Zlatá horečka v českém království S historikem a archeologem Václavem Cílkem navštívíme lokality, kde se už dob keltského osídlení rýžovalo či dolovalo zlato. V prostředí Kašperského muzea a v historické důlní chodbě bude Václav Cílek hovořit o středověkém způsobu dobývání zlata, i o hospodářsko ekonomických souvislostech vývoje českého království vzhledem k zhruba třem stům historických ložisek zlata na jeho území. S kamerou navštívíme veřejnosti zpřístupněné historické štoly a vydáme se i do míst, která pracovníci muzea zkoumají a objevují. Velice významné naleziště zlata bylo v Jílovém u Prahy. Podle všeho jílovské zlato bylo použito k výrobě korunovačních klenotů jak prvních českých králů, tak i Karlem IV.

Zlato ze Zlatých hor Rýžování zlata zde probíhalo ve středověku někdy už od 12. století. První písemná zmínka o zlatých dolech je z roku 1222. Připomene, že o toto území se historicky vedly stálé spory a války, které dost podstatně ovlivnily život zdejších obyvatel,jimž zlato mnoho štěstí nepřineslo. Spíš naopak, spory o toto území a války město pravidelně ničily, až nakonec byly Zlaté hory především tkalcovským městem. Horníci se sem vrátili až v polovině minulého století. Ovšem s výkonnou technikou. Až do roku 1993, kdy bylo dolování ukončeno, vytěžili horníci 1200 kilogramů zlata. Uvidíme pozůstatky po moderní těžbě, které zůstaly na místě.

Stříbrné hory Kutné Pořad nás seznámí s historií dolování stříbra v Kutné hoře, kkteré vlastně dalo vznik tomuto městu. V doprovodu speleologů z muzea stříbra vstoupíme do středověkého dolu. Budeme svědky tzv. Kutnohorského stříbření, během kterého se město vrací do doby před šesti sty léty, kdy do jeho ulic zavítal král Václav II. s celým svým doprovodem. Celé město se odívá do historického roucha a po dva dny žije oslavami. Zúčastníme se slavnostní mše v kostele sv. Barbory a rytířského turnaje v městském parku i velkolepého kostýmního průvodu ulicemi města.

Příbramské stříbro Na Příbramsku bylo už dávnými prospektory odhaleno zrudnění, ale teprve koncem 16. století se objevily první pokusy o těžbu stříbra, ovšem s ne příliš valnými výsledky. Skutečný rozvoj hornictví přinesla až druhá polovina 18. století.
V dole Vojtěch nás Václav Cílek provede podzemím. Seznámí nás s historickým parním strojem, který od poloviny devatenáctého století pracoval až do šedesátých let dvacátého století. Na této šachtě bylo v 19. století dosaženo hloubky dolu 1000 metrů, a byla to velká sláva, i za účasti císaře. Kromě stříbra, olova a dalších rud uvidíme i uranovou rudu, která způsobila další boom těžby na Příbramsku..

Černé Kladno V prostředí dolu Mayrau, které je dnes muzeem i galerií, nás Václav Cílek seznámí s počátky kladenského dolování, s tím, jak dobývání uhlí souviselo s průmyslovým rozvojem, růstem výroby železa. Objev uhlí na Kladně způsobil, že se zde brzy otevřela železářská huť. Viditelneou památkou i po zrušených dolech jsou haldy. Nacházíme je v okolí všech dolů od středověku. Ty soudobé haldy jsou pro nás problémem. Jak je zpět začlenit do krajiny? Jak je rekultivovat? Na příkladu kladenských hald nám Václav Cílek vysvětlí, jakým vývojem prošly názory na to, co s nimi."

Hornická Ostrava Pořad nás seznámí s dlouhou a zajímavou historií i dneškem tohoto území, proslulého těžbou uhlí. Původně tu bylo sídliště lovců mamutů a našly se zde i první známky toho, že pračlověk experimentoval s využitím černého uhlí. Bylo tu hradiště i středověký hrad. Navštívíme hornické muzeum a sfáráme i do současného dolu, kde se stále ještě kamenné uhlí dobývá. Na povrchu hlubinného dolu nám Václav Cílek řekne něco na téma končícího hornictví v Ostravě a o zacházení s tímto dědictvím, které nelze z tváře města jen tak vymazat. A hlavně by se něco z toho určitě mělo zachovat, protože to neodmyslitelně k Ostravě patří.

Cínový Slavkovský les "V dnešním dílu navštívíme lokality, které souvisejí s intenzivní těžbou cínové rudy a rozvojem řemesel na její zpracování. Sokolovské muzeum uchovává krásné ukázky cínařského řemesla, které kdysi zaplavovaly středověkou Evropu a jsou dokladem toho, jaký vliv mělo cínařství ve své době na životní styl. Václav Cílek nás také provede řadou středověkých důlních chodeb, abychom si uvědomili, jak rozsáhlá a významná to byla těžba."

Kaolin na povrchu i pod zemí "Ve chvíli, kdy do Evropy dorazilo tajemství výroby porcelánu a podnikaví lidé si rychle uvědomili rozdílnost ceny suroviny a porcelánových výrobků jako finálního produktu, začala horečná sháňka po základní surovině, a tak se nezřídka lidé vypravovali pod zem, aby odsud kaolín začali dobývat. Navážeme lokalitami v Nevřeni u Plzně, kde koncem 19. století probíhala podzemní těžba kaolínu. Připomeneme i Vidnavu v Jeseníkách, kde se kaolín také těžil. Ukážeme zbytky historických štol i jejich dnešní podobu.V jedné z našich porcelánek uvidíme, jak z beztvaré hmoty vzniká velice krásný kus porcelánových servisů s tradičním dekorem. Uvidíme vše od vytvarování až po malování a přepalování. Prozrazené tajemství čínských keramiků tak přineslo užitek i českým zemím."

Kovárna monarchie "Krajina kolem Brd a Berouna dala vznik českému dolování železné rudy i její tavby. Seznámíme se s historií českého železářství, které má svůj počátek už v době Keltů. Dodnes jsou zde pozůstatky povrchového i důlního dobývání železné rudy i jejího zpracování do ve své době ceněných finálních výrobků, včetně vyhledávané umělecké i užitkové litiny. Václav Cílek nám vysvětlí, jaký význam měla tato "kovárna monarchie" pro Rakousko-Uhersko v 18. a 19. století."

Uran - pády a vzestupy "V tomto dílu si připomeneme historii objevení uranu, jeho vlastností a použití. Jeho dobývání u nás bylo v padesátých letech 20. století provázeno otrockou prací politických vězňů. Navštívíme poslední funkční důl v Dolní Rožínce. Dolování však zřejmě ještě dlouho neskončí, neboť uran jako energetickou surovinu budeme i v budoucnu potřebovat. Známé, ještě nevytěžené zásoby uranové rudy činí okolo sta tisíc tun."

Skrytý rozměr města V tomto dílu navštívíme veřejnosti neznámou technickou infrastrukturu pražského podzemí, kolektory, kterými jsou ve městě vedeny všechny důležité instalace jako elektrické kabely, rozvod vody, plynu a rozvody počítačových sítí. Dalším důležitým podzemím ve městě je výstavba tunelů pro metro. Uvidíme, jak jedinečná stavba vznikala při vedení metra do Kobylis.

Železnice v podzemí "Tento díl nám přiblíží základní problematiku železničního provozu přes pražský železniční uzel. Souvisí s přestavbou koridorů a má umožnit rychlý průjezd vlaků ze všech hlavních směrů přes Prahu. Ve společnosti IKP Consulting Engineers se seznámíme s projekty některých železničních tunelů, které firma vypracovala. Většina z nich byla projektována v souvislosti výstavbou železničních koridorů. Tunel na trati z Prahy do Kralup a projekt tunelu na trati Benešov - Tábor."

Podzemí - prostor budoucnosti "Podzemí provází člověka od nepaměti. Nejprve se v podzemí ukrýval, později z něho dobýval bohatství a současná civilizace nachází v podzemí prostor, kam umisťuje vše, na co už není na povrchu místo. Podzemí se stává součástí každodenního života moderního člověka. Navštívíme řadu podzemních prostor a ražeb tunelů pražského okruhu, i výukové středisko ČVUT, zbudované v bývalém zlatém dole Josef u Mokrska."

Jak se točí podzemí "Posláním pořadu je umožnit divákům pohled za kulisy natáčení celého cyklu, které probíhalo v mnohdy obtížných podmínkách, jež kladly na všechny členy realizačního štábu i značné fyzické nároky. O své zážitky se tvůrčí i techničtí pracovníci s diváky podělí. Komentáře průvodce cyklu Václava Cílka provázejí i tento "film o filmu". Jeho humor i nadhled nad situacemi, jimiž štáb procházel, zazní i tomto závěrečném dílu."