Jaká demokracie?
A je to. Máme to, Bobe! Ahoj! Promiňte, máme trochu zpoždění. Omluvte mě na moment. Ahoj Bobe, hoď sebou! [rozbíjení skla] [výkřik] Sorry, kámo! Vítejte u "Kultury v úpadku". Jmenuji se Peter Joseph. Tento pořad je navržen pro ty, kteří chtějí být trochu více skeptičtí ohledně společnosti, protože jste možná jako já. Když narazíte na tento experiment, kterému říkáme globální společnost nemůžete si pomoci, ale máte pocit vzrůstajícího neklidu snad i frustrace, pokud jde o to, jak my, lidská rodina jsme si zvolili se organizovat na této malé planetě.

Zesnulý astronom a známý obhájce vědeckého myšlení Carl Sagan (1934-1996) v jeho slavném seriálu "Kosmos", vysílaném na kanálu PBS, kdysi vybídl k otázce: "Kdyby nás navštívil druh na vyšší úrovni z jiné části galaxie a přinutil nás, abychom mu vysvětlili naše správcovství naší planety nemluvě ani o dnešním stavu záležitostí člověka byli bychom hrdí na to, co bychom popsali?"

Jak bychom zarámovali naše vysvětlení toho, jak téměř polovina světa přes 3 miliardy lidí, buď sotva přežívá v bídě s nouzí a nemocech nebo zkrátka umírá zbytečně tempem asi jednoho člověka každých pár vteřin k čemuž všemu dochází v době rozmachu pokročilé technologické reality za které bychom snadno mohli nakrmit, ošatit a poskytnout přístřeší každé rodině na Zemi na obstojné životní úrovni?

Jak bychom zarámovali globální válku: 230 milionů zabitých svými souputníky jen za posledních 100 let na základě nesmyslné teritoriality, zdrojů dogmatických, zastaralých ideologií? Znovu opakuji, k tomu všemu dochází ve stínu rýsujícího se vědeckého poznání že jsme skutečně zkrátka jednou rodinou, dělící se o jednu domácnost vázanou přesně stejnými přírodními zákony a tedy stejnou sjednocující ideologií fungování.

Co takhle náš ekonomický systém, uhelný kámen, který určuje naši společnost nemluvě ani o našich dominujících motivacích? Jak bychom vysvětlili realitu, že spíše než abychom se efektivně organizovali jako jediný systém k řádné správě této domácnosti, kterou sdílíme dětinsky se rozdělujeme, soupeříme a vykořisťujeme se navzájem prostřednictvím archaické, od přírody naprosto oddělené hry.

Hry mimochodem, která se nejen jeví jako udržující obrovskou škálu sociálních zvěrstev ale teď se zdá, že dále destabilizuje společnost a snižuje naše zdraví veřejnosti. Pardon, že to říkám, jako jednotlivec opravdu je mi šumák, čemu věříte, ani já konkrétně to nerespektuji. Proč? Protože já také opravdu nerespektuji čemu věřím. Není tu žádný důkaz, který by ukazoval, že jakékoli tradiční hodnoty zřízení, společenské struktury nebo běžné zvyky které tu máme dnes, budou relevantní zítra.

Jediná věc, která se zdá, že obstojí ve zkoušce času, je samotný pojem změny neustále se vyvíjející porozumění nás samých a světa, který obýváme. Někteří si snad mohou myslet, že to je vlastně definice inteligence člověka. Co si o tom myslíte? Méně o tom, co víme více o tom, jak jsme zranitelní. Když se tak podíváte z okna, zeptejte se sami sebe. Vidíte inteligenci nebo vidíte dogma?

Vidíte naslouchající kulturu, která pracuje na reorganizaci sebe samé se stále se vyvíjejícími přírodními řády, s tím jak se vyvíjejí nebo vidíte zoufale úporné úsilí mnoha zejména těch v mocenských pozicích jak se snaží zachovat všechno stejně jak je, ke škodě celého lidského experimentu? Jako vy jsem možná jen jeden člen této rodiny, která má dnes sílu 7 miliard a jako většina rodin, někdy je pro nás těžké být zajedno ale někdy se věci tak zvrhávají, že potřebujeme vážný zásah.

Následující seriál je tím zásahem v naději na záchranu zjevné kultury v úpadku. Od tvůrce filmové trilogie Zeitgeist přichází nejhorší reality show všech dob: Ta skutečná GMP Films uvádí Kultura v úpadku s vaším průvodcem - Peterem Josephem Ve Spojených státech je volební rok a někteří mohou říct, že je volební rok pro celý svět. Politický systém Spojených států, stále dominantní říše utratil přibližně 25 miliard dolarů jen v uplynulé dekádě.

Množství peněz, které kdybychom průměrně každý rok rozdělili by mohlo dát střechu nad hlavou a nakrmit každého bezdomovce v Americe a efektivně skoncovat s epidemií bezdomovectví. Možná jako já koncem tohoto pořadu zjistíte že peníze budou lépe utraceny. Ať už to dopadne jakkoli, prezidentské volby 2012 se připravují na to být jedněmi z nejnákladnějších a údajně nejdůležitějšími volbami všech dob pokud vezmeme v úvahu probíhající dluhovou krizi, krizi nezaměstnanosti ohromnou destabilizaci, kterou pozorujeme napříč společností.

Nezajímá mě však konkrétně levice nebo pravice nebo politické kvality toho kterého kandidáta. Zajímá mě celá myšlenka globální demokracie v tradici, jak existuje, a jak se slepě přijímá ohromnou většinou lidí na této planetě jako jediná možnost uspokojování jejich zájmů a vytváření dobré prosperity a tedy správy společnosti v jejím optimálním stavu. To mě zajímá.

[Peter Joseph:] Spíše než debata o tom, kdo by měl být příštím prezidentem proč neuděláme krok zpět a nezamyslíme se nad některými širšími otázkami? Jako je, já nevím možná, proč na začátek vůbec máme prezidenta? Co je to, středověký feudalismus? Myslel jsem si, že dny králů, diktátorů a dávání nesmírné moci jednomu člověku se chýlí ke konci. Nebo obecněji nezdá se vám trochu absurdní hlásit se k participativní demokracii když samotná veřejnost má nulovou rozhodovací pravomoc pokud jde o skutečná rozhodnutí, činěná těmi, které si zvolí?

Je dost špatné, že ti zvolení nemají doslova žádnou odpovědnost před zákonem dělat cokoli, co prohlašovali ve své volební kampani ale podíváte-li se do historie, naleznete historický fakt že veřejné blaho bylo vždy druhotné po jiných zájmech hlavně finančních a obchodních zájmech. To se teď samozřejmě obecně ví, nebo ne? Proč americká vláda, naprosto proti všemu známému veřejnému zájmu dovolila, aby byl soukromý bankovní systém systém, který vlastně nic nevytváří vykoupen z veřejných prostředků za 13 bilionů dolarů? Máte dům u moře za 14 milionů dolarů na Floridě.

Máte letní dovolenkový dům v Sun Valley v Idahu. Vy a vaše žena máte sbírku umění naplněnou obrazy v hodnotě milionů dolarů. [PJ:] Zatímco byla veřejnost vynechána, po uši zanořená v dluzích vysávána ztrátou zaměstnání a stagnující ekonomikou. Budeme-li setrvávat dál v této malé hloupé hře, kterou jsme si vymysleli nazývanou ekonomika růstu, ve které pohyb peněz určuje všechno mohlo by být dobrým nápadem si spočítat, co by mohlo skutečně pomoci tomuto ekonomickému systému fungovat na nějaké schůdné úrovni.

[George Bush jr.:] Proto pokud zvýšíme daně tzv. bohatým ve skutečnosti zvyšujeme daně lidem vytvářejícím práci a pokud je cílem růst soukromého sektoru musíme uznat, že nejlepší cestou k vytvoření takového růstu je nechat kapitál v pokladnách lidí vytvářejících pracovní místa.

[PJ:] Kdyby byly všechny peníze utracené za bankovní záchranný balíček místo toho utraceny ke zmírnění dluhu domácností a Goldman Sachs, JP Morgan spolu s ostatními technicky bezvýznamnými, nic neprodukujícími finančními institucemi ponechány zakusit krach a bankrot, který si zaslouží a současně znárodněn/ deprivatizován celý bankovní systém USA jako celek americká ekonomika by mohla mít bývala šanci.

Proč? Protože banky ve skutečnosti nic nevytvářejí. Pracující lidé ano. Chceme-li v takovémto systému růst, potřebujeme pracovní místa. Chceme-li pracovní místa, potřebujeme poptávku a poptávka si žádá, aby měli lidé volné peníze k útratě. Odlehčením břemene veřejného dluhu bychom zasadili skutečná semínka ekonomického růstu.

Ačkoli se to může zdát zřejmé, mnozí zapomínají na jednu věc: Záchranné balíčky [či 'kvantitativní uvolňování'] nijak nesouvisí s pomáháním americké ekonomice ani nefungují ani nebudou fungovat na pomoc kterékoli poraněné suverénní ekonomice na světě. Proč? Protože žijeme v plutokracii, nikoli v demokracii a jediná opravdová síla se skrývá za oponou, nikoli před ní.

Finanční a obchodní mocnosti nejenže vlastní a ovládají tuto zemi ony vlastní a ovládají celou planetu; a ne, není to spiknutí. Je to porucha hodnotového systému. Dokud bude znak dolaru spojován s každým stéblem trávy každým kouskem půdy, s každou prchavou myšlenkou nebo vynálezem nemluvě ani o posuzování hodnoty jednotlivců a jejich práva na život skrze práci, neměli bychom očekávat nic jiného.

Od počátků samotného státu společně s fundamentální silou peněz jako nejvyššího hnacího mechanismu lidských rozhodnutí a tedy přesvědčení vždy byla a je skutečný silou ta finanční a ti malí lidé, které volíme do úřadů každých pár let mají také své vlastníky a na to nezapomínejme. - Demokracie: Věříte, že něco takového existuje v dnešní Americe?

- Když říkáte "Věříte", existuje to? Jako lesní požáry, Bůh nebo ďábel? - Jaký je Váš názor na americký demokratický systém jako takový? - Je rozbitý. Je hluboce, hluboce rozvrácený. - Demokracie pochází samozřejmě z Řecka a je to teorie, že vládu mají lidé. Děje se to v této zemi v roce 2012? Ani zdaleka! Je to korporatokracie. [

PJ:] Vezmeme-li toto všechno v úvahu, promysleme nyní celý obchod s demokracií trochu důkladněji. Od té doby, co tradice naší demokracie souvisí s volenými zastupiteli aby přemýšleli za nás, jak se zdá zásadní otázkou se stává: Odkud se tito lidé berou? Proč jsou ve vaší televizi tihle a ne jiní? Rozhodli jste o tom, že tito lidé jsou tou nejlepší volbou aby se ucházeli o tak klíčové vůdcovství nebo jste si všimli, že se ti nejčastěji skloňovaní kandidáti zvláště na prezidenta, tak nějak berou z ničeho nic; a skrze média se jim dostává věrohodnosti pouhou opakovanou mediální publicitou?

Pojem "demokracie" pochází z řeckého δημος (demos), což znamená lid a κρατειν (kratein), což znamená vládnout. Lidé dané společnosti vyjadřují své názory skrze hlasování a politika se vytváří dle zájmu většiny. Zdá se, že tento proces byl zformalizován ve starověkém Řecku a od té doby se stále pozměňuje. Netrvalo ale dlouho a objevilo se trochu cynismu co se týče samotného procesu, poukazujícího na skutečnost že celý základ myšlenky demokracie předpokládá, že veřejnost, která volí je dostatečně vzdělaná, aby věděla, co dělá.

Franklin D. Roosevelt jednou příznačně prohlásil: "Demokracie nemůže uspět, dokud ti, kdo vyjadřují svou volbu nejsou připraveni vybírat moudře. Opravdovou pojistkou demokracie je tudíž vzdělání." Winston Churchill byl na druhé straně méně shovívavý, když řekl: "Nejlepším argumentem proti demokracii je pětiminutový rozhovor s průměrným voličem." Nechvalně známý Mark Twain nevyhnutelně uhodil pointou hřebíček na hlavičku: "Kdyby volby mohly něco změnit, nenechali by nás volit."

Chtěl bych, abyste se zeptali sami sebe: Kdybychom byli ve vládnoucí třídě ve "třídě vlastníků investic", abych parafrázoval Thorsteina Veblena (1857-1929) a chtěli bychom zachovat naše zájmy proti zásahům zvenčí co bychom udělali? Nejdříve potřebujeme vzít v potaz co nejširší úhel pohledu. Potřebujeme zajistit, že hlasující veřejnost je co možná nejvíce neinformovaná co se týče významných otázek, které by mohly být v rozporu s praktikami našeho establišmentu.

Spolu s tím také potřebujeme odstranit co možná nejvíce nezávislého, logického kauzálního, vědeckého myšlení. Podpořme tedy mimořádně podfinancovaný, zastaralý a zanedbaný systém veřejného vzdělávání systém zaměřený pouze na to, aby člověk jednou získal práci nikoli, aby se učil, jak kriticky a logicky myslet. - Srdcem demokracie je ve skutečnosti základní předpoklad, že veřejnost je dobře vzdělaná v kritickém myšlení.

Že ví, jak o věcech přemýšlet a jak je hodnotit a může tedy činit náležitá rozhodnutí, je to tak? Jaký je Váš názor na americké vzdělávání a jeho dopad na demokratický proces? - Myslím si, že máme několik problémů ve vzdělávání v Americe. Jeden: Myslím, že se potýkáme s ohlupováním Ameriky. - Máte pocit, že takovýto žalostný vzdělávací systém establišmentu ve skutečnosti vyhovuje? - Oh, naprosto! Rozhodně! Udržuje lidi hloupé, ponechává je snadno zabavené. Jsou-li neinformovaní, nemohou klást odpor!

[PJ:] Abych to dále podepřel také potřebujeme hodnotové žebříčky pobídek a odměn, které podporují pasivní poslušnost hodnotové žebříčky a hodnoty, které jsou těžko odstranitelné, iracionální a podporují uzavřené myšlení. Náboženství za těchto okolností přijde náramně vhod. Je možné, že se náboženství politizuje a že ho kandidáti využívají jako nástroj? [Barrack Obama:] Věřím, že Bůh stvořil vesmír. [Ronald Reagan:] Písmo a Pán Ježíš nám přikazuje tomu vzdorovat všemi prostředky, co máme. [Sarah Palinová:] Nenechte nás se modlit, aby byl Bůh na naší straně ve válce nebo kdykoli, ale nechte nás se modlit, abychom my byli na straně Boha. [Hillary Clintonová:] Bůh žehnej církvi adventistů sedmého dne. Myslím, že Bůh, který nás miluje, který nám dal život, který nám dal bytí...

[George Bush st.:] A tak mi dovolte vzkázat každému námořníkovi, vojákovi, letci a mariňákovi, kteří se zúčastnili této mise: Děláte boží práci.

[PJ:] Pokud jsou lidé cvičení být poslušní a slepě následovat jsou zralí k tomu, aby rozšířili tuto poslušnost i vůči těm, kteří si nárokují autoritu. Odfajfkováno. Dále je klíčové si uvědomit jedinečný, sociologický rys ustrojení člověka. Něco, co nazýváme "psychologií stáda". Je to tendence nás lidí, když čelíme masovosti často se chovat krajně bezmyšlenkovitě a tvárně.

Slovy Charlese McKaye, proslulého autora knihy "Extraordinary Popular Delusions and the Madness of Crowds" (Neobyčejně oblíbené iluze a šílenství davů): "Správně se říkalo, že lidé přemýšlejí ve stádech; uvidíme, že bláznějí ve stádech; kdežto vzpamatovávají své smysly pomalu a jeden po druhém." Neplatí to ale jen o fotbalových chuligánech. Takovou přesvědčivost davu lze generovat skrze prosté sdílené kulturní události.

Pamatujete na 11. září 2001? Mluvte o masovém šílenství! Tato událost vytvořila okamžité masové blouznění se strachem a pomstou a americké vládě a ostatním vládám popravdě netrvalo dlouho aby ovládly a využily takové šílenství k podpoře drakonické legislativy a nezákonným invazím. Nicméně tato psychologická tendence není jen velmi užitečná ke vštípení a přesměrování pozornosti k jiným problémům je také klíčová ke stanovení strnulých mezí debaty které vytvářejí sklon, že ti, kteří se začnou tázat mimo hranice těchto mezí budou ostrakizováni a odmítáni samotným stádem.

Znáte to asi, když někdo mluví o rovnoměrnějším rozdělení příjmu ve společnosti: Všechen růst, který nastal v naší zemi během posledního desetiletí nebo déle skončil u horního jednoho, dvou procent. "Zasraní komunisti!" Když někdo hloubá o zřejmé mocenské manipulaci a korupci "Zatraceně! Je mi zle z těch žvanilů o spiknutí a jejich lží! FED se nepaktí za své vlastní zájmy!"

A Bože chraň, abychom dostali ty dobroděje kteří chtějí používat moderní vědecké poznatky a zlepšit s nimi společnost. "Jo, správně! Nakrmit, obléci a dát střechu nad hlavou každému na planetě využitím technologie? Utopičtí troubové!" [rozbíjení skla] Pamatujte, asi nejlepší způsob jak kontrolovat myšlení lidí je ustálit hluboký strach z odmítnutí společností a spojit tento strach s předměty kulturního tabu.

Takže je-li tato zemní práce v běhu musíme se teď vypořádat s otravným problémem že by veřejnost mohla dost zmoudřet a pracovat na tom, jak vmanévrovat člověka k moci v politice což nám způsobí problémy. Proto mají své místo další strukturální pojistky. V podstatě potřebujeme zabezpečit, aby tito nežádoucí kandidáti se nebyli schopní dostat blíže k hlavním médiím, na oči a doslech veřejnosti a pokud ano, je zvykem s nimi zacházet jako s exoty.

Tvrdíte, že heroin a prostituce jsou uplatňováním svobody? Tvrdíte tím "Říkáte tedy pokud zítra zlegalizujeme heroin, všichni ho budou užívat." Kolik lidí by tady bralo heroin, kdyby byl legální? Jak toho docílíme? Penězi a náš okruh korporací jich má dostatek. Potřebujeme jen zajistit, že používání těchto peněz pro ovlivňování politiky nebude nijak omezováno.

V rozhodnutí Nejvyššího soudu USA z roku 1976, byla svoboda kandidátů používat neomezené osobní peníze pro svou kampaň považována za legální a utrácení peněz bylo vlastně kladeno naroveň právu svobodě projevu. Ve skutečnosti to znamená odstranění jakékoli regulované férovosti vyjádření a proto, kdo má nejvíc peněz, má nejvíc zdrojů a tedy vliv. Dokonalé. Zajistěme si to ale ještě o trochu dále.

Zabezpečme také, aby naše korporace měly zákonné oprávnění neomezeně podporovat naše malé loutky. Naštěstí v roce 2010 znovu naši kámoši u Nejvyššího soudu USA potvrdili, že vláda nesmí omezovat politické výdaje jakékoli korporace v kandidátských volbách protože jsou, znovu opakuji, chráněny prvním dodatkem ústavy.

Takže nyní si můžeme zběsile kupovat reklamní prostor k propagaci kohokoli se nám zachce kolik jen chceme a v médiích přehlušit opozici. ...a dvakrát odfajfkováno. S těmito již fungujícími širokými opatřeními je stále ještě důležité kontrolovat základní vývoj volebního procesu, od začátku do konce. Nejlepší způsob jak toho dosáhnout je vytvořit falešnou dualitu: Iluzi soupeření mezi stranami.

Potřebujeme systém dvou stran, které se obecně stále mezi sebou hádají ale stále prosazují základní politiku elit kterou potřebujeme k udržení našich výhod. Krása této dominantní dvoupartajní frašky nespočívá jen v tom, že dává veřejnosti tolik potřebnou iluzi volby důležitější je, že utiskuje třetí strany zbohatlíků. Jak víme, tyto protivné bohorovné třetí strany jsou potížisty od samého začátku.

Dodatky o občanských právech, volební právo žen široká práva dělníků, zákony zakazující dětskou práci a další nepříjemnosti pro průmysl to všechno během historie vzešlo od povstávajících třetích stran nikoli od nás - dominantní, etablované skupiny. Takže tady musíme být ostražití. Potřebujeme, aby si lidé tak zvykli na tuto dvoustranickou diktaturu že je jim jedno, zda-li jsou tyto dvě strany přímo kontrolovány během většiny samotného volebního procesu.

Potřebují mít moc starat se o pravidla překreslování hranic volebních obvodů o primárky, vlivné skupiny a rozpravy a samozřejmě, my - vládnoucí třída, budeme moderovat jejich kroky skrze lobování, příspěvky na kampaň přesně toho, co slibuje volný trh: svobodu manipulovat se vším. Seznamte se s našimi přáteli: Komise pro prezidentské debaty (CPD).

V roce 1988 strana demokratů a republikánů nebo 'demopublikánů', jak jim rád říkám zřídila Komisi pro prezidentské debaty (CPD). Vystupovala jako nestranická instituce a úspěšně ovládla nejvlivnější volební událost - prezidentské debaty. CPD, což je soukromá korporace, které spolupředsedají bývalé špičky republikánské a demokratické strany, učinila prostřednictvím tajných kontaktů rozhodnutí kdo se bude debat účastnit a o čem se bude mluvit.

Ty otravné třetí strany spolu s kontroverzními myšlenkami mohou do hry vstoupit pouze tehdy, rozhodnou-li se 'demopublikáni', že vstoupit mohou. Umíte si představit, k čemu by došlo, kdyby tito protivní společenští zbohatlíci byli schopní se postavit otřepané depresivní, logické a zúžené tématice, tak typické pro naše zmanipulované debaty?

[Barrack Obama:] Ale pro zdravotní sestru, učitele, řadového policistu kteří zažívají koncem každého měsíce malou finanční krizi: Musejí si vzít extra půjčku, jen aby zaplatili splátky hypotéky. Jim nevěnujeme pozornost. Podíváte-li se na naši daňovou politiku, je to klasický příklad. [PJ:] Je mi líto, že vás přerušuji, pane prezidente, ale naprosto souhlasím.

Nemáte však pocit, že daňová politika a jiná běžná vyjádření na témata, která trápí průměrného Američana jsou vlastně vcelku neškodná, ve srovnání se samotnými základy našeho ekonomického systému? Vytváření peněz z dluhu [jen půjčkou vznikají peníze], účtování úroku na ně [jistinu], který neexistuje [nebyl vytvořen s jistinou] což znamená, že vždy existuje více dluhu, než je peněz, které ho mohou splatit.

To se samozřejmě hodí k tomu, aby se vytvářelo více dluhu, na splácení již existujícího [a nesplatitelného dluhu] a krach a bankrot je nevyhnutelný. Nikoli tak pro horní třídy, jako pro nižší střední třídy Proč? Protože nižší třídy si berou úvěry na své bydlení a auto, zatímco horní třída inkasuje příjem z úroků. Nejsou [čistými] plátci úroků, ale ve skutečnosti jsou [čistými] příjemci úroků skrze své (termínované) vklady a investice.

Je zřejmé, že to strukturálně upevňuje masivní a rostoucí propast mezi třídami. Není to něco, co stojí za zvážení? Ne? Závěrem k CPD naše korporace nyní mohou darovat přímo CPD tudíž stranám, uplatňovat svůj finanční vliv, a tedy určovat agendu ještě ve větší míře což je další fígl jak obejít otravnou legislativu která korporacím brání přispívat přímo na politické kampaně. Krásná finta.

Nic však není dokonalé a nemůžete si dát dost bacha. Někdy je zapotřebí stará dobrá, časem osvědčená taktika. Nic není tak starobylé jako starý dobrý přímočarý volební podvod. Sežeňme si pár našich korporačních kámošů, aby nám vyrobili nějaké volební mašinky s opravdu hroznou integritou a dostali je na co možná nejvíce rozhodujících míst.

Jasně, vím, je to odfláknuté. Dostalo se to už na veřejnost že do strojů se lze na dálku nabourat s věcičkami za 10 dolarů a s technickým vzděláním z osmé třídy ale protože je pozornost většiny Američanů naprosto rozptýlena jejich dluhem klesající životní úrovní a pokračující ztrátou zaměstnání svobodomyslná média vyznívají naprázdno. Zrekapitulujme si to:

1) Svobodomyslní lidé mají sklon uznávat potřebu neustálé adaptace a změny takže potřebujeme zajistit, že vzdělání podporuje stávající tradice skrze pouhé mechanické memorování, nikoli kritické, logické myšlení.
2) Nastolíme jasné limity debaty v kultuře a zajistíme, že ti, kteří jdou za hranice přijatelného jsou odstaveni nekonečným zesměšňováním a znehodnocováním.
3) Pak potřebujeme ovládnout psychologii stáda a usměrňovat ho skrze naše média, aby se buď identifikovalo se záležitostmi v popředí našeho zájmu, které potřebujeme, nebo jsme hned odvedli jeho pozornost.
4) Pokud jde o ovlivňování ve velkém potřebujeme mít svobodu dělat cokoli jen chceme a používat naše obrovské bohatství korporací k ovlivňování jak veřejného mínění tak samotných kandidátů. Náš legální status právnické osoby nyní zaručuje naši svobodu projevu a tedy svobodného utrácení.
5) Za další vytvoříme veřejnou iluzi konkurence a volby a získáme co možná nejvíce kontroly nad volebním procesem. Naši demopublikánští pěšáci s našim neomezeným sponzorstvím a lobováním to nyní dobře zvládají, včetně omezování veřejné debaty a odpíráním vstupu vměšujících se třetích stran.
6) Kdyby to nestačilo, serte na to! Samy si nově přeuspořádáme sčítání volebních lístků s černou krabičkou, kterou se snadno nabouráme do hlasování v nejvlivnějších voličských státech. A tak to chodí! Od počátku civilizace mocní úspěšně omezovali zájmy většiny regulováním jejich hodnot, ovládáním zdrojů skrze peníze nemluvě ani o ovládání samotných existujících procesů, které by mocné napadaly.

Je to spiknutí? Setkávají se tito mocní mužové v temných místnostech a pracují na tom, aby vykoumali, jak si udržet svou moc? Vlastně ne, nikoli tak, jak byste si mohli myslet. Jak vidíte, strašně legrační na tom všem je, že takový proces manipulace se vlastně generuje sám ospravedlněný ve stylu krok za krokem přičemž základní soukromý zájem řídí celou cestu.

Vidíte, že skutečná korupce se neděje v zákulisních setkáních nebo v docích; skutečná moc tkví v tom, jak vy, veřejnost vlastně udržujete, tolerujete a podporujete samotné podpovrchové systémy, které vás utlačují. Myšlenky na závěr: Mnozí dívající se na tento pořad budou pravděpodobně interpretovat rozsáhlou frašku, známou jako americká demokracie nebo ve skutečnosti frašku globální demokracie vlastně jako systém, který potřebuje lepší regulaci.

Americký svaz pro občanské svobody (ACLU), [zpravodajská TV] Democracy Now, Michael Moore, Okupujte Wall Street, Annie Leonardová a další inteligentní a přímočaré aktivistické instituce a osobnosti dožadující se toho, co nazývají 'změnou' všichni ve skutečnosti se pohybují v rámci stejného předpokladu: "Kéž bychom jen uměli lépe regulovat peněžní a korporátní moc můžeme dát svět do pořádku." Ne.

Nerad to říkám, dokud se nezmění samotné výchozí body společnosti a tedy fundamentální psychologické hnací mechanismy naší ekonomiky: nerovnováha, nedostatek, úzkoprsý soukromý zájem, vykořisťování a konkurence. Pokud se tyto nezmění do té míry, že systém začne odměňovat a podporovat spolupráci, ekologickou rovnováhu efektivnost a udržitelnost, nic se doopravdy nezmění.

V podmínkách společnosti, ve kterých je všechno založeno na výhodách na úkor druhých co dnes nazýváme korupcí, není vlastně vůbec korupce. Je to normálka, nic mimořádného. Vážně, co jste lidičky očekávali? V ekonomice, ve které je všechno na prodej samotnou 'etikou' jí vlastní zdůrazňovanou falešnou představou, že snad nemůžeme inteligentně spolupracovat k prospěchu všech, neměla by nás překvapovat žádná úroveň možné korupce.

V krátkosti, předpokládat, že budeme udržovat tady ekonomickou filozofii a pak ji tady popírat myšlenkou, že určité prvky společnosti by měly být peněžní manipulaci a ziskům nepřístupné je zcela naivní a absurdní; ale nevěřte mi to [ironicky]. Jen seďte s rukama v klíně a sledujte vzestup a pokles jak přecházíme od jedné sady zkorumpovaných a škodlivých praktik k dalším.

Jistě pomalu s naším konvenčním myšlením vyspravíme pár problémů ale dokud se nebudeme zabývat celým systémem v jeho jádru je to bohužel všechno většinou mrhání časem a zlepšení bude velmi malé. Dokud nedorosteme na tuto úroveň, nečinně přihlížejte, relaxujte, užívejte si show a než se uvidíme příště, jsem Peter Joseph zástupce a oběť kultury v úpadku.

Všimněte si prosím, že žádní demopublikáni nebyli zraněni nebo zneužiti během natáčení tohoto pořadu. (Jejich vyhynutí se však může jevit jako bezprostředně hrozící.) Toto vysílání umožnily štědré příspěvky následujících entit: Rockefellerova nadace George Soros, Theosofická společnost, skupina Bilderberg Rada pro mezinárodní vztahy (CFR), Nový světový řád (NWO), Alex Jones a satanická sekta smrti známá jako Hnutí Zeitgeist.

Ekonomie 101
Mírné preventivní kroky mohou předejít potřebě drastičtějších kroků později. - Myslíte si, že jste se naučili věci jako intervaly spolehlivosti v základním kurzu statistiky, které by vám to dovolily udělat kdybyste ale studovali pečlivě věděli byste, že vám to nedovolí udělat. Opravdu zásadové dodržení klasického přístupu nemůže vytvořit rozdělení pravděpodobnosti...

- Závěr, který chceme zdůraznit, když přemýšlíme o hodnocení je skutečnost, že prostředky jsou vzácné. Už jsem na to narážel že jako konečné bytosti se nemůžeme přemoci dosáhnout našich cílů. - Statistický popis přebytku vládní sítě zájmů. - ...deflace, myslím si, že výnosy by mohly klesnout na řekněme méně než 1% během 10 let a méně než 2% během 30 let... - ... to by bylo faktické převzetí monetární politiky Kongresem.

- Oh, ahoj! Znepokojující, co? Možná, že se z toho cítíte hloupě. Není pak asi žádný div že za probíhajícího selhání ekonomik všude po světě: nerovnosti, vzrůstající chudoby, kolapsu dluhů selhání bank, rostoucí nezaměstnanosti zdá se, že dnes velmi málo lidí je schopno rozumět natož debatovat o moderní ekonomii mimo samozřejmě delegovanou hru ve které jsou jedinými řešeními, která se zkouší a která lidé znají pouhá přesouvání židlí na palubě Titaniku a domnívání se, že nějací noví politici, nějaká politika centrální banky nebo legislativa korporací situaci spasí.

Když jsem pár let zpátky dospěl k závěru, že naši politici zákonodárci a zavedené orgány jsou možná prokazatelně nekompetentními pokud jde o skutečně inteligentní správu naší společnosti začal jsem sám hledat otázky a odpovědi klást tyto otázky o věcech které dnes mnozí buď zdá se berou za samozřejmé, ignorují je, nebo co hůře předpokládají, že nemají žádnou způsobilost nebo právo je vůbec zkoumat neboť naše správní a vládní orgány pověřené vedením jsou určitě chytřejší, více informované.

Je smutným jádrem moderní kultury staré "Buď v klidu, pusť si telku, zadlužuj se a když už jsi v tom, nadělej si pár potomků" ale především, stále se ztrapňuj zaměstnáními do kterých jsi se pravděpodobně zblbnul natolik, že věříš že slouží nějaké legitimní funkci ve společnosti. Mějte na paměti: 1% světové populace, které vlastní 40% bohatství planety by se tím jedním procentem nestalo, kdybyste rozuměli tomu, jak svět skutečně funguje.

Přesto, když ponechám takový cynismus stranou (omlouvám se) rozhodl jsem se, že potřebuji začít znova a položit si některé fundamentální otázky o věcech, které většina zkrátka odepsala a zapomněla. Kdybychom dnes měli provést průzkum našeho druhu a ptát se na to jaké jsou skutečně fundamentální otázky, které mají vztah k přežití a prosperitě člověka jako je, já nevím, co skutečně podporuje život člověka, jak pěstovat potravu co je energie, co vytváří a posiluje dobré zdraví veřejnosti jak vymezit užitečný nebo škodlivý hodnotový žebříček můžete si být jisti, že velká většina by měla konkrétnější odpovědi na statistiky baseballu, módní trendy zápletky sitkomů a konfesní posvátné knihy.

Nesnižuji tím požitek kultury a kreativitu výrazovosti která vytváří v životě radost jde tu ale o pokřivení priorit, které se ukazuje být neuvěřitelně neblahé pro budoucnost a naši udržitelnost na této planetě kdy většina lidí, která evidentně čelí vršícím se problémům nejen, že nerozumí, v čem je skutečný kořen těchto problémů oni ani nevědí, jaké otázky klást a dnes není na blízku žádná ničivější nevědomost než neskonale klamný koncept, který známe coby moderní ekonomii.

Tyto fundamentální souvislosti mě nejvíce zaujaly. Co je ekonomika? Odkud pochází její základní předpoklady? Čeho se přesně týká? Jak nalézá organizace společnosti svůj vlastní poměřovací ukazatele? Je tu poměřovací ukazatel? Co děláme? Proč se zdá být diskuze na toto téma svým slovníkem a zaměřením tak elitářskou? Je opravdu tak složitá? Tak moc mě unavovalo, když mě samozvaní experti, které jsem zpochybňoval označovali za nevzdělaného v oboru že jsem se rozhodl a předsevzal si přečíst celou literaturu studijního programu makroekonomie Harvardské univerzity od bakalářské úrovně po doktorát se vším stěžejním vlivem: F.A. Hayek, John Maynard Keynes Ludwig von Mises; a něco vám povím, jsem opravdu rád, že jsem si je prošel protože mé úsudky byly velmi slabé a potřebovaly nápravu ani ne tak můj pohled na ekonomii ale že život je krátký a já jsem promrhal nesmírně neprominutelné množství času čtením této zastaralé přehnaně intoušské hatmatilky. [rozbíjení skla]

Ah, kruci! Bobe, postaral by ses o to prosím? Panel s pojistkami. Dávej majzla, kámo, není to... [výbuch] [Bob křičí] Jak následující díl podrobně vylíčí moderní ekonomie není vůbec skutečnou ekonomií. Je to pouhá ideologická filozofie vystavená na řadě předpokladů (postulátů) kterým je dána iluze stálosti. Do tohoto modelu není zabudován naprosto žádný vztah k integritě vědy a našeho poznání prostředí.

Peněžní tržní systém náboženské víry je jádrem ohromné většiny ekologických a společenských disbalancí které dnes po světě vidíme. Je smutné, že když se díváme do tváře realitě, mnozí odvrací pohled. Možná začneme pozorovat, že tato základní představa a praxe je skutečně problém ve společnosti a pro mě je v jádru kultury v úpadku.

Od tvůrce filmové trilogie zeitgeist přichází nejhorší reality show všech dob ta skutečná. GMP films uvádí:
Kultura v úpadku s vaším průvodcem Petrem Josephem.

Země: kuriózní malá koule z kamene, plynu a vody, je to tak? Je obtížné uvěřit, že tato malá bublina chemických prvků plující vesmírem v zásadě poháněná sluncem, mohla dát vzniknout našemu barvitému přesto trochu sužovanému super-opičímu druhu druhu často jevící celkem vážný zájem zničit své vlastní přirozené prostředí ačkoliv bych měl říci, celkem vážný zájem zničit sám sebe.

- Co je demokracie? - Mám za to, že to má něco společného s tím, jak se mladí muži navzájem zabíjí - Pardon. Bobe, co to sakra bylo? Ten fragment, nebylo to legrační. Jen depresivní. Nemohl si najít nějakého chlápka, jak mu střílí z p*dele raketa nebo tak něco? Víš přece jaká věková skupina se na nás dívá a jaký je smysl pořadu, ne? Dobrá, prosím tedy.

Snad je tedy naše nevyzrálost jen fází tragicko-komediálním obdobím životní změny nijak odlišnou od dětí, kteří se potřebují popálit od horkých kamen, aby si uvědomily, že se jich nemají dotýkat nebo jaké jsou možná jejich fyzikální vlastnosti. Historie a příznačné rysy tohoto malého nebeského tělesa může přesto popsat věda s velkou přesností: Pár miliard let stará, směsice plynu a prachu která z velké části vyplynula z velké chemické reakce před mnoha lety, pravděpodobně při explozi hvězdy či supernovy a po miliony let se tento prach shlukoval do relativně velkých kusů horniny objevilo se výrazné gravitační pole naše chemické prvky se pomalu přeuspořádávaly a objevily se podmínky umožňující vodu a atmosféru, což dalo vznik prvním jednobuněčným organizmům a tak pokračoval pomalý proces mutace do velmi veselých poměrů, které tu máme dnes: nás.

Samozřejmě máte svobodu si věřit jakémukoli příběhu o stvoření, který se vám líbí: Adamovo žebro, opylení mimozemšťany, prvotní hlen. Nakonec je užitek takových znalostí celkem malý. Naše malé opičí mozky ve skutečnosti možná nikdy nebudou mít úplný obrázek něčeho tak komplexního. Přesto jedno víme jistě: vesmír je řízen zákony nejen morálními nebo do náboženství vepsanými zákony, ale i zákony, které tu byly dlouho předtím, než se náš mozek vůbec vyvinul, aby jim porozuměl.

Zákony, které velmi jasně ukazují, že buď se na ně adaptujeme a budeme je respektovat, nebo poneseme následky. Taková je opravdová tvář Boha: zákony přírody. V mnoha směrech je historie našeho vesmíru historií našeho chápání vesmíru a jako druh jsme ušli dlouhou cestu vzhledem k tomu, jak rozvrhujeme život kolem těchto pravidel. Asi nejlepším příkladem této adaptace nebo v mnohém jeho nedostatek je v tom, jak přemýšlíme o ekonomii základu našeho přežití jako společnosti.

Před mnoha tisíci lety naši super-opičí bratři začali objevovat, jak se vypořádat s přírodou. Posunuli jsme se od dob naprostého vydání napospas prostředí sbírání potravy a lovu života a migrování dle sezónní regenerace přírody k zemědělské revoluci, kdy jsme se naučili obdělávat potravu a vytvářet stále sofistikovanější nástroje k usnadnění práce a v podstatě jsme se naučili, jak napodobit přírodu samotnou.

Toto nové vědomí a stále vzrůstající chápání jak využívat procesy přírody k našemu prospěchu vedlo k velké technologické inovaci, kterou dnes vidíme. Když něco dělá příroda, je šance, že dnes můžeme rozumět jak skrze tyto dynamické vědecké principy od umělé inteligence která pracuje na napodobení skutečných neurologických procesů k molekulárnímu inženýrství, které používá atomární logiku aby manuálně opětovně vytvořilo materiální předměty.

A teď vůbec snad nejdůležitější léky odstraňující erektální dysfunkci krve která je, když se díváte poslední dobou na televizi v dnešním západním světě určitě největší zdravotní epidemií. Od této revoluce se lidská společnost stala méně kočovnou pomalu se spojovala do měst a začal vznikat systém dělby práce spolu s prostředky pro směnu. Barter je častým příkladem.

Potřebujete vajíčka? Dejte mi nějaké dříví na podpal, co jste nasekal výměnou za farmářovo mléko. Tato praxe se však stala těžkopádnou, nepohodlnou a po nějaké době nepraktickou takže myšlenka používat nějaké vzácné nóbl kameny jako zlato a stříbro coby prostředek směny usnadnilo tyto transakce prostřednictvím systému přiřazování ceny zboží, co se týče jejich relativní hodnoty.

To zrodilo něco, co dnes známe jako regulovatelný cenový systém který prostřednictvím agregátních vzorců směny a výroby společnosti vytváří hrubou, přesto semi-fungující logiku kdy cena zboží odráží rovnováhu nabídky a poptávky známou jinak také jako trh nebo tržní hodnota. Vysvětlím to. Až doklopýtáte do hypermarketu a koupíte si 85. generaci iBobečku 4G mp3 telefonu s kamerou tlustého střeva a přípravou vaflí vytváříte pro ekonomiku signální informaci, která se využije ke kalkulování poptávky lokálních a regionálních preferencí a dalších z toho vyplývajících dat společně s miliony dalších impulsivně nakupujících spotřebitelů kteří, poté, co si také koupili 84. generaci jen před dvěma měsíci za dvojnásobnou cenu vytvářejí celkový proud vstupních dat a zpětné vazby která zohledňuje údajně racionální regulaci rozdělování zdrojů výroby, distribuce, požadavků na pracovní sílu a samozřejmě konsenzus o ceně na trhu, založený na vnímané nabídce a poptávce nemluvě ani o všeobecných datech, aby s vámi mohl marketingový tým vydrbat ještě více později.

Na tento mechanismus částečně nepřímo poukazoval nejvyšší kněz našeho současného ekonomického náboženství - Adam Smith s jeho termínem 'neviditelné ruky trhu'. V mnoha směrech na něco narážel. Skutečně funguje v omezeném kontextu a hrubým způsobem. Ve dvacátých letech přišel ekonom Ludwig von Mises se stále vysoce uznávaným tvrzením, že bez cenového mechanismu by ekonomická kalkulace a racionální rozdělování zdrojů a celková organizace nebyla možná.

Nazýval to 'problémem ekonomické kalkulace'. Dnes jsou však věci o dost jiné, než byly před 200 lety když Adam Smith publikoval [svou knihu] Bohatství národů nebo když Ludwig von Mises vytvořil svou kritiku centrálního plánování. Skutečností je, že se debata změnila. Ekonomická debata je teď co je vlastně udržitelné a progresivní pro lidský druh nikoli pro pouhý mechanismus pohybu peněz.

Třebaže je pravda, že systém cen může zohledňovat základní kalkulování dat nabídky a poptávky a pomáhat racionálně alokovat práci, preference, distribuci a podobně ignoruje skutečné funkční faktory které mají vztah ke skutečnému, efektivnímu řízení planety a tedy skutečné definici ekonomiky kterou je: optimalizovaná efektivnost na všech úrovních. Nebere například v úvahu optimální rozdělování zdrojů založené na nejefektivnějším účelu materiálu.

Racionální rozdělování zdrojů není racionální když vědecky nejvíce žádoucí používání těchto přírodních látek není přímo uvažováno a porovnáváno. [ZAMÍTÁ SE] Není tu žádné zvážení organizační efektivity samotné technické výroby a je třeba jen analyzovat stroj globalizace chrlící odpad, abychom viděli tuto šílenost v akci.

Není tu také žádné zvážení potřeb regenerace nebo postupů recyklování skutečného požadavku na zodpovědné racionální používání zdrojů na konečné planetě ani tu není žádná skutečná výroba nebo efektivnost rozdělování v jakémkoli optimalizovaném vědeckém smyslu neboť takové prostředky, jak popíšeme více za chvilku také odporují inherentní logice samotného tržního systému. Tyto s mnoha dalšími vážnými parametry potřebnými pro skutečně efektivní ekonomiku, jsou prostě ignorovány či ještě hůře považovány za již obsažené ve fungování cenového mechanismu když evidentně nejsou.

Jak vidíte, koncept efektivnosti cenového mechanismu proměňuje subjektivní masovou interakci spotřebitelů do zúženého vyhodnocování regionální poptávky, výroby a distribuce. Nijak to nesouvisí s tím, jak a proč metody průmyslu jsou takové, jaké jsou. Takové faktory jsou ponechány na rozmarech výrobců fungujících pouze pro zisk, naprosto oddělení od přirozené regulace vědeckých zásad udržitelnosti.

Oh, kámo! Jak vidíte, v jádru 'problému ekonomické kalkulace' jsou doopravdy důvody, které jsou naprosto iracionální které snad ani nemůžeme uspořádat způsobem, který je strukturálně efektivní v zásadě jsme příliš choromyslní. Proto musíme mít všeobecnou ekonomickou anarchii abychom zorganizovali naši společnost a přes to vlak nejede. (*Kecy!*)

Znovu říkám, dnešek je velmi odlišný od dřívějška a rychlý přehled o moderním programování a systémovém inženýrství vám řeknou, že nejenže může algoritmická inteligence naší dnešní senzorické a měřící technologie s jejími synergistickými počítačovými výpočty nasměrovat všechny předešlé stávající faktory, brané v úvahu cenovým mechanismem, jak ho známe ale vřadit do rovnice i skutečně relevantní i když chybějící faktory pro optimální efektivitu.

To by bylo vytvořením skutečně ekonomické kalkulace pro průmysl nikoli hrubá seříznutá data, představovaná pouze cenami. Když se tedy vrátíme k naší domácnosti, Zemi co je to doopravdy? Je to systém systém symbiotických zákonů. V jádru všech zásad udržitelnosti je uvědomění si vztahu k systému největšího řádu, který můžeme najít. Cenový mechanismus na druhé... [třesk]

Co to bylo, Bobe? Ježišmarjá, Louie! Bobe, proč jsi mi neřekl, že tady už je Louie? Dámy a pánové, je tu v našem pořadu zvláštní host náš lokální guru logiky, skřítek pan Logika Louie. Louie je těžce netrpělivý s čímkoli nelogickým a pracuje... Dobrá. Bobe, budeš muset dostat toho zatracenýho DemoPublikána zpátky do klece nebo Louie začne vyšilovat...

Oh, sakra! Stopni kameru! (technické potíže, čekejte prosím) Omlouvám se za to dámy a pánové. Jak už jsem řekl Louie začne být trochu znechucený, když přijde na cokoli nelogického a DemoPublikán je tak trochu jeho smrtelný nepřítel. Každopádně Louiei, když už tě tu máme, chci se tě zeptat na pár otázek. Je tenhle volný trh doopravdy dobrým základem pro udržitelnost lidského druhu? Naprosto ne.

Model volného trhu nemá žádné opodstatnění v moderní době protože jeho referenční rámec (to, co bere v potaz), je oddělené od toho, co berou v potaz při regulaci fyzikální vědy. Předpoklady jsou zastaralé a nebezpečné. No a co nekonečné tužby a lidské potřeby? Jak odhadneme takovou spletitost? Nekonečné tužby a představa, že lidé jsou příliš složití nebo nekompatibilní pro plánovanou environmentálně efektivní ekonomiku, je většinou propaganda a klam.

Pohled do historie kolektivního lidského chování ukazuje hlubokou adaptabilitu a kdybyste lidi nebyli tak manipulováni reklamou; nežili v ekonomickém modelu spotřeby a růstu, vaše potřeby a tužby by se velmi lišily. Vaše hodnoty jsou prostě pokřivené. Lidstvo potřebuje založit své "tužby" na vědeckých zásadách udržitelnosti. Skutečná ekonomická kalkulace v tomto smyslu by také odhalila jak je dnes na Zemi možná hojnost pro všechny lidské potřeby.

To proč náš svět má 3 miliardy hladovějících a deprivovaných je výsledkem peněžního, nikoli vědeckého uvažování. Systém cen je chybná kalkulace. Mějte na paměti, lidská svoboda je romantická iluze. Lidé nikdy neměli jakoukoli skutečnou svobodu pokud jde o řád přírody. Buď se přizpůsobíte, nebo budete trpět. Děkuji ti velice, Louie, vážím si toho. Tak tady to máte, lidi.

Když však dáme logiku stranou, názory na náš ekonomický systém se dramaticky liší. Abychom tedy dosáhli nějakého veřejného konsensu v této otázce přepojujeme živě do New Yorku, kde je zpravodaj Kultury v úpadku Velký Scotty D, který je živě na Wall Streetu. [Velký Scotty D:] Děkuji ti, Petře. Hlásí se Scotty D před newyorskou burzou. Jsme dnes tady v New Yorku a snažíme se ptát lidí na ulici a něco málo zjistit o tom, jak svět vnímá ekonomii.

Kultura v úpadku: *Člověk na ulici* Pane, chcete mluvit o ekonomice? Mluvili byste rádi o ekonomice? Mluvili byste rádi o ekonomice? Mně je to vážně u p*dele ale také si nemyslím, že lidé chtějí mluvit o ekonomice. (Právě jsem mluvil se svým nadřízeným a řekl mi, že to tady nemůžete dělat.) Oh.. Byl tu však jeden chlápek, který byl ochotný se mnou mluvit. Jaký máte pocit, že je definice ekonomie?

Když tu tak stojím před Wall Street, jsem zvědavý. Co si myslíte, že je ekonomie? [Kolemjdoucí:] No, řek bych, že ekonomie je, je jen založená na penězích, na tom, co se děje odsud na Wall Street. Jenom peníze zapříčiňují, že systém... je v běhu všude po New Yorku a pro každýho na světě. Jsou to ale hlavně peníze, co vládne světu. Vím, co si myslíte. Myslíte si "O čem to ten týpek mluví?!"

Ve skutečnosti asi ví o ekonomii tolik jako já vím o zpovídání lidí na ulici. A zdá se, že jako většina z nás stejně opravdu neví, v čem spočívá ekonomika. Předávám zpět slovo, Petře. *Člověk na ulici* [PJ:] Všiml jsem si jenom já nebo i vy že na světě toho je na prodej více než kdy předtím a nemluvím o zboží u vás v blízkém supermarketu. Dnes vládne tržní princip všechno je na prodej a nic není nedotknutelně posvátné.

Potřebujete peníze? Proč nepronajmete své čelo jako reklamní plochu? Nebo ještě lépe, proč si nekoupíte životní pojistku vaší starší sousedky a až umře dostanete vyplaceny pěkné peníze? Jojo, je to legální! Nebo jste možná šťastní z malých věcí. Takže spíše než si posadit do auta nafukovací pannu abyste mohli jet v pruhu s předností prostě si ho kupte jako třeba v Minneapolis. Nebo možná nesmírně toužíte zabíjet toho ohroženého černého nosorožce v Africe.

Můžete. Přijde vás to asi na 150 000 dolarů ale jo, je to tam. '150 kámo už se nemůžu dočkat, jak si ho dám k večeři!' Nebo víc vážně, možná vaše děti zrovna neprospívají ve škole. Trh má řešení. Zaplaťte je! Zaplaťte je, aby četly a dostaly dobré známky, jako to dělají v Dallasu. Možná je to ale přespříliš, protože až se dostanou do věku vysokoškoláka většina prestižních univerzit odvrátí u přijímaček zrak když přijdete s pěknou pořádnou obálkou pro to nové křídlo knihovny.

Chcete sloužit své zemi, ale jste unaveni ze všech těch otravných válečných předpisů Spojených národů a mizerného platu? Jen se dejte k rostoucí spoustě soukromých žoldáckých firem které celkově pomalu nahrazují americkou armádu. Nebo co takhle láska? Potřebujete rande, ale nechcete se brodit celou tou nejistotou? Ženy na některých seznamovacích webech půjdou na rande s tím, kdo nabídne nejvyšší částku.

Zapomeňte na pokec, jen vysolte pár stovek doláčů abyste přivábili ženu vaší volby, která vám dovolí, abyste jí zaplatili večeři. Jsem si jist, že to bude dlouhotrvající vztah. Nebo snad, a to je nejdůležitější potřebuje vaše firma schválit zákon, aby si zajistila zisky? Klidně si najměte lobistu, aby ovlivňoval Kongres!

Jak už zaznělo v předešlém dílu Kultury v úpadku v oblasti politiky a schvalování zákonů není nic co není čistě na prodej. Proč si myslíte, že soudní systém umožňuje zbavit se obvinění u většiny přestupků finančními prostředky? I když ale vyvedete něco opravdu špatného a skončíte za mřížemi netrapte se, protože v některých případech můžete zaplatit okolo 80 babek za noc za pěkný upgrade na čistou tichou vězeňskou celu v hezké části věznice.

Na co si jen vzpomenete, můžete si to koupit a nic není nedotknutelné. 3 let po schválení 13. dodatku americké ústavy a 60 let po 4. článku Všeobecné deklarace lidských práv Spojených národů, která zakázala otroctví a obchod s otroky celosvětově je dnes na světě více otroků, než kdy bylo v historii člověka, kdy různým kšeftováním projde asi 30 milionů lidí.

Co ale etika se možná zeptáte? Co s etikou? Etika a morálka jsou nadále redefinovány ekonomickým étosem doby a když si makléř na Wall Street vydělá miliony dolarů sázením proti měně a tedy prosperitě jiné země, mohu vás ujistit, že v noci spí jako děťátko a proč by neměl? Dělá prostě to, co se odměňuje a co je obecně podporováno ekonomickým systémem. Trhu inherentní mentalita nemá nic společného s čímkoli kromě vlastního zachovávání trhu.

Když slyšíte politiky, jak vám říkají, že přepadnou nějakou chudou zemi aby tam přinesli svobodu a demokracii musíte rozumět, co tato slova skutečně znamenají. Svobodu, kterou přinášejí je tržní svoboda a demokracie, kterou přinášejí je demokracie kupní síly: svobodu používat peníze pro vliv svobodu omezovat vlastně svobodu ostatních.

Vraťme se však k těmto technickým věcem. Dejme stranou pokřivení tržního principu který nyní dává vše na prodej dejme stranou falešný předpoklad, že cenový mechanismus skutečně korektně počítá pravdivé vlastnosti udržitelného a efektivního ekonomického fungování a dejme stranou základní pokřivení hodnotového systému rozbíhajícího se z celkového procesu vývoje dejme si teď malý kvíz.

Vítejte u moderní ekonomie 101. Otázka: Kdybyste žili na planetě s omezenými zdroji a rostoucí populací povzbuzovali byste ekonomiku založenou na potřebě růstu a spotřeby aby všechno běželo? Správná odpověď: Ne. Skutečnost, že naše ekonomika doslova vyžaduje neustálou spotřebu a růst, aby udržela HDP nad vodou a lidi zaměstnané není znakem ekonomiky, ale anti-ekonomiky.

Otázka: Kdybyste byli výrobcem vyráběli byste zboží, co vydrží co možná nejdéle a je co nejvíce přizpůsobitelné za daných omezených zdrojů přírody a zájmu maximalizovat produktivitu práce? Odpověď: Ano. Dnes je to naopak a nejenže je všechno zboží podřadné ve chvíli, kdy je vyrobeno kvůli potřebám nákladové efektivnosti korporací, aby zůstaly konkurenceschopné většina firem také praktikuje něco, co se nazývá plánované zastarávání které záměrně snižuje dobrou kvalitu, aby povzbudily opakované nákupy pro více zisku.

Otázka: Kdybyste byl(a) socioekonomickým projektantem povzbuzoval(a) byste každého, aby si od všeho něco koupil(a) starostlivě hromadil(a) osobní majetek i když mnohé zboží se použije zřídka? Odpověď: Ne. To by bylo neefektivní. Uvědomili bychom si, že význam zboží je pouze v tom, jak se používá a tedy systém sdíleného přístupu nikoli slepé restriktivní univerzální vlastnictví by bylo nejrozumnější cestou.

Otázka: A co motivace? Tlačili byste na bezohledné, konkurenční prostředí ve kterém je každý sám za sebe nebo svou malou skupinu? Správná odpověď: Ne. S tím, co dnes víme o soupeřivé mentalitě a jak vytváří zneužívání spolu se skutečností, že spolupráce a sdílení informací je skutečným hnacím prvkem pokroku na společenské úrovni by se na konkurenci pohlíželo jako na nejvíce limitující uspořádání.

Otázka: Co by dnes bylo podkladem pro odměňování? Požadovali byste, aby se každý člověk kvůli práci podroboval druhému člověku aby dosáhl prostředků k přežití? Ne. To by bylo surové a kontraproduktivní za daného stavu technologie. Možnosti moderní techniky mají schopnost zvýšit produktivitu jak jsme dosud nikdy v historii člověka nepoznali nemluvě ani o zajištění bezpečnosti a efektivity obecně. Prosazování lidské práce za příjem ve světle tohoto nástroje k obrovskému pokroku je prostě absurdním.

K zamyšlení na závěr: Kdybychom se měli podívat s odstupem a reflektovat jak se naše lidská rodina chová dnes všude po světě od západního materialismu k islámskému extrémismu od nukleární války po nekrofílii tak čelíme temné, přesto mimořádně zábavné realitě. Samotný fakt, že jsme [dle Darwina] opice ve volné přírodě co se sotva dostaly na této planetě z džungle slovy zesnulého skvělého George Carlina (1937-2008) šinoucí se z dob temna z doby hlubokého strachu a zmatku vzhledem k tomu, kým jsme co děláme, jaký máme k sobě navzájem vztah nemluvě o tom, jaký vztah máme k prostředí, které nás zplodilo.

Na jedné straně spektra tu máme obrovský spektákl lidské domýšlivosti: zarputilá ignorance, stejně tak jako jste-li jako já někdy si říkáte, proč bychom se vůbec měli snažit. Že si možná tento druh zaslouží všechno, co se mu děje a jeho osud coby slepé uličky evoluce neúspěšné genetické mutace, je možná ideální nadějí pro tento vesmír.

Cynismus však stranou lze snadno pozorovat, že je tu rostoucí změna v menšině která se pomalu stává většinou, necháme-li ji. Dochází k probouzení, probouzení kdy lidé přestali na svět uvalovat své tradiční představy a různý ideologický balast a místo toho začínají naslouchat tomu, co nám skýtají nástroje naší vynalézavosti naslouchat poselství samotné přírody.

Je-li tu nějaké prostředí, které potřebuje vážný zásah vzhledem k přírodním zákonům, kterým podléháme je-li tu nějaká oblast, které zkrátka potřebujeme věnovat pozornost připravit se upustit od všech našich předchozích domněnek a následně se změnit pak je to oblast ekonomiky. Ekonomie není pouze nějakou libovolnou abstrakcí ke zpracování a rozdělování zdrojů.

Ekonomie je zásadním formovatelem hodnot, který nás programuje do módů chování které se rozprostírají do všech oblastí naší mentality. Je aktivním globálním náboženstvím, ať už se to lidem líbí nebo nelíbí a pro ty z nás, kteří si přejí vidět, že rozum vítězí nad dogmatem máme před sebou ještě dlouhou cestu. Obhájci ekonomického modelu volného trhu vám poví že žádný jiný systém jak pojmout společnost není možný že konkurenční báze je jediný způsob jak stimulovat naši primitivní kulturu.

Řeknou vám, že snížení zásahů vlády do ekonomiky je klíčem k zachování skutečné integrity tržní ekonomiky a také k zachování naší tzv. svobody o které říkají, že by rychle zkorumpovala neboť by se nutně objevila tyranie a útlak kdybychom použili jakýkoli druh spolupráce, navržené fungování ekonomiky. Mluví o 'skutečném' volném trhu: utopickém ideálu, který tvrdí, že neviditelná ruka kdybychom ji dovolili fungovat bez vměšování, by zmírnila chudobu deprivaci, zneužívání, korupci, konflikt a neefektivitu tak běžnou v dnešním světě.

Klam běžný u všech náboženství protože dnes je trh volnější, než kdy byl s tím, že tu není nic než mateřská korporace fungující jako nápomoc svým komerčním filiálkám, které ji podporují. Všechno je na prodej a nikdo není zodpovědný. Všechny přírodní zákony a fyzické skutečnosti, které by zahrnovaly podklad pro skutečnou technickou celoplanetární efektivitu a povědomí a uvažování, které pokud bychom dovolili může doslova přetvořit svět v místo ohromné hojnosti a dosud nevídané prosperity bylo pohřbeno a zavrženo aby bylo zastíněno určitým druhem efektivity tržní efektivitou, efektivitou, která sleduje peníze a pouze peníze efektivitou, která je doslova oddělena od všeho, co podporuje a zajišťuje samotný život efektivitou, která je zdůvodněna kruhem protože nijak neuznává fyzikální zákony přírody zákony přírody, které jsou jedinou skutečnou vládou a regulačním systémem, který kdy existoval nebo existovat bude.

Ale opakuji, kdo by měl říci, že na tom záleží? Možná bychom si s tím všichni měli hravě poradit. Možná tato reality show lidstva tato satirická tragická parodie sama o sobě dělá, co může, možná, že tak to je a naše mozky, naše geny jsou zbabrané a jen čekáme na konečný předtočený smích až vesmírná loď Země narazí do psychologické zdi. Řekl bych, že čas ukáže. Do té doby nic nepodnikejte, chňapněte popcorn a sledujte i nadále nejlepší reality show všech dob.

Uvidíme se příště, jsem Peter Joseph zástupce a oběť Kultury v úpadku. Dle mého snad není lepší ukázka pošetilosti lidské domýšlivosti, než tento obrázek našeho dalekého drobného světa. Naše pózy, naše domnělá vlastní důležitost, klamná představa, že máme nějaké privilegované místo ve vesmíru, jsou tímto slabým bodem světla zpochybněny.

Naše planeta je osamělou tečkou obklopenou obrovskou kosmickou temnotou. V naší obskurnosti - v celé té rozsáhlosti - tu není žádný náznak, že zachraňující pomoc přijde odněkud jinud než od nás. Je to na nás. - Carl Sagan

Některé záběry v tomto filmu jsou bez licence, v copyrightovém režimu "fair use". Zkuste nás žalovat. Chtěl byste mluvit o ekonomice?

Choroba ješitné spotřeby
[PJ:] Oh, ahoj! Hele, řekněte mi upřímně mám v těchhle kalhotech moc velkou prdel? Nebo počkat, možná že ne dost velkou! Není už načase si trochu nechat zvětšit zadek? Nebo možná malou liposukci, abych se aspoň zbavil těchhle pneumatik. A možná, když už jsem v tom, pěknou plastiku břicha. Pěkně to všechno srovnat nemůže bolet! Ale počkat, proč bych měl zůstat jen u toho?

Protože jsem dost línej pracovat na těchhle hrudních svalech možná by se šikly nějaký implantáty s menším fajnovým liftingem krku. Samozřejmě, že něco musím udělat s tímhle mužským plešatěním, ne? Co to? Lifting obočí? Ne, nevím, jestli chci pořád vypadat jako vytřeštěnec. Spíš si dám jako třešničku pěknej ranec botoxovejch injekcí co vypnou všechny vrásky.

Znáte Botox, ten chemický neurotoxin co dočasně znehybní vaše nervy kvůli iluzi mladistvého vzhledu? Marshall McLuhan kdysi řekl že tím posledním, čeho si ryba v jejím přirozeném prostředí kdy všimne, je voda. Podobně se zdají být ty nejzřejmější a nejvýznamnější skutečnosti naší lidské kultury těmi, které nejvíce unikají našemu rozpoznání. Pouze když se zastavíme, často s rizikem odcizení se společnosti abychom zpochybnili základní principy a myšlenky, které usměrňují náš život stává se temná pravda o naší domnělé normálnosti jasnější.

Dnes žijeme v moři s obrovskými vlnami posedlostí statusem materialismem, ješitností, egem a konzumerismem. Náš vlastní život se stal definovaným nikoli našim produktivním myšlením, přispěním společnosti a dobrou vůlí ale povrchními, klamavými spojeními a asociacemi ve kterých samotná tkáň naší společnosti nyní vyzařuje laciný romantismus spojený se zbytečnou konkurencí, demonstrativní spotřebou a neurotickými závislostmi často ve vztahu k fyzické kráse, statusu a povrchnímu bohatství; ve skutečnosti však se společenskou konformitou, vydávající se za individualismus který nechává ctnosti vyrovnanosti, inteligence, pokoje veřejného zdraví a skutečné kreativity shnít na periferii.

Ovzduším kultury, kterou dnes dýcháme, proniká těžké znečištění. Začíná v letech našeho formování, v němž být chytrý a snažit se znamená být šprt, blbeček nebo podivín. Společnost místo toho přenechává uznání těm akceptovaného vzhledu bohatství a tupých svalů místo mozku čímž posiluje představu, že přemýšlet, znát a zpochybňovat znamená být zesměšňován zatímco zachovávat status quo, být konformním k ideálům vnuceným společností znamená být odměňován.

V jakém okamžiku se z multimiliardáře s pěti zámky největší ikony úspěchu, jak ho vnímá a přijímá kultura stává výmluvný příklad těžké duševní poruchy připisované vlastně patologické závislosti, kdy miliardáře odhalujeme coby pouhou společenskou ohavnost v přestrojení hromadící tak přemrštěnou úroveň bohatství, schopného vyřešit problémy jinde co neslouží ničemu dalšímu než pouhému egu.

Ale znovu opakuji, nemůžeme na ně být moc tvrdí, nebo jo? Protože dělají jen to, co je naučili. Stejně jako náboženství, kterému věříte nebo herní strategie, které používáte, abyste přežili obé je pulírováno a pěstováno podmínkami prostředí vašeho života stejně jako mnoho dalších vln vlivu v tomhle moři memů, ze kterých se skládá duch doby. Takže bychom se možná měli začít ptát čeho se vlastně snažíme dosáhnout, než si stěžovat a dívat se na společenskou normalitu pokroku a úspěchu, jak existují.

Nevím jak vy, ale já začínám mít podezření že nový komerční životní styl, který nám vnutili ekonomové a historici jako nějaký úžasný rozvoj člověka/společnosti je ve skutečnosti skrytou formou retardace. Neviditelný manifest hodnotové deformace, která nás činí nemocnými antisociálními, namyšlenějšími lhostejnými k životnímu prostředí a možná stále více tvárnějšími pro frakce ovládající naši společnost jako takovou.

Možná, jenom možná nejsou kroky naší moderní kultury k tzv. úspěchu vůbec známkami pokroku společnosti ale symptomy upadající kultury. Od tvůrce filmové trilogie Zeitgeist přichází nejhorší reality show všech dob ta skutečná GMP Films uvádí Kultura v úpadku provádí vás: Peter Joseph www.CultureInDecline.com Ameriku zasáhla nová choroba, která se rychle šíří po celém světě. Choroba, kterou její nositelé v jejím raném stádiu téměř vůbec nezachytí.

Choroba, kterou nešíří fyzický virus nebo genetická náchylnost ale kulturní memy, myšlenky. Myšlenky, které vlastně nakazí mysl, rostou a mutují do různých (psychických) tlaků a stresů které brání duševní pohodě mnohých je to tzv. porucha zbytečné spotřeby. Je to epidemie moderní společnosti, která nejenže kontaminuje mysl a hodnoty nakažených ale také dělá z našeho světa žumpu mini-hypermarketů poruch mínění o sobě samém, plýtvavého materialismu a agresivní společenské bezskrupulóznosti. Následující zprávu sponzoroval Institut pro výzkum poruchy zbytečné spotřeby.

[Terapeut:] Pracuji s těmito dívkami už několik let Mnozí o této poruše nevědí, že se vyskytla v mnoha substresech nebo mutacích. Tady tyto ženy trpí S.T.H. neboli Syndromem tvrďácké holky. Takže jak vidím, máme tu několik nových tváří. Nechtěla byste se nám některá představit? Před pár lety jsem se přestěhovala do Los Angeles a... a začala jsem si všímat podivných změn, které se děly mému tělu jako že mé sukně začaly být kratší a kratší.... začala jsem utrácet víc a víc za kosmetiku a boty s podpatkem a laciné šperky a pak začaly botoxové injekce a já prostě nemohla přestat.

Mé rty byly víc a víc vypoulenější a po druhém nebo třetím botoxovém zvětšení jsem si dokola na DVD pouštěla reprízy "Příští americká Miss" a "maximální vylepšení vzhledu už za pár dnů" randila s jedním kokotem (mediální hvězdou fotbalu) za druhým a pak jsem se dověděla že jsem na titulce časopisu Vogue. - Ooooh! To bude dobrý, drahoušku. Já jsem byla na titulce Vogue taky. S vaší podporou můžeme skoncovat se syndromem S.T.H. ještě za vašeho života. Pokud byste chtěli pomoci těmto obětem, darujte prosím všechny výrobky Gucci, Louis Vuitton & Prada vaší místní skládce.

[PJ:] Vrátíme-li se na začátek 20. století nalezneme průmysl na zásadní křižovatce. Rychlý pokrok technologie začínal být výzvou pro samé základy tradiční ekonomie a tedy fungování společnosti. Jak vidíte, v jádru našeho socioekonomického systému je "Práce" a "Poptávka". Bez poptávky po výrobcích by samozřejmě nebylo třeba výroby nebo zaměstnávání.

A bez zaměstnání by pracující veřejnost neměla žádný příjem nebo kupní sílu si koupit zboží, které udržuje ekonomiku v chodu. Začátkem 20. století přivodila mohutná expanze produktivity prostřednictvím zavádění strojů a mechanizace něco, co průmysl nikdy předtím neviděl: nadbytek zboží. Článek z roku 1927 'A Nation's Business' (Národní byznys) zpovídal v interview tehdejšího ministra práce Jamese Davise, který prohlásil: "Je možné, že potřeby světa nakonec pokryje třídenní pracovní týden."

O pár let později popsal tento fenomén inženýr R. Buckminster Fuller jako schopnost dosáhnout více s méně. A energie, pracovní síla a zdroje potřebné k dosažení konkrétních cílů vlastně klesaly. Třebaže se úspěchy samotné dostavovaly stále rychleji. Průmysl se jinými slovy stával technicky efektivnějším. Amerika do 20. století a západní společnost obecně si udržují etiku být celkově hospodárným.

Byl tu konzervativní étos získávat zboží kvůli jeho užitečnosti étos kultury potřeb, nikoli přemrštěných tužeb a většina lidí opravdu neviděla potřebu zvyšovat svou spotřebu jen protože mohli. A tak měli vládnoucí průmyslníci a plánovači společnosti tou dobou na výběr. Buď se měl systém přizpůsobit této nové produktivitě "více výstupu s méně vstupy" což by znamenalo nárůst volného času, zkrácení pracovního týdne a přizpůsobení žebříčků mezd a hodnoty zboží aby odrážely tuto nově nalezenou hojnost, jak by bylo potřeba nebo se muselo stát něco dramatičtějšího: hodnoty a sklony kultury tvořící samotný její základ, by se musely změnit, přičemž samotná myšlenka spotřeby nabyla sama o sobě a pro sebe užitku spotřebovávat kvůli spotřebovávání aby se udrželo status quo.

Vzhledem k samotné povaze filozofie kapitalismu netřeba říkat To druhé... co to? Jo, správně! Vzhledem k samotné povaze filozofie kapitalismu netřeba říkat že ta druhá myšlenka se považovala být tou jedinou racionální volbou. Soudobá vládnoucí morálka průmyslu neustále zvyšovat zisk a výnosy nemohla být opuštěna.

A tak alternativní myšlenka pracovat směrem k hojnosti, uspokojení lidských potřeb která by otevřela cestu takové úrovni osobní svobody, kterou jsme nikdy dosud neviděli či snad prosperující nové době osvícenství pro člověka byla utnuta u samého zájmy třídy vlastníků a svět, který vidíte kolem sebe, plný stále rostoucích hovadin zbytečností, materialismu, odpadu, v dluhu uvězněných mzdových otroků, konfliktu a divoké duchamorné spotřeby je toho výsledkem.

[Reportáž v televizi:] Nákupní sezóna odstartovala o svátku násilně. Wall-Mart pracovník na výpomoc byl ušlapán nakupujícími dychtivých výprodejových slev po dni Díkůvzdání. Šílenec poblíž Grand Rapids ve státě Michigan se přiřítil do obchodu WalMart a srazil nakupující k zemi. O páté hodině ráno třebaže několik lidí upadlo na zem, nakupující se přes ně valili kupředu.

Uklidněte se ku*va! Jenom do mě někdo strčte a dostanete takový dělo, vy ******! Tady další incident, 28letou těhotnou ženu povalil stejný dav na zem. Svědkové incidentu říkají, že žena potratila. V nacpaném obchodu s hračkami v jižní Kalifornii bylo slyšet výstřely. Říkají, že žena nastříkala sprej ostatním kupujícím do obličeje šlo o pepřový sprej. Ti, kteří znali DeMorea, označili jeho smrt za "zcela zbytečnou". Chovali se jako zvířata.

Jen aby si koupili něco za 5 dolarů, ušetřili 5 dolarů. Zabili ho vlastně. - Jak dlouho jsi tu? - Jsem tu... 3 dny. - Řekni mi vlastními slovy, co tě sem přivádí? - Televize Můj synek chce, eeh, chce myslím, doufám iPad, Samsung? -Dopadlo to tak, že ho neprodávají za tu poloviční cenu. - To je hodně špatný.

V obchodech je to samé strkání a prodírání se; Nikdy jsem to ve zprávách neviděl. Už jsi to někdy zažila? Ne na černý pátek, na hudebních koncertech. Ale vím, jak to chodí, jsem připravená. Takže si ready na ostrý lokty? - Celkem jo. Co říkáš tomuhle trochu divokýmu konzumerismu který se opravdu někdy stává na sílu? Nevím, myslím, že to hodně každýho stresuje.

[PJ:] Seznamte se s Eddiem Bernaysem, je považován za otce moderní reklamy. Hlavně známý přetvořením převážně ubohého slova propaganda v načechraný eufemismus "PíÁr - Vztahy s veřejností". Bernays vzal namátkově oblíbené myšlenky z freudovské psychoanalýzy a začal je používat v reklamních kampaních. Myšlenka byla prostá: zneužívat velmi primitivní, naléhavou sociální potřebu pro většinu lidí jako jsou sexualita a status a spojovat ji s výrobkem.

[Reklama:] Je mnohem delší než minulý rok. Je skoro o 10 cm delší u některých modelů. Ohhhhh!

[PJ:] Zboží se mělo stát méně významné co do užitečnosti a více mělo být symbolem reprezentujícím identitu nebo individualismus majitele fakticky přerod pouhých potřeb v emoční potřeby. Bernays byl odpovědí na rostoucí volání lídrů průmyslu po znovunaprogramování společnosti a vytvoření kultury nového spotřebitele.

Charles Kettering, v roce 1929 ředitel General Motors psal o potřebě "udržet spotřebitele nespokojeného". Paul Mazur, bankéř na Wall Street, se nechal slyšet: "Musíme posunout Ameriku od kultury potřeb ke kultuře tužeb. Lidé musejí být trénováni, aby toužili. Chtít nové věci, dokonce předtím, než ty staré zcela spotřebovali. Musíme v Americe tvarovat novou mentalitu."

A fungovalo to! Technologická inovace - rádio a televize - tomuto cíli dále pomohla důkladnou kampaní napříč americkou společností která se rychle rozšířila do celého světa. Reklama už dále nepopisovala, řekněme funkci zboží a jeho vlastní poctivost. Teď to spočívalo v manipulaci společnosti vytváření podřadnosti, pocitu hanby, viny a falešných problémů které se daly vyřešit pouze podvolením se nákupu.

[Lee Camp:] Za 80 let života se díváme na televizi v průměru 15 roků. 15 let je náš mozek rozmělňován na kaši a sodomizován zombifikován a pak glorifikuje výrobky a nesmysly. A to s náma vy*ebává. Protože reklamy jsou s*ačky. Jsou to s*ačky. Představ si, kdyby byla reklama obyčejnej týpek, kterej tě zastaví na ulici a hustí do tebe: Hej! Hej, no ty! Hej! Hej! Kdybys nosil tyhle džíny, pak by po tobě teprv jely čučoriedky.

Myslím fakt luxusní holky, ne ty ošklivý kisny, co jim říkáš přítelkyně. A mimochodem, moh by ses jí zmínit že potřebuje trochu zhubnout a udělat něco s vlasama? A to by mohla taky! Kdyby jenom do sebe klopila tyhle dietní pilule a používala tenhle gel na vlasy. A mimochodem, oba byste asi měli kouřit tyhle cíga a pít tenhle bír. Pak byste byli fakt frikulíni.

I když máš trochu žlutý zuby, ale to se dá vošéfovat, kdybys používal tuhle bělící s*ačku na zuby. A pak po tobě fakt pojedou luxusní holky. A mimochodem, jseš happy s tím, jak ho máš velkýho? Jestli jo, tak ok, hodně týpků je šťastnejch s 'legrační velikostí'. Říkáš tomu tak? 'legrační velikost'? Hodně holkám se to líbí. Chci říct, ještě jsem žádnou nepotkal, ale vsadím se, že nějaký jsou.

Ale jestli změníš názor, musíš si vzít jen pár těchhle laskomin a brzy budeš muset brnknout kámošům, aby ti s tím tvým nářadím pomohli jako s vlečkou u svatebních šatů. Ale jak jim chceš tady s tímhle shitovým telefonem zavolat? Měl bys používat tuhle dotykovou s*ačku co dává lidem pocit, že jsou něco víc než ty, když maj tenhle telefon. A jsou. Jsou lepší než jsi ty. Můj ty bože, všechny ty věci, který potřebuješ a nemáš, jsem z toho nervózní.

Jsi z toho nervózní? Jsi? Co? Jsi? Jseš teď neklidnej? Jseš? Jo? Jseš? No, pak si jen potřebuješ vzít tady od toho trochu a za 14 dní na tom budeš líp než všichni! A navíc bonus vedlejší efekt: Tyhle pilule ti nablýskaj i chlupy na prdeli a budou víc zvladatelný s extra živostí. To je fuk, mám holku, protože se tvoje přítelkyně právě rozhodla že jí to celkem sekne v klasickejch šatech a to musím rychle změnit než přestane brát Ambien/Prozac koktejl, co jsem jí dal a pak přestane nepřetržitě nakupovat aby zaplnila tu prázdnotu, vytvořenou sebenenávistí, co jsem vytvořil. Poflakoval by ses s takovým týpkem?

[PJ:] V jádru reklamy je vykořisťování sociální povahy, která je hluboko v nás. Převrací empatické identifikování se s komunitou ve zbraň posuzování okolím a relativní nejistoty. Před pár lety byla provedena mnohaletá studie jejímž obsahem bylo zavedení západní televize do kultury která s ní nikdy předtím neměla žádnou zkušenost.

Bylo to na ostrově Fiji. Koncem sledovaného období dopad materialistických hodnot a zbytečností si vybral významnou daň. Významné procento mladých žen například kteří předtím žily stylem se zdravou váhou a plnými rysy se staly posedlé tím být hubené. Poruchy přijmu potravy, o které doslova v této kultuře nikdo nikdy neslyšel se začaly šířit a zejména ženy to proměnilo. Ale vraťme se k naší lekci z historie.

Tenhle vyprázdněný materialismus a neurotická posedlost spotřebou jakkoli silnou, nestačily na to, aby zajistily stabilitu kapitalistickému náboženství a stálý prospěch pro kněze třídy vlastníků. Kromě vyrábění souhlasu prostřednictvím reklamy technologický věk přinesl pro byznys další hrozný problém: zvýšenou efektivitu výrobků.

Nejenže se výroba hýbala rychleji než tradiční spotřeba ale také se zvyšovala skutečná kvalita různého zboží v důsledku pokroku vědy a designu čímž se stávaly opakované nákupy stále méně časté. To se ale nehodilo do krámu. Jen si vzpomeňte, klíčovým hnacím prvkem práce, zisku a spotřeby a tedy klíčovým hnacím prvkem naší ekonomiky obecně je nedostatek a neefektivita. Dovednost byla vždycky nepřítelem tržní ekonomiky a čím je zboží lepší a má delší životnost, tím horší pro průmysl.

Praskla voda a na svět přišlo plánované zastarávání. V roce 1932 propagoval průmyslník Bernard London brožuru pojmenovanou 'Ending the Depression through Planned Obsolescence' (Skoncujeme s hospodářskou krizí prostřednictvím plánovaného zastarávání) ve které se jevila logicky myšlenka vyrábět všeobecně mizerné zboží které by vytvářelo větší poptávku po práci a růstu. Někteří to dokonce chtěli uzákonit jako povinné pro všechna odvětví.

O životním cyklu výrobků se tedy nerozhodovalo přirozeným stavem technologických možností ale pouhou neustálou potřebou práce a zvýšené spotřeby. Nejpozoruhodnějším historickým příkladem této doby byl žárovkový kartel Phoebus ve třicátých letech. V době, kdy žárovky byly schopné vydržet kolem 25 000 hodin kartel přinutil každou firmu, aby omezila životnost žárovek na pouhých 1000 hodin, aby se zajistily opakované nákupy.

Časem se to stalo strategickým přístupem všech odvětví. Kdybyste si na to měli sednout a porovnat dnes skutečně možnou efektivitu s tím, co skutečně děláme, abychom udrželi tuhle mašinu na odpad a dluh v chodu z těch promarněných příležitostí by se vám chtělo zvracet. Poslední poznámka, co tu zmíníme se týká otázky samotné kupní síly. Bezpečné selhávání (zboží) bylo potřebné k tomu, aby se zajistil peněžní oběh a tzv. růst.

I kdyby to zboží kupující strany neměly. Inu, vítejte u úvěrové expanze. Přístup k úvěru je ve skutečnosti klíčovým hnacím prvkem ekonomického růstu na Západě už po dlouhou dobu. Letmý pohled na čísla soukromého a veřejného dluhu v globálu ukazuje, že to není osobní anomálie nebo anomálie státu žít daleko za hranicemi svých finančních prostředků. Je to vlastně zavedenou módou.

Objem stávajícího dluhu v globálu dnes daleko přesahuje celou samotnou globální peněžní zásobu a toto vypůjčování si (peněz) z ničeho nahradilo omezení nedílně spjatá se zaměstnaností a mzdami. Jakkoli se to může jevit protivné s ohledem na ekologickou nezodpovědnost a kulturní neurózy zapeklitost sahá hlouběji. Často zapomínáme, že spodní proud posledních pár tisíc let mluví o tom, že některé druhy si zjevně zaslouží více než jiné.

Otroctví, vykořisťování a pojištěné strádání a deprivace jedné skupiny kvůli výhodám jiné, se považuje za nějaký zákon přírody. Během středověkého feudalismu, byly sociální rozdíly jasně definovány, král a jeho šlechta a baroni, atd. Vládli spoustě nevolníků, kteří byli v podstatě otroci, výměnou za nevelkou ochranu základních zdrojů. V této době bylo běžným, že z rodové či náboženské nadřazenosti králů a jeho pánů vycházelo právo dominovat.

S tím, jak se feudalismus sunul ke státnímu monopolu merkantilismu a pak ke kapitalismu volného trhu pohled na průměrného pracujícího rolníka nebo mzdového otroka pracující třídy, jak je tomu dnes se proměnil a jakákoli jeho nepatrná ochrana, co tu byla předtím byla odstraněna, aby to podporovalo doktrínu hlásající, že když člověk není schopen v tržní ekonomice získat práci jeho právo na život nebo jeho pouhá existence je naprosto bez zajištění.

Adam Smith, David Ricardo a Thomas Malthus, a další klíčové postavy počátku moderního kapitalismu dali velmi jasně najevo, že systém, který hájí, není pro každého. Není to tak, že ho takhle vlastně chtěli. Nebyli nacisty nebo něco takového. Vezmete-li ale v úvahu svět nedostatku, ve kterém žili jeví se to dost přirozeným.

Adam Smith, když si všímal povahy společenského řádu, který definují majetkové vztahy prohlásil: "Civilní vláda až do dneška, protože je zřízena k ochraně majetku je ve skutečnosti zřízena k obraně bohatých před chudými. Nebo k ochraně těch, kteří nějaký majetek mají před těmi, který vůbec žádný nemají." David Ricardo rozvíjel Smithovu neviditelnou ruku pseudo-darwinistického pohledu tržního přežití rozšířenou o představu, ve které nevyhnutelná chudoba a strádání chudých měla být "společenským zákonem přírody" jako gravitace.

Malthus šel dokonce tak daleko, že řekl, že chudým jenom škodíte, když se jim snažíte pomáhat. Prohlásil: "Místo doporučování čistoty chudým, měli bychom podporovat opačné návyky. V našich městech bychom měli dělat ulice užšími nacpat více lidí do domů a říkat si o návrat moru." Mnozí samozřejmě, když dnes slyší takovou rétoriku, přirozeně reagují zlými předtuchami. Nerozumí zdroji takových chladných náhledů.

Kdybychom se vrátili k předprůmyslové Evropě a byli svědky obrovské nerovnosti, nedostatku a chudoby asi by vaše intuice, vzhledem k rychlejšímu růstu populace než byl růst výrobních kapacit mohla dojít k závěru, že nosná kapacita země zkrátka nedokáže zvládnout současný počet obyvatel. Možná byste pak také přišli s velice příhodnými ospravedlněními pokud jde o to, proč mají někteří žít a prosperovat a jiní umírat a strádat.

Proč si někdo zaslouží velké bohatství a čest a někdo jiný musí být odsouzen k chudobě a holé existenci. Lze tedy snadno vidět, jak je třídní diskriminace upevňována. Ještě dnes jejich ekvivalenty v moderní kultuře - rasismus a sexismus ustupují pomalu. Dnes všechny ekonomické školy od keynesiánců po rakouskou školu podporují východisko "vůle trhu" který měří vaši hodnotu nikoli skutečností, že existujete jako lidská bytost ale měří ji místem, které zaujímáte nebo nezaujímáte ve stroji ekonomiky.

Zamyslete se nad tímto citátem Ricarda: "Postupným smršťováním sféry zákonů "ve prospěch chudých" působením na chudé hodnotou nezávislosti tím, že je učíme, že nesmí hledět k systematické nebo automatické dobročinnosti ale ke svému vlastnímu úsilí o podporu že obezřetnost a prozíravost není ctnost ani zbytečná ani neprofitabilní budeme se postupně přibližovat solidnějšímu a zdravějšímu státu." Mýtus systému je v tom, že lidé dostanou to, pro co pracují jako kdyby měli všichni rovné podmínky jako kdyby soupeřivá podstata sebou inherentně nepřinášela korupci - Špatně!

Chlape... Bobe, co tu dělá? - Jaký kraviny vám to lidi tlačí Peter Joseph Stalin v tomhle dílu do hlavy? - Poslouchej, kámo... - Poslouchejte lidi. Co tady Kapitán Svobodynenávistník zdá se nechápe, je to že chudí jsou ku*evsky hloupí! Jsou hloupí a líný a dostávají, co si zaslouží, chápete? Je mi na nic ze zavádění státu, co dělá chůvu a zdaňuje můj těžce vydělaný svěřenecký fond takže ty kreténi si můžou jít a žít si se svými lístky do loterie a krabicovým vínem a...

Sorry Bobe. Jsi v pořádku? Dejte ho zpátky do jeho klece. Možná se v tuto chvíli ptáte jak tohle vůbec souvisí s konzumerismem? Inu pokud nerozumíte tradičnímu étosu tržního kapitalismu a jak odmítá přijmout možnost postarat se o každého spolu s mylnou představou, že ti, kteří to dělají a mají největší prospěch musí být chytřejší a více si zaslouží žít než jiní jako by to byl nějaký přírodní zákon.

Role spotřební kultury na sebe dnes bere velmi odlišný účel. Je tu jako mocný nástroj sociální kontroly a udržování status quo třídního rozdělení a podmanění. Pomáhá udržovat trend, který tu je už dlouhá léta od dob vysvěcených králů, kteří byli předurčeni, aby ovládali a vykořisťovali masy slabých. Materiální sobectví jednotlivce, dnes tak oslavované nejen dokonale vyzdvihuje klasické ekonomické hodnoty Ricarda a Smithe, ale také posiluje moderní neoliberalismus který izolovaný, nezávislý, úzký vlastní prospěch a narcismus pokládá za hluboce posvátný, zatímco jakýkoli pokus pracovat ve prospěch širší společnosti ve prospěch prostředí společenství za kacířský.

Zároveň to zhoršuje třídní rozdělení, protože spotřební kultura vytvořila abstraktní smysl konkurence a statusu ve kterém se mít více než druzí rovná úspěchu. Náhle 1% populace vlastnící 40% bohatství planety to ještě více potvrzuje; i to jak člověk překračuje bezdomovce na ulici a předpokládá, že to tak musí být kvůli jejich nedostatku iniciativy, lenosti nebo méněcennosti obecně.

Moderní kultura spotřeby, nemoc zbytečné spotřeby zajišťuje, že pozornost veřejnosti zůstává odvedena a je ve válce sama se sebou. Zajišťuje, že zisky z těchto plýtvavých a zbytečných nákupů hnaných emocionální nespokojeností budou i nadále udržovat a ospravedlňovat bohatou elitu a zajistí, že chudí a sklíčení tohoto světa budou ponecháni na svém místě protože, no hádejte, to musí být nějaký "přírodní zákon".

Myšlenky závěrem: Pravděpodobně nejvíce uneseným a iluzorním pojetím dnešního světa je pojetí "svobody". Poezií politického historického vývoje to šlo od obecného zájmu zajistit kvalitu života, doopravdy odstranit útlak k marketingovému fíglu, jak prodat věci, které nepotřebujete aby byla zajištěna integrita inherentě elitářské zkorumpované politické ekonomie.

Nevím jak vy, ale mně je opravdu hodně u zadku z kolika různých druhů past nebo deodorantů si můžu vybrat v supermarketu. Když se mi současně nabízí fraška výběr mezi dvěma politiky ve volbách, kteří jsou jasně stejného vrhu. Opravdu je mi celkem šumák svoboda moci si namíchat co já vím dvojité espresso-grande white mocca s netučným mlékem bez přídavku kofeinu-vyhoň mi ho-plácni přes prdel-Latte s extra šlehačkou u Starbucksu.

Jak vidíte, nejlepší formou ovládání společnosti je ta, při které vlastně přetrvává iluze výběru a ješitná posedlost spotřebou bující po celém světě, která nyní ztělesňuje novou formu demokracie. Zapomeňte na oligarchickou plutokracii, jejíž vláda pokračuje a ničí svět. Soustřeďte se jen na bohaté celebrity na předních stránkách katalogů zboží, tvářících se jako časopisy.

Zapomeňte na to, jak finanční a peněžní výnosy jsou měřítkem úspěchu a jakým zklamáním to ve skutečnosti je, protože psychologický fenomén relativní deprivace ukazuje, že mít více a více luxusu vás často neudělá šťastné ale jen neurotičtější, nesebejisté a antisociální. Zapomeňte na stále rostoucí používání antidepresiv a další zdravotní duševní poruchy, které se v naší materiální společnosti objevily, a dělejte místo toho, co dělá hodně lidí: Jděte nakupovat!

Dnes se nakupování opravdu stalo pro lidi formou terapie pozorujete-li to a umělými prostředky, jak se jako člověk cítit lépe. A zapomeňte na skutečnost, že největší lží v pozadí politického systému je to že může existovat politická rovnost ve stínu udržované ekonomické nerovnosti. Skutečností je, že toxické podmínky, které jsme kolem sebe vytvořili tahle nová materialistická svoboda, je jádrem obrovského mrhání nikoli jen zdroji planety, ale obrovským mrháním lidského potenciálu a samé celistvosti člověka.

Čím více vlastníte, tím více jste vlastněni. A kromě toho je každý krásný, když se směje. [zvoní mobil] Pardon dámy a pánové, moje pedikúra volá než se uvidíme příště, udržte zrak přilepený k nejhorší přesto nejskvělejší reality show všech dob. Já jsem Peter Joseph a stejně jako vy jsem zástupcem a obětí Kultury v úpadku.

Zvláštní poděkování za darování jejich lidskosti patří holkám S.T.H. :) Zvláštní dík Lee Campovi | www.leecamp.net Napsal a sestříhal Peter Joseph, když si u toho dával kuře a vafle. Některé záběry v tomto videu nemají licenci a jsou použity v copyrightovém režimu "fair use" ... jen to zkuste a žalujte nás. www.CultureInDecline.com

[Terapeut:] Když tak vezmete v úvahu co všechny zažíváte den co den, když se vypořádáváte s touhle nemocí, jak to ovlivnilo vaše živobytí? Chci začít u vás... Co děláte za práci? - Porno. - Porno. - Modelka Victoria Secret. - Porno. - Modelka Louis Vuitton. - Porno. - Modelka hosteska. - Porno. - Modelka American Apparel... No dobře. Porno.

Válka proti přírodě
[PJ:] Jéé ahoj, sorry. Válka! Milujeme ji, že jo? Něco odpalovat, dívat se, jak lidé trpí a umírají. To je vzrušující! Násilí, dominance, odveta a další příznaky téhle soupeřivé fascinace válkou evidentně dominují našim médiím filmům, televizi a dalšímu výrazivu, které neustále glorifikuje a utužuje tenhle projev konfliktu. Vlastně se zjistilo, že než průměrné dítě na Západě dospěje do věku 14 let uvidí na obrazovce či monitoru přes 8000 vyobrazení vražd.

Když to všechno vezmeme dohromady, možná se ptáte: Napodobuje umění život, nebo život napodobuje umění? Není zrovna tak zajímavé, jak většina z nás v Americe vcelku dobře v noci spí zatímco naše vojenské síly dle libosti rutinně přepadají, zabíjí a okrádají jiné národy jak to dělaly samozřejmě všechny globální říše v dějinách; přičemž tentokrát se počet civilních obětí v globálu jen v minulém desetiletí přehoupl přes milion, mnohé z nich ženy a děti.

Přesto té samé americké kultuře běhá hororově mráz po zádech když nějaký maník naběhne do školy v Americe a náhodně sejme pár desítek dětí. Ptám se vás: jakým měřítkem diferencujeme významnost pokud jde o smrt různých skupin lidí? Co nás dělá tak výjimečnými? I když je historie určitě plná xenofobních, rasistických, náboženských a nacionalistických domýšlivostí, které sloužily jako vhodná ospravedlnění pro dehumanizaci, podrobování a imperiální zneužívání vnější mocí přesto vyšla celkem bez povšimnutí najevo hluboká vědecká pravda: Dnes může každá osoba na Zemi vystopovat svou rodovou linii zpět k jedinému společnému ženskému předkovi, který žil asi před 200 000 lety.

Nazývá se teď 'mitochondriální Eva' dokazující, že jsme opravdu jedna rodina. Zrovna tak Země, náš habitat, který tato rodina sdílí, nezná žádná rozdělení. Je v každou chvíli spojeným, plně propojeným synergickým systémem. Nemá žádnou představu o tom, co je to národ, politik nebo rasista. Nemá o nějaké takové lidské představě žádné ponětí protože rozdělení v řádu přírody které všichni nutně podléháme, neexistuje.

Mark Twain kdysi napsal: "Člověk je jediný patriot. Ve své zemi se vyčleňuje pod svou vlastní vlajkou, pošklebuje se ostatním zemím a udržuje za velkých výdajů k dispozici nespočetné uniformované úkladné vrahy aby uchvacovali kusy země jiných lidí a zabraňovali jim, aby se zmocnili kusů jeho země. A mezi válečnými taženími si smývá z rukou krev a pracuje - svými ústy - pro "univerzální bratrství lidstva".

Třebaže my všichni rádi slovy podporujeme myšlenku míru a spolupráce a vyzvedáme ikony typu Gándhího a Martina Luthera Kinga, jr. něco pod povrchem nás zjevně drží zpátky. Ano, s určitostí víme, že kdybychom vzali celkové rozpočty na válku všech států na planetě, (jen za 25 let minulého století desítky bilionů dolarů) a použili tento energii produkující kapitál ve prospěch tvorby vyspělého, inteligentního, efektivního systému správy Země a věcí člověka nejenže bychom odstranili chudobu v globálním měřítku a většinu strádání naše progresivní schopnost tvořit, budovat a zlepšovat než drancovat, zaměřit a zničit by mohla katapultovat lidskou rodinu do věku prosperity, kterou jsme nikdy předtím neviděli.

Jen si to představte: Kdybychom vzali, řekněme, americký Pentagon nebo britský Northwood dohromady se všemi vyspělými světovými vojenskými centry, vykopali z nich všechny armádní fanatiky... Dobrá, sorry, nemám v úmyslu být hrubý, Musíme s nimi asi něco udělat. Možná bychom je mohli všechny vzít a strčit je do Grand kaňonu a nechat je, aby si navzájem dali pořádně do držky a snad se vymaní ze svých systémů a posunou dále.

Nevím, to zjistíme později. Ale my, jako inteligentní, dospělá lidská rodina která se teď zajímá o zlepšení života všech použijeme neuvěřitelnou technologii k nápomoci skutečnému pokroku v rozvoji. Představte si, kdyby se Projekt Manhattan, na kterém pracovalo 130 000 lidí většinou vědců a techniků, věnoval nikoli výrobě bomby, která by mohla ničit v dosud nevídané míře ale spíše využití takového kooperativního elánu k vyřešení skutečných globálních problémů možná právě těch problémů které jsou příčinou válek.

V dnešní době hyperglorifikovaná, romantická posedlost konkurenčním náskokem a konfliktem téměř prostoupila každou stránku našeho života. Nejenže dnes vyhlašujeme válku doslova všemu, co nás štve válku drogám, válku chudobě, válku zločinu válku terorismu, válku rakovině, čemukoli vás napadne; také, nehledě k téměř neustálým americkým válkám, žijeme v neustálém stavu běžné války nebo "třídní války" ve které se sebou navzájem všichni den co den bojujeme zbytečně kvůli ekonomickému přežití a falešné představě statusu.

Faktem je: Něco se uvedlo do pohybu, co nás všechny udržuje na válečné stezce na mnoha úrovních. Něco v našem způsobu myšlení, a tedy ve společnosti nás stále tlačí k ospravedlňování těchto vzorců a jak si v tomto dílu ukážeme to něco zdá se tkví v samotných základech socioekonomických podmínek. V základu, ze kterého vzešly stále se rozšiřující destruktivní neurózy neurózy, které jsou evidentně charakteristické pro kulturu v úpadku.

Od tvůrce filmové trilogie Zeitgeist přichází nejhorší reality show všech dob ta skutečná GMP Films uvádí Kultura v úpadku kterou vás provází Peter Joseph. Hlavní zprávy A je to tady: Prezident právě ukončil mimořádnou schůzku v Bílém domě na které oznámil, že se v otázce bezpečnosti jeho vláda zaměří na odstranění globální války proti terorismu a místo ní vrhne všechny dostupné zdroje na něco, co vláda pokládá za větší hrozbu Spojeným státům a mezinárodní bezpečnosti než cokoli předchozího: samotnou přírodu.

Je to tak, Dodgi, nově vyhlášená válka proti přírodě si bude usurpovat rozpočet Ministerstva vnitra a efektivně ho nahradí novým úřadem, ministerstvem... Myslím, že to čtu správně: "Fuck the Earth a věda to dodělá." Je to tak, Summer, vláda už jmenovala šéfa tohoto nového úřadu, generálního ředitele korporace Monsanto, samotného Satana. Když byla Obamova vláda dotázána ohledně možného konfliktu zájmů nově jmenovaného, zareagovala takto: "Pověst Monsanta a jeho ohromné moci šikanovat tuto netolerantní, šikanózní sílu, která se uvádí pod teroristickým jménem "přírodní věda" představuje velký potenciál pro naše vítězství.

Máme pocit, jestli někdo dokáže neutralizovat tyto vzbouřenecké zákony které omezují Bohem nám darovanou svobodu, pak je to právě profesionální zkušenost našeho skutečného pána a vládce: Knížete temnot. Právě jsme dostali zprávu, že už probíhá tisková konference na které tiskový mluvčí Pentagonu odpovídá na dotazy. Přepojujeme živě do Bílého domu.

[Mluvčí:] Jak už řek prezident, největší překážkou pro americký zájmy je neustálej stav útoků a zasahování ze strany týhle darebácký sítě. Už dost dlouho si příroda vynucuje svojí vůli na úkor naší svobody. Naše ekonomika, naše hodnoty, americkej způsob života, o tom se nevyjednává. Buď příroda přistoupí na naše zájmy a přestane nás terorizovat svou nenávistí naší svobody nebo budeme nuceni ji zničit. Další otázku.

[Joe:] Zdravím. Joe z Los Angeles Times: Nemáte pocit, že by to mohl být špatný nápad postavit se proti síle, která nebyla v historii nikdy přemožena či dokonce nesladěna s jednáním člověka? Rozumím tomu také tak, že příroda udala řadu požadavků, které, pokud budou splněny mnohé její protiútoky by ustaly. Zvážila vláda naplnění těchto požadavků?

[Mluvčí:] Poslyš Joe, s teroristy nevyjednáváme a já jsem viděl požadavky přírody samá přiteplená komoušská propaganda jako rovnováha a udržitelnost. Dokonce požaduje, abysme skoncovali s naší ekonomikou nekonečnýho růstu a umetli cestu něčemu, v čem bysme jako měli bejt otroky nějaký represivní úctě k regeneraci přírody. Teď dobře poslouchej, nestrávil jsem 35 let bráněním téhle země abych nechal nějakou metafyzickou teroristickou skupinu, která má na své straně vědu zlikvidovat to, co udělalo tenhle národ velikým. Žádný další otázky.

[PJ:] Když přemýšlíme o válce, obvykle se nám vybaví vojáci třímající zbraně tanky, plamenomety, stylové metály a jiné teátry. Když se však na divadélko podíváme s odstupem a budeme zkoumat více do hloubky svět kolem nás zjistíme, že válka je vlastně stavem mysli reakcí, kterou pohání jakýsi druh soupeřivých podmínek. Kdybychom měli klasifikovat různé úrovně konkurence ve velkém možná skončíme u dvou širokých kategorií: imperiální válka a třídní válka.

O imperiální válku, jinak také národní válku, jde tehdy, když stát-agresor se rozhodne napadnout nějaký jiný stát a ospravedlňuje ji nějakou formou vnímané hrozby. Kdysi se tato hrozba objevovala jako čistě ideologická kdy náboženské skupiny proti sobě bojovaly, aby se ujistily, že jsou ti dobří na straně Boha zatímco v mírně gramotnějším vědeckém světě dneška není hrozba většinou namířena přímo proti každému z nás.

Spíše řekněme, že nějaký darebácký stát získá nukleární zbraně aby vyhodil bingo turnaj vaší babičky nebo snad nějaký vyšinutý státem placený únosce letadla to s ním napálí do vašeho oblíbeného stánku s tortillama (šmejdi!) Bez ohledu na ospravedlnění války prakticky v každém případě v historii který se předkládá veřejnosti, vždy bylo toto ospravedlnění hodně daleko od pravdy.

Jak vidíme, vždy je tu skutečná hrozba ale ta hrozba pramálo souvisí s drtivou většinou obyvatel. Namísto toho je to hrozba, která trápí jen ty nejvyšší vrstvy hierarchie společnosti, sebe zachovávající elitářskou horní vrstvu spočívající ve ztrátě širší moci a kontroly. Kdy naposled vlastně volali občané po válce? Neděje se to, jen politici se po ní vrhají.

Protože by byl establišment těžce pod tlakem, pokud by měl svým občanům vysvětlit, že se chystají přepadnout nějaký stát kvůli jeho nerostným surovinám udržení si dominance měny, umožnění svobody transnacionálním korporacím spolu s dalšími obecně ekonomickými zájmy zajišťujícími zájmy horního jednoho procenta používají se místo toho různé vnějškové, psychologické fígle. Nejběžnější je dnes morální křížové tažení...

[Cameron:] Nesmíme tolerovat tenhle režim, který používá vojenskou sílu proti svým vlastním lidem.

[PJ:] spolu s jednoduchou, přesto iracionální hrozbou útoku.

[Obama:] Íránské nukleární a balistické rakety představují reálnou hrozbu nikoli jen pro Spojené státy, ale pro sousedy Íránu a naše spojence.

[PJ:] Slovy slavného sociologa Thorsteina Veblena, která napsal v roce 19: "Jakýkoli válečný podnik, do kterého se má s nadějemi vstoupit musí mít morální souhlas společenství. Prvořadou starostí bojechtivého státníka se následně stává zavěsit tuto morální sílu na dobrodružství, pro která je umanutý." Jak vidíte, velká část imperiální války je psychologická válka proti samým domácím občanům.

Americká vláda utratí každoročně miliardy dolarů jen za "vztahy s veřejností" a verbování které produkuje billboardy jako je tento. "Za náš národ, pro nás pro všechny" Přijde to jenom mně, že to zní jako orwellovsky dvojsmyslná novořeč? Když je to pro náš národ, pak to evidentně není pro nás pro všechny, jako lidský rod jako něco nejbližšího tomu "pro všechny". Vztahuje-li se to na nás všechny v národě pak by to bylo ohyzdně nadbytečné, ne? Myslím si, že tímto hřejivým a vřelým sloganem plným společenství chtějí říci toto: "Pro náš národ, se*te na ostatní." Vaření s Pepém.

[Pepé:] Ahoj, vítejte u pořadu! Jmenuji se Pepé. Dnes pro vás mám něco velmi výjimečného: opravdovou mezinárodní delikatesu: Válku! Příprava války je velice delikátní záležitost. Jako první potřebujeme vytvořit pikantní napětí co vám rozpálí bříško. Jako první přísadu potřebujeme dobře naloženou provokaci. Provokace jsou samozřejmě sezónní a podléhají osobní chuti.

Mohu nabídnout něco na způsob marinovaného Tonkinského zálivu [začátek války ve Vietnamu] festovní Pearl Harbor a cítíte-li se znudění, rušné 11. září Pak to chvíli necháme vařit a připravíme si druhou přísadu speciální soté, které dodá našemu pálivému jídlu život: média hlavního proudu. Cítíte tu propagandu a lahodnou nevědomost? Když nám to začne pěkně prskat přidáme naši poslední a nejdůležitější přísadu: delikátní vojáky.

Nejzralejší vojáci dorůstají v chudších, venkovských oblastech světa, často s omezenou gramotností. Musí se sbírat kolem věku 18-19 let protože mají velmi nezralé mozky a jsou celkem mňam dokonalá přísada pro naše jídélko. Všechno to promícháme. Přidáme možná pár konzervantů jako patriotismus (ne příliš moc) šovinismus [hlásání nadřazenosti vlastního národa] a samozřejmě naši velmi speciální tajnou omáčku a jsme hotoví! Na tohle jsme všichni čekali. Představuji vám největší mezinárodní delikatesu všech dob: Válku. Dobrou chuť!

[PJ:] Možná jednou z nejlegračnějších stránek národní války jsou ceremonie s cirkusovou pompou, roztomilé kostýmy malé klobouky, blyštivé kousky kovů, různé přehlídky a oficiální pózování a všechna ta okrasa a teátr, které tomu dodávají závan cti a autority. Tím samozřejmě nezavrhuji skutečné oběti těch kdo ve válce obětovali svůj život, protože jsou vždy dvě strany. Tato skutečná úcta pochází z pozice pracovat, abych druhým pomohl, nikoli je vykořisťoval.

Stejně jako si vysoce ceníme statečnosti hasičů kteří jdou do budovy zachraňovat dítě je záměr pomáhat společnosti vojenskou službou vskutku šlechetným gestem. Ačkoli, a je to dost smutné, 99% těch, kteří jdou do armády s takovými šlechetnými záměry, jsou povětšinou vykořisťováni ke kriminálním účelům státu korporací. Musíme být stále ohromeni dovedností věřit takové myšlence jen a pouze kvůli tomu, jak je prezentována.

Ať už je to akademický svět, zpravodajská média, samotná vláda armáda nebo cokoli jiného ve společnosti, naše kultura má sklon věřit a respektovat lidi pouze kvůli jejich prezentaci, suverénnosti a rétorice nikoli skutečnému významu či uvažování o samotné komunikaci. Věděli jste, že první televize v 50. letech vlastně měly být protetickou náhražkou hlav aby daly novou naději těm, kdo byli tragicky sťati?

Ale technologie, váha a délka šňůry, protože byly v té době takové, jaké byly, neuspěla. Mohou naštěstí přehrávat jiné věci, kromě tváří zesnulých a televizí prodaných po celé zemi, a je to všechno pravdivé! Víte proč? Protože jste to slyšeli od nějakého týpka s kravatou. Nakonec poté, co tradiční, propagandistické iluze na obranu organizované vraždy člověka a krádeže zdrojů byly překonány zavrženy jako mělká ospravedlnění, jakými jsou paternalismus, čest a protekcionismus uvědomujeme si, že válka je dnes vlastně inherentní charakteristikou byznysového systému, založeného na majetku a poháněného nedostatkem.

Generálmajor Smedley D. Butler (1881–1940) jeden z nejvýznačnějších a nejvyznamenanějších důstojníků americké historie uvedl v roce 1935 o válečném byznysu následující: "Strávil jsem 33 let a 4 měsíce v aktivní vojenské službě a během tohoto období jsem strávil většinu času jako nabušenec horní třídy pro velký byznys pro Wall Street and bankéře. Byl jsem ve zkratce gauner, gangster kapitalismu.

Pomáhal jsem udělat Mexiko a zvláště Tampico bezpečné pro americké ropné zájmy v roce 1914. Pomáhal jsem udělat Haiti a Kubu slušným místem pro chlapce z National City, aby v nich shrábli příjmy. Pomáhal jsem znásilňovat půl tucet republik ve střední Americe ve prospěch Wall Streetu. Pomáhal jsem očistit Nikaraguu pro banku International Banking House of Brown Brothers v letech 1902-1912.

Přinesl jsem světlo do Dominikánské republiky pro zájmy amerického cukrovarnictví v roce 1916. Pomáhal jsem správně zpracovat Honduras pro americké ovocnářské firmy v roce 1903. V roce 1927 v Číně jsem pomáhal dohlédnout na to, aby si šla [firma] Standard Oil v klidu svou cestou. Když se na to zpětně ohlédnu, mohl jsem dát Al Caponemu pár tipů. On mohl přinejlepším provozovat svoje kšefty ve třech okrscích.

Já je provozoval na třech kontinentech." - Generálmajor Smedley D. Butler K výše uvedenému je zvláštní, jak široká veřejnost má sklon separovat dennodenní konkurenční obchodní důvtip od těžké formy soupeřivého násilnického válčení; když jsou tu velmi dobré důkazy, které ukazují, že jsou hluboce propleteny. Aby nám k tomu něco řekl, přivítejme zpátky našeho gurua skřítka Louie the Logic Gremlina. Ah!

Ještě než se dostaneme k otázkám, mám tu dopis který bych ti rád přečetl a slyšel tvůj názor na něj. Stojí v něm: "Milý Petře, vážně se mi líbí nový pořad. Myslím si, že pomáhá rozšiřovat tyhle důležité zprávy mezi lidi. Jsem však zklamaný postavou ničemného skřítka Louie the Logic Gremlina protože je jen otravný a hrozně stupidní.

Přestal bys také prosím jíst, když v pořadu mluvíš? Je to vážně odporné a lezoucí na nervy. Zachovej kurs! Joe" Je mi líto, Joe. Louie, co si o tom myslíš? Estetické ladění je do velké míry fenoménem kultury. Tvé rozhodnutí přímo znervózňovat tvé publikum je divné ale ne bez opodstatnění v komunikaci. Fakt sorry, Joe. Shity zůstávají. Tak dobře, co je na válce tak tajné, kámo?

Nejsme snad jen šílená zvířata, která musejí být v neustálém konfliktu se sebou navzájem kvůli našemu biologickému ustrojení nebo tak něco? Třebaže je reakce na konflikt v naší evoluční mentalitě předvídatelná předpoklad nevyhnutelnosti je absurdně mylný. Lidská přirozenost existuje jako tendence interagovat s podmínkami. Odměňujeme-li soupeřivost a vytváříme-li nedostatek jak tomu dnes je, budeme udržovat tendenci ke konfliktu.

Pracujeme-li na zmírnění stresu a odměňování rovnováhy vytvoříme tendenci ke spolupráci. - Dobrá, už chápu. Říkáš, že válka je vlastně systémový důsledek? Správně. Skutečným konfliktem je válka proti samotné rovnováze společnosti. Národní válka je ve skutečnosti formou třídní války. Jako je ekonomická hierarchie v Americe, od nižší po vyšší třídy stejně je ze stejných důvodů stratifikován svět.

Tentokrát pojmy jako jsou "supervelmoci", "lokální mocnosti" a "vazalské státy". - Zajímavé. Jak tedy pak vyřešíme tuto tendenci k válce? Odstraněním jejího utužování ve společnosti. Posune-li se společnost k odměňování rovnováhy, hojnosti a spolupráce má potom náš druh snad šanci. Jinak jsme lidi asi v p*deli, protože jsme dnes příliš nevyzrálí na to, abychom zvládli svou vlastní technologickou moc.

- Chápu. Děkuji za tvůj čas, Louie. Abychom v této otázce dosáhli nějakého konsensu veřejnosti přepojujeme nyní živě na našeho zpravodaje Kultury v úpadku na východním pobřeží který se jmenuje Big Scottie D a je živě v New Yorku aby mluvil s lidmi o tom, co si myslí o válce. Děkuji Petře, jsem tu v New Yorku v krásném chladném dni a snažím se najít nějaké lidi, mluvit s nimi. Pardon madam, mohla byste...

Pardon pane, chtěl byste říct něco o válce? - Co? - Chtěl byste mluvit o válce, pane? - Ne. - Chtěl byste dnes mluvit o válce? Válce? Ne? Pane, chtěl byste mluvit o válce? - Pán s tebou. - Ne? Válka? Prosím? Je tu někdo, kdo by rád mluvil o válce? Mám toho plný zuby, Petře, posíláš mě pořád na tyhle štace kurevsky tu mrzne! Byl bych radši někde v baru a zpíjel se. Pak s tím možná něco vyvedu, souhlas?

Myslím, že je bar tady kousek. Jen si vezmu svý sakypaky Mám toho dost... Zatraceně! Řekl jsem, že končím! Finito! Sežeň si nějakou jinou opici, jo? Je tu bordel a všude s*ačky! Chce o tom Peter slyšet? On chce slyšet o válce! Mám toho plný zuby! Musím se uklidnit. Potřebuji sklenku. - Jste někdo z vás z Occupy Wall Street? [Uznání. Potlesk]

♪ Oooh není to o penězích kromě toho, když nemůžete jíst ♫ ♪ a není to o zabaveném bydlení, kromě toho, když nemáte kde spát. ♫ ♪ Není to o volbách, kromě toho, když se dají koupit ♫ ♪ není to o válce s výjimkou toho, když válčejí. ♫ ♪ Není to o prostředí s výjimkou toho, když se nám krátí čas. ♫ ♪ Není to o tom, co si vybírám s výjimkou toho, když to nevybírám já. ♫ ♪ Není to nedostatek spravedlnosti kromě toho, když se nemůžete bránit ♫ ♪ a není to o policii, pokud nejste černej! ♫ ♪ Fuck this shit! Fuck this shit! ♫ ♪ No tak! Chcete to říct, fuck this shit! ♫ ♪ A všichni, fuck this shit! fuck this shit! ♫ ♪ Žádný strachy, nikdo z nich nejde zítra do práce ♫ ♪ Fuck this shit, oooh ♫

Totálně nám vládne 1%, což jsou v podstatě všechny korporace. chtějící nám prodávat s*ačky, ovlivňovat nás, ovlivňovat naši kulturu abychom nemohli ani přemýšlet svou hlavou a jsme... ... náš pocit sebe sama se mění a dokonce i náš pocit zdraví. Ani ku*va nekouřím! Nevím, odkud to pochází, šmarjá! Peter Joseph nás žádal, abysme tu stáli venku v tý mrazivý zimě a mluvili o rozdílech mezi třídami ale kdo se to teď vyvaluje u sebe na verandě v Los Angeles a relaxuje u své velké plazmy? Nová videozpráva!

- Jo, se*te na něj! - Fuck Peter Joseph! [PJ:] To jediné, s čím nejsme ve válce, je válka proti válce a jako míroví aktivisté si myslím, že nechceme bojovat takže nakonec prohrajeme, jaká to ironie! K zamyšlení na závěr. Jak přemýšlíme o vyřešení něčeho tak škodlivého jako je národní válka když na mikroúrovni my jako společnost vlastně velebíme, odměňujeme a utužujeme stejný fundamentální základ konkurenčního drajvu.

Když se obecně setkáme s takovou otázkou, mají lidé sklon hrát kartu morálky jako kdyby to, co má význam, bylo otázkou míry a ne samým filozofickým principem. Obvykle tato vágní distinkce je naznačována v tom smyslu že konkurence je dobrá, ale nikdy bychom neměli zacházet příliš daleko a být násilnými jakýmkoli způsobem. Pak se samozřejmě stává otázkou "Co vytváří násilí?"

Co když vás namísto přímého fyzického útoku uvedu do sotva patrných, přesto vysoce toxických podmínek ve kterých váš život zkrátí o desítky let srdeční nemoci, rakovina duševní choroby a další takové následky. Považovali bychom to za násilné? A co kdyby takové záměry nebyly ani přímo zlomyslné jako je nižší třída, zoufalá matka samoživitelka přinucená mít tři práce, aby vyšla která si na jednu noc nesežene někoho na hlídání dítěte a to dítě následkem toho zemře?

Ptám se vás: Jaký je skutečný počátek následné smrti? Kvalifikuje se to jako násilné? Abych parafrázoval Mahátmu Gándhího "Chudoba je nejhorší formou násilí." Skutečná válka, která probíhá, není tak zřejmá, jak si mnozí myslí. Skutečná válka existuje v samé struktuře naší společnosti něco, co teď představitelé zdravotnictví označují "Strukturálním násilím": vlastně válka proti zdraví veřejnosti a rovnováze samotné která neustále produkuje oběť za obětí svým skrytým útlakem; a tato forma násilí dnes zabíjí více lidí než všechny druhy přímého násilného chování dohromady.

Jeho původ? Sociální systém je doslova postaven na konkurenci a vykořisťování. A tak pro vás všechny šlechetné aktivisty, pro vás pro všechny kdo se mačkáte v protestních zónách, když se rýsuje nová americká válka a křičíte z plnahrdla, vzpomeňte si že se zaměřujete pouze na symptom většího sociologického problému a dokud si to komunita aktivistů neuvědomí, je mi líto, že to říkám: nemají vaše protesty dlouhodobě žádné výsledky protože neřeší klíčový problém.

Ale z té světlé stránky, je to pořád skvělé povyražení, ne? Sledujme tedy i nadále tento bizarní experiment s člověkem určitě největší, přesto dozajista nejhorší reality show všech dob. Já jsem Peter Joseph a ano, jsem, jako vy zástupcem a obětí kultury v úpadku. Kde jsou titulky? Co? Co myslíš tím, že "Bob nebyl zraněn?" Je mi líto Bobe...

Je to formát tohoto pořadu. "Neuvědomují si to ani velké politické a finanční mocenské struktury světa ani specializací zaslepení odborníci, ani široká veřejnost obecně v dnešní době je vysoce proveditelné postarat se o každého na zemi na vysoké životní úrovni, jakou jsme nepoznali kdy v minulosti. Už to dál nemusí být ty nebo já. Sobectví není nezbytné a od teď příkazem přežít neodůvodnitelné. Válka je zastaralá." - R. Buckminster Fuller (1895-1983)

Sepsal a sestříhal Peter Joseph, tou dobou trpící těžkou zácpou Kultura v úpadku Co když to, co se ti chystám říci, tě přiměje ptát se, co je co? Co když předkládám scénáře "co kdyby"? Co kdybych si bral vzácný čas tvého rušného života a jen tě tahal za nohu nesmyslnými rádoby duchovními dvojsmyslnými řečmi? Ale zároveň, co kdybych tě udržoval rozptýleným křiklavou grafikou? Všiml by sis toho? Nebo vůbec, záleželo by ti na tom? Nééé. Jsi moc zaměstnaný na to, abys poslouchal nějakého týpka s kravatou a spal.

"Baby Go Boom!"
Ve 14:50 odpoledne, proběhla více než polovina běžců. [Exploze] První bomba exploduje. Nejnovější zprávy z Kanady: Policie říká, že zabránila Al-Kájdou organizovanému teroristickému útoku, který měl za cíl narušit hlavní severoamerické dopravní trasy. Nová hrozba totální války: Poprvé, záhadný a tajemný národ pohrozil preventivním jaderným úderem proti USA.

V Evropě Španělsko také pociťuje ekonomickou nouzi. Jeden ze čtyř jsou nyní v zemi v současné době nezaměstnaní a EU očekává, že se počet vyšplhá ještě výš. Čína a sousední země mobilizují své zdroje, aby zlikvidovali nový kmen ptačí chřipky ... Nemocnice závodí s časem aby zahnala noční můru super-bakterie před tím, než se rozšíří z nemocnice do světa. Ježíši, vyděsili jste mě!

Ale myslím, že je to v pořádku, že jo? Pokud se budete dívat na zprávy v těchto dnech, zdá se, že je v nich hodně znepokojení. Jaderná válka, terorismus, masové přestřelky, bombardování měst, korporátní podvody, ptačí chřipka, krachy bank, nezaměstnanost, kontaminace, gangy, obecná kriminalita a v závislosti na vašem temperamentu a kondici, jste už možná sami ozbrojeni až po zuby a sledujete tuto show někde z podzemního bunkru, čekajíc na konec samotné civilizace.

Myšlenky na ochranu nebo bezpečnost, nás trápí dnes stále a všude. Vězení, policie, pojištění, záruky, bezpečnostní agentury vojenská a domácí výzbroj, kontroly na letištích, vládní dohled, atd., ukazují kulturu strachu na mnoha úrovních. Nemluvě o tom, že zkoumání moderní trendů bezpečnostních rizik je jistě fascinující. Kupříkladu před rokem 1980, myšlenka, že někdo jde do práce a sejme pár lidí, byl relativně vzdálený koncept.

Dnes vidíme opakovaně tento akt se zdánlivě náhodným násilím, a to nejen v podnikání, ale také ve školách, kostelích, kinech na sportovních akcích a v dalších společných institucích. Jak nešťastná tato temná realita naší lidské kapacity je, snad není tak nešťastná, jako archaické metody, které jsme jako civilizace vymysleli v naší snaze čelit problémům.

Například, v návaznosti na rostoucí ozbrojené násilí v USA, National Rifle Association vám řekne, že problémem je nedostatek ozbrojené bezpečnosti na každém kroku. Kdybychom jen ozbrojili každého jako na Divokém západě, problémy sociálního násilí by ustoupily. Zatímco opačný extrém je když, lidé říkají, že problém je díky snadnému přístupu: Je to příliš jednoduché se dostat ke zbraním a odstraněním tohoto snadného přístupu je nyní správná cesta.

Nicméně, máme na základě těchto skutečností zdroj problému chování skutečně v ruce? Kde je celonárodní diskuse o, řekněme, motivaci a samotné sociologické podmínce, která způsobuje tyto činy? Upozorňuji na to, protože v technologickém věku, kde si lidé nyní mohou tisknout automatické zbraně v tajnosti; s domácími 3D tiskárnami dláždí cestu pro eventuální revoluci v nanotechnologii, která umožní veřejnosti doma vytvořit mocné zbraně a obejít samotnou komerční regulaci, možná zde potřebujeme přehodnotit náš smysl pro kauzalitu; pokud nechcete, aby byl zakázán samotný vědecký pokrok, regulace nebude mít v dlohodobém horizontu význam.

Podobně, když se zamyslím, že bychom možná potřebovali udělat krok zpět a přeformulovat to, co je ve skutečnosti hrozbou pro naši bezpečnost. A jak zabránit jiným hrozbám. Den 25. duben 2013, bomby, které explodovaly během Bostonského maratónu ve Spojených státech zabily tři lidi, získává celosvětovou pozornost, skoro jako by to bylo další 11. září.

Přesto v Iráku, na úplně stejné pondělí explodující bomby zabily 20-krát více lidí a nikdo v hlavních médiích se o to nestará. Víte, pokud budete dávat pozor, možná si všimnete to, že skutečná měřitelná velikost ohrožení nebo skutečný počet obětí násilí opravdu mnoho neznamená z pohledu establišmentu. Je to myšlenka, kontext, politická podívaná, na čem jim záleží.

To by mohlo vysvětlovat, proč Amerika utratila téměř 5 biliónů dolarů na tzv. terorismus, když američtí občané dnes statisticky měli vždy vyšší pravděpodobnost, že zemřou na arašídovou alergii nebo ve vaně, než při teroristickém útoku. Jako následující epizodu uvedu argument, bezpečnostní průmysl strachu, táhnoucí se od stále vykořisťovatelských sdělovacích prostředků k vojensko-průmyslového komplexu do systému trestní justice, kde nejenomže využívá sociologické zkreslení, které se rodí ze samotné struktury našeho strádání, nedostatkem řízeného společenského řádu, nyní se zdá, že je zrychlován v začarovaném kruhu.

Nevím jak vy, ale celkem vzato začínám mít podezření, že je to možná samotný základ našeho socioekonomického systému, který je zde ve hře, již dále není funkční ve smyslu pokroku lidstva na této planetě, ale představuje spíše koridor pro Kulturu v úpadku. Od tvůrce trilogie filmu Zeitgeist přichází nejhorší reality show všech dob, ta skutečná.

GMP Film představuje
KULTURA V ÚPADKU
s vašim průvodcem Peterem Josephem.

Vězení. Z temných kobek středověku k našim moderním průmyslovým hromadným vězeňským nápravným zařízením. Vězeňský systém je podpisem na stavu dnešní společnosti. Spojené státy, země svobody, mají nyní nejvyšší vězeňskou populaci na světě vězněním více než 2,3 milionu ve skutečnosti. USA zavřeli více lidí než kterákoli jiná země na planetě chlubící se 25% celkové světové vězeňské populace. S 800% nárůstem trestu odnětí svobody v samotných posledních 30 letech.

Na základě částečné potřeby odstranit aktivní hrozby ze společnosti spolu se stále bezútěšným podtónem odplaty a pomsty, represivní, negativní posílení tradice společné našemu soudnictví je nyní napadáno některými základními studiemi ve vědách o člověku. Často zapomínáme to, že pokud jde o lidské chování, pravda o kauzalitě chování byla historicky ignorována.

Příkladem jsou poněkud strašidelné pověrčivé síly - jako je dobro a zlo. Jak pohodlné a nejasné jsou metafyzické předpoklady, moderní společenská věda je nyní označí jako tzv. trestní nebo antisociální jednání v souvislosti s veřejným zdravím. S reálnými řešeními odpočívá v aréně preventivní medicína, ne pouhý trest.

Samozřejmě, stejně jako u většiny racionálních perspektiv v dnešním světě, tento pohled je raději agitovat, protože rozbíjí oslavovanou svobodnou vůli morálních empirických tradičních předpokladů celého našeho systému trestního soudnictví, na kterých byl postaven. Nicméně, odložme to teď stranou a poukažme na skutečnost, že i když se většina přirozeně bojí vězení, jeho odstrašující účinek je vlastně docela slabý.

S ohledem na americký trend vidíme masivní nárůst uvěznění po celou dobu a s tímto základním pozorováním vidíme, že represivní hrozba vězením podle statistiky jasně nefunguje. Podobně, vězení má být nějaká forma rehabilitačního centra, že? Funguje tento systém pro nápravu lidského chování, pokud vezmeme zločince a výstupující duševně zdravé, zákony dodržující občany? Ne.

Ve Spojených státech dvě třetiny propuštěných vězňů recidivuje v průběhu tří let, často s vážnějšími a násilnými trestnými činy. Dr. James Gilligan, bývalý ředitel Centra pro studium násilí na Harvard Medical School aktuálně odkazuje na věznice vysokých škol pro zločin a násilí. Takže vzhledem k tomu všemu, možná musíme udělat malý krok zpět, setřást okovy společného postoje a zeptat se sami sebe, jaké další role soudní a vězeňský systém opravdu má.

Když uvěznění statisticky nefunguje jako odstrašující a ti, kteří vyjdou z vězení jsou častěji horší než ti, kteří kdy šli dovnitř, něco je zjevně špatně. Co jiného se tu děje? Zatímco odůvodnění uvěznění je jistě životaschopné s ohledem na skutečné společenské ohrožení, není to nic jiného než lékařská potřeba dát někoho do karantény, který je hrozbou pro společnost, z důvodu nakažlivé choroby, vývoj tradičního vězení odhaluje některé velmi temné pravdy.

Nejlepší způsob, jak o tom přemýšlet, je z historického hlediska, rasový a třídní konflikt v kontextu na ekonomickou a politickou účelnost. První věc, kterou musíte pochopit je, že politická síla, jako ekonomická moc má zdroj v sociální neefektivnosti. Jinými slovy, politici potřebují za něco bojovat, a do určité míry, čím více problémů společnost má, tím více občané cítí potřebu vzdát se moci ve prospěch vládní kontroly s nejvíce prověřeným efektivním typem problému, kterým je strach, obvykle strachu z nějaké vně vnímané identifikovatelné skupiny.

Samozřejmě, že tato myšlenka byla potvrzena lety jako např. politologem Karl Schmittem, v jeho 'The Concept of the Political', kde říká, že politické jednoty je dosaženo, stanovením společného nepřítele. Nic nového. Nacisté toto udělali s židovskou kulturou, mladé USA to udělali s původní americkou kulturou, a tak dále.

Stručně řečeno, trik prosadit myšlenku, která jakoukoliv subkulturu uvrhne do minority, je skutečným zdrojem všech společenských strastí, generuje masovou zášť, a tak ignoruje přesnější, ale politicky nepohodlné skutečnosti. A zatímco přímý rasismus a diskriminace jsou jistě živé a dobré v dnešním světě, ještě nepolapitelnější závažné zkreslení je vlastně ekonomické.

Největší hrozbou pro jakékoli politické zřízení je ... co tím myslíš ... To? Toto je platforma. Je to tří-dimenzionální. Tam je základ ... Vím, že to není moc dobré ... Jdi do prdele, Bobe, nenuť mě tě znovu zastřelit. Největší hrozbou pro jakékoliv politické zřízení je nějaký problém na jeho základní ekonomické úrovni. Jako všechny politické platformy jsou zakořeněny v ekonomické zaujatosti tak, či onak.

Pokud můžete veřejnosti vymýt mozek sledováním selhání kapitalismu, kromě toho zakořenit ubohou morální statečnost z potíží způsobující část populace, spíše než zabudovaným důsledkem psychologie elitního kapitalismu a nedostatkem řízené struktury, můžete udržet kontrolu. Toto je místo, kde 'společný nepřítel - obětní beránek - podvod', vstoupí do hry. Není to tak špatné!

Jednoduše démonizováním obětí tohoto systému, přesouvá vinu pryč od více relevantních přírodních, příčinných, sociálních podmínek samotných a v rámci soudního systému je válka proti zločinu ideálním nástrojem. Každá válka proti zločinu je válkou proti chudým a je ekonomicky irelevantní a je-li společnost podmíněna věřit, že osoba, která se vloupá do jejich auta, aby ukradla majetek, je prostě amorální ohavností se všemi životními volbami na světě jinak vyjít s penězi, pak kauzální posun je úspěšný.

Skutečností však je, že většina z těch dnes uvězněných tam je téměř vždy v důsledku trestné činnosti spáchané v letech strádání. Strádání, které může být zobecněno do dvou forem: Relativní a absolutní. Absolutní deprivace je, když nemá člověk uspokojenu většinu základních potřeb a chudoba je hlavním zdrojem.

Spektrum poruch, které vznikají z chudoby je obrovský: Od obchodu s drogami přes krádeže a prostituce v oblastech, kde chybí pracovní příležitosti, po emoční ztráty sebevědomí, neurózy a nezákonné samoléčby, vedoucí ke komplexním a nepředvídatelným řetězovým reakcím, které mohou vést k destruktivnímu antisociálnímu chování. V současné době jeden z 15 afrických amerických dětí ve Spojených státech ma alespoň jednoho rodiče ve vězení, obvykle otce.

Je to dost špatné, protože role otce je důležitá pro prežití rodiny z historického hlediska jako živitele, ale emocionální ztráta na dětech, které musí vyrůstat bez vlivu rodičovské postavy dává temné výsledky, protože jsou tyto děti statisticky častěji uvězněni jako dospělí. Spojíte-li chudobu s citovou deprivací máte perfektní recept nejen pro projev sociálně aberantního chování, ale tato narušení přetrvávají přes generaci.

Na druhé straně relativní deprivace je, když je náš smysl pro hodnoty a sebeúcta spojena s našim kulturním vnímáním úspěchu. Zatímco absolutní deprivace se měří podle základních zdravotních problémů, vyjadřující stále důležitou potřebu pro společnost pracovat efektivně ke splnění našich neměnných lidských potřeb pro duševní zdraví a skutečné zabezpečení, relativní deprivace existuje v oblasti subjektivního srovnání a výsledném odlidštění.

Pravděpodobně největší příklad tohoto negativního tlaku je stav třídní nerovnováhy ve světě. I když je pravda, že formálně klasifikovaní chudí dnes na Západě žijí ve skutečnosti z materiálního hlediska lépe než horní třída před tisíci lety, odlidšťění z důvodu rozvrstvení bohatství vyskytující se dnes nadále vytváří komplexní, destabilizační psychosociální problémy.

Dlouho považovaný stimul k sociálnímu pokroku, třídní rozdíl a nerovnováha bohatství se ukázalo být velkým problémem pro veřejné zdraví generující masivní psychologické a sociologické pokřivení. Chcete být intelektuálně poctivý? Otázky vznesené zde mají více co do činění s obchodem než s druhým dodatkem. Mnoho lidí, vydělávají hodně peněz prodejem střelných zbraních a střeliva.

National Rifle Association navrhla toto řešení mít ozbrojené bezpečnostní stráže na každé škole. Jistě, každý díl bezpečnosti, který navrhujeme může být užitečný, ale je bláhové se domnívat, že pouze bezpečnost je to, co potřebujeme. Velkou výzvou je: Můžeme zabránit těmto tragédiím? Promiňte že ruším šéfe, ale protože jste právě přednesl tuto představu prevence, která je ovšem skutečným problémem, že?

Jsem zvědavý na to, kdy se tento rozhovor přesune do více relevantní společenské vědy. Například, máme zde NRA. Ahoj! Přesto nemáme nikoho z farmaceutického průmyslu. Není pravda, že většina masových střeleb, které byly zahájeny byla provedena lidmi, kteří byli pod vlivem návykových látek? Nebo ještě lépe, kde je drogový car této země? Vzhledem k tomu, že válka proti drogám byla zahájena, došlo k masivnímu nárůstu na zbraních závislého drogového násilí.

Budeme nadále ignorovat tuto příčinnou spojitost? Nebo ještě lépe, málem bych zapomněl, mám tady asi za sto let údajů založených na vztahu mezi ekonomickou nerovnováhou, konkrétně nerovnováze bohatství a násilí. Víte, tyto statistiky ukazují nyní velmi jasně, že rozdíl mezi bohatými a chudými vytváří více násilí. Čím větší rozdíl, tím více násilí.

A celkovou zločinnost, což by mohlo vysvětlovat, mimochodem, proč Spojené státy s největším rozdílem v příjmech ve světě, mají také nejvíce násilí a nejhorší stav veřejného zdraví než kterýkoliv jiný národ. Není to hodné pro diskuzi v kongresu? Myslím, že při vší úctě, nemůžete být tak naivní, abyste si mysleli, že omezení některých zbraní, jak navrhuje levice nebo zvýšení počtu ozbrojených bezpečnostních složkek na veřejných místech, jak navrhuje pravice, bude mít opravdu dlouhodobý účinek na takto hluboce zakořeněné sociologické problémy, že?

Problém je jasně zakořeněn ve struktuře odlidštění, a ekonomické zkaženosti, je to přirozená vlastnost našeho sociálního systému? Není to nějaká proměnná, k řešení tohoto problému? Ne? Opravdu? A pak tu máme tzv. válku proti drogám. Když Richard Nixon deklaroval drogové války v roce 1971. Požádal o počátečních 84 milionů dolarů. V roce 2013 požadoval národní drogový kontrolní rozpočet 25,6 miliardy.

Celkem bylo utraceno asi bilión dolarů, a výsledkem je během doby více drog, snadnější přístup, zvýšená účinnost a více uživatelů. Dnes je téměř polovina federálních vězňů vězněna pro nenásilnou drogovou trestnou činnost. Často jsou to pouze uživatelé s čistě duševní poruchou. Drakonické trestající zákony dneška můžou poslat děti do vězení na desítky let za pouhé držení.

A není žádným tajemstvím, že tato kriminalizovaná subkultura se většinou zrodila v ekonomikách podsvětí nutně naklíčených v chudých oblastech země, z velké části složena z menšin. Často zapomínáme, jak hluboce rasistické byly Spojené státy v minulosti, předpokládáme obrovské zlepšení, a přesto dnes existuje více Afroameričanů za mřížemi, než bylo otroků před americkou občanskou válkou.

Po oddělení, byla černošská komunita strategicky izolovaná do nízkopříjmových ghet ve městech, která byla systematicky oloupena o ekonomickou příležitost. A jak národní kultury zrály, rasismus se pomalu vytrácel prostřednictvím hnutí za občanská práva, v té době zůstal v pohybu ekonomický útlak, vytvářející silný cyklus. Dnes 1 ze 3 černochů může očekávat, že v určitém období svého života půjde do vězení.

A fakt je, že skutečný represivní mechanismus v dnešním světě, již není závodění, ale ekonomická třída. A pointa je brutální. Nejen, že jsou chudí a zapomenutí naší společností výhodně proměnění ve zločince, raději než si přiznat selhání našeho sociálního modelu, kapitalistická vynalézavost zase jednou převládla. Transformuje tyto lidi na čistě prodejné komodity, vytvářející masivní ziskové odvětví, z jinak ekonomicky neužitečné společenské třídy.

Z generování prosperujícího příjmu, od pokut, vstupenek, kaucí a poplatků právníkům, k současné masivní síti servisu pro miliony vězňů, přes zdravotní péči, produkci potravin, bezpečnost, pronájem, důstojníky a podobně, vězení a bezpečnostní průmyslový komplex na Západě je prosperující obchodní podnik, a pozitivní faktor pro ekonomický růst. Náklady na uvěznění jednoho člověka na jeden rok ve státě Kalifornie jsou asi 47 000 dolarů.

Po extrapolaci na celkovou uvězněnou populaci USA v roce 2013 čítající asi 2,3 milionu, dostáváme samotnou částku pro věznění, která je více než 100 miliard dolarů ročně. A to nepočítám další 5 milionů na podmínečně propuštěné. Dnes Corrections Corporation of America, G4S Wackenhut a další soukromé bezpečnostní a vězeňské na zisk orientované firmy, pracují ve prospěch svých investorů a akcionářů, když čísla stoupají.

Nemluvě o velmi častém využití pracovní síly nebo využití na otrockou práci, řekl bych, vězňů samotných, a ano, můžeme pociťovat jisté morální pobouření, když byl pensylvánský soudce přistižen, jak posílání děti do soukromých zadržovacích středisek za provize. Ale na druhou stranu, jsme opravdu překvapeni? Dokonce existují malá města na Středozápadě, kde je většina zaměstnaná v místním vězení.

A pokud nemají zločin a vězně, ekonomika jejich města je v hajzlu. Nemluvě o tom, že většině policejních oddělení plynou obrovské finanční prostředky z drogového zatčení a zabavení. Pokud by byl drogám konec, policie by ztrácela v této zemi miliardy. A ano, králičí nora vede ještě hlouběji. Pokud poodstoupíme ještě o krok zpět, vidíme zde širší ekonomické posílení.

Vidíte, že obchod s drogami se zdaleka neomezuje jen na místní pouliční násilníky. Dnes, americké a evropské banky perou kolem 1 bilionu dolarů ročně v trestní činnosti, většinou peníze z drog. Peníze z drog se skutečně staly velmi relevantní části stroje jménem Wall Street. Ještě nedávno přistihly banku HSBC, jak převedla kolem miliardy dolarů v oblasti drogových peněz.

Padl rozsudek, který by je poslal do vězení? Samozřejmě, že ne. Proč? Protože právní systém je většinou pro kontrolu chudých. Neregulují bohaté. HSBC zaplatila pokutu, peníze převedla, pravděpodobně převádí znovu, jako tucet dalších velkých bank, které pokračují v praní peněz z drog každý rok. Zpět k našemu hlavnímu tématu.

Nyní tato vysoce kapitalizovaná "hra na viníky", "společného nepřítele" není pouze pro vyřazení chudých, je všudypřítomná na každém kroku. Ať už se jedná o běžný zločin, terorismus, masové vraždy nebo cokoli destabilizujícího, vidíme média hlavního proudu, a dokonce i mnohé v tzv. aktivistické komunitě, zcela mimo mísu. Pohřbené v rámci propagandy, v krabicovém zřízení, sebezáchově, k jednomu nebo dalšímu stupni.

A víte, jaké je řešení Billyho Moyera? Nechte nenásilné zločince venku, jako např. heroinové dealery. Jo, to není násilí! Bille, ty jsi génius! ... mít univerzální registraci na zbraně. Počkej, to je důležitý bod. Z nějakého důvodu to Wayne Lapierre nedělá, takže uslyšíte ode mne toto. Univerzální ověření znamená univerzální registraci. Univerzální registrace znamená univerzální konfiskaci, univerzální vyhlazení.

Je to jako když nám Bůh říká: "Podívej, musíš na tom pracovat se mnou. Dal jsem ti mozek, dal jsem ti druhý dodatek vaší ústavy, dal jsem ti zbraně, tak proč je nepoužívášt? " Tyrani to dělali, Hitler vzal zbraně, Stalin vzal zbraně, Mao vzal zbraně, Castro vzal zbraně, Hugo Chávez vzal zbraně a já jsem tady, abych vám řekl, 1776 přijde znovu, pokud se pokusíte vzít naše zbraně! (Potlesk)

A v 21. století Kultura v úpadku, cena za agresivní pravicovou bizarní šou, jde k .... Alexi Jonesovi! (Potlesk) Wow! Dejte mi to, vy zkurvysyni! Huh ... už bylo načase, abych vyhrál cenu! Dámy a pánové, jmenuji se Alex Jones. A víte co? Jsem tady, abych znásilnil váš zadek. A víte proč? Protože se budete cítit lépe, když to udělám před Novým světovým řádem. Je pravda, že se globalisti rozmisťují právě teď za vámi.

Chystají se vaše zboží dát do táborů FEMA a udělat z vás své otroky. Myslíš, že jsem otrok? Nejsem otrok! A pak jednou pozdě v noci, když tam piješ homosexuálně obohacené krabicové šťávy. BAM znásilnění začíná. A budete šťastni, že starý Alex tam byl první. Uvolní vás moc hezky a dobře. Nyní lidi, nezaberu příliš mnoho času, protože jsem skromný člověk.

Ale já chci, aby každý šel právě teď na mou webovou stránku a koupil si moje nejnovější DVD, Konspirace konspirace. Jak mě globální elita platí, aby svoboda pohybu vypadala šíleně. To je pravda, lidi. Jsem astroturfer. Nejsem tady, abych pomohl věcem. Jsem tu, aby aktivisté vypadali jako zrůdy. Kladu životaschopné otázky opravdových problémů, a vytvářím jim zvuk, aby to znělo tak směšně, jak je to jen možné.

Právě tak, jako všechny tupé hlavy tam venku. Jsem tady, abych vám odvrátil pozornost, vy blbci. A pořád bojovali za nesmyls. A já dostal zaplaceno to udělat. Přerušujeme toto vysílání z důvodu naléhavého hlášení. Je to naléhavé, protože říkáme, že je. Letiště USA se právě nachází ve vysokém stupni pohotovosti, z důvodu výrazné teroristické hrozby.

Podle FBI se objevila nová sofistikovaná forma teroristické technologie, která je nyní nutí k nové rychlé revizi postupů bezpečnosti letišť TSA. To je správné, Summer. Hrozba útoku tekutou bombou v podpadku z roku 2006, bombardérem ve spodním prádle v roce 2009, tento temný nový přístup byl odhalen autoritám na videokazetě údajně nalezené v ambulantním domě u Willy Wonkastana.

Zatímco datum videa není znám, stejně tak není jasné, kdo to vyrobil. Použití mačet, čelenek a arabského jazyka stačilo federálním orgánům, aby prohlásily, že je to skutečně Al-Kaidá. Vypadá to, že poněkud zrnité video ukazuje lékařský zákrok, pokyn, jak implantovat výbušniny do tělních dutin miminka, štěňat a koťat. Rozmyslete si sledování.

V reakci na tento vývoj, TSA po počátečním neúspěšném pokusu o naprostý zákaz takových kreatur, nyní zavedla nové univerzální pravidlo. Všechny děti z hmotností pod 52 uncí (1,617 kg), je potřeba utěsnit v plastovém sáčku. Většina lidí si to neuvědomuje, ale otáčení Země se zpomaluje po mnoho let. A kdyby nebylo těchto obrovských a drahých ventilátorů za mnou, neměli bychom na zemi střídání dne a noci.

A každé slovo z mých úst, je pravdivé. Víte proč? Protože jste to slyšeli od nějakého chlápka v kravatě. Omlouvám se, dámy a pánové, ale Bob je oficiálně mrtvý. Závěrečné myšlenky. Žijeme ve společenském modelu založeném na nedostatku a neefektivnosti. To znamená, že více vyřešených společenských problémů, uspokojení lidských potřeb a vlastní satbilizace rozpoznáním potenciálu a omezení přirodního zákona, je v peněžním hospodářství ekonomicky méně životaschopný systém.

Tam je ten důvod, proč pronásledování doktora Martin Luther King ml. bylo ve Spojených státech ziskovým systémem zaručené. Věděl, že rasismus byl v mnoha ohledech prohloubení třídnosti. A existence chudoby a zkaženosti ve světě, který může vytvořit nadbytek, pro uspokojení potřeb všech, není nic víc než strukturální útlak, pocházející z krachujícího elitního sociálního systému.

Dojem, který fakticky generuje kriminalitu a destabilizaci v začarovaném kruhu. Chcete vidět pokles zakázané ekonomiky z prodeje drog, prostituce a černého trhu, krádeží, chcete vidět společnost, která zastaví enormní použití léčiv, legálních i nelegálních? Chcete vidět konec národních válek, a zlepšení naší sociální infrastruktury jako nemocí, a nehod, které mohou poklesnout relativně na zlomek toho, co máme teď, nebo snad chcete vidět konec školních střeleb, ozbrojeného násilí a teroristických činů, a to jak v rámci státem financovaných černých operací, tak skutečných reakcí.

Pak je na čase, aby lidská rodina rozpoznala svůj globální potenciál k dosažení reality post-nedostatku. Strategicky pracovat na sdílení našich zdrojů, pracovat přímo na uspokojení lidských potřeb, zaměřit se na energetickou spolupráci a zájem o opravdové společné zlepšení. Pak odstraněním vlastního válčení, zbytečně zabudovaného do našeho archaického socioekonomického systému, společně se všemi z toho vyplývajícími důsledky rasismu, nenávisti, odlidštění, útlaku a elitářství, se to projeví.

A ne, neříkám vám, abyste šli napsat svému kongresmanovi. Jestliže je sociální systém nemocný, potom ti, které sám jmenuje pro vlastní chod, jsou nádory a léze. Hlasováním s hlasovacími lístky nebo předpoklad, že to, za co se rozhodnete utratit peníze, povede ke změně způsobu, jakým tento svět funguje, je klam. Bude potřeba nového přístupu. Paralelním povstáním posunout děj.

A ať už jsme si toho vědomi nebo ne, pomalu se to děje právě teď ve světě kolem nás. A otázka je, jaký je váš zájem? Je vám to ještě jedno? Pokud ne, vítejte v Kultuře v úpadku. A tato show, přestože je na hovno, bude pokračovat v jízdě. Pokud ano, pak možná, snad tato hrozivá reality show může přijít do konce rychleji než si myslíme. Ale až se tak stane, buďte ujištěni, že budu tady.

Arogantně poukázujíce na to, že většina z toho, čemu věříte a vysoko si ceníte je špatné. Takže, zpátky ke své bibli, video hrám, internetovému pornu, a AK47, a bavte se na této temné rovině, kterou nazýváme normální. A do příště, já jsem Peter Joseph, a ať už mě máte rádi, nebo ne, existuji jako agent a oběť Kultury v úpadku. Na planetě, která stále více připomíná jedno velké vězení s maximální ostrahou, je jedinou inteligentní volbou naplánovat útěk. - Robert Anton Wilson

Napsal a editoval Peter Joseph na hlavním velitelství Nového světového řádu Willy Wonkastan
KULTURA V ÚPADKU
Dámy a pánové, nenechte se zmást tlustě vypadajícím tělem. Cvičím čtyřikrát denně, běhám 19 mil denně a piju Tangy Tangerine, je to moje práce! Jsem pouze takto velký, protože Nový světový řád mě dělá ... Rahhh Lidi, víte, co drží starý Alex v noci? Je to "dag'em gobless" ... Omlouvám se, já říkám Goebels. Poslouchejte, lidi. Tito neokonzervativci jsou kojící káně. To není tvoje máma!

Je to spodina NWO, jdou kolem a snaží se všechny tupě znásilnit, že nejsou nic než tupý stroj na znásilnění. Tento NWO je globální komunistický neřád, který se točí kolem jako tupý stroj na znásilnění. Jsem tupý stroj na znásilnění, tupý stroj na znásilnění, lidi jsem tupý stroj na znásilnění. Víte co? Místo plešatého orla, by měl být národním symbolem muž pokorně ležící v poloze plodu močící na sebe sama.

To je to, co by to mělo být! Močení na sebe sama! Pokud nemůžete říct, že je to všechno jenom představení, je to obraz, to je to, proč mluvím jako blázen a takto jako hovno mlátim rukama a svým krkem! Je to divadlo! Je to obraz! Myslím tím peníze! [Démonický smích] Jak na to? Chcete něco z toho? Chcete pivo? [Smích]

překlad, časování: www.selhanipenez.cz

Příběh dvou světů
Áá, ahoj! Hráli jste někdy tyhle logické hry? Možná je objevíte, když se nudíte a hloupě vysedáváte na letišti. Nic mysteriózního; dostanete několik pravidel, která vás usměrňují k tomu, abyste dosáhli určitého cíle. Není to asi to nejvíce vzrušující v dnešním světě zábavy. Nevím. Možná je za tou logikou a uvažováním něco víc, než jen zabíjet čas, který trávíte v dopravě.

Samozřejmě, že všichni předpokládáme, že máme vše dobře zdůvodněné co se týče našeho rozhodování, že? Lze tvrdit, že do jisté míry nelze takové asociační a kauzální logice uniknout, je napevno zabudovaná v našem mozku co se týče toho, jak interpretujeme a propojujeme naše zkušenosti.

Přesto je to tato otázka míry kde se zdá, že vzniká problém, když všichni příliš často používáme základní premisy, ve kterých rámujeme své závěry a které jsou ve skutečnosti zoufale chybné nebo bez odpovídajících důkazů, jichž je třeba vzít v úvahu. Je zbytečné říkat, že být logický v rámci nelogické soustavy vás odvede pryč.

Proniknete-li dnes hlouběji do původu a základů zachovávajících většinu našich velebených institucí od náboženství po politiku, ekonomiku, k samotnému společenskému řádu, možná objevíte něco, čemu se říká 'víra', a ne rozum. Víra není z definice premisou logiky. Víra je přesvědčení bez důkazu a tedy opakem celého procesu samotného porozumění.

Inženýr R. Buckminster Fuller vytvořil v roce 1961 globální simulaci s názvem 'Světová hra'. Myšlenkou bylo "učinit svět takový, aby fungoval pro 100% lidstva v nejkratším možném čase, prostřednictvím spontánní spolupráce bez ekologických škod či nevýhod pro kohokoli." Je to celkem jednoduché a racionální myšlenkové cvičení, logická hádanka, chcete-li, v největším rozměru, který ve svém základním pojetí představuje velký kontrast vůči referenčnímu rámci organizace naší zavedené společnosti, ve kterém nyní funguje.

Tento myšlenkový pochod navrhuje pojmout do návrhu širokou perspektivu pohledu na Zemi a lidskou společnost a použít to, co teď známe jako vědeckou kauzalitu oproti všemožnému pletichaření z podstaty tržní anarchie ve prospěch elit, která hýbe světem rigidní, pověrčivou vírou že 'neviditelná ruka' trhu všechno ví a vidí.

Ptám se vás, co kdybychom se odvážili vidět Zemi jako jedinou hrací plochu pro logickou hru, problém, který je třeba vyřešit za pomocí naší logiky spjatou s přírodou stanovenými pravidly pro Zemi: známými fyzikálními zákony? Co kdyby bylo naším cílem maximalizovat naši hospodářskou výkonnost, navrhnout únik z chudoby, navrhnout odstranění národních válek, strukturálně pracovat na vytvoření dostatku čisté energie, a z tohoto důvodu pracovat s cílem usnadnit materiální úspěch pro celé lidstvo, v souladu s přírodou samotnou?

Co je? Co je to? Utopické, říkáte? Příliš idealistické? Komunistické? No, nevím jak vy, ale když jsem klopýtal kolem této planety, které říkáme domov, systémem podmínek, který požaduje jednu věc pro zajištění prosperity lidské rodiny: adaptaci, byl jsem dojat našimi obrovskými úspěchy jako druhu a také zděšen ignorováním selhání, většinou v důsledku neochoty vidět Zemi jako jeden systémový návrh a lidstvo jako jednu rodinu svázanou s tímto systémem.

V tomto letošním finále Kultury v úpadku ukážu, že lidstvo stojí před volbou, na rozcestí. Je to moje osobní přesvědčení že široké sociální rozhodnutí této generace bude to, které dlouhodobě rozhodne o zachování nebo zničení našeho druhu. A možná na konci této epizody vy, stejně jako já, budete cítit potřebu přemýšlet o tom, kterou cestu bychom si měli vybrat: kulturu vzestupu nebo kulturu v úpadku?

Od tvůrce trilogie filmu Zeitgeist přichází nejhorší reality show všech dob: Ta skutečná. GMP Films představuje Kultura v úpadku s vašim průvodcem Peterem Josephem www.cultureindecline.com [Elektronické zvuky]

Spisovatelé science fiction, vědci a tzv. futuristi světa namalovali mnoho obrazů, co by mohla přinést budoucnost. Některé z nich jsou skromné, pozitivní nebo dokonce utopické. Některé z nich jsou dystopické, temné a despotické. Co se týče pravděpodobného, nejlepší, co můžeme udělat, je změřit trendy a projekci zprůměrovat, samozřejmě s nejdůležitějším trendem, vědy a techniky.

Samozřejmě, že technický pokrok má svou kulturní prodlevu, že? Nicméně, nevypadá to, že mezera mezi vědeckým pokrokem a naším aktuálním porozuměním a přezkumem tohoto pokroku, je stále větší a větší? Nevypadá to tak, že technologická kapacita je vyšší než sociální zralost? Je to vlastně děsivé, popravdě řečeno, protože je to záležitost kulturních hodnot.

Věda a technologie, dána do rukou vývojářů myslících dopředu, kteří snad uznají hlubokou schopnost pro vytvoření hojnosti, stabilizovat náš vliv na ekologii a stát se udržitelným z hlediska životního prostředí a kulturně, mají sklon pohlížet na svět úplně jinak než mnohem častější tržní, nacionalistické, elitářské myšlení, které vidí společnost přes filtr úzkoprsých vlastních zájmů a konkurenci, neustále posilující svůj zisk na úkor ostatních, což se pokládá za zákon přírody a tím pádem ctnost hodna pochvaly a odměny.

V této souvislosti můžeme vidět, jak ty stejné nástroje budou použity, pro větší zbraně, další monitorovací technologie a stále silnější fyzické a psychologické vězení aby drtivou většinu lidstva zotročily pro zájmy malé skupiny lidí a v podstatě se stali vlastníky třídy. Takže s tímto na mysli vám představím myšlenkové cvičení. Pomocí mého nového stroje času budu vašim průvodcem na cestě do dvou možných budoucností.

Nejprve navštívíme svět, který může být, pokud aktuální sociální, ekologické a technické vzory přetrvají tak, jak jsou. Dále navštívíme možnou budoucnost, která by velmi dobře mohla nastat, pokud bychom my jako druh byli ochotni prostě zapojit náš obrovský potenciál, abychom vytvořili nový, vysoce efektivní společenský design s novými postupy: design, který není utopický nebo idealistický, ale poměrně jednoduchý, praktický a proveditelný, kdybychom se prostě rozhodli změnit v souladu s logikou naší přirozené existence.

[Puf!] [Strašidelný hlas] Je to Kultura v úpadku "Příběh dvou světů". New York, rok 2110. Je to už nějaký čas od pádu amerického impéria a tím i všeobecného úpadku většiny světa. Masivní vliv americké hospodářské politiky, spolu s odpovídajícími materialistickými, neefektivními a nehospodárnými hodnotami, které se zrodily z růstu ekonomiky založeným na spotřebě, začal v polovině 21. století dosahovat svých fyzických limitů.

Do té doby pokračoval závod směrem ke globální industrializaci v nezmenšené míře, společně s neustálou touhou světa pro tzv. Americkém snu, bez jakéhokoliv propočtu, že v případě, že by celý svět jdenal podle stejného "plýtvajícího" vzoru jako USA, pak bychom potřebovali další čtyři Země zdrojů, jen pro udržení toho všeho v chodu. Co se vlastně stalo? No, do rakve společenského kolapsu byly tři hřebíky.

Synergie těchto otázek umocnila vzájemnou brutální bouři, a v době, kdy Země dosáhla populace 8 miliard, těsně před třetí světovou válkou, dosáhla globální nezaměstnanost úrovně 65%, všechny vlády na Zemi zbankrotovaly a základní zdroj uhlovodíkové energie zaznamenal destabilizující nedostatek. A zatímco Čína vyhrála válku, jakékoliv řešení, které bylo dosaženo, netrvalo dlouho.

Rakovina a zdravotní epidemie v samotné Asii a jinde zvětšily rozsah katastrofy, spolu s faktem, že třetina naší planety se stala neobyvatelnou kvůli průmyslovému znečištění. Dnes světová populace klesla o 40%, z důvodu nedostatku a nemocí. Co se týče energetické krize, na počátku 21. století nastal obrovský pokrok v chápání obnovitelných, udržitelných energetických systémů.

Na "papíře" jsme učili, jak zastavit naše používání přirozeně vzácné znečišťující zásoby energie v zemi, uvědomujíce si téměř neomezený dostatek našeho regenerativního univerza a příjmu energie, který by vystačil pro všechny mnohokrát, kdybychom se jen dokázali dost rychle posunout k vytvoření správné infrastruktury. Bohužel, tento pokus o přechod se setkal s velkým odporem ze strany finančních zájmů.

Víte, byla to ta věc, které se říká "volný trh", který byl ve skutečnosti od svobody zcela vzdálený. Byla to válka a elitářský systém ochrany a čím větší a výnosnější průmysl byl, tím menší finanční motivace byla pro to, aby se něco změnilo. Peníze byly cílem této hry, ne udržitelnost a účinnost. A skutečnost byla, že jsme potřebovali jednat rychle s využitím zbývajících uhlovodíkových zdrojů k vytvoření nové udržitelné energetické infrastruktury.

Byl to závod proti růstu světové populace, a jejím potřebám. Bohužel se nám to nepodařilo a překročením bodu, odkud není návratu jsme najednou pochopili skutečný nedostatek našich uhlovodíkových zdrojů, sociální destabilizace a panika rychle způsobily další překážky. Jakýkoli malý pokrok se uskutečnil, byl rychle zničen následnými válkami o vodu a energii.

Současně svět čelil největší nezaměstnanosti v historii. Navzdory dlouho zvažovanému mýtu Luddismu, exponenciální nárůst automatizace strojů v 21. století vytvořil silné zrychlení průmyslové produktivity za stále nižší ceny, odstraňující pracovníky rychleji než by technologie skutečně mohla vytvářet nová pracovní místa. Vizionáři viděli velký posun v architektuře společnosti.

Možná, že zastaralou myšlenku "vydělávat na živobytí" by bylo možno nahradit myšlenkou "žít život". Mohli bychom uvidět novou kapacitu pro vytvoření hojnosti, abychom uspokojili potřeby každého člověka na Zemi, 8 miliard a více. Ale bohužel, tuto perspektivu potkal stejný osud jako naše energetické ambice.

Korporace, uzamčené do způsobu myšlení, které vidělo mechanizaci ne jako prostředek pro vytvoření hojnosti, ale jako prostředek ušetření ještě více peněz v procesu snižování nákladů, nastavilo násilný střet, a to nejen střet mezi zaměstnanci a vlastníky, ale ironicky i kolizi funkcí systému.

Kapitalismus byl konfrontován s jeho největším rozporem, kde najednou práce mohla být vykonána při stále se zmenšujícím počtu lidí; a tím neustálé usilování o nákladovou efektivitu za účelem dosažení zisku nevyhnutelně znamenalo, že se méně peněz dostalo do oběhu prostřednictvím mezd. A tak systém směřoval do stále většího propadu. Ti, kteří si toho všimli, požadovali zastavení mechanizace, protože věděli, že ekonomika doslova záměrně potřebuje pracovní místa.

Ostatní aktivisté se pokusili přesvědčit svět o tom, že nastal čas přizpůsobit se, prostě dát lidstvu to, co bylo potřeba... ...obejít trh. Proč bychom měli vymýšlet více zaměstnání a plýtvat lidským životem jen proto, aby se tento systém udržel v chodu? Ale samozřejmě, omílající média, je odmítala jako socialistické zbohatlíky a svobodu nenávidící komunisty, kteří se snaží poškodit předpokládanou svobodu toho, co nebylo ničím více než náboženstvím: vševidoucím trhem.

A v době, kdy vlády kontrolované korporacemi nemohly vidět ten druhý způsob, hněv a zděšení překročilo únosnou mez. Odbory vstoupily do stávky a volání po revoluci explodovalo. Luddisté svalovali vinu na technologie, podniky obviňovali vládu z regulací, hnutí Counter-Culture v tom vidělo idealizované spiknutí. Pouze málo lidí si uvědomilo, že to bylo selhání systému, přirozený vývoj naší kultury, která požadovala respekt a přizpůsobení.

A třetí, možná nejvíce absurdní ze všech sociálních pohrom, byla iluze finančních dluhů. Z historického hlediska je zajímavé, že z nějakého důvodu, nebyl nikdy trh v režimu organizovaného zločinu stylu mafie, přijímán jako legitimní důsledek, když to bylo ve skutečnosti rozhodnutí charakteru, který je vlastní konkurenční, nedostatkem motivované povahy systému.

Staletí odmítání lze nalézt v nekonečných ekonomických učebnicích tohoto, dnes neúspěšného modelu, kde se říká, že pokud k nějakému takovému chování skutečně došlo, byla to anomálie, korupce, spíše než základní charakteristiky, které se očekávájí od samotného systému. V rámci této tendence se objevil dluhový systém. Ať už strukturálně plánovaný jako nástroj pro třídní boj, nebo ne, sloužil systém elitě docela dobře, na malou chvíli.

Každá produkovaná forma měny vznikla z dluhu a byla půjčena za úrok vládě, podnikům a jednotlivcům. Již neexistovala matematická možnost tyto dluhy někdy splatit, protože v globální ekonomice bylo vždy více dluhů než peněz na splacení, kvůli mechanismu zisku z úroku.

A zatímco to umožnilo přebytek levné pracovní síly, která ještě více zvětšila rozdíl mezi třídami, posunem od stavu, kdy 1%, které vlastnilo 40% světového bohatství na začátku 21. století do stavu, kdy 1% vlastní 70 % světového bohatství, nakažlivá povaha tohoto mechanismu zasáhla nakonec úplně každého.

Pro zvětšení tohoto klamu pak globální bankovní instituce instalovaly půjčky pro splacení dluhů dnes již zkrachovalým zemím, a bylo jen otázkou času, kdy tyto světové banky selžou stejně. Byl to největší neúmyslný podvod všech dob, pyramidová hra na steroidech určená k nezdaru všech. A v době 3. světové války se všechny země navzájem dlužily a globální bankovní systém se zhroutil.

Samozřejmě, že v průběhu těchto studií, iluze takzvané demokracie stále trvala, stejně jako náboženská a mytologická, v chápání jako tzv. volného trhu. Každý se obrátil na své vládní zastupitele v samozřejmě mafiánském volebním obvodu, důvěrně spojeném s korporátními a finančními zájmy, které na základě vládní etiky sociálního a třídního boje a konkurence, měly malou strukturální pobídku k tomu, aby se postaraly o většinu světa.

A tak to šlo. Není to moc hezké, že? No, i když tato budoucnost může být trochu extrémní ve své prezentaci, mějme na paměti, že toto je to, co naznačují trendy. Nicméně si myslím, že je čas, abychom zaujali pozitivní pohled na budoucnost, takovou, která je vlastně docela dobře možná, pokud bychom byli dost inteligentní, abychom ji podle toho zavedli.

[Puf!] [♪ ♫ ♪] Uh, co to sakra? Kde to jsem? Musel jsem vytočit špatně. Ale počkejte, přesunuli jsme se do minulosti do roku 2013 k Zeitgeist Media Festivalu. Sladké! Jo, a je tu Kellee Maize, která dělá svou věc, ach! ♫ "Pokud bychom tyto věci dělali, když je strom zelený, oh prosím, co se stane, když zemře? Tvořím a vím, že někde hluboko v tobě, to neviditelné, je klíč, který otevře všechny oči."

♫ - Co myslíš, jaká bude budoucnost, řekněme za sto let? - No, myslím, že bychom mohli jít dvěma cestami. První možností by bylo, že budeme pokračovat v budování navrch této rakoviny, opatrnosti, separace, toho způsobu "každý jen pro sebe". Mně se tato myšlenka nelíbí. Ale já si myslím, že je tu další směr, kterým bychom mohli jít. Byla bych ráda, aby lidé pracovali společně v komunitě.

Myslím, že nám chybí celý druh kmenového prvku. Jak by řekl Mouse "Rád bych, aby každý žil v domku na stromě." Myslím a opravdu věřím, že máme technologii na vypořádání se se všemi možnými problémy na Zemi. Máme rostliny, které například mohou bioremediovat podobně jako slunečnice. Máme vše dostupné, co je potřeba, abychom vyřešili všechny tyto problémy a vytvořili hojnost, abychom se nemuseli nadále potýkat s tímto směšným zkorumpovaným měnovým systémem.

[Kelly Maze hraje "Tree of Life"] Ach člověče, nerad opouštím tento "sladký" festival! Je to opravdu úžasné, jak umění přispívá k rozvoji společnosti. A ano, život by měl být oslavou, nikoli zkouškou. Ale jo, pojďme se vrátit do práce. [Puf!] Los Angeles, rok 2110 Kdysi obrovské dopravní zácpy, rozrůstající se ve městech na počátku 21. století, byly transformovány do modelu účinnosti a bezpečnosti.

Tradiční práce od 9 do 5, která uvrhla většinu společnosti na přecpané dálnice, na cestě k jakémusi skrytému otroctví, je vzdálenou vzpomínkou nové, vysoce pokročilé technologické společnosti. Příspěvek společnosti již není založen na úzké sobecké snaze o osobní zisk. Peníze ztratily své použití již před dlouhou dobou, protože základní důvod jejich existence byl překonán.

Kultura si konečně uvědomila, že základní, technický systém spolupráce, sdílení zdrojů a nápadů by umožnil velmi hojný, udržitelný a stabilní svět, na rozdíl od něčeho jako je na trh orientovaná etika nedostatku, konkurence a třídního boje. Bylo to nazváno Velkým přechodem, kde prospěch z přijetí perspektivy celosvětového systému, spolu s aplikací základních fyzikálních a sociálních věd, uvedlo do pohybu myšlenkový proud, který překročil hranice skoro všeho, co jsme považovali na počátku 21. století za normální.

A i když to zdaleka není dokonalé, základní návrh postarat se o všechny fungoval a přitom strukturální respektování přírodního prostředí rozpoutalo takový druh lidské svobody a kapacit pro rozvoj, jaké lidstvo ještě nezažilo. Abychom pochopili, jak se tento nový svět objevil, musíme začít tím, že rozpoznáme trend, který se objevil již na počátku 20. století.

Lidstvo strávilo drtivou část své existence pod zástěrkou pověry z hrozícího nedostatku a obecného elitářství, myšlenky, že není dost pro všechny, a přetrvávání majetných a chudých se zdálo být jako neměnný zákon přírody. Válka po válce, genocida po genocidě, intuitivně objevily že to byl jednoduše způsob, jak byly nastaveny lidské podmínky. Nicméně, s rozvojem vědy a něčeho, co se nazývá technická účinnost, se vynořil model, který připravil půdu na pravděpodobně nejradikálnější změnu lidského společenského fungování v historii.

Bylo to nazváno efemeralizace, schopnost dělat více a více s méně a méně. Jak paradoxní, jak by se mohlo zdát, že náš rozvoj a porozumění tomu, jak používat naše planetární zdroje, ve spojení s nově objevovanými přírodními zákony, uvedlo do pohybu vzor zachování a efektivity, kdy bylo v průběhu času, zapotřebí méně a méně materiálů, práce a energie pro vytváření a provádění dalších a dalších životně-podpůrných procesů.

Například, první počítač postavený v roce 1940 zabíral podlahovou plochu 1800 čtverečních stop, vážil 30 tun a spotřeboval 160 kW elektrické energie. Dnes, levný kapesní mobilní telefon počítá podstatně rychleji, a při srovnání s ním běží skoro bez energie. Způsob komunikace, který byl použit a který vyžadoval ohromné množství těžkého měděného drátu pro umožnění telefonování, byl nahrazen lehkými družicemi.

Fyzická výstavba domů, která spotřebovala obrovské množství zdrojů a práce, se nakonec vyvinula v používání lehkých prefabrikovaných struktur, které mohly být pospojovány prostřednictvím automatizace užitím zlomku materiálů a práce než předtím a přesto byly podstatně silnější a odolnější. Dokonce i základ výživy: zemědělství, které bylo od počátku neolitu vázáno na určité oblasti, pro určité podnebí a půdu, zaznamenalo revoluci ve všestrannosti, kde by bezpůdní systémy mohly poskytnout biopotraviny lokálně bez pesticidů, s nižší fertilizací a s menším plýtváním energie na dopravu.

Samotná myšlenka globalizace byla jen vzdálenou vzpomínkou, spolu s ohromným odpadem, který vytvořila. Ve skutečnosti, jakýkoliv průmysl nebo sub-průmysl byl pro tento trend nevhodný. Dokonce i nahrazování samotné lidské práce aplikací automatizace při výrobě způsobilo explozi účinnosti a kapacity se stále menší a menší lidskou námahou.

Do poloviny 21. století dokonce i představa masové produkce zboží nebyla ničím víc, než pokrokem v modulární robotice a nanotechnologii, která umožnila produkci zboží na místě poptávky, v jakémsi druhu variace, kterou nikdy předtím kapitalismus neviděl. Myšlenka produkovat zboží masově a ukládání zásob nebyla nadále potřeba. Ve skutečnosti, většina domů nyní měla výrobní prostory kde se tisklo základní oblečení, domácí nástroje a potřeby přímo na místě.

A jak pokračoval růst efektivity, dostal se svět do stavu systému hojnosti, kde v rámci vzdělávání ohledně přírodních zákonů, a při respektování, že skutečně existuje omezení růstu a spotřeby, se objevil nový lidský hodnotový systém, který se vyžíval ve schopnosti zvýšit efektivitu a udržovat ekologickou rovnováhu a udržitelnost, nejen fyzickou samu o sobě, ale i kulturní udržitelnost.

Péče o každého už nebyla pouze poetickým důsledkem; byla hlavním těžištěm pro vytvoření formy pozemské harmonie nikdy předtím neznámé. Samozřejmě, že žádný z těchto přechodů se neuskutečnil snadno. Tržní ekonomika a ti, kteří z ní nejvíce profitovali se dogmaticky snažili zastavit tento pokrok, jako např. elitáři, kteří tyto otázky zpochybňovali.

Trvalo celá desetiletí aktivismu a dokazování světu, včetně těm, kteří měli velkou moc a bohatství, že život by mohl být mnohem lepší pro ně stejně, jako pro všechny ostatní a že tržní systém byl prostě neslučitelný s tímto novým módem optimalizované účinnosti. Účinnosti, které bylo zoufale potřeba nejenom k pokroku společnosti, ale i k její záchraně. Ach sakra, musím se vrátit. Je skoro čas na můj oblíbený televizní pořad.

[♪ ♫ ♪] [Smích, zvuk z TV grotesky, plácání kolen] - Děvko! [Hlasatel] Nyní se vrátíme k Pytli srandy s volným trhem! Vítejte zpět u Pytle srandy s volným trhem, hry, která testuje vaše chápání světové ekonomiky a připomíná, že skutečnou svobodou je naše schopnost omezovat svobodu druhých. Nyní jsme ve finálním kole, se zbývajícími kategoriemi: Ti ujetí Rakušané. Která mafie?

Serem na vás a váš sen o vysoké škole. a Hamty hamty hamty, ať mám víc jak tamty! Tammie, je to na tobě. - Same, Serem na vás a váš sen o vysoké škole za 300 dolarů prosím. - Která forma nepřímého otroctví se dnes ve Spojených státech nejvíce aktivně podílí na ochraně třídy vlastníků majetku generováním legie mladých zoufalých dělníků? [Zvuk zvonu] Time? - Same, to by mohlo být dluhové otroctví.

[Zvuk zvonu] - Je to pravda, Time! [Potlesk] Ve skutečnosti samotní studenti nyní dluží asi 1,2 bilionu dolarů; pro zabezpečení vynikající kariérní motivace. Time, jsi na řadě. - Vezmu si Která mafie? za 400 dolarů, prosím. - Jaký, volným trhem vytvořený, kartel v současnosti provozuje nejvíce represivní moc nad politikou životně důležitého veřejného zdraví?

[Zvuk zvonu] Tammie? - Federální rezervní systém. [Bzučák] Blízko, ale špatně. [Zvuk zvonu] Frede? - Úřad pro potraviny a léky.

[Zvuk zvonu] - Výborně! Správně lidi. Máme lék na rakovinu. Škoda, že je to v rozporu s celou podstatou stávající lékařské mafie. Frede! - Ano, Same. Vezmu Hamty hamty hamty, ať mám víc jak tamty! za 600 dolarů. - Na kterém kontinentu se nejvíce vydělávalo na jejich přírodních zdrojích a nákladově efektivní pracovní síle od počátku britského impéria? [Zvuk zvonu] Frede? - Asie?

[Bzučák] - Velmi blízko, ale špatně. [Zvuk zvonu] Tammie. - Jižní Amerika? [Bzučák] - Ještě blíž, ale ne bueno [Zvuk zvonu] Time. - Afrika. [Zvuk zvonu] - Máš to mít! Ropa, minerální látky, koření, území a dokonce i lidé byli podřízeni Západu z důvodu dobré ekonomické účinnosti po stovky let. Ekonomická efektivnost v celé své kráse! [Bzučák] Tento zvuk znamená, že čas vypršel. Frede, ty jsi náš nový vítěz! Tammie a Time, vlezte si prosím do svých označených Pytlů srandy s volným trhem, protože vašim osudem bylo pomoci přispět na rozvíjející se tržní ekonomiky třetího světa. Ede?

- To je pravda, Same. Tammie je pryč v sladkém Thajsku, kde je sexuálním otrokem jednoho z nejslibnějších trhů v regionu - obchodu s lidmi, zatímco Tim je pryč v jihovýchodní Asii a pracuje 18 hodin denně za 10 centů na hodinu, kde vyrábí drahé tenisky pro americké školáky. - Děkuji vám všem, že jste se připojili. Nyní slovo od našeho sponzora.

[kroky] Většina lidí netuší, že golf vynalezl Alphonse Leggard, jehož skleněné oko vyskočilo v parku, když kýchl příliš silně. Kvůli své zlomené noze však musel oko doklepat až domů než mu jej jeho žena dala zpět. Ale pak věděl, že má nový sport a sen. Je to všechno pravda. A víš proč? Protože jsi to slyšel od nějakého chlápka v kravatě.

Závěrečné myšlenky. Počátek svého zaměření v aktivismu jsem strávil tím, co většina ostatních dělá: obviňováním ostatních lidi a institucí. Nemáte rádi válku? Pojďme obvinit prezidenta, kongres nebo politické lobbisty. Nelíbí se vám ekologická bezohlednost? Obviňme tamtu či onu zkorumpovanou korporaci nebo nějaký regulační orgán za špatnou práci.

Nelíbí se vám, že chudí nejsou sociálně mobilní? Obviňme vládu z nátlaku a zasahování do utopie volného trhu, o které všichni pořád mluví. Střízlivá pravda o této skutečnosti je to, že jedinou věc, kterou můžeme obvinit, je dynamický kauzální rozklad systému samotného na kulturní úrovni. Jinými slovy, nikdo z nás nevytvoří ani neudělá nic izolovaně. Je to nemožné.

Jsme svázáni systémem, a to jak fyzicky, tak psychologicky: kontinuem. Proto náš pohled na kauzalitu s ohledem na společenskou změnu může být skutečně produktivní, pokud budeme hledat příčiny nejvýznamnějších společenských vlivů, které známe, a začneme měnit tyto účinky tím, že odstraníme jejich hlavní příčiny.

Nevím jak vy, ale je mi zle ze sledování % světových médií, společenské kritiky, politických stran, ekonomických filozofů, takzvaných vědců a ano, společenských aktivistů, kteří i nadále ztrácejí čas a energii snahou záplatovat potápějící se loď, která nikdy ani pevný trup neměla. To ovšem neznamená, že nepotřebujeme takové záplaty, že? Protože již opravdu krvácíme ze svých ran.

Ale úroveň trapnosti, které jsme vystaveni s ohledem na křečkovo kolo zbytečných činů, musí dělat zatraceně dobrou reality show pro případné mimozemské návštěvníky, kteří sledují naši idiotskou planetu ubíhat do zapomnění. Kdysi velký George Carlin řekl: "Když jste se narodili na této planetě, dostali jste vstupenku do Freak Show (groteskní bláznivá šou). A pokud jste se narodil v Americe, máte k dispozici sedadlo v první řadě."

Může být pravdou, že za každým cynikem se skrývá neúspěšný idealista. Ale ve světě, kde žádný dobrý skutek nezůstane nepotrestán, je snadné vidět, jak nejcitlivější lidský předpoklad nemůže pomoci, ale způsobuje druh utrpení ducha, kde dobrá dětská vůle, zvědavost a racionální rozvoj je udusán, potlačen a zničen tvrdohlavým tradicionalismem, kovaným domnělou předností arogantního elitářství.

A ano, pokud jste na to nepřišli, kořenem této série není lehký satirický pohled na moderní život. Je to hluboce frustrovaný a rozrušený výraz, který se prohlubuje v rámci mého osobního očistného pokusu odvrátit tento stav a jednoduše nespadnout do větších sraček.

A doufám, že ti z vás, kteří se identifikují s touto nepříjemnou situací, začnou chápat závažnost tohoto společenského boje a spolupracovat na vysvobození se z této epidemie intelektuální agresí známé jako Duch doby, kterou proděláváme. Tímto bych rád poděkoval všem, kteří dosud podpořili tuto show a snad všichni objevíme časem společný lidský konec díky pochopení, že vy jste ve všem a vše je ve vás: duchovní odpovědnost, chcete-li, nás snad nakonec vyzvedne z temného věku, ve kterém se dnes povalujeme.

Jmenuji se Peter Joseph a snad vy, stejně jako já, se již nebudete brát jako oběť kultury v úpadku, ale spíše jako agent evoluce: agent kultury rozvoje.

[Hudba k tématu Zeitgeist] Každá revoluční myšlenka vyvolá tři fáze reakce. Ty lze shrnout do těchto vět:
1 - Je to naprosto nemožné.
2 - Je to možné, ale to nestojí za to.
3 - Celou dobu jsem říkal, že je to dobrý nápad. ~ Arthur C. Clarke

Kultura v úpadku
Pentagon zavedl novou strategii pro globální povědomí: Vojenský protokol operační sítě totálního povědomí. Operace TAMPON (protože národní bezpečnost se nyní stala osobní)

[♫ oddechová hudba ♫]
Knee Deep Productions uvádí
film MGT
Globální populace říjen 2011: 7 miliard
Globální chudoba 13 milionů lidí umírá kvůli chudobě každý rok. 36 000 za den
50% obyvatel na planetě žije za $2,50 na den nebo méně. Globální znečištění. 10 milionů tun toxických chemikálií je vypuštěno každý rok 7 - 8 měsíců jsou odhadované náklady délky dožití v Británii kvůli znečištění vzduchu
Globální válka 170 milionů lidí zemřelo ve válkách 20. století
globální vojenské náklady v roce 2010 se odhadovaly na $1,6 bilionu

Lidskost v prodlení
[Komentář ] Motivu zisku, který Fudsyho přitahuje, aby tolik dosáhl může způsobit zlo stejně jako dobro. [zvoní telefon] - Ahoj! - Fudsy, ty stará vojno! Mám super nápad! Můžeme mezi sebou ovládat 70% obratu národního trhu. - Jo, ale... - Ticho! Kouknu se, co se chystá. - Cítím potíže. - Uklidíme to... - Skvěle! Vyděláme miliony!
- Jak ubohé! - Ticho!
Dobrá Same, dohodnuto! - Budeš litovat.
[Hlas z tlampače ] Jsme pro okupování míst Okupujte Oakland, Okupujte Wall Street Jsme proti okupaci Palestiny, Haiti a dalším nesčíslným okupacím na světě. [povzbuzování] Jaká je nejdůležitější část jakékoli struktury? Jaká je nejdůležitější část jakékoli struktury? Koukněte se na kostel. Zbytek struktury by tam nebyl kdyby nestála na pevných základech. Nejdůležitější částí jakékoli struktury jsou základy a když základy struktury se zvednou a odejdou zbytek dostane na výběr buď základy následovat nebo se zhroutit.

Jsme solidární s globálně utlačovanými a usilujeme o ukončení zásahů našich vlád a jiných které působí tento útlak. (Okupujte Londýn) Daně stoupají! Školné jde nahoru! Stáhněme jednotky domu z války! Mějme mír. Proč mrhat penězi? [J. Friend, Okupujte Londýn ] Musí nám dojít fakt že od našich praotců až po nás jsme generovali stav nestability, který je třeba dát do pořádku. Máme obrovský dluh a namísto ukazování prstem jeden na druhého a vzájemného obviňování za stav světa můžeme věci uskutečnit a můžeme věci zastavit jazykem, který používáme.

Měli by vidět, co se děje. Jsou lidé kteří nemohou opustit své domy, protože přišli o dávky mobility. Jsou lidé, kteří si nemohou dovolit právního zástupce. Pro mě to jsou práva člověka který žije v demokratické společnosti a ta jsou nám odnímána k podpoře 1% populace, které si už teď žije královsky. Vše, co potřebujeme, tu už je. Obrali jsme zem o tolik jejího materiálního bohatství ale použili jsme ho způsobem, kterým z něho profituje jednotlivec jako já ale kterýžto způsob se*e na všechno, včetně mě.

Pokud se nepodívám na destruktivní přístup ničivé zvyky, které ty peníze vytvořily pokud se na ně nepodívám, pokud budu mít stále klapky na očích a budu se dívat jen na peníze, pak jsem v pohodě. Život nelze vyčíslit peněžní sumou ale my to děláme. Jako lidská rasa to děláme. Podíváme-li se na věci jako zlato, diamanty, peníze, hovno dejte je na podlahu a dívejte se na ně. Zlato nikdy ani neztrácí lesk. Vždy bude zářivým a blyštivým zlatem.

Diamanty jsou navždy. Nezmění nějak formu. Peníze mohou trochu zkorodovat, ale po tisíce let budou mít stále přesně stejný tvar jako měly. Budou vám k ničemu. Teď hovno, to se promění v půdu. Bude zaneseno semeny a jiným. Ty vzejdou a vyraší z něj a všimněte si, že život vzejde z hovna ale nevzejde z peněz a nevzejde ze zlata nebo z diamantů. Jen jedna z těch věcí je nezbytná nebo životaschopná a tou je hovno.

[Komentář ] Jsme stavitelé stavitelé nových svobod a více energie pro nový věk. Už teď stojíme na kraji tohoto nového věku a průkopnický duch kvetoucí ve vzduchu svobody bude snít a vytvářet nové způsoby využití elektrické energie. Vítejte v Projektu Eden [M. Paterson ] Projekt Eden je jedinečné místo. Pro různé publikum je různými věcmi ale především je to veřejná atrakce. Je to botanická zahrada s největší sbírkou etnobotaniky, což jsou rostliny pro lidské použití, nějakých 5000 druhů napříč třemi různými klimatickými zónami a to je část vizuální jedinečnosti a poselstvím Edenu.

Máme mírné bio, teplotu venkovní krajiny. Žijeme v mírném podnebí tady ve Velké Británii. Máme tu i dva velmi impozantní geodetické dómy, říkáme jim biomy ve kterých jsou rostliny ze dvou různých podnebných oblastí světa oblasti teplého mírného podnebí a tropického podnebí a do jisté míry subtropických oblastí světa. Jsme... Je to fráze, kterou slýcháme stále, je ale pravdivá žijeme ve velmi zajímavých a popravdě také vzrušujících časech.

1. října 2011 to bylo poprvé co dosáhla planeta 7 miliard lidí, kteří na ní v každé chvíli žijí a máme-li být schopni 7 miliardám včetně nás nejen umožnit šťastný a radostný život se zdroji, které k tomu potřebují a umožnit to stávajícím 7 miliardám a očekávanému nárůstu populace do roku 2050 který může dosáhnout až 10 miliard lidí na zemi pak metody a principy udržitelnosti musí být nejen zachovávány, ale rozšířeny. Jedním snad z nejdůležitějších prvků je pro nás zachytitelná dešťová voda.

Centrální budova, náš centrální zdroj pro vzdělání obojí přikrylo biomy, mají velmi rozsáhlou povrchovou oblast a používáme je pro zachytávání dešťové vody. Část této dešťové vody je uskladněna, vyčištěna a pak ji využíváme na místě pro různé účely. Projekt, který doufáme bude spuštěn online zkraje příštího roku je opravdu geotermálním projektem. Geotermální energie není nová technologie. V některých částech světa vůbec neobnáší vrtání.

Obnáší jít k místu a tam je horká voda probublávající na povrch a Island je toho klasickým příkladem. Jsme v extrémech, na konci provazu tak zvaně přenášení energie, výroby energie v této zemi. Může-li se tato země stát skrze energii vln, větrnou energii, teď geotermální jak lídrem tak také příkladem toho, co je možné vyrábět bude to velmi příznivé a velmi vzrušující. Voda, vzácný tekutý poklad. Voda docházející.

Zpráva musí být myslím si na všech třech základních úrovních na lokální, národní a mezinárodní a uznávat skutečnost, že nemusíme všichni sledovat cíle individuálně. Často je sdílení zdrojů, sdílení nápadů nejen vzrušující a užitečné ale i velmi příjemné. Nižší daně? Vyšší daně? Rekordní zaměstnanost? Nezaměstnanost? Mír? Válka? Nejvyšší mzdy? Nižší plat? Práva států? Centralizace vlády? - Whoa, přestaň!

Zkoušel jsem. Poslouchal jsem každého, v televizi a rádiu četl jsem noviny a časopisy. Snažil jsem se, ale stále jsem zmaten. Kdo má pravdu? Co je správně? Čemu mám věřit? Co jsou fakta? Jak můžu říct? Jediným cílem ekonomiky, společnosti, která velmi dobře funguje je naprosto minimalizovat takovouto neefektivitu. Je tu způsob, jak se vypořádat s touto chudobou touto domněnkou, že chudí lidé by nějak měli být obsluhováni méně od společnosti než bohatí.

Desetitisíce dětí umírají každý rok, protože se nedostanou k čisté vodě. Obyčejní lidé tady (v Británii), co jsou každý den propouštěni z práce rodiny, které mají hlad a děti fyzicky a emočně týrané a jen prostřednictvím zanedbávání a citové vázanosti a držení se nějaké iluze, že je takto život v pořádku takže je momentálně celkem chaotický. [B. McLeish, Hnutí Zeitgeist ] Hnutí Zeitgeist je globální decentralizovanou organizací dobrovolníků která se snaží šířit udržitelné hodnoty; vzdělávat lidi o tom, co znamená žít ve společnosti která je skutečně udržitelná, která doslova může pokračovat.

Momentálně jsme v bodě, který lidé začínají nazývat kolapsem v mnoha dimenzích. Dochází nám spoustu různých zdrojů najednou. Pomalu nám dochází čistá voda, znečišťujeme více vzduch. Pomalu se blížíme ke konci vodíkouhlíkové éry. To je všechno výsledkem toho, že jsme momentálně neschopní vyřešit problém, pokud jeho řešením nelze vydělat peníze a na tom být udržitelný nelze vydělat žádné peníze.

[W. Dixon, Hnutí Zeitgeist ] Podíváte-li se jen na chvíli, co znamená slovo ekonomika spočívá v šetrném hospodaření. Spočívá v tom dělat věci rozumně. Spočívá v tom jak spravovat naše zdroje. Momentálně tu máme tohoto prostředníka - peníze a to je ten prostředník, kterého používáme k řízení našich zdrojů. Zdrojová ekonomika spočívá v tom, že se zbavíme tohoto zkorumpovaného 'prostředníka peněz' a půjdeme přímo ke zdrojům a jejich inteligentní ale také udržitelné správě.

Abychom porozuměli co máme, kde to máme a pak vytvořili společnost která má otevřený přístup, volné životní statky ve smyslu nejlepší možné zdravotní péče, nejlepšího bydlení což znamená, že je bydlení zdarma že můžete žít kdekoli a svobodně, integrovanou dopravu. Člověk je lidská bytost, o kterou potřebuje být postaráno nejlepším možným způsobem nebo vytvoříme velmi nemocného člověka.

Lidé vždy říkají: "V systému, kde bude všechno zadarmo a kde bude všechno homogenní a všechno bude vypadat asi stejně budou lidé líní. Nebudou nic dělat. Ve skutečnosti je to obráceně, protože čím více děláte práci, kterou nesnášíte, tím víc nemáte zájem dělat cokoli jiného, když se dostanete domu.

Chcete se jen stáhnout do sebe a nic nedělat, jít spát a nenávidíte skutečnost, že jste strávili většinu vašeho dne kterých máte omezený počet něčím, co vás nijak nenaplňuje co děláte jen pro peníze. To je ten jediný důvod, proč to děláte. Je to jen forma společenské kontroly. Stále žijeme za dnů císařství. Pevně daná a neměnná, uvědomte si to. Jen to nedělají už mečem. Dělají to penězi.

Oběma způsoby jste nuceni pracovat v zaměstnáních, která jsou znevažována nemají smysl a v mnoha případech jsou pro nás velmi nebezpečná co se týče životního prostředí i společensky. V současnosti se snažíme toto sdělovat co možná nejvíce lidem, protože abychom uzákonili tuto změnu vyžaduje to od každého, aby pochopil, co se ve společnosti děje. Většina jen pro změnu hlasuje a doufá, že se to zlepší a samozřejmě nezlepší. Už máme technologii toto všechno udělat.

Rozumíme tomu, jak věci fungují. Nelze je zavést protože jim konkuruje tržní společnost. Takže je třeba bojovat a osvobodit je k produkci projektů téměř bez peněz kde to jen zatraceně dobře postavíme. Ukážeme to a předvedeme aby se na to lidé mohli přijít podívat do muzea budoucnosti nebo několika muzejí budoucnosti, systémů města jako Projekt Venus jako jsou věci, o kterých mluví Buckminster Fuller o kterých mluvili kvanta teoretiků. Tohle je jedna z nich, ale je tu také mnoho dalších věcí.

Největším pohybem bude opravdu globální revoluce. Bude to společná volba pro vykročení ze současného systému. Svět se mění a bude se měnit stále. Otázkou je jen, kterým směrem chceme, aby se ta změna ubírala. Musíme se stát změnou, kterou chceme vidět ve světě. (Gándhí) Řekl jsi něco o "Proč si teď dělat starosti?" Dělám si starosti, v pořádku. Pokračující mrhání životem a elán představují vážný problém.

Někdy relativně malé zlepšení může znamenat rozdíl mezi úspěchem a nezdarem. Oheň frustrace a sporů hoří v každém městě. Zeptejte se sami sebe Je tohle doba na změnu? Určité věci jsou třeba: naučit se zodpovědnosti naučit se pracovat s lidmi... a ty, tvůj život tím bude ovlivněn. Ty to víš. Můžeme hazardovat, když sázky jsou tak vysoké? Čas začít je teď.