Zatímco v USA je největším problémem společnosti obezita, o pár tisíc kilometrů dál na jih, na Haiti, nebo v Ugandě jsou lidé tak chudí, že musí prodávat vlastní děti do otroctví a k obědu jedí koláče z bláta. Ještě dále, v Brazílii, pokračují nenasytné dřevařské společnosti za přihlížení zkorumpovaných politiků v kácení amazonských pralesů a přispívají tak ke klimatické změně. V jejím důsledku dochází k častějším smrtícím obdobím sucha v subsaharské Africe. Masajům v Keni tak bez dešťové vody zbývá jenom žízeň a hladovění.

V Indii zase tisíce farmářů uvěřili krásným snům o geneticky modifikované rýži a vrhli se do propagovaného experimentu. Jenže když nezaprší, nesklidí ani to, co měli dříve. Kdo nemůže splácet dluhy, volí raději sebevraždu nebo bere drogy. Film Hladomor (Hunger) přináší detailní a šokující pohled na osudy komunit a konkrétních lidí, kteří se na třech kontinentech ocitli v pasti současných mezinárodních poměrů.

Mauretánie je pro mnoho Afričanů vstupní branou do světa - do Evropy. Tisíce lidí se snaží uniknout před hladem z přístavního města Nouadhibou. Pro mnohé je to únik před smrtí. V Keni, ve stínu turistických hotelů, umírají lidé žízní, protože bohaté vodní zdroje jsou směrovány například aby zavlažovaly obrovské plantáže růží. Květy růží jsou určeny pro velké evropské trhy. Mladý Keňan se tedy domnívá, že v Evropě se žije jako v ráji.

Drobní zemědělci v Indii se snaží přežít jen s malým úspěchem s geneticky modifikovanou rýží. V Brazílii, zemědělci obývají chudé obytné čtvrti favelas na okraji velkých měst. Bezohledně vypěstované monokultury velkých společností je totiž připravily o jejich živobytí. Dokonce i půl roku po ničivém zemětřesení na Haiti, je hlad v každodenním životě lidí.

Na pěti příkladech Marcus Vetter a Karin Steinberger dokumentují hlad ve světě: Vzdali se obvyklých obrazů hladovějících afrických dětí, ale ukazují hlad jako symptom globální krize. Pro pouhé obavy už je příliš pozdě. Z dokumentárního filmu "hlad" od Vettera a Steinbergerové čiší více smutku o globální chudobě, ale zato má přesnější přehled o situaci. Příčiny a osoby odpovědné za tento stav by měly být pojmenovány. Se svým dokumentárním filmem "hlad" se Karin Steinberger a Marcus Vetter podařilo vytvořit vynikající film, který vypráví sentimentální ztráty, ale také ukazuje perspektivu.

POZNÁMKA: dokumentární film "Hlad," vypovídá o tom, jak zápasí lidé, skupiny a organizace o řešení jedné z nejhorších sociálních, politických a ekonomických tragédií naší doby: hladu ve světě. V pěti zemích, často za hranicemi civilizace a důstojné existence, se ptá Marcus Vetter (BWR) a Karin Steinberger (SZ), proč se dosud nepodařilo mnoho konceptů rozvojové politiky. Haiti, kde byli strádající zemědělci lákáni s magickými slovy politiky volného obchodu a strukturálními změnami a v Keni, kde domorodci z obrovských květinových plantáží mají zaplatit pro ně nedosažitelnou cenu za vodu. Proč je boj proti hladu tak těžký?

Faktum: Na světě je produkováno o deset procent více potravin, než je potřeba pro všechny k nasycení. Marcus Vetter a Karin Steinberger byli v pěti zemích při hledání záchytných bodů: Jaké jsou příčiny hladu? Marcus Vetter (spisovatel a ředitel) za své dokumentární filmy získal řadu ocenění (včetně německé televizní ceny, Grimme Award). Karin Steinberger (autorka) pracuje pro Süddeutsche Zeitung, a získala několik ocenění za své zprávy, včetně ceny médií pro lidská práva. Produkovala dokumentární film "hlad" jménem SWR v jihozápadní kantonu ve Stuttgartu, který má s Marcus Vetter a SWR již produkoval vítězný film "The Heart of Jenin".