Khan Academy je známá především svou kolekcí videí, proto mi nejprve dovolte ukázat vám krátkou montáž.

(Video) Salman Khan: Takže přepona teď bude mít délku pět. Fosílie těchto živočichů se nacházejí pouze v této oblasti Jižní Ameriky; vidíte zjevný pruh; a v této části Afriky. Mohli bychom integrovat povrch, který se zapisuje většinou jako velká sigma. Národní shromáždění zřizuje Výbor pro veřejné blaho, což zní jako velmi pěkný výbor. Všiměte si, že to je aldehyd, ale i alkohol. Začnou se diferenciovat na efektor a paměťové buňky. Galaxie. A támhle je další galaxie. A podívejte, támhle je další. Takže v dolarech je to jejich 30 milionů plus 20 milionů dolarů od amerického výrobce. Pokud vás toto neuvádí v úžas, pak nemáte žádné emoce. (smích) (potlesk)

SK: K dnešnímu dni máme kolem 2.200 videí pokrývajících vše, od základních počtů až po vektorový kalkulus, a další věci, které jste zde viděli. Miliony studentů měsíčně používají naše stránky a sledují řádově stovky tisíc videí denně. Dnes však budu mluvit o tom, jak se posouváme na další stupeň. Ještě předtím bych však chtěl říci něco o tom, jak jsem s tím vším začal. Někteří z vás možná vědí, že jsem přibližně před pěti lety pracoval jako analytik v hedgovém fondu. Byl jsem v Bostonu a na dálku jsem doučoval své bratrance v New Orleans. Začal jsem nahrávat svá první videa na Youtube jen tak, protože se mi zdála užitečná, jako doplněk pro mé bratrance; jako něco, co by jim pomohlo osvěžit si paměť.

Jakmile jsem vystavil svá první Youtube videa stalo se něco velmi zajímavého. Vlastně se stalo několik zajímavých věcí. Zaprvé mi mí bratranci sdělili, řekli mi, že raději sledují má videa na Youtube než mě. (smích) Když se ale přenesete přes tuto ránu do zad, zjistíte, že za tím však bylo něco hlubšího. Říkali, že dávají přenost automatické verzi svého bratrance před samotným bratrancem. Na první pohled se to zdá být proti přirozenosti, ale když se nad tím zamyslíte z jejich pohledu, dává to opravdu smysl.

Najednou jste v situaci, kdy můžete svého bratrance zastavovat a pouštět znovu, aniž byste měli pocit, že plýtváte jeho časem. Pokud si potřebují zopakovat něco, co se měli naučit před několika týdny, nebo možná před několika lety, nemusí se stydět a ptát se svého bratrance. Mohou si prostě pustit video. Když se nudí, mohou si ho posunout. Mohou se na něj dívat ve svém čase, svým vlastním tempem. Tou pravděpodobně nejméně oceněnou stránkou je představa, že poprvé, úplně poprvé, co se snažíte pochopit nový koncept, to poslední co potřebujete je někdo další, kdo se ptá: "rozumíš tomu?" A to jsem dělal, když jsem se svými bratranci mluvil dříve. Teď to mohou dělat v soukromí svého pokoje.

Druhá věc, co se stala, dal jsem je na Youtube, protože jsem neviděl žádný důvod nechávat si je pro sebe, a tak jsem nechal ostatní aby je sledovali. Lidé si začali videí všimat, komentovat je, posílat mi zprávy a dávat mi najevo co si o nich myslí - náhodní lidé z celého světa. Pár ohlasů mám zde. Tento je dokonce z jednoho z původních videí o diferenciálním počtu. Někdo prostě napsal na Youtube - byl to komentář na Youtube: "To bylo poprvé co jsem se usmíval při derivování." (smích) Zastavme se nad tím. Ten člověk derivoval a pak se usmíval. Někdo na tento komentář odpověděl, můžete se na ty komentáře podívat na Youtube, napsal: "Já taky. Byl jsem jako omámený a celý den jsem měl dobrou náladu. Pamatuji si text jako z matrixu, co jsme měli ve škole a tady si připadám, jako když umím Kung-fu." (smích)

Takovýchto a podobných reakcí máme hodně. Evidentně to lidem pomáhalo. Jak se ale počet diváků zvětšoval a zvětšoval, začal jsem dostávat dopisy od lidí a začalo být zjevné, že to je něco víc, než jen doplněk. Přečtu vám úryvek z jednoho z těchto dopisů. Můj dvanáctiletý syn je autista a má veliké problémy s matematikou. Zkoušeli jsme všechno, viděli jsme všechno, koupili jsme všechno. Narazili jsme na tvé video o desetinných číslech a on to pochopil. Pak jsme přešli na obávané zlomky. Zase to pochopil. Nemohli jsme tomu uvěřit. Je úplně nadšený. Dokážete si představit, že pro mne jako analytika v investičním fondu bylo velmi nezvyklé dělat něco se sociální hodnotou. (smích) (potlesk)

Byl jsem ale nadšený a pokračoval jsem. Po čase jsem si začal uvědomovat pár dalších věcí: že má videa pomohou nejen mým bratrancům, či těm lidem, kteří mi napsali dnes. Jejich obsah nikdy nezestárne a může pomoci jejich dětem nebo jejich vnoučatům. Pokud by Isaac Newton natočil Youtube videa o diferenciálním počtu, nemusel bych to dělat já. (smích) Předpokládáme-li, že byl dobrý. Kdo ví? (smích)

Stala se i další zajímavá věc - dokonce i v této době jsem si říkal: "Dobře, možná je to dobrý doplněk, užitečný pro motivované studenty nebo rodiče, co vzdělávají své děti doma." Nemyslel jsem si ale, že to jakkoliv pronikne do tříd. Začal jsem ale dostávat dopisy od učitelů, ve kterých mi psali: "Používáme vaše videa a úplně obracíme výuku. Vy jste dal k dispozici výklad, takže my teď ..." a toto se může stát zítra v jakékoliv třídě v Americe, "... já nyní dávám váš výklad jako domácí úkol. To co byl dříve domácí úkol, nyní děláme v hodině."

Tady bych se chtěl zastavit - (potlesk) Chtěl bych se na chvíli zastavit nad několika zajímavostmi. Zaprvé, zjevnou výhodou tohoto přístupu učitelů je, že studenti si mohou užít ta videa stejným způsobem jako mí bratranci. Mohou je zastavovat a opakovat podle svého tempa, podle svého času. Je tu však něco zajímavějšího - velmi neočekávaný důsledek, když se bavíme o technologiích ve vyučování, Přesunuli jsme jednotný výklad ze třídy a dovolili jsme studentům učit se vlastním tempem doma.

Ve třídě pak pracují na příkladech, učitel prochází kolem nich, mohou diskutovat se svými spolužáky. Tímto učitelé použili technologii k humanizaci třídy. Vzali hluboce odlidštěnou zkušenost - 30 dětí s ukazováčkem na rtech, kteří se nesmějí mezi sebou bavit, a učitel, bez ohledu na to, jak je dobrý, musí podat tentýž výklad, který má být vhodný pro všech 30 žáků, prázdné, lehce nepřátelské obličeje - a z toho je nyní lidská zkušenost. Nyní mezi sebou spolupracují.

Takže s Khanovou akademií - odešel jsem z práce a založili jsme skutečnou organizaci, jsme neziskovka - položili jsme si otázku, jak to posunout dál? Jak dovedeme to, co dělají učitelé, do přirozených důsledků? To co vám zde nyní předvádím, to jsou opravdové příklady, které jsem začal psát pro své bratrance. Ty první byly mnohem primitivnější. Toto je mnohem schopnější verze.

Základem ale je, že vygenerujeme tolik otázek, kolik pořebujete, dokavad nepochopíte danou látku, dokavad neodpovíte správně na 10 otázek v řadě. K dispozici máte videa Khanovy akademie. Dostáváte rady s kroky pro vyřešení daného příkladu, pokud si s ním nevíte rady. Základem ale je, zdá se to být velmi jednoduché, vyřešíte 10 příkladů v řadě a pokračujete dál. Toto je ale zcela odlišné od toho, co se odehrává v dnešních třídách.

V klasickém vyučování dostáváte několik domácích úkolů. Domácí úkol, výklad, domácí úkol, výklad, a pak dostanete tématickou písemku. Po této písemce, ať už jste úspěšní ze sedmdesáti, osmdesáti, devadesáti nebo devadesáti pěti procent, se třída posune na další téma. Ani u těch nejlepších studentů nevíme, co bylo těch pět procent, které nevěděli? Možná nevěděli co se stane, pokud umocníte něco na nultou. Vy však pokračujete a stavíte na tom v dalším výkladu.

Bylo by to podobné, jako kdybyste se učili jezdit na kole a já bych vám dal předem výklad a pak bych vám dal na dva týdny kolo. Po dvou týdnech bych se vrátil a řekl: "Podívejme. Nejde vám zatáčení doleva a neumíte dobře zastavit. Jste osmdesátiprocentní cyklista." Na čelo vám tudíž narazím trojku jako ve škole a pak vám řeknu: "A teď jednokolka." Jakkoliv se to zdá směšné, přesně tohle se děje v našich dnešních třídách. Myšlenkou je, že se posunujete stále dále a dobří studenti začnou najednou mít problémy s algebrou, najednou začnou dělat chyby ve výpočtech, přestože jsou nadaní a mají dobré učitele.

Příčinou tohoto jsou většinou tyto díry jak v Ementálu, které se hromadily v jejich základních znalostech. Naším přístupem je tudíž učit se matematiku tak, jako se učí cokoliv jiného, jako se učí jízda na kole. Jezděte na kole, padejte z kola, dělejte to tak dlouho, jak je pořeba, než to zvládnete. Tradiční model vás trestá za experimentování a chyby, ale neočekává úplné zvládnutí látky. My vás povzbuzujeme k tomu, abyste dělali pokusy a abyste chybovali. Očekáváme ale úplné pochopení.

Toto je další z našich tematických modulů. Trigonometrie. Posouvání a zrcadlení funkcí. A všechno to zapadá do sebe. Máme kolem devadesáti takovýchto videí. Můžete navštívit naše stránky hned teď, vše je zadarmo, nepokoušíme se nic prodat. Obecná myšlenka ale je, že všechy zapadají do této znalostní mapy. Ten horní vrchol zde, to je doslova sčítání jednociferných čísel. To je něco jako jedna plus jedna rovná se dvě.

Základní myšlenkou je, že jakmile odpovíte správně na 10 otázek v řadě, posouvá vás to dal do náročnějších a náročnějších modulů. Takže když se posuneme dál po znalostní mapě, dostáváme se k náročnějším počtům. Jestě dále se dostáváme do úvodu do algebry, rovnic, pak do algebry jedna a algebry dvě, pak do úvodu k diferenciálnímu počtu. Myšlenkou je, že tímto způsobem můžeme učit všechno - lépe řečeno všechno, co se dá učit tímto způsobem.

Dokážete si tak představit - a na tomto nyní pracujeme - že z této znalostní mapy přejdete na logiku, počítačové programování, gramatiku, genetiku, vše založené na základu, že pokud znáte to a to, jste připraveni na konkrétní další téma. Tento přístup funguje dobře pro jednotlivého žáka a já vám doporučuji, zaprvé, abyste to dělali se svými dětmi, ale též doporučuji abyste si to zkusili sami. Změní to dění u večeře.

Čeho bychom ale chtěli dosáhnout je využít přirozeného důsledku otočení výuky, o kterém mi psali ti dřívější učitelé. To co vám zde prezentuji jsou data z pilotního programu ve školním okrsku Los Altos, kde vzali dvě páté třídy a dvě sedmé třídy a zcela zrušili jejich původní osnovy matematiky. Tyto děti nepoužívají učebnice, nedostávájí univerzální výklad. Studují Khanovu akademii, používají tento software přibližně polovinu doby svých hodin matematiky. Jedno bych chtěl zdůraznit, nepovažujeme to za úplné vzdělání z matematiky. Co to však způsobuje je, a toto se děje v Los Altos, že to šetří čas. Všechno to zdržování a řešení, ujišťování se, že víte jak se pohybovat systémem rovnic. Šetří to čas, který se dá využít na simulace, hry, mechaniku, stavění robotů, odhadování, jak je hora vysoká na základě jejího stínu.

Práce tedy probíhá tak, že každý den přijde učitel a každý žák pracuje svým vlastním tempem - toto je opravdový, živý ovládací panel z okrsku Los Altos - a oni se dívají na tento panel. Každá řádka reprezentuje studenta. Každý sloupec jedno z témat. Zelená znamená, že student je již v látce zdatný. Modrá znamená, že na tom pracují a není třeba mít obavy. Červená znamená, že někde uvízli. Učitel si pak řekne: "Půjdu se podívat na ty červené žáky." Nebo, ještě lépe, "Pošlu tam jednoho ze zelených žáků, kteří již dané látce rozumí, aby byli v první linii a vlastně doučovali své spolužáky." (potlesk)

Já přicházím z prostředí, které je velmi zaměřeno na data, takže nechceme aby učitel musel chodit za žákem a ptát se ho nepříjemné otázky jako: "Čemu nerozumíš?" nebo "Čemu rozumíš?" a podobně. Naším přístupem je vybavit učitele tolika daty, kolik je jen možné - ve skutečnosti daty, která jsou očekávána téměř ve všech ostatních oblastech, pokud se pohybujete ve financích, marketingu nebo výrobě. Učitelé tak mohou ve skutečnosti prozkoumat, co je to, čemu student nerozumí, a mohou tak zasáhnout co nejproduktivněji.

Učitelé nyní vědí přesně, co studenti dělali, kolik na tom strávili denně času, jaká videa sledovali, kdy videa zastavovali, kdy se na ně přestali dívat, jaké řeší příklady, na co se zaměřují. Vnější kolo ukazuje na jaká cvičení se zaměřovali, vnitřní kolo na která videa. Tato data jdou až do podrobností, takže se můžete podívat, který konkrétní příklad student vyřešil správně a který špatně. Červená znamená špatně, modrá správně. Otázka úplně nalevo je první, kterou student zkoušel vyřešit. Zde se podívali na video. A později vidíte, jak byli schopni dosáhnout 10 správných odpovědí v řadě. Je to jako kdybyste je viděli učit na těch posledních deseti příkladech. Také se zrychlovali. Výška ukazuje, jak dlouho jim to trvalo.

Když mluvíte o učení se vlastním tempem, dává smysl dělat to tak pro všechny - ve vzdělávání se to nazývá diferencované učení - ale je to docela šílené vidět to ve třídě. Pokaždé když jsme to zkoušeli, v každé třídě, ve které jsme to dělali, znovu a znovu, pokud tomu dáte pět dní, najdete skupinu žáků, kteří uháněli dopředu a skupinu, která je o něco pomalejší. V tradičním modelu, pokud jste dali třídě písemku, řekli jste: "Toto jsou nadané děti, toto jsou pomalé děti. Možná bychom je měli sledovat zvlášť. Možná bychom je mohli dát do různých tříd."

Pokud ale studenty necháte pracovat svým vlastním tempem - a toto se nám potvrzuje stále znovu a znovu - všimnete si studenta, který strávil o něco více času nad některým z témat, ale jak se přes něj jednou přehoupl, vyrazil kupředu závodním tempem. O těch samých žácích, o kterých jste si před šesti týdny mysleli, že jsou pomalí, byste nyní řekli že jsou nadaní. Tato zkušenost se nám potvrzuje znovu a znovu a nutí mě se ptát, kolik z těch nálepek, ze kterých se pravděpodobně mnoho z nás těšilo, byly prostě jen shody okolností.

Jakkoliv cenné je něco takového pro okrsek jako Los Altos, naším cílem je využít technologií ke zlidštění toho co se děje ve vzdělávání nejen v Los Altos, ale ve světovém měřítku. Vlastně to přináší zajímavý pohled. Mnoho úsilí směřující ke zlidšťování tříd je zaměřeno na poměr mezi počtem studentů a učitelů.

My si myslíme, že podstatný ukazatel je to, kolik užitečného času stráví učitel s žákem. V tradičním modelu je tedy většina času učitele věnována výkladu, známkování a kdečemu jinému. Možná pět procent je věnováno tomu, že sedí se studenty a přímo s nimi pracují. To nyní dělají sto procent svého času. Ještě jednou opakuji, pomocí technologie nejenom otáčíte hodinu, ale zlidšťujete ji, odhadoval bych, pětinásobně až desetinásobně.

Toto je užitečné v Los Altos, představte si, jaký to má význam pro dospělého, který se stydí vrátit se a učit se věci, které se měl naučit dříve než šel na střední školu. Představte si, jaký to má význam pro dítě na ulici v Kalkatě, které musí přes den pomáhat své rodině, a proto nemůže chodit do školy. Nyní může strávit dvě hodiny denně a vynahradit si to, nebo může dohnat co potřebuje a nemusí se stydět, že něco zná a něco ne.

Představte si, co se stane - když jsme mluvili o spolužácích, kteří si pomáhaní v rámci třídy. Ale toto je jeden systém. Není důvod, proč bychom nemohli umožnit učení žáka žákem za hranicí jedné třídy. Představte si co se stane, pokud ten student v Kalkatě najednou může doučovat vašeho syna, a nebo váš syn to dítě z Kalkaty? Myslím si, že uvidíte vynořovat se představu globání celosvětové třídy. A to je v podstatě to, o co se snažíme. Děkuji. (potlesk)

Bill Gates: V tvém systému jsem narazil na několik věcí, které souvisely s motivací a zpětnou vazbou - body za energii, medaile za zásluhy. Řekni mi, jak to myslíte?

SK: Ano, máme skvělý tým, který na tomhle pracuje. A musím vyjasnit jednu věc, už to nejsem jen já. Já stále vytvářím všechna videa, ale na výrobu software máme hvězdný tým. Ano, začlenili jsme do toho programu nějaké aspekty z her, kdy sbíráte medaile, budeme mít vývěsku s nejlepšími žáky podle oblastí a dostáváte body. To bylo vlastně docela zajímavé. Jak nazvat ty jednotlivé medaile či kolik dostanete bodů za které činnosti. Na úrovni celého systému vidíme desítky tisíc páťáků a šesťáků jak se pohybují tím či oním směrem podle toho, jakou jim dáte medaili. (smích)

BG: A ta spolupráce s Los Altos, jak jste se k ní dostali?

SK: V Los Altos to bylo tak trochu šílené. Ještě jednou zdůraňuji, že jsem nepočítal s použitím videí ve třídách. Někdo z jejich školního výboru se mě zeptal: "Co byste dělal, kdybyste měl ve třídě zcela volnou ruku?" Řekl jsem: "Nechal bych každého studenta pracovat vlastním tempem na něčem podobném a přidali bychom k tomu ovládací panel." Řekli mi, že to je docela radikální a že o tom musí přemýšlet. Já s ostatními z týmu jsem si myslel: "Nikdy nebudou chtít něco takového udělat." Doslova druhý den se mě ale zeptali: "Jste schopni začít za dva týdny?" (smích)

BG: Takže ten program nyní běží v pátých třídách matematiky?

SK: Ve dvou pátých a dvou sedmých třídách. A dělají to na úrovni celého okrsku. Myslím, že jsou unešení ze způsobu, jakým můžou pozorovat své žáky. Není to jen v tom, co dělají ve škole. Dokonce i během Vánoc jsme viděli nekteré žáky, jak s tím pracují. A všechno můžeme sledovat. Takže jak prochází celým okrskem, mohou to všechno pozorovat. Během léta, jak chodí od jednoho učitele k druhému, mají k dispozici všechna data, která mohou vidět na úrovni celého okrsku.

BG: Takže některé z těch pohledů, které jsme viděli, byly určeny učitelům, aby mohli sledovat, co se s jejich žáky děje. Dostáváte také zpětnou vazbu o tom, jak se na to dívají učitelé?

SK: Jistě, většina zadání pochází od učitelů. Vytvořili jsme několik pohledů i pro žáky, aby mohli sledovat svůj postup, ale velmi úzce spolupracujeme se samotnými učiteli. Říkají nám: "Je to moc pěkné, ale..." Tak to bylo s tím grafem souvislostí, mnoho učitelů říkalo: "Mám pocit, že mnoho dětí přeskakuje a nezaměřuje se na jedno téma." Proto jsme přidali ten graf se souvislostmi témat. Všechny tyto nápady přicházely od učitelů. Bylo to docela bláznivé.

BG: Je to všechno připraveno ke spuštění ve velkém? Myslíš si, že by to příští školní rok mělo vyzkoušet hodně škol?

SK: Jistě, je to připraveno. Už dnes máme milion uživatelů, takže vydržíme i pár dalších. (smích) Není důvod, proč by k tomu zítra nemohlo dojít ve všech třídách v Americe.

BG: A vize toho vzájemného učení. Myšlenkou je, pokud tomu dobře rozumím, že přímo v ovládání bych našel lidi, dobrovolníky, možná viděl jejich reputaci, a mohl bych se přihlásit a s těmito lidmi spojit?

SK: Rozhodně. A právě to je věc, kterou bych chtěl doporučit všem v publiku. Pomocí ovládání, které mají učitelé, se můžete právě teď přihlásit a stát se trenérem svých vlastních dětí, synovců, bratranců, nebo možná dětí v chlapeckých či dívčích klubech. Můžete se stát mentorem či vyučujícím opravdu ihned. Všechno to už je hotové.

BG: No to je opravdu úžasné. Myslím, žes nahlédl do budoucnosti vzdělávání. Děkuji. (SK: Děkuji)