Krásne ráno všem, máme nové zprávy, setkání planety začíná.
Potřebujeme žito... Ano.
MĂĄme pĹĄenici.
Potřebujeme sóju!
MĂĄme ji!
Máme hodně sušeného ovoce!
Ano...
Potřeboval bych ho asi na 2 měsíce.
MedicĂ­na?
Ano!
Ale nemĂĄm dost pro kaĹždĂŠho.
Vlna!
Kdo chce vlnu?
To je dobrĂŠ!
Kolik nožů potřebujeme? Sedmnáct.
Ĺ kola?
Potřebovali bychom učitele telepatie. Hodně jich zemřelo, nemáme teď nikoho, kdo by mohl.
Dobře, letos přijdeme k vám.
Učitel předpovídání budoucnosti,
Já můžu, ale jen na 6 měsíců, budu přivádět na svět vnuka.
Svatby?
Tři chlapci.
Deset mrtvých. Amais měla 255 a čtvrt roku, Aramos 248 roků a Laleta 272 roků. Všichni zemřeli šťastní a vědomí. Ale na rozdíl od nich měla Amile jinou smrt. Teprve 143 roky, nehoda, spadla ze skály. Milo, není to pro tebe teď velmi těžké?
To je dobré, děti mi velmi pomáhají.
Dobře, takže cestování?
Tento rok bychom doopravdy potřebovali poslat někoho na Zemi. Je to už 200 let, co jsme tam byli.
Kdo chce jĂ­t na Zem? Na Narbos?
Můžeme poslat jenom deset na Narbos, dohodněte se mezi sebou.
Na Zemi?
Na Cristo?
Na Cristo můžeme poslat jenom 23, dohodněte se, kdo.
Kdo chce jít na Zemi? Nikdo na Zemi? Tak co uděláme?
Jako obvykle, nepĹŻjdeme tam?
Je to už 200 let, co jsme tam byli naposledy, letos bychom tam někoho měli poslat.
A kvůli čemu?
Nic zvláštního, pozorujeme, zkoumáme a uvidíme, co se dá udělat.
Nemůžeme udělat nic...
Ano, jiné planety nás učí různé věci, ale Země...
Dobře, jsou velmi zaostalí, ale to není důvod na...
A je to nebezpečné!
Mohli bychom tam poslat někoho s programem na odpojení z jejich systému, aby mohli postupovat rychleji.
Ale ani nevíme, kde teď jsou!
Ale mĹŻĹžeme to odhadnout.
Mohla bych zjistit informace o Zemi od Osama. On tam byl naposledy, ale teď je už 20 let na Narbonne.
Já jsem tady, neviděla jsi mě. Vrátil jsem se přede dvěma měsíci.
Zdravím tě Osame, nevšimla jsem si tě. Mohl bys nám říci, kde byli, když ses vrátil ze Země?
Ano, samozřejmě, ale to bylo už dávno, byli jsme tam dva, Milin otec a já. Přistáli jsme ve Francii v Paříži, byla tam revoluce proti králi. To je pravda, vznikla tam republika. ale... to se velmi rychle pokazilo, měli císaře. Napoleona nebo někoho takového. Byl to agresor, masakroval lidi v hloupých válkách. Pak se král opět vrátil, pokračoval úpadek společnosti, vládcové, prezidenti, všichni tito, přicházeli jeden za druhým.
Bylo to tam fakt takové těžké?
Ano, zákon silnějšího, utlačované ženy, žádné přerozdělování, masakry. Měli jsme pocit, že bude trvat staletí, než to obnoví. A dokonce tam měli stále peněžní systém. Než jsme odešli, schoval jsem tam nějaké zlato.
Co jsou to ty penĂ­ze?
Například když něco chceš, nemůžeš to dostat bez peněz.
Ani jĂ­dlo?
VĹŻbec nic!
Ale jíst je přece nevyhnutelné, zemřeme, když nebudeme jíst.
Ale oni to tak dělají, když nemáš peníze, nemáš nic.
Myslíš, že mají ještě stále ty peníze?
Ne, nemyslím si to. Když jsme odcházeli, byl právě začátek průmyslové éry.
Co to je?
Myslím že jsme ji měli před 3000 lety nebo tak nějak. Byla to soutěživost, gramotnost, masová výroba nepotřebných věcí, války, atomové technologie, ničení přírody, nemoci bez léků, prehistorické období!
Loni měl můj bratr telepatický kontakt se Zemí.
Ano, viděl jsem zemi, kde ženy měly závoje na tvářích, a neměly právo jezdit autem.
NemoĹžnĂŠ, myslĂ­ĹĄ Ĺže majĂ­ stĂĄle auta?
Co jsou to auta?
Nikdy jsem je neviděl, když jsme opouštěli Zemi, ještě nebyla. Myslím, že jsme také měli auta v naší průmyslové době.
Ano, učili jsme se to v archeologii, byla vyrobená ze železa, sedneš si do toho a pohybuješ se.
Lidé už ani nechodili pěšky a umírali na srdeční infarkty.
A měli tam milióny mrtvých při nehodách.
Ale opravdu si myslím, že za 200 let měli čas zbavit se těch aut. A co jejich společenské zřízení?
Á, zřízení, to je teda něco. Muži si myslí, že jsou nadřazení ženám, lidé z měst, že jsou nad lidmi z venkova, dospělí jsou lepší než děti, lidská rasa je nadřazená zvířatům a rostlinám, a potom mají tam i různé rasy.
Je to velká planeta s mnoha kontinenty, tak vzniklo odděleně mnoho odlišných lidských druhů a když se střetli, ti nejvíce zdegenerovaní, si mysleli, že jsou nad ostatními a byly tam masové vraždy. A teď jsou to ti nejvíce zdegenerovaní, kteří vládnou všemu.
My jsme byli ťżastní s naťí malou planetou, jeden nårod, jedno podnebí, jedna cesta vývoje, jednoduchÊ!
Ale není to tím, že neměli šanci, nikdy to ani nezkusili.
Každopádně bychom to neměli vzdávat a udělat všechno, abychom jim pomohli.
Ale oni nejsou otevření komunikaci. Oni si pravděpodobně hrají s počítači místo procvičování svého mozku. Používají z něj jenom 10 %.
Jejich mozek musí být veliký jako ovčí bobek.
Je zbytečné tam chodit. Měli by jít svou vlastní cestou. Je to jako se salátem, netrhej okolo a bude růst rychleji!
Ale my bychom mohli přidat trochu hnojiva na jejich salát.
Ano, my můžeme odpojit od ovládání systémem skupinu dobře vybraných lidí, abychom jim pomohli.
Tak, dobrovolnĂ­ci?
Kdokoliv, pojďte, jenom jeden, plný odvahy.
Promiňte, ale jå tam chci jít.
Ó mami, ty tam chceš jít?
Milo, ty tam chceĹĄ jĂ­t?
Ne, ona tam nejde!
Ano, ja tam chci jĂ­t.
Mami, zblĂĄznila ses?
Tak Milo, jdeĹĄ nebo ne?
Ne!
Ano!
Dobře, dáme ti program evropských jazyků.
Našli jsme téměř všechny.
Pokusíme se, abys přistála v Paříži, ale nejsme si jisti, jestli tam skutečně doletíš.
MĂĄme 2 programy na odpojenĂ­, slabou verzi a silnou verzi.
Dobře, ale můžu na něco použít tu slabou verzi?
Ne ne, je to rutina.
Jakmile s někým budeš mluvit, automaticky to začne fungovat, to je všechno.
A ta druhĂĄ?
Je to stejnĂ˝ zpĹŻsob.
StejnĂ˝?
Ano, ale buď s tím opatrná.
Protože to s nimi zatřese.
Potom až budou odpojení, začnou konat a mluvit pravdu.
Může jim to pomoci pokročit i o pět století.
Tento intenzivnĂ­ program.
MĹŻĹžeme ti poslat vĂ­c programĹŻ, jestli chceĹĄ, jen nĂĄm zavolej.
Odpoj jich pár a až budeš chtít, vrať se zpět, to je všechno.
Milo? Udělal jsem ti obuv. Není to praktické a ničí to nohy, ale dal jsem tam kus ovčí kůže, je to měkčí. A ješte oblečení.
Děkuji.
A taky klobouk.
Dobře. Myslíš, že bude špatné, když si nevezmu klobouk?
Jak chceš, ale řekni mi, proč tam chceš jít? Tvůj otec ti něco povídal?
Ano, těsně před smrtí.
A co povĂ­dal?
Že se zamiloval do ženy ze Země, která zemřela při porodu jeho dítěte. To dítě jsem já, přinesl mě tajně sem. Tak proto se nechtěl nikdy oženit.
Říkala jsi to ješte někomu?
Nikomu. Co by se mohlo stát, kdybych řekla pravdu?
Tvůj otec měl velké obavy, že bychom tě vrátili na Zemi.
Myslíš, že ty bys mě vrátil?
MoĹžnĂĄ, nikdo tu nemĂĄ moc rĂĄd pozemĹĄĹĽany.
Ó ne, ty jsi rasista.
Ne, ale musím říci, že je těžké jednat s pozemšťany, vždyť víš.
Ano, ale já, byla jsem jen dítě.
Ano, ale není vždycky snadné pomáhat méně nadaným.
Děkuji ti.
Ne, není třeba, ty jsi teď jedna z nás.
Myslím, že můj syn něco tušil, oni jsou velmi nadaní v telepatii.
Je to zděděné.
A kdo byla ona, moje mĂĄma?
Byla jako tvoje dcery, velmi neobyčejná. Tvůj otec byl do ní zblázněný.
Co říká?
Nevím, neslyším, je tam interference, způsobuje rušení. Myslím, že mluví o naší babičce.
Ó ano!
A že je naštvaná na rasisty, něco takového.
Ó ano!
Ty ale nemůžeš zjistit všechno. Je to už 200 let, pro ně to je osm generací, umírají mladí.
JĂĄ vĂ­m, ale jĂĄ jsem v pĹŻlce svĂŠho Ĺživota, chci poznat rodinu svĂŠ mĂĄmy.
Kdy se vrĂĄtĂ­ĹĄ, mami?
Nebudu tam dlouho, Mezitím dohlédni na to, aby děti cvičily telepatii.
Ano, ano, netrap se. A neměli byste sníst všechny třešně na stromě.
Mami, mĹŻĹžeme spĂĄt u sousedĹŻ?
Ano, ale nehrajte si dlouho do noci.
Mami, můžeme jít plavat přes jezero?
Ne, nechoď daleko do jezera, běž s Mezage. Dávaj na ni pozor, dobře?
Ano, ano, netrap se.
Proč tam chceš jít?
Zjistit odkud pochĂĄzĂ­m.
Co?
Ó, velké stromy. Jsou tak nádherné! Tato zvláštní šedá věc všechno pokrývá. Dalo by se říci, že tu nemají ani zem. Jak potom pěstují rostliny? Ó, co to tam je? Je to bobek. A další. To nemají záchody? Naštěstí mám sandály. Vypadá to, že tu někdo je. Jdu vyzkoušet můj jazykový program. Guten Tag. Vershtehen Sie, was ich sage?
Říkåm Våm, Şe nemluvím anglicky!
Et coste loka tishe?
No comprando! A teď, když mluvím takhle, rozumíte mi?
Děláte si srandu?
Promiňte mi, madam, kterým z těchto jazyků hovoříte? Je to němčina, francouzština, španělština?
Jste úplně bláznivá? Myslíte si, že si můžete takhle hrát, když jste oblečená na karneval? Promiňte mi, já tu pracuji! Nemám čas mluvit s každým, kdo projde okolo!
Děkuji, madam. Oni tu doopravdy nejsou moc přátelští. Zdá se, že tyto šaty to dělají ješte horší.
Hej Nicol, co to děláš?
vždyť víš, že ty koláče máme už tři týdny!
Promiňte pane, mohl byste mi říci v které jsem zemi?
Jste ve Francii.
Ó úžasné, a jak se jmenuje toto město?
Jaké město?
Toto.
Co tĂ­m myslĂ­te toto?
Toto město tady?
Děláte si srandu, jsme v Paříži!
Ó, děkuji, promiňte. Nevěděla jsem to. Děkuji Vám pane.
Do hĂĄje, jsem z toho nemocnej! Jsem z toho nemocnej!
Och, tenhle vzduch. To musí být to, čemu říkají znečištění. Och, to bolí. Musím najít nějakou vodu, abych mohla zavolat domů. Nevidím ani jedny šaty, jako mám já. Vypadám jako hlupák v těch šatech. A všechna ta auta. A hluk. Nezdá se, že by jim hluk vadil. To musí být domy, ty velké šedé věci. Chudáci lidi, všichni nacpaní uvnitř. Při tomhle hluku. Není tu moc stromů, ale jsou nádherné. Co tak mohou nosit v těch taškách? Proč mají všechny ty tašky? Vypadají trochu bledí. Všichni jsou nemocní! To je žaludek. Žaludek, srdce, játra. Žaludek... Ty kousky kovu, které nosí v uších a na krku. To musí být nějaký druh primitivních náboženských symbolů. Proč se mi hnusila archeologie ve třídě, byla jsem hloupá. A teď by se mi to hodilo, archeologie. Je to zem? Proč sem dávají zem? Co to je? To je výstava mrtvých těl? Kousek odkrojil a dal ho té paní. Promiňte madam, co je to, co držíte?
NedrŞím nic.
Ve vaĹĄĂ­ taĹĄce?
To je moje maso.
Na co to je?
Na jĂ­dlo.
Vy jste masoĹžravĂĄ?
Děláte si ze mě srandu nebo co?
Ne, v žádném případě! Omlouvám se, mohu se vás ješte na něco zeptat?
Byly to peníze, co jste dala tomu muži, ta obdélníková věc?
Jaká obdélníková věc?
Dala jste mu nějakou věc.
Ano, zaplatila jsem za maso.
To byly skutečné peníze, vy tak platíte? Teda, myslím vždy, když něco chcete? Nemáte peníze
nemáte nic? Ach, stále to tu mají. Nezrušili peníze. Kam dávají vodu? Za hodinu chůze, měla bych narazit na nějaký pramen. Vždyť tu není poušť. Když jsou tu stromy, tak tu musí být i nějaká voda. Promiňte mi pane, já si z Vás absolutně nedělám srandu, ale můžete mi prosím říci, kde tu najdu nějakou vodu?
Co tím myslíte, že si neděláte srandu?
Myslím, že se Vás ptám vážně, kde tady poblíž najdu nějakou vodu?
co tím myslíte nějakou vodu?
Nějakou vodu na pití. Ale i na to, abych si mohla omýt nohy.
Děláte si ze mě srandu?
Ach ne, přísahám, nedělám!
Tam je bistro!
Ó, bistro...
Je tam nějaká voda v tom bistru?
Děláte si ze mě srandu, madam!
Musí mít jinou definici vody! Co to tam vidím? To je voda. Co do ní dávají? Haló! Haló! Slyšíte mě? Tady je Mila. Ano, jde to dobře. Ano. ano, přilétla jsem dobře do Paříže, ano. Bravo za přesnost. A jsou tu i stromy, jsou tu neobyčejné stromy. A Ozame, jsi tam? Tak mi pověz, kde je to místo, kde jsi nechal svoje zlato? Protože mám problém, oni nezrušili peníze. Ne, ne, nemáš peníze, nemáš nic. Je to tak. Co? Kde to je? Nějaký druh velké chaty? S hodně stoličkami a barevnými okny? Co jsi říkal? Notre Dame de Paris se to jmenuje? Aha! Dobře, myslíš si, že ta věc tam stále je? A, tu je ta chata. Je nádherná! Je škoda, že dovnitř nedávají stromy, ale není to tak zlý. Ó, podívej se na to, tohle je muž od nás. To je ten dobrý muž, kterého jsme poslali před 2000 lety, oni ho ukřižovali. Jmenuje se Ježíš. Ach Bože, až mi běhá mráz po zádech.
Co to děláte, madam?
Beru si nějaké zlato.
Co s ním budete dělat?
Koupím si něco na jídlo.
Je to jako penĂ­ze?
Ne, je to zlato.
Já mám nějaké peníze. Tady, podívejte.
Ta stejná obdélníková věc jakou ta paní dala za tu mrtvolu.
Já si za to můžu koupit hodně bonbónů.
A když ti dám minci jako tuhle, můžeš mi dát něco, co tu jíte? Jsem hladová.
Ano, ale já nepotřebuji Vaši minci, protože mince nemají velkou hodnotu.
Co?
Moje bankovka má větší hodnotu než Vaše mince.
Aha, dobře. Konečně je tu někdo, s kým se můžu bavit, aniž by se rozčiloval. Tady je to. Pověz mi, víš kdo je to?
Samozřejmě, to je Ježíš.
Á, ty ho znáš. A víš, proč ho tam dali?
KdyĹž se narodil, tehdy jsou vĂĄnoce.
Ano.
JĂĄ jsem dostal pistoli a auto na vĂĄnoce.
Loic, Loic. Pojď sem!
Ach jé, ukřižovaný člověk se rovná pistoli a autu. Je to velmi hloupé.
Kde jsi to naĹĄel?
Ach! Už vím, proč jsou všichni tak nemocní. Tato věc ničí žaludek! Zkusím najít nějaké řešení. Haló, slyšíte mě? Haló? Ano, našla jsem zlato, ale už to tady nemá žádnou cenu. Ne, jsou to bankovky, co má hodnotu. Papíry. A potom jsem viděla jednu sochu Ježíše. Ukřižovaný. Nevymýšlím si! A mám tu problém cokoliv pít a jíst, je to katastrofa. Je mi z toho špatně. Bude potřeba mě zapojit do výměnného programu s novorozenci. Myslím, že by tu měli mít novorozence. Dobře, můžeš. Vau, děkuji.
Počkej, počkej, co je to za látku, co máš na sobě?
LĂĄtku?
Páni, to jsou skutečně velmi pěkné šaty, Nikdy jsem nic takového neviděla! Co je to za materiál? Co to je? Bio bavlna? Do háje, to je new-age po smrti! A sandály, ty jsou taky neskutečný! Semišový střevíčky, to je můj sen! Beze srandy, kde jsi je našla? Kde to mají? Kde to mají? Řekni mi adresu.
Adresa, ne je to velmi blĂ­zko, je to doopravdy daleko. Je to tvĹŻj styl?
Jestli je to můj styl? Děláš si srandu!
Destroye Sissi Imperatrice, to je mĹŻj sen!
A když ti dám svoje šaty, řekneš mi, kde najdu nějaké novorozence?
Ummm... tak dobře.
A potom mi dĂĄĹĄ svoje ĹĄaty?
Ano!
Ach, tady, cítim je. Někde tu... Ach, jsem hladová, už to nevydržím. Oh, je taková pěkná, možná i moje máma byla jako ona... Oh, nevypadáš moc dobře. Pojď sem moje děťátko. Pojď. Postarám se o tebe. Ale podívejme, ty máš horečku.
Ano, ano moje děťátko, jsem tu. Tady je tvoje mlíčko, můj poklade. Hej, proč jste tady, Madam?
Jsem doma.
Ale co děláte s tímhle dítětem?
DobĂ­jĂ­m ho a dobĂ­jĂ­m i sebe.
Nedělám si z vás srandu, ujišťuji Vás.
Jste z rodiny?
Z rodiny?
Jste ze Srbska?
Co?
Říkám vám, jestli ublížíte tomu dítěti...
Nechci mu ublížit, já mu pomáhám. Podívejte, už nemá horečku. Má velké problémy, to dítě.
Co tĂ­m myslĂ­te
problĂŠmy?
NemĂĄ matku.
Jak vĂ­te, Ĺže nemĂĄ matku?
Oh, jĂĄ to vĂ­m, cĂ­tĂ­m to.
Jednu má, ale ona včera odešla. Říkala, že si jde koupit noviny a už se nevrátila.
Ona se nechce vrĂĄtit?
Byla znásilněná Srby.
Kým?
Kdyby se vrátila do své bosenské rodiny se srbským dítětem, oba by je vyhnali.
Oh, vyhnali? Ale proč?!
Proč jste ho prišla sebrat?
Ne, nepřišla jsem ho sebrat, ono mě jenom dobíjí. Pozor, přichází šéf.
Kdo?
Stále má horečku?
Ano, ale toto ráno už úplně.
Ano nebo ne?
DobrĂĄ otĂĄzka.
Její matka, se nevrátila zpět?
Ne, nevrĂĄtila...
A ona, kdo to je?
Oh, jĂĄ nevĂ­m. NaĹĄla jsem ji...
Kdo jste, madam?
Promiňte?
Položte dítě do postele.
KdyĹž chcete.
Patří vám, to dítě?
Byla tu už předtím?
NemyslĂ­m.
ZnĂĄ matku?
NemyslĂ­m.
Tak proč je to dítě v jejích rukách?
Ja jsem byla právě...
Můžete se ptát přímo mě.
Hlídali jste to tu ve službě?
Vždy takhle přerušujete lidi?
Žádáte mě o omluvu?
Ne neŞådåm.
Jen se VĂĄs chci zeptat, jestli jste takovĂ˝ vĹždycky?
co tĂ­m myslĂ­te takovĂ˝?
Myslím, že tu nikdy neposloucháte lidi, ale je mnohem užitečnější poslouchat, když někdo hovoří.
Madam, víte s kým mluvíte?
S VĂĄmi, mluvĂ­m s VĂĄmi.
Profesor Max Varron, ředitel tohoto oddělení.
Oh, Vy jste ředitel tohoto oddělení...
Ano, madam.
To proto je to takové těžké komunikovat, i když je to milé.
Jste z rodiny tohoto dítěte?
Tohoto dítěte, ano, je to možné.
Řekněte matce toho dítěte, že jestli chce odejít...
Já jsem právě přišla do Francie, ja nevím nic.
Tak to určitě vysvětlíte policii.
NeznĂĄm policii.
Promiňte.
Jdu ho odpojit a uvidĂ­m.
Jediný způsob, jak dostat toto dítě zpět k matce, je tuto ženu... Jaké nádherné. Nádherné! Ale... proč jsou tvoje vlasy takové, Gerarde? Máš velmi vlnité vlasy, Gerarde. Nikdy jsem si toho nevšiml.
Promiňte, pane Maxi. Mohu si s vámi chvíli popovídat? Pane, moje jméno je Mila, přicházím z jiné planety. Potřebuji Vaši pomoc.
Ano, první věc co potřebuji, je abyste mě nechali sem kdykoliv přijít, abych se mohla dobít energií, protože nemohu pít ani jíst vaši vodu a jídlo.
Ani pít ani jíst? Ale když držím děťátko v náruči pár hodin, nabijim se na 2 nebo 3 dny. A je to dobré i pro děťátko.
Oh, teda.
A taky bych potřebovala někoho, kdo by mi radil koho je dobré odpojit od systému, rozumíte? ...pro Vás, odpojit, ano.
Bylo by skvělé, kdybych mohla zůstat u Vás, tak bychom si mohli o všem popovídat.
U mě?
Netrapte se, nechci VĂĄs omezovat. Mohu spĂĄt i venku.
Hmm, mĂĄme i balkĂłn.
Skvělé, tak pojďme!
Promiňte, Maxi, ale my urychleně potřebujeme dokončit vizitu, máme dva porody na cestě.
Dva porody? Ale já jsem nikdy nerodil dítě.
Co?
A jste to přece vy, kdo musí porodit dítě, jste to vy, moudrá žena, ne?
Co?
Ale já nevím, jak porodit dítě, nevím o tom nic. Udělal bych to ješte horším, já tahám, tlačím, stříhám, dělám císařské řezy, sleduji monitor, dělám epidurálku, ale nikdy jsem neporodil dítě! Nikdy jsem se skutečně nedíval, neposlouchal, ani neučil! Zasahoval jsem, jen když jsem musel, protože jsem se príliš bál. Protože já, nevím, jak porodit dítě. Rozumíte?
Ne.
Ano, Ano, rozumíte velmi dobře.
Umm?
Jděte do toho, do toho, uděláte to mnohem lépe než já!
A potom mi o tom řekněte.
DobrĂŠ rĂĄno madam Deniau.
DobrĂŠ rĂĄno.
Jak sa mĂĄte?
Ano, mĂĄm dole bolesti, ale jinak je to dobrĂŠ.
A jĂŠj, cĂ­tĂ­te velkou bolest?
Mohlo by to být i horťí, ale uŞ jen troťku...
Řekněte mi, jak to dítě šlo ven.
Jak ĹĄlo ven?
Ano.
Je to jako talíř špaget které vylézají z Vás ven.
RozumĂ­te?
JasnĂŠ?
A potom bolest přestane, rozumíte?
Ano?
A oni potom položí děťátko na vaše bříško a Vy cítíte jeho váhu.
Ale uĹž venku, rozumĂ­te?
Ano.
Je to složité vysvětlit...
Tady je malý balkón. To stačí?
Ó, ano, děkuji velmi pěkně.
Á, přichází moje žena.
Ahoj drahĂĄ.
Florence, můžu ti představit Milu, bude chvíli bývat u nás na balkóně.
Co?
Dobrý večer, madam, zaberu jen málo místa. Nejím, ale potřebuji vodu. Máte vodu?
Vodu?
V koupelně?
Je tam vana.
Mohu se podĂ­vat?
Tam.
Ó, skvělé. Není voda ve fontáně?
V jaké fontáně?
V tĂŠhle tady.
Oh, vana!
Ano, nenĂ­ tam voda?
Oh, ano, ano je tam voda, ale musĂ­te ji naplnit.
Oh ano, a jak se plnĂ­?
Jenom otočíte.
Kde?
Tady s kohoutkem, tohle je teplĂĄ voda a toto je studenĂĄ voda.
Á, v pořádku, kohoutek. Ó ano...
Studenou?
Studenou. Děkuji Vám, doopravdy děkuji.
Ale musĂ­te ji zacpat.
Co musĂ­m zacpat?
Vanu.
Ó ano, zacpat vanu, ano.
Co to må být?
JĂĄ nevĂ­m.
Co tĂ­m myslĂ­ĹĄ, Ĺže nevĂ­ĹĄ?
JĂĄ nevĂ­m. Nic vĂ­c nevĂ­m.
Ano, našla jsem novorozence. Cítím se mnohem lépe. Mám už vodu a odpojila jsem jednoho z nich, jde to skvěle.
Kdo se dotkl mýho walkmana? Jsem znechucen.
Co je s nĂ­m?
To je moje oblíbená show! Ničemu nerozumím. Jsem nemocnej z tohodle místa! Vždycky necháš Sophii hrát si s mými věcmi! A co je s tou televizí? Televize nejde! Sofie!
Co?
Jsem nemocnej z tvÊ hlouposti. Zakåzal jsem ti dotýkat se mýho walkmana a televize!
Ničeho jsem se nedotkla.
Uklidni se, Raule.
Bylas to ty, kdo zničil televizi. Oba nevíte, jak používat elektroniku.
Raule, dej mi walkman.
Co? Proč?
Všechno je dobré. Děkuji velmi pěkně...
Ó televize funguje! A můj walkman taky! Dáš mi ho?
Vypni prosĂ­m televizi!
Co?
Vypni ho.
Co je s nĂ­m?
Potřebuje jít večer dřív do postele, musí být unavený. Dostal jednu malou dávku odpojení, proto je takový.
Jednu co?
MalĂ˝ ĹĄok.
Ne, to je bláznivý, někdo by nám je mohl ukrást. Nemůžeš je tady nechat.
Jak jsem to mohl dopustit?
Co?
Někdo říkal, že děti jsou zrcadlem rodičů.
Co?
Musím být hloupý bastard!
Jsi si jistá, že nechceš přikrývku?
Ó ne, ne, určitě ne. Děkuji velmi pěkně. Dobrou noc.
Dobrou noc.
On je úplně bláznivý, náš otec, víš co udělal?
Nechal televizi a můj walkmam na chodníku. A říkal, že ode dneška si budeme povídat s každým v tomto domě. Bláznivé.
Poskytujeme teď úkryt bezdomovcům?
Florence, jsem hloupĂ˝ bastard?
Co tĂ­m myslĂ­ĹĄ, hloupĂ˝ bastard?
Hlupák, idiot, muž, kterému nezáleží na ničem a žije ubohý život.
Bez pochyby, ano.
Ano co?
HlupĂĄk, idiot, ubohĂ˝ Ĺživot, to jsi ty.
Je to pravda? Tak proč jsi stále se mnou?
Pro tvůj bankovní účet, můj drahý, zákonná prostituce.
Vážně, proč?
Ano. Taky Ĺžiju ubohĂ˝ Ĺživot.
Á dobré ráno! Vyspala jsi se dobře?
Ó ano, velmi dobře, jen nechápu...
ZdĂĄ se Ĺže mĂĄĹĄ rĂĄda Rock and Roll.
Co?
Tuhle hudbu co poslouchĂĄĹĄ...
Ó ano, je velmi veselá. Ale to mě zabije když to nevypneš, protože...
ChceĹĄ abych to vypnul?
Ano! Rozhodně!
Och, tahle hudba je vyčerpávající.
Doma neposlouchĂĄte hudbu?
Ó ne, už ne. Máme koncerty ticha.
Á! Ticha.
Ano, ale měli jsme hudbu předtím. A taky jsme Vám poslali jednoho hudebníka od nás. Úžasný člověk, ale bylo to už dávno.
Skutečně? Vidíš tohle všechno, to je hudba. Tady prodávají jenom hudbu. Chceš něco poslouchat?
Ano, právě teď poslouchám.
Co tĂ­m myslĂ­ĹĄ, poslouchĂĄm?
Tamten disk, jak říkáš.
SlyĹĄĂ­ĹĄ ho?
Ano. Soustředím se a pak to slyším. Mohu udělat, abys to slyšel i ty, když chceš.
Dobře!
Tady. A taky mohu udělat, aby to slyšeli všichni.
Ó ano? Jak?
Připojím disk na tamtu věc v obchodě. Nevím, jak tomu říkáte. S vlněním. Chceš to slyšet?
Ano.
Hmm, tenhle tady. To je Johann Sebastian. Ten, o kterém jsem ti povídala. On přišel od nás, poslali jsme ho sem.
Kdo?
Johann Sebastian!
Jednou za čas si zazpíváme písně jako tyhle.
Tamtu. Vezmu si ty dvě. Prosím, ať se daří.
Děkuji.
Slyšíš něco?
Občas by nám mohli zavolat.
Na 3, zkusme to všichni tři spolu: jeden, dva, tři.
Počkej, mám v uších nějaký divný bzukot.
Co tu děláš?
Čekal jsem na tebe.
Chceš vázu na ty květiny?
Ty jsou pro tebe.
Pro mě?
To nemĹŻĹže vynahradit celĂ˝ nĂĄĹĄ Ĺživot.
Právě jsem se chystala zmizet.
Co?
Neopouštím tě, jsem to já, kdo se opouští.
Ano?
Je připravená večeře, jestli chceš.
Ne děkuji. Jdu do nemocnice trochu se dobít.
Ó ano?
Můžu se tě na něco zeptat?
Promiň, ale můŞu se podívat co je ve tvÊ taťce?
V mé tašce? Ano, samozřejmě.
ProtoĹže jĂĄ fakt nevĂ­m, co v nĂ­ nosĂ­te.
Oh, Şådný problÊm.
Tohle je na otvĂ­ranĂ­ domĹŻ, Ĺže?
A co je toto za věc?
To je červená rtěnka.
Oh? A na co to je?
DĂĄvĂĄ se to na rty. Takhle.
Ó ano? Na rty?
Je to lĂŠk?
Ne nenĂ­ to lĂŠk, je to
abych byla pěkná.
Byla pěkná?
Byla sexy.
Sexy?
Ano, atraktivnĂ­.
A pro koho?
Pro kaĹždĂŠho.
Musí být těžké to všechno dělat.
Takže oni tě potom mají rádi.
Oh, chápu. Je to druh medicíny a potom tě každý má rád, správně?
Ano, ale ne, nenĂ­ to celkem tak.
A když si rtěnku nedáš, nikdo tě nebude mít rád, je to tak?
Ano, ale... Je to složité vysvětlit...
Je to tím, co jsem řekla? Ranila jsem tě?
Ne ne, to nic, to... nic.
A tohle?
Fotky. Toto je Max, moji rodiče a děti.
VĂ­m, jsou to lidĂŠ, kterĂŠ mĂĄĹĄ rĂĄda, je to tak? Ale potom
proč oni nemají rtěnku na svých rtech?
Dobrý den. Ty pláčeš? Co se stalo?
Přijdou si ho zítra vzít.
Jeho mĂĄma?
Ne, DDAS (organizåce starající se o výchovu sirotků).
Co to je?
Sociální služba, nechci je už vidět, nikdo se o něj nepostará.
Tak si ho nech.
Zbláznila ses? Neunesu dítě, na to potřebuju dokumenty.
Dokumenty?
Ano, dokumenty, které říkají, že existuje.
Že existuje?
Ne! MĂĄ plĂ­ce, mozek a srdce; ale kdyĹž nemĂĄ dokumenty, tak neexistuje.
Moje uši mi znovu bzučí.
ZkusĂ­me to zase zĂ­tra.
Sonio! Sonio! Rychle, potřebuju jít zpět do nemocnice do práce. Vzali jsme toto dítě; tato paní tu bude dnes spát.
Ó děťátko, ukaž mi ho. A jaké mu dáme jméno?
Teodor.
Proč Teodor, to je staré jméno, Teodor.
To znamená, že nám ho dal Bůh, nebo tak nějak.
Ó ano? Jak se máme Teodore?
Můžu to děťátko na chvíli podržet?
Sonio, dáš Teodora ... Jaké je tvé jméno ještě jednou?
Ó ano, Milo Tady, tady je jeho flaška, ohřej ji v horké vodě, tam jsou plenky.
MĂĄte vanu?
Umyjeme ho v umyvadle.
Ano, ale ne pro něj, pro mě.
A jste si jistĂĄ, Ĺže to byla jeho matka?
Ano, jsem si jistĂĄ, vĂ­m, porodila ho tu.
A jen tak jste ji nechali, aby ho vzala?
Ano, byla to jeho matka.
Měli jste ji zastavit!
Ale proč? Byla jsem ráda, že se vrátila.
Ano, ale, věděli jste, že si přijdeme pro dítě dnes ráno.
Sonio, Sonio,
Říkali, že to budou vyšetřovat!
Máša? Je to velmi dobré děvče.
Pracuje v tomto oddělení už 2 roky, nikdy s ní nebyly žádné problémy.
Říkala, že to byla matka dítěte, kdo ho přišel vzít.
Dobře, když to říkala, tak je to pravda.
Ó, určitě ne. Matka, našli jsme ji přes utečeneckou organizaci. Nikdy se do nemocnice nevrátila. Nechala své dítě.
Tak kde je potom to dítě?
A konečně, tady jste.
Ahoj mami, jak se mĂĄĹĄ?
My se máme dobře, tak jaké to tam je?
Tuny aut, jsou tu vĹĄude hovĂ­nka a problĂŠmy s jĂ­dlem, je to tu fakt sloĹžitĂŠ.
Myslíš, že mi můžeš ukázat, kde právě teď jsi?
Počkej, zkusím ti poslat obraz.
Počkej, někdo jde. Ano, Ano, pojď dovnitř.
Jen si dĂĄvĂĄm malou koupel na nohy.
Promiň, jen si vezmu toto pro dítě.
DobrĂ˝ BoĹže! Je takovĂĄ krĂĄsnĂĄ.
Hej mami, mami, kdo to byl?
Kdo?
Ta, která právě přišla a odešla.
To je Máša, jsem právě u ní.
DĂĄĹĄ mi ji?
Haló mami? Haló? Můžu to vidět?
Ano, počkej, hned to bude.
Promiň, Jen jsem tohle chtěla zahodit.
DobrĂ˝ BoĹže! Je tak nĂĄdhernĂĄ.
Už jsem téměř skončila.
Mami, kdo to právě byl, koho jsem viděl?
To je Sonia, MĂĄĹĄina mladĹĄĂ­ sestra.
Můžeš mi dát děti?
HalĂł mami?
Co se děje s tím rádiem, fungovalo dobře.
Všimla sis, že si v koupelně povídá sama se sebou?
Je zvlĂĄĹĄtnĂ­.
PodĂ­vej, uĹž to zase funguje.
Už jsem skončila.
Co se děje? Mám takový pocit, že někdo přichází. Och můj Bože, přicházejí. Jsou velmi blízko. Rychle, schovejte se! I s dítětem!
Nevím. Mám takový pocit, že jdou. Chtějí sebrat dítě. Schovejte se někde!
Ale kam?
Běžte nahoru na schody, rychle!
Honem, Sonio.
Slečna Máša Bellová?
Ne, uĹž tu nebydlĂ­.
Ó ano! Od kdy?
Od tĂŠ doby co tu jsem jĂĄ.
A to je od kdy?
No... asi šest měsíců.
Ale nĂĄm v jejĂ­ prĂĄci dali tuto adresu.
Ó ano? Vidím.
My jsme z organizacie DDAS, přišli jsme vyšetřit stracené dítě.
Jaké dítě?
Mohu se VĂĄs zeptat na jmĂŠno madam?
Ano, jsem Mila.
Madam Mila? Je to správně?
Ano, to je správně, Mila, ano. Myslím madam Mila, ano.
Máte dítě?
Ne, ne, ja nemám dítě, ne.
Ale nejsou to nĂĄhodou plenky co vidĂ­m?
Co?
Plenky!
BalenĂ­ plenek.
Ja mĂĄm plenky?
Tam na křesle.
O, tamty, ano, to jsou...
Plenky.
Jak říkáte.
Tu není dítě. Jsou tu plenky, ale... ...ale tato věc je málokdy jedna bez druhé.
Ó ano?
Děkuji.
Oni se vrátí, určitě, jsem blázen, že to dělám. Tím, že jsem sebrala tohle dítě, riskuju, že půjdu do vězení.
Chceš, abych ho vrátila zpět do nemocnice?
Ne, mohli by tě obvinit za spoluúčast.
VĂ­ĹĄ co?
Co?
Co kdybychom zaĹĄli do muzea v Louvru?
OK, proč?
Dozvěděl jsem se, že je tam mnoho maleb malých dětí.
Ó ano?
Prosím Ozame. Neřekneme, že jsi nám pomáhal.
Ale kaĹždĂ˝ se to dozvĂ­!
Chceme tam jĂ­t tak moc.
Ano, ale cesty se musĂ­ dohodnout na schĹŻzĂ­ch planety.
NeodeĹĄli bychom bez dovolenĂ­!
Ale prosĂ­m, pomoz nĂĄm.
Ale co se stalo, Ĺže tam chcete jĂ­t tak najednou?
Viděli jsme tam dvě děvčata. Když nám máma volala.
Ó ano, dvě děvčata?
Jaké bylo to tajemství, které ti máma řekla, než odešla?
Její máma, vaše babička, byla pozemšťanka.
Ó ano?
Tak vidíš, měli bychom jít do země, odkud je naše babička.
Maxi, máme tu malý problém. My všichni potřebujeme zůstat na chvíli u tebe.
Máme s sebou i dítě.
Dobře! Takže to jsi byla ty, kdo ho vzal?
Lidi ze sociálního úřadu ho hledali.
A jĂŠje!
DĂĄmy, pĂĄnovĂŠ, zavĂ­rĂĄme!
Vemte si boty.
Je to kvĹŻli hovĂ­nkĂĄm!
Děkuji.
A když zavolá, co jí mám říct?
Že děti se mají dobře, dávaš na ně pozor a že my jsme odešli.
Budu mĂ­t problĂŠmy!
Sveď to na nás.
Jdete tak daleko, nemohu vám zaručit přesné místo přistání.
To nevadĂ­.
Kde viděla tuny aut?
Kde viděla stromy s velkými zelenými listy? Je tu celkem pěkně.
Není tu moc vody, ale vypadá to nádherně. A nejsou tu ani hovínka.
A musím říct, že tu není moc lidí.
Počkej! Něco slyším! Zní to jako zpěv.
Ó ano. Dobrý den, jsme dva, přišli jsme z jiné planety. Ó ano, s radostí. Dobře, půjdeme směrem na západ.
JÊ, jsou úŞasní.
Chápeš, pozvali nás na společné jídlo, právě teď. Jsou doopravdy přívětiví.
A jejich telepatie je skvělá.
Ona je blĂĄznivĂĄ, naĹĄe mĂĄma.
Co to je, zase televize?
NemĂĄm televizi, ani walkman,
televizi sem si pujčil od kamaráda.
Vypni to, hned!
Jsem nemocný z tÊ televize, kterå ti ruinuje mozek! UŞ nemåť s nikým Şådný kontakt!
To nenĂ­ TV, co ruinuje mĹŻj mozek!
Ó ano? A co ruinuje můj mozek?
Promiňte, že ruším, mohu se dívat na tu čtvercovou věc?
Jakou věc?
Tuhle.
Televizi?
Ano, opravdu mě to zajímá. Nikdy jsem to neviděla. A Raul by mi to mohl vysvětlit jak to funguje, jestli souhlasíš.
Dobře.
Pane Robete, jaký je váš plán zaměstnanosti?
Dobře, poslouchejte, moje strana a já věříme, že musíme vytvářet pracovní místa, místa, místa, vytvářet více míst. Potřebujeme vytvořit jakákoliv pracovní místa, aby se zlepšily statistiky, a aby se nezaměstnaní uklidnili do příštích voleb a my budeme mít plné kapsy!
Ja mĂĄm nĂĄpad na novĂ˝ druh prĂĄce!
Ano? Co?
Velmi jednoduchá práce, a nestojí to peníze, a využijí se naše přebytkové suroviny.
Bude to drahĂŠ?
Ne, absolutně zadarmo.
A může to dělat každý?
KaĹždĂ˝!
I nezaměstnaní, nebo oni ne?
Speciálně oni, není potřebná žádná zručnost, a najmeme je teď hned, a budou neustále zaměstnaní. Přinese nám to výborné statistiky!
Tak co to tedy je?
Pojídači hovínek!
Pojídači hovínek?
Ano.
Pojídači hovínek?
To je pravda, to je levnĂĄ surovina.
A může to dělat každý.
To je pravda, speciálně nezaměstnaní, oni už mají návyky na tuto práci.
Problém je, jaký účel má tato práce?
Žádný účel!
A nač potřebujeme účel, když to může dělat každý a přinese nám to skvělé statistiky?
Co?
K čemu účel práce, když nám to přinese dobré statistiky!
Ano, to je pravda.
Uděláme velkou komerční kampaň, s velkým obrázkem pojídače hovínek. Najmeme si velmi dobrou reklamní společnost. „Jezte hovínka a pomůžte naší společnosti!“ A my to zaplatíme z jejich zdaněných peněz. A všechno půjde jako předtím. To je celá práce.
Oni dostanou benefity a uklidnění. Kromě toho nikdo ve skutečnosti nepotřebuje užitečné zaměstnání! Kdo říkal, že potřebujeme limity na zaměstnání!
Jednou byl takový míting, kde mi kdosi říkal, že když zbouráme všechny tyto škaredé budovy a potom začneme čistit planetu, bude tu práce na 500 let. Umíte si to představit?
Ano, je to proto, že jsou pomatení. Neříkal, co budeme dělat potom? Nemůžeme změnit naši společnost pro takovou hloupou myšlenku?
To je to, o čem mluvím! Není naší prioritou vytvořit něco užitečného, ne?
Pomozte někdo!
Pomoc! Ne, nepotřebujeme měnit nic. Pojídač hovínek je skvělý nápad.
Takže, nezaměstnaní do práce!
Pracujte!
Ta věc je srandovní.
Co je to za šílenství? Úplný hlupák!
Pojídači hovínek!
Ó, bzučení zase začína.
A tady je! Haló mami. Ahoj, jak se máš? Áno, mám se velmi dobře.
A děti, jak se mají?
Oh, děti, nemůžu ti o nich dát žádné zprávy, protože...
Co tĂ­m myslĂ­ĹĄ, Ĺže mi nemĹŻĹžeĹĄ dĂĄt zprĂĄvy?
Buď klidná, mají se dobře.
Hej mami! My jsme na Zemi!
Je to tu úžasné! V žádném případě to není tak zlé, jak jsi říkala! Jsou tu lidé,
kteří žijí v téhle zemi tisíce let. A nic neničí na své Zemi!
Jsou doopravdy velmi velmi milí. Jsou všichni černí.
MajĂ­ stejnou medicĂ­nu jako my, majĂ­ dobrĂŠ jĂ­dlo!
A jsou skvělí v telepatii! Přijali nás, jako bychom byli z jejich rodiny.
Jsou vyspělí jako my!
Země je velmi krásná.
Mami, chceme jĂ­t za tebou. Jak?
Vůbec nevím, jak to udělat, ani nevím, kde jste. Musím vzbudit Maxe a uvidíme, co se dá dělat. Dobře, jakmile budete čekat, pošlu ti program na odpojení. Zasměj se, když ho uslyšíš. Připrav se, posílám.
Vaše platební karty, prosím. Přeji vám šťastnou cestu.
Ano.
Děkujeme.
Pasy, prosĂ­m!
Musíme zavolat mámě.
Tady není Şådnå voda.
Myslíš, že bude v tamté věci?
UvidĂ­me.
Žádná voda. Je to pěkné. Toto dělá zvuk.
Je to ta věc na hudbu?
Myslíš, že mají stále hudbu? Je to ta věc, kterou měl Johan Sebastian? Znáš ty písně, které jsme tam zpívali?
Ó ano. Pozor. Někdo jde.
Našiel jsem věc, kde je voda.
Kde?
Pojď a uvidíš!
Vidíš, je tam voda, teče.
Ó ano, určitě ano. Je to dost malé, ale dobré.
Haló mami, jak se máš? Jsme v letadle, všechno je dobré. Říkali nám, že přiletíme do Roissy v 18.30. Nevíme, co to znamená. Možná ty budeš vědět? A mami, jsme hladoví. Nemohli jsme jíst to, co nám tu dali, protože...
Rychleji, rychleji!
Pasy prosĂ­m.
Jste v pořádku?
Mám takový pocit, že něco není v pořádku. Je tam nebezpečí!
Hej vy tam, stĹŻjte! Vy dva! VaĹĄe pasy!
To je to, co jsem cĂ­tila. To je Max.
DobrĂ˝ den
Byli odpojenĂ­, hmm?
ObĂĄvĂĄm se, Ĺže ano.
Promiňte pane, to je orchestr?
Ano, proč?
A teď hrají?
Co tím myslíte teď? Hrají neustále.
I tento večer?
Ano, tento večer. Hrají v auditoriu v Bastile. Proč?
Jen tak, jen se ptám. Děkuji. Děkuji Vám velmi pěkně.
Jsi to ty MĂĄĹĄo?
Jsi to ty Sonio?
ZnĂĄme VĂĄs?
Vy ne.
Ale my vĂĄs ano.
Oh, to je proto...
Doufám, že ještě nezačali. Dva lístky, prosím. Už začali?
Před půl hodinou.
A jĂŠjĂŠ.
Čekej, čekej, znovu je zapojím. Udělala jsi to ješte horší.
Dostala jsi hlavnĂ­ho sĂłlistu. MĂĄme problĂŠm!
Já je chci opět připojit, ale je to příliš složité zaměřit. Riskuju odpojení více lidí, než uspěju.
Ó ne, ne, nech to, jak to je. „Baví mě hudba, ale ne hudební teorie a nemusíš myslet, abys hrál arpeggio. Jestli chceš hrát na housle, máš jenom jednu možnost, hrát na konzervatóři, potřebuješ odvahu, odvahu, odvahu!“
Je tam mnoho jezer. Všichni žijeme na březích jezer. Vždycky je tam teplo, každý večer na hodinku zaprší. Nemáme domy. Spíme v takových hnízdech z trávy. Když se vzbudíme, jdeme si zaplavat do jezera. A potom jíme. Umývame se. A potom, hrajeme hry, abychom byli silnější.
KaĹždĂĄ rodina mĂĄ vlastnĂ­ hry. Pro nĂĄs je to traperza, vĹĄichni z naĹĄĂ­ rodiny.
I staří?
Ó ano, moje máma to dělá a má 150 roků.
150?!
Ano, už má třetí zuby.
Co mĂĄ?
Okolo věku 135, nám vyrostou nové třetí zuby. Vy byste je měli také, kdybyste žili déle. A můžete žít tak dlouho. My jsme také kdysi umírali velmi mladí, v naší průmyslové éře. Jsou rodiny, kde jsou velmi dobří ve skocích, jsou i tací, kteří chodí po lanech.
A kdo vládne planetě?
Nikdo a vĹĄichni. MĂĄme schĹŻzi planety jednou za rok se zĂĄstupci z osad na vrcholcĂ­ch hor.
Proč na vrcholcích hor?
Protože když kráčíme dvě hodiny nahoru na kopec, jsme potom rozvážnejší. Potom máme schůzi o plánovaném rodičovství, jednou za rok v dědinách.
O plánovaném rodičovství?
Rozhodujeme se, kolik dětí budeme mít, podle velikosti naší úrody.
RĂĄno si trochu hrajeme. Potom jĂ­me. Co jĂ­te?
VĹĄechno, ovoce, zeleninu, olivy, kebaby ze surovĂŠ zeleniny, obilĂ­.
A nějaké maso?
Ó ne! Jíme fazole. Ó, jsou tak dobré, ty fazolky! Stravujeme se jednoduše.
Nemåte oheň?
Ano, måme, ale moc ho nepouŞívåme. Jen kdyŞ jednou za rok vyråbíme noŞe. A potom sbíråme naťi úrodu.
Loumi!
Co?
Pojď! Pojď sem!
Tady.
A po poledni si cvičíme naši mysl,
Máme třídy telepatie, předvídání budoucnosti, mezihvězdného cestování, matematiku vesmíru.
Co je to matematika vesmĂ­ru?
Je to nejsilnější disciplína.
Tak Loumi se půjde schovat., , . Loumi, pojď zpět!
23!
JĂŠĂŠĂŠ!
A vĂ­ĹĄ co se stane za pĂĄr let?
Ne, to nevĂ­m.
Ani když se soustředíš, nemáš vizi?
Ne.
To je ĹĄkoda.
Není to vždy radostné vědět.
Chtěl bych toho vědět tak moc!
Měl by ses optat chlapců.
Nejsem dobrĂĄ v archeologii.
Po naší průmyslové éře, nastalo velké pojednávání a bojkoty.
PojednĂĄvĂĄnĂ­?
Všichni lidé, kteří vyráběli škodlivé produkty pro zdraví lidí, zvířat a rostlin, byli souzení jako viníci genocidy a zločinů proti planetě.
Ó ano, kdo?
Potravinový a chemický průmysl, zbraně, továrny, tabák a alkohol,
farmaceutický a atomový průmysl, výrobci aut, architekti, mnozí lékaři a politici, kdo se stal bohatým tím, že to dovolil.
Ale takový je celý svět!
Byla to občanská válka! A potom byl bojkot.
Bojkot?
Všechno, co škodilo, jsme už nikdy víc nekupovali, nebo zahazovali. Byla to nejlepší zbraň, méně nákupů znamená menší moc. Dokonce ani armáda a policie nemohla dělat nic proti bojkotu.
Jak se ta doba nazývala?
Chaos před znovuzrozením.
Bylo to doopravdy zvovuzrozenĂ­?
Ó ano!
Mohl bys nĂĄm ukĂĄzat, jak se jezdĂ­ autem?
TakĹže vĂĄs zajĂ­majĂ­ auta, Ĺže?
Promiňte nåm, opravdu nås to moc mrzí.
SprostĂ˝ bastard!
Opravdu nĂĄs to mrzĂ­.
SprostĂ˝ bastard! Co ty sprostĂ˝ bastarde nedĂĄvĂĄĹĄ pozor? Kde si myslĂ­ĹĄ, Ĺže jsi, bastarde?
NeumĂ­ĹĄ jezdit nebo co, hlupĂĄku!
Promiňte mi pane. Je mi to líto.
SprostĂ˝ bastarde!
Právě jsem říkal...
VĂ­ĹĄ, kde jsi, ty hloupĂ˝ idiote!
MyslĂ­m, Ĺže se VaĹĄemu zrcĂĄtku nic nestalo.
SprostĂ˝ bastarde!
PodĂ­vejte. Na tom zrcadle nenĂ­ ani ĹĄkrĂĄbanec.
NeumĂ­ĹĄ jezdit nebo co, hlupĂĄku!
Skutečně, prosím Vás o odpuštění, odpusťte mi to.
SprostĂ˝ bastarde!
To je tak hroznĂŠ, co se VĂĄm stalo!
Co?
Říkåm: Je to hroznÊ, co se Våm stalo!
DivnĂ˝ sprostĂ˝ bastarde!
Na Zemi 4 z 5 lidí hladoví. Jsou tací, co žijí ve sklepech kvůli bombám. Jsou tací, kteří umírají v nemocnicích na AIDS. Jsou také ženy, které byly znásilněny 25 muži naráz, aby jim ukázali, kdo je tady pánem. A tady jste vy. kdo jste zažil takovou hroznou věc! Dotkli jsme se Vašeho bočního zrcátka!
Ale pane. Uklidněte se pane. A stromy nad vámi s listím vznášejícím se ve větru. Podíval jste se někdy na ty stromy? A Vaše nádherná žena, která ztratila svou mladost tím, že pro Vás vařila houby na smetaně, zatímco jste ji podváděl. Podíval jste se aspoň jednou na Vaši ženu? A Vaše děti s krásnou jemnou pokožkou. Poděkoval jste někomu ve vašem životě za jemnou pokožku Vašich dětí? A jsou krávy, které dávají mléko, sýr a máslo pro každý Váš den. Řekl jste někdy děkuji těm kravám?!
ZblĂĄznil jste se pane!
Váš život je nádherný, díky našemu Bohu! Je to nádhera. Nádhera, pro kterou se vyplatí zemřít. Ale je tu jen jeden problém, ten, že jsme se Vám dotkli bočního zrcátka! Je to hrozné! Je to hrozné!
Děkuji!
OdpusĹĽ!
Děkuji!
OdpusĹĽte mi.
Je to celý svět v našem domě, nebo co?
Vysvětlím ti to později.
Myslím, že bychom se měli vrátit.
Co takovĂ˝ shon?
Protože děti jsou samy...
Ale je tam Ozam a sousedĂŠ.
Vím, děvčata jsou milá, ale...
Miluji je.
To vĂ­m.
Co kdyby ĹĄly s nĂĄmi?
S nĂĄmi? Tam nahoru?
A co jejich rodina?
Jejich máma zemřela.
Řekly nám, že jejich otec je nezaměstnaný a dlouhodobý alkoholik.
NevĂ­m, co to znamenĂĄ.
Ony ani nevĂ­, kde je.
A až je najdou, seberou jim dítě a dají je do vězení.
To je pravda, je to rozkošné děťátko.
Mami prosĂ­m.
Dobře, zeptejte se jich.
Ony souhlasĂ­.
Ach, dobře teda...
Hej Milo! Otec mého kamaráda pracuje na stadionu Parc des Princes, dal mi lístky na dnešní zápas. Myslíš, že bychom mohli udělat stejnou věc, jako v televizi?
O. M.! (Olympic Marseille) –
Můžeš odpojit ty hráče?
Odpojit je?
Ano!
Hej, pomozte mi.
Jdeme na to.
Jedna, dvě, tři!
Ukradlas to?
Jen půjčila.
Na tancovĂĄnĂ­.
Vrátíme se, přineseme ti dítě.
VrĂĄtĂ­me se a znovu se uvidĂ­me.
Ó, neplač Raule.
VrĂĄtĂ­me se.
Tady, dám ti tohle. Můžeš odpojit svého profesora, na chvíli, když tě bude zlobit. Ale nepřeháněj to! Děkuji za všechno!
Ne, ty jsi pomohla mě...
Ne, můj program nemůže dát dobro, které jsi před tím neměl.
UvidĂ­me se brzy.
Ano.
Milo!
Milo, pojď se podívat! Udělal jsem nové šaty, je to dárek pro Mášu a Soniu.
Ano, učitel telepatie mi říkal, že po šatech impéria byly šaty z krinolíny.
Skutečně, krinolína? Jsou to pěkné šaty, ale na co...
Aby se mohly cĂ­tit jako doma.
Jsou pěkné, děkuji ti.
NemajĂ­ dobrĂ˝ tvar?
MĹŻĹžu je nosit na pĂĄrty nebo si je nechat na dovolenou.
Milo! Pojď a podívej, rychle pojď!
Co to je? Co to zpĹŻsobuje?
Mezage a Mesai nåm to dali. Neukåzali nåm, jak se to pouŞívå!
Co je to?
To je koncert ticha.
Proč se smějí?
To je těžké vysvetlit, to je...
To je nĂĄĹĄ humor. Je to tak, protoĹže tam bylo... NeslyĹĄĂ­ĹĄ to?
Ne.
Tam bylo najednou... ach... Jak bych ti to vysvětlil?
Je to složité vyjádřit slovy.
MyslĂ­ĹĄ, Ĺže jednoho dne to budeme slyĹĄet?
Ó ano! určitě! Speciálně vy.
Naučíte se to velmi rychle! Věnováno všem lidem s dobrým srdcem, kterým není lhostejný osud tohoto světa.