Medvíďata sama v lese
Příběh dvou malých osiřelých medvíďat, kterým zahynula matka a musí se samy vypořádat s nástrahami lesa a postarat se o sebe. V Bělorusku, v chráněném území Krasny Bor, v lůně nádherné panenské přírody, plné zvěře, žijí i dvě osiřelé medvědí mláďata, kterým filmový štáb dal jméno Máša a Paša.

Matka jim zahynula v době, kdy malé medvídci ještě o životě téměř ještě nic nevěděli. Mají jen necelého půl roku a za normálních okolností by se o nich matka starala a priúčala je na život v divočině až do tří let. Teď je to musí naučit sám život, každodenní dobré i negativní zkušenosti ...

Při cestě na lyžích zimním lesem jednoho chladného zimního dne, jsme byli překvapeni podivnou symfonií zvuků. Zvuk pocházel ze starého mraveniště na okraji malé mýtiny. Bylo pokryto sněhem, ale na straně směrem k nám byla velká, zející černá díra. Poprvé jsme dostali možnost nahlédnout na jeden z nejlepších tajemství přírody. Medvědice spící ve starém mraveništi měla ne jedno, ale dvě novorozená mláďata! Byli jsem nadšeni a vzrušeni, protože to bylo poprvé, kdy někdo studoval divoké medvědy uvnitř doupěte s jeho novorozenými mláďaty.

Jen málo zvířat je tak oslavovaných jako medvěd hnědý. Objevují často v bajkách, pohádkách a folklóru. Mnoho přirozených legend přisuzují medvědům nadpřirozené schopnosti, sílu, po které lidé často touží a usilují o její získání. Asi nejzajímavější na medvědech je jejich zimní spánek.

Jak může zvíře tak velké, jako medvěd hnědý na podzim vyhrabat díru do země, spát po dobu šesti měsíců a pak se probudit na jaře a vyjít z pelechu, stejně silný a aktivní tak, jak byl, když se ukládal ke spánku? Po celá léta byli výzkumníci na celém světě fascinováni medvědím "zimním spánkem". Porozumění medvědích tělesných funkcí by nám dalo klíč k prevenci svalové atrofie, něco, co by prospělo lidem na lůžku, nebo dokonce astronautům při delším cestování vesmírem.

Medvěd Grizzly je považován mnohými za nejnebezpečnější zvíře na světě. Ale je tu jeden muž, Kanaďan Charlie Russell, kdo si myslí něco jiného. Věří, že je špatně,že z medvědů máme strach. Strach z nich je nejen zbytečný, ale nakonec vede je k jejich vyhubení. Jeho víra ho zavedla do Ruska, kde se staral o osiřelé grizzly mláďata za posledních deset let v divočině poloostrova Jižní Kamčatky.

Stal se jejich náhradní matkou a snažil se udržet při životě mláďata grizzly medvědů a učil je vše, co potřebují k přežití v divočině. Ale bude to stačit? Film ukáže, přes vzpomínky na záběry z jeho prvních dnů, události posledních deseti let zvýšily počet osiřelých grizzly mláďat v Rusku. Uvidíte jeho pokusy bojovat proti nezákonnému lovu a pytláctví, který zabíjí tolik medvědů v Rusku.

Charlie dělá všechno, co může, aby byla mláďata v bezpečí, ale ve světě ruské Grizzly Bear neexistují žádné záruky. Sledováním množství sirotků medvěda grizzlyho je Charlie dostal vzácný pohled do světa medvědů. Zjistil, že medvědi grizzly nejsou obávanými agresivními zabijáky, jak tomu mnozí věří, ale že jsou jemné a klidné stvoření.

Grizzly Man
Právě se nacházím na překrásné planině a za mnou jsou Ed a Rowdy. Jsou to členové skupiny ještě nedospělých mláďat. Provokují úplně všechny, včetně mě. Vymezují si teritorium. Pokud se stáhnu, pokud ukážu slabinu, mohli by mě zranit nebo i zabít. Pokud tu chci zůstat, musím si své teritorium uhájit. Když ukážete slabost, tak ji dokáží využít.

Můžou mě zabít, utrhnout mi hlavu a rozkousat mě na malé kousky. Bude po mně. Ale vytrvám, zatím vytrvám. Snažím se. Po pravdě řečeno jsem jako válečník. Většinou jsem vlastně laskavý. Jsem jako květina, jsem jako moucha na zdi, která pozoruje, nezapojuje se a žádným způsobem se nevměšuje. Ale občas mě vyzývají.

V tom případě se ve mně musí prostě probudit válečník, samuraj, který musí být tak... odvážný, který se nebojí smrti, je silný, a proto zvítězí. Ano, zvítězí. Dokonce i medvědi uvěří, že vy jste silnější. A svým způsobem musíte být, pokud chcete v této krásné zemi vydržet s medvědy existovat. Tohle nikdo nevěděl. Opravdu nikdo netušil, že občas taky nastanou situace, kdy je můj život na vlásku.

Že tihle medvědi umí kousat a umí i zabíjet. Když budu slabý, tak prostě padnu. Miluji je z celého svého srdce, budu je vždy chránit, budu pro ně ochoten zemřít, ale nezemřu pod jejich drápy. Budu bojovat a budu silný. Stanu se jedním z nich. Stanu se jejich pánem. Budu laskavý válečník. Miluji tě, Rowdy. Dej mi to, zlato. Tak o tom mluvím, o tom právě mluvím, právě o tom.

Cítím smrt až do konečků prstů. Všechna tato majestátní stvoření nafilmoval Timothy Treadwell, který žil mezi divokými medvědy grizzly třináct letních období. Létal do vzdálených oblastí Aljašského poloostrova, protože věřil, že je třeba,... ...aby tu byl, chránil tato zvířata a vzdělával veřejnost.

Během posledních 5 let si s sebou bral Timothy i videokameru a natočil více než 100 hodin filmového materiálu. Měl totiž v úmyslu ukázat medvědy v jejich přirozeném prostředí. Protože sám natáčím v divoké džungli, zjistil jsem, že kromě přírodních záběrů je v jeho materiálu i jakýsi příběh neuvěřitelné krásy a hloubky. Objevil jsem film plný lidského nadšení i temného vnitřního rozporu.

Ahoj, medvídku. Jakoby toužil opustit svou lidskou schránku a chtěl se stát medvědem. Treadwell se snažil najít jakýsi primitivní řád. Chtěl, aby došlo k vzájemnému porozumění,... ...ale přitom překročil neviditelnou hranici. Jdi si zase hrát. Zpátky, zpátky. Běž zpátky. Tohle je ještě nedospělý medvěd a je to běžné. Sdružují se a jak vidíte, jsou už silní.

Jsem jenom půl metru od něj. No tak klid, uklidni se. Teď se pohybuje směrem ode mě. Dokázal jsem si udržet své území a tudíž jsem si vysloužil jejich respekt. Tenhle medvěd se jmenuje Rowdy a je to divoch. Je pěkně velký. Znám ho už několik let. Na začátku to byla jen malá kulička a teď je z něj velký kluk.

Tohle byla výzva. Musíte na ni reagovat chladnokrevně a okamžitě. Protože jinak jste prostě mrtvý. Můžou vás zabít, kousnout nebo vám utrhnout hlavu. Promiň. Je to dobrý, je to dobrý, dobrý. Nechtěl jsem se ti plést do cesty. Páni! Tak to má být, ty jsi tu šéf. Skvělá práce. Jo, skvělá. Tak si myslím, že byl přes tři metry vysoký.

Pořádný medvěd, hodně velký medvěd. Moc velký medvěd. Páni! Každopádně se hezky drbal. Je to velký medvěd. Vzrušení, které Treadwell pociťoval, mu pomáhalo pracovat s dětmi. Při své kampani se mu podařilo oslovit tisíce a tisíce školáků, kteří si budou pamatovat jeho úžasné vyprávění jako jednu z nejlepších věcí, které ve škole zažili. Bral své poslání velice vážně, a tak nikdy nic nedělal za peníze.

Za čas se stal jakousi celonárodní celebritou. Timothy Treadwell je blázen do medvědů grizzly. Nakolik je blázen? Jakoby se díky svému poslání stal hvězdným obrazem ctnosti. Budu se teď mezi medvědy pohybovat 24 hodin denně po 4 měsíce. Tohle je šílené. Naprosto šílené. Jsou to ta nejnebezpečnější zvířata na zemi. A ty chceš jít a vystavit se jim na 24 hodin denně? Myslím, že je lidé nechápou.

To ti mám uvěřit, že když tě medvěd bude chtít zabít, neřekneš, žes udělal chybu, žes měl mít zbraň? Ne, nikdy bych medvěda nezabil, ani v sebeobraně. Nešel bych do kraje medvědů, abych je zabíjel. "Warren Queeney herec, blízký přítel" Jednoho dne jsem přišel domů, seděl jsem na verandě a moje manželka v ložnici sledovala televizi. Najednou vykřikla. Myslel jsem, že spadla nebo něco takového.

Šel jsem tam, ona seděla na kraji postele a zírala na televizi. Když jsem se tam podíval, viděl jsem tam Timmyho tvář. Neslyšel jsem zvuk ani zprávy, ale už stačilo jen to, že jsem viděl jeho tvář v televizi a slyšel manželčinu reakci na to, co se stalo. Nebylo to možná ani překvapení, ale bylo to hrozné. Nikdy jsem vlastně pro Timmyho netruchlil jako pro jiné přátele, kteří zemřeli.

Ti opravdu zemřeli, ale u Timmyho mi to tak nepřipadá. Tohle je poslední fotografie Timothyho Treadwella. Byl vyfotografován na počátku svého třináctého léta v aljašské divočině. Dívka vedle něj je Amie Huguenardová, která zemřela s ním. Vyfotografoval je Willy Fulton, Timothyho velmi dobrý přítel a pilot,... ...který ho dopravoval do vzdálených oblastí Aljašského poloostrova.

Treadwell se považoval za strážce tohoto území a stylizoval se do postavy odvážného prince Valianta, který bojuje s padouchy, kteří chtějí medvědům ubližovat. Ale celé toto území je federálně chráněná rezervace, součást národního parku Katmai. Téhle velké pláni říkal Treadwell "Útočiště". Tady trávil první letní měsíce, než se přesunul asi 50 kilometrů na toto hustě zarostlé území, kterému říkal "Medvědí bludiště", kde sledoval tah lososů.

A právě tady ho měl Fulton na podzim vyzvednout. 6. října loňského roku jsem přistál na jezeře Kaflia. Měl jsem tu vyzvednout Tima a Amie. Typický zdejší den. Déšť, mlha, vítr. Ale něco tu nehrálo. Neviděl jsem je, nic jsem neslyšel. Na pláži nebyla žádná zavazadla, nic. Tak jsem ukotvil letadlo a začal trochu křičet: "Time, Amie!", ale neozvala se žádná odpověď.

Pak jsem zahlédl jakýsi pohyb na kopci, tak jsem si říkal, že mě neslyšeli kvůli větru nebo tak. "Willy Fulton pilot, bývalý jezdec rodea" Rozhodl jsem se, že půjdu do jejich tábora, abych se dozvěděl, co se děje. A tak jsem se vydal těmi křovinami nahoru. Tam nahoru je to pěkně divoká stezka. A když jsem byl asi ve 3/4 svahu, měl jsem pocit, že něco není v pořádku.

Křičel jsem, ale žádná odpověď. Tak jsem se otočil a šel zase zpátky dolů k letadlu. Už jsem uběhl pěkný kousek. Když jsem se dostal do nejhustěji zarostlé části, ale už blízko k letadlu,... ...tak jsem se otočil a uviděl jsem nepříjemně vypadajícího medvěda,... ...kterého jsem tady ještě neviděl, jak se plíží za mnou s hlavou až u země. Vypadal dost strašlivě, jak tak prolézal těmi křovinami.

Takže jsem rychle odvázal letadlo, skočil do něj a odletěl. Pak jsem se otočil a létal jsem nad táborem. Když jsem se podíval dolů, viděl jsem tam část lidského těla a věděl jsem, že tam leží buď Tim, nebo Aime a ten medvěd to tělo žral. Kroužil jsem okolo, nalétával jsem dolů a snažil jsem se toho medvěda odehnat, ... ...ale vždycky když jsem přelétal, tak začal žrát zbytky toho těla rychleji.

Jen se skrčil nad tělem. V tom jsem si uvědomil, že jsem jen o vlásek unikl tomu, aby mě taky sežral. Najednou mi stoupla hladina adrenalinu tak, jak se mi to ještě nikdy v životě nestalo. Stáhlo se mi hrdlo, nemohl jsem dýchat, tvář jsem měl jako ochrnutou, paže a nohy taky. Tak jsem zavolal zpátky do kanceláře a řekl jim, co jsem myslel, že se stalo a že budu potřebovat pomoc, protože jsou tu nějaké problémy.

Když dorazila skupina z lesní správy, tak jsem je vedl nahoru. Tohle je stejná trasa, kterou jsme přišli tehdy. Když jsme přišli až sem, tak jsme se všichni zastavili, abychom se pořádně rozhlédli kolem a najednou jeden chlap zakřičel: "Medvěd!" Všichni se otočili, nad hlavou jsem měl najednou hlavně pušek a začali pálit. Já jsem se jenom skrčil, protože mně žádnou zbraň nedali.

Když jsem vykouknul, viděl jsem, že pálí znovu a znovu. Když přestali, tak jsem podíval znova a viděl tam úplný oblak kouře. Potom, co se rozptýlil, viděl jsem, že medvěd leží na zemi. Křičeli na mě, abych se k němu nepřibližoval, ale já věděl, že je mrtvý. Měl několik ran na hlavě, na krku a na celým těle. Všude. Prostě tam ležel, úplně bez života. Přesně tady ležel ten medvěd.

Řekl jsem: "Ano, to je ten medvěd, co zabil Tima." Věděl jsem to, protože to byl stejný medvěd, který mě dole sledoval skrz křoviny. Věděl jsem, že to je ten medvěd. Řekl jsem: "Jo, to bude on." A skutečně to byl ten medvěd. Později v něm našli i Timovy pozůstatky. Teď jsem tu s kamerou a natáčím Olieho, velkého starého medvěda. - "Deset dní před smrtí" - Mrzutého medvěda.

Právě vyhnal z říčky Crackera. Už tu není tolik ryb a člověk chápe, že chce mít říčku sám pro sebe. Chová se jako alfa samec, což asi je. Vzhledem k tomu, že to je jediný samec tady, je alfa samec. V každém případě je to pěkně mrzutý medvěd. Poprvé jsme se potkali na cestě. Bylo mi ho tak trochu líto, protože byl dost hubený a vypadal opravdu dost špatně Okamžitě na mě zaútočil s úmyslem mě zabít.

Znám jazyk medvědů natolik, abych to poznal. Nakonec se mi ho podařilo odrazit. Ale něco vám řeknu. Je to starý medvěd, který prostě jen bojuje o přežití, a k tomu ještě velice agresivní. Musíte být před ním velmi opatrní, protože tihle medvědi, pokud mají přežít, občas zabijí a sežerou třeba i člověka. Mohl by velký medvěd Olie zabít a sežrat Timothyho Treadwella? Co myslíš, Olie?

Myslím, že kdybych ukázal slabost, tak by mě asi klidně slupnul. Tady nahoře jsme nakonec našli to, co zbylo z Timmyho těla. Samotnou hlavu s kouskem páteře a potom jsme našli kus ruky, na které byly pořád ještě hodinky. Vzpomínám si na ně. Víte, tenhle chlapík se potápěl tam dole v jezeře úplně nahatý, aby odradil letadla a teď jsem našel jeho hodinky na ruce nahoře na kopci.

A tohle je asi všechno, co zbylo z medvěda, který ho zabil. Pár kousků žeber. Toho medvěda zastřelili a ostatní medvědi ho roztrhali a sežrali přímo tady Nejhorší na tom je, že Tim nikdy nechtěl, aby byl nějaký medvěd zabit. Dokonce i kdyby ho medvědi zabili, tak by byl šťastný, kdyby ho nikdo nenašel. Ani jeho pozůstatky, ani jeho tábor. Tak by byl naprosto spokojený.

Rozhodně žil na hraně a byl trochu... byl prostě chytřejší, než si všichni ostatní mysleli. Přežil tady hodně dlouho, než ho nakonec dostali. A ten medvěd, který ho zabil, byl nějaký prohnilý medvěd, který se mu ani nelíbil a přesto chtěl být jeho přítelem, jenže se to nestalo. Představuji vám jednu z klíčových postav letošní expedice. Medvědice se jmenuje Grinch.

Je jedním z medvědů, kteří se tady v Medvědím bludišti ukazují nejčastěji. Je to samice a je jí asi tak pět let. Ahoj, Grinch. Ahoj. Víte, je tak trochu agresivní. Ahoj. Když se otočím, kousne mě. V pořádku. Ahoj. Jak je? Jak se máš? Nedělej to. Nedělej to! Zpátky! Tohle nedělej. To je dobré. Miluji tě, miluji tě, miluji tě. Miluji tě, miluji tě. Promiň.

Jmenuji se Sam Egli. Pracuji jako pilot vrtulníku a byl jsem při tom, když se loni likvidovaly pozůstatky po tragédii Timothyho Treadwella. Přiletěl jsem tam to ráno, když lidé z lesní správy právě prohlíželi toho medvěda, který zabíjel. Byl už rozříznutý a měl vnitřnosti plné lidí a oblečení. Vytahali z něj téměř čtyři odpadkové pytle plné lidských pozůstatků.

Víte, myslím, že Treadwell to myslel moc dobře, když se snažil jakkoliv ochraňovat medvědy, ale podle mě se choval, jakoby pracoval s lidmi, kteří mají na sobě jen medvědí kostýmy, a ne s divokými zvířaty. Tihle medvědi jsou velcí a divocí a jsou vybaveni tak, aby vás mohli zabít a sežrat. Myslím, že Treadwell si o to v podstatě říkal a také k tomu bohužel došlo. Podle mého názoru dostal, co si zasloužil.

Tragické je, že při tom zahynulo i to mladé děvče. Myslím, že Treadwell vydržel v téhle divočině takhle dlouho jenom proto, že si medvědi mysleli, že s ním něco není v pořádku, že je třeba duševně omezený nebo možná něco takového. A tenhle medvěd se třeba toho dne rozhodl, že už má Tima prostě dost. Nebo ho v té jeho medvědí hlavě napadlo, že by byl Treadwell možná docela dobrý k snědku.

Podle mě si Treadwell myslel, že ti medvědi jsou jenom velké, hrozivě vypadající, ale neškodné potvůrky a že k nim klidně může chodit, poplácávat je, zpívat jim... Koukněte na něj. ...a že budou společně žít jako Děti Země nebo něco podobného. Myslím, že ztratil smysl pro realitu a vůbec nechápal, co se děje. No pojď sem. Ty jsi ale krasavec. Chtěl se stát medvědem.

Možná, že v tom bylo něco jako víra, i když ne v normálním slova smyslu... - "Marnie Gaede, ekoložka" ...ale myslím, že se chtěl stát divokým zvířetem. Aspoň to říká ve svém posledním dopise. "Chtěl bych se proměnit v divoké zvíře, abych co nejlépe zvládl způsob života, který tu vedu." Myslím, že to je něco jako náboženství v tom smyslu, že se cítil tak spjat s přírodou, že už nebyl člověkem.

A to je v podstatě náboženství. Tady je další příklad. "Občas si myslím, že by ze všeho nejlepší možností byla smrt. Mou práci by určitě brali vážněji, kdybych byl mrtvý. Když jsem živý, tak to tak není." Někdy mi připadá tak trochu paradoxní, že trpěl pocitem, že není dost dobrý, aby dokázal sdělit lidem, co chce. A myslel si, že díky své smrti by mohl své poselství rozšířit mezi více lidí.

Ale jeho poselství vyvolávalo i řadu kontroverzních reakcí. Gaedeovi shromáždili tisíce rozzlobených dopisů. "Mark Gaede, ekolog" Můžu vám některé přečíst, vybral jsem tři z nich. Jsou to typicky nenávistné dopisy. Takže vám je přečtu. "Klasický ochránce přírody. Pokud chodí peníze z dotací, tak bude šířit svou protilidskou ekologickou náboženskou doktrínu jako něco vznešeného. Na realitu naprosto kašle."

Už jenom ta hloupá představa, že Timothy si svou prací vydělal dost peněz, ... ...je nesmyslná, protože to byl jeden z nejchudších lidí, které jsem znal. A další dopis. "Medvědí strava se skládá z liberálů a demů... " Myslí tím demokraty. "Medvědí strava se skládá z liberálů, demů a švihlých ochránců přírody, kteří si myslí, že sova je nejdůležitější věcí na světě.

Rozhodně musíme dramaticky zvýšit počet medvědů v Americe, zvláště v tak klíčových místech jako je třeba berkleyská kolej." Rád bych tady řekl něco na jeho obranu. Ne jako ekolog, ale jako filmař. Občas se mu podařilo zachytit úžasné okamžiky, o jakých se slavným režisérům s jejich štáby ani nesní. Pojď sem. Co tam nahoře děláš? Sedíš? Poběž. Utíkej! Utíkej! Utíkej!

No tak pojď! Pojď. Poběž domů! Tak poběž! Poběž. Ahoj, ty jsi šampión, viď? Ahoj, jak se máš? Jsi opravdový šampión. Miluji tě, miluji tě. Teď nahoru a hlídat stan. Teď jsem tu se svým oblíbeným medvědem, Panem Čokoládou. Ahoj, Pane Čokoládo. Tenhle medvěd je hvězdou pro mnoho lidí, kteří sem přijíždějí, pro děti a taky pro dospělé.

Teď jsme tady, v Medvědím útočišti, ale já už tady vlastně končím. Víte proč? Protože se brzy přesunu do Medvědího bludiště, kde medvědy lidé vůbec nechrání, ale naopak je ohrožují. Medvědy jako teta Melissa, Demon, Hatchet, Downey a Tabitha... Přišel čas, abych je šel chránit. Škoda, že si nemůžu vzít Pana Čokoládu s sebou. Ty bys mě tam taky mohl chránit. Už se známe víc než deset let.

Je to dobrý přítel a já si toho vážím. Děkuji, Pane Čokoládo, uvidíme se příští rok. Ne. Uvidíme se zase na konci, až tahle expedice skončí a já se tudy budu vracet. Tak se zase uvidíme. Teď mě čeká cesta do vzrušujícího a taky nebezpečného Medvědího bludiště. Tady se zdá, jakoby scéna skončila. Ale filmaři občas spadne do klína něco, co by nečekal. O čem by nesnil ani v tom nejlepším snu.

Ahoj, Spirit. Tak tohle je to nečekané kouzlo filmu. Ahoj, Spirit. Takže teď jsem tady s Panem Čokoládou a liškou Spirit. Ta sem přivedla svá mláďata. Tady zrovna jedno běží. Ahoj. Ahoj. Ahoj, Spirit. Ahoj, Spirit. Ahoj, prcku. Tak jdeme. Co to děláš s tou čepicí? Kam ji táhneš? Hej, ty mi kradeš čepici? No tak, dej ji sem. Ghoste, chci tu čepici! Zlobivý Ghost!

Ghoste, co to děláš s tou čepicí? Ghoste, to je pro mě moc důležitá čepice. Pusť ji. Zatraceně! Do hajzlu! Já se na to vykašlu. To snad není pravda. Ghoste! Ghoste, kde je ta čepice, sakra? Tuhle čepici moc potřebuji pro tenhle výlet. Ghoste, vrať mi tu čepici! Jestli ji zatáhneš do nory, tak fakt vybuchnu. Ghoste, kde je ta čepice? No tak, nesmíš mi ji krást. Ach jo. Zatraceně, je v té noře.

"Larry Van Daele biolog, odborník na medvědy" Jedna z věcí, kterou jsem o p. Treadwellovi slyšel a jakou vidíme ... ...i v řadě jeho filmů, je to, že se chtěl stát medvědem. Někteří lidé, se kterými jsem mluvil, ho viděli v přírodě a říkali, že se choval jako medvěd. Vrčel na ně, bručel, choval se stejně jako medvěd, když ho překvapíte. Proč to vlastně dělal, ví jen a jen on.

Neví to nikdo jiný. Ale když strávíte s medvědy hodně času, zvlášť když jste s nimi den co den, je to jako vábivá píseň Sirén. Jakési volání, které vás láká, a vy se chcete stát součástí jejich světa. Je to mnohem prostší svět, což je nádherné, ale také mnohem drsnější svět. Medvědi žijí v jiném světě než my. Na jedné straně je tu touha stát se součástí jejich světa, ale ve skutečnosti se jí nikdy nemůžete stát, protože jsme úplně jiní.

Původní domorodci na Aljašce neviditelnou hranici mezi člověkem a medvědem vždycky respektovali. Navštívili jsme správce aleutského muzea v Kodiaku, kde bohužel nedávno řádili neukáznění turisté. Někdo ji tolik chtěl, že tu tlapu prostě uřízl... ...a ukradl ji. A to je pro nás dost nepříjemné. "Sven Haakanson, Aleut" Toho medvěda nám jen půjčili, a oni sem vtrhli a zničili ho.

Jak vy vidíte příběh Timothyho Treadwella? Víte, něco takového... Je to tragické, protože zemřel. A jeho přítelkyně s ním. Jen proto, že chtěl být medvědem. Snažil se chovat jako medvěd. Ale my, kteří tu žijeme, víme, že je to nemožné. Nelze vnikat do jejich teritoria. Když už jsme v jejich teritoriu, tak si musíme uvědomovat, že jsme v něm. A když se v něm už pohybujeme, musí prostě medvědi vědět, že tam jsme.

To, že on se v něm choval jako medvěd, bylo pro mě ukázkou velkého nedostatku respektu k medvědům. Ale on se snažil ty medvědy chránit, nebo ne? Spíš způsobil víc škody než užitku. Protože když medvědy navykáte na lidi, tak si myslí, že všichni lidé jsou hodní. Tady se medvědi vyhýbají nám a my zase jim. Nestýkají se s námi.

Když se na to podívám z hlediska naší kultury, Timothy Treadwell překročil hranici, kterou my už 7000 let respektujeme. Je to nejasná hranice, není přímo určená, ale když ji někdo překročí, tak za to musí zaplatit. "Doktor Franc Fallico, koroner" Jewel, omlouvám se ti, že mám ty hodinky stále ještě v sáčku na důkazy, ale chci, aby sis je vzala k sobě. Myslím si, že je důležité, abys je měla ty.

"Jewel Palovaková, nadace Medvědí lidé"
Znala jsi Timothyho hodně dlouho. Slyšel jsem, že jste spolu tři roky žili, a že jste si byli velice blízcí. Ano, tři roky jsme spolu chodili. Byl to můj šéf a za těch 20 let pro mě moc znamenal. Ano, to chápu a myslím, že je správné, abys ty hodinky měla ty. Pořád ještě jdou. - Páni! - Ano, jdou přesně od té doby, kdy jsem je dostal. Sundali je Timothymu ze zápěstí.

Panečku, tak tady jsou. Pořád jdou, nemůžu tomu uvěřit. Neuvěřitelné. Budu je nosit. Budou mi ho připomínat spolu s Amie. Můžete nám o Amie něco říct? Amie byla moc odvážná a byla taky silná. Byla to moje i jeho kamarádka. Byla to i jeho dívka, ale nejdůležitější je, že to byla jeho kamarádka. A... A myslím si, že musím ctít to, jak se rozhodli. Budu k nim cítit respekt pro to, co udělali a jak to udělali.

A taky proto, že se snažili chránit medvědy, žili v divoké přírodě, žili svůj život opravdu naplno a nakonec pro to, co dělali, i společně zemřeli. Takže "v zastoupení Timothyho"... ...a zbytek už vyplním. Jsou to samá čísla a tak. - A je to. Fajn. - To je všechno? - Ano, to je. A kruh se uzavřel. - Nemůžu tomu uvěřit. - Jo, jasně. - A doufám, že půjdou ještě hodně dlouho. - Ano, já taky. To je to poslední, co z něj zůstalo. Díky, Franku.

Jewel Palovaková, vy jste si byli s Treadwellem hodně blízcí. Necítíte se tak trochu jako jeho vdova? Jestli se cítím jako jeho vdova? Jo, svým způsobem možná ano. Cítím se jako jeho vdova, protože všechno, co kdy měl a taky všechno, pro co pracoval, je teď vlastně moje. Byla jsem jeho dívka a byla jsem taky jeho zaměstnanec. A byla jsem člověk, který promýšlel všechny detaily.

Myslím, že společně jste založili i tuhle nadaci? Jo, založili jsme nadaci Medvědí lidé, jejímž posláním bylo chránit jejich životní prostředí na celém světě. Treadwellovi, který byl povahou spíše chaotik, sloužila nadace Medvědí lidé jako organizovaná základna a Jewel byla jeho nejvěrnější spolubojovnicí. Seznámili jsme se v restauraci. Oba jsme pracovali U Gullivera, kde se podávala pečená žebírka.

Bylo to takové divadlo. Timothy byl oblečený jako panoš,... ...protože restaurace měla připomínat "Gulliverovy cesty". Měl na sobě takový barevný plstěný klobouk, levnou plastovou zástěru, nějaké kalhoty a všude mu čouhaly ty jeho blond vlasy. A já jsem byla anglická služebná. Museli jsme před těmi hosty vznešeně míchat salát, vařit polévku a taky je obsluhovat.

A když jsem viděla Timothyho, připadal mi zábavný. Nevěděla jsem, kdo to je. Jednou večer jsem neměla tu nejlepší náladu. Měla jsem na starost takovou rodinku, která toužila, aby byla tahle večeře jejich životním zážitkem. Chtěli hodně polévky a chtěli, aby to vypadalo lidově. Byly tam babičky a děti a všichni byli nastrojení. Tak jsem si řekla: "Jak chcete, zařídím vám prima zážitek. Budete zírat. Na tyhle narozeniny v životě nezapomenete."

Součástí večeře bylo i to, že jste na takovém vozíku tu polévku ohřívali. Zapálili jste hořák a polévka bublala, abyste cítili tu vůni. A já jsem to chtěla co nejvíc vylepšit. Tak jsem nalila kolem mísy trochu kapaliny ze zapalovače, jenomže jsem to přehnala. Polévka letěla do vzduchu, lidi začali ječet, všude okolo to hořelo... Za pár dní mě potom pozvali do kanceláře šéfa.

A kohopak vidím sedět v té kanceláři a čekat, jakoby šel do vězení nebo jako kdyby čekal před kanceláří ředitele? Byl to Timothy Treadwell. Říkám: "Ahoj, jak se máš? Já tě znám. Jsem Jewel." A on řekl: "Tim." A já řekla: "Za co tu jsi?" Prý za to, že dělal v restauraci hlouposti. A já na to, že jsem zapálila polévku. A on: "To jsi byla ty?" Nebyla to přímo láska na první pohled, ale rozhodně jsme byli od té chvíle spřízněné duše.

Jen Timmy je šéfem všech lišek a medvědů. Je tu vládcem všech. Pořádně mě drbej za uchem. Díky, že jsi můj přítel. Tohle je tak fajn. Moc příjemné. Hlídáme tu Medvědí útočiště. Jak jsme se seznámili? Už před deseti lety. Opustil svou matku, čůral mi na boty i na oblečení a bylo to. Můj přítel. Lišák Timmy. Jo. Společně tu dáváme na všechno pozor. Je můj velký šéf. O všechno se stará. Jo. Jo. Tohle má moc rád.

Myslím, že tohle pouto mezi námi dvěma je velice důležité. Mezi tímhle divokým zvířetem a tímhle dost divokým člověkem. Podívejte, jaký má krásný kožich, kvůli kterému ho lidé zabíjejí ocelovými pastmi a rozšiřováním liščích farem. Někteří lidé ho pro zábavu na koních pronásledují. Hon na lišku. Chceme, aby s tím přestali.

Já a lišák Timmy, tenhle krásný lišák, žádáme veřejnost: "Prosím, přestaňte zabíjet a trápit tyhle nádherné lištičky." Viď, že jo? Kdyby jste věděli, jak je krásný a milý, tak už mu nikdy neublížíte. Díky, králi. Timothy využíval kamery jako nástroje šíření svého poselství. Občas byl velmi hravý. Uděláme další záběr, ten minulý jsem podělal, skoro jsem spadl z útesu, jsem prostě debil.

Za mnou se nachází Medvědí útočiště a kdesi v tom křoví je skrytý i můj tábor. Musím teď zůstat v utajení, skrývat se před různými úřady, před lidmi, kteří by mi chtěli ublížit, a teď se dokonce musím skrývat i před lidmi, kteří mě hledají, protože se ze mě stala, nadneseně řečeno, celebrita. Přijedou sem na Aljašku, doslechnou se o Treadwellovi, tak ho chtějí najít, jenže nemůžou, protože jsem schovaný.

Nikdo neví, kde jsem. Dokonce někdy ani já. To byla hrůza. Zkusíme ještě jeden záběr. Jako filmař byl velice metodický. Tak znovu. A někdy opakoval záběr i patnáctkrát. Ještě jeden záběr. Tím to všechno shrneme, jdeme na to. Tohle bude síla. Přímo za mnou je Medvědí útočiště a také je tam schovaný můj tábor. Musím se schovávat před úřady, před lidmi, kteří by mi ublížili.

Hledají mě hlavně kvůli příběhu. Závisí na tom má budoucnost u těchhle zvířat. Musím se stát duchem divočiny. Timothy sám sebe obsadil do hlavní role a vytvářel svůj vlastní film. Někdy to zdaleka nebyl film jenom o přírodě. Teď bych chtěl udělat několik záběrů, které nazvu "Timmyho scény z divočiny". Bude to několik záběrů. Budu mít na sobě šátek a nebo taky budu bez šátku.

Nebo zkusím šátky různých barev. Nebo záběry úplně bez šátku. Některé s kamerou v ruce. Zakopl jsem, tak znovu. Nejdůležitější je, aby se to potom dalo sestříhat. Kdo ví, jaký budu mít potom šátek, jestli černý nebo taky žádný. Nebo jestli tam bude záběr s ruční kamerou. Obě kamery točí, obě kamery konečně točí. Sexy zelený šátek a poslední dnešní záběr. Teď půjdu k řece, potřebuji vodu a je zrovna odliv a taky úplněk. A akce.

V těchhle záběrech jako z akčního filmu si Treadwell pravděpodobně neuvědomil, že ty zdánlivě prázdné scény v sobě mají podivnou tajemnou krásu. Občas záběry samy vyprávějí svůj vlastní příběh a přispívají ke své vlastní slávě. Starsky a Hutch, přepínám. Při pózování byla jeho jediným partnerem kamera. Byl to nástroj, kterým zkoumal divočinu kolem sebe, ale postupně se stávala něčím víc.

Začal najednou zkoumat i sám sebe. Své démony, své nadšení. Začal se obracel k objektivu kamery jako ke svému zpovědníkovi v kostele. Když se podíváme na jeho záběry z různých let uvidíme jak často hledal sám sebe. Jestli existuje Bůh nemám ponětí. Jestli nějaký je, nebo není, byl by se mnou velmi spokojen. Kdyby viděl, jak je mám rád, jak je všechny zbožňuji a hlavně, jak je respektuji.

Stal jsem se jedním z nich. A oni mi dovolili, abych je studoval. Ty videozáběry mi umožnily bez honoráře, abych je mohl ukázat lidem. Musí to vyjít. Mám velmi dobrý pocit z toho, že to dělám. Chtěl bych pokračovat a doufám, že to půjde, opravdu v to doufám. Ale pokud ne, tak pozor, protože já pro tahle zvířata i umřu. Ano, umřu pro ně. Děkuji, že jste mi to umožnili.

Děkuji všem zvířatům za to, že mi dala život, protože před tím jsem žádný neměl. No to by stačilo. A teď budeme pokračovat v expedici. Jdeme za lišákem Timmym a musíme najít Banja, zmizel. A tohle je můj příběh. Příběh Timothyho Treadwella. Laskavého válečníka. Dokážu to. Snažím se. Dokážu to. Proč taky ne? Proč ne? Už jsem za půlkou cesty.

Vláda už na mě zkusila všechno, co zatím mohla, a já jsem to všechno zvládl. I nebezpečnou situaci ve člunu, skoro jsem zahynul. Jo! Málem jsem spadl z útesu a největší nebezpečí je v Bludišti. Pane, nechci, aby mi medvědi ublížili, to fakt nechci. Nikdy jsem nemohl pochopit, proč se mnou žádná dívka nevydrží, protože mám velice milou povahu.

Jsem zábavný a taky umím moc dobře... To bych asi neměl říkat, když jsem muž, ale já vím, že to umím. A... ...já s nimi nebojuji, jsem úplně pasivní. Tak trochu trouba. Že by děvčata neměla ráda trouby? Ale jinak jsem naprosto skvělý chlap. Je se mnou zábava. Užívám si života. Nevím, co se děje. Vždycky jsem chtěl být gay, bylo by to jednodušší.

Člověk může jen fik, fik, fik. Gayové nemají žádný problémy. Zajdou si na záchod nebo na parkoviště a tam si to užijí. Je to pro ně tak jednoduchý. Ale něco vám řeknu, Timothy Treadwell bohužel gay není. Tak to je! Miluji děvčata. Děvčata! Ta potřebují mnohem víc, mnohem víc... ...víte, víc jemnosti a péče. A to se mi líbí, jenomže když se to nedaří a člověk je sám, tak to nemůže svést na nepřízeň osudu jako gay.

Gayové mají taky problémy, ale ne tolik jako heterosexuál jménem Timothy Treadwell. To je můj příběh. Miluji tě. Jen se podívej. Jsi ta nejroztomilejší lištička. Jak jsem se sem vlastně dostal, Iris? Napadlo tě někdy, jak to všechno bylo? Měl jsem problémy. Hodně jsem pil. Věděla jsi to? Iris, ani nevíš, co to je, viď? Hodně jsem pil a nakonec... jsem byl v situaci, že mě to buď zabije, nebo toho nechám.

Ale ať jsem dělal cokoliv, nemohl jsem s pitím přestat. Chodil jsem na různé programy, snažil jsem se toho nechat. Dělal jsem všechno, co jsem mohl, abych přestal, ale pak jsem zase dělal všechno naopak. Prostě mě to ubíjelo. Až do doby, kdy jsem objevil tuhle zemi medvědů a uvědomil jsem si, že jsou tak strašně ohrožení, že potřebují někoho, kdo se o ně bude starat.

Ale nesmí to být v žádném případě opilec. Tak jsem požádal medvědy. Že na ně budu dávat pozor, ale chci, aby mi pomohli stát se lepším člověkem. A oni se pro mě stali takovou inspirací a taky život s liškami mi pomohl, že jsem toho nechal. Najednou jsem přestal pít. Dokázal jsem to. Bylo to jako naprostý zázrak. A ten zázrak byla prostě zvířata. Žiji tady. Je to nebezpečné, opravdu nebezpečné.

Pobíhám tu s medvědy. Cítím se divoký a tak volný jako dítě s těmi zvířaty. Je to skvělé, a přitom tak vážné. Jsem tady sám a když je člověk sám, tak se někdy cítí osamělý. Jo, docela dost osamělý. Ne, já si to udělám. Musím to zvládnout sám. Jo. Dobře. Mytický obraz, do kterého se Treadwell postupem času stylizoval, vyžadoval, aby se stal naprostým samotářem. Většinou býval sám, ale hodně času trávil i se ženami, které v tomhle filmu zůstanou anonymními. Pravdou je, že Amie Huguenardová ho doprovázela během ...dvou posledních let, přestože to neodpovídalo jeho povaze samotáře, ... ...strážce medvědů. Je 26. července. Zase mě vysadili tady, v Medvědím bludišti. Vždycky mám takový zvláštní pocit, když letadlo odlétá. Člověku zpočátku nepřijde, že je tady vlastně úplně sám, ale dva měsíce nebo víc budu v téhle divočině, v téhle džungli, do které medvědi prorazili tunely, zcela sám. Tohle je Medvědí bludiště. Je 26. července. Doufám, že přežiji a budu schopen zaznamenat obraz světa medvědů. A potom až přijdou lidé, kteří by jim mohli ublížit, tak se o ně postarám. Budou v bezpečí. Je to opravdu zvláštní. Ani si neuvědomuji, jak moc jsem sám. Amie Huguenardová zůstává velkou neznámou tohoto filmu. Její rodina odmítá vystoupit před kamerou a Amie sama zůstává v Treadwellových záběrech skryta. Na téměř 100 hodinách jeho videozáběrů se objeví přesně dvakrát. Tady, když vystupuje z letadla. To bylo v tom roce, kdy zemřela. Nikdy jsme neviděli její tvář. Buď si ji nějak zakrývá rukama nebo vlasy. Zdravím vás, děti Ameriky. Ani na druhém záběru, který máme, není vidět její tvář. Zůstává tajemstvím, zakrytá moskytiérou. Tajemná neznámá. Jenom díky Treadwellovým deníkům víme, že měla z medvědů dost velký strach. Jediný další důkaz její přítomnosti je v tomhle Treadwellově záběru. Je natáčen ruční kamerou a z toho můžeme odvodit, že kameru musela ovládat Amie. Pozůstatky T. Treadwella a A. Huguenardové přivezli v téhle plechové bedně. Uvnitř plechové bedny byly dva plastové pytle. Jeden s Timothym a jeden s Amie. Byly to lidské bytosti a jako vždycky jsem si nejprve položil otázku. Kdo jsi, Timothy? Kdo jsi ty, Amie? A co se vám vlastně stalo? V případě Timothyho a Amie jsme měli jen části jejich těl. Ale už jen z pouhého pohledu na tak roztrhaná lidská těla se mi rozbušilo srdce a vlasy v zátylku mi vstaly hrůzou, zvlášť v kombinaci s obsahem poslední natočené kazety, tedy audiočástí nahrávky, která byla právě na té kazetě. Potom jsem od vyšetřovatelů téhle tragédie zjistil, že jeho boty zůstaly pěkně uloženy u vchodu do stanu a na kameře, tedy na objektivu, zůstalo víčko, takže vizuální část nemohla být nahrána. Přesto ale kamera nahrávala, takže slyšíme originální zvuk. Slyšíme, jak Amie křičí, jak Timothy sténá a to všechno mi říká, že se to stalo velice náhle a neočekávaně. Docela jasně je slyšet, jak ona křičí: "Přestaň!" a "Jdi pryč!", možná: "Utíkej pryč!", protože je tam spousta šumu v pozadí. Timothy už jen sténá a my slyšíme, jak Amie tluče toho medvěda opakovaně do hlavy nějakou pánví a Timothy jí říká: "Utíkej! Tak běž! Běž pryč! Utíkej pryč, Amie! Utíkej!" Pro Amie byl tenhle vztah naprosto osudový. Byla o jejich poslání a vztahu přesvědčena a angažovala se v něm. To víme. Přestože se v minulosti držela, řekl bych, spíš opodál. Nikdy se k těm medvědům nepřiblížila tak jako Timothy. Byla mnohem opatrnější, ale přesto, jak vím, se v tomto okamžiku smrti maximálně snažila o to, aby byla věrná, aby v této situaci obstála, aby byla loajální, dá-li se to tak říct, vůči Timothymu. Zůstala tam a bojovala společně s Timothym. Neutekla od něho pryč. Víme, že Amie bojovala o život přibližně 6 minut. Amie tam zůstala se svým milencem, se svým partnerem, se svým druhem a hlavně s medvědem. Jenomže nakonec zůstala s tím medvědem sama. Tohle je Timothyho kamera. Když došlo k smrtícímu útoku, neměl čas odstranit víčko z objektivu. Jewel Palovaková mi dovolila poslechnout si audiozáznam. Slyším déšť a slyším: "Amie, jdi pryč, jdi pryč, jdi odsud pryč!" Můžete to vypnout? Tohle si nikdy nesmíte poslechnout. Já vím, Wernere, nikdy to neudělám. A taky nesmíte vidět fotografie, které jsem viděl v koronerově kanceláři. Nikdy se na ně nepodívám. Říkali mi, že to bylo strašné. Teď už víte, proč tohle nikdo neuslyší. Myslím, že byste si to neměla nechávat, měla byste to zničit. Ano. Měla byste to udělat hned... Dobře. ...protože jinak to bude trčet ve vašem životě jako slon v pokoji. Teď jsem na místě, kde došlo k zápasu. Vypadá to tady, jako kdyby půdu rozoral traktor, přeryl ji a rozházel kolem. Všude jsou kusy srsti a v popředí u kamery je i trus. Během divokého zápasu musel Seržant Brown na velkou a to, divte se, dokonce dvakrát. Nesmírně vzrušující a taky nesmírně působivé. A přesto se oba zápasníci společně pustili do pronásledování Saturn,... ...včetně Mickeyho, který, jak se zdá, boj se Seržantem Brownem o právo dvořit se... ...mědvědici Saturn, jasně prohrál. Úžasné. Mickey, miluji tě. Je teď nejblíže k Saturn. Je jako kůň, který se nevzdává. Proto toho medvěda milujeme. Ano, Mickeyho. Milujeme ho. Ale já už jsem tohle zažil. Už jsem touhle ulicí šel. Vždycky nedostaneš to, co chceš. Nezlob se, občas to prostě nevyjde. Ale má srdce jako já. Hned to nevzdává, i když to vypadá bledě. Ale miluji tě, Mickey. Miluji.. Chtěl bych si o tom souboji s Mickeym popovídat. Je tady, hned vedle mě, v Medvědím útočišti. Saturn je mimo záběr támhle nalevo. Mickey, ty jsi Seržanta Browna pěkně podcenil. Šel jsi do rvačky a on se tomu tak trochu vyhýbal, jakoby nebyl dost tvrdý, ale v okamžiku, kdy ses do něj pustil, tak se naopak ukázalo, že je to pěkně drsný medvěd, hodně drsný. Byl jsem z té vaší rvačky vyděšený, skoro se mi udělalo špatně. Když tě potom srazil, tys padl na záda a on byl na tobě... Bylo to děsivé. To já bych se kvůli děvčeti takhle nerval, to ti řeknu rovnou. V životě jsem se kvůli žádné nerval, ale už jsem měl s holkama spoustu problémů. A něco ti řeknu. Kdyby byla Saturn žena, tak by byla stejně krásná jako tahle medvědice. Vždycky jsem jí říkal "Michelle Pfeiffer mezi medvědicemi." Fajn, klidně lež. Jdu za tvým děvčetem, ale nechci se kvůli tomu rvát, dobře? Jsem v pohodě, klid. Respektuji tě. Se ženami to zrovna moc neumím, ale nemusím se kvůli tomu prát s medvědy. Jasný? Dobře. Fajn. Ve svých denících hovoří Treadwell o lidském světě jako o něčem absolutně cizím. Jasně rozlišuje mezi světem medvědů a lidí a oba tyto světy se od sebe neustále vzdalují. Divoká příroda je jediným místem, kde se opravdu cítí být doma. Byli jsme spolu prozkoumat ledovec, který leží nad územím Medvědího útočiště. Tato obrovská ledová plocha plná trhlin a zhroucených ploch oddělovala Treadwella od normálního světa. Navíc se mi zdá, že tahle rozervaná krajina je přesným obrazem jeho duše. Tam někde v dálce je jeho záliv a jeho tábořiště, kde bojoval se svými démony. Co vlastně vyhnalo Timothyho do divočiny? Navštívili jsme jeho rodiče na Floridě. "Val a Carol Dexterovi, Timothyho rodiče" Timothy vyrůstal se čtyřmi sourozenci na Long Islandu ve slušné rodině střední třídy. Otec pracoval jako předák stavební party u jedné telefonní společnosti. Určitě toužil uniknout bezpečí tohoto chráněného prostředí. Velice mě dojalo, když jsem viděl, že ze všech těch památek, které v domě jsou, drží matka v rukách jeho oblíbeného medvídka. Víte, měl ho s sebou mockrát na Aljašce a určitě ho miloval. Byla to prostě jeho nejoblíbenější dětská hračka. Timovo dětství nebylo absolutně ničím výjimečné. Byl to obyčejný kluk. Nikdy neměl problémy ve škole a učil se dobře. Nenosil domů jedničky, spíš dvojky. S dětmi vycházel skvěle a miloval zvířata. Tim a já jsme měli moc rádi všechna zvířata v domě. Asi víc než kdokoliv jiný. Tahle veverka jménem Willy se stala Timothyho nejlepším přítelem. Měl moc rád plyšové medvídky. Vypadal jako typický americký chlapec. Hezký, sportovec, plný nadějí. Byl jedničkou plaveckého týmu na střední škole. Pak odešel na Bradleyovu univerzitu,... ...kde získal stipendium jako skvělý skokan. Myslím, že tam začal pít a začal se stýkat s těmi nesprávnými lidmi. Potom si bohužel zranil záda, přišel o své stipendium, a musel se vrátil domů. - Dokonce v domě párkrát zkoušel kouřit marihuanu... - Ano, zkoušel to. ...ale já jsem mu to zakázal. Ale je jasné, že to pak kouřil někde jinde. Moc toužil po novém začátku, a proto odešel do Kalifornie. Bylo mu 19 nebo 20. Už to nebyl žádný patnáctiletý nebo šestnáctiletý mladíček. Aby si vydělal peníze, pracoval v obchodě se suvenýry na Queen Mary. Dokonce si najal agenta, potom si změnil jméno na Treadwell, aby to znělo umělecky. To teď bylo jeho příjmení. Taky vím, že hrál v seriálu s Chuckem Woolerym a pak ještě v jednom seriálu. Zkoušel řadu dalších věcí, ale nakonec se nic z toho neuskutečnilo. Taky byl dokonce na konkurzu na roli barmana do seriálu "Na zdraví". Údajně byl prý druhý po Woodym Harrelsonovi. Jasně, nevím nakolik druhý, ale tohle Timmyho absolutně zničilo. To, že nedostal tuhle seriálovou roli. A pak to šlo z kopce. Tady Timmy surfoval na vlnách. Měl prkno s americkou vlajkou. A naprosto se ničeho nebál. Na Timovi byl zajímavý jeho sestřih. Jako vlasy odvážného prince Valianta. Když třeba surfoval nebo se potápěl, ty vlasy mu pořád zakrývaly ustupující čelo. To jsem opravdu v životě neviděl. Bez ohledu na divoký příboj jste nikdy neviděli jeho čelo. Fakt nevím, jak to dělal. Co vlasy? Jednoho dne se Timothy téměř smrtelně předávkoval. Myslel jsem, že umře, ale přežil to. Byl to tvrdý chlap. Ale asi to byl pro něj určitý zlom. Po tomhle se změnil v úplně jiného člověka. Tehdy si začal hodně vymýšlet, odkud pochází a mluvil s nesmyslným přízvukem. Bylo to směšné. Treadwell ze sebe potřeboval udělat nového člověka, a kvůli tomu prováděl zajímavé věci. Tvrdil například, že je sirotek z Austrálie. Dokonce si i prověřil detaily, aby mohl tvrdit, že je z malého městečka v australské divočině. Jeho přízvuk byl však stále ještě podezřelý. Mluvil spíš jako Kennedy než jako Australan. Po Timmyho smrti mi lidé říkali: "Nemáte pocit, že vás zradil? Že vám neřekl pravdu o svém původu a tom svém přízvuku?" Ale mně to nikdy nevadilo. Timmy mě uměl pobavit. Existuje pořekadlo farmářů: "Když to nevyděsí krávy, dělej si, co chceš." A Timmy krávy neděsil. No tak co? On se trápil. Chci říct... Jeden čas Timmy opravdu chodil k lékaři, chtěl mu naordinovat nějaká antidepresiva nebo něco takového na zlepšení nálady. Byl velice náladový. A nějakou dobu to taky bral, ale pak toho nechal. Říkal, že musel a když jsem se ho ptala proč, tak řekl: "Protože prostě nemůžu být někde mezi. Uprostřed. Musím být občas nahoře a pak zase dole. Patří to ke mně, je to částí mé osobnosti." Timmy rozhodně měl svou temnou stránku. Zapletl se s drogami a tím i s nesprávnými lidmi. S lidmi, kteří u sebe nosí zbraně. Timothy měl vždycky svůj vlastní smysl pro spravedlnost, a kvůli tomu se často, velmi často dostával do obrovských problémů. - Jsem přesvědčená, že... - Bylo to nebezpečné? Nebezpečné? Myslím, že... Myslím, že by nikdy nikoho nedokázal zabít, ale pořád o tom přemýšlel. Jedna věc, kterou jsme spolu tehdy dělali, byla taky velice bizarní. Chodili jsme do soudní budovy v místě bydliště a tam jsme sledovali, jak vlastně odsuzují zločince. Dívali jsme se, jak lidé přijímají svůj rozsudek. A myslím si, že jsme to dělali, tedy já jsem to dělala, ... ...jen kvůli tomu šoku, protože já bych nikdy zločin nespáchala. Ale myslím, že on to dělal proto, aby viděl kam by se mohl dostat,... ...a jak by mohl dopadnout. Miluji svá zvířátka. Miluji svá zvířátka. Miluji svá zvířátka a velice se trápím. Je to velmi emocionální. Tohle asi nevypadá moc dobře, ale já je opravdu Miluji.. A všichni na ně kašlou, to je fakt hrůza. Víš, že jsi hvězda všech dětí? Milují tě a já tě taky Miluji.. Děkuji. Za to, že jsi můj přítel. Není to tak smutný? Tenhle malý čmelák skončil svůj život, když pracoval. Když opyloval květy aljašské vrbky, ale tak už to prostě je. Musím říci, že mě to hrozně dojalo. Odešel v okamžiku, když létal a pracoval. Pracoval pilně jako včelka, a přímo při tom umřel. Je to krásné, ale zároveň smutné a tragické. Miluji toho čmeláka. Hele, on se pohnul! Že by jen spal? To je její trus. Právě ho vypustila. Cítím to. Cítím ten trus. Je teplý. Právě před chvilkou z ní vypadl. Tohle bylo před chvilkou ještě uvnitř mého děvčete. Dotýkám se ho. Její trus, Wendin trus. Asi vám to připadá divné, ale před chvilkou byl v jejím těle. Ale patří to k životu, patří to k ní a ona je mi tak drahá. Dala mi Downeyho. A já ho Miluji.. Všechno je na nich dokonalé. Medvědy považoval za dokonalé, ale občas se i Treadwell setkal tváří v tvář s drsnou realitou divoké přírody. Tohle nezapadalo do jeho sentimentálních představ, že všechno je dobré a že celý vesmír je v rovnováze a harmonii. Medvědí samci někdy zabíjejí medvíďata, aby samice přestaly kojit a mohly se opět pářit. Bože, tolik tě Miluji.. Miluji tě a prostě... ...tomu vůbec nerozumím. Je to smutný svět. Tady bych chtěl Treadwellovi oponovat. Zdá se, že ignoroval skutečnost, že v přírodě jsou i dravci. Já osobně věřím, že normálním stavem vesmíru není harmonie, ale spíše chaos, nepřátelství a zabíjení. Zatoulal se daleko od doupěte. A ti vlci, které jsem včera večer slyšel výt a štěkat vzrušením, asi byli rozrušeni smrtí mláděte. Expedice 2001 nabrala smutný směr, ale je to realita. Truchlím pro tohle úžasné malé liščátko. Sbohem, lištičko. Nelez jí do oka, ty odporná moucho. Nedělej to, když jsem tady. Měj trochu úcty, hajzle. Nejvíc ho asi rozrušil nález lebky mladého medvěda. V létě roku 2000 bylo všude velké sucho. Voda v potoce byla několik týdnů hodně nízko. Nebyli tu lososi a hladoví medvědi se požírali navzájem. Není to ani šest dní, co to mládě zemřelo, a tohle je všechno, co z toho drobečka zbylo. Už nic jiného, sežrali úplně všechno. Je to tak smutné. Byl tak roztomilý. Pět dní... a zbyla z něj jen lebka. Tohle si vyžádalo radikální zásah. Jsou tady ryby, které by chtěly plout proti proudu, a teď budou mít i možnost, protože jsem jim postavil koridor. Pojďme se na to podívat. Vidíte to? Postavil jsem jim cestu, navigační trasu. Nestačilo, že se pletl do přirozeného chodu věcí, snažil se využít i vyšších sil. Televize naživo. Naživo na kazetu. Dobře, domluvme se. Ještě trochu to stáhnu. Máme... 20. září roku 2000. Tohle je Expedice 2000. Už dva měsíce pořádně nepršelo. Ryby tu nejsou od 2. nebo 3. srpna. Konečně začíná pršet, ale teď, krucinál, zase přestává. Potřebovali bychom alespoň 5, možná 8 centimetrů. Za poslední dvě hodiny napadlo asi 0,5 cm. To nebude stačit. Potřebujeme víc deště. Potřebujeme víc deště! Downey je hladová! Tabitha je hladová! Melissa požírá svá mláďata! Připadám si už jako magor. Prostě potřebujeme pořádný déšť. Nejsem nábožensky založený. Ne, ale říkám, že tohle mě sere, protože to není správné. Vím, že je to jenom počasí a je to hloupost. Nevím, proč to tak vlastně je, ale potřebujeme déšť, sakra! Jestli jsi, Bože: Downey musí jíst! No tak dělej! Shoď to na nás! Dělej! Myslete na déšť. Myslete na něj. Tohle je jenom taková malá sprška. Blbá přeháňka! No tak! Ještě. Tak z tohohle fakt moc velkou radost nemám. Chci, aby pršelo! Pokud je Bůh, tak ať se trochu snaží, protože potřebujeme vodu! Proboha! Potřebujeme vodu! Kriste, Alláhu nebo hinduistický Bože vláhy, do prdele, potřebujeme vodu pro tahle zvířata!

Je právě 21. září, čtvrtek, Expedice 2000. Jsem pokorným služebníkem Páně. Služebníkem Alláha. Jsem oddaný služebník Boha vláhy. Jen do toho, chlape! Došlo totiž k zázraku, k naprostému zázraku. Dnes napršelo 4 cm deště. Teď v bouři dokonce 5 cm a nepřestává pršet. Možná, že to bude i 8 cm. Nejdřív jen kapalo a pak z toho byla povodeň. Je to úžasné. Teď je tu dost vody na to, aby sem mohly připlavat ryby pro všechna zvířata.

A chcete vědět, co je ještě větším zázrakem? Z rádia jsem se dozvěděl, že nikde jinde neprší. Jenom tady. Jejda. Takže dnes je 4. října, stan se pod tou spoustou vody úplně propadl. Pořád ještě jsem tady se svým malým medvídkem Tabithou. No, myslím si, že déšť teď trochu zeslábl, ale když byl silný, tak se mi propadla jedna stěna a ohnulo se taky pár tyček.

V podstatě se s tím nedá nic dělat, protože když se takhle ohnou, tak už se nedají narovnat. Pak jste v hajzlu. Tohle je můj život, tohle prostě dělám a taky to Miluji.. Miluji to, dokonce i tohle. Mám zbořený stan a mně se to líbí. Jsem asi na hlavu. Máš strach, méďo? Ta bouřka bude asi ještě nějakou dobu trvat. Zdá se, že se odtud tak týden nedostanu. Mrkněte na tohle.

Použil jsem stativ, abych nahradil tu ohnutou tyčku. A hned máme stan. Dobrý nápad, co? Na mě docela dobrý. Na Aljašce žije přibližně 35000 hnědých medvědů grizzly. Můžeme říct, že je to velice zdravá a taky vyvážená populace. Ale musíme být opatrní, protože mají své speciální potřeby, zvláště grizzliové. Například potřebují rozsáhlé území a jejich rozmnožování probíhá pomalu. Musíme být opatrní v tom, jak je využívat.

Lov medvědů je velice důležitým ekonomickým aspektem. Ročně se utratí za lov medvědů 4,5 miliony $ . Tady, na ostrově Kodiak, je 3000 medvědů a každý rok jich asi 160 odstřelíme. Spočítali jsme, že je možné každý rok odstřelit asi 6% populace, a přesto ji to nepoškodí a zůstane zdravá. A co pytláci? Pytláctví tu není tak ničivým faktorem jako například v Rusku nebo na některých jiných územích.

Pytláci tu jsou. Střílí medvědy kvůli kožešině nebo je zabijí náhodou, protože je nemají rádi nebo proto, že se jich bojí. Ale tady na Kodiaku a na Aljašském poloostrově je to vzácné a 20 let už k tomu nedošlo. Navzdory statistikám byl Treadwell téměř paranoidní, co se týče jeho nepřítele - pytláka. Máme tu konec září a blíží se říjen. Období, kdy přicházejí pytláci, a na mně je, abych se v partyzánském stylu pustil do boje.

Naštěstí Downey mě poznává, když s ním mluvím. Hele, já jsem ten velký blázen nebo ten vyzáblý blázen, který je pomalován maskovacími barvami. Jsou vyzbrojeni pepřovým sprejem a kamením. Tohle, co vidíte, je nejbližší setkání Timothyho Treadwella s vetřelci, jaké za ta léta natočil. Myslím, že ten s kamerou je průvodce. Mají tam velkou kameru na stativu.

Tak, jdeme na to. Hezky blízko. Jeden hodil kamenem po Frecklesovi. A tohle je Quincy. Házejí po něm kamení. Házejí kamení po mém Quincym. Budou ho kamenovat a pak fotografovat. Tak dost, už toho mám dost! To není možné. Zasáhli Quincyho. Nesmím se jim ukázat.

Tohle je nahrávka z neděle 1. srpna. Jsou dnes 4 hodiny, 35 minut, 18 vteřin. "Ahoj, Timothy, uvidíme se v létě 2001." Těžko říct, ale tohle je varování. Napsali to sem, aby mě rozčílili. "Ahoj, Timothy, uvidíme se v létě 2001." Není tu napsáno: "Ahoj, my tě sejmeme." Není tu ani: "Ahoj, Timmy, už teď jsi tuhý. Usekneme ti nohy." Nebo "Timothy, vypal odtud." Je tu jen napsáno: "Uvidíme se v létě 2001."

A to je svým způsobem varování. Tak trochu "ha ha". Není to myšleno přátelsky. Tady je to trochu horší, když to porovnáme s varováním "Ahoj, Timothy, uvidíme se v létě 2001..." Našel jsem velkou hromadu kamení. Někdo si s tím dal dost práce. Není to žádná pyramida, ale určitě to znamená, že budou problémy. Tak a teď už radši půjdu zpátky. Zpátky... ...do tábora. Půjdeme tudy.

Tady je cesta, tak tady byl ten nápis. Tady, kde je můj stan. Pak půjdeme sem, tady mívám svoje barely, do kterých se medvědi nedostanou. Vidíte tady hromadu kamenů a na jednom z nich je namalovaný tenhle "smajlík", jakoby se na mě díval. Tak trochu strašidelné, nemyslíte? Ten, kdo to udělal, dobře věděl, co dělá. Tohle je dokonce ještě lepší než varování.

Je to lepší, než kdyby napsali: "Je po tobě, ty hajzle!", protože tohle je mnohem děsivější. Děsivé jako Freddy Kruger. Občas sem zavítali nějací návštěvníci, ale pro Treadwella to byli všechno vetřelci, kteří ohrožovali to, co on považoval za svůj ráj. Dokonce i správa parku se stala jeho nepřítelem kvůli omezujícím nařízením. Nebudu respektovat nařízení, které říká, že každý týden musím tábořit nejméně kilometr od místa, kde jsem byl dosud.

Takže když někde strávím sedm dní, musím se přesunout o kilometr dál. Kdybych to měl dodržovat, tak bych ty medvědy nemohl studovat a chránit. Musel bych mimo záliv, abych byl kilometr odtud. Proto jsem se prostě rozhodl, že budu protestovat proti vládě Spojených států... ...a budu tady hlídat medvědy tak jako tak. - Aby nějak obešel zákon... ... který mu nedovoluje tábořit pořád na jednom místě, snažil se stan maskovat a skrývat i před správou parku.

Bohužel ale navíc neustále porušoval další důležité a velmi rozumné pravidlo. A to, že musí udržovat od medvědů vzdálenost nejméně 100 metrů. Cink. Ahoj, běž zpátky za kamarádem. Běž. Dobře. Dobře. Jsi moc blízko, jsi moc blízko. Ahoj. Ahoj. Omezující pravidla v parku ho nesmírně rozčílila.

Blíží se podzim a Expedice 2001 směřuje ke konci. Medvědi se teď přesunou do bezpečí svých zimních nor, lišky se schovají v lesích, kde budou v bezpečí před lidmi. Bylo to úžasné a obtížné období. Ale já jsem přišel, sloužil a chránil a studoval a slibuji, že se zase vrátím. Moje vlasy. Expedice 2001 se blíží ke konci pro Medvědí lidi i pro mě. Přišel jsem, abych zvířata co nejlépe chránil.

Jsem vlastně jediný, kdo tady zvířata chrání. Vládní letadlo tady přeletí tak dvakrát za dva měsíce. Jak se opovažujete? Opovažujete se jít proti mně. Jak se opovažujete pořádat proti mně kampaně? Jak můžete! Oni se o zvířata nestarají, a když přijdu já v míru, plný lásky, neutrální a s úctou, jdou proti mně. Ale já budu bojovat! Stanu se disidentem, pokud to bude potřeba. Tohle je totiž moje občanská povinnost.

A co se týče té zasrané vlády, seru na ni a seru i na zatracený strážce parku. Teď Treadwell překročil určité hranice, které my překročit nechceme. Napadá jednotlivce správy parku, se kterými 13 let spolupracoval. Nakopu vám prdele! Já ty zvířata chráním! Táhněte do hajzlu! Zvířata vítězí! Timothy vyhrál! Seru na vaši správu parku! Bezva. Je ale jasné, že strážci rezervace nejsou největším Treadwellovým nepřítelem.

Existuje ještě větší a mnohem horší nepřítel. Je to svět lidí a civilizace. Hele, Timothy, mám z tebe špatný pocit. Cítí jenom obrovskou nenávist a zášť. Tebe jsem viděl v show Davida Lettermana. Jsi docela zábavný. Jeho zloba je tak trochu strojená a umělecká. Jakoby tentokrát herec zvítězil nad filmařem. Takovéhle šílenství na scéně jsem už viděl.

Ale Treadwell není žádný herec. Je spíš režisér nebo producent. Bojuje sám proti civilizaci. Proti té samé civilizaci, která vyhnala Thoreaua z Waldenu a Johna Muira do divočiny. Zvířata vítězí! Tak tohle bylo pro radost. Udělejme pár hezkých záběrů. To jsem se ale rozzlobil, ale já na ně seru. Vůbec jim na zvířatech nezáleží. Jde jim jen o to buzerovat lidi, jako jsem já.

Ať klidně rybáři střílí po zvířatech, ať sem přijdou pytláci, sereme na ně. Ať sem klidně přijedou lidi z reklamních agentur se svými kamerami nebo turisti. Klidně. My si to vyřídíme s Treadwellem. On zvířata miluje a učí o tom děti zadáčo. Ale já na ně seru, seru na všechny! Já vás porazím. Porazím vás, vy hajzlové! Porazím. Jděte do hajzlu. Porazím. Porazím vás. Já jsem Šampión. Kurevskej Šampión. Porazím vás. Rozkopu vám prdele, zatracený ubožáci! Zakomplexovaný nuly! Kurva! Zkurvení hajzlové!

Expedice 2001 končí. Medvědi se bezpečně přesouvají do svých zimních nor,... ... lišky se schovávají v lese. Přišel jsem, abych je studoval a taky je chránil. A slibuji vám, slibuji Medvědím lidem, že se vrátím Ano, vrátím se. A děkuji zvířatům, že mě chránila a že mě inspirovala. Za to jim všem děkuji. Sbohem. Tahle je moje oblíbená. Můj kovboj. Vždycky v černém se slunečními brýlemi a šátkem na hlavě. Hrozně moc mi chybíš. Mám ho moc ráda, z celého srdce.

"Kathleen Parkerová, blízká přítelkyně"
Každý den mě kvůli němu bolí srdce. Byl to dobrý přítel. Znali jsme se 13 let a byl to moc dobrý přítel. V zimě vzdálený přítel a v létě zase blízký přítel. Taky jsem mu pomáhala uskutečnit pár věcí. Vždycky se vrátil a vždycky jsem mu tady tak trochu pomáhala. Bude mi chybět. Bude mi chybět ta jeho divoká povaha. Jeho otevřenost, jeho srdce. Bude chybět asi všechno.

Kathleen Parkerová má u sebe trochu popela Timothyho Treadwella. Tvrdí, že je jen jeho platonickou přítelkyní. V létě si u ní ve sklepě schovával své vybavení a do divočiny vyrážel z jejího domu. Vždycky když odcházel, tak mi na prahu říkával, že mě miluje a že to bude nejlepší rok mého života. A taky, když se nevrátí, tak jen proto, že chtěl, aby to tak bylo.

Támhle napravo byl jeho poslední tábor. Tam kde jsou ty stromy. Přímo támhle, kde končí ty stromy. Tohle je jeho popel, který chtěl, abych tu rozprášila. Jsou tu medvědí chlupy, potom nějaká semínka. Co to tu ještě je? Kousek lupiny, taky kousek kosatce a pak ještě... - Kde jsi vzala ty chlupy? - Prostě jsme je tady sebrali. - Výborně, výborně... - Kathleen, kde to vlastně jsme?

Teď právě jsme na místě, kde Timothy naposled tábořil. Ne tam, kde byl zabit, ale tady v Hallow Bay. Prosím tě, Willy, mohl bys...? Tys ho sem přivezl. Jeho poslední tábořiště bylo tady. Tady, kde jsou ty stromy. Tábořil tu, protože chtěl mít stan mezi liščími norami. Byl jsem tady v táboře, když lišky pobíhaly kolem jeho stanu. Možná, že to je hlavní důvod, proč tábořil právě tady.

Tak dobře, Timothy. Miluji tě. Odpočívej v pokoji. Odpočívej v pokoji, lásko. Konečně našel způsob, jak tu zůstat navždy. A taky tu zůstane. Tohle je cesta Timothyho T. a Amie H. na místo jejich smrti. Jejich konec byl svým způsobem absurdní. Jako obvykle měla jejich expedice koncem září skončit a oba by se vrátili na ostrov Kodiak a potom zpátky do Kalifornie.

Treadwell si napsal do svého deníku, že na letišti měl menší debatu ... ...s obézním agentem, co se týče platnosti jeho letenek. Napsal: "Jak já nenávidím svět lidí!" Byl tím znechucen, že se hned vrátil sem, ke svým medvědům. Po návratu do Medvědího bludiště měla Amie smíšené pocity. Bála se medvědů a měla přesně určeno, kdy se má vrátit do svého nového zaměstnání. Hovořila i o tom, že ho chce nadobro opustit.

Podle jednoho z posledních zápisů v Treadwellově deníku mu Amie říkala, že je zdrojem její zkázy. A přesto s ním tady, v Medvědím bludišti, zůstala. Normálně by tady Timothy Treadwell touhle dobou už nebyl. Když se sem vrátil, zjistil, že mnozí z jeho medvědích přátel už zahájili zimní spánek a sem se přesunuli neznámí a divocí medvědi z vnitrozemí. Tohle je místo, kde tábořili naposled.

"Pár dní před smrtí"
Dovolte, abych vám poctivě řekl, že tábořit v krajině medvědů je nebezpečné. Lidé by měli tábořit na otevřeném místě, aby medvědi věděli, kde je stan. Můj tábor je neviditelný. To je to nejnebezpečnější táboření v dějinách, jaké může nějaký člověk zažít. Žil jsem mezi divokými hnědými medvědy grizzly bez jakýchkoliv zbraní. A to je ono. Beze zbraní. V dnešní moderní době. A sám. A přesto se mi nic nestalo.

Ale každým okamžikem, kdy se pohybuji touhle džunglí, nebo jsem ve stanu, se vystavuji velkému nebezpečí nebo možná dokonce jasné smrti. Jsem vděčný za každou minutu každého dne, kterou na tomhle místě prožiji mezi svými medvědy. "Místo, kde zemře, je přímo za ním." Ale dovolte, abych vám řekl, že NEEXISTUJE žádné jiné místo na světě, které je tak nebezpečné a vzrušující jako Medvědí bludiště.

Přijeďte sem a zkuste tady tábořit. Zemřete. Zemřete tady. Rozhodně tu všichni chcípnete. Oni vás dostanou. Jenomže já jsem nalezl způsob, jak tady přežít. Jsem tak úžasný? To nevím. Všichni jsme svým způsobem skvělí. Každý má v sobě něco úžasného. Ale já jsem jiný. Já tyhle krásný medvědy miluji tolik, že to dokážu. A jsem taky dost ostražitý. A jsem dost tvrdý. Ale hlavně ty medvědy miluji tolik, že Přežiji.

To vím jistě. Nikdy se nevzdám. Nikdy se nevzdám Bludiště. Nikdy. Je to tak. Je to můj život. Tohle je moje země. Až ke konci sestřihu filmů jsme získali přístup k poslední Treadwellově videokazetě. Tady možná nafilmoval svého vraha. Medvěd zabiják. Je to samec, kterého před několika lety lesníci střelili uspávací puškou a vytrhli mu zub, podle něhož odhadli jeho věk na 28 let.

V době útoku to tedy byl už dost starý medvěd. Také ho označili tetováním na spodním pysku. Dostal ale jenom číslo. 141. Medvěd 141. To je vše, co o něm víme. A tohle by mohl být on. Medvěd 141. To, co vypadá jako hravost, by mohlo být zoufalství. Přestože je už konec sezóny, medvěd se potápí do hloubky, aby vylovil zbytky těl lososů na dně jezera. Treadwell filmoval toho medvěda se zvláštní zatvrzelostí.

Ale teď najednou, z ničeho nic, se Amie snaží dostat mimo záběr. Čekal Treadwell až na poslední film, než ji natočí? To, co mě děsí, je to, že ve tvářích všech medvědů, které Treadwell filmoval, není žádná laskavost, žádné porozumění, ani smilování. Vidíme jenom lhostejnost divoké a nezkrocené přírody. Pro mě neexistuje žádný tajemný svět medvědů. Tenhle prázdný pohled mluví jen o trochu znuděném zájmu o potravu.

Jenže pro Timothyho Treadwella byl tento medvěd přítelem. Spasitelem. Amie Huguenardová křičela. Najednou začala strašně křičet. Ten křik nabyl výšky a byl velice hlasitý. A ona opravdu křičela ze všech sil. Ten děsivý křik ještě zvýraznil Timothy, který říkal: "Utíkej pryč, nech mě tu! Běž, utíkej pryč, utíkej!" Jinými slovy, Timothy se ji snažil zachránit, protože si ještě stačil uvědomit, že tohle je jeho konec.

Že během tohoto útoku zemře. Dobře to věděl. Podle mého názoru, když jsem si poslechl pásku, tak to vypadá, že medvěd ho pravděpodobně pustil. Pustil jeho hlavu, na které byla masivní zranění. Úplně mu strhl skalp. Zakousl se mu přímo do hlavy. Ale hned potom, co medvěd pustil jeho hlavu, chytil Timothyho někde tady, v oblasti kolem stehna.

A Timothy, tedy jen podle mého názoru, ... ...se naprosto správně jako člověk rozhodl, ... ...že by měl alespoň jeden život zachránit. A že pokud jeho život končí, pokud už mu není pomoci, měla by se zachránit aspoň Amie.

"Poslední záběr na poslední kazetě. 5. října, pár hodin před smrtí"
Expedice se blíží ke konci, ale já jsem pořád ještě tady. Tentokrát jsem tu strávil přes 4 měsíce. Blíží hurikán, vane rychlostí 80 km/h a brzy to bude 110. Medvědi už jsou asi v bezpečí svých doupat a práce byla úspěšná. Jsem o 9 kilo lehčí, šaty jsou na cáry. Snažil jsem se. Krvácel jsem pro ně. Pro ně jsem žil i umíral. A miluji je. I tohle Miluji.. Je to těžká práce, ale jediná, kterou mám, a jediná kterou, chci dělat.

Starat se o ta zvířata a o tuto zemi. Zdá se, jakoby v tomto okamžiku v posledním kousku svého filmu zaváhal. Tohle jediné umím a jediné, co chci umět. Treadwell už není. Dohady o tom, jestli jednal správně, nebo nesprávně, mizí a rozplývají se jako mlha. Zbývají už jen jeho filmy.

A když se díváme na tato zvířata, na jejich krásu, ladnost a při tom divokost, je nám stále více jasné, že tohle není jeho pohled na divokou přírodu, ale pohled na sebe samého, na svou vlastní povahu. A to podle mě dává bezpochyby smysl jeho životnímu poslání... ...i jeho smrti.