Adam Gebrian - Bourání klišé
Neskutečné množství důležitých rozhodnutí dnes děláme na základě klišé, mýtů, dojmů, pocitů, nikoliv na základě informací, či faktů. Jak se k tomu postavit? Pokud se proti mýtu postavíte s informacemi, prohrajete. Jedinou šanci představuje jiný mýtus, tentokráte však s reálným základem. Adam Gebrian sbíral zkušenosti v USA i Evropě, v ateliéru Dominique Perraulta v Paříži, Maxwanu v Rotterdamu a v Los Angeles na Southern California Institute of Architecture. V posledně jmenovaném vytvořil tři projekty pro Dubaj, Bombaj a São Paulo. Vede ateliér architektury na Technické univerzitě v Liberci. V rámci projektu Evropské hlavní město kultury v roce 2015 zpracoval pro Ostravu urbanistický klastr. Rád potkává a poslouchá inteligentní lidi.

Vladimír Kokolia - O důležitosti hledění vedle, napříč a za roh
Malíř, grafik, kreslíř, performer, zpěvák, textař, blogger, profesor na Akademii výtvarných umění v Praze, pokračovatel tradice 20. generace čínského cvičení taiji rodiny Chen, webmaster, lesník a vítěz soutěže Miss Kompost České republiky 2007. První laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého. Uspořádal více než osmdesát samostatných výstav. Na výtvarné scéně se zapsal začátkem 80. let jako autor mnoha set figurálních kreseb, zobrazujících fantastické a absurdní situace. Jeho malba naproti tomu působí jako meditace na téma obrazový prostor. Žije ve Veverských Knínicích u Brna.

Petr Maňas - Je snadné zvyšovat výkon, obtížnější je chápat smysl
Vystudoval katedru telekomunikací na ČVUT v Praze. Po vysoké škole pracoval ve firmě Bull ve Francii. Zaměstnancem LCS International se stal v roce 1991. Působil na pozici obchodního ředitele a od roku 2002 jako ředitel pro strategický rozvoj. Patnáct let byl členem představenstva společnosti a jednatelem dceřiných společností v Německu a na Slovensku. Působil také jako vicepresident ČSSI. V roce 2007 byl v ČR zvolen Databázovou osobností roku. Společnost se rozhodl opustit po osmnácti letech v roce 2009, kdy založil vlastní firmu Klanečná specializující se na firemní strategie. Je ženatý, má dvě děti, hovoří anglicky a je-li to nutné i francouzsky a rusky. Provozuje squash, tenis, baseball a golf.

Jakub Macek - Internet a nová média: Jaká revoluce?
Sociolog médií a publicista, vedoucí specializace Digitální média na Katedře mediálních studií a žurnalistiky FSS MU a odborný asistent na VŠB - Technické univerzitě Ostrava. Zabývá se sociální teorií nových médií a mediálními subkulturami, editoval či edituje odborné časopisy Revue pro média a Mediální studia, ve druhé polovině 90. let stál při vzniku jednoho z prvních českých komunitních internetových deníků. Působil v PR, ale později se rozhodl manipulovat veřejností sofistikovanějším způsobem – je konzultantem několika respektovaných nevládních organizací, od roku 2003 působí jako redaktor kulturního týdeníku a dramatik politického divadla Feste.

Marisa Perelló - Je pomáhat druhým riskantní?
Vedoucí grantových projektů a projektová manažerka Sdružení Podané ruce, které se věnuje práci s drogově závislými. Původem Španělka z baskického Bilbaa se přes studium v Londýně a práci pro Goldman Sachs dostala v roce 1996 do ČR. Její doménou byla zahraniční spolupráce, příprava žádostí o granty a společných projektů. Sdružení se postupně stalo jednou z nejvýznamnějších českých neziskových organizací pracujících s drogově závislými, která pomáhá nejen v ČR, ale např. i v Afghánistánu a Jižní Americe. Mezi Brnem a Londýnem Marisa cestuje i nadále – nedávno dokončila další studia na univerzitě Hult International Business School a získala titul MA. Nyní opět pracuje v Brně a žije v malé obci Kurdějov na Břeclavsku.

Michal Hromas - Hospodaření a příprava jídel: inspirováno našimi předky
Kuchař, blogger, gastrokonzultant a lektor judeo–arabské a středozemské kuchyně. Vařil v restauraci Aromi v Praze, Hansen, Borgo Agnese a Bruna Antiqua v Brně, spolupracoval na současné podobě restaurace Como v pražském hotelu Jalta a kavárny Avia v Brně. Pořádá kurzy vaření pro veřejnost, působil v Řecku, na Sahaře, kde mj. prezentoval českou gastronomii jako asistent produkce při natáčení filmu Tobruk. Zaměřuje se na tradiční přístup nejen k vaření ale k hospodaření jako takovému s respektem k životnímu prostředí a přírodním cyklům. Studuje mj. vlivy cizích kuchyní na evropskou gastronomii, především v Rusku a na Balkáně. V současné době působí v pražské kavárně Bio Zahrada.

Pavel Tománek - Cesta do světa, který není vidět
Profesor oboru Aplikovaná fyzika a vedoucí Laboratoře optické nanometrologie na FEKT VUT v Brně. Postupně se zabýval výzkumem holografie a optických vláknových senzorů, až se stal jedním z pionýrů oboru Optické blízké pole. Autor asi 200 vědeckých publikací. Organizátor a předseda mnoha vědeckých konferencí v ČR a ve světě, dlouhodobě pobýval v Rusku, Francii a Alžírsku. Člen významných světových vědeckých komunit v oboru optiky a elektroniky (SPIE, OSA, MRS, IEEE, EOS), dlouholetý člen a předseda Vědeckého poradního výboru Evropské optické společnosti (EOS), fellow EOS, blíženec. Hovoří 5 jazyky, rozumí několika dalším. Zálibou je sport – ragby (mezinárodní rozhodčí), orientační běh a lyžování.

Tomáš Vtípil - Antitechnologická zvuková lázeň
Výrobce hluku: skladatel, producent, improvizátor, houslista, zpěvák, autor textů a performancí, katayzátor. Člen několika hudebních projektů širokého stylového rozptylu: DG307, !COMPILER-ERROR-TAG-NOT-FOUND-che!, Urband, cs_zvuk. Spolupracovník např. Moniky Načevy nebo německého rapera Niemanda. V roce 2004 vyhrál celorepublikové finále Slam poetry. Podílel se na vzniku mnoha nahrávek, je autorem hudby k několika scénickým i výtvarným projektům a k filmu Pouta (Radim Špaček, 2010). Sólovou tvorbu zachycuje právě vycházející LP Do Not Eat -Throw Away (dinn, 2010).

Jiří Močička - Kreativní okolnosti: design pro digitální média
Designér a lektor v oblasti nových médií, nyní zaměstnán jako Senior Interaction Designer v londýnském studiu R/GA. Absolvent fakult strojního inženýrství a výtvarných umění na VUT v Brně se zaměřením na grafický design v digitálních médiích. Během stáže ve francouzské Remeši začal pracovat na projektu Digitální typografie, za který obdržel Národní cenu za design. Znalosti technologií a zkušenosti z psychologie a sociologie mu umožnily jako jednomu z prvních implementovat metodologii User Centred Design ve vysokoškolském prostředí na University of Bath. Dosud měl možnost řídit a podílet se na projektech pro společnosti Sony, Nokia, Samsung, BBC, Adobe, Eastman, Marvel, Warner Brothers, Jack Daniels a na práci pro české pobočky Silicon Graphics a Eva Jiricna Architecture Ltd.

Zuzana Derflerová Brázdová - Co musí umět expert v terénu?
Prof. Zuzana Derflerová Brázdová je přednostkou Ústavu preventivního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Věnuje se výzkumu výživy dětí v ohrožení, Mezinárodním organizacím pomáhala řešit otázky spojené s výživou v krizových oblastech od Ruska po Afriku.

Oldřich Botlík - Ještě že děti neučí mluvit škola!
Od začátku 90. let podniká ve vzdělávání jako konzultant. Formuloval hlavní zásady školského zákona. Spoluautor projektu KALIBRO, kde se učitelé dozvídají, jak jejich žáci dokážou použít své znalosti a dovednosti v nových situacích. Každých 10 let rovněž sbírá představy žáků o ideální škole.

Tomáš Turek - Smysluplnost rozhlasového vysílání pro mladou generaci
Tomáš Turek (*1979) je hudebním dramaturgem, pověřený řízením dnes už pouze digitální stanice Českého rozhlasu - Radia Wave. O hudební skladbu Radia Wave se stará přes pět let. Píše a psal o hudbě do nejrůznějších periodik, v posledních letech nejčastěji na Aktuálně.cz.

Radim Polčák - Information fetishism and the art of forgiving
Vedoucí Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Jako host přednáší na právnických fakultách a justičních vzdělávacích institucích v Evropě a USA. Zabývá se převážně právem ICT a právní teorií. V roce 2003 založil mezinárodní sympozium Cyberspace, založil a vede odborné časopisy Masaryk University Journal of Law and Technology a Revue pro právo a technologie. Je rozhodcem tribunálu pro doménová jména .eu a .cz, zakládajícím členem European Academy of Law and ICT, členem Rady European Law Institute a příležitostným poradcem několika českých a evropských justičních a vládních institucí a podnikatelských subjektů.

Aleš Zemánek - Motivační paradoxy
Aleš Zemánek (* 1977) je výrobcem lehokol. V roce 1997 na cestě po Norsku letmo zahlédl "divné kolo", kterému se, jak později zjistil, říká lehokolo. To mu změnilo život. Ještě ten stejný rok začal lehokol sám používat, v roce 1999 si zkonstruoval vlastní, které se stalo základním stavebním kamenem nově vzniklé firmy. Nyní vyrábí 11 modelů, vyváží lehokola do cca 25 zemí světa od Japonsko po USA. Je průkopníkem širšího využití lehokol, ukázal, že s úspěchem lze lehokolo použít i v náročnějším terénu. V roce 2006 byl vybrán do seriálu 12 odvážných o podnikatelích, kteří šli vlastní cestou. Od roku 2000 ukazuje českým zákazníkům i jiné směry cyklistiky, do českých obchodů dodává skládací kola, dětské vozíky, speciální kožená sedla, nepromokavé brašny atd.

Vladimír Franz - Soustavně upadající víra ve vzdělanost
Prof. Vladimír Franz (*1959, Praha) je známý český hudební skladatel, malíř a pedagog. V současnosti přednáší na Divadelní fakultě AMU. Zaměřuje se především na komponování hudby pro divadlo, rozhlas a film. Mimoto skládá i jiné hudební formy, a to jak komorní (scénická oratoria, zpěvohry, kantáty, madrigaly a písně), tak i monumentální. K jeho nejznámějším dílům patří hudba k filmu Tomáše Vorla Kamenný most, opery Ludus Danielis a Válka s mloky, 1. symfonie Písně o samotách, hudba pro baletní představení Zlatovláska či hudba k muzikálu Jiřího Suchého Pokušení sv. Antonína. Šestkrát získal cenu Alfréda Radoka za nejlepší scénickou hudbu a v roce 2007 cenu Divadelních novin společně s Jiřím Suchým za zpěvohru Pokušení sv. Antonína.

Monika Barton - Tři a půl příběhu ze Southlandu
Monika učí podnikání a management na VŠE (Podnikohospodářská fakulta), kde má také na starosti centrum pro aplikovaný výzkum CAMER. Přestože je původně vystudovaný chemik, celý život se zabývá rozvojem a vzděláváním. Má za sebou dvanáctiletou praxi v managementu nadnárodních korporací a přes deset let působí v poradenství využívání lidského potenciálu (intrapodnikání, leadership, motivace, koučink). Za svůj nový domov považuje Invercargill (Jižní ostrov, Nový Zéland), kde úzce spolupracuje s místním Southern Institute of Technology (SIT). Podílí se na několika novozélandsko-českých projektech a je přesvědčená, že Češi a Novozélanďané toho mají hodně společného – i když v přístupu k životu mezi nimi existuje pár zásadních odlišností.

Rod Paton - Lifemusic: Putting the hum into human!
Velšský hudebník, skladatel, pedagog a spisovatel. Vystudoval University of Southampton a JAMU v Brně, následně získal doktorát na University of Sussex za výzkum hudební a společenské obnovy, a posléze se zaměřil na muzikoterapii. V posledních 25 letech se věnuje využití kreativní hudby a je zakladatelem metody Lifemusic™, založené na vědomí, že všichni umíme zpívat. Tento princip boří hierarchie a přináší možnost tvorby živé hudby pro všechny, bez ohledu na původ či hudební vzdělání. Rod je mj. významný jazzový a improvizační hornista. Jako skladatel je autorem řady hudebních děl ve stylu crossover včetně oslavované jazzové mše Ascension Jazzmass. Svůj čas dělí mezi venkovský Pagham v Západním Sussexu, University of Chichester, kde učí techniku improvizace, kompozici a komunitní hudbu, a Brno, kde vede improvizace na JAMU a vystupuje po boku českých hudebníků.

Milan Knezevic - Síla bodu nula
Milan Knezevic je veterinář a světoobčan se zájmem o cestování, fotografii, filantropii a jógu. Narodil se na Vsetíně, vyrůstal v černohorském Baru a studium veteriny v Bělehradě dokončil v Brně. V roce 2007 přesídlil do Hongkongu, aby zde rok pracoval jako zvěrolékař pro rodinu nejbohatšího muže Macaa Stanleyho Ho. Od roku 2008, kdy začal věnovat svůj čas spolku pro ochranu zvířat SPCA, cestuje po světě a pomáhá lidem, zvířatům a přírodě. Pracoval v keňském sirotčinci i na dobročinné klinice na ostrove Peleliu v Mikronésii, účastnil se akce „Oranghutan Rescue“ na Borneu. Cestoval Jižní Amerikou, tančil na karnevalu v Riu, oslavoval První máj na Kubě. Dnes pracuje pro soukromé veterinární kliniky v Londýně.

Pavel Fajt - Drum trek
Bubeník, hudební skladatel, pedagog a producent. Host prestižních světových festivalů a scén v Evropě i zámoří. Autor hudby k celovečerním filmům i znělkám. Za hudbu k divadelnímu představení NOD Quijote byl nominován na cenu Alfreda Radoka. Nejvíce proslul spoluprací s Ivou Bittovou, jejichž společné album bylo hodnoceno jako jedno z nejlepších LP desetiletí. Další nahrávky Ivy Bittové hudebně produkoval. Spoluzaložil skupiny Dunaj a Pluto (cena za nejlepší album roku). Od roku 2001 leader mezinárodního projektu Slet Bubeniků. V současnosti hraje na bicí nástroje např. v mezinárodní jazzové formaci Mia Zabelka Trio. Ve svém sólovém projektu DrumTrek propojujícím žánry kombinuje bicí nástroje s elektronikou, hračkami i vlastním hlasem.

Jakub Dvorský - Nezávislé hry
Jakub Dvorský (* 1978, Brno) je český výtvarník a tvůrce počítačových her. V letech 1997-2003 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru Filmové a televizní grafiky u prof. Jiřího Barty, kde absolvoval experimentální webovou hrou Samorost. Po škole založil nezávislé studio Amanita Design, které se specializuje především na tvorbu počítačových her, které se dají charakterizovat jako logické 2D adventury. Mezi nejznámější hry studia patří Samorost, Samorost2, Questionaut nebo Machinarium, které získalo řadu prestižních ocenění. Jako výtvarník spolupracoval Jakub Dvorský také s filmovými režiséry Darrenem Aronofskym a Janem Svěrákem (Kuky se vrací).

Renata Veselská - Věda a svědomí
Vystudovala molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě (PřF) Masarykovy univerzity, kde získala i doktorát. 10 let působila na Lékařské fakultě MU, kde se podílela na výuce lékařské biologie a věnovala se výzkumu v oblasti buněčné biologie. Na PřF nyní vede Laboratoř nádorové biologie se zaměřením na problematiku solidních nádorů u dětí. Už od studií se zajímala o problematiku etických aspektů biomedicínského výzkumu. Patří k zakládajícím členům Univerzitního centra pro bioetiku. Získala stipendium z Fogarty International Center of the NIH, díky němuž se zúčastnila vzdělávacího programu o etice výzkumu pro státy střední a východní Evropy a poté absolvovala studium bioetiky na Union Graduate College a Mount Sinai School of Medicine (NY, USA). V současné době přednáší na Ústavu experimentální biologie PřF kursy zaměřené na molekulární a buněčnou biologii a na bioetiku.

Ratnesh Mathur - Diversity of Jobs: Serendipity & the Jack of All Trades
Ratnesh vystudoval matematiku a po získání titulu MBA pracoval 13 let v mezinárodním bankovnictví, 5 let v oblasti IT/Outsourcing a 2 roky se věnoval poradenství. Do Brna přišel v roce 2003 s cílem vybudovat outsourcingové centrum pro indickou společnost Infosys. Během sedmiletého pobytu zde vytvořil tým pracovníků více než dvaceti národností pracujících v 16 jazycích. Před příjezdem do Evropy žil a pracoval na různých místech Indie a Afghánistánu, kde poznal různorodost jihoasijských jazyků a kultur. Ratnesh věří, že k vytvoření multikulturní společnosti není třeba hovořit mnoha jazyky, stačí uvědomovat si přibližný původ slov užívaných v každodenní komunikaci. Ratnesh nyní založil společnost Indoeuropeans, která vytváří kulturní vazby mezi indickým zemědělským venkovem a evropskými městy prostřednictvím obchodu a projektů na rozvoj společnosti a komunit.

Kateřina Šedá - Barák jsme nenašli, je v Temži
Kateřina Šedá je česká výtvarnice. V letech 2000 - 2005 studovala Akademii výtvarných umění v ateliéru grafika II. u prof. Vladimíra Kokolii. V roce 2005 získala Cenu Jindřicha Chalupeckého a v následujících letech vystavovala například v Rennaisance Society v Chicagu (2008), Mori Museum v Tokiu (2010) nebo Tate Modern v Londýně (2011). Ve svých akcích, které často realizuje v okolí svého bydliště (na venkově nebo periferii města), se snaží o vzájemné sblížení místních obyvatel. Pomocí jejich vlastní (vyprovokované) aktivity a díky netradičnímu využití všedních prostředků se pokouší probudit trvalou změnu v jejich chování.

Zoja Mikotová - Mluvit rukama, rozumět očima
Prof. Zoja Mikotová je výtvarnice, režisérka, choreografka a pedagožka. Na JAMU absolvovala divadelní režii a zabývala se metodikou pantomimy. Dlouhodobě působí v oblasti režie, choreografie i aktivní herecko-pantomimické činnosti v ČR (např. loutkové divadlo Radost, ND Brno, Divadlo Archa, Divadlo v Dlouhé), dále v Maďarsku, Polsku, Německu, Rakousku, Francii, Itálii a USA. Na Divadelní fakultě JAMU založila studijní obor Výchovná dramatika Neslyšících a od roku 1992 zde vede vlastní ateliér. Soustavně se věnuje také tématice divadla Neslyšících (např. Caprichos, Genesis, Odysseia, Sem-Tam, Bajky a sny) a se svými studenty i absolventy získává ocenění na festivalech doma i v cizině. V roce 2004 byla oceněna Výroční cenou českého centra Mezinárodní organizace divadel pro děti a mládež ASSITEJ, roku 2006 získala medaili MŠMT II. stupně za uměleckou a pedagogickou činnost a v roce 2007 jí byla udělena Zlatá medaile JAMU.