Libanon - pokladnice života
Pohnutá historie a poutavá současnost na východním pobřeží Středozemního moře.
Libanon je jednou z nejmenších zemí světa, přesto krajina vykazuje pozoruhodné rozdíly. Pobřeží Libanonské republiky je lemováno nížinou, jejíž šířka nepřesahuje sedm kilometrů. Reliéf krajiny se náhle prudce zvedá a kulminuje ve výšce přes tři tisíce metrů. Ani rozvoj měst zcela nezastiňuje originální architekturu v zemi, kde se navzájem mísí západní a východní vlivy. Historicky cenné budovy jsou citlivě restaurovány, ostře však kontrastují s chudými obydlími utečeneckých táborů. Všude se čile staví, často bez ohledu na začlenění novostaveb do krajiny. Trh s nemovitostmi je dotován Libanonci, žijícími v zahraničí. V zemi je oficiálním jazykem arabština, ale hodně se používá i angličtina a z historických důvodů také francouzština. Libanon je mnohonáboženský stát. Právoplatnou existenci tu má ústavou zaručena asi dvacítka náboženských společenství. Z obyvatel země čtvrtině Libanonců ještě nebylo patnáct let, devadesát procent z nich žije ve městech. Patrný je vývoj v postavení žen. Přes převládají tradice, kdy je muž vládcem, svědčí o změně mentality libanonské společnosti již padesátiprocentní podíl žen na počtu absolventů vysokých škol.
Katar, perla budoucnosti
Moderní tvář v souladu s prastarými tradicemi rychle se rozvíjejícího emirátu na Blízkém východě.
Perský záliv se táhne střední částí Blízkého východu. Katar leží při jeho jižním pobřeží na poloostrově o rozloze necelých 11 500 kilometrů čtverečních. Až do 20. století představovalo hlavní přírodní zdroj nedaleké moře. Ve své nejširší části měří totiž země sotva osmdesát kilometrů. Území tvoří převážně rozlehlá pouštní planina, klima a vyprahlá půda tak divoké vegetaci příliš nepřejí. V zimě tu nejsou vzácností prudké lijáky a tehdy se poušť teprve zazelená. Pečlivé hospodaření s vodou a její metodické rozdělování způsobují, že uprostřed léta poušť rozkvétá. Osmdesát procent katarské populace žije v Dauhá. Hlavní město změnilo během posledního půlstoletí zcela svou tvář. V emirátu, jehož nezávislost byla vyhlášena v roce 1971, je mimořádně rychlý ekonomický růst v souladu s úctou k národním tradicím. Katar povýšil na své základní priority zdraví lidu, blahobyt a vzdělání, mimořádnou péči věnuje také oblasti tělesné výchovy a sportu. Země organizuje sportovní akce mezinárodního významu.
Japonsko, země zenu zaslíbená
Prastará filozofie i moderní svět ve východní části Asie. Japonsko se táhne do oblouku u východního pobřeží Asie. Území státu tvoří pás ostrovů. Uprostřed souostroví leží největší ostrov Honšú. Sám o sobě představuje šedesát procent celkové plochy země. Nacházejí se na něm i dvě historicky poslední hlavní města, Kjóto a Tokio. Tři pětiny japonského území pokrývají hory, kopcovitý terén brání většímu rozvoji osídlení. Japonci maximálně využívají prostor a zemědělské plodiny vysazují na sebemenší volné ploše. Osmdesát procent Japonců žije ve městech, kde tradiční architektura bývá vytlačována moderními výškovými budovami. Tak je řešen problém s všeobecným nedostatkem prostoru. Dvacet procent Japonců již překročilo věk pětašedesáti let. O starší spoluobčany pečuje celá společnost, neboť solidarita tam není jen slovo, ale realita. Japonci rovněž milují disciplinu. Zen-buddhismus, který se do země dostal ve 12. století, je založen na meditaci. Zenová zahrada, oproštěná od všech zbytečných okras, tak má umožnit rozjímání a poznání sebe samého.
Omán, tajemný Orient
Pestrý svět v sultanátu na východě Arabského poloostrova. Po dobu několika staletí ovládal Omán moře a tvořil předmostí směrem na Východ. Dnes má země 1 700 kilometrů pobřeží lemovaného povětšinou pouštními oblastmi. Na rozdíl od sousedních emirátů, rozprostírajících se u břehů Perského zálivu, je povrch Ománu místy hornatý a některé vrcholy dosahují výšky až 3 000 metrů. První známky lidského osídlení se v těchto místech objevily několik tisíc let před Kristem. K založení hlavního města Maskat došlo v 1. století po Kristu. Město zaujímá strategickou polohu u vstupu do Perského zálivu. Počátkem 16. století se tam usídlili Portugalci a setrvali až do příchodu Osmanů o 150 let později. Odchod cizích mocností prohloubil soupeření mezi významnými rody. Každý se pokoušel prosadit, přičemž obsazoval portugalské bašty a budoval nové pevnosti. Omán po staletí představoval pro kolonisty velké lákadlo, až v roce 1970 se země stala oficiálně Sultanátem Omán.
Skotsko, zrcadlo času
Bohatá historie i poutavá současnost na severu Velké Británie. Skotsko je charakteristické svým členitým povrchem. Nížinné oblasti Skotska, nazývané Lowlands, jsou typické pro jih země. Topografie Skotské vysočiny, Scottish Highlands, má zase blíže ke Skandinávii než k Velké Británii. Skotsko razí své vlastní mince a odedávna se snaží prosadit svoji identitu. Symbolem země je bodlák. Být vyznamenán řádem s touto rostlinou znamenalo ve středověku tu nejvyšší možnou poctu. Hlavnímu městu Edinburghu dodává patřičné vážnosti hrad, tyčící se na vrcholku vyhaslé sopky. Množství historických památek ve skotské metropoli je pak skutečným dokladem jeho slavné historie. Současné Skotsko je do značné míry stále prodchnuto minulostí. A dnešek je často jen zrcadlem jeho dějin
Nová Kaledonie, červená a modrá
Půvabné souostroví ve znamení barev půdy a oceánu. Nová Kaledonie leží ve vodách Pacifiku přibližně 1 500 kilometrů na východ od Austrálie. Souostroví se už před 80 miliony let oddělilo od kontinentálního bloku, jehož bylo spolu s Austrálií a Novým Zélandem součástí. Také proto tam sedmdesát pět procent veškeré vegetace tvoří endemické druhy. Tradiční činností je zemědělství, přestože je vykonáváno sotva na deseti procentech půdy, rovněž zemědělci tvoří necelých deset procent obyvatelstva země. Většina zemědělské půdy je využívána k chovu dobytka. Stejně jako půda jsou důležité i zdroje, jež skýtá oceán. Rybolov ve velkém umožňuje dobrou obživu a také veškerá důlní produkce se vyváží po vodě, ať už se jedná se o nikl, železo nebo chrom. Na vzestupu je i turistický ruch, který se stal druhým největším dodavatelem pracovních míst.
Londýn, zrcadlo světa
Metropole plná života. Londýn patří mezi největší evropské metropole. Páteří hlavního města Spojeného království je řeka Temže. Je osou, kolem níž se město rozvinulo. Londýn se pyšní tisíciletou historií. Po dlouhá léta byl hlavním městem koloniální říše a vždy ctil svoji minulost. Památky, které má na svém území, jsou symbolem jeho velikosti. Britská metropole zároveň překvapuje nedostatkem architektonické jednoty. Až udivující jsou rozdílné, vedle sebe přežívající styly. Zvláštní místo je v Londýně vyhrazeno uměleckým hodnotám. Umění je považováno za jeden z mnoha výrazových prostředků a možná více než kdekoli jinde se právě svoboda každého výrazu těší mimořádné úctě. Londýn je tolerantní, pokud jde o politické názory, náboženství i kulturu.
Jeruzalém, město vášní a naděje
Putování bohatou historií i pestrou současností. Jeruzalém se vypíná na vápencových pahorcích v nadmořské výšce 800 metrů. Během tří tisíc let své existence si vybudoval bohatou historii. Staré město odkrývá za svými zdmi na jednom kilometru čtverečním bezpočet obdivuhodně zachovalých památek. Stopy historie sahají až do 8. století před Kristem, kdy byla vybudována první městská hradba. Jeruzalém má ale i svoji moderní tvář. Nové čtvrti, dokonale začleněné do terénu, dávají prostor pro stavbu řady administrativních budov. Ve městě se během půldruhého století sedmdesátkrát zvýšil počet obyvatel. Dnes žije ve velkém Jeruzalémě více než 700 000 obyvatel. Jeruzalém je posvátným městem pro tři velká monoteistická náboženství. Uctívaná místa přitahují poutníky z řad židů, muslimů i křesťanů. Jejich počet značně kolísá v závislosti na kalendáři a významu jednotlivých svátků.
Libanon, krásy a tajemství Blízkého východu
Neopakovatelné horské scenérie se střídají s poutavými údolími, směřujícími k moři. Libanon, to je harmonie rozmanitosti. Země poznala mír i válku, svobodu i okupaci, slávu i úpadek. Pyšnit se může pozoruhodnými památkami, obdivuhodnou kulturní a náboženskou různorodostí, oscilující mezi hlubokými orientálními kořeny a zálibou v západním světě.
Navštívíme hlavní město Bejrút, nenecháme si ujít historické centrum ani vyhlášenou pobřežní promenádu. Poznáme tradiční centra obchodu, ochutnáme místní delikatesy a zvláštní pozornost budeme věnovat architektonickým klenotům. Překvapí nás i moderní výdobytky masové zábavy, objevíme například několik lyžařských středisek, obležených v zimních měsících davy turistů, které láká možnost proměnit ranní lyžování za odpolední koupání v moři.
Portugalsko, iberský poklad
Fascinující přírodní rozmanitost a pozoruhodné kulturní dědictví na západě Evropy.
Někteří básníci popisují Portugalsko jako dlouhý pruh země, podobající se lidské tváři, na níž ústí řeky vykresluje úsměv. Tato západní výspa Evropy lákala po dlouhé věky všemožné uchvatitele. Dobývaná i dobývající, stala se kdysi místem, odkud vyplouvali a kam se vraceli největší cestovatelé. A nabízí-li Portugalsko návštěvníkovi pozoruhodné kulturní i náboženské dědictví a také svoji pohnutou historii, neméně fascinující je rovněž jeho úžasná přírodní rozmanitost. Objevíme města, krajinu i zvláštní atmosféru v zemi kontrastů, které lze objevovat za podmanivých melancholických tónů uprostřed Iberského poloostrova.
Arménie, země Noemova
Přírodní krásy i hmatatelné odkazy předků na území jedné z nejstarších křesťanských civilizací světa
Arménie je pro většinu z nás jen málo známá země. Kdysi dávno zaujímala území o rozloze asi čtyř set tisíc čtverečních kilometrů, dnes se Arménská republika nachází na severovýchodě svého bývalého území mezi Gruzií, Ázerbájdžánem, Íránem a Tureckem. Po rozpadu Sovětského svazu se v roce 1991 stala členem Společenství nezávislých států.Tato malá země, která se rozkládá na téměř třiceti tisících čtverečních kilometrech, skrývá celou řadu nepříliš známých, přesto výjimečných památek i přírodních scenérií. Lidé jsou tam obdařeni duchovní silou a schopností se přizpůsobovat, jen tak se mohla zrodit země, která je dnes považována za jednu z nejstarších křesťanských civilizací světa.
Egypt, putování podél Nilu
Ohromující svědectví dávných časů. Budeme sledovat tok řeky Nilu, navštívíme pyramidy, Alexandrii i Káhiru. Projdeme se jejími rušnými uličkami a zavítáme do jedinečného muzea. Vyjedeme si na felúce po vlnách Nilu, prozkoumáme Horní Egypt a jeho chrámy: Luxor, Edfu, Abú Simbil. Nezapomeneme ani na partičku domina, při které vám místní nabídnou okusit vodní dýmku zvanou šíša.Fascinování nebudeme jen pozoruhodnými otisky dávných věků, ale také ohromujícím tichem pouště, kam faraóni vysílali hledače drahých kamenů. Naše putování zakončíme u Rudého moře.
Peru, incký skvost
Cesta do samého srdce tisícileté kultury v západní části jihoamerického kontinentu.
Peru je zemí protikladů. Moderní, dynamická města se tu střídají s pozůstatky slavné minulosti. Klima je tady stejně různorodé jako národy, které místní krajinu obývají. A pestré jsou i tradice, jež se zde zachovaly.Peru svými zapomenutými chrámy, skrytými poklady a nádhernou přírodou láká už odnepaměti nejrůznější dobrodruhy. Krásami Posvátného údolí počínaje, přes plovoucí ostrovy v jezeře Titicaca až k tajemství Machu Picchu je Peru příslibem jedinečného putování do samého srdce tisícileté kultury.
Kazachstán, křižovatka Střední Asie
Kazachstán nabízí jedinečnou podívanou na nejrozmanitější scenérie divoké přírody. I jeho kultura a lid se vyznačují pozoruhodnou pestrostí, jež je dědictvím pohnuté historie sahající od Hedvábné cesty až po bývalý Sovětský svaz. Navštívíme Astanu, od roku 1997 nové hlavní město země, které během několika let doslova povstalo z pouště a díky řadě originálních futuristických staveb získalo až mystický náboj. Naše kroky dále povedou do Almaty, do ekonomického střediska země, která získala nezávislost v roce 1991 a od té doby zažívá bouřlivý ekonomický rozvoj spojený především s těžbou ropy. Budeme sledovat tradiční lov s opeřencem, pár kilometrů od Almaty navštívíme lyžařské středisko Čimbulak, které hostilo asijské zimní hry. V závěru se ocitneme na severu země v blízkosti ruských hranic, kde leží oblast Borovoje. Přezdívka "kazašské Švýcarsko" je tady na místě, objevíme nádhernou krajinu s množstvím jezer.
Gruzie, nejstřeženější tajemství Kavkazu
Uhrančivá přitažlivost památek a přírodních krás u břehů Černého moře.
Říká se, že přírodním krásám Černomoří podlehl sám Bůh a často tam prodléval. Gruzíncům věnoval nádherné přírodní scenérie jako znak díků za pozvání k oslavě rozdělení souše na jednotlivé země. Od té doby střeží Gruzie umělecký odkaz svých předků a pěstuje své jedinečné tradice.
Země má až uhrančivou přitažlivost, její motto: "síla je v jednotě" odráží moudrost národa, který přetrpěl řadu invazí a ozbrojených konfliktů.
Ačkoli je Gruzie rozlohou nevelká, uchovala si neuvěřitelnou rozmanitost živočišných druhů. Je to pravá kavkazská země se středomořskou atmosférou, kde žije národ prodchnutý evropanstvím a západním duchem.
Himálajská království
Úchvatné scenérie a dosud nepříliš probádané končiny asijského pohoří. Španělský dokument.
Vydáme se na cestu po himálajských královstvích, krajinou úchvatných scenérií, obývanou prostými lidmi, jejichž život se řídí potřebou být ve stálém spojení se záhrobím. Abychom poznali kulturu Tibeťanů, pronikneme do nepřístupných údolí Ladaku a navštívíme také útesy v nepálském Gándakí, kde Gurungové vybírají med holýma rukama. Prozkoumáme rovněž Tibet a jeho chrámy, v nichž jsou modlitby vytesané do kamene, a objevíme hory poseté modlitbami, které vítr odnáší do záhrobí. Zavítáme mezi lidi v odlehlých končinách, kteří se před staletími usadili tady, na úpatí nejvyšších horstev na světě.
Guadeloupe, ostrovní ráj
Guadeloupe se řadí k Závětrným ostrovům v Malých Antilách a je nádherným místem, jako stvořeným k odpočinku a snění. Obdivovat můžeme rozmanitou krajinu, pestrou směsici jazyků a rovněž bohatou kulturu. Ostrovy mají společnou a poměrně složitou historii. Guadeloupské souostroví bylo původně obýváno kmeny jihoamerických indiánů. Pak ale dorazili kolonisté ze Španělska, Anglie a Francie, takže lze ještě dnes vypozorovat patrné stopy po jednotlivých vlnách přistěhovalců. Otroctví bylo zrušeno teprve před sto padesáti lety, a tak památky i na toto kruté období dávají o sobě vědět na každém kroku.
Do země lovců lebek
Novou Guineu rozděluje rovná severojižní hranice na dvě poloviny. Zatímco Irian Jaya patří k Indonésii, Papua - Nová Guinea je nezávislou zemí ve východní části ostrova, jenž byl ještě ve dvacátém století postrachem mořeplavců. Žily tam divoké kmeny, mezi nimi často i kanibalové a lovci lebek. Byla to země neustálých kmenových válek a zabíjení bohužel neskončilo dodnes. I v současné době tam každoročně násilnou smrtí vyhasne život více než šesti tisícům lidí. My se vypravíme do odlehlého, málo prozkoumaného světa. Nalezneme v něm více než sedm set různých kultur. Drsnou krajinou vysokých hor a hlubokých údolí protékají stovky řek plných krokodýlů. V tajuplném světě, ukrytém pod hustým porostem džungle, se příroda odhaluje v plné kráse a životodárné síle. Vydejte se s námi na výpravu proti proudu času k úsvitu civilizace.