Zdraví na prodej
V USA je více než 80 tisíc obchodních zástupců zaměstnaných farmaceutickým průmyslem. Je to zhruba jeden na každé 4 lékaře. Jejich práce je prodávat léky. Jejich práce není informovat a vzdělávat lékaře.Není ani v poskytování lékárenských informací. Jejich jedinou prací je propagovat vlastní zboží částečně proti konkurenčním lékům. Lékaři jim však nemusí věřit, pokud nedostanou vyvážené a přesné informace. A navíc - lékaři je ani nemusí přijmout ve své ordinaci.

Léky, například proti AIDS, které by mohly být dostupné, nejsou v rozvojových zemích k dispozici proto, že jsou pro tamní nemocné příliš drahé. Farmaka, určená speciálně pro léčbu tropických nemocí, se již nevyrábějí, ačkoli pořád existují lidé, kteří je potřebují. Ti však nejsou pro trh zajímaví, protože si je nemohou zaplatit. Čím se liší neznačkový lék od léku renomované firmy? Obsahují tytéž účinné látky, stejný je i postup jejich výroby. Jsou identické, jenže značkové léky jsou patentované, proto jsou zpravidla daleko dražší. Kdo řídí systém patentování? Další a další otázky vyvstávají, zamyslíme-li se na fungování farmaceutického průmyslu. Možná pochopíme, kdo se nás snaží mít v hrsti. Původní znění, české titulky

Diagnostický statistický manuál
Komplikovaný pseudovědecký podvod má 943 stránek a obsahuje 374 duševních "poruch". Je základem pro uvádění duševních poruch do Mezinárodní klasifikace nemocí, která se používá po celém světě. A i když neváží ani 2,5 kilogramu, jeho vliv zachvátil všechny části naší společnosti: naše vlády, soudy, armádu, média a školy. Jeho pomocí mohou psychiatři prosazovat psychiatrické dopování, brát nám naše děti dokonce i naše nejcennější osobní svobody. Je to mašinérie, která řídí 330 miliard dolarový psychiatrický průmysl. Ale dá se DSM jakkoliv prokázat? Nebo to není nic víc než komplikovaný pseudovědecký podvod? Tento dokument vznikl ve spolupráci s Občanskou komisí pro lidská práva