m. Jihozápad země vyplňuje mohutný horský masiv s pohořími Rila, kde je také nejvyšší hora Bulharska a také Balkánského poloostrova Musala měřící 2925 m n. m., dále Pirin a plošně rozsáhlejší Rodopy. Pirin a Rodopy patří do starobylého rodopského horského systému.
Zhruba prostředkem Bulharska se táhne od srbských hranic na západě po Černé moře na východě pohoří Stara Planina (česky Staré hory), které patří do systému Balkanid. Na sever od něj leží Dolnodunajská nížina, na jih Hornotrácká nížina. Stara planina je pokračováním Karpat a na rozdíl od Rodop patří do Alpsko-himálajského systému.
Do Černého moře odvádí své vody největší řeka země Dunaj, k úmoří Egejského moře patří Marica. Podnebí má na severu ráz kontinentální, na jihu a východě středomořský. Průměrné lednové teploty se pohybují od -2 do 2 °C, červencové od 21 do 25 °C. Průměrný roční úhrn srážek kolísá mezi 450 - 850 mm, na horách přes 1000 mm.
Skotsko
Skotsko (skotsky a anglicky: Scotland, galsky: Alba) je jednou ze čtyř zemí konstituční monarchie Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, která se nachází v severní části ostrova Velká Británie.[2] Jedinou suchozemskou hranici má s Anglií, na východě je Skotsko ohraničeno Severním mořem, na severu a západě Atlantským oceánem a na jihozápadě Severním průlivem a Irským mořem. Mimo pevninu se Skotsko rozkládá na více než 790 ostrovech, z nichž největší jsou Orkneje, Shetlandy a Hebridy.
Hlavním a druhým největším městem Skotska je Edinburgh, který je jedním z největších evropských finančních center. V 18. století bylo město centrem skotského osvícenství, díky kterému se Skotsko stalo jedním z obchodních, intelektuálních a průmyslových motorů Evropy. Největším skotským městem je Glasgow, které kdysi bylo jednou z předních světových průmyslových metropolí a v současné době je součástí velké glasgowské konurbace dominující Lowlands.
Ve Skotsku žije 5 144 200 obyvatel, z nichž většinu (88 %) tvoří Skotové. Úředními jazyky jsou angličtina, skotština a skotská gaelština.[6] Skotské království bylo nezávislé až do 1. dubna 1707, kdy vytvořilo personální unii s Anglickým královstvím, čímž vzniklo Spojené království Velké Británie. Tato unie byla výsledkem smlouvy o Unii z roku 1706 a vstoupila v platnost schválením zákona o Unii parlamenty obou zemí, navzdory rozsáhlým protestům v celém Skotsku.
Třebaže je Skotsko součástí Spojeného království, má svůj nezávislý politický systém a vlastní soukromé i veřejné právo (skotské právo).[10] Oddělení skotského právního a vzdělávacího systému a církve i po uzavření Unie přispělo k pokračování skotské kultury a skotské národní identity a část Skotů v čele se Skotskou národní stranou dlouhodobě usiluje o státní nezávislost na Spojeném království.
Kuba
Ostrov Kuba je označován jako perla Karibiku. Naší cestu začneme v metropoli země Havaně. Pevnosti, koloniální stavby. Po stopách Ernesta Hemingwaye. Klub Tropicana. Výroba kubánských doutníků. Ostrov Isla de la Juventud. Pohoří Pinar del Rio. Letoviska na Varaderu. diánské muzeum v Guamá. Krokodýlí farma. Cienfuegos. Trinidad. Camaguey. Poloostrov Sabinal. Santiago de Cuba.
Austrálie
Austrálie, oficiálně Australské společenství, někdy též Australský svaz, je stát na jižní polokouli tvořený stejnojmenným kontinentem, dále pak velkým ostrovem Tasmánií a množstvím menších ostrovů v Jižním, Indickém a Tichém oceánu. Na severu sousedí s Indonésií, Východním Timorem a Papuou Novou Guineou, na severovýchodě se Šalamounovými ostrovy, Vanuatu a Novou Kaledonií a na jihovýchodě s Novým Zélandem. Australská pevnina je obydlena více než 42 000 let domorodými obyvateli.
Po ojedinělých návštěvách rybářů ze severu a evropských objevitelů a obchodníků v sedmnáctém století byla v roce 1770 východní polovina kontinentu zabrána Velkou Británií, pobřeží osídleno transporty trestanců a 26. ledna 1788 vyhlášena jako kolonie Nový Jižní Wales. S nárůstem populace byly objevovány nové oblasti a tak bylo během 19. století vytvořeno pět dalších samosprávných britských zámořských teritorií.
1. ledna 1901 se šest kolonií stalo federací, čímž byl vytvořen Australský svaz. Od té doby v Austrálii funguje stabilní liberálně demokratický politický systém podobný politickému systému Kanady a dalších zemí. Hlavním městem je Canberra. V Austrálii žije přibližně 22 milionů obyvatel, převážně ve velkých pobřežních městech jako Sydney, Melbourne, Brisbane, Perth, Adelaide a Darwin.
Norsko
Norsko (zastarale Norvežsko, v místní jazykové verzi bokmål celým názvem Kongeriket Norge (Norské království), ve verzi nynorsk Kongeriket Noreg, v řeči národnostní menšiny Sámů Norga) je stát ve Skandinávii. Se svou rozlohou 323 758 kilometrů čtverečních zaujímá 8. místo v Evropě. Má zhruba 4,7 mil. obyvatel, z nichž zhruba 5,6 % má zahraniční původ (včetně evropských zemí). Hlavním městem je Oslo se zhruba 875.000 obyvateli.
Státním zřízením Norska je unitární stát a parlamentní monarchie. Sousedí se Švédskem na většině jihovýchodní hranice, Finskem a Ruskem na severovýchodě. S Ruskem vede spor o dělící linii teritoriálních vod v Barentsově moři. Pod norskou suverenitu patří rovněž arktické souostroví Svalbard (Špicberky) a ostrov Jan Mayen v blízkosti Islandu. Administrativně dosud patří Norsku také ostrov Bouvetøya v jižním Atlantiku.
Země si činí nárok i na Ostrov Petra I. v jižním Pacifiku a teritorium Země královny Maud (Dronning Maud Land) v Antarktidě. Norsko je převážně hornatá země, nejvyšší hora Galdhøpiggen měří 2469 metrů. V její blízkosti také leží dva norské ledovce Jostedalsbreen a Jotunheimen, lákající každý rok tisíce turistů. Na mezinárodní silnici E16, spojující Oslo s Bergenem na západním pobřeží Norska, se nachází nejdelší dopravní tunel na světě (Lærdal, 24,5 km dlouhý).
New York
New York (oficiálně The City of New York, v běžném užívání jen New York) je nejlidnatější město Spojených států a jeho metropolitní oblast patří mezi nejlidnatější na světě. Město bylo založeno Nizozemci v roce 1625 a od roku 1790 je největším městem Spojených států. New York byl také prvním hlavním městem Spojených států po přijetí Ústavy. V současnosti je jedním ze světových center obchodu a finančnictví. New York má také celosvětový vliv v oblasti médií, politiky, vzdělání, zábavy, umění, módy a reklamy. Je i ohniskem mezinárodních vztahů a diplomacie, neboť se zde nachází sídlo Organizace spojených národů.
Malta
Republika Malta je malý ostrovní stát ve Středozemním moři, ležící 95 km jižně od Sicílie a 290 km východně od afrického Tunisu. Tvoří ji 6 ostrovů, z nichž obydlené jsou pouze tři - Malta, Gozo a Comino. Největším z nich je Malta, kde se soustřeďuje hospodářský, politický a kulturní život.
Španělsko - Andalusie
Španělsko, ležící v jihozápadní Evropě a zaujímající velkou část Pyrenejského poloostrova, je se svou rozlohou 504 780 km čtverečních čtvrtou největší zemí Evropy. Ke Španělsku patří dvě souostroví - Kanárské ostrovy v Atlantském oceánu a Baleárské ostrovy, ležící ve středozemním moři a dvě města na severoafrickém pobřeží - Ceuta a Melilla. Španělské království (Reino de Espana) má přes 40 milionů obyvatel - (Španělé 72%, Katalánci 16%, Galicijci 7%, Baskové 2%). Úředním jazykem je španělština a katalánština (Katalánie a Baléárské ostrovy), galicijština (Galicie), valencijština (Valencijský region), baskičtina (Baskicko a některé oblasti Navarry). Ročně navštíví zemi až 60 milionů turistů.
Jihoafrická republika
Jihoafrická republika je jedním z největších a nejvyspělejších států afrického kontinentu. Nachází se na samém jihu tohoto světadílu. Sousedí s Namibií, Botswanou a Zimbabwe na severu, Mozambikem a Svazijskem na východě.
Izrael
Izrael je do značné míry shodný se Svatou zemí, která patrí k nejstarším kolébkám civilizace ve světě. Cesta začíná v Tel Avivu. Seznámíme se starou Jaffou, antickým Aškelonem a letoviskem Netanya. Ruiny římské Caesarey, přístav Haifa, křižácké Akko. V pohoří Galileje uvidíme Genezaretské jezero, město Tiberias, lázně Hammat Gader. Biblická místa Jardenit a Nazaret. Jeruzalém. Yad Vashem, Izraelské muzeum a Betlém. Oáza En Gedi s Davidovou soutěskou, pevnost Masáda, lázně En Boqeq. Mrtvé moře. Negevská poušť Přístav Ejlat.
Istanbul
Istanbul je fantastické dědictví byzantské říše a Konstantinopole. Jako jediné město na světě leží na dvou kontinentech. Evropa a Asie jsou zde odděleny Bosporskou úžinou. Na tiché asijské straně žijí bohatí občané, zatímco evropská část je rušným střediskem obchodu a starodávným centrem města. K prohlídce se zde nabízí Hagia Sophia, Modrá mešita, pevnost Yedikule a také oblíbený cíl turistů Velký bazar. Pojďte s námi navštívit město tisíce minaretů, dáme si šálek turecké kávy a budeme se kochat pohledem na Marmarské moře
Irsko
Ostrov, na kterém Irsko leží, se nachází v Atlantském oceánu severně od kontinentální Evropy a západně od Velké Británie. Asi 85 procent plochy ostrova zaujímá Irská republika.
Argentina
Argentinská republika se rozkládá v jižní části jižní Ameriky. Na východě hraničí s Brazílií, Uruguají a Atlantským oceánem, na západě s Chile a na severu s Bolívií a Paraguají.
Chile
Chilská republika se rozkládá na západním pobřeží Jižní Ameriky. Západní hranici Chile omývá Tichý oceán, na východě jej od zbytku jihoamerické pevniny odděluje pohoří Andy, které tvoří hranice s Bolívií a Argentinou, na severu sousedí s Peru.
Kanada
Kanada je územně druhá největší země světa, rozkládající se v severní části Severní Ameriky. Hraničí se Severním ledovým oceánem (sever), Atlantikem (východ), USA (jih a severozápad) a Tichým oceánem (západ). Kanada vznikla na území osídleném Indiány a Eskymáky jako unie britských zámořských teritorií a kolonií, z nichž některé byly předtím součástí francouzské koloniální říše. Nezávislost na Velké Británii získala mírovou cestou Zákonem o Britské Severní Americe (anglicky British North America Act) z roku 1867 a Canada Actem v roce 1982.
Kanada je federací deseti provincií a tří spolkových teritorií, parlamentní konstituční monarchií. Sama sebe definuje jako zemi dvoujazyčnou (oficiální jazyky jsou angličtina a francouzština) a multikulturní. Z průmyslového hlediska jde o technicky vyspělou zemi disponující rozsáhlými přírodními a nerostnými zdroji. Země má úzké politické a ekonomické vztahy s USA, s níž má dlouhou vojensky nestřeženou hranici. Jediným dalším státem, u něhož lze smysluplně mluvit o hranici s Kanadou, je Dánsko, od jehož závislého území - Grónska - oddělují kanadské arktické ostrovy jen úzké průlivy.
Rakousko
Rakousko (oficiální název zní Republika Rakousko, německy Republik Österreich) je vnitrozemská federativní republika ležící ve střední Evropě. Skládá se z 9 spolkových zemí. Hraničí s Lichtenštejnskem (délka hranice 35 km) a Švýcarskem (164 km) na západě, s Itálií (430 km) a Slovinskem (330 km) na jihu, s Maďarskem (366 km) a Slovenskem (91 km) na východě a s Českem (466,1 km) a Německem (784 km) na severu.
Rakousko je členem OSN, Rady Evropy, EU, Schengenského prostoru a Eurozóny. Největší města jsou Vídeň, Štýrský Hradec, Linec, Salzburg a Innsbruck. Oblíbenými turistickými cíli jsou Vídeň, Salzburg a Innsbruck, a také Zell am See, Grossglocknerská vysokohorská silnice a Kitzbühel.
Čína
Čína (tradiční znaky: 中國, zjednodušené znaky: 中国, hanyu pinyin: Zhōngguó, český přepis: Čung-kuo; tento pojem ovšem neznamená "Říše středu", jak praví žurnalistické klišé: ve starověku se jím označovaly "ústřední státy", tedy státy seskupené v Centrální planině, které představovaly tradiční kolébku čínské starověké kultury) je geografická oblast a historické území v Asii. Označuje prostor ovládaný čínskými impérii bez ohledu na to, šlo-li o etnicky čínské dynastie, nebo nikoli.
Mexiko
Mexiko, plným názvem Spojené státy mexické, španělsky Estados Unidos Mexicanos, je federativní republika na americkém kontinentě. Geopoliticky bývá řazena buď k Severní Americe nebo Střední Americe.
Slovensko
Hlavní město Bratislava, dále pak města Trnava. Pezinok - středisko vinařství. Modrá, Brezová pod Bradlom, Slovenský Grob. Piešťany - centrum slovenského lázeňství. Trenčín. Hornická města Banská Štiavnica, Kremnica, Zvolen, Oravský a Spišský hrad. Vysoké Tatry, Nízké Tatry, Malá Fatra. Demanovská jeskyně. Slovenský Ráj a Slovenský kras. Levoča. Turňanský hrad, Beliarský zámek, Košice.
Švédsko
Švédsko (oficiálně Švédské království), v místní řeči Sverige, je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě. Švédsko hraničí na západě s Norskem, na východě s Finskem a na jihu je spojeno s Dánskem pomocí unikátního mostu-tunelu přes průliv Öresund. Švédsko je se svou rozlohou 450,295 km² třetí největší zemí Evropské unie. Celkový počet obyvatel je zhruba 9,4 milionu, přičemž hustota osídlení je nízká (21 obyvatel na km²). Obyvatelstvo je koncentrováno především v jižní polovině země. Zhruba 85% populace žije v městských oblastech. Hlavním městem Švédska je Stockholm, který je zároveň i největším městem.