Říp
V úvodním dílu třináctidílného televizního putovního cyklu se herečka Květa Fialová a geolog a spisovatel Václav Cílek vydávají na naši nejslavnější horu. Tento malý vulkanický „kopeček“ si obyvatelé české kotliny zabudovali do svých bájí a mýtů. Říp ležel přesně uprostřed tehdejšího slovanského osídlení, především kmene Čechů. Postupně se stal Říp středem jejich světa, odkud bylo možno dohlédnout až k jeho hranicím. Přestože je doloženo, že v úrodných nížinách kolem Řípu žily desítky civilizací, na Řípu nikdy nebydleli lidé. Stejně jako řada vrcholků Českého středohoří Říp byl holý a až v devatenáctém století byl uměle zalesněn. Jaká tajemství tato hora ukrývá a co znamená pro český národ?

Kozákov
Kozákov u Turnova je nejvyšší horou Českého ráje a doslova horou plnou pokladů. V druhém dílu televizního putovního cyklu herečka Květa Fialová a geolog a spisovatel Václav Cílek procházejí pískovcovými skalními městy Českého ráje. Kdy a jak tato skalní města vznikla? Navštíví kdysi slavné lázně Sedmihorky, kde v devatenáctém století herci Národního divadla našli název pro magickou krajinu skalních měst a kaňonů – Český ráj. Na Kozákově navštíví slavný Votrubcův lom, kde se těžily drahé kameny. Tato třetihorní sopka lákala vlašské prospektory už ve středověku, dala vznik turnovské šperkařské tradici a dodnes ukrývá množství achátu, ametystu, jaspisu a dalších polodrahokamů…

Radhošť
Květa Fialová a dr. Václav Cílek ve třetí části televizního cyklu putují po Radhošti, který se stal skutečně moravskou národní horou. Nový pohled na pověsti a mýty spojované s Radhoštěm, na tradici slovanského boha Radegasta a prvních věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Tato hora jako magnet přitahovala moravské vlastence a proto v sedle Radhoště vznikl soubor výletních ubytoven Pustevny slovenského architekta Dušana Samo Jurkoviče. Snahu o národní identitu této hory dokresluje i kaple věrozvěstů Cyrila a Metoděje, jejich sousoší a socha pohanského boha Radegasta, kterou hoře věnoval slavný Čechoameričan, sochař Albín Polášek.

Trosky
Květa Fialová a dr. Václav Cílek procházejí pozoruhodnou krajinou sopek a skalních měst. Z královského hradu Veliš putují do Jičína, který se měl podle Valdštejna, podobně jako Florencie, stát centrem evropské politiky a umění. Nejslavnější česká lipová alej zavede poutníky do Valdštejnské lodžie, která je jedním z prvních stavebních kamenů Valdštejnovy plánované barokní krajiny. Mezi Jičínem a Troskami leží Prachovské skály, kde se uskutečnily první horolezecké výstupy na území Čech. Jak toto skalní město vzniklo a jak se proměňuje během staletí? Cílem trasy je hrad Trosky, obě jeho věže vyrůstají ze dvou čedičových suků a staly se unikátní dominantou Českého ráje. Režie: Martin Slunečko.

Milešovka
V další epizodě cyklu putuje Květa Fialová s Václavem Cílkem za třetím nejkrásnějším výhledem na světě. Toto napsal o Milešovce přírodovědec a zakladatel moderní geografie Alexander von Humboldt. Jak tato hora a okolní vulkány vznikly? Milešovka, „hromová hora“ je nejvyšším masivem Českého Středohoří a je považována za největrnější a nejbouřlivější horu u nás. Možná právě proto na jejím vrcholku byla postavena první meteorologická observatoř na našem území. Kromě Milešovky vystoupíme na neznámou, ale pozoruhodnou tabulovou horu Hradišťany. V době bronzové zde vzniklo keltské hradiště, které je nejvýše položeným hradištěm u nás. Dodnes se na jeho obvodu zachovaly původní čedičové valy. A protože jsme v oblasti vulkánů, v magmatu v hlubinách země, vznikly české granáty…

Kleť
Kleť, nejvyšší hora Blanského lesa, tvoří obří předsunutý masiv Šumavy, ze kterého jsou vidět prakticky celé jižní Čechy a za dobré viditelnosti i hřebeny Alp. Možná právě proto na Kleti byla postavena první kamenná rozhledna v Čechách. Na vrcholek Kleti Květa Fialová s Václavem Cílkem putují z romantické zátočiny Vltavy pod Dívčím kamenem. Tento rožmberský hrad vyrostl na skalním ostrohu, který byl obydlen už v době bronzové. Na temeni protějšího kopce leží slavné keltské oppidum Třísov, které bylo součástí keltských hradišť zbudovaných podél Vltavy. Kleť je unikátní svým klimatem: díky jižním větrům, které přeletí Alpy, je zde tepleji, než ve stejné výšce na šumavských pláních. Co znamenala Kleť pro obyvatele jižních Čech a jaký má význam pro český národ?

Radobýl
Přestože je Radobýl poměrně nízký sopečný vrch, je z něj vidět nejvyšší a nejrozsáhlejší oblast Českého Středohoří. Radobýl si při svém pobytu v Litoměřicích oblíbil otec českých poutníků Karel Hynek Mácha. Psal tady básně a z jeho vrcholu uviděl požár v Litoměřicích, který se mu stal osudným. Herečka Květa Fialová s geologem a spisovatelem Václavem Cílkem se vydávají po stopách Karla Hynka Máchy do centra Litoměřic, vystoupí na několik kopců s unikátním výhledem na České Středohoří a na Portu Bohemicu. Vrch Radobýl věnoval Karel IV. Litoměřicím, aby se na jeho svazích pěstovala vinná réva. Dodnes tady najdeme několik viničných tratí, kde se rodí vysoce kvalitní bílá vína. V minulosti byl na Radobýlu těžen čedič, při těžbě tady vznikla hluboká jizva, rozsáhlá lomová stěna, kde můžeme rozpoznat unikátní sloupcový rozpad této horniny. Režie: Martin Slunečko.

Blaník
S nadsázkou lze říct, že Blaník se stal nejznámější a nejstarší vojenskou základnou v Čechách. Tato hora vždycky jako magnet přitahovala vizionáře a blouznivce. Podobný osud měl i Malý Blaník, na kterém stával malý hrad, který zmizel téměř beze stopy. V době baroka na Malý Blaník putovali věřící a proto tady byla postavena poutní kaple. Z centrální barokní budovy se dodnes zachovaly jen obvodové zdi a rozsáhlou kapli pohltil bukový les. Na Velkém Blaníku najdeme ruiny o dva tisíce let starší. Jedná se o zbytky valů keltského opevnění. Květa Fialová s Václavem Cílkem navštíví také Veřejovou skálu, která se podle pověsti otevře a z ní vystoupí bájné vojsko, až bude českému národu nejhůře. Proč to byl právě Blaník, ke kterému se upíná naděje národa?

Hostýn
Cílem putování Květy Fialové a Václava Cílka je „maják Moravy“, Hostýn. Vrchol Hostýna byl po mnoho staletí opevněn, posledními doloženými obyvateli Hostýna byli Keltové. Z této významné pravěké lokality bylo možné kontrolovat Jantarovou stezku, po které putovaly karavany se zbožím mezi Baltem a antickým světem. Zřejmě Václav Hájek z Libočan vytvořil v 16. století legendu o zázračném vítězství Jana ze Šternberka nad Tatary na Hostýně. Tento příběh se v pobělohorské době proměnil v mariánskou legendu a na vrcholu Hostýna vyrostla poutní bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Mezi dvěma vrcholy Hostýna byla postavena křížová cesta, kterou navrhl slovenský architekt Dušan Jurkovič ve slohu inspirovaném lidovou tradicí. Proč a kdy se Hostýn stal jednou z nejpamátnějších moravských hor.

Sněžka
Na naši nejvyšší horu Květa Fialová s Václavem Cílkem putují Obřím dolem, kde se usadili původní obyvatelé Alp. Ještě před sto lety Obří důl vypadal jako alpské údolí s pasoucími se kravičkami na květnatých loukách, dnes je zalesněn. Na úbočí Sněžky se ukrývá vstup do středověkého dolu Kovárna, kde se několik staletí těžily barevné kovy a později arzenové rudy. Ty se pak zpracovávaly v pecích v dnešní Peci pod Sněžkou. V útrobách hory jsou téměř čtyři kilometry štol a část byla díky albeřickým speleologům zpřístupněna turistům. Sněžka patří k nejchladnějším místům v republice a spolu s hřebeny Krkonoš se stala výspou severské tundry. Krkonoše jsou geologickou čítankou posledních ledových dob, nacházíme tady důsledky činnosti malých ledovců. Čím jsou Krkonoše jedinečné a co je spojuje se vzdálenou Skandinávií?

Pálava
Pálava neboli Pavlovské vrchy, které zdálky připomínají mamuta, leží uprostřed prastaré kulturní krajiny jižní Moravy. Ta patří k nejdéle osídleným místům našeho území. Touto sluneční krajinou putuje Květa Fialová a Václav Cílek za soškou Věstonické Venuše, která je považována za nejstarší keramickou sochu na světě. Území při soutoku tří řek – Dyje, Svratky a Jihlavy – pod Pavlovskými vrchy, proslavily bohaté archeologické nálezy, které doložily dávné osídlení lovci mamutů. V Dolních Věstonicích najdeme i Kalendář věků. Jedná se o bývalý lom, kde v dvanáctimetrové vrstvě spraší můžeme číst, jak se vyvíjelo naše klima v posledních sto tisíci letech, tedy jak probíhala poslední doba ledová. Je pravděpodobné, že poblíž Mušova byla napsána první kniha na českém území. Nejedná se o památku na věrozvěsty Cyrila a Metoděje, ale na vojenský tábor desáté římské legie, kterou pravidelně navštěvoval římský císař Marcus Aurelius a právě tady zřejmě psal slavné Hovory k sobě…

Bezděz
Velký Bezděz je nesporně hora, ze které je možné kontrolovat čtvrtinu Čech. Také proto na jeho vrcholu vyrostl raně gotický hrad, který se stal zřejmě nejslavnějším královským žalářem. Tady nedobrovolně prožil řadu měsíců teprve sedmiletý Václav II., kterého tady nechal uvěznit markrabě Ota Braniborský. Květa Fialová s Václavem Cílkem putují na Bezděz ve stopách Karla Hynka Máchy a jejich cesta vede kolem Velkého rybníka, který byl až koncem čtyřicátých let přejmenován na Máchovo jezero. Sousední rybník Břehyně je starší a přírodovědně mnohem cennější: obklopují jej rákosiny, rašeliniště, mokřadní louky a už v roce 1933 byl vyhlášen jako přírodní rezervace. V celé oblasti až k Ralsku jsou neobyčejně chudé písčité půdy a tak se toto území od středověku spíše vylidňuje. Možná právě proto se Karel Hynek Mácha do tohoto pustého kraje zamiloval. Bezděz navštívil nejméně sedmkrát a v jeho okolí našel i námět pro svůj Máj. Jakou roli sehrála tato pevnost v české historii a jak cenná je okolní krajin.

Petřín
V poslední epizodě třináctidílného cyklu Magické hory se Květa Fialová a Václav Cílek vydávají na Petřín a to nejdříve po Vltavě. Plují pod Karlovým mostem, který byl pět staletí jedinou spojnicí mezi oběma břehy řeky. Z Petřína bylo možné kontrolovat celou pražskou kotlinu. Ze západní strany ale vůbec jako kopec nepůsobí… Kronikář Kosmas Petřín popsal jako místo velmi skalnaté, jemuž právě pro množství skal říkají Petřín, zřejmě od latinského slova petra, což znamená skála. Na temeni Petřína vznikly opukové a pískovcové lomy a část románské Prahy byla postavena právě z petřínské opuky. Až za Strahovský klášter se táhne přes tisíc metrů dlouhá opuková Hladová zeď, která měla nesporně obranný charakter a současně dala stovkám lidí práci. Po pískovcových lomech na úbočí Petřína zůstaly stěny, dodnes na nich najdeme milostné vzkazy návštěvníků z devatenáctého století. Zajímavé je, že lesní porosty na Petříně mohou být pozůstatky původního pralesa, na jeho svazích byla středověká obora, kde se netěžilo dřevo. Putování po Petříně tak přináší řadu nových pohledů na kopec, pod nímž se psala historie Prahy…