Francouzský fotograf Yann Arthus-Bertrand se narodil 13. března 1946 a vždy se velice zajímal o přírodu. Krásu světa viděného shora z horkovzdušného balónu poznal v Keni, kde se svou ženou připravoval reportáž o lvech. V roce 1991 založil agenturu Altitude, která se stala bankou leteckých fotografií, jedinou svého druhu a jsou v ní nashromážděny snímky ze všech koutů naší planety.

Ve světě je Yann Arthus Bertrand vysoce uznávaným odborníkem na leteckou fotografii a vydal již mnoho publikací. V roce 1995 začal realizovat svou rozsáhlou výpověď o stavu světa. Důraz klade na zachycení a zprostředkování informací o ekologických aspektech našeho působení na přírodu. Důležitou součástí jeho projektů je vzdělávací aspekt srozumitelný všem bez ohledu na hranice států, rozdílné jazyky či míru vzdělání.

Připravte se na to, že uvidíte Zemi jako nikdy dosud. Průvodcem je známý fotograf Yann Arthus-Bertrand, který z pohledu shora zachycuje ty části naší planety, které jsou nejvíce ohroženy.

Při pohledu z výšky na Zemi vidíme, že nepatří jen nám. Dělíme se o ni se vším živým a vše živé spolu nějak souvisí. Za posledních 30 let jsme přišli o téměř 30% toho, co žije na Zemi. Proto by měl člověk začít dělat něco, aby tento negativní trend zastavil a uchránil tak biodiverzitu, potřebnou pro zachování života na naší planetě. Na světě je totiž ohrožen každý čtvrtý druh savců, každý osmý druh ptáků a každý třetí druh ryb!

Ideální místo na úvahy o rozmanitosti života je Keňa, kam se tvůrci dokumentu vybrali sledovat volně žijící šelmy, jakož i problematické soužití lidí a slonů. Vybrali se také na místo, kde prebiehajedno z největších stěhování v živočišné říši, když jeden a půl milionu pakoňů překročí řeku cestou z Tanzanie. Zůstávají za nimi tisíce mrtvol. Fotograf Yann Arthus-Bertrand, průvodce programu, nás zavede i do Demokratické republiky Kongo, kde bylo zabito 30 000 hrochů a negativní následky se již projevují.

V druhé části tohoto dokumentu se vybereme do Tasmánie, jižně od Austrálie, kde vypalují lesy napalmom.Túto radikální metodu, při které hynou staleté tasmánské eukalypty, zde používá lesní průmysl k tomu, aby získal další půdu pro plantáže. Zaletět také do jižní Číny, kde se nachází poklad na léčení malárie - pelyněk jednoletá. Není to ani zdaleka jediná rostlina, která má léčivé účinky - na světě dnes používá rostliny na léčení 75% lidí.

Lidstvo si však přesto svou přírodní lékárnu ničí. Jen v Evropě do 100 let vymizí odhadem 15 až 40% rostlin a ty nám jednou mohou chybět. Průvodce programem nám také ukáže, že člověk se hraje na všemohoucího, ale stačí, aby do vody nasadil o něco dravější rybu, a rovnováha v největším jezeře Afriky je navždy narušena. Na závěr budeme svědky toho, jak tání ledovců komplikuje Inuitům běžný život a jak na to doplácí i pán ledu, bílý medvěd, kterému při takovémto trendu hrozí, že do 100 let vyhyne.

Ve 3. části tohoto dokumentu se podíváme na to, že voda nepatří jen jednomu druhu, ale všemu živému na naší planéte.Pokiaľ budeme chtít chránit život kolem nás, nejdůležitější věcí je ochrana vody.Uvidíte, jak se ve vyspělých státech vodou neuvěřitelně plýtvá, ale i to, jak se opatrně zachází s touto tekutinou v zemích, kde je jí nedostatek. Pojďte se s námi podívat, proč více než 1 miliarda lidí nemá přístup k pitné vodě a jak se dá tento problém vyřešit.

4. část se týká nás všech a hovoří o hospodaření s vodou na naší planetě.

5. část se týká nás všech a hovoří o problémech moří na naší planetě.

"Ne Zemi patří člověku, ale člověk patří zemi." Tuto větu vyslovil v USA, před více než stoletím indiánský náčelník Sedící býk. Nikdo ho neposlouchal. Dnes nejvíce zatěžují Zemi právě Spojené státy. Na vině jsou však všechny průmyslové země. Za padesát let, za jeden lidský život, jsme naši planetu zničili víc, než za celou dosavadní historii lidstva.

To, že na Zemi neustále roste počet jejích obyvatel, změníme jen těžko. Abychom se mohli vozit, hřát, jíst, abychom si poradili s vlastními odpadky, však musíme uzavřít novou smlouvu s přírodou. A to se týká každého z nás. Dnes nás tvůrci seriálu zavedou na druhý konec světa, aby nás seznámili s muži a ženami, průkopníky nového vztahu k přírodě.

V roce 2007, poprvé v historii lidstva, žila více než polovina světové populace ve městech. Dnes nás je šest a půl miliardy av roce 2050 nás bude určitě devět a možná i dvanáct miliard. Města musí uplatnit jiný přístup k přírodě. Jen nové technologie na to stačit nebudou. Nutně potřebujeme zdravý ekosystém. Vývoj se již začal. Například Florida spustila největší program obnovy svého přírodního prostředí. V Everglades pochopili, že obyvatelé měst potřebují faunu a flóru.

Konec ropy
Příběh úžasné suroviny, která změnila naše životy, a která se vytrácí. Protože zítra budeme muset žít bez ropy, Yann Arthus-Bertrand se snaží pochopit, jaké budou důsledky tohoto vyčerpání a jaké jsou možné obnovitelné zdroje energie. Pomocí pohledu "Země seshora", nám Yann Arthus-Bertrand předkládá přehled o naší planetě.

Ropné zásoby Spojených států ohrožuje zvýšená poptávka krajin jako je Čína. Yann Arthus-Bertrand nás vezme na cestu kolem světa. Představí úžasné a někdy i dramatické záběry, jak člověk zničil, co na Zemi trvalo miliony let vývoje. A navíc než kdy jindy, problém moderního člověka je dosáhnout rovnováhy mezi jeho životním stylem a zachovánmí planety!