1. Je možné si na veganském jídle pochutnat?
Odpoví nám kuchaři Daniel Mongraw a Fatih Guven z londýnské restaurace Saf.

2. Je možné být atletem, když se stravuji pouze vegansky?
Odpoví nám atletka Fiona Oakes.

3. Je veganství zdravé?
Odpoví nám dietoložka z Národní zdravotnické služby Sandra Hood

"Ministerstvo zdravotnictví doporučuje více rostlinné stravy, denně alespoň 5 porcí ovoce a zeleniny."

4. Je možné být vegankou v těhotenství?
Odpoví nám fitness instruktorka Hester Campbell.

5. Jaký dopat má naše stravování na ekologii?
Odpoví nám poslankyně Kerry McCarthy

"Kdyby v současnosti žili všichni západním stylem, potřebovali bychom tři planety velikosti Země, aby nás uživily."

6. Uživili bychom se pouze rostlinnou stravou?
Na Tolhurstově farmě bez hospodářských zvířat nám odpoví poradce v biozemědělství Graham Cole a farmář Iain Tolhurst. What Can You Do to Counter Climate Disruption? Actually, a Lot!

"Zemědělsko-lesnický projekt ukazuje, že bychom mohli pěstovat i plodiny, které dovážíme, a mnohé by se dalo pěstovat venku namísto ve vytápěných sklenících."

7. Jak je propojené životní prostředí a potrava, kterou jíme?
Odpoví nám Trewin Restorick ředitel organizace pro životní prostředí Global Action Plan a ekolog Cameron Green ze stejné organizace

"Každý krok na cestě z pole na náš talíř uvolňuje uhlík. Až 18% skleníkových plynů má na svědomí výroba masa a mléčných výrobků. Letání se podílí jen 2%."

8. Je vegetariánství cíl nebo jen začátek cesty?
Odpoví nám absolventka MA Beenal Shingadia společně se spisovatelem a básníkem Benjaminem Zephaniahem.
wikipedia

"Řada z nás má zvířecí společníky - psy, kočky a králíky. Žijí s námi jako členové rodiny. Když zemřou, truchlíme. Přesto zabíjíme a jíme zvířata, která se vůbec neliší od těch, která milujeme. Tomu se říká druhová nadřazenost - předsudky vůči příslušníkům jiných druhů."

"Každý rok umírají milióny telat a kuřat kvůli mléku a vejcím. Kohoutci nesnášejí vejce a nehodí se na maso, takže se zabíjejí už v den vylíhnutí."

"Více než 20 % dojnic posílaných na jatka je březích. Z kůže nenarozených telat se dělá jemný semiš."

Lidé si často myslí, že být veganem znamená nepochutnat si na jídle. Chci lidem ukázat, že to tak není. I takto si můžete užít radost z chuti a struktury jídla. I u vás najdete ohromnou rozmanitost velmi chutných jídel bez živočišných přísad. Veganská jídla jsou součástí každodenního života na celém světě. Všemožné druhy zeleniny, tofu a další výrobky ze sóji, restovaná zelenina, kari... Věci se usnadňují s tím, jak se otvírají nové veganské restaurace a spolu s těmi již zavedenými zajišťují tuto oblíbenou stravu.

Saf je velmi vytížená restaurace, která denně obslouží až 200 lidí. V roce 2009 se umístila v Top 50 magazínu Time Out. Pro veganskou restauraci je takový výsledek působivý. Naši hosté pocházejí z různého prostředí. Jsou mezi nimi vegetariáni a vegani a mnoho lidí, kteří chtějí naše jídlo zkusit ze zvědavosti. Vytvořit chutné jídlo není o nic složitější než u masa. Šéfkuchaři veganských restaurací mají často větší zápal pro svou práci, protože je k ní dovedla osobní víra a filozofie.

Náš hlavní kuchař Fatih má stále plno práce, ale je také ochotný bavit se o tom, co děláme a jak to udělat lépe Začal jsem tu pracovat před čtyřmi lety a ze dne na den jsem se stal veganem. Cítím ten rozdíl - jsem mnohem zdravější. Už nepotřebuji živočišné produkty - Saf změnil můj způsob života. Lidé naše jídlo milují a chtějí, abychom otevřeli další restauraci. Také máme spoustu dobrého veganského biovína, které se hodí k pečenému tofu.

Rizoto se tradičně připravuje s masovým vývarem. Já používám houbový či zeleninový bujón a rizoto je nejoblíbenější jídlo v restauraci. Vrací se sem kvůli tomu mnoho Italů - říkají, že jim to moc chutná. A to mě těší. Práce tady je vzrušující, protože posunujeme hranice. Děláme věci, které nikdo předtím nedělal. Je báječné vydobýt si respekt jakožto restaurace, co podává výborné jídlo. Lidé sem zkrátka chodí na úžasná jídla - a všechno je pouze rostlinného původu.

Máme spoustu dobrých ohlasů a lidé jsou z našeho jídla nadšení. Pro nás je oceněním, že máme takový vliv a ukazujeme lidem, co je možné. Žiji velice, velice aktivně. Jako hasička jsem k dispozici 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, a k tomu ještě cvičení. Na veganské stravě jsem se nikdy necítila špatně vyživená. Začala jsem běhat, abych získala peníze na pomoc zvířatům. Začala jsem vyhrávat závody a rozhodla se, že chci běžet maraton. Svůj první maraton jsem běžela v roce 2000 a vyhrála ho.

Usoudila jsem, že toto je způsob, jak pomáhat zvířatům a propagovat veganství. Trénovat na maraton neznamená jenom naběhat nekonečné kilometry. Je to zároveň o rychlosti i vytrvalosti. Na dlouhou vzdálenost potřebujete rychlost. Každý jsme jiný, ale já naběhám týdně až 160 kilometrů. Stoprocentně věřím, že moje strava mi dá všechno pro skvělý výkon. Nevěřím, že kdybych jedla maso, budu mít lepší výsledky. Už jsem uběhla 22 maratonů a vždycky jsem běžela dobře.

Lidé jsou překvapení tím, co zvládnu na veganské stravě. Ptají se mě, proč jsem veganka. A já se jich zeptám, proč oni ne - koneckonců, já jsem vítězka! Vyzkoušejte moji stravu a možná taky vyhrajete! Jednou mi předávala cenu starostka. Řekla, že její dcera se chce už nějakou dobu stát vegetariánkou. To moje maminka by mohla říct, že jsem vegetariánka odmalička a veganka od puberty. Starostka byla nadšená, že má pro svou dceru takový vzor. Cenné je na tom to, že ona je budoucnost - veganství je budoucnost.

Text písně: Žádný alkohol, žádné drogy, žádný tabák, žádné mléko, žádný sýr, žádná vejce, žádné maso. Jen meditace a mír, červená čočka, cizrna. Dobře si zacvičit, dobře spát, více sluníčka, lehký vánek. Pro Národní zdravotní službu už pracuju přes 15 let. Přicházejí za mnou pacienti s nadváhou, se srdečním onemocněním nebo vysokým tlakem. Vykládám jim o rostlinné stravě, s jejíž pomocí budou zdravější, neboť ze svého jídelníčku vyřadí nasycené tuky a slaná jídla.

Ministerstvo zdravotnictví doporučuje více rostlinné stravy, denně alespoň pět porcí ovoce a zeleniny. Všežravci mohou mít nedostatek vitamínů a minerálů a výživy jako takové. Podívejte se na obezitu a všechna ta jídla z fastfoodů, co by vegani nikdy nejedli. Studie ukazují, že vegani mají méně srdečních onemocnění, diabetu 2. typu a vysoký tlak. Veganská strava má všechny výhody. Cítím se opravdu fit a zdravě. Miluju svoje jídlo a ráda si dopřávám dobrůtky.

Ve veganské dietě je málo nasycených tuků, takže můžete mlsat, aniž byste ubližovali svému srdíčku. Lidé mají často obavy o dostatek vápníku a vitamínu B12. Ty lze najít v alternativách mléka, některých výrobcích ze sóji, v kvasnicových výtažcích - potravinách obohacených těmito živinami. Jak vegani, tak masouni potřebují dostatek vitamínu D. Hlavním zdrojem vitamínu D je působení slunce na pokožku, čili dopřávejte si sluníčko nebo jezte potraviny obohacené o vitamín D2.

Rodiče a těhotné ženy se ptají na správnou výživu pro své děti. Všechno potřebné mohou získat z dobře rozvržené veganské stravy. Napsala jsem knihu o veganských dětech od početí až do předškolního věku, takže rodiče získají jistotu, že oni i jejich děti budou mít vše potřebné. Vegankou jsem už 6 let. Někteří lidé se mě ptali, jestli přestanu, až otěhotním. Od lékařů ani porodních asistentek jsem necítila žádný nátlak. Nevadilo jim, že jsem veganka - nebyl to problém.

O těhotenství jsem si toho hodně přečetla, věděla jsem, co jíst, a všechno bylo v pořádku. Byla jsem velmi aktivní a fit, a celou dobu těhotenství jsem si užila. Dítě bylo docela velké (4,2 kg) i bez pomoci mléka či masa. Bylo krásné, zdravé a všechno bylo skvělé. Od té doby se cítím zdravá, silná a fit. Kojení nebylo jednoduché a o to více mám nyní respekt ke zvířatům. Nechci, aby dítě dostávalo mléko od jiných zvířat. Mléko zvířat je pro jejich mláďata, stejně jako to mé je pro moje dítě.

Zdá se mi špatné, že dospělí jiného druhu si berou mléko, které není pro ně. Mám štěstí, že mám spokojené miminko bez problémů se zažíváním. Někdo říká, že je to díky tomu, že nejím nic, co by rozhodilo její systém. Skutečně obhajuji myšlenku zůstat vegankou a stojím si za tím, protože to je to nejlepší pro vaše dítě i pro vás. Dobrá. Děkuji mockrát. Nashledanou. Jsem tady a hovořím s poslankyní Kerry McCarthyovou o globální bezpečnosti potravin - o ekologických otázkách výroby potravin.

Lidé by si měli uvědomit ekologické dopady západních stravovacích návyků. Někteří lidé se stávají vegany kvůli zdraví, jiní kvůli zvířatům, ale mnozí si nyní všímají i dopadů zemědělského průmyslu. S dietou západního střihu se nemůžeme uživit. Podle odhadů vzroste lidská populace do roku 2500 z 6,7 na 9 miliard. Dokonce i při současném počtu lidí, kdyby všichni žili západním stylem, bychom potřebovali tři planety velikosti Země, aby nás uživily.

Veganská strava vyžaduje oproti živočišné stravě jen třetinu vody a půdy, protože hospodářská zvířata snědí mnohem více bílkovin než vyprodukují. Většina bílkovin, které snědí, je spíše než k výrobě mléka, vajec či masa potřebná pro přežití, udržování teploty a léčbu zranění. Dále například pro vypěstování krmiva pro dobytek je třeba více vody a půdy. To vede k odlesňování, nedostatku vody a erozi půdy. Také používané pesticidy poškozují životní prostředí. Potřebujeme hospodárnější metody s menším dopadem na životní prostředí a zdroje.

Lidi zajímá, co by bylo s farmáři, kdybychom všichni přešli na rostlinnou stravu. Stále bychom jedli plodiny vypěstované farmáři, a ti by tedy pomáhali přechodu k udržitelnějšímu způsobu života. Žiji na venkově a vidím, jak málo se využívá potenciálu půdy. Spoustu půdy v Hampshire využívají stáje a koně. Mohli bychom změnit využití půdy ku prospěchu přírody, zvířat i člověka. Lidi zajímá, jestli by krajina bez pasoucího se dobytka nevypadala jednotvárně. Už jsme vytvořili umělou krajinu, která byla předtím pestřejší se stromy a zvěří.

Vlastně bychom podporovali rozmanitost plodin, včetně ořechů, ovocných stromů, s podrostem ovocných keřů a množstvím různé zeleniny a obilovin. Namísto obrovských monokultur by existovala mnohem větší rozmanitost. Nová diverzita by poskytovala přirozené prostředí zvěři, kterou konvenční zemědělské metody dostávají pod velký tlak. Velice důležité jsou tu včely... Létají i za nižších teplot než včely medonosné. Vylétávají dříve a krmí se později, a zajišťují kvalitní opylování.

Máme tři druhy parazitických vosiček, takže je méně housenek, a tudíž skoro žádné škody na zelí, brokolici a kapustě. Pěstujeme husté živé ploty, takže jsou pro zvěř bohatší. Porosty letniček na polích jsou skvělým prostředím pro hmyz a koridory pro zvěř. Vzniká větší biodiverzita s více predátory a méně škůdci a chorobami. Čili uživili bychom se ve Spojeném království rostlinnou stravou? Zemědělsko-lesnický projekt ukazuje, že bychom mohli pěstovat i plodiny, které dovážíme, a mnohé by se dalo pěstovat venku namísto ve vytápěných sklenících.

Je neuvěřitelné, co se dá dosáhnout s foliovníky jako vidíte tady. Máme několik farem bez dobytka. Víme, že tyto metody fungují. Biozemědělství bez dobytka tedy nevyužívá zvířata ani jejich vedlejší produkty. Nejde jenom o plodiny, ale i o to, jak se navzájem ovlivňujeme s přírodou. Děláme to už asi patnáct let, funguje to dobře a lidé jsou spokojení. Jsou rádi, že se vrátili k půdě a obdělávají ji. Náš způsob dodávání živin závisí do značné míry na zeleném hnojení.

K vytváření živin používáme rostliny a zlepšujeme tak biodiverzitu namísto dovážení hlíny odjinud ke zlepšení úrodnosti, jak je to běžné u většiny konvenční a bio produkce. Vytvořili jsme systém, který je více či méně závislý na vnějších faktorech. To je důležité zejména proto, že v půdě vážeme uhlík. Malé zvýšení organického obsahu znamená velké zvýšení vázaného uhlíku. Půda je jedním z největších možných rezervoárů uhlíku. Takže to není dobré jen pro zvířata, ale i pro vázání uhlíku, což samozřejmě pomáhá bojovat proti klimatickým změnám.

Pomocí rostlin dlouhodobě vytváříme organickou hmotu. Hnůj od zvířat se rozpadá a rozptýlí v prostředí velmi rychle. Rostliny zanechávají kořeny, které se postupně rozkládají a přeměňují na uhlík. Tady máme čtyři různé druhy zeleného hnojení ze čtyř různých rostlin. Každá působí trochu jinak, ale všechny zlepšují úrodnost. Výsledkem je sypká půda se spoustou žížal. Dobře se obdělává a je velmi dobrá pro kořeny rostlin. Toto vytváří nezbytnou plodnost pro budoucí úrodu.

Pěstujeme sedmdesát druhů zeleniny. Ročně provádíme tři sta osevů - v průměru téměř jeden denně. Snažíme se maximálně využít půdu, abychom lidi nakrmili. To je to, co by mělo zemědělství dělat. Pevně doufám, že v budoucnu přejdeme na zemědělství bez zvířat. Stejné postupy by pomohly i rozvojovým zemím. Ohromné množství vody, půdy a potravy už by nespotřebovávala hospodářská zvířata. Vzniklo by více stromových biotopů k ovlivňování klimatických změn. Je zajímavé sledovat, kam se posunula diskuse o životním prostředí.

Zpočátku si lidé mysleli, že emise uhlíku jsou energie užívaná v domácnosti, to, jak hodně jezdíme autem a létáme. Nyní si uvědomují, jak blízce jsou propojeny životní prostředí a jídlo. Výzkum ukazuje, že to, co jíme nebo vyhazujeme, má obrovský dopad. Každý krok na cestě z pole na váš talíř uvolňuje uhlík. Až 18 % skleníkových plynů má na svědomí výroba masa a mléčných výrobků. Letání se podílí jen 2%, takže rozdíl je skoro desetinásobný. Máme jenom jednu planetu a omezené množství orné půdy.

Živočišnou výrobou se stále více znehodnocuje. V Austrálii i jinde ničí půdu kopytníci. Musíme hospodařit ohleduplně, abychom uchovali půdu pro budoucí generace. V řadě zemí přesahuje množství zvířat počet lidí. Dobytek produkuje mnoho odpadu a zabírá mnoho půdy. Navíc vytváří metan, který se velkou měrou podílí na globálním oteplování. Na každý kilogram masa připadá stále narůstající znečištění půdy. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství je dobytek hlavním znečišťovatelem hladiny podzemních vod v Spojených státech.

Největší podíl na odlesňování Amazonie má chov dobytka. A téměř celý zbytek podílu má pěstování sóji na krmení. Amazonský prales byl nazýván plícemi planety. Hlad po vysoce výdělečných výrobcích z masa vede k úbytku pralesa. Vedle klimatických změn dochází k úbytku druhů a dopadům na domorodé obyvatele. Přeměnou pralesa na zemědělskou půdu dochází k vymírání ptáků a dalších zvířat. Je to jako kdybychom zničili galerii Louvre ve Francii. Je to tak bezohledné a zbytečné.

Ničíme něco, co nelze nahradit. Je toho tolik, čím bychom mohli skutečně ovlivnit klimatické změny. Vedle dopravy a energií je to způsob, jakým nakládáme se zvířaty. V globálním měřítku vytváří živočišná produkce více skleníkových plynů než doprava. Co kdybychom vedle přehodnocení dopravy a výroby energie přestali jíst také často nezdravé a krutým způsobem získané výrobky? Také většina způsobů rybolovu je dlouhodobě neudržitelná. Lovení pomocí volně plujících sítí si nevybírá - chytí každý druh ryby.

Lodě s vlečnými sítěmi pustoší dna oceánů, snižují diverzitu rostlin a ničí útesy. Lidé často tvrdí, že rybí farmy jsou udržitelnou alternativou, ale znamená to, že je potřeba nalovit více volně žijících ryb jako krmiva. Někteří mí přátelé říkají: "Co kdybychom chovali zvířata etičtějším způsobem?" Autor knihy "Všežravcovo dilema" si myslí, že se stačí přestěhovat na venkov a chovat své vlastní slepice a další zvířata. Jestliže vám chutná maso, může to být dobrá koncepce, ale tohle neuživí 6 miliard lidí, a jejich počet stále roste.

Jsem celý život vegetariánka a vždy jsem do nějaké míry respektovala zvířata. Můj přítel mě vyzval, abych se stala vegankou. Přesvědčoval mě měsíc. Měla jsem inspiraci a šla do toho s velkým elánem. Přineslo mi to všechny výhody, dobrý pocit ze sebe a spoustu vitality. Taky jsem shodila. Jsem na sebe hrdá a také na to, že tím, co jím, neubližuji žádnému zvířeti. Veganství pro mě znamená žít se všemi v harmonii. Naše uvažování o mimolidských zvířatech je velmi zmatené.

Lidé, kteří si zvolili život bez krutosti na rostlinné stravě nechápou, proč to ještě nenapadlo ostatní lidi. Řada z nás má zvířecí společníky - psy, kočky a králíky. Žijí s námi jako členové rodiny. Když zemřou, truchlíme. Přesto zabíjíme a jíme zvířata, která se vůbec neliší od těch, která milujeme. Tomu se říká druhová nadřazenost - předsudky vůči příslušníkům jiných druhů. Většina lidí nezpochybňuje jezení zvířat. Jsou vychováni v tom duchu, že to je normální.

Ale způsobovat utrpení by nemělo být považováno za normální. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství zabijí lidé každoročně kvůli jídlu 56 miliard zvířat. A v tom nejsou započítány ryby. Toho lze docílit jedině pomocí velkochovů. To vede k ptačí a prasečí chřipce, nemoci šílených krav, zlatému stafylokoku... Nadužívání antibiotik má za následek vznik odolnějších mikrobů. Více než polovina antibiotik užívaných v Británii je pro hospodářská zvířata.

A nemoci hospodářských zvířat se mohou přenášet na lidi. Je snadné ignorovat otřesnou realitu velkochovů a jatek. Třeba si myslíte, že už to tak není. Chyba - přesně takhle to je. A pro ta zvířata, která žijí venku, to není zas tak odlišné. Kuřata ve volných chovech se zabíjí na maso v 8 týdnech, v biochovech ve 12 týdnech. Když vidí lidé dobytek a ovce na pastvinách, myslí si, že jsou v pohodě. Ale ona budou také zabita, jako všechna zvířata chovaná na maso. Ať už ve velkochovech nebo volně, se všemi se zachází jako se zbožím.

Ignorují se jejich individuální potřeby a zájmy. A nejde jenom o produkci masa - každý rok umírají milióny telat a kuřat kvůli mléku a vejcím. Kohoutci nesnášejí vejce a nehodí se na maso, takže se zabíjejí už v den vylíhnutí. Nosnice se zabíjejí, když jejich produktivita klesá, mnohem dříve než je jejich průměrná délka života. Ani u krav to není žádná legrace. Kráva musí porodit tele, aby mohla dávat mléko. Jakmile se tele narodí, vytvoří si s matkou silné pouto.

Obvykle jsou oddělována za pár dní, což má za následek ohromné strádání. Býčci nedávají mléko a obvykle jsou po narození zastřeleni nebo se odvezou a chovají na telecí. Jalovice putují do mléčné výroby stejně jako jejich matky. Tři měsíce po ztrátě telete kráva stále ještě dojí mléko, ale už je znovu oplodněna. Touto vyčerpávající procedurou projde třikrát nebo čtyřikrát, a pak je také považována za nadbytečnou a zabita. Více než 20 % dojnic posílaných na jatka je březích.

Z kůže nenarozených telat se dělá jemný semiš. Mnoho lidí si myslí, že kůže je pouze vedlejší produkt výroby masa, ale není. Používá se na boty, bundy, peněženky, rukavice a nábytek, takže nákupem kožených věcí zvyšujeme zisky z chovu a zabíjení zvířat. Stejně jako se snažíme skoncovat s rasismem, sexismem a věkovou diskriminací, Tak můžeme všichni skoncovat i s druhovou nadřazeností. rostlinnou stravou a veganským způsobem života tak můžeme vyjádřit svůj vrcholný nesouhlas s vykořisťováním zvířat.

Snižováním poptávky po zvířecích produktech každý den jednáme ve prospěch zmenšení utrpení a zabíjení zvířat. Nedívám se ráda na filmy ukazující krutost vůči zvířatům, ale když se budeme dívat společně, můžeme dosáhnout změny. Můžeme se posílit poznáním toho, co se děje a pak to změnit! Důkazů a důvodů přibývá - soucit, zdraví, životní prostředí... znečištění vody, pomoc rozvojovým zemím, bezpečné a zdravé jídlo... nárůst populace, udržitelnost, deštný prales...

Takže když se lidé ptají: "Proč jsi veganka?", otázka by možná měla znít: "A proč ty nejsi vegan?" Prosím, spoj si to. Rád se snažím vyhnout negativním věcem spojeným s jídlem a oslavovat ty pozitivní. To, že se stanete veganem, neznamená pouze změnu jídelníčku. Je to starost o zvířata, ptáky a o globální oteplování. Měníte svůj způsob života. Být vegankou je úžasný pocit - je to to nejlepší, co jsem kdy udělala. Pokud chceme jídlem omezit uvolňování uhlíku, měli bychom jíst více vegansky.

O veganství panují mylné představy, které často lidi zarazí. Myslím, že skutečný důvod, proč lidé konzumují maso a mléko, je jejich chuť. Ale když se podíváte na důkazy, stojí ta chuť vůbec za to? Argumenty hovořící pro veganství jsou silné v tolika ohledech: životní podmínky zvířat, lidské zdraví, životní prostředí - takže už bych neměnila. Když jsem byla těhotná, stravování bylo velmi jednoduché. Všechno to, co vám říkají, že nemáte jíst, stejnak nejím. Takže super!

Lidi zajímalo, jestli bylo těžké vzdát se smetanových sýrů. Já je stejně nejím. Změna musí přijít velmi rychle. Čas nám nenahrává. Ale máme řešení - víme, že biozemědělství bez zvířat funguje. Ať už nás zajímají problémy rozvojových zemí, životní prostředí, naše zdraví, nebo nám blízcí tvorové, veganství je aktivní, pozitivní a soucitná volba. Myslím, že se snad i cítím hrdě - nikdy jsem o tom vlastně nepřemýšlel.

Ale myslím, že spíš než hrdý se cítím šťastný. Do budoucna doufám, že lidé se budou vzájemně více respektovat, trochu více dbát o planetu, mnohem víc respektovat zvířata, a prostě zkusí jíst stravu, za kterou se neskrývá krutost. překlad a titulky pro Veganfest 2012