Cryptography

Úvod do kryptování
Představte si dva lidi, kteří mají společné tajemství a kteří se musí odloučit. Musí si nějakým způsobem poslat tajné informace. Ale špiónka Eve chce tyto informace a je schopna zachytit jejich zprávy. Takže se Alice rozhodne komunikovat prostřednictvím dopisů napsaných v tajném kódu. Následující analogie nám pomůže. Alice nejprve zamkne zprávu do truhly a použije zámek, od kterého jen ona a Bob znají správnou kombinaci. Tomu se říká šifrování.

Potom uzamčenou zprávu pošle Bobovi. Když Bob zamčenou zprávu dostane, tak ji otevře pomocí předem dohodnutého kódu. Tomu se říká dešifrování. Šifrování začíná, když se vzdáme hmotných zámků a používáme místo nich šifry. Představte si je jako virtuální zámky. Šifry umožní Alici a Bobovi zakódovat zprávy tak, že i když je Eve zachytí, tak nebudou dávat smysl.

Šifrování existuje již tisíce let. Rozhodovalo války a dnes je základem celosvětové komunikační sítě. Fascinující příběh šifrování vyžaduje, abychom porozuměli dvěma velmi starým myšlenkám spojeným s teorií čísel a pravděpodobností.

The Fundamental Theorem of Arithmetic
Představte si, že žijeme v pravěku. A teď přemýšlejte o následujícím: Jak se zaznamenával čas bez hodin? Všechny hodiny jsou založeny na opakujícím se jevu, který dělí čas na stejné části. Abychom tyto jevy našli, díváme se na nebe. Východu a západu Slunce si všimneme hned. Abychom však dokázali pracovat s delšími obdobími, potřebujeme delší cykly. Proto se díváme na Měsíc, který během několika dnů postupně roste a pak zase ubývá.

Když spočítáme dny mezi úplňky, dostaneme se na číslo 29. Proto rok dělíme i na měsíce. Pokud ale chceme rozdělit číslo 29 na stejné části, tak narazíme na problém. Je to nemožné. se dá rozdělit pouze jedním způsobem, na 29 stejných částí. 29 je prvočíslo. Můžeme o něm přemýšlet jako o čísle nerozbitném. Pokud se dá číslo rozdělit na stejné části větší než 1, tak ho nazýváme číslem složeným.

Pokud jsme zvědaví, tak nás možná napadne otázka: Kolik prvočísel existuje? A jak velké mohou být? Nejdříve rozdělíme čísla na 2 skupiny. Prvočísla dáme nalevo a složená čísla napravo. Ze začátku se zdá, že čísla přeskakují sem a tam. Není tam žádný vzor. Tak použijme moderní techniku a podíváme se na to z jiné perspektivy. Pomůže nám Ulamova spirála. Nejdříve seřadíme všechna čísla podle velikosti do spirály. Pak označíme prvočísla modrou.

Nakonec se podíváme na miliony čísel. Zde vidíme vzorec prvočísel, který pokračuje donekonečna. Je neuvěřitelné, že celková struktura tohoto obrazce je dodnes nevyřešena. Na něco jsme narazili. Nyní se přesuneme do starodávného Řecka, zhruba do roku 300 p. n. l. Filozof známý jako Eukleidés z Alexandrie pochopil, že všechna čísla mohou být rozdělena do dvou oddělených kategorií.

Začal si uvědomovat, že jakékoli číslo může být děleno znovu a znovu, dokud se nedostaneme ke skupině nejmenších stejných čísel. A tato nejmenší čísla jsou podle definice vždy prvočísla. Takže věděl, že všechna čísla jsou poskládaná z menších prvočísel. Představte si vesmír všech čísel a ignorujte prvočísla. Nyní si vyberte složené číslo a rozložte jej. Vždy vám zůstanou prvočísla. Eukleidés tedy věděl, že každé číslo se dá vyjádřit pomocí menších prvočísel.

Prvočísla jsou jako stavební kostky. Je jedno, jaké číslo si vyberete, vždy se dá poskládat z menších prvočísel. Toto je základ objevu známého jako Základní věta aritmetiky. Postup je následující: Vezmeme například číslo 30 a najdeme všechna prvočísla, do kterých lze číslo rovnoměrně rozdělit. Tomu se říká prvočíselný rozklad (faktorizace). Ukáže nám to prvočíselné dělitele. V tomto případě jsou 2, 3 a 5 prvočíselnými děliteli 30.

Eukleidés si uvědomil, že pokud určité mocniny těchto prvočísel vzájemně vynásobíme, tak sestaví původní číslo. Aby vzniklo číslo 30, tak stačí umocnit každý dělitel jednou. krát 3 krát 5 je prvočíselný rozklad 30. Představte si to jako speciální klíč nebo kombinaci. Neexistuje totiž jiný způsob jak poskládat 30 násobením jiné skupiny prvočísel.

Takže každé číslo má jeden a pouze jeden prvočíselný rozklad. Každé číslo si můžeme představit jako jiný zámek. Jedinečným klíčem pro tento zámek by byl jeho prvočíselný rozklad. Neexistují dva zámky se shodným klíčem. Žádná 2 čísla nemají stejný prvočíselný rozklad.

Frequency Stability
Zvažte následující situaci: Představte si 2 místnosti. V každé místnosti je vypínač. V jedné místnosti je muž, který vypínačem přepíná podle hodu mince. Když padne líc, vypínač zapne. Když rub, tak ho vypne. V druhé místnosti přepíná světlo žena podle slepého odhadu. Snaží se napodobit náhodnost bez mince. Potom pustíme hodiny, aby začaly přepínat ve stejném čase. Můžete určit, která žárovka se zapíná podle hodů mince? Ano, můžete. Ale jak?

Finta je v tom, že se musíte podívat na vlastnosti každé posloupnosti, ne na určité vzory. Například můžeme zkusit spočítat všechny jedničky a nuly, které se v posloupnosti objevují. Toto však nestačí, protože je jich zhruba stejně. Pomůže nám spočítat všechny menší posloupnosti. Například série tří po sobě jdoucích přepnutí. Když je posloupnost skutečně náhodná, tak bude obsahovat zhruba stejný počet všech posloupností libovolné délky.

To se nazývá frekvenční stabilita. Je reprezentována spodním plochým grafem. Napodobování náhodného přepínání je teď viditelné. Lidé totiž upřednostňují jisté posloupnosti, když tipují. To vede k nerovnoměrnému rozložení jako to, které vidíme nahoře. Jedním z důvodů proč se to děje je, že si myslíme, že některé výsledky jsou méně pravděpodobné než jiné. Ale uvědomte si, že neexistují šťastná čísla a ani šťastné posloupnosti. Když budeme mincí házet 10x, tak je stejně pravděpodobné, že padne 10 rubů, 10 líců, nebo jakákoliv jiná možná posloupnost.

Caesar Cipher
První dobře známá šifra, takzvaná substituční šifra, byla použita Juliem Caesarem kolem roku 58 př.nl. Dnes se jí říká Caesarova šifra. Caesar posunul každé písmeno v jeho vojenských příkazech, aby se zdálo, že nedávají smysl. To pro případ, že se dostanou do rukou nepřítele. Představte si, že Alice a Bob chtějí komunikovat a použít při tom Caesarovu šifru. Nejdříve se budou muset v předstihu dohodnout, jaký posun použijí. Například 3.

Aby Alice zašifrovala zprávu, tak musí každé písmeno v její zprávě posunout o 3 místa v pořadí abecedy. Takže A nahradí písmenem D, B nahradí E, C nahradí F a tak dále. Tuto nečitelnou nebo šifrovanou zprávu pak pošle Bobovi zcela otevřeně. Pak Bob jednoduše posune každé písmeno o 3 zpět a může si přečíst původní zprávu. Tato jednoduchá šifra byla používána vůdci ještě stovky let po Caesarovi. Avšak zámek je jen tak silný jako jeho nejslabší část.

K otevření zámku může lupič využít mechanické chyby nebo získat informace, které usnadní nalezení správné kombinace. Proces otevírání zámku je podobný luštění kódu. Slabina Caesarovy šifry byla zveřejněna po 800 letech arabským matematikem, který se jmenoval Alkindus. Rozluštil Ceasarovy šifru tím, že využil důležité vlastnosti jazyka, ve kterém je zpráva napsána. Pokud si vezmete text z libovolné knihy a spočítáte výskyt každého písmene v textu, tak pokaždé najdete podobný vzorec.

Toto jsou například četnosti výskytu písmen v angličtině. Můžete se na to dívat jako na otisk angličtiny. Tento otisk za sebou zanecháváme, když v ní komunikujeme a ani si to neuvědomujeme. Toto zjištění je velmi prospěšné, pokud chceme šifru rozluštit. Pro rozluštění této šifry stačí spočítat výskyt každého písmene v zašifrovaném textu a podívat se o kolik se otisk jazyka posunul.

Pokud je v zašifrované zprávě nejčastější písmeno H namísto E, tak je posun pravděpodobně 3. Stačí tedy posun obrátit a odhalíme původní zprávu. Tomuto se říká frekvenční analýza a díky ní už Caesarova šifra není bezpečná.

Polyalphabetic Cipher
Silná šifra je ta, která zakryje váš otisk prstu. Vytvořit slabší otisk znamená vyrovnat frekvenci výskytu jednotlivých písmen. V polovině 15. století jsme to dokázali s pomocí polyalfabetické šifry. Představte si, že Alice a Bob mají společné tajné kódové slovo. Alice nejdřív změní kódové slovo na čísla podle pořadí jednotlivých písmen v abecedě. Tuto posloupnost čísel potom opakuje pod zprávou. Každé písmeno se pak zašifruje posunutím o číslo pod písmenem.

Teď k zašifrování používá více posunů písmen namísto jediného, narozdíl od Caesarovy šifry. Potom se zašifrovaná zpráva pošle Bobovi. Bob zprávu dešifruje zpětným posunutím podle kódového slova, které zná i on. Teď si představte, že se spiónka Eve zmocní několika zpráv a spočítá frekvenci písmen. Najde rovnoměrnější rozmístění, tedy slabší otisk. Jak to tedy rozluští? Vzpomeňte si, že odposlouchávající hledá nějakou informaci, která oslabí šifru, jakýsi částečný otisk prstu.

Vždy, když je rozdíl mezi četností písmen, tak dochází k úniku informace. Tento rozdíl je způsobený opakováním v zašifrované zprávě. V tomto případě obsahuje Alicina šifra opakující se kódové slovo. Aby Eva prolomila šifru, tak potřebuje nejprve zjistit délku kódového slova. Ne samotné kódové slovo. Bude muset postupně zkoušet frekvenční zastoupení písmen pro různé intervaly. Když si vezme frekvenční zastoupení pro každé páté písmeno, objeví se otisk prstu.

Evin úkol je teď rozluštit 5 samostatných Caesarových šifer ukrytých v opakující se sekvenci. Prolomení jedné Ceasarovy šifry je jednoduché. To jsme si již ukázali. Silou polyalfabetické šifry je tedy čas, který je potřebný na zjištění délky kódového slova. Čím delší kódové slovo, tím silnější šifra.

One-time pad
Během dalších 400 let se nepodařilo slabinu šifer odstranit. Jak udělá Alice šifru, která by ukryla její otisk a zabrání úniku informace? Odpovědí je princip náhody. Představte si, že Alice hází 26-stěnnou kostkou, aby vytvořila seznam náhodných posunů, který dá Bobovi místo kódového slova. Tento seznam náhodných posunů poté Alice použije k zašifrování zprávy. Důležité je, že seznam musí být stejně dlouhý jako zpráva, aby se vyhnula opakování.

Zašifrovanou zprávu pošle Bobovi, který ji rozšifruje pomocí stejného seznamu posunů, který mu předtím Alice předala. Eve to teď bude mít těžké, protože zašifrovaná zpráva bude mít 2 mocné vlastnosti: Za prvé - posuny se nikdy nebudou opakovat. A za druhé - zašifrovaná zpráva bude mít rovnoměrnou četnost výskytu písmen. A právě proto, že tu nebude rozdíl v jejich výskytu a tedy ani žádný únik informace, tak pro Eve bude nemožné rozluštit šifru.

Toto je nejsilnější způsob šifrování. Začal se používat koncem 19. století a nazývá se Vernamova šifra. Abychom si ukázali sílu této šifry, musíme pochopit množství kombinací, které tu je. Například Caesarova šifra posouvala každé písmeno o stejné číslo mezi 1 a 26. Kdyby Alice chtěla zašifrovat své jméno, tak by to skončilo 1 z 26 možností, kterými je to možné udělat. To je malý počet možností. Všechny se dají lehce zkusit.

Takovéto dešifrování nazýváme řešení hrubou silou. Porovnejme to s Vernamovou šifrou, kde je každé písmeno posunuté o rozdílné číslo mezi 1 a 26. Představte si, kolik možností zašifrování teď existuje. Je to 26 na pátou, což je téměř 12 milionů. Občas je těžké si to představit. Kdyby napsala své jméno na jeden list papíru a na něj dala hromadu papírů se všemi možnými zašifrováními, jak vysoká hromada by to byla? S 12 miliony kombinacemi pěti písmen by tato hromada byla obrovská. Vysoká přes 1 kilometr.

Když Alice zašifruje své jméno Vernamovou šifrou, je to jako by si náhodně vybrala jednu stránku z této hromady. Z pohledu Eve je každé slovo s 5 písmeny, které získá, stejně pravděpodobné jako jakékoliv jiné slovo z hromady. Toto je bezchybné zabezpečení v praxi.

Microeconomics and Macroeconomics

Production Possibilities Frontier
Řekněme že jste nějaký lovec nebo sběrač, a snažíte se zjistit, kolik času byste měli strávit lovem a kolik času sbíráním. Pojďme promyslet různé scénáře a závislosti, které zahrnují. Pouze pro zjednodušení budeme předpokládat, že když mluvíme o lovu, jediná zvířata široko daleko, která můžete lovit, jsou tito malí králíčci. A když budeme mluvit o sbírání, jediné věci, které můžete sbírat jsou nějaké bobule To nám trošku zjednoduší výklad.

Tak pojďme se zamyslet nad těmi scénáři. První scénář nazvěme scénář A. A řekněme, že tohle je počet králíků. A tohle bude počet bobulí. Vyplňme sloupec počtem bobulí, které můžete sesbírat. Takže, kdybyste strávili celý den lovením králíků, všechem čas, který máte, kromě času na spaní, oblékání a takových podobných věcí, řekněme, že můžete ulovit průměrně 5 králíků za den. Ale kdybyste strávili všechen čas lovením králíků, nezbyde vám žádný čas na sbírání bobulí, takže můžete nasbírat 0 bobulí.

A teď řekněme, že byste zkusili alokovat trošku více času sběru bobulí, a trošku méně času lovu králíků. To nazveme scénář B. Scénař B bude takový, že budete mít dost času ulovit v průměru 4 králíky a když je budete mít nalovené, budete schopni nasbírat ještě 100 bobulí. A když děláme tyto různé scénáře, předpokládáme, že všechno ostatní je stejné. Neměníme množství času, který máme na lov nebo sbírání. Neměníme množství času na spánek, neměníme techniku lovu nebo sběru, a vy se nepokoušíte dělat jiné věci v čase, který máte.

Takže ostatní věci jsou stejné. A tohle se označuje obecným termínem -- zní to velmi efektně, když to použijete při konvezraci -- trmín je ceteris paribus, což doslova znamená, když kdykoliv někdo řekne: "Jo a víš, ceteris paribus, předpokládáme, že tahle proměnná se změní," nebo řekne něco podobného, říká, že předpokládáme, že všechno ostatní zůstane stejné. Takže ceteris znamená "všechny ostatní věci." Asi znáte "et cetera".

To je to samé slovo, "ostatní věci". A paribus neboli "rovný". Takže když přecházíte ze scénáře A do scénáře B, tak neměníte množství času na spánek, neměníte nijak významně místo kde jste. Neměníte nástroje, které používáte nebo technologii. Všechno ostatní je stejné. Jediná proměnná, kterou měníte je kolik času věnujete hledání králíků na úkor hledání bobulí. Tak pojďme udělat nějaké další scénáře, za předpokladu ceteris paribus.

Takže udělám scénář C. Můžete mít dost častu ulovit průměrně 3 králíky, ale když ulovíte 3 králíky, pak jste schopni nasbírat pouze, nebo když ulovíte pouze 3 králíky, budete schopni nasbírat, 180 bobulí. A pojďme udělat pár dalších. Udělám další dva scénáře. Takže scénář D. Když snížíme čas, který strávíte lovem králíků, takže ulovíte 2 králíky, tak najednou máte tolik času, abyste průměrně nasbírali 240 bobulí.

A pak řekněme, že strávíte ještě méně času lovem králíků, a průměrně pak máte o to víc času na bobule, takže jste schopni nasbírat 280 bobulí. A tady udělám ještě jeden scénář. Scénář F. Pojmenujme si tyto scénáře. Scénáře A až F. Takže scénář F je, když věškerý čas strávíte hledáním bobulí, a v tom případě průměrně jste schopni nasbírat 300 bobulí denně. Ale jelikož nemáte žádný čas na králíky, neulovíte žádného králíka. A teď chci tohle dát do grafu.

Na jedné ose mám počet králíků, a na druhé ose mám počet bobulí. Udělám to právě tady. Tuhle osu nazvu králičí osa a začnu jí v nule, tohle bude 1, 2, 3, 4 a tohle bude 5 králíků. A na téhle ose vynesu bobule. Přesně tady udělejme 100 bobulí, tohle je 200 bobulí, a pak tohle je 300 bobulí. A tohle je má osa bobulí. A teď pojdme vynést tyhle body, tyhle různé scénáře. Za prvé máme scénář A - možná jsem měl udělat všechny tyhle sloupce ve stejné barvě jako scénář A: Scénář A, 5 králíků, 0 bobulí.

Teď jsme právě tady. To je scénář A. Scénář B, 4 králíci, 100 bobulí. To je právě tady. To je 100 bobulí, takže to je scénář B. Scénář C. 3 králíci, 180 bobulí. Podívejme se, tohle by bylo 150 bobulí, 30 by bylo právě tady. Takže když máte čas na 3 králíky, máte čas na zhruba 180 bobulí, v průměru. To je scénář C. A pak scénář D, máme ho bíle. Když máte čas na 2 králíky, máte čas na 240 bobulí. To je právě někdy tady.

To je scénář D: Když tohle by bylo 250, 0 je někde o trošku níže, tak to bude přesně tady. To je scénář D. Scénář E je, když máte čas na 1 králíka, a pak máte čas na 280 bobulí. To nás přivede právě někam sem. To je scénář E. A pak na závěr, scénář F: strávíte všechen čas hledáním bobulí, nemáte čas na králíky, takže všechen čas na bobule, žádný časn na králíky. králíků, 300 bobulí. To je právě někde tady. To je scénář F: Co tyhle body znamenají?

Tohle jsou všechny body, a to bude efektní slovo, ale je to jednoduchá myšlenka. To jsou všechny body na vaší hranici produkčních možností vás jako lovce/sběrače. Protože když nakreslíme spojnici - já jsem rozhodl a vybral tyto scénáře přestože byste mohli průměrně ulovit 4,5 králíka nebo průměrně 3,5 králíka, a pak mít jiná čísla bobulí - takže tohle jsou všechny body z různých kombinací volby mezi králíky a bobulemi.

Teď je všechny spojím a spojím je v barvě, kterou jsem ještě nepoužil. Tak je spojme. A to co vidíte by měla být právě jedna křivka. Já jsem to nakreslil jako tečkovanou čáru. Pro mě je jednodušší nakreslit tečkovanou křivku než přímo křivku. Takže takhle křivka, právě tady ta, reprezentuje všechny možnosti kombinací králíků a bobulí. Já jsem vybral pouze některé z nich ,ale mohli bychom mít scénář i tady a mohli bychom ho nazývat scénář G, kde byste průměrně za čas, který byste tomu věnovali, průměrně nalovili 4,5 králíka.

Takže některé dny byste měli 4 králíky a jiné dny byste měli 5 králíků takže by se to zprůměrovalo na 4.5 králících. A pak byste nasbírali v takové situaci asi 50 bobulí. Takže tohle všechno jsou možnosti. Nemusíte skákat ze 4 králíků na 5 králíků, nebo možná víte, že strávíte, možná v tomto scénáři, strávíte 7 hodin, a v tomto scénáři strávíte 8 hodin, ale mohli byste strávit také 7 hodin a jednu minutu nebo 7 hodin a jednu sekundu, cokoliv mezi tím je možné, a všechny tyhle možnosti jsou na téhle křivce.

Takže těchto 5 scénářů, vlastně těchto 6 scénářů o kterých jsme zatím mluvili, jsou scénáře pouze na téhle křivce, a tuhle křivku nazýváme (zase jeden efektní termín) jednoduše naší hranicí produkčních možností. Protože nám ukazuje všchny různé možnosti které můžeme dělat nebo dostat. králíci a 180 bobulí. králíci a 240 bobulí. Co nemůžeme udělat je cokoliv, co je za tímhle. Takže například nemůžeme dostat scénář jako je tenhle: tohle tady by bylo nemožné.

Tohle tady je nemožné. Tenhle bod tady, kde dostanu 5 králíků a 200 bobulí. Když dostanu 5 králíků, strávím všechen svůj čas lovem králíkům nemám žádný čas na bobule. Nebo jiná cesta jak o tom přemýšlet, jestli nasbírám 200 bobulí, nemám dost času abych ulovil 5 králíků. Takže tenhle bod není možný. Tenhle bod by nebyl možný. Jakýkoliv bod na téhle straně od té křivky není možný. A teď, jakýkoliv bod na téhle straně od křivky, můžete to nazývat jako vnitřek té křivky, nebo pod křivkou, nebo vlevo od křivky.

Všechny tyhle body jsou možné. Tyhle body například, je pro mě snadné ulovit jednoho králíka a nasbírat 200 bobulí. Takže tohle tady je možné. Ale je to optimální? Ne! Protože kdybychom pracovali správně, mohli bychom nasbírat víc bobulí nebo dostat víc králíků. Když bych nasbíral 200 bobulí, mohl bych dostat víc králíků. Nebo když by na tom záležlo, když bych chtěl jen jednoho králíka, mohl bych nasbírat víc bobulí, takže tohle je možné.

Všechny tyhle body tady dole jsou možné, ale nejsou optimální. Nejsou efektivní. Takže tyhle body tady, řekneme zkrátka že nejsou efektivní. Možná nějak nepoužívám optimálně moje zdroje abych udělal tyhle věci když jsem tady. Nebo nejsem optimálně soustředěný nebo cokoliv jiného. Když bychom mluvili o uspořádání továrny, a při tom mluvili o rozhodování udělat tuhle věc nebo jinou věc, tak bychom jenom nevyužívali zdroje optimálně.

Všechny tyhle body na hranici - ty jsou efektivní. Produkujete nejvíc co můžete. Teď se ale vůbec nerozhodneme jestli tyhle možnosti jsou lepší než tyhle možnosti. Všechno, co říkáme je, že děláme co nejvíc, co je možné. Všechny tyhle věci tvoří nejvyšší využití vašeho času.

Opportunity Cost
Řekněme, že se několik dní budeme pohybovat ve scénáři E. Průměrně chytáme jednoho králíka a sesbíráme 280 bobulí. Myslím, že nás bobule berou, takže tohle je scénář E právě tady. Ale najednou máme větší chuť na proteiny. Takže to napišme: jsme ve scénáři E a máme chuť na více proteinů. Takže popřemýšlejme, jaké existují kompromisy. Jestliže chytíme více králíků. Co tím chci říct je: jestliže chci chytit o jednoho králíka více, čeho se musím vzdát.

Takže když chytím jednoho králíka navíc, takže průměrně zvýším úlovek z jednoho králíka na dva denně, a přesouvám se tím ze scénáře E do scénáře D, co tím ztrácím? Tohle v tomto případě plus 1. Ale vzdávám se 40 bobulí, což můžete vidět znázorněno zde. Když se pokusím ulovit o jednoho králíka navíc, nemůžu vykonat nemožné, tuhle nedosažitelnou část tady. Musím zůstat na hranici produkčních možností, někdy se to zkracuje jako PPF (Production Possibilities Frontier) takže tomu říkejme zkratkou PPF.

Ale když chci jednoho lrálíka navíc, hranice produkčních možností klesá a musím se vzdát 40 ovocných bobulí. Takže jeden králík navíc znamená, že mám nějaké náklady. Musím se vzdát (průměrně) 40 bobulí a technický termín pro to, co jsem teď popsal, je náklady ztracené příležitosti (opportunity costs). Náklady ztracené příležitosti ulovením jednoho králíka navíc jsou 40 bobulí. Pojďme to napsat. Tyhle náklady ztracené příležitosti jednoho králíka platí právě pro scénář E.

Jak uvidíme dál, náklady ztracené příležitosti se mění v závisloti na tom, v jakém scénáři jsme Přinejměnším se mění v tomto příkladě. Takže náklady ztracené příležitostí jednoho králíka jsou 40 bobulí, za předpokladu, že jsme ve scénáři E. Jeden králík navíc, musím se vzdát 40 bobulí. A jiný termín, když mluvíme o nákladech ztracené příležitosti, až budeme hovořit o produkci, pak můžeme mluvit o nákladech ztracené příležitosti na produkci jednoho králíka.

Když mluvíme o nákladech ztracné příležitosti na výrobu další dodatečné jednotky produkce, někdy se tomu říká marginální náklady nebo také mezní náklady. Takže na tohle tady mohu pohlížet jako na mezní náklady. V kontextu tohoto videa představují naše náklady to, o co přicházím, tedy příležitost, které se vzdávám. V jiných scénářich někdy uvidíme, že mezní náklady se budou vyjadřovat v peněžních jednotkách jako jsou dolary nebo jiné měny.

řikají pak, jaké byly náklady produkce této dodatečné jednotky, této věcičky tady. Ujistěme se, že roumíme nákladům ztracené příležitosti. Takže když jsme byli ve scénáři E, tohle byly náklady ztracené příležitosti na jednoho králíka navíc. Ale jaké jsou náklady ztracené příležitosti, když budeme řekněme přejedeni masa, budeme ve scénáři E, ale budeme se chtít stát vegetariány. Takže se chceme přesunout do scénáře F a v podstatě nechceme jíst králíky a chceme jíst tolik ovoce, co bude možné.

To je jiná otázka, kterou si můžeme položit ve scénáři E johledně nákladů ztracené příležitosti. Trošku ta čísla zjednodušme. Říkám, že náklady ztracené příležitosti 20 bobulí navíc jsou, že se musím vzdát jednoho králíka. Takže vlastně říkáme: OK, chci nasbírat o 20 bobulí navíc, ale abych to mohl udělat, musím snížit králíky o 1. Takže náklady ztracené příležitosti, stále za předpokladu, že jsme ve scénáři E, náklady ztracené příležitosti 20 bobulí navic jsou 1 králík.

Teď tady to ale nejsou mezní náklady protože mluvím o 20 dalších jednotkách navíc a ne jen o jedné. Kdybych to chtěl zapsat jako mezní nákad jedné bobule navíc, pak bych řekl že když 20 bobulí je jeden králík, tak můžeme obě strany rovnice podělit 20 a dostaneme jednu bobuli Pro ty, kdo to chtějí více technicky, je to přibližně lineární. Jedna bobule navíc, podělíme obě strany 20 to je 1/20 králíka. Takže když chci ve scénáři E jednu bobuli navíc, v průměru ulovím o 1/20 králíka méně.

A když to takhle převedu, tak jsou to mezní náklady. A ještě trošku technicky, tohle je křivka, tady, nemusí to být přesně právě takhle. Nechci být příliš technický kvůli jednomu příkladu. Tohle je bezpečný zůsob jak k tomu přistupovat: náklady ztracené příležitosti na 20 bobulí navíc jsou jeden králík. Ale když budeme předpokládat, že to je tady přibližně lineární, že to není křivka, ale něco jako přímka mezi těmito dvěma body, pak náklady ztracené příležitosti na 1 bobuli navíc jsou 1/20 králíka.

Nebo taky mezní náklady 1 bobule navíc jsou 1/20 králíka. Mohli bychom to udělat v dalších bodech na této křivce a já vám to vlastně doporučuji, si to udělat na těchto datech, ketrá jsme si připravili v této tabulce a na téhle křivce v předchozím videu. Zamyslete se, jaké jsou náklady ztracené příležitosti v různých scénářích. Když budete ve scénáři B a budete chtít jednoho lrálíka navíc, kolik vás to v bobulích bude stát. Akdyž budete chtít více bobulí, kolik vás to bude stát králíků?

Increasing Opportunity Cost
V tomto videu bych se chtěl zamyslet na tím, jak se náklady ušlé příležitosti mění když se přesouváme ze scénáře do scénáře. Bude to sice specifické pro tento příklad, ale je to jev, který můžete vidět v mnoha ekonomických situacích. Řekněme, že začínáme ve scénáři F. Jsme vegetariáni. Sbíráme pouze bobule. Netrávíme žádný čas lovem králíků. Ale najednou začneme toužit po bílkovinách, po proteinech.

A ptáme se, jaké budou náklady obětované příležistosti když půjdu lovit tohoto králíka navíc. Jestliže budu lovit králíka navíc, co se kvůli tomu stane? Zůstanu na své hranici produkčních možností, takže se posunu do scénáře E. Když půjdu ulovit jednoho králíka, vzdávám se 20 bobulí. Takže náklady ušlé příležitosti ve scénáři F, ušlé tím lovem jednoho králíka, jsou 20 bobulí. Pokračujme dál. Co se stane, když jsem ve scénáři E? Průmerně již lovím nebo konzumuji jednoho králíka denně.

A chtěl bych lovit 2 králíky denně. Čeho se musím vzdát? (Udělejme to tou samou barvou.) Čeho se vzdávám? Teď už se musím vzdát 40 bobulí! bobulí, to je zajímavé. A teď řekněme, že jsme ve scénáři D a chceme jíst ještě více králíků. Teď se opravdu stáváme masožravci. Čeho se musím vzdát? Musím se vzdát 60 bobulí. Jestliže jsem schopen ulovit průměrně 3 králíky, pak mohu nasbírat pouze 180 bobulí, místo 240.

Pokračujme dál. Jestliže chci opět jednoho králíka denně navíc, potom se musím vzdát 80 bobulí. A nakonec, abychom to dokončili. Jestliže se stanu kompletním masožravcem, a chci ulovit průměrně 5 králíků denně, musím se vzdát dalších 100 bobulí a už nebudu sbírat žádné bobule. A tohle je zajímavé: čím víc veverek, pardon, ne veverek ..... (ale myslím si, že veverky jsou podobné.) Čím víc králíků lovím....

Po každé, když jdu lovit dalšího dodatečného králíka navíc, vzdávám se víc a víc bobulí. Moje náklady ušlé příležitosti se zvětšují. Tenhle úkaz - a nemusí to vždy takhle, ale je to takhle v tomto případě - zvyšující se náklady ušlé (ztracené) příležitosti. Jak zvětšujeme počet lovených králíků.... A můžete to taky udělat obráceně... jak zvyšujeme .... zvláště když bychom to udělali na jednotkové bázi...

Kdybyste řekli: Každá dodatečná jednotka bobulí, nebo každá dodatečná stovka bobulí, kterou nasbíráme, (ale ta čísla tady nejsou snadná) teď vlastně vidíte jak to funguje opačně. Zajímavá otázka je: OK Sale, vymyslel jsi tahle čísla dvě videa dozadu, proč jsou zrovna takováhle? Proč se tahle myšlenka zvyšujících nákladů ušlé příležitosti objevuje v mnoha různých ekonomických situacích? Můžete tomu říkat ekonomický model.

Zjednodušili jsme ekonomickou realitu a rozhodování jsme omezili na dvě proměnné: počet ulovených králíků a počet nasbíraných bobulí. Ale proč se to objevuje v ekonomických modelech? Aby bylo jasno, neobjevuje se to ve všech. Ale podívejme se na náš případ lovce-sběrače, začali jsme ve scénáři F. Ve scénáři F jsme nelovili žádné králíky, ani ty pomalejší, ani ty méně bystré králíky, kteří možná sedí hned vedle vás.

A kteří si rádi hrají s vaším oštěpem nebo lukem a šípy. Ani tyhle králíky nelovíme. Místo toho jste si zvolili, že všechen čas věnujete sběru bobulí. A sbíráte nejen doslova nízko visíci plody - snadné bobule. Sbíráte i ty plody, které visí vysoko na keřích, plody, které musíte vysekávat z trnů, abyste je dostali, i ty plody, pro které musíte lézt na stromy. Takže je pořád těžší sbírat více bobulí, a vy přesto nejdete lovit snadno ulovitelné králíky.

Najednou do toho všeho si řeknete: Ten králík, co tu sedí vedle mě, ten si o to říká. A protože bylo snadné ho dostat, nezabralo to moc času z daného dne ulovit ty snadné králíky, kteří seděli přímo u vás. Neztrácíte příliš mnoho měřeno bobulemi. Za prvé, nestálo vás mnoho času ulovit ty pomalé a méně bystré králíky. Za druhé, vzdáváte se stejného množství času, který byste věnovali sběru těžko dosažitelných bobulí. Takže přicházíte jen o 20 bobulí.

A teď když chcete 2 králíky denně, teď už nelovíte jen ty nejpomalejší králíky, ty kteří se nebojí lidí, teď už musíte lovit i ty o trošku rychlejší králíky kteří trochu více bojí zemřít a kteří jsou trošku bystřejší. A teď už se nevzdáváte těch plodů, ktré visí vysoko na větvích a jsou chráněné trny, přicházíte o plody, které jsou o něco níže na stromech, takže vás to tady stojí trošku více času na lov.

A v tom trochu více času, se vzdáváte bobulí, které se snadněji získávají. A tenhle jev se opakuje po celou cestu až do tohoto scénáře, kde se snažíte ulovit 5 králíků denně. Lovíte ty nejrychlejší a nejchytřejší králíky. Ale trváte na tom. A ve svém úsilí o lov těchto rychlých a chytrých králíků, ignorujete bobule, doslova šlapete po bobulích. Nejíte bobule, které visí hned před vámi protože jste posedlí chutí na králíky.

Snad vám to pomohlo pochopit smysl, proč se často objevují rostoucí náklady ušlé příležitosti.... a když to graficky ukážeme na hranici produkčních možností, ukazuje se to na téhle prohnuté křivce ve tvaru luku. A můžete to vidět, protože jak se posouváme z tohoto bodu do tohoto bodu, vidíte jak se zvětšuje sklon křivky - negativní strmost křivky. Takže jiný způsob jak se na to podívat ve scénáři F, sklon křivky je zhruba takovýhle.

Doporučuji vám si zpětně projít videa z algebry, pokud vás termíny sklon a strmost matou. Ale v F, sklon je takovýhle. (Tady kreslím sklon tečny v tomhle bodě.) A v E je to ještě strmější. Přicházíte o ještě víc bobulí na jednotku králíka. A v D přicházíte ještě o víc, a pak ještě o víc. Takže kdykoliv uvidíte křivku ve tvaru luku jako je tato, křivku která doslova vypadá jako tahle, taková vám pak ukazuje, že máte zvyšující se náklady ušlé příležitosti: jak zvyšujete více a více jednotek, vzdáváte se více a více jednotek alternativy.

Economic Growth through Investment
V předchozích videích jsme mluvili o hranicích produkčních možností. Relativně statická záležitost, něco co nemůžete změnit, ale můžete ovlivnit. Co bych chtěl docílit v tomto videu je zamyslet se nad tím, že možná existují možnosti změnit nebo rozšířit hranice produkčních možností. Abychom toho docílili, předpokládejme, že náš malý lovec-sběrač se rozhodnul živit se výhradně masem. Zaměřil se pouze na králíky. Jeho celoživotní štěstí je zaměřeno na optimalizaci ulovených a snězených králíků v daném dni.

Vyznačme si na jedné ose počet králíků, které může chytit během daného dne. Řekněme 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 a takto bychom mohli pokračovat. Takže na ose X máme počet králíků, které může chytit během dne. Ale pamatujte, že chce optimalizovat. Přemýšlí o tom, jak by mohl zvýšit svojí produktivitu vyjádřenou počtem ulovených králíků. Ví, předpokládejme, že ví jak nastražit past na králíka. Nyní vytvoříme hranice produkčních možností ne mezi králíky a lesním ovocem, ale mezi králíky a výrobou pastí na králíky.

Označíme osu Y jako počet pastí na králíky (Rabbit traps). Past ve smyslu něčeho, jako je poskládání větví dohromady postavení pasti, kompletně sestavené z větví. Znáte to, taková malá krabička. Nastraží tam něco, například mrkev. A pak králík přiskáče a začne jíst mrkev, ale v tom okamžiku na něj spadne past. Nemusíme zacházet do podrobností týkajících se této pasti. Ale může taky strávit čas výrobou pastí na králíky. Řekněme jedna past na králíky, druhá past na králíky, třetí past na králíky.

A řekněme, že všechny ostatní okolnosti jsou si rovné. Za předpokladu stejných okolností se nemusíme starat o ostatní věci. A jak vídáme v úvodních hodinách ekonomie, ve kterých se probírají hranice produkčních možností, vše se odehrává pouze v dvourozměrném grafu. A tak máme jenom běžné křivky. Můžete mít jednu trojrozměrnou, kde děláte kompromis mezi třemi věcmi. Ale v tomto případě potřebujete trojrozměrný graf. Takže ve své podstatě, hranice produkčních možností bude vypadat jako povrch.

Ale pojďme se zaměřit pouze na toto. Možná udělám povrch v budoucnosti, pro zábavu. Toto jsou pasti na králíky. Řekněme si, že hranice produkčních možností mezi pastmi na králíky a králíky vypadá následovně. Může strávit celou dobu výrobou pastí na králíky, ale v tomto případě neuloví žádné králíky a bude pravděpodobně hladovět, což není dobrý scénář. Nebo může strávit celý čas lovem králíků a chytit v průměru 5 králíků za den. Ale v tom případě mu nezbude žádný čas na výrobu pasti na králíky.

Tak to jsou jeho současné hranice produkčních možností. Nechte mě to nakreslit. Toto je naše současná hranice produkčních možností. Budu ji nazývat "PPF" - Hranice produkčních možností. Přidám sem malou nulu pro označení. To je náš začátek. Může se pohybovat kdekoli na této křivce a mohl by dosahovat produkční efektivity v kterémkoli bodě, ale jak vidíme, v případě, že stráví všechen svůj čas, všechen čas v tomto bodě, nikdy nevyrobí žádnou past na králíky a nebude schopný změnit hranici produkčních možností.

Ale so se stane v případě, že se rozhodne vyrábět králičí pasti? Sníží počet ulovených králíků za den na 4. To mu umožní vyrobit jednu králičí past za den. Rozhodne se tedy pokračovat v tomto scénáři. Každý den, který bude následovat, tak v průměru uloví 4 králíky a vyrobí jednu past na králíky. Co se stane? Jak plyne čas, bude mít k dispozici každý den past na králíky, která mu umožní chytit králíka. Toto fakticky změní hranici produkčních možností.

Takže když udělá toto rozhodnutí, umožní mu tato investice chytit více králíků v dostupném čase. Za předpokladu, že tak udělá, hranice produkčních možností ... Dostupnost pasti na králíky mu nedovolí vyrobit více pastí na králíky za den. Takže maximální počet králičích pastí, které může vyrobit za den, je stále 3. Ale nyní může chytit 6 králíků za den. Takže to může vypadat asi takto.

Nyní může přestat vyrábět králičí pasti a chytit 6 králíků za den, s jedinou pastí, kterou má nebo může pokračovat a chytit 5 králíků za den a stále vyrobit jednu další past na králíky za den. A možná se tak rozhodne. Ale to může být kdekoli na této křivce hranice produkčních možností. Může tedy prohlásit, že ho uspokojí sníst 4 králíky za den. Vyrobím tedy 2 pasti na králíky každý den. A nyní, po uplynutí dalšího dne, bude ještě produktivnější a tím také produkce.

Označme si tento bod PPF1, jako hranice produkčních možností po jednom dni. A následně po uplynutí 2 dní řekněme, že vybral tento scénář. Nyní vyrobil 2 králičí pasti. Očividně, toto je... možná přeháním, jak rychle může růst jeho produktivita. Ale možná nyní nová hranice produkčních možností vypadá asi takto. Nyní má 2 králičí pasti. Nebo může mít další 2 králičí pasti. Už jednu má. Nyní má po třech dnech tři králičí pasti.

Za předpokladu, že se bude věnovat čistě výrobě králičích pastí, může chytit 8 králíků za den. Nebo si může vybrat nějakou kombinaci mezi. Tato křivka by rozhodně neměla růst. Nechci vytvořit dojem, že rostla a pak klesala. Prostě probíhala zpříma, zhruba takto jako zde. Takže tato část zde, kterou budu nazývat PPF2. Tak co dělá náš lovec-sběrač, v tomto scénáři právě tady, dělá investici. Hromadí kapitál. Právě tady. Vybírá, místo konzumace všech svých zdrojů.

Existují 2 věci, které může udělat. Může využít všechen svůj čas k čisté spotřebě ulovit co nejvíce zajíců za den a potom je všechny sníst, čistá spotřeba. Nebo může omezit svojí spotřebu a následně využít svoje zdroje jako investici do budoucna. Takže toto představuje investici. Toto zvyšuje jeho produktivitu. Toto představuje jeho spotřebu. Existuje základní úroveň spotřeby, tak aby vůbec přežil. Ale za předpokladu, že investuje, zvýší se jeho celkové produkční možnosti.

Takže když se na něj podíváme jako na samostatnou ekonomiku, investicí do využití zdrojů, namísto jejich celkovou spotřebou, využitím části jeho zdrojů a v tomto případě jeho zdrojem je čas a znalost. Investicí do některého zdroje, je schopen zvýšit svojí produktivitu. A pakliže se na něj podíváme jako na ekonomiku, zažívá ... Ekonomický růst. Existuje několik typů investic o kterých se budeme bavit v několika dalších videích. V tomto případě hromadí kapitál.

Vytváří nástroje, které zvýší jeho produktivitu v budoucnu. Další typ investice, je prostě změna produkční technologie, technologická změna, která zajistí, že jeho zdroje jsou ještě lepší. Takže může mít ... Můžeme si nakreslit další hranici produkčních možností mezi výrobou pastí na králíky a investicí do výzkumu a vývoje pro výrobu efektivnějších pastí na králíky.

Takže se může rozhodnout pro jednu z těchto dvou věcí. Ale co bych chtěl, abyste se odnesli z tohoto videa, je pochopení, co může hranice produkčních možností změnit. Můžete se stát více produktivní, za předpokladu, že investujete do výzkumu a vývoje nebo hromadíte kapitál. A v této ukázce to byla výroba pastí na králíky.

Comparative Advantage Specialization and Gains from Trade
Pojďme se nyní posunout ze světa lovců a sběračů na trh se stolním nádobím. Řekněme, že budeme mluvit o dvou produktech - dvou typech stolního nádobí. Na téhle křivce máme hrnky, a na téhle křivce máme talíře. A řekněme, že máme výrobce, Charlieho, a kdyby měl celý svůj čas soustředit na hrnky, mohl by vyprodukovat - jen napíšu 10, 20, 30. Kdyby měl celý čas soustředit na hrnky, mohl by vyrobit 30 hrnků a kdyby se měl celou dobu soustředit jen na talíře, mohl by vyrobit 10 talířů.

Budeme předpokládat, že má lineární hranici produkčních možností (PPF). Takhle bude jeho PPF vypadat. Zakreslíme to, vlastně spojíme tyhle dva body. Chci, aby to vypadalo víc jako čára. Tohle je, jak to nejlépe dokážu. Tohle tady je Charlieho PPF. Zamyslíme se nad jeho náklady obětované příležitosti. A protože tohle je lineární PPF, jeho náklady obětované příležitosti se neměni. Sklon téhle čáry se nemění. Není to žádná křivka ve tvaru luku, kterou jsme viděli u lovců a sběračů.

Budou to fixní náklady obětované příležitosti jednoho produktu ve vztahu k jinému v jakémkoliv bodě této hranice produkčních možností. Řekněme, že jsme tady, věci zjednodušší, budeme-li přemýšlet jen o koncových bodech. A on vyrábí 30 hrnků, jaké jsou jeho náklady obětované příležitosti na výrobu 10 talířů? Na výrobu 10 talířů se bude muset vzdát těchto 30 hrnků. Jeho náklady obětované příležitosti na výrobu 10 talířů se rovnají 30 hrnkům.

Nebo, pokud chcete náklady obětované příležitosti na jeden talíř, vydělíte obě strany 10 a dostanete náklady obětované příležitosti na jeden talíř rovnající se 3 hrnkům. To stačí. Teď se podívejme na stejný scénář nebo se podívejme na jíného výrobce na trhu se stolním nádobím. Pojmenujme ji Patty. Kdyby se Patty soustředila celý čas jen na hrnky, mohla by vrobit 10 hrnků za den a kdyby se soustředila celou dobu jen na talíře, mohla by vyrobit 30 talířů za den.

To je... a také má lineární hranici produkčních možností, tohle tady je PPF Patty. A podívejme se na její náklady obětované příležitosti na výrobu jednoho talíře. Náklady pbětované příležitosti, když je ona přesně tady, a soustředila se jen na hrnky a kdyby chtěla vyrobit 30 talířů a záměrně využívám koncové body, aby byl výpočet více zřejmý. Kdyby chtěla vyrobit 30 talířů, tak by se musela vzdát 10 hrnků. Její náklady obětované příležitosti na výrobu 30 talířů se rovnají 10 hrnkům.

Nebo pokud obě strany vydělíte 30, náklady obětované příležitosti na výrobu jednoho talíře vyjádřeno v hrnkách jsou 10 děleno 30, to je 1/3, 1/3 hrnku. Tohle je zajímavé, nyní můžeme porovnat jejich relativní náklady obětované příležitosti. Náklady obětované příležitosti Charlieho na výrobu talíře jsou 3 hrnky, náklady obětované příležitosti Patty na výrobu jednoho talíře je 1/3 hrnku. Pro Patty, zvlášť když se měří v hrnečcích, je levnější vyrobit talíř.

Má nižší náklady obětované příležitosti než Charlie ve výrobě talířů. Vzhledem k Charliemu řekněme, protože její náklady obětované příležitosti jsou nižší při produkci talířů, 1/3 ve srovnání se 3, řekněme, že Patty má komparativní výhodu u talířů vzhledem k Charliemu. A to není jen proto, že může vyrobit - Možná v dalším videu uvidíme situace, kde si tohle ukážeme. Nemusí to nutně být ani případ, kdy může vyrábět více talířů za určitý den.

To není důvod, proč má komparativní výhodu. Tomu se říká absolutní výhoda a o tom budeme mluvit víc. Ona má komparativní výhodu, protože její náklady obětované příležitosti jsou nižší. Její náklady obětované příležitosti na výrobu talíře jsou nižší než jsou pro Charlieho. Teď se na to podívejme z jiného úhlu. Kdo má komparativní výhodu u hrnků? Když vydělíme obě strany tohoto tady 3, prohoďmě obě strany, tak jsou Charlieho náklady obětované příležitosti na výrobu 3 hrnků rovny 1 talíři.

Nebo pokud vydělíte obě strany 3, jsou náklady obětované příležitosti jednoho hrnku 1/3 talíře. Když se podíváme na situaci Patty, prohoďmě tyhle dvě tady, tak jsou náklady obětované příležitosti pro 10 hrnků 30 talířů. Pokud obě strany vydělíme 10, tak jsou náklady obětované příležitosti na 1 hrnek rovny 3 talířům. A samozřejmě, a již jsme o tom před tím mluvili, jsou náklady obětované příležitosti 1 dodatečné jednotky totéž jako mezní náklady hrnku.

Každopádně kdo má nižší náklady obětované příležitosti při výrobě hrnků? Podívejme se, Charlie může vyrobit hrnek, nebo Charlieho náklady obětované příležitost pro výrobu dalšího hrnku jsou 1/3 talíře a Pattyiny jsou 3 talíře. Charlie má nižší náklady obětované příležitosti na výrobu hrnku. Je to jen 1/3 talíře ve srovnání se 3 talíři. Tady má Charlie komparativní výhodu. Co uvidíme, když se obě strany budou specializovat ve své komparativní výhodě a potom budou obchodovat, zda dokáží získat výsledky, které jsou za jejich hranicí produkčních možností.

Co můžeme například vidět, je, že můžou získat výsledek, kde je každý z nich schopen dostat 15 hrnků a 15 talířů, což by bylo nemožné, kdyby měli jen své vlastní zařízení. Pojďme se podívat, jak to vlastně udělají. Řekli jsme, že Charlie má komparativní výhodu u hrnků. Jeho náklady obětované příležitosti na výrobu hrnku jsou nižší než Pattyiny. Je to jen 1/3 talíře ve srovnání se 3 talíři. Nechme ho specialiovat se na hrnky. Specializace na hrnky.

Bude se specializovat na hrnky a Patty se ze stejného důvodu bude specializovat na talíře. Charlie specializující se na hrnky znamená, že se bude soustředit jen na hrnky. Bude každý den vyrábět 30 hrnků. A Pattyina specializující se na talíře znamená, že bude vyrábět 30 talířů denně. (Tohle udělám jinou barvou: fialovou). Ona bude vyrábět 30 talířů každý den. Teď si představte, budu zde dělat předpoklady, ale představte si, že oba dělají tohle, ale ani jeden nechce mít jen to, co vyrobí, chtějí nějakou jejich kombinaci.

Rozhodnou se obchodovat. A já teď zafixuju cenu. O trzích budeme mluvit více v budoucnu. Ale předpokládejme, že se dohodnou na výměně 1 hrnku za 1 talíř. A tohle oběma dává smysl, protože tato obchodovaná cena, nebo tahle tržní cena, je nižší než jejich náklady obětované příležitosti. Tady je Charlie, on vyrobí všechny hrnky, a se svým zařízením, kdyby chtěl talíř navíc, by se musel vzdát 3 hrnků, ale teď na trhu s touhle cenou, se musí vzdát jen 1 hrnku za jeden talíř.

Oběma z nich to dává smysl, protože tržní cena je nižší než jejich náklady obětované příležitosti. Určitě si raději pořídí talíř na trhu, než aby si ho musel vyrobit sám. Je to tak levnější. A totéž platí pro Patty. Má všechny tyhle talíře, ale když chce hrnek, sama by musela obětovat 3 talíře, aby ho mohla mít. Musela by se vzdát 3 talířů. Ale teď na trhu, se bude muset vzdát jen 1 talíře. Tohle je dobrý obchod, je to nižší než její náklady obětované příležitosti.

Bude chtít transakci provést. A tak to oba mohou udělat. Například Charlie může pokračovat ve výměně hrnků za talíře a mohl by skončit kdekoliv na téhle čáře. A Patty může vlastně udělat totéž. Mohla by měnit hrnky za talíře a skončit někde tady. Ale samozřejmě místo, kde skončí, závisí na tom, jak moc je ten druhý ochoten obchodovat. Ale řekněme, že se oba chtějí dostat na scénář 15-15, takže budou oba obchodovat 15 hrnků s tím druhým.

Charlie bude moct měnit 15 hrnků za 15 talířů a samozřejmě Patty bude měnit 15 talířů za 15 hrnků. A oba se budou moc dostat právě sem. Což je situace, která byla nedosažitelná, kdyby každý zůstal jen na svých vlastních produkčních možnostech. Doufám, že vás to zaujalo. Díky specializaci mohli získat tyto zisky z obchodu. Specializují se ve své komparativní výhodě.

Comparative Advantage and Absolute Advantage
V tomto videu se chci ujistit, že rozumíme rozdílu mezi "komparativní výhodou" a "absolutní výhodou". V minulém videu jsme viděli, že Patty měla relativně k Charliemu u talířů komparativní výhodu, protože její náklady příležitosti na produkci jednoho talíře byly nižší než Charlieho náklady příležitosti na výrobu jednoho talíře. Její byly jedna třetina hrnku a on měl tři hrnky. Proto u ní dávala smysl specializace na talíře.

Na druhou stranu Charlie měl komparativní výhodu u hrnků; jeho náklady příležitosti na produkci jednoho hrnku byly pouze třetina tácku, zatímco u Patty to byly tři tácky. Proto se specializoval na hrnky. Ale tohle si nesmíme splést s absolutní výhodou. Absolutní výhoda v určitém produktu znamená jen to, že jste v té věci produktivnější při stejném množství vstupů.

A proto, kdybychom vám jen dali tento graf, a vy jste nevěděli, kolik zaměstnanců má Charlie nebo Patty a kolik vstupů používají na produkci buď třiceti hrnků denně nebo třiceti tácků denně, nemohli byste ve skutečnosti o absolutní výhodě prohlásit vůbec nic. Ale pokud ve všech těchto scénářích předpokládáme, že mají stejné množství vstupů, tak pokud budeme uvažovat o táccích...

Řekněme, oba mají jednoho zaměstnance, možná jsou to oni sami, a podle tohodle jednoho vstupu, nebo stejného počtu vstupů, je Patty schopná vyrobit více tácků než Charlie pak je tedy pravda, že Patty bude mít absolutní výhodu u tácků. A pokud je při stejném počtu vstupů Charlie schopen vyrobit více hrnků než Patty, pak bude on mít absolutní výhodu u hrnků. Ale není to kvůli absolutní výhodě se na ně specializuje.

Ve skutečnosti ani nevíme, jaké jejich vstupy jsou. Je možné, že absolutní výhodu nemá. Možná Charlie potřebuje sto lidí na výrobu svých třiceti hrnků, zatímco Patty dokáže vyrobit deset hrnků s jedno osobou. V tomhle případě bude tedy mít absolutní výhodu Patty, jen to z tohodle prostě nebude zřejmé. Abych to vyjasnil chci tu načrtnout scénář, kde Charlie nějak zlepšil svou produktivitu a má ve skutečnosti absolutní výhodu u obou produktů ale stále se ukazuje, že dokud mají rozdílné komparativní výhody, tak pro ně má smysl se specializovat.

Tak tedy udělejme jiný scénář. Charlie se tedy dramaticky zlepšil. Takže si tu nakreslíme malý graf. Tohle je naše křivka hrnků a tohle je naše křivka tácků. Hrnky a tácky ... a dejme si sem trochu víc značek ... deset, dvacet, třicet a čtyřicet. A deset, dvacet, třicet a čtyřicet a vložíme Patty a předpokládejme, že Patty se nezměnila takže toto je její PPF, takže toto je PPF Patty, takhle. Ale řekněme, že Charlie se dramaticky zlepšil.

Takže Charlieho PPF vypadá takhle. Tak tohle je Charlieho PPF a teď vypadá takhle. Takže v jednom dni dokáže vyrobit - a předpokládejme že mají stejné množství vstupů- takže při použití stejného množství vstupů v daném dni vyrobí čtyřicet hrnků zatímco Patty jich můževyrobit jen deset. On tedy má absolutní výhodu u hrnků. Nebo ve stejný den při stejných vstupech může vyprodukovat čtyřicet tácků, zatímco Patty může vyrobit jen třicet.

Najednou má teď Charlie absolutní výhodu u obou produktů. Ale uvidíme, že pro ně specializace stále má smysl, protože mají rozdílné komparativní výhody; mají rozdílné náklady příležitosti. Takže to rozluštíme. Takže u Patty máme všechna čísla stejná - vlastně, nechte mě tady zkopírovat a vložit Pattyina čísla. Vlastně máme k číslům přístup rovnou tady, takže je nemusím kopírovat a vkládat. Ale teď se zaměřme na Charlieho nová čísla.

Tohle je Charliho PPF. Takže tohle je naše nové PPF pro Charlieho. Možná učinil nějakou investici nebo R&D, aby získal nové, skvělé, produktivní PPF. Takže jeho PPF vzrostlo. Jaké jsou tedy jeho náklady příležitosti? Řekněme, že se nachází tady - takže produkuje 40 hrnků - jaké budou jeho náklady příležitosti u produkce 40 tácků. No, na výrobu těch 40 tácků, se bude muset vzdát těch 40 hrnků. Takže jeho náklady příležitosti 40 tácků se rovnají 40 hrnkům.

Nebo vydělme obě strany : jeho náklady příležitosti na jeden tácek se rovnají jednomu hrnku. A teď už je matika jednoduchá: jeho náklady příležitosti na jeden hrnek se rovnají jednomu tácku. Díky téhle nové realitě - jak jsme si už ujasnili má Charlie absolutní výhodu u obojího. Při použití stejného množství vstupů může vyrobit více u obou věcí. Ale pamatujte, když mluvíte o absolutní výhodě musíte přemýšlet o množství použitých vstupů.

Kdo je takhle tedy produktivnější? Ale zaměřme se na komparativní výhodu. Když si vezmeme tácky, kdo má nižší náklady příležitosti na produkci tácku? Patty se nezměnila. Její náklady příležitosti na výrobu tácku je jedna třetita hrnku. Charlieho náklady příležitosti na výrobu jednoho tácku se zlepšily, ale stále jsou horší než Pattyiny. Přijde o jeden hrnek, aby mohl vyrobit tácek, ona se musí vzát jen jedné třitiny hrnku, aby vyrobila tácek.

Patty tedy stále má komparativní výhodu u tácků. A když se podíváme na náklady příležitosti u hrnků tak u Charlieho jsou náklady příležitosti na 1 hrnek rovny 1 tácku. Což je ve skutečnosti o trochu horší než před tím, ale jak uvidíme, nakonec je to dobrá věc, je jen celkově více produktivní. Ale jeho náklady příležitosti na jeden hrnek znamenají teď vzdát se jednoho tácku, zatímco předtím produkoval jednu třetinu tácku.

A to proto, že v tomto druhém scénáři byl více jednostranný, to je jeden způsob jak to říct. Ale jeho náklady příležitosti na výrobu hrnku jsou stále levnější než Pattyiny. Její náklady příležitosti na výrobu hrnku jsou tři tácky: její náklady příležitosti. Zatímco u něj je to jenom jeden tácek. Takže on má stále komparativní výhodu u hrnků. Takže Charlie by se měl specializovat na hrnky ... a Patty by se stále měla specializovat na tácky.

A abych ukázal, že stále mohou získat výsledek, který je i mimo Charliho Hranici produkčnch možností (PPF), takže se zamysleme nad tím, jak mohou obchodovat. Charlie se tedy bude specializovat na hrnku; bude přímo tady, vyrábět čtyřicet hrnků denně. A Patty se bude specializovat na tácky a bude přímo tady - použiju jinou barvu, tuhle použít nechci - ona bude přímo tady a bude vyrábět třicet tácků denně. Jak tedy mohou obchodovat k vzájemnému prospěchu?

No, jakýkoliv obchod, který je - za předpokladu, že nechtějí mít jen tácky nebo nechtějí mít jen hrnky. Jakýkoliv obchod, který je levnější než jejich náklady příležitosti bude dobrý. Takže například je Patty tady a vyrábí jen tácky. Její náklady příležitosti na hrnek jsou tři tácky. Takže ona bude ochotná obchodovat s čímkoliv, co je nižší než tři tácky za hrnek. za předpokladu, že to chce. Protože kdyby měla hrnek vyrobit sama musela by se vzdát tří tácků.

Tak řekněme, že Patty bude ochotná vyměnit jeden hrnek pardon, jeden tácek - ve skutečnosti bude ochotná vyměnit dva tácky za jeden hrnek. Takhle bude ochotná obchodovat, protože kdyby musela hrnek vyrobit sama, musela by se vzdát tří tácků za jeden hrnek. Takže je ochotná vyměnit dva tácky za jeden hrnek. A podívejme se, jestli bude Charlie ochoten vyměnit dva tácky za jeden hrnek. Tak on má všechny tyhle hrnky - kolik jich má na výměnu za tácky?

No, musí se vzdát jednoho hrnku za tácek. Teď bude muset odevzdat jeden hrnek za dva tácky, nebo se bude muset vzdát poloviny hrnku za tácek. U obou případů je to lepší, než jeho náklady příležitosti z pokusu získat ten dodatečný tácek. Takže bude taky ochoten měnit: dva tácky za jeden hrnek. Bude ochoten dát jeden hrnek za dva tácky. A abychom viděli, jak si přilepší, mohl mít čtyřicet hrnků nebo mohl jeden z nich mohl vyměnit -

Vlastně udělejme si scénář, kde ten jeden šálek vymění. Takže teď má jenom dvacet hrnků, ale těch dvacet vymění - vlastně to je špatný příklad protože Patty nebude mít dostatek hrnků. Tak řekněme, že vymění deset hrnků. Řekněme, že vymění deset hrnků za dvacet tácků Takže Charli vymění 10 hrnků za 20 tácků. Takže teď vyměnil deset hrnků a dostane dvacet tácků.

Takže teď skončí u tohodle dřívějšího scénáře, který byl nedosažitelný, když pracoval sám, když se nespecializovat a má zisk z výměny. Takže pro něj je to dobrý scénář. Získá přínos, který by jinak získat nemohl. Mohl by, v závislosti na tom, jak bude obchodovat, do určitého bodu, získat přínos protože Patty má jen třicet hrnků. Takže při nejlepším si může vzít všechny Pattyiny hrnky.

Takže by mohl získat něco podél té linky tadyhle. Ale pokud se podíváme na stejný scénář, Patty vyměnila dvacet tácků za deset hrnků: kam ji tohle staví? Takže ona vyměnila dvacet tácků, takže jí zbylo deset tácků, ale má deset hrnků, což ji posouvá právě sem. Znovu, za její hranici výrobních možností, takže to bude vypadat jako taky dost dobrá situace pro Patty.

Law of Demand
V tomto videu se budeme bavit o zákonu poptávky, který je jedním ze základů mikroekonomie. Naštěstí pro nás, se jedná o docela intuitivní myšlenku. Tento zákon nám říká, že pokud zvýšíme cenu statku (produktu), tak tím snížíme poptávané množství tohoto statku. Poptávané množství se sníží a vy si teď můžete představit opačný případ. Když se cena statku sníží, tak se poptávané množství statku zvýší.

Zákon poptávky říká, tak trochu obecně, což si ale ukážeme v několika následujících videích, že k tomu existuje několik výjimek. Pojďme se na toto podívat konkrétněji. a uvažujme poptávku po konkrétním statku. Zde bych chtěl s vynaložením všech sil osvětlit jednu věc tak, aby bylo vše dostatečně jasné. Když mluvíme o slově POPTÁVKA, tak v ekonomickém slova smyslu nemáme na mysli množství.

Dále předpokládejme, že se ostatní proměnné nemění - - tomuto předpokladu říkáme ceteris paribus, neboli "za jinak stejných okolností". A to při všech vztazích mezi cenou a poptávaným množstvím. Pokud mluvíme o skutečném množství, tak bychom měli říci poptávané množství.

POPTÁVKA a POPTÁVANÉ MNOŽSTVÍ jsou dvě různé věci. Pokud jste nyní trochu zmatení, tak věřím a doufám, že na konci tohoto videa rozdíl mezi poptávkou a poptávaným množstvím se stane trochu jasnější, Rozhodně však vše pochopíte během příštích několika videí. Protože se v tomto videu zaměřujeme na to, jak se poptávané množství mění ve vztahu k ceně. V další části videa budeme mluvit o celém vztahu a také o tom, jak se mění poptávka na základě různých faktorů.

Ale k věci, řekněme, že přemýšlím o vydání vlastní Sci-Fi knihy, o vesmíru nebo něco takového...nevím...prostě vydat svou knihu... Takže, vydám e-knihu...e-book. K tomu jsme udělali nějaké průzkumy trhu nebo prostě víme, jaká je cena nebo jak je poptávka ovlivněna cenou, nebo jak je cena ovlivněna poptávkou. A my si to teď ukážeme v DEMAND SCHEDULE, což bude ve skutečnosti jednoduchá tabulka, která ukazuje, jak cena... a teď jsem vlastně udělal svou první chybu.

Řekl jsem jen, jak cena ovlivňuje poptávku. Měl bych ale říct, jak cena ovlivňuje poptávané množství, a jak souvisí poptávané množství s cenou. Takže. Schéma poptávky ukazuje vztah mezi cenou a poptávaným množstvím za jinak stejných okolností. Budeme si ukazovat několik variant - scénářů. Tento sloupec je pro varianty. Tento sloupec je pro cenu a v tomto sloupci bude poptávané množství. Takže varianta... Řekněme varianta A. Cenu své knihy jsem stanovil na $2 (Dollary).

Mnoho lidí si za tuto cenu stáhne knihu. Bude to 60 000 lidí, kteří si mou e-knihu za tuto cenu stáhnou. Scénář B. Mohl bych zvýšit cenu o $2 (Dollary). Cena je teď na $4 (Dollarech), což "zahubí" hodně poptávky. Nyní se poptávané množství sníží a knihu si stáhne 40 000 lidí. Pak tu máme na variantu C. Pokud by se cena zvýšila o další $2 (Dollary), tak jsem na $6 (Dollarech). To snižuje poptávané množství na 30 000. Budu ještě pokračovat.

Varianta D, cenu zvednu o další $2 (Dollary). Takže za 1 knihu teď dostanu $8 (Dollarů). Nyní se sníží poptávané množství na 25 000. Udělám ještě jednu variantu. Kterou barvu jsem ještě nepoužil...? Žlutou ještě ne... Scénář E, zvýším cenu na $10 (Dollarů). Nyní je poptávané množství 23 000. Tento vztah přímo tady ukazuje zákon poptávky. A tato tabulka ukazuje, jak je poptávané množství ovlivněno cenou a naopak. Ukázali jsme si znázornění poptávky pomocí tabulky.

Použijme tuto tabulku a její hodnoty, nakresleme KŘIVKU poptávky. Vyneseme tyto body do grafu a nakreslíme křivku, která tyto body spojuje. Protože se ale nejedná o jedinou možnost - variantu, cokoliv mezi nimi je také možné. Mohli bychom stanovit cenu na $2,01 (Dollarů) za knihu. Mohli bychom účtovat $4,50 (Dollarů) za knihu. A to je to, co poptávková křivka zachycuje lepším způsobem, protože je spojitou křivkou a ne jen výčtem 5 bodů. Udělejme to.

Zakresleme to do grafu. Toto je jedno z těch pravidel ekonomie, kterých nejsem obdivovatel, protože se často mluví o změnách ceny a jak se tím mění poptávané množství. A v tradiční... obvykle v matematice a ve vědě, věc, kterou měníte, si obvykle dáte na vodorovnou osu. Takže řízen podle zvyklostí ekonomie bych měl vynést cenu na vodorovné ose. Ale způsob, jakým se to dělá obvykle je, že cena je vynesena na svislé ose. Na to jste již běžně zvyklí.

Já udělám totéž. Dám cenu na vertikální osu a poptávané množství na vodorovnou osu. Poptávané množství jde až do 60 000 kusů. 10..20..30..40..50..60 Tak to je 10... to je v tisících 0... 30... omlouvám se 45... 40... 50 a 60 a to je v tisících. A cena jde až na $10 (Dollarů) od $2 (Dollarů) do $10 (Dollarů). Řekněme, že to je 2..4..6..8 a 10. Teď si zaneseme jednotlivé varianty. Varianta A, cena je $2 (Dollary) 0 000 ks je poptávané množství.

To je scénář A, přímo támhle. Scénář B, kdy cena je $4 (Dollary) poptávané množství je 40 000. $4 (Dollary), 40 000 ks, to je přímo támhle. To je scénář B. Scénář C, $6 (Dollarů), 30 000 ks. Scénář D, $8 (Dollarů), 25 000 ks. $8 (Dollarů), 25 je asi někde tady. Vypadá to jako 25 000 přímo mezi nimi. To je dost blízko. Tak, že právě tam je varianta D. A pak konečně varianta E, $10 (Dollarů), 23 000 ks. Tak to by mohlo být. To je scénář E.

My můžeme mít vlastně ceny kdekoliv mezi tímto a možná, že můžeme jít ještě dál. OK, dobře. Takže pokud bych měl nakreslit křivku poptávky, mohlo by to vypadat nějak takto. Křivka poptávky by měla vypadat podobně, -Snažím se co nejlépe nakreslit souvislou křivku-čáru- což by mohlo vypadat nějak takhle. Mohlo by to pokračovat dál, dál a dál. A to jsou dva způsoby, jak zobrazit poptávku. Vrátím se k tomu, co jsem řekl před chvílí.

Poptávané množství je kolik jednotek - kusů jsou lidé ochotni za danou cenu si stáhnout, resp. koupit mé e-knihy za jinak stejných okolností. Když hovoříme o poptávce jako takové, tak mluvíme o tomto celém vztahu. Poptávku tedy můžeme vyjádřit pomocí této tabulky. Nebo jinak jako křivku poptávky. Pokud by se poptávka změnila, budeme mít ve skutečnosti jinou křivku. Tato křivka by se posunula - posun křivky nebo by se změnily záznamy v této tabulce.

Pokud se změní poptávané množství, pohybujeme se podél této křivky - pohyb na křivce. Když budou stejné okolnosti a pouze změníte cenu. Doufám, že je to jasné. Za jinak stejných okolností pokud neměníte pouze cenu, tak neměníte poptávku. Měníte poptávané množství. Poptávka, za jinak stejných okolností, je tento vztah. V příštích několika videích, se budeme zabývat tím, co se stane pokud změníme některé z těchto dalších faktorů - okolností.

Price of Related Products and Demand
Mluvili jsme trochu o zákonu poptávky... který nám říká, že pokud se nic nemění a zvýšíme cenu statku... pak poptávané množství tohoto statku se sníží. Selský rozum - když snížíme cenu... poptávané množství vzroste. A uvidíme to ve zvláštních případech tohoto jevu. Na co se chci zaměřit v tomto videu... jsou další věci, které jsme ponechali stejné... které nám umožňují pronést tento výrok, které nám dovolí pohybovat se po této křivce.

Zamyslete se - když změníme některou z těchto hodnot... tak ostatní ponechané jinak bez změny... jak to změní podobu křivky? Jak to skutečně změní... celý vztah mezi cenou a požadovaným množstvím? A tak první z nich, na kterou se zaměříme: Prvním je cena konkurenčních statků. Cena konkurenční statků. Takže pokud předpokládáte, že cena... doopravdy bych neměl říkat konkurenčních statků. Budu říkat cena příbuzných statků protože... uvidíme, že ne všechny jsou konkurenční.

Cena příbuzných statků je jedna věc... kterou považujeme za konstantní když... zůstala nezměněna když ukazujeme toto spojení. Předpokládáme, že další věci se nemění. Nyní, co by se stalo, pokud tyto věci změníme? Představte si, řekněme, že ceny ostatních eknih rostou. Cena ostatních eknih jde nahoru. Co to udělá... s naším vztahem cena-požadované množství? Pokud ostatní ceny vzrostou... nyní najednou má ekniha... bez ohledu na to, na jaké ceně jsme... v každém bodu ceny.. má ekniha se stává žádanější.

Při ceně 2 dolary je pravděpodobnější, že ji lidé budou chtít... více lidí ji bude chtít... protože ostatní zboží je dražší. Za 4 dolary ji bude chtít víc lidí... za 6 dolarů ji bude chtít víc lidí... za 8 dolarů ji bude chtít víc lidí, za 10 dolarů ji bude chtít vic lidí. Pokud by se tak stalo... posunulo by to celou poptávkovou křivku doprava. Takže by vypadala nějak takto... mohla by vypadat nějak takto. Nazveme to Případ 1. To je Případ 1. A tyto další eknihy... můžeme je nazývat substituty pro můj statek. Takže tady toto Tyto knihy jsou substituty. Lidé by mohli říct: Víš, tyhle knihy vypadají srovnatelně... pokud je jedna dražší a druhá levnější... asi budu číst jednu nebo druhou. Takže aby toto prohlášení... s cílem zůstat podél této křivky... musíme předpokládat, že tato věc je neměnná. Pokud se změní, povede to k posunu křivky. Pokud ostatní eknihy zdraží... posune to pravděpodobně naši křivku doprava. Pokud ostatní knihy zlevní... posune to celou naši křivku doleva. Takže se mění naše poptávka... mění se celý náš vztah, To je přesun poptávky doprava. Napíšu to, povede to k posunu poptávky... takže celý vztah: Poptávka doprava. Chci si být jistý, že tuto situaci chápete. Pokud zachováme vše ostatní bez změny... pohybujeme se po dané poptávkové křivce. V podstatě říkáme: poptávka... vztah cena - poptávané množství zůstává stejné... a můžeme vybrat cenu... a dostaneme určité poptávané množství. Pohybujeme se podél křivky. Pokud změníme jednu z těch věcí... můžeme posunout křivku. Jednou změníme tuto tabulku poptávky... což změní tuto křivku. Nyní, pokud existují další spojené produkty... které nemusí být pouze substituty. Takže pro příklad se zamysleme nad Případem 2. Řekněme, že cena Kindle (čtečky) vzroste.... takže cena Kindle, nechte mě to napsat: Cena Kindle jde nahoru. Kindle nyní není substitut. Lidé nekupují eknihy... nekoupí si eknihu nebo Kindle. Kindle je komplement, potřebujete Kindle nebo Ipad... nebo něco takového, abyste mohli číst eknihu. Takže tohle je komplement. Komplement. Takže pokud cena komplementu roste... a to je něco... jedna z věci, kterou mohou lidé používat ke čtení mé knihy... pak se vlastně, za jakoukoliv stanovenou cenu... sníží poptávané množství, Takže v této situace, kdy má kniha stojí 2 dolary... vzhledem k tomu, že méně lidí si pořídí čtečku... nebo museli použít více svých peněz... na nákup Kindlu... budou mít méně na nákup mé knihy... nebo jen méně lidí bude mít Kindle. Při každé dané ceně klesne poptávané množství. Za každou danou cenu. A tak se v podstatě posune... změní to celou poptávkovou křivku. Posune to poptávkovou křivku doleva. Takže tady to je Případ 2. Můžete si to představit dalším způsobem... pokud Kindle zlevní, tak by to posunulo... mou křivku poptávky doprava. Klesne-li cena substitutů... pak to může posunout celou mou křivku doleva. Takže můžete přemýšlet o těchto případech. A skutečně Vám doporučuji... přemýšlejte a sami je načrtněte, přemýšlejte o statcích... může to být ekniha nebo jiný druh statku... a přemýšlejte o tom, co se stane. Zaprvé přemýšlejte o tom, co jsou to příbuzné statky... substituty a potencionální komplementy... a pak se zamyslete nad tím, co když se tyto ceny změní. A vždy mějte na paměti rozdíl mezi poptávkou... což je celý vztah, celá křivka... podél které se pohybujeme, pokud vše ostatní zůstane nezměněno... a mění se pouze cena... a požadované množství, což je určité množství... za určitou cenu, když se nic dalšího nemění.

Changes in Income, Population, or Preferences
Prošli jsme všechny ostatní věci, u kterých jsme předpokládali, že jsou konstantní, abychom se pohybovali podél křivky poptávky. A teď vyjmenujeme několik dalších. A ještě než udělám další, promluvme si o těch, které jsme už zmínili. Jedna z věcí, o které jsme řekli, že je konstantní, (Nechte mě to napsat.) Zůstávají konstantní. Jedna z věcí, které zůstávají konstantní při pohybu podél poptávkové křivky, přitom se samotná poptávka neposune, křivka se neposune, je cena přiřazeného zboží. Další věc, o které předpokládáme, že je konstantní, je cenové očekávání našeho zboží. A nyní si vypíšeme seznam několika, které jsou docela intuitivní. Ale to uvidíte v dalších videích, že jsou často výjimky i u tohoto. Druhá věc, která je konstantní, která zůstává na křivce poptávky, je příjem. A to je docela intuitivní. Co by se stalo, kdyby příjem každého vzrostl? A ve skutečnosti, by se doopravdy zvýšil? Inu, pak náhle, by měli k dispozici větší příjem. Možná, aby to utratili za něco jako jsou e-knihy. A tak, pro každý cenový bod by poptávka vzrostla. Takže by vzrostla poptávka. A opět, když mluvíme o zvyšující se poptávce, mluvíme o posunu celé křivky. Nemluvíme o určitém množství poptávky. Příjem narůstá, potom poptávka narůstá. Poptávka narůstá. A pamatujte si, když poptávka narůstá, mluvíme o tom, že se celá křivka posouvá doprava. V jakémkoli cenovém bodě budeme mít větší poptávané množství. Takže celá křivka celá tato křivka by se změnila. A stejně, pokud by příjem klesl, poptávka by klesla. A jak uvidíme v dalším videu, je to vlastně docela zajímavé, i když to není vždy ten případ. Toto platí jen pro běžné zboží. "Běžné zboží". A v dalším videu se podíváme na podřadné zboží, kde toto nutně neplatí. Nebo podle definice pro podřadné zboží by to nebyl tento případ. Nyní ty ostatní, které jsou spíše intuitivní, je populace. Opět, pokud populace vzroste, je jasné, že v každém cenovém bodě, to bude chtít více lidí. Takže by to posunulo křivku poptávky doprava nebo by to způsobilo vzrůst poptávky. Pokud by populace klesla, klesla by poptávka, což znamená, že křivka poptávky by se posunula doleva. A poslední, o čem budeme mluvit... A pamatujte, všechny tyto věci máme konstantní, aby se nám nezměnila poptávka. Poslední jsou preference. Předpokládáme, že vkus lidí a preference se nezmění, zatímco se pohybujeme podél určité křivky poptávky. Pokud se preference skutečně změní, změní se křivka. Například, pokud je náhle autor knihy v nějakém velmi populárním pořadu, všem to napoví, že je to nejlepší kniha, co kdy byla napsána, potom preference vzrostou, což způsobí nárůst poptávky. V jakémkoli daném cenovém bodě bude více lidí ochotno koupit si danou knihu. Pokud by se naopak ve stejném pořadu odhalilo, že autor má špinavou minulost a ukázalo by se, že autor celou knihu opsal, potom by poptávka klesla. Celá poptávka nezávisle na cenovém bodě... by při jakékoli cenovém bodě... poptávané množství by vlastně klesalo.

Normal and Inferior Goods
V tomto videu se chci zaměřit na poptávkovou křivku týkající se dvou rozdílných produktů. Zde tedy máme nějaký notebook, který se nachází na trhu. A tohle, řekněme, je nejlevnější auto, které se na na trhu vyskytuje. Jde vlastně o auto z roku 1985, předpokládejme tedy, že jde o nejlevnější auto na trhu. Představme si nyní jejich předpokládanou poptávkovou křivku. Na svislou osu tedy umístíme cenu a na vodorovnou osu umístíme množství. A tady udělám úplně to stejné. Zde tedy máme cenu a tady pak množství. Obojí splňuje zákon poptávky. Pokud je cena opravdu vysoká, poptávané množství bude u laptopu velmi nízké a stejně tomu bude i zde. A pokud bude cena nízká, poptávané množství poroste. Poptávková křivka by tedy mohla vypadat nějak takto. Poptávková křivka může vypadat jako přímka, nebo může být opravdu křivkou. Zde tedy máme současnou poptávku po notebooku. Všechny ostatní faktory jsou vyrovnané, takže se nebudeme zabývat posunem křivky, o čemž jsme mluvili v předchozích videích. Nyní nakreslím podobnou poptávkovou křivku pro tento velmi levný automobil. Je-li cena vysoká, jen velmi málo lidí si auto bude chtít koupit. Nebudu udávat konkrétní cenu, ale hlavní myšlenka je ta, že čím bude cena vyšší, tím méně lidí si auto bude chtít koupit. Čím bude cena nižší, tím více lidí bude mít o auto zájem. Tato křivka bude mít stejný tvar. Povede tedy z levého horního rohu do pravého dolního rohu. Tím splní zákon poptávky. Zde tedy máme současnou poptávku. Nyní se podívejme, jak se může poptávka po tomto rozdílném zboží měnit v závislosti na změnách příjmů. Zaměřme se tedy na faktor příjmů, příjmový efekt, a podívejme se jak se tyto dva produkty mohou měnit. Předpokládejme tedy, že příjmy obyvatelstva se zvýší. Stane se to, že pokud lidé více vydělávají, obzvláště v reálu, mají víc peněz, které mohou utratit za cenu, která je jim nabídnuta. Bude tedy poptáváno větší množství. Při určité ceně, je v tomto případě poptávka vyšší. Jsou-li tedy vyšší příjmy, poptávka vzroste. A v grafu se teto růst poptávky projeví posunem celé křivky doprava. Zde tedy vidíme, že poptávka roste. Poptávka se zvýší se zvýšením příjmů. Je to naprosto smysluplné. A pokud by se příjmy snížily, snížila by se také poptávka, neboť lidé by měli méně peněz, za něž by si mohli koupit například právě tento notebook. A takhle je to u většiny zboží. Funguje to následovně. Zvýší-li se příjem, zvýší se poptávka a celá křivka se posouvá doprava. Sníží-li se příjem, sníží se poptávka a celá křivka se posouvá doleva. Takto to chodí u běžného zboží. Přímo zde tedy máme běžné zboží. Nyní si představme, co se stane s nejlevnějším autem na trhu. A předpokládejme, že se nacházíme ve vyspělé zemi, kde má téměř každý nějaké auto. Co se tedy stane, zvýší-li se příjem? Lidé tedy mají více peněz, ale utratí je za nejlevnější auto na trhu? Ve většině případů, když vzroste příjem v obecném měřítku, lidé si řeknou: "Máme trochu více peněz, možná bychom si mohli koupit trochu lepší auto." Tudíž, a vlastně možná především, lidé, kteří si toto auto chtěli koupit za danou cenu si nakonec vlastně řeknou: "Počkat! Nyní si můžu dovolit lepší auto!" Řeknou si: "Tohle není bezpečné, nebo možná ne tak bezpečně jako jiná auta. Chci udělat dojem na své přátele ze střední a tak dále. S tímto autem se tedy stane něco velmi divného. Něco se stane s poptávkou po tomto autě. Klesne. A celá křivka se tedy posune doleva. Příjem má tedy na toto zboží zvláštní vliv. Lidé si pravděpodobně řeknou: "Víte, co? Já si můžu prostě vybrat jiné zboží. Můžu získat zboží, které budu mít raději, než se snažit získat více z této věci. Poptávka tedy klesne. A toto zboží pak nazýváme zbožím podřadným. Podřadné zboží je tedy zboží, které lidé nebudou chtít, budou-li mít více peněz. V tom případě budou poptávat, řekněme, méně podřadné zboží. Můžeme na tento problém nahlížet i z jiného pohledu. Pokud se bude snižovat příjem a více lidí bude mít nedostatečný rozpočet, nebudou si moci dovolit Mercedes nebo BMW, nebo dokonce ani středně velký sedan. Snižuje-li se tedy příjem a lidé začínají být v úzkých, bude jich více chtít tohle auto, ke kterému se budou muset uchýlit, neboť budou finančně omezeni, budou si muset utahovat opasky a tehdy nastává tato zvláštní situace. Situace, kdy snižuje-li se příjem, poptávka by se zvýšila. Příjem se snižuje a poptávka stoupá. Pamatujte, že hovoříme o poptávce. Hovoříme o posouvání celé křivky. Při určité ceně, poptávané množství poroste. Protože předpokládáme, že tohle je nejlevnější auto na trhu. A podobně, pokud se příjem sníží ve vztahu k běžnému zboží, stane se to, co očekáváte. Poptávka se sníží. Tudíž se u podřadného zboží děje opak, než u zboží běžného. Hovoříme-li o důchodovém (příjmovém) efektu, u podřadného zboží sledujeme opačnou aktivitu než u zboží běžného a to proto, že lidé chtějí změnit toto zboží v případě, že jejich příjem stoupá, nebo si jej koupit nechtějí, či si chtějí koupit něco lepšího. A pokud jejich příjem klesá, řeknou si, že si tuto věc musí koupit, protože jim nic jiného nezbývá.

Inferior Goods Clarification
Pocítil jsem určité nejasnosti týkající se posledního videa o podřadných statcích. Tak jsem si řekl, že udělám další. Pojďme tedy udělat... Dejme tomu, že na trhu jsou 3 auta. A to, co chci udělat je... Zdálo se mi, že si někteří lidé myslí, že považuji auto všeobecně za podřadný statek. A to není, co jsem chtěl říct. Říkal jsem, že pokud žijeme v realitě, kde každý vlastní auto, auto je potom nutnost k životu a to platí ve většině rozvinutého světa. Říkal jsem, že nejlevnější auto na trhu by mohlo být považováno za podřadný statek. Abychom se nad tímto zamysleli, zamysleme se nad celou populací. Řekněme, že tato čára - tato čára představuje veškerou populaci u nás v naší rozvinuté zemi, kde každý vlastní auto. A řekněme, že toto auto představuje modrá barva. Řekněme, že třetina lidí má právě teď toto auto. Nyní řekněme, že docela dost lidí má tohoto sedana střední velikosti. Toto je pravděpodobně auto které by většina lidí chtěla. Je o něco bezpečnější, o něco větší. Má silnější motor. To je tedy místo, kde sedí nejvíce lidí. A pak tu máme super - tento druh luxusního auta - možná Rolls Royce. To je tedy velmi malá část. Tento konec čáry představuje chudé - Tady jsou chudí v naší populaci. A zde jsou bohatí. Toto platí při určitém příjmu. Mohli bychom říct, že toto je pravda v určitém cenovém bodě. Uvidíme ale - o čem budeme mluvit je hlavní dopad na poptávku - na celé křivce a v jakémkoli cenovém bodě - vždy za předpokladu, že zde je nejdražší tady je něco mezi a tady je nejlevnější. Co se stane, když příjem vzroste? Příjem vzroste. No, ti velmi chudí si nebudou schopni bezpodmínečně vyměnit své auto za tohoto sedana střední velikosti. Ačkoli možná budou mít větší příjem na jiné věci - nebo mohou dostat hezčí verzi tohole. Ale z větší části, budou stále řídit toto auto. Ale na jakési hranici tady když příjem vzroste, budou existovat lidé, kteří si budou moci dovolit auto střední velikosti. A to je, co chtějí. Tito lidé tedy mohou začít kupovat auto střední velikosti. A co se pak stane tady? Možná je zde pár lidí tady na hranici, kteří mají takové peníze, aby si pořídili tohle velmi drahé auto. A vyhovuje to jejich vkusu. A velmi malé procento vzroste i tady. A co se zde stalo? Když příjem vzrostl, poptávané množství po tomto nejmenším autě se v určitém cenovém bodě snížilo. Ale poptávka po tomto autě střední velikosti vzrostla. Sebralo to daleko větší kus z této modré, než bylo vzato z oranžové. A také poptávka po tomto velmi drahém autě vzrostla. To platilo v určitém cenovém bodě. Ale za předpokladu, že toto je nejdražší auto, toto středně drahé a tohle to nejlevnější, by tohle nejspíš platilo v jakémkoli cenovém bodě. A tak máme tento fenomén, že když příjem vzrostl - poptávané množství po tomto autě v různých cenových hladinách - Dovolte mi nakreslit skutečnou poptávkovou křivku. Pro toto auto, tady je cena, tady poptávka. Jestliže stará křivka poptávky vypadala nějak takto, říkáme, že když o tom přemýšlíme, nejprve myslíme na - zvažujeme tento cenový bod, víme, že když příjem vzrostl v určitém cenovém bodě, poptávané množství se snížilo - a to by platilo pro jakýkoli cenový bod - za předpokladu, že toto je stále nejlevnější auto. V jakémkoli cenovém bodě byste měli pokles v poptávce. Pamatujte si. Když mluvíme o poklesu v poptávce, zároveň mluvíme o posunu celé křivky. Nemluvíme jen o jednom konkrétním množství. Byla zde další zajímavá otázka, která byla položena. A je to velmi milá a rafinovaná věc k zamyšlení. Stále kreslím tyto posouvající se křivky a jestli té otázce rozumím dobře, otázka je, zda se křivka, když se pohybuje, musí se nutně posunout úplně? Nebo se to někdy mění? Posouvá se více v určitém cenovém bodě nebo v jiném? A jednoduchá odpověď je, že může Ve skutečnosti v několika málo případech by to pravděpodobně byl dokonalý posun. Záleží v jakém cenovém bodě jste, posun by byl pravděpodobně trochu jiný. Skutečný tvar křivky se může změnit když se pohybuje. Tak či tak, zpět k tématu. Vidíme, že toto levné auto mělo neobvyklou vlastnost, že když vzrostly příjmy, poptávková křivka se posunula doleva. A to je proč tomu říkáme podřadný statek. Tato dvě další auta, když- Toto je cena a toto poptávka. Tato další dvě auta, když příjem vzrostl - Toto je poptávková křivka na začátku. Když příjem vzrostl, poptávka vzrostla. Celá křivka se posunula doprava. Takže jsou normální. Takže toto jsou normální statky.

Law of Supply
Hodně jsme mluvili o poptávce, teď se podívejme na nabídku! A pro tento příklad použijeme hroznové víno. Budeme předstírat, že jsme vinaři. Pro začátek vám představím (a možná to budu na počest hroznů psát fialově) zákon nabídky, který podobně jako zákon poptávky dává intuitivně smysl. Považujeme-li všechny hodnoty za konstantní, a v dalších videích si řekneme, co se stane, změníme-li některé z těch hodnot, které teď považujeme za konstantní. Ale pokud považujeme vše ostatní za konstantní a jediná věc, kterou měníme, je cena, tak zákon nabídky říká, že pokud cena roste, budu používat P pro cenu, pokud cena roste, tak nabídka, tedy abych se opravil, nabízené množství roste. A můžete si představit, že pokud cena klesá, nabízené množství klesá. Možná jste si již všimli, že jsem si dal pozor na to, abych řekl nabízené množství. Stejně jako tomu bylo u poptávky. Když mluvíme o růstu či poklesu poptávky, mluvíme o posunu vztahu cena/množství. Pokud mluvíme o konkrétním poptávaném množství, říkáme poptávané množství a ne pouze poptávka. To je naprosto stejné u nabídky. Když mluvíme o konkrétním množství, musíme zmínit množství. Pokud mluvíme o zvýšení nabídky, mluvíme o posunu celého vztahu, ať už nahoru či dolů. Ujistěme se, že nám to dává smysl, a myslím, že dává. Představme si, že jsme vinaři. Zde nakreslím tabulku nabídky. Nabídka... Tabulka nabídky hroznů je ve skutečnosti přehled ukazující vztah, pokud jsou ostatní hodnoty konstantní, mezi cenou a nabízeném množství. Ukážeme si několik scénářů, jako jsme to udělali u poptávky. Scénáře... Naši cenu dáme sem a bude to cena za libru hroznů a toto je množství vypěstované za časový úsek. A pokaždé, když uděláme tyto nabídkové či poptávkové tabulky, mluvíme o daném časovém úseku. Může to být za den, za měsíc nebo třeba za rok. Ale jenom s udáním času to bude dávat smysl. Jaké množství bude vypěstované za den, pokud toto je cena? Neřekli jsme za den... Nevíme tedy, o čem mluvíme. Nabízené množství... Řekněme scénář A. Pokud je cena za libru hroznů 50 centů, 0 centů za libru. Udělám to se zaokrouhlenými čísly. Chápete proč. Cena za libru je 1 dolar. Považujme to za relativně nízkou cenu. Dále budeme uvažovat nejúrodnější půdu, na které je snadné pěstovat hrozny a možná úrodnou a levnou půdu, aby ji nikdo jiný nechtěl využít na jiné věci. Je dobrá pouze na pěstování hroznů. Poskytneme... (toto je cena za libru), v této situaci vypěstujeme tento rok 1 000 liber. Nikdy jsem víno nepěstoval, vlastně nevím, jestli je to přiměřené množství, ale dejme tomu 1 000 liber. Teď scénář B. Řekněme, že cena vzroste na dva dolary. Nejenom, že nyní vypěstujeme stejné množství jako předtím, ale taky si můžeme chtít koupit další půdu, půdu, která může mít jiné využití, půdu ne úplně vhodnou pro víno. Ale koupíme ji, protože nyní můžeme za hrozny dostat více a tak jsme možná nyní ochotni vyprodukovat 2 000 liber. A tak bychom mohli pokračovat, to samé se děje pořád dokola. Pokud by cena byla 3 dolary za libru, chtěli bychom pěstovat ještě víc a možná jsme dokonce ochotni více pracovat nebo zasadit révu blízko sebe nebo možná chci ještě více půdy pro víno, kterou bych předtím využil na jiné plodiny. A tak potom pěstuji 2 500 liber. Ukáži ještě jeden scénář. Scénář D. Cena vzroste na 4 dolary za libru. Platí to samé, přestávám pěstovat jiné plodiny a používám půdu pro víno, protože cena hroznů je tak vysoká a tak vyprodukuji 2 750 liber. Nyní můžeme nakreslit křivku nabídky, stejně jako jsme kreslili poptávkové křivky. A je tu přesně stejná konvence, kterou nemám moc rád, totiž že cena je na vertikální ose. Jak vidíte, o ceně mluvíme jako o nezávisle proměnné. Ne vždy o ní tak mluvíme, a v matematice a dalších vědách se nezávislá proměnná umisťuje na vodorovnou osu. Ale konvence v ekonomii je umístit ji na vertikální osu. Cena je na vertikální ose a je to cena za libru. A na vodorovné ose je vypěstované množství (v tisících). Napíšu sem "vypěstované množství". Dejme tomu další rok, předpokládáme, že toto vše je pro příští rok a mluvíme o tisících liber. Napíšu tisíc liber. A tak vidíme, jak se od 1 000 blížíme ke 3 000. Tohle je 1 000, je to 1 na 1000 liber, tohle jsou 2 000 a tohle jsou 3 000. Cena roste až na čtyři dolary, takže 1, 2, 3 a poté 4. Můžeme propojit tyto body, jde o konkrétní body na nabídkové křivce. Při ceně 1 dolar dodáme 1 000 liber. To je scénář A. Při ceně 2 dolary dodáme 2 000 liber. To je scénář B. Při ceně 3 dolary dodáme 2 500 liber. dolary... omlouvám se... Jak vidíte, spletl jsem si osy. Toto je cena. To je to, o čem jsme mluvili takhle, vidíme to jako věc, která se mění, ačkoli ne vždy to musí být tímto způsobem. Takže 1 dolar - 1000 liber, 2 dolary - 2000 liber, dolary - 2500 liber. Asi zde. To je zhruba 2500. Nakreslím to modře, aby nás to nemátlo. 3 dolary - 2500 liber. Asi takhle. Toto je scénář C. A teď scénář D, 4 dolary. Ještě to trochu upřesním, protože jdeme trochu blízko. Těchto 2500 liber nás dostane sem. Toto je scénář C. A nyní scénář D, 4 dolary - 2750 liber. 750 je asi tady. To jsou 4 dolary. To je scénář D. A pokud je spojíme, měly by nám vytvořit naší křivku nabídky. Bude to vypadat asi takhle. Je zde určitá minimální cena, abychom vůbec dodali nějaké hrozny. Nebudeme je přece dávat zadarmo, ta minimální cena bude asi tady, tak abychom vůbec začali produkovat hrozny. Asi takhle bude vypadat naše křivka nabídky. Nyní si uvědomte, že jediná věc, kterou tu měníme, je cena. Pokud by se měnila pouze cena, pohybovali bychom se po této křivce. V dalších videích budu mluvit o věcech, které jsme doposud považovali za konstantní, a co by udělaly při jakékoliv dané ceně s touto křivkou nebo co by s touto křivkou udělaly obecně.

Factors Affecting Supply
V minulém videu jsme si představili zákon nabídky a zdravý rozum nám říká, že pokud udržíme stejné podmínky, tak jestli cena nějakého produktu vzroste vznikne větší motivace, pro více výrobců, danou věc produkovat nebo k tomu, aby daný výrobce vyráběl víc. To už jsme viděli. Jak se cena zvyšuje, pohybovali jsme se po nabídkové křivce a vyráběné množství se zvyšovalo. O čem chci mluvit v tomto videu jsou všechny věci, které jsme udržovali na stejné úrovni v posledním videu. A první z nich se nazývá "cena vstupů". Nebo jiné označení stejné věci: "výrobní náklady". Takže pokud cena vstupů, - možná cena práce, lidí, kteří budou muset sbírat hrozny; nebo cena paliva, které potřebujeme k převozu hroznů; nebo půda pokud se něco z toho zvýší tak v uvedeném cenovém bodě vyděláme méně peněz. Je tu menší motivace danou věc dělat, obzvlášť pokud daná situace platí pouze v případě hroznů. Možná si řeknete: "Dobře, pokud je teď dražší získat semena hroznů možná bychom měli pěstovat něco jiného, protože už nemáme tak velký zisk z jedné libry hroznů." Takže pokud cena mých vstupů nebo velikost mých nákladů vzroste až k nějakému stanovenému cenovému bodu, budu chtít vyrábět méně. Pokud cena vstupů vzroste, moje nabídka klesne. To se stává v tomto cenovém bodě, kdy vydělám méně peněz, takže budu chtít méně vyrábět nebo budu chtít vyrábět něco jiného. Tudíž bych posunul celou křivku nabídky na levou stranu. A též, i minimální cena - potřeboval bych dodat něco z toho - by se zvýšila, když posuneme křivku doleva, protože teď mě z ničeho nic stojí víc vyrábět dokonce i první jednotku. Podobně, když cena mých vstupů klesne, nyní, z ničeho nic, v jakémkoli daném cenovém bodě bude produkce hroznů ziskovější a já budu mít větší motivaci třeba vyrábět více hroznů vzhledem k jiným produktům a využít víc půdy pro hrozny než pro jiné produkty a pak bychom celou křivku posunuly doprava. Nyní se zamysleme nad příbuznými produkty. Takže co se stane s cenou příbuzných produktů? A když o tom přemýšlíme, nechceme o tom přemýšlet z hlediska poptávky, protože mluvíme o nabídce. Chceme se nad tím zamyslet z pohledu výrobce. Takže když přemýšlíme o příbuzných produktech chceme přemýšlet o substitutech produkce. Možná jsem farmář, (já vím o farmaření velmi málo, takže ani nevím jestli je tohle možné) ale možná o své půdě říkám: "Dobře, kus mé půdy osázím hrozny a na dalším budu pěstovat borůvky." A tak se stane co, pokud cena souvisejícího zboží - přesněji borůvek - co se stane pokud cena borůvek stoupne? Dobře, pokud cena borůvek stoupne, tak bych si řekl: "Hej, víš, možná bych měl pěstovat víc borůvek", a přidělím víc své půdy borůvkám než hroznům. A tak, znovu pokud cena příbuzných produktů... dobře, záleží na tom, kterých z příbuzných produktů... ale pokud cena substitutů daného produktu - takže cena jiných věcí, které mohu vyrábět... pokud cena jiných věcí, které mohu vyrábět vzroste, pak má nabídka hroznů, ještě jednou - moje nabídka hroznů se sníží. Důležité je si to za každé z těchto podmínek jen pořádně promyslet. Nedívejte se jen na to, co zde píšu a zkuste si to nějak zapamatovat, utvořit, zformovat. Je to opravdu jen způsob, jak o věcech přemýšlet. "Hej, očividně, když budu vydělávat víc peněz díky borůvkám - teď z ničeho nic - tak přidělím víc půdy borůvkám než hroznům." Nabídka hroznů se sníží. Teď se nad tím zamyslete, co se stane s počtem dodavatelů. "Počet dodavatelů" A tenhle je... to dá rozum: čím víc lidí bude dodávat, tím vyšší bude nabídka. Takže počet dodavatelů se zvýší... a teď, tohle je křivka, možná, agregátní nabídky. Takže pokud se zvýší množství dodavatelů, poté se zvýší i agregátní nabídka v jakémkoli daném cenovém bodě. Pokud se počet dodavatelů sníží, pak se sníží také agregátní nabídka v jakémkoli daném cenovém bodě. Takže tohle, doufám, je jakž takž jasné. Můžeme mluvit o věcech jako je technologie. A to je jen... možná je tu nějaké inovace, nějaký nový druh semena, který při stejném množství práce, při stejném množství půdy, může plodit mnohem více hroznů. Takže pokud využijeme nějaké technologické vylepšení, (Za předpokladu, že neprocházíme nějakými těžkými časy) pokud provedeme technologické vylepšení, tak to zvedne nabídku. Můžete o tom přemýšlet i takto: možná se zlevní výroba, takže je to vlastně to samé. Cena vstupů se může snížit, takže to zvýší nabídku. Nebo si řeknete: "Hele, podívej. Na těchto nových druzích vinné révy, které jsme teď zasadili, vyroste víc hroznů, takže budeme produkovat víc." A pak poslední, který dnes vysvětlím, a ten je trochu divný v analogii s hrozny, jsou "očekávané budoucí ceny". Takže očekávané budoucí ceny - cenová očekávání. Opusťme teď hrozny, protože hrozny podléhají zkáze, kazí se. Není to tak, že si je můžete schovat na později a později je použít. Ale řekněme, že jste výrobce ropy. Ropa je něco, co si můžete uskladnit a použít později. Pokud dnes očekáváte, že ceny ropy budou neutrální, a pak, třeba zítra, jste si z ničeho nic jistí, že ceny ropy budou v budoucnosti stoupat, jste si jistí, že za rok touhle dobou budou ceny ropy na svém vrcholu, jaká je vaše motivace? Dobře, všechnu svou ropu byste měli uskladnit. Neprodávejte ji dnes, počkejte a prodejte jí v budoucnu, pokud jste si jistí že se tohle stane. Takže pokud očekáváte... pokud tu je změna.. v očekávaných budoucích cenách. Pokud se pohybujete směrem od neutrální k očekávaným cenám v budoucnu nahoru, poté výrobky uskladněte. Nemůžete uskladnit hrozny, protože se kazí. Ale jste schopni, nevím, je zpracovat na víno nebo něco takového. Ale pokud mluvíme o něčem jako je ropa, asi byste si řekli: "Hele, proč bych měl čerpat všechno to pevně dané množství ropy ze země dnes a prodávat za dnešní nízké ceny. Já dnes snížím nabídku, abych mohl prodávat v budoucnu." Takže pokud jsou očekávané budoucí ceny z neutrálních na... očekáváte, že budoucí ceny se dramaticky zvýší, poté současná nabídka, - a to je... Chtěl bych jen zdůraznit tím, že napíšu slovo "současná" - současná nabídka se sníží takže to můžete uskladnit a prodat v budoucnu.

Market Equilibrium
Řekněme, že jsme na trhu s jablky. Co chci dělat v tomto videu je zamyslet se nad poptávkou a nabídkou jablek za různé ceny. Takže si tady nakresleme malý graf. A již víme: tato vertikální osa je cenovou osou. Řekněme že to je cena za unci. A horizontální osa, to je množství. Množství jablek. Udělejme si tu několik označení. Řekněme, že to je 1 dollar za unci, dva dollary za unci, tři dollary za unci, čtyři dollary za unci, a pět dollarů. A řekněme, že to je tisíc vyrobených uncí. Určili jsme si období, takže řekněme, že to je vše za další týden. To je 1000 uncí, dva tisíce, tři tisíce, čtyři tisíce, a pět tisíc. Nyní se zamysleme nad nabídkovou a poptávkovou křivkou pro tento trh, nebo potenciální nabídkovou či poptávkou křivkou. Takže nejprve udělám poptávku. takže pokud by cena jablek byla skutečně vysoká Nabádám vás k tomu, vždy myslet na tohle, když chcete nakreslit vaší nabídkovou a poptávkou křivku pokud by cena jablek byla skutečně vysoká co by se stalo spotřebitelům? Dobře, nepoptávali by tolik takže poptávané množství by bylo nízké takže pokud by cena byla vysoká, možná by poptávané množství bylo 500 jablek. Ještě jednou. Buďte opatrní. To je poptávané množství za 500 dollarů. Nic než, že je poptávka za 500 dollarů. Poptávka je jistý vztah.

Changes in Market Equilibrium
Co chci dělat v tomto videu, je jak se může nabídka a nebo poptávka změnit na základě změn některých faktorů na trhu a pak se zamyslet nad tím, co to může způsobit s rovnovážnou cenou a rovnovážným množstvím na trhu. Tak tedy řekněme, že v nějakém období takhle vypadá křivka nabídky, a takto vypadá poptávka a poté se zničehonic stane toto. Je objeveno nové jablko odolné vůči nemoci, co se stane v dalším obdobi? Dobrá, jablko odolné vůči nové nemoci je objeveno, je to něco, co zcela zřejmě bude mít dopad na pěstitele a dodavatele (poskytovatele). Zničehonic budete mít méně jablek náchylných k nemoci a tak budou pěstitelé schopni vypěstovat více jablek, takže v jakékoliv dané ceně se množství nabízených jablek posune nebo můžete říct, že křivka celkové nabídky je posunuta napravo a nabídka jde nahoru a zjevně, pokud teď máme nemoci odolná jablka dokonce i naše minimální cena produkování jablek je nižší Nyní, když máme křivku nabídky posunutou tímto směrem, posunutou doprava co se stane s rovnovážnou cenou? Naše původní rovnovážná cena byla tady, naše nová rovnovážná cena..takže tohle je ta původní a toto je nová rovnovážná cena, předpokládáme, že poptávka se vůbec nezměnila takže toto je naše nová rovnovážná cena, takže nová rovnovážná cena je nižší, takže šla cena dolů. A nemusíte, mohli jste pravděpodobně důvod, kvůli kterému jste si vzali e-class ale tohle je způsob jakým se můžete nad tím zamyslet, zamyslet se nad tím, jak se křivky mění. Teď se pojďme zamyslet o tomto možném vývoji. tak tedy toto je před tím, takže všechny tyto příklady, toto je graf ukazující co se stalo před tím, událost nastala, tak toto je předtím a studia zveřejňují jak jablka pomáhají předejít rakovině. Takže, co se stane? Nikdo nechce rakovinu a více lidé bude dychtit po jablkách, to změní preference zákazníků, budou preferovat jablka dokonce více když jsou..když jsou v supermarketu. Takže toto zcela zjevně ovlivňuje poptávku zákazníků. a v dané ceně zákazník bude chtít dostat, lidé budou poptávat větší množství jablek, množství poptávaných jablek půjde nahoru. Takže křivka poptávky se posune doprava nebo můžete říct, že se posune nahoru. tak to je nová křivka poptávky, takže zde jde poptávka nahoru a dovolte mi napsat tady v této situaci šla nabídka nahoru tady jde poptávka nahoru, a co se stane s cenou? Toto je naše původní rovnovážná cena a toto je naše nová rovnovážná cena Cena se zjevně zvedla Momentálně tady, pojďme se zamyslet také o množství v první situaci Toto je naše původní rovnovážné množství, toto je naše nové rovnovážné množství Množství se zvedlo což dává smysl Pokud méně jablek odumírá, cena jde dolů, více lidí je chce koupit, Zde, cena šla nahoru a co se stalo s množstvím? Množství. Toto je naše původní rovnovážné množství, toto je naše nové rovnovážné množství Množství se také zvedlo Více lidí si chce koupit jablka, nechtějí dostat rakovinu Teď se zamysleme nad dalším možným vývojem zde Průmysl mošťu z hrušek vysílá reklamní kampaň Z tohoto důvodu, pojďme předpokládat, že stejní pěstitelé, kteří pěstují jablka mohou také pěstovat hrušky. Začíná to být zajímavé Takže máte pár zajímavých věcí Vysíláním této reklamní kampaně..předpokládáme, že je to dobrá kampaň to zjevně posune poptávku po moštu z hrušek nahoru oproti mostu z jablek většina lidí když myslí na mošť, mají na mysli jablečný mošť nyní se zničehonic objevuje mošť z hrušek. To posune poptávku po jablečném moštu dolů Takže toto je, poptávka po jablečném moštu jde dolů Pokud poptávka po jablečném moštu jde dolů výrobci jablečného moštu budou poptávat méně jablek To znamená, že poptávka po jablkách půjde dolů při jakékoliv dané ceně, poptávka po jablkách půjde dolů takže se křivka poptávky po jablkách posune doleva Měl bych říct při jakékoliv ceně, poptávané množství půjde dolů takže celá křivka, celý vztah se posune doleva Teď to ale není vše, co se může stát protože, pokud se na to podíváte z pohledu dodavatelů Nevím, jestli je to opravdu tak, ale pojďme předpokládat že farmáři, kteří pěstují jablka, mohou také pěstovat hrušky tak tedy, oni mohou říct..dobrá, nyní je zde větší poptávka po hruškách dělají tuto reklamní kampaň a nejspíš cena hrušek vzorste Mohou říct, dobrá..budu věnovat více své půdy pěstování hrušek a méně půdy jablkám a tak nabídka jablek může klesnout Posune se to také doleva. Takže obě se posouvají dolava teď se to tu bude dít? poptávka šla dolů a nabídka šla dolů, obě se posunuly doleva Dobrá, tady je jak jsem to zakreslil. Tohle byla naše původní rovnovážná cena, tohle je naše nová rovnovážná cena Ve skutečnosti to vypadá přesně tak, jak jsem to zakreslil tady..že se to nezměnilo Rovnovážné množství rozhodně Tohle byla naše původní rovnovážná cena, tohle je naše nová rovnovážná cena zcela zřejmě se množství posunulo dolů. Byl to špatný den pro jablka.. ale cena se nezměnila, protože alespoň v příkladu předpokládáme, že farmáři také produkují méně jablek vychází to tak, že jsem to mohl zakreslit dvěma způsoby. Dovolte mi to zakreslit jinými způsoby zde Takže množství rozhodně.. Takže pojďme se zamyslet nad jinými možnými vývoji. Dovolte mi to zakreslit trochu odlišně Řekněme, že nabídka jde dolů prudčeji Řekněme, že se nabídka posune úplně nabídka se posune opravdu dozadu. Teď co se stane? Dobrá teď naše rovnovážná cena jelikož snížení nabídky bylo extrémnější než poptávky nyní..a teď to opravdu záleží na tvaru křivky, a to vše Hlavní věcí je si to odůvodnit, abychom viděli, jaké jsou opravdové výsledky. ale v této situaci, zničehonic, cena jde nahoru ale množství rozhodně stále jde dolů Takže v tomto případě, jediná věc, v které si můžete být vždy jisti je to, že množství jde dolů ale cena jde nahoru, kvůli tomuto účinku nabídka jde dolů rychleji než poptávka. Takže cena jde nahoru teď bych mohl udělat jiný možný vývoj kde možná nabídka stěží vtrhne nebo možná poptávka půjde dolů prudčeji Dovolte mi zakreslit kam nabídka stěží vtrhne takže možná se nabídka, posune jen o trošku doleva takže možná křivka nabídky vypadá takto nyní zničehonic, množství rozhodně půjde dolů takže ve všech možných vývojích, množství půjde dolů ale zrovna jsem udělal tři případy vývoje, kde cena mohla být neutrální cena může vzrůst nebo klesnout. Takže v podstatě nevíte co se stane s cenou na základě toho Měli byste se skutečně podívat na momentální křivku a vidět jaké jsou rovnovážné ceny Teď se podívejme na tohle. Sběrači jablek se sjednocují a poptávaná mzda se zvedá Tohle je problém pro dodavatele. Takže zničehonic, jeden z výrobních nákladů což je práce, vzrostl takže výrobní náklady..cena produkce..vzrostly Nyní při dané ceně, mají menší zisk méně ochotní produkovat jablka takže při dané ceně, mluvíme tedy o dodavatelích při dané ceně, budou nabízet menší množství to vede k menší nabídce když méně nabízíte, co se stane? dobrá, vaše rovnovážné množství, tohle je původní, tohle je nové rovnovážné množství rozhodně jde dolů a co se stalo s cenou, za předpokladu, že se nic nezmění u poptávky? Takže toto byla původní rovnovážná cena, tohle je nová rovnovážná cena, šlo to nahoru Množství šlo dolu a cena šla nahoru doporučuji vám..měl jsem vám říct na začátku, abyste zkusili toto sami ale doporučuji vám zkusit přijít s jiným řešením myslete na situace sami a myslete na jiné trhy než jsou jablka

Price Elasticity of Demand
To, o čem v tomto videu budeme přemýšlet je elasticita (pružnost) poptávky. elasticita - pružnost poptávky. A co to je? Je to posouzení toho, jak se změní poptávané množství, když se změní cena nebo jak působí změna ceny na poptávané množství. Takže změna v ceně ... ovlivní množství (tady dávejte pozor) ... Když mluvíme o poptávce, mluvíme o celé křivce. Poptávané množství je zvláštní druh množství. ... A to je způsob, jakým my, ekonomové - já doopravdy nejsem ekonom, ale když už probíráme ekonomii, můžeme předstírat, že ekonomové jsme -- Způsob, jakým ekonomové tento jev měří, je % změna v množství (Q) ku % změně ceny (P) ... A důvod, proč to měří tímto způsobem místo toho, aby řekli jen 'změna v množství ku změně ceny', je ten, že pokud byste počítali změnu v množství ku změně v procentech, dostali byste číslo, které je vypovídající jen pro jednotky, které jste použili. Takže by záleželo na tom, jestli vyjadřujete množství v hodinách, týdnech nebo rocích. A tak byste dostali pokaždé jiná čísla, závisející na časovém rámci nebo na jednotkách, které byste použili. Ale když používáte procenta, dostanete číslo bez jednotky. Protože procenta vyjadřují změnu v nějakém množství, které je tímto množstvím vyděleno, takže se jednotky navzájem vykrátí. A důvod, proč je to pojmenováváno 'pružnost' -- tohle by vám mělo dávat nějaký smysl -- nebo důvod, proč JÁ si rád myslím, že je to tak pojmenované, je ten, že pod pojmem pružnost si přestavím něco, co je pružné - na příklad gumičku nebo gumový řemen. A když si vezmete gumičku a zkusíte ji natáhnout, jestli se něco nestane - řekněme, že tato je nepružná (neelastická) Tak když za ni zatáhnete, nebudete ji moct natáhnout moc. Bude docela tuhá, takže se příliš nenatáhne. Takže když je něco neelastické vzhledem k tomu, kolik síly vynakládáme, není možné s tím moc pohnout. A když je něco elastické, používáme-li tu stejnou sílu jako předtím, budeme moct danou věc roztáhnout hodně. Takže tady ta je pružná a tato analogie by tedy trochu mohla dávat smysl i v případě naší dané ceny a poptávky. Něco je elastické... jen to s dovolením napíšu Pružné - napíšu raději "hodně pružné". Velmi pružné, pokud při dané změně ceny, dostaneme -- a zvláště, budeme také trochu mluvit o % -- ale zpět - pokud při dané změně ceny dostaneme velkou změnu poptávky. Takže se změní velké procento Teď budu s dovolením mluvit o procentech. Uvažujeme-li % změnu P, dostaneme obrovskou změnu v Q. To by byla situace pružnosti. Takže P si můžete představit jako sílu a Q, poptávané množství, jako do jjaké délky se daná věc může roztáhnout. A to je důvud proč o té věci budeme říkat, že je velmi elastická; stejně jako je pružná gumička. Ale pokud je něco velmi nepružné, neelastické, v případě malé % změny P dostaneme velmi velmi malou změnu v Q. Takže jestliže nám to -- Stejně jako v případě gumičky -- při stejné použité síle nejde moc natáhnout, je to neelastické. Pokud jsme schopni danou věc hodně natáhnout, je pružná. Stejně je to s cenou a množstvím. Jestli pro danou změnu v ceně, jestli se poptávané množství, tedy % poptávaného množství, změní hodně, jedná se o případ pružnosti. Pokud se to nezmění tolik, jedná se o nepružnost. Teď, když jsme si to ujasnili, pojďme skutečně vypočítat pružnost (elasticitu) několika bodů jež leží na křivce poptávky tady. Myslím, že nám to dá lepší základy. Zvláště proto, že tu můžeme najít -- pojmenoval bych je jako -- neobvyklé způsoby počítání % změny v množství a % změny v ceně. Protože dostaneme vždy stejné číslo, ať už počítáme s kladnou nebo zápornou hodnotou změny v ceně je to v obou případech stejné, je jedno, jestli se jedná o změnu kladnou nebo zápornou, jestli uvažujeme propad nebo nárůst ceny. Teď si tady s dovolením udělám trochu místa, protože teď chci zapojit trochu opravdové matematiky. A tohle budeme vlastně opakovat v tom, co se právě chystám udělat a k tomu budu potřebovat trochu volného místa. Tak si s dovolením vymažu tohle a taky tohle tady. A co teď plánuji udělat, je, že budu počítat pružnost poptávky v několika různých bodech podél křivky nabídky, která je přímo tady. Takže první bod bude A a poté B; takže si tady vytvořím další sloupeček. Pojmenujeme ho E (elasticita) vlastně budeme mít sloupeček, který bude pružností nabídky, takže napíšeme E s dolním indexem d a tady další, akorát s absolutní hodnotou. Protože záleží na -- občas je dobré uvažovat číslo, které bude mít tendenci být záporné a jindy se zase dívat na jeho absolutní hodnotu. Takže se podíváme na oba případy a budeme sledovat, co to skutečně znamená. Řekněme, že cena spadne z bodu A do bodu B. Takže změna z bodu A do bodu B nám dá změnu $1; jedná se o změnu - $1 v ceně. A zároveň dostaneme kladnou, tedy tohle je změna - $1 v ceně, a dostaneme kladnou hodnotu $2 -- haha, promiňte -- dostaneme změnu v kladných číslech, přibydou nám 2 hamburgery v poptávaném množství. Takže co je v tomto případě pružnost poptávky? Napíšeme to tady; napíšu to stejnou barvou jako bod A. Tedy pružnost poptávky je, vzpomeňte si, je % změna v množství, takže -- nechejte mě to napsat -- % změna množství ku % změně ceny. A co tady máme -- co je naše % změna v množství? Bude to ta změna v množství vzhledem k nějakému základnímu množství. Takže naše změna v množství je 2, bude to tedy rovno 2 ku -- teď v tradičním vyjádření -- a to je něco, co bych chtěl objasnit, že je trochu neobvyklé, jakým způsobem to provádímě, ale děláme to tímto způsobem, abychom dostali stejnou pružnost poptávky, ať vycházíme z bodu A do bodu B nebo z B do A, nebo - jednoduše řečeno - dostaneme stejnou pružnost poptávky podél tohoto celého úseku křivky. Místo toho, abychom jen vydělili změnu v množství vydělenou naším počátečním bodem, to, co chci udělat je, že vydělím změnu v množství váženým průměrem našich počátečních a koncových bodů. Takže to bude 2 ku -- a teď vlastně počítáme s konkrétními čísly -- vlastně ne, pojďme o tom ještě popřemýšle. Co je vážený průměr čísel 2 a 4? No, jako průměr dostaneme číslo 3. To je průměr čísel 2 a 4. Mohl bych napsat -- teď to s dovolením napíšu, aby to bylo jasné. Tohle tady -- tohle sem -- to je plus 4 ku 2. To je způsob, jakým získáme 3. To je způsob, jakým můžete vypočítat průměr. Dobře, takže když tohle bude naše poměrná změna, pak ji budeme chtít vynásobit číslem 100 -- krát 100 -- abychom dostali procento. A teď - co je naše změna v ceně? No, teď uděláme tu stejnou věc: procentní změnu v ceně. Naše změna ceny je -1. Takže to bude -1 ku -- a teď to ještě zopakuji; nemůžeme jen mít -1 děleno -9 -- Musíme to vydělit průměrem 8 a 9, a tedy průměr 8 a 9 je 8,5 potom vynásobíme číslem 100, abychom dostali procento. Teď se tyto stovky očividně vykrátí a takže nám zbyde -- když dělíte zlomkem, je to stejná operace jako když násobíte jeho převrácenou hodnotou. Takže dostaneme 2/3 krát -8,5/1 neboli krát -8,5 -- krát -8,5. Vytáhneme si kalkulačku a bude to -- takže 2, tedy vynásobím to 2, krát -8,5 a potom vydělím 3, což nám dá -5,6667, což je opravdu -5 a 2/3. Takže jen přepíšu tu zápornou hodnotu -- zaokrouhlím to na -5,67. Takže to je přibližně -5,67. Takže tady to -5,67 a tahle absolutní hodnota je evidentně jen 5,67. A klidně si ověřte, že dostaneme stejnou pružnost poptávky, když použijeme tuto techniku, kdy používáme průměr základu našeho procenta, když budeme postupovat v případě ceny z 9 do 8 jako když půjdeme z 8 do 9, což je rozdílné od případu, kdybychom použili jako základ 9 nebo jen 8. Takže to, co jsme tady vypočítali, je elasticita poptávky nejen bodu A -- můžete se na to trochu dívat jako na průměrnou pružnost poptávky na tomto krátkém úseku křivky (která je v tomto příkladu úsečka) ku této části oblouku. Takže tuto část napíšeme právě sem a tady napíšu absolutní hodnotu. Absolutní hodnota naší elasticity poptávky je rovna 5,67. Teď pojďme udělat to stejné se 2 úseky, které máme tady. Teď budeme přemýšlet, co se stane -- co se stane, když budeme vycházet z C do D. Takže naše pružnost poptávky tady je -- vycházíme z bodu C do D, tady máme změnu v množství, ještě jednou, rovnou +2 a naše změna v ceně, taky ještě jednou, je -1. Ale uvidíme, že navzdory tomu, že změna v množství ku změně v ceně je stejná, dostaneme odlišnou pružnost poptávky, protože vycházíme z odlišných počátečních bodů. Naše počáteční a koncové body v případě ceny jsou menší, a naše počáteční a koncové body v případě množství jsou větší. Takže nám to změní procento. Pojďme se podívat, co dostaneme. Takže naše procentní změna v množství -- máme změnu v množství rovnou číslu 2 a pak máme průměr množství, což je 9 plus 11, což je 20, vydělíme 2 a máme 10. Tohle všechno ku změně -- procentní změně ceny -- takže máme -1, -1 (teď si obrazovku posunu trochu dolů) -1 děleno změna ... -1 děleno průměrná cena. Takže -1 je změna v ceně a my to chceme vydělit průměrem ceny. Takže, 5,50 plus 4,50 je 10 dolarů děleno 2 je 5. Takže průměrná cena je 5. A teď můžeme čitatel vynásobit 100 a jmenovatel také 100, ale to nic nezmění, protože můžeme 100 vydělit v podstatě obě čísla. Takže tohle se rovná 2 ku 10 krát ... dělení zlomkem znamená to stejné jako násobení jeho převrácenou hodnotou -- krát -5 ku 1, a to se nám líbí, protože 2 ku 10 je to stejné jako 1/5, /5 *-5/1, to je -1. Takže to zapíšeme sem, takže naše elasticita poptávky právě tady je -1, nebo její absolutní hodnota je 1. Takže absolutní hodnota elasticity poptávky, přímo tady je rovna 1. A teď pojďme zkusit ještě jeden úsek, a pak si možná v dalším videu můžeme přemýšlet nad tím, co nám to sděluje. Takže pojďme přemýšlet; dokončíme tento poslední úsek, jen tak k procvičení. Radím vám, abyste si video pozastavili a zkusili si to sami. A tak, budeme přemýšlet o této části přímo tady. Takže ještě jednou, naši změna v množství je + 2 a naše změna v ceně je -1. A naše elasticita poptávky: Změna v množství, 2, ku průměrnému množství, které je 17. Změna v ceně je -1, ku průměrné ceně: + 2 děleno 2 je 1,50 dolarů, nebo 1,50 dolarů, což je přímo mezi těmito dvěma. Děleno 1,50 dolarů. Ani čitatel, ani jmenovatel nemusíme násobit 100, protože ty se právě vyruší. Takže dostaneme 2 ku 17 krát minus -- no můžeme to jen napsat jako $1,50 ku 1. A to se rovná -- zase si vatáhneme naši kalkulačku -- Tak tose rovná – já to jen napíšu, no, to bude opravdu jen -3 ku 17, souhlasíte? *-1.50 je -3, ku 17 se rovná – -3 děleno 17 – se rovná -0,1, řekněme raději -0,18. Tak tady to je. -0,18, a její absolutní hodnota je 0,18. Elasticita poptávky tady je tedy 0,18. A tady vás nechám a v následujícím videu budeme trochu přemýšlet o číslech, která jsme tady vypočítali.

More on Elasticity of Demand
Co chci dělat v tomto videu je přiblížit trochu více výsledky posledního videa. Ujistěte se, že mají intuitivní a matematický smysl pro nás protože se něco děje trochu zvláštně. Měli jsme lineární poptávkovou křivku přesně tady, která znamená každou změnu v ceně přesně tady. Takže ve všech příkladech, zda jsme šli z A do B nebo z C do D nebo z E do F, měli jsme $1 pokles v ceně. měli jsme $1 pokles v ceně.....$1pokles v ceně. A pokaždé jsme měli $1 pokles v ceně měli jsme $2 růst, pardon, měli jsme růst o 2 jednotky v poptávaném množství. Takže jsme měli růst o 2 jednotky v poptávaném množství. To je lineární poptávková křivka. Ale navzdory faktu, že pro každý dollarový pokles v ceně, jsme měli stejný růst v poptávaném množství. Čím nepatrnější neintuitivní věc se stala byla ta, že jsme měli trochu, měli jsme odlišnou - ve skutečnosti velmi odlišnou elasticitu poptávky. A mohli byste si představit, že to pravděpodobně mělo něco co dočinění s faktem, že elasticita poptávky je založena na % změně množství vzhledem k % změně v cenách, namísto jen změny v množství prostřednictvím změny v ceně. Byla to jen změna v množství lomeno změna v ceně, mohli bychom dostat něco... mohlo by to být konstantní. Ale viděli jsme velmi velmi odlišné výsledky. Když se podíváte blíže na tyto, zaměřme se na oblast mezi A a B přesně tady, kdy jsme měli $1 změnu v ceně. Naše $1 změna v ceně byla na relativně rozsáhlé základně, naše cena byla již vysoká. Zapamatujme si, abychom vymysleli % změnu, použili jsme $1 nad průměrem, váženým průměrem z našich 2 bodů. takže nemůžeme udělat $1 lomeno 9 protože pak bychom měli odlišnou elasticitu když bysme šli z A do B než když bysme šli z B do A. $1 lomeno 9 versus $1 lomeno 8 by vám dal 2 odlišná procenta. Namísto toho, řekněme $1 lomeno 8,5. Takže tato procentní změna byla v desetinách zatímco procentní změna v množství bude 67% lomeno průměrné množství 3 v této oblati právě tady. Takže jste měli relativně rozsáhlou, ve skutečnosti docela rozsáhlou % změnu v množství oproti relativně malé % změně v ceně. % oproti něčemu co je v přibližně uprostřed desetin procentního podílu. A to je proč absolutní hodnota naší elasticity poptávky byla relativně rozsáhlé číslo. Pokud nemyslíte na absolutní hodnotu, dostanete záporné číslo protože to je klesajícící řada. Ale pokud se zaměříte na absolutní hodnotu, je to - velikostně - relativně rozsáhlé číslo, relativně rozsáhlá % změna v množství vzhledem k vaší % změně v ceně. A to všechno vychází z toho, že vaše množství jsou zde nízká. Takže pokud posunete 2 na dolní základně, budete mít rozsáhlejší % změnu v množství a vaše ceny jsou zde relativně vysoké. Takže změna v 1 nepovede k rozsáhlému procentu. Ale co máte, když vaše absolutní hodnota poptávkové elasticity je větší než 1, jako tomu je přesně tady, takže když absolutní hodnota elastacity poptávky je větší než 1, je obvykle nazýváno, v tomto bodě křivky, je ELASTICKOU nebo obecně elastickou. Takže je elastická. Dostanete krásné % pohyby v množství pro dané % změny v ceně. Potom, když se dostanete sem, naše ceny šly, naše ceny jsou nižší když jsme v oblasti mezi C a D. Takže Dollarový rozdíl způsobí větší % změnu v ceně a naše množství jsou větší, takže $2 změna způsobí nižší změnu v množství a ve skutečnosti dopadne stejně, protože máte Dollarovou změnu v ceně nad průměrnou základnou 5, správně? Průměr mezi 5,50 a 4,50 je 5. Takže pokud máte 20% změnu v ceně, 20% pokles v ceně, a máte 20% růst v množství - 20% růst v množství. Takže mi dovolte, to nejsou desetiny přesně tady, moje vyplnění textem je příliš malé, takže to nechci dělat. Takže máte 20% změnu v ceně a 20% zvýšení v množství. To je 20% protože máte 2 nad průměrem. 2 lomeno 10, takže 20 % růst. Takže to je proč vaše elasticita poptávky nebo rozsah poptávkové elasticity je přesně 1. A pokud váš rozsah elasticity je přesně 1, říkáme, že máte v tomto bodě JEDNOTKOVOU elasticitu, elasticitu. A potom nakonec pokud projdete až sem dolů, naše ceny by byly nakonec docela nízké. naše ceny jsou docela nízké takže Dollarová změna je ve skutečnosti velmi obrovskou % změnou v ceně, správně? Naše průměrná základna je zde $1,50 v této oblasti přesně tady. A takže $1 lomeno $1,50. Takže to je obrovské, ve skutečnosti 67% změna v ceně., což je správně. Ano, $1 je 2/3 změna v ceně. je to obrovská % změna v ceně. Ale zase jednou je nyní naše množství mnohem rozsáhlejší takže $ 2 růst není tak rozsáhlý jako změna v množství. Takže máte menší % změnu v množství lomeno velká % změna v ceně. Takže to jen znamená, že jste relativně neelastičtí. Takže nedostanete mnoho změn v množství v rozsahu změny v ceně. Takže pokud vaše - pokud rozsah elasticity poptávky je menší než 1 přesně tady, nazýváme buď relativně neelastickou nebo jen neelastickou. Ne...elas...tickou. Takže opustím vás v tomto videu, a jen chci aby jste se skutečně laskavě ztotožnili s tím co zde děláme, speciálně s matematikou. A speciálně porozumět proč se zde elasticita mění. Myslete v procentech. A také tím, doufejme, že oceníte proč jsme brali průměr těchto 2 bodů. Když najdeme jmenovatel procent namísto toho jen brát 1 nebo 2 body, dostaneme stejnou elasticitu poptávky pochopíme taktéž směr, ve kterém jdeme.

Perfect Inelasticity and Perfect Elasticity of Demand
Abychom dostali lepší ponětí o cenové elasticitě poptávky Myslím, že bych se měl podívat na některé z více extrémních případů, a myslím takové typy elasticity poptávky, které chceme vidět. které typy elasticity poptávky chceme vidět. Takže tady je nádobka s insulinem. Mnoho diabetiků(ne všichni diabetici) si potřebují brát insulín deně. Potřebují si ho vstříknout, aby si udrželi svou hladinu cukru v krvi. Pokud to neudělají, stanou se jejich tělům zlé věci a mohli by předčasně zemřít. pokud si neberou insulín včas. Takže mysleme na elasticitu poptávky měla by vypadat podobně jako insulinová. Takže v jedné kolonce uvedu cenu a do další kolonky uvedu množství. Takže řekněme, že insulín bude za lahvičku $5. Máme skupinu diabetiků, kteří potřebují insulín a všichni se chystají koupit insulín, který potřebují a řekněme, že tato skupina... spotřebuje 100 láhviček za týden. (takže v láhvičkách za týden.) Přiměřeně dostatek, to je přesně co potřebují udělat, aby si zachovali insulín. Nyní co se stane, pokud se ceny změní? Co se stane, pokud cena bude klesat? Řekněme, že cena bude klesat k $1. Dobře, jaké bude množství? Dobře, nebudou navíc kupovat insulín. Budou kupovat, jen co potřebují aby si udrželi jejich diabetes. A zapamatujte si, udržujeme vše jinak v rovině-- nebudeme předpokládat změny v očekáváních v ceně: očekávají růst ceny nahorů nebo pokles dolů, nebo něco takového. Takže v tomto případě, budou kupovat stále 100 láhviček. Nyní co se stane, pokud cena vroste o tunu? Co se stane, pokud cena by šla na $100 za lavhičku? Dobře, bylo by to pro ně těžké, ale potřebují to k přežití. Takže to povede k potlačení jiných výdajů které potřebují k ušetření peněz na to. A takže budou stále kupovat 100 láhviček za týden. A takže pokud byste mohli zvedat cenu bezdůvodně a budou stále kupovat stejné množství. Je zjevné, pokud to zvednete na $ 1 000 000 000 (miliardu), nebudou schopni to poskytnout. A bez důvodu, budou kupovat 100 láhviček za týden, nezáleží, jaká je cena. Takže to je příklad "absolutní neelasticity." Další způsob...takže pokud myslíte na fyzikální analogii o které jsme hovořili, s elasticitou je to jako cihla. Nezáleží na tom kolik...bez důvodu ještě jednou, velikost síly, která táhne nebo tlačí člověka, by mohla být dána na cihlu, nebude to v žádném případě deformovat cihlu. A obdobně, každá změna v ceně bez důvodu nebude měnit poptávku v žádném případě. Je absolutně neelastická. A pokud chcete provést výpočet, měli byste pochopit poptávkovou elasticitu. Ale řekněme, když půjdete z ceny $5 k $1 takže cena šla dolů o 5 a množství se změnilo o 0. Takže tvá změna v množství... delta % změna v množství je rovná nule, a vaše % bude větší než tvá změna v ceně. Vaše % změna v ceně, pokud používáte metodu průměrování, pokleslo by to o 4 lomeno průměr 250. Bude to docela velké číslo ale 0 lomeno něco stále bude 0. Takže je jedno, co za věc je zde... Vaše elasticita poptávky v této situaci je 0. A pokud chcete vidět, jak tato poptávková křivka by mohla vypadat, narýsujme si ji. Takže tady je má osa s cenou a to je má osa s množstvím. a to, jnevadí když, řekněme to je množství 100 láhviček za týden. To je pravda, když cena je $5. Budou poptávat 100 láhviček za týden. To je pravda, když cena je $1. Budou poptávat 100 láhviček za týden. A to je pravdou, pokud cena je $20 nebo $100 nebo cokoliv... budou poptávat 100 láhviček za týden. Takže absolutně neelastická poptávková křivka bude vypadat jako tahle. Je to vertikála. Nezáleží jakou cenu vyberete. poptávané množství vždy bude přesně stejná věc. Nyní, jděme do dalšího extrému. Takže to je absolutní neelasticita, mohli byste si představit co je absolutní elasticita? Něco co se hodně mění Pokud máte malou % změnu v ceně. A myšleno na to, podívejte se a tyto dva automaty. A uvidíme, že oba prodávají plechovky s Coca-colou. To je plechovka Coca-coly, a to je plechovka Coca-coly. Nyní řekněme, plechovka coly, startuje ne, řekněme že stojí $1 v každém automatu. Budeme předpokládat že tento, pamatujme, že vše ostatní je stejné, takže budeme předpokládat že tento automat tady nerozměňuje. Takže v něm bude konzistentně stát plechovka coly $1 a budou umístěny vedle sebe a to vypadá jako že mají malý automat na kafe mezi nimi. Takže mysleme na poptávkovou křivku po Coca-cole v tomto automatu. Takže mysleme na cenu a množství. Takže mi dovolte vytvořit kolonku s cenou a poptávané množství. Takže řekněme, pokud je cena $1 potom, víte, vyhlídky jsou, Bude to tvořit okolo poloviny prodejů za týden a řekněme že to končí 100 plechovkami. Nyní,co se stane (dovolte mi dát sem desetinná čísla) Takže to je $1.. Cena je $1 a prodá se 100 plechovek za týden. Pravděpodbně můžeme... tento by mohl prodávat okolo 100 plechovek za týden. Nyní, co by se stalo pokud bychom měli velmi velmi malou změnu v ceně? Takže pokud vyjdeme z $1, namísto $1 jsme na 99 centech. Co se stane? Takže zapamatujte si, automat nerozměňuje. Hovoříme o... naše poptávková křivka je pro množství coly prodané tímto automatem a cena, o které mluvíme je pro tento automat. Takže pokud automat je dokonce o penny levnější, a předpokládejme že zde nejsou čáry tvořící věci jako tyhle, lidé budou vyžadovat chození k tomuto automatu. Pokud to je dost jednoduché a nejsou zde rozdíly, půjdu do tohoto automatu. Takže automat bude schopný prodávat všechnu colu. Takže bude prodávat 200 Coca-col Nyní, co se stane, pokud namísto snižování ceny o penny, zvednete cenu o penny? Takže namísto $1, jste na $1.01. Dobře, nyní každý půjde do druhého automatu. Budou říkat "óóó, mohl bych stejně tak jít k tomuto" Předpokládejme že vše ostatní je stejné. Takže pokud budou prodávat nulu a takže jak by mohla tahle vypadat poptávková křivka? Dobře, narýsujme si to. Takže to je cena, tato osa zde, je množství. a to je v plechovkách za týden. takže to je 0, to je 100 a potom to je 200 a potom to je cena $1, to je $5 to $1. Takže za $1, poptávané množství je 100 plechovek, přiměřeně dost. Nyní za 99 centů, poptávané množství je 200 plechovek. Takže za 99 centů poptávané množství je 200. Takže 99 centů je pod tím-- je to 200 tady, o trochu níže... A za $1.01, a trochu navíc, poptávané množství je 0. Takže poptávková křivka zde bude vypadat podobně jako tato. Takže bude téměř horizontální. Takže se bude blížit k absolutní elasticitě... velmi malé změny v ceně končí těmito obrovskými čísly v % poptávaného množství a nabádám vás procvičit matiku, jak zde vidíte takže dostanete velmi obrovská čísla elasticity a tak něco takového se přibližuje absolutní elasticitě, skutečně absolutní elasticita by byla něco jako horizontála. Takže v tomto případě, naše elasticita poptávky, a mluvím o absolutní hodnotě, což je 0. a navíc, absolutní hodnota naší elasticity poptávky je nekonečno. Protože pamatujme, je to % změna v množství lomeno % změna v ceně. Když vyjdete z jednoho scénáře k dalšímu tady, vaše procentní změna v ceně je velmi malá. Je to zhruba okolo 1% v tomto scénáři. Měníte cenu nahoru nebo dolů a 1% ale potom vidíte, jak se mění vaše množství závisející na který z nich se díváte, vaše množství se mění v pořadí od 50 do 100% z této 1% změny v ceně. Takže máte obrovskou elasticitu poptávky. Bude to skutečně číslo, ale jak si můžete představit jak se to stáva více a více citlivé, jak se poptávané množství stává více a více citlivé na % změnu v ceně, tato křivka se bude vyrovnávat a budete mít nekonečnou absolutní hodnotu vaší elasticity poptávky.