Jiřího Fialu - Odpor proti systému
0:13 Proč kladete odpor systému?
12:07 Za jakých okolností máte právo na občanský odpor?
21:48 Kam vede odpor vůči systému?
28:55 Proč doporučujete dodržovat právo a právní prostředky při kladení občanského odporu?
31:58 Jaká je Vaše představa správně fungujícího systému?
36:00 Ztotožňujete se s demokracií?
38:16 Sokrates přijal rozhodnutí soudu a zvolil smrt místo vyhnanství proto, že nechtěl povyšovat své osobní právo nad právem systému, jehož stabilita je podle Sokrata důležitější než osobní spravedlnost. Jak byste volil v pozici Sokrata Vy, pokud by Vám hrozilo například věznění ve výši dvanácti let?
1:00:30 Chcete být mučedník?
1:05:40 Jaká je Vaše vize do budoucna v případě, že se Vám podaří změnit český justiční systém k lepšímu?
1:09:32 Jakou máte perspektivu dožití stáří, aniž by Vám hrozil kriminál?
1:11:21 Proč svůj boj se systémem nevzdáte a nezačnete v klidu žít normální život?

Ladislav Jakl / Petr Štěpánek - Spacáková revoluce v ČT/ Arbitráž (NOVA)
Pokračování debaty hudebníka a spisovatele Petra Štěpánka a Ladislava Jakla, ředitele Centra společenských studií Institutu Václava Klause, má dvě témata, takzvanou spacákovi revoluci v České televizi a arbitráž České republiky kvůli televizi NOVA.

Spacáková revoluce v České televizi je termín, kterým je míněno přespávání některých politiků na přelomu let 2000 a 2001, jako například Jan Ruml, ve velíně zpravodajství ČT na Kavčích horách v době, kdy se televizní zaměstnanci rozhodli neakceptovat volbu nového generálního ředitele ČT Jiřího Hodače. Arbitráž České republiky kvůli televizi NOVA byla kauza mediálně veřejnosti prezentovaná tak, že například Vladimír Špidla oficiálně na tiskové konferenci k této kauze prohlásil prohlásil "Rada pro rozhlasové a televizní vysílání rozdělení televize nejen nezabránila, ale dokonce mu aktivně pomáhala". Česká republika zaplatila Ronaldu Lauderovi, prezidentu světového židovského kongresu a majiteli CME více jak 10 miliard korun. Krizí v České televizi a sporem o tv NOVA podle některých pozorovatelů vyvrcholil boj o vládu nad televizemi v České republice z ohledu politických, respektive mocenských zájmů.

Ladislav Žák, Jan Májíček - Česká levice
Česká levice se dá v dnešní době charakterizovat jen velmi obtížně. Z hlediska voliče jsou viditelné politické subjekty, jako Komustická strana Čech a Moravy, Česká strana sociálně demokratická a někteří lidé ještě berou na vědomí stranu Zelených. Zbytek je všehochuť s projevující se v nejrůznějších polohách. Například v červenci roku 2006 stál u zrodu občanské iniciativy Ne základnám student čtvrtého ročníku filozofie Jan Májíček, který je přesvědčen o smyslu levicové politiky. Dnes přijal pozvání do debaty s Ladislavem Žákem, který se již k tématu levice v České republice vyjádřil v Dotazníku pro.... Má levice v České republice budoucnost? Má smysl se zabývat levicovou politikou a upínat pozornost k lidem, kteří ji reprezentují?

Martina Kollera - Persona non grata

Jiří Fuchs, Roman Cardal - Co je filozofie
Academia Bohemica je soukromá filosofická škola a na jejích stránkách se píše, že jedním z hlavních motivů činnosti Academia Bohemica je snaha o vyplnění prázdného prostoru, který vznikl vlivem jednostrannosti univerzitně fixovaných trendů soudobé filosofie.
Autoři tohoto textu dále uvádějí, že jsou totiž přesvědčeni o hluboké krizi současného filosofického myšlení a má jít o jev, který není jen přechodný. Je totiž, podle autorů textu, logickým vyústěním vývoje novověké filosofie a symptomem této krize je ztráta hlavních témat filosofie, jejichž případné řešení je mimo jiné i nezastupitelným prostředkem racionální životní orientace.
V rámci Debatního klubu jsme si dovolili pozvat dva lektory Academia Bohemica Jiřího Fuchse a Romana Cardala, aby své teze o smyslu soudobé filozofie a dalších tématech představili širší veřejnosti.

0:00 Úvod, představení soukromé filozofické školy Academia Bohemica
2:05 Začátek diskuse, krátké shrnutí historie produkce jiřího Fuchse
2:50 Posun ke studiu společensko-kulturních a politických problémů s filozofického hlediska
3:29 Co je filozofie? Jaký má praktický význam pro život? První přiblížení
7:55 Myšlení je nástrojem filozofie
9:01 Kdo určí odpověď na otázku "Co je v životě podstatné?"
12:49 Jak filozofie může pomoci v dnešním společensko-kulturním a politickém dění?
16:54 Filozofie vrcholící v etice umožňuje kvalitnější reflexi společensko-politické praxe
19:42 východiska pro totalitní myšlení
21:15 chápou se dnes témat "kým je člověk" a otázky po "pravém společenském řádu" ideologové?
23:24 defekty ve výkladu člověka v socialismu (kolektivismus)
28:08 defekty ve výkladu člověka v liberalismu (rezignace na obecnost lidských práv a spravedlnosti)
31:18 důležitost pojmu lidské přirozenosti a vazby na svobodu
32:19 absolutizace ontologická svobody liberály
33:49 svoboda v kontextu lidské přirozenosti v komplementárním vztahu s mravním zákonem
37:03 Je současný relativismus jiný než v předchozích obdobích? (Je věc vzdělanosti být dnes relativistou)
39:42 socialismus a liberalismus se sjednocují v levicovém liberalismu
42:19 Co je to filozofie - druhý bližší pohled. Filozofie se nevyvíjí plynule jako přírodní vědy. Základní otázky a odpovědi byly známy už v Antice.
43:30 Poznáváme pravdivě? Otázka po objektivitě lidského poznání.
46:58 v čem se tedy filozofie vyvíjí?
50:33 Co je etický relativismus?
58:24 Nenese ideologie levicového liberalismu prvky totalitního myšlení?
1:02:34 neomarxisté, frankfurtská škola na scéně
1:06:56 skrytost působení neomarxistů ve veřejnosti
1:08:26 Co je totalita?
1:20:16 nadřazenost ideologické, korektní pravdy nad pravdou skutečnou - znak totalitní ideologie
1:26:40 jaká je správná metoda při definování totality? Fenomenologická nebo esenciální?
1:31:20 dvě hlavní složky levicového liberalismu - multikulturalismus a genderový feminismus
1:33:17 kulturní relativismus jako základ argumentace multikulturalistů
1:38:45 Argumentace Habermase "předsociální lidství je abstraktní, potřebujeme lidství definovat jako individuální" - kulturní identita
1:47:25 syndrom ideologa vychovatele, obrovské seběvědomí multikulturalistů ve verbálních konfliktech
1:49:53 Jsme schopni racionálními argumenty čelit ideologům?
1:54:03 Co tvoří identitu člověka? Může filozofie pomoci esenciálním pojetím člověka ? Přirozenost člověka
2:06:23 Jak definovat člověka? Co znamená neempirická dimenze lidského bytí?
2:08:37 Rozpor: Hume a Kant popírají neempirické myšlení neempirickým myšlením
2:11:48 Proč se filozofové mýlí?
2:15:35 Tři možnosti jak filozoficky koncipovat lidské bytí
2:20:20 získané, odvozené identity
2:23:38 Přirozené předporozumění životu se filozofickými analýzami potvrzuje
2:24:25 kritéria filozofie, která zkoumá ontologickou konstituci člověka
2:27:40 Termín lidské přirozenosti ukazuje na předpolitickou část lidského bytí
2:29:40 Existuje souvislost mezi lidskou přirozeností člověka a přirozeným mravním zákonem?
2:31:30 Svobodná vůle je zaměřena k zdokonalení osoby; zdokonalení je popsáno mravním zákonem.
2:33:34 Dá se poznat obsah mravního zákona?
2:35:40 Skutečně přivádí ctnosti člověka na životní vrchol?
2:41:39 Zánik lidského života absurdizuje smysl lidského života?
2:44:48 Končí život smrtí?
2:49:57 Ukazuje existence mravního zákona na existenci Boha?
2:56:37 Jak to, že materialismus je tak úspěšný?
3:00:05 Závěr: Všechno závisí na vyřešení otázky teorie poznání (pravdy a jistoty).
3:01:37 Selhání novověkých teoretiků v teorii poznání
3:06:26 Metodická náročnost noetiky.

Imigrace do Evropy
0:00:05 První debata – Pavel Letko, Jana Ridvanová, Artur Fišer, Jaroslav Formánek
2:01:41 Druhá debata – Martin Konvička, Michal Urban
3:12:02 Třetí debata – Šádí Sanaáh, Radko Hodkovský

V České republice se začal odehrávat názorový souboj, který postupně přerůstá do politických i bezpečnostních sfér. O co jde? Obecně by se dalo říci, že o migraci osob pocházejích z Blízkého i Středního východu a severní Afriky, které směřují do Evropy. Jedná se o obyvatele Afghanistánu, Iráku, Lybie, Syrie, Súdánu nebo Eritrei.

Když byl svého času plukovník Muammar Kaddáfí pod sílícím vojenským tlakem Západu, prohlásil, že pokud padne a s ním jeho režim, kterým vládl v Lybii, zaplaví Evropu Afričané. Plukovník padl a nám nezbývá než konstatovat, že se jeho slova naplňují. V případě tvrzení, co Kaddáfí řekl, jde možná jen o městskou legendu a proto je dobré nepodlehnout svodům konspiračních teorií a podívat se na problém poněkud komlexněji. Nebo se o to alespoň pokusit.

Připravili jsme tři debaty, kde různí hosté, zastávající někdy až krajně vyhraněné názory a postoje sdělí, co si o migraci do Evropy myslí a proč. První debatéři jsou:
Pavel Letko - křesťanský pacifista, zakladatel internetových stránek pacifismus.cz
Jana Ridvanová - vystudovala obor Mezinárodních vztahů a diplomacie,
Artur Fišer - mluvčí iniciativy Islám v České republice nechceme a jeho souputník
Jaroslav Formánek překladatel, tlumočník, indolog.

Druhou debatu poctili svou účastí pánové Martin Konvička, předseda iniciativy Islám v České republice nechceme a
Michal Urban, reprezentant nevládní organizace Generace Identity.

Třetí debata je vedená politikem Šádí Shanaáhem, členem strany Zelení a
Radko Hodkovským, předsedou think tanku Evropské hodnoty.

Odkazy k doplnění informací od Jany Ridvanové.

Michala Voráčka - Informační válka
0:13 Pojem "Informační válka"
1:38 Připouštějí si nebo lépe řečeno, vědí lidé uvnitř a vně médií, že jsou součástí informační války, ať jako její tvůrci nebo ti, na něž dopadá ničivý účinek?
4:45 Čitelnost médií s ohledem na jejich politickou – ideovou platformu
8:31 Je český divák schopen rozpoznat z jakého důvodu mu něco sděluje nějaké médium?
10:15 Novináři nezprostředkovávají informace
12:21 Divák konzumuje běžné zpravodajství a je otázka nakolik přemýšlí o relevantnosti poskytovaných informací
18:39 Novinařina je nástroj marketingu nutícího diváka přijmout nabízenou "skutečnost" nebo obchod?
22:52 Jaká má být odpovědnost pracovníků médií
25:02 Cenzura a autocenzura
27:38 Manipulaci a lži ve zpravodajství a publicistice, jako výsledek lidského selhání, omylu a chyby nebo jde o záměr profesionálních výrobců mediální "pravdy"?
30:07 Koexistence médií a diváků je v míře důvěry diváků v média, v novináře, v poctivost jejich práce, v upřímnost jejich záměrů
34:41 Extistencí předvyrobených zpráv, které mají vytvořit v divácích zdání autenticity je prokázané například v případě události kolem 11. září v New Yorku
37:57 Na novináře mají vliv a někdy naprosto zásadní, lidé mimo média, kteří prosazují skrze pracovníky médií nejrůznější agendu
40:45 Co má novinář dělat, aby mohl zůstat novinářem
1:03:14 Informace může být zbraň. Například vznikl seznam proruských webů...
1:15:38 Seznam proruských webů se použil k vytváření konkrétního tlaku na politickou reprezentaci s cílem podpořit tvrzení některých významných osob z české politické scény, že je v České republice válka.
1:21:07 Co budeš dělat, pokud vejde v platnost zákon omezující svobodu slova?

Michala Voráčka znám podobně, jako některé jiné vydavatele a provozovatele českých médií. Chybí mi potřeba vzdávat mu pocty a poklony a snad i proto si tykáme. Abych se o něm něco dozvěděl, musel jsem trochu "googlovat" a zjistil jsem, že "Je považován za jednoho z mužů, kteří klíčovým způsobem ovlivnili současný mediální trh v České a Slovenské republice." (Zdroj) Asi to tak je, nic o tom nevím, žádný trh jsem s ním nezakládal. V každém případě mi přijde jako zajímavý chlap, který toho v médiích hodně zažil a hodně toho ví. Poslechněte si tento Dotazník pro Michala Voráčka a udělejte si sami představu, jak se dívá na mediální scénu a téma Informační válka. Říká autor cyklu Dotazník pro...

Petr Žantovský, Mirka Pašková - Informační válka II.
Druhý díl debaty novináře a pedagoga Petra Žantovského se zakladatelkou a editorkou portálu Státní ozbrojené a bezpečnostní složky Miroslavou Paškovou, je věnovaný fenoménu persona non grata, tedy nežádoucí osoba, v rozšířeném slova smyslu nežádoucích institucí, médií a podobně. Druhou rovinou problému je to, kdo smí vydávat seznamy "nežádoucích" a kdo nikoli, protože například když EU a USA vydaly seznamy nežádoucích osob, tedy občanů Ruska, vše se v médiích jevilo jako jasné a samozřejmé. Nyní, když Rusko vydalo seznam nežádoucích osob, pro změnu občanů EU a USA, mezi něž zařadilo i několik českých občanů, se zdá, že Rusko překročilo všechny meze...

Naši hosté se budou zabývat i jinými seznamy, například seznamy nepřátel na území České republiky, v podobě tak zvaně proruských webů, kterých jeden středoškolský učitel ze Slovenska napočítal 42. Kde se tyto seznamy vzaly, komu slouží a jak se používají? Nebo jinak řečeno, kdo určí, že nějaký web, například Parlamentnilisty.cz jsou proruské a kdo zajistí, aby taková informace vyšla na webu Echo24.cz, které, jak se zdá, proruské asi nejsou...

Svět médií, které v České republice existují, je stále více a lépe čitelný. Konflikty napomáhají jasnějšímu profilování jednotlivých protagonistů a pak si stačí jen zapamatovat, co kdo řekl nebo napsal. Historie se za nějakou dobu přirozeně posune k jiným tématům, ale média a lidé je tvořící zde zůstanou. Nezbývá tedy, než každému popřát hodně štěstí v orientaci informační inflace masmédií, sedmé velmoci, která má svým nadsazeným titulem vyjadřovat svou moc a vliv na společnost.

Miroslav Mareš, Roman Joch - extremismus
Debata o extrémismu v naší společnosti může být pořádně složitá a nepřehledná. Samotný pojem extrém totiž označuje krajnost, výstřednost, mimořádnost a nemusí mít nutně pejorativní nádech. Samotný extrémismus můžeme definovat politicky, politologicky, sociologicky nebo právně. Tedy ne vše co je považováno za extrémní je zároveň nebezpečné. Řada extrémních názorů, postojů a jednání posunula společnost směrem k osvobození člověka, jiné extrémy přispěly k jeho zotročení. Odlišit jedny od druhých může být mimořádně těžké, protože to vyžaduje nezaujatou, otevřenou mysl. Vždyť kdo by se odvážil v roce 1988 hlásat nejen vystoupení z Varšavské smlouvy, ale i vstup do NATO? Kdo by se odvážil prosazovat odchod sovětských vojsk a zároveň zřízení americké vojenské radarové základny v Brdech? Kdo by se odvážil vymáhat nejen politické rehabilitace, ale i majetkové restituce? Každý kdo by se toho odvážil, odhlédneme-li od toho, že by se brzy ocitl ve vězení, byl by označen za extrémistu. Názory, které tehdy, pokud vůbec existovaly, byly naprosto okrajovými, se o pár let později staly středním proudem. Můžeme s nimi sice nesouhlasit, ale jako extrémní je již neoznačujeme.

Tato naše zkušenost s extrémismem však není ani ojedinělá ani nová. Extrémisty byla sekta prvních křesťanů i muslimů, extrémisty byly kdysi nejen první komunisté a fašisté, ale i dnešní liberálové. Extrémisté rušili otroctví a prosazovali lidská práva. Extrémisté také hlásali, že Země je kulatá a není středem vesmíru. Tak by se dalo pokračovat velmi dlouho. Okrajové názory a jednání jsou součástí společnosti od nepaměti a vzniká tak otázka, zda nejsou bezpodmínečnou součástí společenské evoluce. Kam nás povede, záleží ovšem i na nás. Na nás záleží, kterého extrémismu se vyvarujeme, a který jsme odsouzeni prožít. Zaručit lze totiž jen jedno. Dnešní hlavní či střední proud rozhodně nebude hlavním proudem na věčné časy. Žádné násilí, žádné represe, žádná vězení nejsou dost velká, aby zabránila prosazení se nějakého dnešního extrémismu. Jedinou cestou k nalezení správné, dobré a spravedlivé cesty do budoucnosti, může být jedině dialog. Dialog s lidmi na okraji. Dialog s extrémisty o extrémismu. Společné hledání kořenů a východisek. A o tom budou naše debaty…

Již podruhé na téma extremismu zavítal do Debatního klubu Miroslav Mareš, brněnský politolog, který se zaměřuje na terorismus, pravicový i levicový extremismus, systémy politických stran v západoevropských zemích a fotbalové chuligánství. Druhým hostem je Marešův názorový souputník Roman Joch, český politik, publicista, politický komentátor a překladatel.

Vojtěch Razima, Petr Havel - Biopliva
Biopaliva jsou jedním z hlavních témat Vojtěcha Razimy, ředitele Acta non verba, který tentokrát vyzval k debatě Petra Havla, agrárního analytika.

Zdravé životní prostředí, globální oteplování, obecně ekologie, byly hlavními argumenty ve prospěch produkce biopaliv. Postupně se však ukazuje, že zdravé životní prostředí nerovná se biopaliva, že globální oteplování může ovlivňovat mimo jiné i produkce biopaliv a ekologické aspekty pěstování obrovského množství řepky jsou více než sporné a snad jediným pozitivním rysem je finanční stránka věci pro ty, kteří se angažují, ať na straně pěstitelů nebo zpracovatelů. V této souvislosti nyní pomineme roli jistého nejmenovaného ministra financí, který s tím podle svých slov nemá naprosto nic společného.

Produkce biopaliv se má začít omezovat z důvodu postupného snižování vyžadované kvóty Evropskou unií. Kromě čistě ekologických aspektů je ve hře technická stránka věci, kdy je zřejmé, že biosložka v palivu způsobuje poškození motorových součástí a druhou rovinou je velmi diskutabilní finanční nákladnost pro státní pokladnu, protože biopaliva spadají pod dotační tituly. Z toho vyplývá rostoucí odpor k biopalivům obecně a i o tom bude následující debata.

Dotaznik pro Jana Velebu - Veřejnoprávní média
0:13 Cílem provozování veřejnoprávních médií je zabránit zneužití médií politickými stranami a podpořit média, jako čtvrtý pilíř demokracie. Je podle Vašeho názoru tato definice platná a správná?
2:03 Co je potřeba, aby veřejnoprávní mediální instituce měla důvěru a podporu svých koncesionářů?
3:51 Česká televize používá k argumentaci ve svůj prospěch, tedy, že zpravodajství a publicistika jsou kvalitní, vyvážené a drtivá většina diváků je spokojená, výsledky různých měření, analýz a průzkumů, z nichž některé sama vytváří, jiné pro ni zpracovávají na zakázku soukromé firmy. Ve Vás zmíněné výsledky vzbuzují důvěru?
5:43 Jak podle Vás vzniká analýza na zakázku?
7:51 Jak lze podle Vás zjistit, že Česká televize dělá to co má, tedy že sděluje kvalitní, ověřené a vyvážené informace?
9:59 Pořad Hyde park České televize je vůči diváků seriozní či nikoli?
10:46 Kdo podle Vás ovlivňuje průběh pořadu Hyde park?
14:25 Co má dělat divák České televize, aby si ověřil míru pravdivosti vysílaného obsahu
19:28 Platba koncesionářských poplatků ve prospěch veřejnoprávních médií je nařízená občanům České republiky zákonem č. 348/2005 Sbírky, o rozhlasových a televizních poplatcích. Jejich výnos se blíží k hranici deseti milirad ročně. Jak vnímáte zmíněný zákon? Je podle Vás kvalitní a lze očekávat, že v této podobě bude platit nadále?
23:02 Koncesionáři, kteří se placení koncesionářských poplatků vyhýbají nebo je z nějakých důvodů neplatí, jsou postihovaní zákonem. Jak jsou oproti tomu postihovaní odpovědní pracovníci České televize a Českého rozhlasu za nedodržování zákona například v kontextu nevyváženého zpravodajství nebo přímo lživého či manipulativního obsahu?
24:39 Srovnání fungování televize z období Normalizace se současností
27:06 Co senátor Veleba konkrétně navrhuje a jak si představuje realizaci svého návrhu
36:14 Existuje požadavek občanských aktivistů a publicistů, o poskytnutí legitimní podpory Českého státu třetímu sektoru, tak zvaným komunitním médiím, v rámci participace na rozhodování ve veřejné sféře a v zájmu poskytování objektivních informací veřejnosti. Vnímáte takový požadavek jako oprávněný?
38:57 Měla by být k dispozici občanským aktivistům k připomínkám novela Zákona, která bude řešit pozice nezávislé a obecně prospěšné publicistiky?
40:22 Na koho se lze obrátit v parlamentu a senátu České republiky, aby se v rámci novely Zákona ve spolupráci s občanskými aktivisty zasadil za demokratizaci médií posílením kompetencí třetího sektoru a možností jeho svobodného mediálního rozvoje?
42:03 Co potřebuje senátor Veleba, aby mohl vyvolat na mediální scéně změny, které jsou podle jeho názoru nutné

Senátor Jan Veleba má zásadní výhrady vůči fungování veřejnoprávních médií v Čr, konkrétně nejvíce problémů vidí v České televizi. Jde o téma nahlížené průřezově celou společností, protože Česká televize díky celoplošnému vysílání ovlivňuje formování názorů a postojů velké části populace. Senátoru Velebovi jsem nabídl vystoupení v Dotazníku, aby se pokusil vysvětlit, co je impulzem k zaujetí jeho vyhraněného postoje a jak si představuje další vývoj situace.

Dotazník pro Ondřeje Hrčiaka - Co je nového
Od doby uspořádání poradního ohně na jižní Moravě neuplynul ani měsíc. Iniciativa "Českoslovenští vojáci v záloze proti válce plánované velením NATO", se stala pro občany České republiky výzvou k zamyšlení nad směřováním politiky státu. Ondřeje Hrčiaka jsem se dotázal na to co je nového a čeho by rád dosáhnul.

Dotazník pro Tomáše Pecinu - Češi vs Sudetští Němci
0:13 Považujete události po 2. světové válce spojené s Benešovými dekrety a zákonem o odsunu Sudetských němců za spravedlivé?
1:16 Jsou dekrety E. Beneše formou spravedlivé odplaty?
5:15 Sudetští Němci zradili ČSR příklonem k hitlerovskému Německu
21:14 Německo díky prohře ve válce mělo i Československu uhradit válečné reparace a další škody přímo či nepřímo spojené s válkou. Již v roce 1943 předal Beneš v Moskvě tzv. Desetibodový plán, kde se zavázal, že ČSR využije majetek „zanechaný“ sudetskými Němci v Československu „na zaplacení reparací ze strany Německa za škody způsobené ČSR.“ Při velikosti tohoto majetku ale hrozilo, že by se Československo ocitlo v roli reparačního „dlužníka“ a bylo by tak povinné z obrovského zabaveného sudetoněmeckého majetku vyplácet reparační nároky jiných spojeneckých států. Jaký byl poměr mezi odhadovanou cenou majetku Sudetských Němců, které Beneš plánoval vysídlit a reparačním nárokem Československého státu?
24:48 Jak byly vyřešeny válečné reparace mezi Německem a ČSR
28:24 Sudetští Němci nucení odejít z Československa do Německa museli přenechat drtivou většinu svého majetku Československému státu. Dostali v Německu nějakou adekvátní náhradu? Jak se podařilo tento problém v Německu vyřešit?
30:58 Právní výklad spojený s odsunem - vyhnáním Sudetských Němců - je na České straně považovaný za nezpochybnitelný. Souhlasíte s takovým výkladem nebo máte jiný?
35:02 Rozsáhlá území Českého pohraničí jsou od odsunu - vyhnání Sudetských Němců prakticky opuštěná nebo řídce osídlená. Je možné předpokládat znovuosídlení Sudetskými Němci, respektive jejich potomky?
39:24 Předpokládáte, že území dříve patřící Sudetským Němcům, nyní obývané českými občany, bude vráceno Němcům?
40:20 Kam s lidmi, kteří na územích patřících Sudetským Němcům dnes žijí?
44:02 Jak vysoká by byla částka nutná k uhrazení náhrad Sudetským Němcům a jak by se vše mělo provést

Tomáše Pecinu znám již delší dobu. Sleduji jeho blog a zároveň úpornou pětiletou snahu zaregistrovat SUDETONĚMECKÉ KRAJANSKÉ SDRUŽENÍ V ČECHÁCH, NA MORAVĚ A VE SLEZSKU, aktuálně korunovanou úspěchem v podobě rozsudku Nejvyššího správního soudu. Vyzval jsem pana Pecinu, aby v Dotazníku objasnil některé své postoje a názory na problematiku vztahů Čechů a Sudetských Němců.

Dotazník pro Jiřího Fialu - Česká justice
0:14 Jak vnímáte Český justiční systém?
0:58 Jakou máte osobní zkušenost s Českou justicí – udělal jste Vy sám nějaký skutek, čin, za který byste měl být podle Vašeho názoru stíhaný a trestaný?
2:06 Vaše osobní zkušenost může vytvářet i podmínky ke generalizaci celého problému?
2:57 Jaké oblasti trestního práva se týká Váš případ?
16:56 Jaký je uvedený důvod policejního pátrání po Vaší osobě?
18:22 Souvisí podle Vás aktuální policejní pátrání, respektive snaha o Váš nástup trestu, s odvoláním k Nejvyššímu soudu, kde dosud nevíte, jak v této kauze rozhodne?
20:38 Jste ochoten připustit, že vůči Vám nikdo nic nemá a soudci jsou nezaujatí?
21:45 Podařilo se nám zjistit důvod pátrání PČR po Vaší osobě, máte nastoupit výkon trestu v délce pěti měsíců za pohrdání soudem, konkrétně za Váš dotaz vůči soudci "Nezbláznil jste se?" Jak se nyní rozhodnete? 26:03 Odmítáte nastoupit výkon trestu?
26:50 Uznáváte Český právní řád?
27:37 Jaká je podle Vás situace v justici v jiných zemích?
30:12 V zahraničí jsou také případy podobné Vašemu?
31:07 Jak mají v Německu vyřešené problémy v justici?
32:44 V Německu nějak konkrétně soudce trestají za pochybení,0 zneužití pravomoci a podobně?
35:35 Zneužití justice se podle Vás běžně praktikuje na všech stupních justičního systému?
39:10 Je podle Vás nějaké řešení problému zneužívání justice?
41:07 Co podle Vás může občan České republiky dělat, když se stane obětí justiční zvůle? Pomůže mu například i nějaká organizace?
44:53 Proč je podle Vás česká veřejnost o této problematice velmi málo informovaná?
47:59 Přihlásíte se na policii a nastoupíte výkon trestu?

Jiří Fiala mne kontaktoval v momentu, kdy zjistil, že Policie ČR na jeho osobu vyhlásila pátrání. Problém byl v tom, že ve vyhlášeném pátrání nebyla žádná zmínka o důvodu, což je ale poněkud neobvyklé. J. Fiala tak nevěděl co je příčinou a obával se proto nějaké formy justiční zvůle, kterou již několik let podle svých slov systematicky trpí. Již dříve jsem mu navrhl vystoupení v Dotazníku a tak jsem nyní souhlasil jsem s natočením Dotazníku pro Jiřího Fialu, aby mohl poskytnout své autentické svědectví a názor na Českou justici. Dále jsem se pokusil zjistit co se děje. Bylo mi nakonec telefonicky doporučeno, abych J. Fialu vyzval k vzdání se Policii ČR. To jsem učinil, ale mám z takového vývoje situace velmi smíšené pocity. Jiří Fiala nyní neví co bude dál a rozhodl se přejít do ilegality...

Dotazník pro Jana Hlocha - Svoboda slova
0:13 Jak jste se dostal k tématu svobody slova?
3:04 Máte představu, co vše smíte svobodně vyjádřit ve veřejném prostoru v porovnání se soukromím? Jakým tématům se musíte vyhýbat a proč?
7:06 Jaká je v České republice svoboda slova a jaká by měla být - proč?
12:45 Vztahuje se podle Vás svoboda slova například na téma vzniku a použití zákonů, podle kterých byli po 2. světové válce souzení poražení představitelé fašistického Německa a jeho spojenci? Dá se podle Vás o tomto tématu svobodně vyjadřovat?
21:19 Jaká je podle Vás představa české společnosti o svobodě slova? Myslíte si, že občané znají deklaraci lidských práv?
22:02 Všeobecné deklarace lidských práv
25:38 Proč nemáme v Česku v oblibě svobodu slova?
30:56 Kde podle Vás končí státní zájem a začíná svoboda slova - projevu?
34:02 Jaký je podle Vás rozdíl mezi myšlením a projevem řekněme verbálním nebo písemným?
34:29 Nečeká nás v budoucnosti směřování spíše ke kontrole myšlení například pomocí nějakého přístroje, který je již jistě velmi dobře popsaný v scifi literatuře?
38:30 Mnoho lidí, hlavně na internetu, pochopilo termín svobody slova jako nástroj k vyjadřování se bez jakékoli odpovědnosti, čemuž velmi napomáhá i možná anonymita. Projevy lidské hlouposti, sprostoty či nějaké formy extremismu nebo xenofobie se dnes již ani nedají spočítat. Mají i tyto formy vyjadřování právo na existenci v rámci svobody slova a projevu?

Novináře Jana Hlocha jsem poznal díky tomu, že se objevil na akci, kde jsem natáčel a byl čas si před prací promluvit. Zjistil jsem, že je to muž se zajímavými názory a postoji a rozhodl jsem se ho pozvat do Debatního klubu. Čas běžel a až před nedávnem se nám podařilo domluvit jeho vystoupení v Dotazníku na téma Svoboda slova, což je oblast ke které lidé z médií vzhlíží s nadějí a zároveň nepřekonatelnou skepsí. Během příprav natáčení Dotazníku jsem byl Janem Hlochem podrobněji seznámen s jeho osudem bývalého sportovního redaktora České televize a dospěl k překvapivému poznání, že právě tento člověk na vlastní kůži zažil reálnost proklamace systému hájícího právo na svobodu slova a absolvování trestu za realizaci tohoto práva.

Dotaznik pro Anat Matar - Justice for Palestine
0:13 Is Israel a democratic state?
2:12 Can you give examples of discrimination of Palestinian citizens of Israel?
5:02 Can you explain the significance of the Nakba Bill?
6:14 Can Palestinian citizens of Israel buy land or a house in Israel?
7:01 Can a Palestinian from East Jerusalem buy a house in West Jerusalem, as Avigdor Lieberman claimed on a state visit to Prague?
8:23 ...If they want to buy a new house, not go back, would it be possible?
9:05 Can you give examples why you say that Israel is an apartheid state?
10:59 What is your opinion of the one-state solution?
15:26 In the two-state solution, what would happen with the illegal Israeli settlers?
17:16 What should happen to the settlements, should they be destroyed as it happened in Gaza?
18:10 Regarding the two-state solution, what are the constraints of land swapping?
19:10 Can you talk about the Boycott Law of 2011? How does it affect you?
24:57 What was efficient in the boycott of South Africa?
26:53 ...Would this be the same for Israel?
27:57 What does the boycott law say about the nature of democracy in Israel?
28:26 Should Palestinian refugees be allowed to go back to Palestine 48, i.e. present day Israel, if they wish so?
31:12 Should Palestinians be able to go back to their original homes?
32:28 If Palestinian refugees decide not to return, who should pay the compensations?
33:21 What borders should there be for an independent Palestinian state?
35:47 What would be the status of Jerusalem in a two-state solution?
37:45 The Likud party has in its program considerable annexations of Palestinian land, what is your comment on this?
40:12 Should all Palestinian [political] prisoners be released?
43:57 Czech people think that all Palestinian prisoners are terrorists. What is the number of people imprisoned for actually killing Israelis, and what about the rest of them, who are they?
46:34 Are all Palestinians terrorists? Many Czech people think so...
48:52 Do you feel any terrorist threat as an Israeli living in Tel Aviv?
50:52 Could you comment on state terrorism committed by Israel, and on the Jewish Underground organization? How about impunity, and extrajudicial executions?
57:56 What was the percentage of Israelis insisting on releasing those convicted from the Jewish Underground?

Dr. Anat Matar is a Senior Lecturer in Philosophy at Tel Aviv University and Chair of the Israeli Action Committee for the Palestinian Prisoners. She has recently published (in collaboration with Adv. Abeer Baker from Haifa University) an edited volume of essays, entitled Threat: Palestinian Political Prisoners in Israel (London: Pluto Press, 2011). Matar has been a Leftist activist for many years, in particular in the refusal movement, in “Open Doors”, an activist group against administrative detention, and in “Who Profits?”, a research group exposing the Israeli Occupation industry.

Anat Matar was invited to Prague by the Palestinian Club in the Czech Republic. There were two lectures which took place in co-operation with the International Solidarity Movement (ISM) Czech Republic group, and the Association of Political Science Students of Charles University Prague. Anat Matar spoke on the issue of Palestinian political prisoners and land confiscation; and on the impact of the recent Israeli elections and the role of the international community.

Questions asked by Petra Šťastná of ISM Czech Republic who strives for justice for Palestine.

Dotazník pro Ladislava Žáka - Česká levice
0:13 projevovali se lidé v ČSSR levicově, tedy že se hlásili k zachování a rozvoji socialismu směřujícího k komunismu?
3:08 Byli za socialismu nějak postihovaní a trestaní lidé z levicové opozice?
7:43 Během převratu se například při jednáních z odstupující KSČ Petr Pithart radil po telefonu o tom, jak má postupovat. Víte s kým se radil?
8:29 V roce 1990 vznikla KSČM. Jací lidé (s jakou minulostí) tuto stranu zakládaly?
11:53 Je politická - občanská minulost člověka důležitá pro jeho aktuální postoje?
17:11 Privatizace proběhla v kooperaci s lidmi, kteří se nějak řadili do levicového politického proudu nebo se levice privatizace nezúčastnila?
18:53 S odstupem času lze vysledovat životní peripetie řady osobností z levicové scény. Staly se někteří z nich pro občany České republiky vzory hodné následování?
19:31 Jaký byl typický reprezentant levicové politiky v devadesátých letech?
19:57 Jaký je typický reprezentant levicové politiky dnes?
20:24 Demokracie se neumí účinně vypořádat s lidmi, kteří ji zneužívají. Levice byla a je schopná podle Vás nabídnout nástroje k řízení státu, aniž by se transformovala v nějakou formu diktatury?
24:36 Díky neexistenci většinového volebního systému se od převratu v roce 1989 nestalo, aby vítězná politická strana mohla nést plnou odpovědnost za řízení státu. Je tato setrvalá situace v něčím zájmu?
30:32 Věříte na platnost hesla Svoboda, rovnost, bratrství?
30:42 Je možná, ve společnosti složené s individuí jak je známe, svoboda?
33:20 Je bratrství pojem, který máme zkoušet žít nebo se ho obávat?
34:06 Lidé se od dob Francouzské revoluce naučili velmi frekventovaný komunikační model - slibem nezarmoutíš. Například heslo "Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak" nebo "Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí" Kam se podle Vás tyto sliby a proklamace poděly a proč?
Ladislava Žáka jsem oslovil s návrhem vytvořit obsahové "zrcadlo" pravicovému Dotazníku, který jsem natočil s Ladislavem Jaklem. Svého času se jednalo o velmi vlivného člověka, který rozhodoval nebo ovlivňoval události spojené s převratovým obdobím let 1989 - 1990. Jeho názory nebudou pro zasvěcené nijak překvapivé, ale věřím, že ostatní diváci a veřejnost snad i se zájmem vyslechnou co si myslí o české levici a politice vůbec.

Dotazník pro Hynka Kmoníčka - zahraniční politika ČR
0:19 Jak hodnotí prezident Miloš Zeman zahraniční politiku české vlády?
2:37 Snaží se dle Vás Miloš Zeman cíleně vyvažovat zahraniční politiku české vlády směrem na východ? Nebo jde jen o hledání nových trhů pro české výrobky?
3:42 Jistá dvoukolejnout či nejednoznačnost české zahraniční politiky z doby prezidentování Václava Klause pokračuje i za prezidenta Miloše Zemana. Kde vidíte příčiny této dvoukolejnosti či nejednoznačnosti české zahraniční politiky?
8:09 Je dle Vás správné podmiňovat ekonomickou spolupráci mezi zeměmi kladením politických podmínek?
9:14 Je možné určit podle, jakých kritérií by mělo být hodnoceno porušování lidských práv?
10:18 Jak by měly být ideálně zastupovány ekonomické zájmy ČR ve světě?
11:50 Máte nějakou oblíbenou konspirační teorii, nebo jaká kritéria musí splňovat konspirační teorie, abyste ji považoval za nejpraděpodobnější.
13:49 Považujete vliv neveřejných spolků typu Bilderberg, Skull and Bones, Illuminati,..., popřípadě elit, které jsou jejich členy, ve světové politice nebo ekonomice za významný?
15:05 Myslíte si, že fenomén chemtrails, tzn. vypouštění různých, pro lidský organismus často škodlivých, substancí do ovzduší za účelem odrážení slunečních paprsků k zamezení oteplování Země, je realitou?
15:23 Prezident RF V.Putin, již několikrát veřejně promluvil o hrozbě nastolení Nového světového řádu, kde by moc převzaly nikým nevolené elity. Souhlasíte s ním?
17:14 Který systém v mezinárodních vztazích pokládáte za nejstabilnější?
18:38 Zvládly Spojené státy roli hegemona v unipolárním uspořádání, tzn. po pádu SSSR v podstatě do současnosti?
20:37 Jak Vy vnímáte snahu o návrat Ruska do supervelmocenské pozice?
22:15 Myslíte si, že ostatní méně významné země jsou pro supervelmoci často jen pěšáci v jejich supervelmocenské šachové partii?
24:03 Zažil jste jako vv. při OSN, nějaké supervelmocenské chování ze strany USA k ČR?
24:56 Třeba v případě českých návrhů rezoluce odsuzující porušování lidských práv na Kubě. Bylo to na přímou direktivu USA?
26:10 Co si myslíte o TTIP?
29:55 Jak by podle Vás mělo vypadat OSN, popřípadě RB OSN po zohlednění rostoucího vlivu některých zemí skupiny BRICS, zvláště pak v kontextu mocenských ambicí Brazílie či Indie?
31:31 Měl by mít stálého člena v RB OSN i africký kontinent, nebo arabské či spíše muslimské země.
32:20 Jak by podle Vás v případě rozšíření členů RB OSN, třeba na 10 států, měl vypadat institut práva veta?
33:20 Je koncept multikulturalismu, prosazovaný Bruselem pro národní státy Evropy dle Vás přijatelný či vhodný?
34:59 Může podle Vás proces multikulturalismu v Evropě může vést až k likvidaci národních států?
37:59 Jaká je dle Vás role Izraele na Blízkém východě v kontextu politickém, ale třeba i ekonomickém?
38:56 V jakých hranicích by dle Vás měl existovat nezávislý palestinský stát?
40:18 Měl by mít Írán právo vlastnit jaderné elektrárny, popřípadě i jaderné zbraně?
42:01 Je liberální demokracie západního typu nevhodnější formou vlády pro mnohonárodnostní, popřípadě multikulturní či multináboženské země např. Afriky, Blízkého a Středního východu či Asie (Čína)?
43:26 Na Wikipedii se píše, že ministr zahraničí Karel Schwarzenberg údajně vyjádřil přání poslat Vás mnohem dále než do Austrálie, nejlépe na Mars. Přijal byste post velvyslance ČR na Marsu?
43:52 Proč to Karel Schwarzenberg tehdy řekl? Měli jste nějaký osobní nebo názorový spor?
45:16 Myslíte si, že jsou čeští diplomaté dostatečně vzdělaní a dobře jazykově vybavení a kvalitně reprezentují zájmy ČR v zahraničí?
46:02 Pomůže, dle Vás, přijetí služebního zákona ke zkvalitnění personální práce na MZV nebo jí spíše zakonzervuje.

Dotazník pro Ladislava Jakla - Česká pravice
0:13 Proč nejste mezi kolegy novináři a i jinými lidmi nijak oblíbený, proč Vás nemají rádi, co jste komu udělal?
01:27 Kdy se okolo Vás začala šířit atmosféra odporu vůči Vaší osobě?
04:35 Projevovali se lidé v ČSSR pravicově, tedy že se hlásili k zachování tradičních a kulturních hodnot či zvyklostí a k prosazování práva na soukromý majetek?
10:01 Byli za socialismu nějak postihovaní a trestaní lidé hlásící se k pravici?
14:56 Proč vznikla potřeba lidí vyznávajících pravicovou politiku odejít z politické nepolitiky Občanského fóra a vytvořit pravicovou platformu?
19:52 Během převratu se například při jednáních z odstupující KSČ Petr Pithart radil s někým po telefonu (nikdo neví s kým) o tom, jak má postupovat. Měli jste také nějaké "rádce na telefonu"?
23:47 V roce 1991 vznikly Občanská demokratická aliance a Občanská demokratická strana. Jací lidé (s jakou minulostí) tyto strany zakládaly? Šlo o reprezentanty těch, kteří se vždy hlásili k tradičním a kulturním hodnotám?
31:55 Může být vlastník stranického průkazu KSČ pravicově orientovaný člověk?
35:45 Je politická - občanská minulost člověka důležitá pro jeho aktuální postoje?
37:24 V politice nemusí být člověk idealistou?
42:09 Privatizace byla pravicovým projektem nebo šlo o postkomunistický experiment, který měl prokázat platnost či neplatnost levicových ideových konceptů? - Občané Čr se mohli stát spoluvlastníky, mohli převzít odpovědnost, podílet se na rozhodování o směřování konkrétních podniků.
56:23 Byli občané na privatizaci připravení?
1:01:33 Dluhy firem přenášených na Konsolidační agenturu měly vliv na růst státního dluhu?
1:05:53 Miloš Zeman obviňoval pravicové vlády ze vzniku dluhu, který byl z Konsolidační agentury přenesen na bedra státu
1:08:06 S odstupem času lze vysledovat životní peripetie řady osobností z pravicové scény. Staly se některé z nich pro občany České republiky vzory hodné následování?
1:11:39 Jaký byl typický reprezentant pravicové politiky v devadesátých letech?
1:14:00 Jaký je typické reprezentant pravicové politiky dnes?
1:17:02 Demokracie se neumí účinně vypořádat s lidmi, kteří ji zneužívají. Pravice byla a je schopná nabídnout nástroje k řízení státu, aniž by se transformovala v nějakou formu diktatury?
1:27:45 Díky neexistenci většinového volebního systému se od převratu v roce 1989 nestalo, aby vítězná politická strana mohl nést plnou odpovědnost za řízení státu. Je tato setrvalá situace v něčím zájmu a proč pravice neprosadila většinový volební systém?
1:38:51 Má pravice nějakou schopnost nabídnout občanům jasnou a čistou politickou ideu reprezentovanou seriozními a důvěryhodnými osobnostmi?

Ladislava Jakla znám díky hudební skupině Folimanka Blues. Až později jsem zjistil, že pracuje pro Václava Klause a že je pravicově politicky orientovaný. Navrhl jsem mu vystoupení v Dotazníku pro... s tím, že bychom se věnovali pravicové politice v České republice, jaká tu byla, je a bude. Pravice v České republice je vymírající pojem, alespoň na mne osobně to tak působí a v rámci výpovědí Ladislava Jakla lze najít i řadu zajímavých názorů, proč tomu tak je.
Chtěl jsem mu položit ještě jednu otázku, ale bohužel zcela zapadla - "Byla v České republice někdy opravdová pravice?". Snad bude někdy možné mu tuto otázku ještě položit...

Dotazník pro Jiřího Fialu - Česká justice
0:14 Jak vnímáte Český justiční systém?
0:58 Jakou máte osobní zkušenost s Českou justicí – udělal jste Vy sám nějaký skutek, čin, za který byste měl být podle Vašeho názoru stíhaný a trestaný?
2:06 Vaše osobní zkušenost může vytvářet i podmínky ke generalizaci celého problému?
2:57 Jaké oblasti trestního práva se týká Váš případ?
16:56 Jaký je uvedený důvod policejního pátrání po Vaší osobě?
18:22 Souvisí podle Vás aktuální policejní pátrání, respektive snaha o Váš nástup trestu, s odvoláním k Nejvyššímu soudu, kde dosud nevíte, jak v této kauze rozhodne?
20:38 Jste ochoten připustit, že vůči Vám nikdo nic nemá a soudci jsou nezaujatí?
21:45 Podařilo se nám zjistit důvod pátrání PČR po Vaší osobě, máte nastoupit výkon trestu v délce pěti měsíců za pohrdání soudem, konkrétně za Váš dotaz vůči soudci "Nezbláznil jste se?" Jak se nyní rozhodnete?
26:03 Odmítáte nastoupit výkon trestu?
26:50 Uznáváte Český právní řád?
27:37 Jaká je podle Vás situace v justici v jiných zemích?
30:12 V zahraničí jsou také případy podobné Vašemu?
31:07 Jak mají v Německu vyřešené problémy v justici?
32:44 V Německu nějak konkrétně soudce trestají za pochybení,0 zneužití pravomoci a podobně?
35:35 Zneužití justice se podle Vás běžně praktikuje na všech stupních justičního systému?
39:10 Je podle Vás nějaké řešení problému zneužívání justice?
41:07 Co podle Vás může občan České republiky dělat, když se stane obětí justiční zvůle? Pomůže mu například i nějaká organizace?
44:53 Proč je podle Vás česká veřejnost o této problematice velmi málo informovaná?
47:59 Přihlásíte se na policii a nastoupíte výkon trestu?

Jiří Fiala mne kontaktoval v momentu, kdy zjistil, že Policie ČR na jeho osobu vyhlásila pátrání. Problém byl v tom, že ve vyhlášeném pátrání nebyla žádná zmínka o důvodu, což je ale poněkud neobvyklé. J. Fiala tak nevěděl co je příčinou a obával se proto nějaké formy justiční zvůle, kterou již několik let podle svých slov systematicky trpí. Již dříve jsem mu navrhl vystoupení v Dotazníku a tak jsem nyní souhlasil jsem s natočením Dotazníku pro Jiřího Fialu, aby mohl poskytnout své autentické svědectví a názor na Českou justici. Dále jsem se pokusil zjistit co se děje. Bylo mi nakonec telefonicky doporučeno, abych J. Fialu vyzval k vzdání se Policii ČR. To jsem učinil, ale mám z takového vývoje situace velmi smíšené pocity. Jiří Fiala nyní neví co bude dál a rozhodl se přejít do ilegality.

Ladislav Jakl, Petr Štěpánek - Česká televize
29. 4. 2015 tisková mluvčí České televize Alžběta Plívová, informovala diváky, že Česká televize byla oceněna za zpravodajství z dění na Ukrajině v Novinářských cenách za rok 2014, kde zvítězila ve všech kategoriích audiovizuální žurnalistiky... Zástupce šéfredaktora zpravodajství a vedoucí redaktor zahraničního zpravodajství Michal Kubal ocenění komentoval slovy: „Beru to jako ocenění reportérů v první linii, Miroslava Karase, Josefa Pazderky, Jakuba Szántó a dalších, ale především jako ocenění práce celého týmu zahraničního zpravodajství. Velmi si vážím toho, že hodnotitelé ocenili, jak se nám podařilo už na počátku informační války zajistit různorodé zdroje a vyvarovat se názorové zatíženosti,“. Tolik tedy citace z tiskové zprávy České televize.

Jak se na Českou televizi dívají na rozdíl od poroty udělující Novinářské ceny naši hosté hudebník a spisovatel Petr Štěpánek a Ladislav Jakl, ředitel Centra společenských studií Institutu Václava Klause.

Petr Žantovský, Miroslava Pašková - Informační válka I.
Svět médií je v posledních několika měsících systematicky sycený informacemi, které jsou vnímané veřejností velmi různorodě. Například Česká televize zápasí o důvěru svého zpravodajství a publicistiky tím, že například redaktor Kubal pozve Martina C. Putnu, zapřísáhlého odpůrce prezidenta Putina, aby vysvětlil na pozadí ruské výstavy o Ivanu IV, řečeném Hrozný, proč je Hrozný, přitom minimálně Putna coby vystudovaný rusista velmi dobře ví a měl by to i veřejně říci, že přídomek "hrozný" je v ruštině chápaný jako impozantní nebo úžasný. To je ale v přímém rozporu záměru redaktora Kubala, který evidentně buduje velmi odpudivý obraz prezidenta Putina. Nezúčastněný divák se v případě neznalosti lingvistického výkladu spokojí s tvrzení ctěného pana profesora.

Takto jednoduše se dnes dá pracovat v rámci informační války a právě na toto téma přijala pozvání zakladatelka a editorka portálu Státní ozbrojené a bezpečnostní složky Miroslava Pašková, která bude debatovat s novinářem a pedagogem Petrem Žantovským na témata: ohlasy zejména českých médií na mezinárodní události - Ukrajinu a Rusko, Islámský stát a jiná bezpečnostní rizika. Teorie propagandy i její praxe zejména v demokratických zemích. Společenská koheze a nacházení shody na základních otázkách existence státu - počínaje evropskou federalizací přes nadnárodní bezpečnostní struktury až po chápání role presidenta v ústavním systému - a jak to vidí občané a jejich média, zejména ta veřejnoprávní.

Naši hosté se budou zabývat i prezidentskou volbou a mediálním marketingem, který nabral překvapivé negativní konotace. Hosté se nevyhnou ani reflexi na touto dobou již proběhlý přesun amerického vojenského konvoje přes naše území a co s tím všechno souviselo.
Dovolujeme si vás upozornit že hosté se domluvili na pokračování této debaty.

Hana Marvanová, Michael Hauser - Potřebujeme Českou televizi?
Česká televize je skvělá, úžasná, bezvadná, hospodárná, politicky nezaujatá prostě naše - Česká. Alespoň takto by se dalo na působení České televize pohlížet optikou dosavadních hodnocení Rady České televize, která si generálního ředitele Petra Dvořáka vždy cenila v kontextu odvedené práce, jako reprezentanta jedinečné veřejnoprávní instituce, což se projevilo i na přiznání maximálních výší finančních odměn.
Přejeme managerům České televize, aby svůj plat i s odměnou inkasovali, jen si dovolíme klást otázky z titulu koncesionářů České televize hostům Debatního klubu, kterými jsou filozof Michael Hauser, který od roku 1998 působí ve Filosofickém ústavu Akademie věd České republika, od roku 2003 přednáší na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a je od roku 2014 členem Rady České televize a česká právnička a politička Hana Marvanová, která působila postupně v politických stranách Občanské fórum, Občanská demokratická strana a Unie svobody. Také se podílela na znění zákonů souvisejících s Českou mediální scénou, z nichž některé platí dodnes.
Na Českou televizi si stěžuje prezident Miloš Zeman stejně jako řadoví občané. Miloš Zeman kritizuje Českou televizi za cenzuru vůči své osobě a řadoví občané kritizují cenzurované a nevyvážené zpravodajství, někdy i se zkreslenými či přímo lživými informacemi, které v celku mají u diváka vyvolat potřebu vytvoření si určitého - konkrétního názoru, což je nepřípustná manipulace z informacemi a i ze zákona je takový postup striktně zakázaný.
Je Česká televize instituce sloužící veřejnosti podle platných zákonů či nikoli? Máme na základě dosavadních zkušeností mít zájem na existenci veřejnoprávních mediálních institucí - České televize a Českého rozhlasu, které v současnosti inkasují roční prebendu ve výši dosahující takřka deseti miliard korun?

Jaroslav Bašta, Karel Randák - tajné služby v ČR
V České republice existují tři státní zpravodajské organizace.
BIS - Bezpečnostní informační služba je česká kontrarozvědka. Získává, shromažďuje a vyhodnocuje informace důležité pro bezpečnost, ochranu ústavního zřízení, demokratických principů a významných ekonomických zájmů ČR.
ÚZSI - Úřad pro zahraniční styky a informace, který se zabývá sběrem, analýzou, ochranou a oprávněným využitím zpravodajsky významných informací. Tyto informace pocházejí z oblasti politické, ekonomické a bezpečnostní sféry mimo území České republiky. Jejich oprávněné využití zahrnuje předání informací příslušným orgánům a rozehráním zpravodajské hry.
VZ - Vojenské zpravodajství zabezpečuje informace o možném vojenském ohrožení České republiky, o činnostech namířených proti obraně ČR a o činnostech ohrožujících utajované skutečnosti v oblasti obrany ČR. V rozsahu své působnosti získává, shromažďuje a vyhodnocuje informace, které svědčí o riziku terorismu, organizovaného zločinu a sabotáži.
Do Debatního klubu přijal pozvání Jaroslav Bašta, který působil v branně bezpečnostním výboru a byl předsedou komise pro kontrolu BIS. Druhým hostem je bývalý ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace generál Karel Randák. Má Česká republika funkční tajné služby? ...

Milan Knížák, Jan Paul - Je kultura péčí o duši?
Jestli je současná kultura péčí o duši a umění jejím projevem se nám v Debatním klubu pokusí vysvětlit Milan Knížák, český výtvarník, hudebník a performer, který byl od roku 1966 evidovaný jako nepřítel státu, po roce 1989 se stal rektorem Akademie výtvarných umění a později byl ředitelem Národní Galerie v Praze a Jan Paul, akademický malíř, člen Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků, literární autor a publicista, který si pro debatu připravil rámcové tématické okruhy na témata:
- Jak bychom charakterizovali stav současné kultury a umění?
- Za jakých podmínek lze hovořit o národním či českém elementu v kultuře, jak tomu bylo třeba v době národního obrození, či v době Devětsilu a Taigeho poetismu, což byl ryze český ismus a fenomén?
- Problém tématu a obsahu v kultuře a umění, co současné umění sděluje?
- Jakým způsobem dnes může umělec oslovit diváka či konzumenta, pokud ho nebude chtít jen prvoplánově šokovat?
- Současný divák prý nerozumí současnému umění, ale chápe umění minulé, proč?

Jaroslav Bašta - Ukrajina
0:13 Co by pomohlo k ukončení bojů a zahájení politických jednání na Ukrajině?
2:25 Jak se dá vyvola jednání znepřátelených stran?
3:49 Co budou separatisté dělat se všemi zbraněmi?
5:40 Přistoupí na odzbrojení a odchod do civilu jednotky mimo pravidelnou Ukrajinskou armádu, například Azov a podobně?
7:51 Může vzniknout situace, kdy na Ukrajině budou existovat ozbrojené skupiny, které budou nezávislé na centrální vládě v Kyjevu i na separatistech?
9:42 Kdo bude v budoucnu kontrolovat Ukrajinsko-Ruskou hranici?
11:35 Budou vyšetřeny válečné zločiny?
13:31 V rámci zvažované federalizace Ukrajiny mají povstalci získat rozsáhlou autonomii.
17:44 Je OBSE schopná zajistit dodržování dohod z Minska?
18:47 V čem je podstata problému mise OBSE?
19:41 Kdo by měl OBSE na Ukrajině nahradit?
20:14 Jaká je motivace válčících stran a co jejich motivem nebo cílem?
21:47 Jedná se o vyhlazovací operaci Kyjeva vůči separatistům?
24:10 Jak jsou válčící strany vyzbrojené a zda mají podporu ze zahraničí?
27:04 Porovnání úrovně vojenské techniky a výzbroje bojujících stran.
28:14 Střílí Ruská armáda na kijevské vojenské jednotky z území Ruska?
33:11 Konflikt ve Vietnamu se naplno rozhořel v souvislosti s dodávkami zbraní z USA.
34:36 Kolika lidí na východě Ukrajiny se týkají bojové operace a kolik lidí z povstaleckých oblastí již uprchlo?
38:14 Jsou válečné operace řízené ukrajinci nebo se na nich podílí vojenští profesionálové ze zahraničí?
45:25 Co je v rámci Ukrajiny cílem USA?
46:35 Důvodem pro angažování USA na Ukrajině jsou ekonomické faktory.
49:07 Co je v rámci Ukrajiny cílem Ruska?

Michal Chromec, Radek Novotný - Cena vody 2
Do Debatního klubu jsme znovu po roce pozvali doktora Michala Chromce, předsedu představenstva Vodovody a kanalizace Přerov a inženýra Radka Novotného, šéfa firmy Compas Capital Consult, který se dlouhodobě touto problematikou zabývá, abychom se dozvěděli, co se od jejich poslední debaty změnilo.

Situace v zahraničí již zcela jasně signalizuje, že zájmem měst a nakonec ani států není být dojnou krávou pro soukromé společnosti majících schopnost nalézt slabé místo v systému, například v podobě podplatitelných osob sedících ve správních radách, veřejných institucích či politické reprezentaci města nebo státu a že vzniklá ztráta počítaná v součtu desítek miliard je ziskem, který neskončí tak zvaně v trubkách, tedy v údržbě, renovaci a rozvoji vodovodních systémů měst a obcí, ale na kontech firem sídlících v zahraničí. Existuje nějaká možnost nápravy? Je možné reálně usilovat o proměnu tohoto mafiánského systému v systém veřejné služby, který finanční ztrátu omezí na akceptovatelné minimum?

Ilona Švihlíková, Ladislav Žák - TTIP
TTIP - Transatlantické partnerství pro obchod a investice je smlouva mezi EU a USA. V důsledku této smlouvy se mají například nadřadit mezinárodní arbitráže národním soudům, což může v důsledku znamenat významné posílení nadnárodních korporací. Proponenti smlouvy zdůrazňují hlavně výhody takového partnerství, ale taktně opomíjí kritické hlasy varující před omezením demokracie. V Evropské unii vznikla iniciativa Stop TTIP, která požaduje zastavení jednání o této dohodě - petici k zastavení jednání podepsalo do půlky ledna 2015 již 1 250 000 občanů EU. V ČR většina obyvatel ani neví, že se nějaká smlouva s popsaným dopadem na obyvatelstvo, respektive na jejich peněženky a občanská práva chystá.

Ilona Švihlíková působí na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze, kde vede katedru politických, společenských věd a ekonomie. Jejím hlavním oborem jsou mezinárodní ekonomické vztahy, různé aspekty globalizace, měnové otázky, energetická bezpečnost a obecně souvislosti mezi ekonomikou a politikou (především daňová problematika).

Ladislav Žák byl před rokem 1989 vedoucím oddělení ÚV SSM. Po roce 1989 vedoucím oddělení ÚV KSČ a tajemníkem Federální Rady KSČS. Dnes je soukromým podnikatelem, a členem organizací jako jsou například INSOL - Europe is the European organisation of professionals who specialise in insolvency, bankruptcy and business reconstruction & recovery, ČSÚZ - Československého ústavu zahraničního a nebo redakčního kolegia Rossijskij humanitarnyj žurnal

Ivan David, Jaromír Mašek - Transformace psychiatrie v ČR
Na tiskové konferenci dne 8. 10. 2013 byla na Ministerstvu zdravotnictví České Republiky zveřejněna Strategie reformy psychiatrické péče nastavující cíle, úkoly a rozpočtový rámec na roky 2014 až 2023. Strategie se věnuje první etapě reformy péče o duševní zdraví, která bude trvat několik dekád.

Publikovaná Strategie navrhuje systémovou změnu v podobě budování nových a inovovaných forem péče a to zejména formou Center duševního zdraví, které zajistí lepší dostupnost péče, dále se soustředí na destigmatizační a vzdělávací aktivity a v neposlední řadě na humanizaci stávajícíh prvků systému psychiatrické péče, tj. psychiatrické nemocnice a oddělení.

Do Debatního klubu jsme si k tomuto tématu dovolili pozvat dva odborníky, které jsme vyzvali, aby se pokusili sdělit na zmíněnou strategii reformy psychiatrické péče své názory.
Ivan David, exministr zdravotnictví, dnes náměstek pro vědu, výzkum a vzdělávání v psychiatrické léčebně Bohnice, kde dříve zastával funkci ředitele. Druhým hostem je Jaromír Mašek, ředitel psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod. Co si máme představit pod slovy jako: inovované formy péče nebo humanizace stávajících prvků systému? Opravdu je situace v českých psychiatrických nemocnicích tak hrozivá, odpudivá, odporná a šokující, že je potřeba vymýšlet cesty k jejich postupné likvidaci a například vše směřovat k rozprodeji developerům, o čemž se poměrně dlouho šušká v souvislosti například s areálem pražských Bohnic?

Jan Schneider, Daniel Solis - Kde končí konspirace a začíná realita
Kde končí konspirace a začíná realita? Jak to lze rozpoznat? Co je něčí výmysl, lež, polopravda šířená s nějakým úmyslem a co je popis reálných vztahových struktur prokazujících v důsledku nějakou formu spiknutí. A právě slovo spiknutí je asi nejvýstižnější definicí slova konspirace. Spiknutí je však slovo, které má jednoznačný až řekněme kriminalizující význam a proto se v médiích zásadně nepoužívá. Naopak slovo konspirace je jakoby z jiné planety.

Připomíná dnes spíše nějaký komiksový myšlenkový svět, kde paranoidní šílenci společnými silami udolávají nějaké jednoznačné zlo v podobě negativně vyobrazených bytostí z jiné planety spojených s pozemskými oportunisty z řad ekonomického a politického establishmentu - ostatně na toto téma bylo natočeno i bezpočet hranných filmů nebo například slavný seriál Akta X. A právě paranoia diváků, respektive spoluobčanů, vydatně živená brakovou literaturou, komerčními mediálními koncerny, se stala nástrojem zlehčení či přímo zesměšnění reálných informací o spiknutích všeho druhu.

Teorie spiknutí, či chcete-li konspirační teorie jsou teoriemi z prostého důvodu, kterým je chybějící reálně existující - hmotný důkaz, který by díky předložení veřejnosti učinil z teorie fakt. Tedy z teorie spiknutí by se na takovém základě stalo konstatování o faktickém spiknutí. Spiklenci moderní doby jsou však nanejvýše opatrní a tak lze jejich spiknutí jen velmi obtížně prokazovat justičně akceptovatelnou formou, kde se musí předložit jasné a nepopiratelné důkazy.

Wikileaks Juliena Assange, akce Edwarda Snowdena nebo Bradleye Manninga dnes vytvořily celosvětovou základnu poměrně dobře podepírající konstatování, že značné množství spikleneckých teorií jsou skutečnostmi. V České republice je známá celá řada spikleneckých teorií, z nichž některé prokázaly svou faktičnost díky historickému vývoji, který takovým teoriím dal v mnohé za pravdu. Stačí se podívat na takzvanou Sametovou revoluci...

Jak se má nebo nemá, či může nebo nemělo by se přistupovat ke spikleneckým - konspiračním teoriím? To jsou otázky pro hosty Debatního klubu. Jan Schneider od roku 1990 působil ve zpravodajských, policejních a vládních službách a byl ředitelem Kanceláře Rady vlády ČR pro zpravodajskou činnost. Daniel Solis působil jako lektor komparativní politologie na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů, kde nyní vede diplomové a bakalářské práce na téma Sýrie, Kosovo a Malajsie. Věnuje se nezávislé publicistice v oblasti mezinárodní politiky, zahraničních vztahů a konspiračních teorií.

Stanislav Novotný, Hynek Kmoníček - Kde končí politika a začíná obchod
V české společnosti je politika do jisté míry populární a dalo by se z toho odvozovat, že češi politice rozumí. Důkazem by mohl být vtip "Kdyby volby mohly něco změnit, už dávno by je zakázali." Realita je ale poněkud odlišná. Občané málokdy přesně chápou proč politici konají rozhodnutí, která jsou někdy v rozporu s dobrými mravy, jindy se zdravým rozumem.

Politické reprezentace nejsou vlastníky státu, ale chovají se tak. Nejvíce zarážející je na tom míra iracionality, se kterou tak jednotlivé politické garnitury v nepřerušené řadě volebních období činí a zde je nutné připomenout vtip z úvodu "Kdyby volby mohly něco změnit, už dávno by je zakázali." a říci, že nejde o moudré konstatování vyspělého a uvědomělého občana vtipem upozorňujícího na možná rizika, ale jde o projev na úrovni konstatování přesyceného zoufalstvím, deziluzí, skepsí a depresí.

Do Debatního klubu jsme pozvali dva hosty, kteří by se měli zabývat tématem Kde končí politika a začíná reálný obchod? Pozvání přijal Hynek Kmoníček, ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky, a bývalý velvyslanec při OSN. Druhým hostem je Stanislav Novotný je spoluzakladatel Křesťanskodemokratické strany a bývalý policejní prezident. Podle Niccola Machiavelliho je politika umění, jak zacházet s mocí, aby se dosáhlo úspěchu... Jak je to podle Kmoníčka a Novotného?

Tomáš Laně, Břetislav Tureček - Blízký Východ
Blízký východ je označením oblasti Osmanské říše. Pro území kolem Perského zálivu a Afghánistánu pak vznikl pojem Střední východ. Blízký a střední východ jsou názvy vzniklé v období koloniálního panství Britské říše, která zanikla stejně jako říše Osmanská. Na jejich místě se objevily nové státy a s nimi problémy, které s přestávkami trvají prakticky neustále. Stačí vyzdvihnout Kurdy, na které si při kreslení hranic jaksi zapomělo. Nebo Palestinu, která po druhé světové válce ustoupila evropským sionistům, kteří založili stát Izrael. Místo Osmanské říše vzniklo pod vlivem Mustafa Kemala Atatürka sekulárně politicky orientované Turecko, kde se již nějakou dobu zabydluje pojem politický islám.

Je mnoho témat na Blízkém východě, kterým občan České republiky porozumí jen obtížně, pokud jim porozumí vůbec. Je to ovlivněné řadou faktorů, z nichž nejdůležitější je přístup ke kvalitním informacím. Je to smutné zjištění při vědomí, že Česká republika financuje dvě veřejnoprávní mediální instituce a to Českou televizi a Český rozhlas, které nám nejsou ochotné nebo schopné za přibližně deset miliard ročně přinést více, než zpravodajství bez zpráv a publicistiku natolik zamořenou ideologií, že i otrlý divák tiše trpí.

Debatní klub nemá deset miliard, ani miliardu, respektive ani korunu a tak je nemožné tuto situaci zásadně ovlivnit natož zvrátit. Má však ambici umožnit nerušenou výměnu názorů, v tomto případě prvního velvyslance v Turecku Tomáše Laněho, turkologa a překladatele s Břetislavem Turečkem, který od září 2013 vede Centrum pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha. Turecko, Írán, Izrael a další regionální hráči, ne jen ISIL, jsou tématy, která v rámci širších souvislostí naznačují možné výklady o co komu jde a co pro to kdo dělá.

Jaroslav Bašta, Jan Urban - ČR vs RU (EU, USA)
Historický exkurz do české minulosti je vždy sledovaný s jistým povzdechem každého, kdo je ochotný akceptovat něco více než citace Aloise Jiráska. Porozuměním české historii lze dosáhnout i jistého stupně porozumění toho, jací jsou Češi. Jaký jsme národ z hlediska vlastností projevujících se konkrétními činy v určitých dobových událostech, z nichž celá řada byla fatální. To vše dnes lze nahlížet bez větších problémů, ale někdy s rozpaky, snad i studem. Jindy zase s hrdostí a pýchou. A je otázkou poměrů těchto pocitů, tedy zda převažuje hrdost nebo rozpaky...

Charakteristika národa utvářená jeho historií je důležitá v rámci snahy lépe pochopit současné děje a k tomu směřuje i téma debaty, které je rámcově nazvané Rusko versus EU a USA, se zásadním přesahem na zahraniční politiku České republiky.

Jak se mají chovat Češi, jako středoevropská entita v situaci hrozící přerůst ve válečný konflikt, který nyní dlouhodobě probublává na východních hranicích Ukrajiny? Mají stát za americkými zájmy, které směřují ke konfrontaci Evropské Unie s Ruskem? Má se vše co se děje a souvisí s ukrajinským problémem nahlížet podle ideového - ideologického nebo racionálního vzorce?

Do Debatního klubu přijal pozvání Jaroslav Bašta, který do roku 2000 působil v oblasti českých tajných služeb a po odchodu z politiky se stal velvyslancem České republiky v Rusku a později v letech 2007 - 2010 na Ukrajině. Druhým hostem je Jan Urban, novinář a pedagog, angažující se například v petici Distancujeme se, která se vymezuje vůči prezidentu Miloši Zemanovi a jeho postoji ke konfliktu na Ukrajině.

Jan Kozák, Jan Hlaváč - Co všechno chcete vědět o židovství a bojíte se zeptat
Historie nás učí o jednotlivých dějinných úsecích s cílem vytvoření komplexního homogenního obrazu, který je postavený na základech historických artefaktů a sděluje zdánlivě neotřesitelné a nezměnitelné pravdy. Například model výuky historie je poměrně jednoduchý a snadno pochopitelný - tehdy a tehdy se tam a tam stalo to a to a byl u toho ten a ten a bylo to tady o tom a ještě támhle o tom. Pokud máte dobrou paměť, naučíte se vše poměrně snadno. Tolik v kostce o formální stránce věci.

Historii však píší, jak je známo, i vítězové a proto se velmi snadno a hlavně často stává, že předkládaná fakta nemusí být vždy fakta, ale účelově manipulované informace. Přichází tak potřeba zkoumání co je příčinou tohoto stavu, jaké nové souvislosti lze objevit a hlavně jaká je pravá podstata problému, v našem připadě židovství.

Do Debatního klubu přijali pozvání pánové: Dr. společenských věd a historie Jan Hlaváč, absolvent university v Bochumu a Mgr. Jan Kozák, absolvent oboru archivnictví-historie na FFUK v Praze, který se již 20 let věnuje studiu sanskrtu a východní duchovní školy.

Barbora Valečková, Robert Kružík - Tajemství tónů
Stát se profesionálním hudebníkem v oblasti vážné hudby je rozhodnutí, kterému předchází náročné studium konzervatoře, akademie a pak řady mistrovských kurzů doma i v zahraničí. Jsou všude mladí hudebníci očekávaní s otevřenou náručí nebo narážejí na konkurenční boj? Jsou jim starší spoluhráči partnery nebo soupeři? Jak náročné úkoly jsou nuceni splnit, aby v očích těch, kteří jim umožňují pracovat v oboru, obstáli?

Houslistka Barbora Valečková, absolventka Akademie múzických umění v Praze se zúčastnila prestižních kurzů Vídeňských filharmoniků, absolvovala také konkurz do Vídeňské Státní opery a Vídeňské filharmonie kde v tříkolovém finále uspěla a od ledna roku 2014 se stala členkou vídeňské Státní opery s povinnostmi ve Vídeňské filharmonii.

Dirigent a violoncelista Robert Kružík spolupracuje s hudebními tělesy Prague Philharmonia, Filharmonií Brno, Pražským komorním orchestrem a Jihočeskou komorní filharmonií a byl například osloven Národním divadlem Brno, aby působil jako asistent dirigenta Ondreje Olose v novém nastudování Donizettiho opery Maria di Rohan.

Antonín Baudyš, Karel Rašín - Exopolitika
Pro vysvětlení tématu dnešní debaty si dovolíme obsáhlejší citaci ze stránek Exopolitika.cz. Exopolitka je studium klíčových jedinců, politických hráčů, institucí a procesů spojených s jevem UFO a mimozemskou hypotézou. Je to studium politických procesů a vládnutí v mezihvězdné společnosti. Exopolitika je založena na pochopení toho, že Země byla navštívena mnoha vyspělými mimozemskými rasami s rozmanitými druhy motivací, programů a etiky. Dynamika tohoto vzájemného působení mezi mimozemskými rasami a pozemšťany je předmětem zkoumání exopolitiky.

Zájmem exopolitiky je navazování kontaktů s veřejně činnými osobami, politiky, institucemi a seznamování se s výsledky všech veřejných i soukromých aktivit souvisejících s jevem UFO a hypotézou o mimozemském původu těchto jevů. Exopolitika předpokládá, že určité skupiny osob a určité instituce mají k dispozici informace týkající se vesmírných civilizací a byly nebo dokonce jsou s nimi v kontaktu a že tyto informace jsou udržovány v tajnosti nejen před veřejností, ale i před zvolenými zastupiteli, úředníky a dokonce i před vyššími důstojníky armády.

Do Debatního klubu přijal pozvání Karel Rašín, nezávislý novinář, překladatel, publicista. V roce 2009 založil Českou exopolitiku a v Barceloně roku 2009 byl jmenován členem exopolitického poradního výboru pro střední Evropu. Druhým účastníkem debaty je Antonín Baudyš, který sám sebe představuje takto. Podle vystudovaní filozof. Dříve řeholník, pak chvíli učitel němčiny. Posledních deset let astrolog. Učí se, co je to rodina.

Jaroslav Foldyna, Michal Urban - Zahraniční politika ČR
Zahraniční politika ČR a EU vůči Ukrajině a Rusku bylo koncem jaro tohoto roku jako hlavní téma nabídnuto Jaromíru Štětinovi, který nabídku přijal s podmínkou, že se právě stal poslancem Evropského parlamentu a potřebuje alespoň dva měsíce na to, aby se lépe zorientoval v situaci a že nejpozději od září nastoupí proti komukoli... To bylo v červnu tohoto roku.

V září byla panu Štětinovi nabídnuta debata s poslancem Jaroslavem Foldynou, který pozvání akceptoval. Pan Štětina nejprve oznámil, že je nemocen, následně žádal odklad, aby si vše mohl promyslet a zorganizovat a pak? ... pak oznámil, že se z debaty omlouvá, protože - cituji "by navrhovanou diskusi s panem Foldynou pravděpodobne intelektuálně nezvládl." Jeho odmítnutí lze vnímat jako urážku Jaroslava Foldyny a nebo také jako faktickou nedostatečnou intelektuální kapacitu poslance Evropského parlamentu, necháme na vás, vážení diváci, k jakému výkladu se přikloníte.

Místo reprezentanta TOP 09, dnes evropského poslance Jaromíra Štětiny jsme panu Foldynovi nabídli mladého blogera Michala Urbana. Jaká je tedy zahraniční politika České republiky? Je samostatná a odpovědná nebo oportunistická ve smyslu vztahů k Evropské unii a USA, odkud přichází nejvíce podnětů k rozhodování? Je odpovědná a koncepční nebo bezradná a tápající?

Jiří Fiala, Hana Zalabáková - Mediace
Debata na téma mediace již proběhla a jejími účastníky byli Aleš Hodina a Lenka Pavlová, kteří hovořili o prospěšnosti metody, jejích možnostech užití a dalších s tím spojených tématech. Vzhledem k tomu, že v České republice existují ale i lidé, kteří mají na téma poněkud odlišné názory, pokusili jsme se zorganizovat debatu opět s Lenkou Pavlovou, aby se pokusila svou dosavadní činnost hájit před oponenty, ale byli jsme v tomto směru odmítnutí. Nabídli jsme tedy účast v debatě oponentům institucionalizované mediace v podobě organizace ESI - Evropský smírčí institut, který byl založen a je dodnes řízený Lenkou Pavlovou.

Pozvání do Debatního klubu přijala Hana Zalabáková, psychiatr, členka Společnosti pro návykové nemoci Česká lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a členky České lékařské komory. Druhým hostem je Jiří Fiala, předseda sdružení K 213, který zastupuje účastníky řízení u soudu zejména v opatrovnických kauzách. Sdružení K 213 (Klub 213) je občanským sdružením s jediným oficiálně definovaným cílem - vypuštěním paragrafu 213 (v novém trestním zákoníku pod č. 196) z trestního kodexu ČR. Naše hosty zajímá, kdo, proč a jak se mediaci věnuje a jaké mají tito lidé cíle.

Vladimír Čermák, Marie Šedivá Koldinská - Bílá hora
Bitva na Bílé hoře proběhla v neděli 8. listopadu roku 1620. V bitvě se střetly česká stavovská armáda, armáda Katolické ligy a armáda císaře Svaté říše římské. Bitva trvala necelé dvě hodiny. Stavovská armáda byla katolíky poražena. O pět dnů později - 13. listopadu, všechny tři stavy oficiálně kapitulovaly a došlo k odevzdání konfederačních smluv do rukou vítězů. V Čechách a na Moravě bylo vyhlášeno obnovené zemské zřízení a povoleno pouze katolické náboženství. Do exilu odešlo až 200 tisíc českých protestantů.

Bitva na Bílé hoře a s tím související problematika se staly hlavními tématy debaty, do které přijala pozvání reprezentantka akademické obce Marie Šedivá Koldinská - vedoucí Semináře českých raně novověkých dějin Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Vladimír Čermák, filozof a sociolog, který se považuje za nezávislého badatele v oblasti nedávné i dávnější, zvláště takzvaně barokní minulosti v souvislosti se studiem totalismu.

Samotným impulzem k uspořádání debaty je studie Vladimíra Čermáka Operace Bílá hora a černá totalita, která právě vychází.

Michal Semín, Roman Joch - Nový světový řád
Představme si, že pučistická kyjevská vláda na rozdělené Ukrajině bude Západem vyzbrojena sofistikovanými jadernými zbraněmi... Co by s nimi asi udělala? To se můžeme pouze dohadovat. Například - mohla by konat dobré a pozitivní kroky v prosazování toho nejlepšího co Západní demokracie od poslední světové války vymyslela? To je otázka, kterou asi spíše zodpoví vyšetřovatelé válečných zločinů spáchaných na obyvatelích východní části Ukrajiny trestnými polovojenskými bataliony, v řadě případů se otevřeně hlásících k Stěpanu Banderovi a potažmo fašismu a nacismu. Je pak také samozřejmě na místě i otázka, jak se dokáže kijevská junta hlásit zároveň k ideálu demokracie západního střihu?

Existuje v tomto směru další příměr v podobě bombardování pozic ISIL letectvem US army a jeho spojenců na území Sýrie, která k tomu jen tak mimochodem žádnému státu neposkytla mandát a zvláštní na tom je, že ty samé státy aktivně se angažující v bombardování ISIL, hodlají vyzbrojovat protiasadovskou opozici, čímž vzniká poněkud obtížně dešifrovatelný problém - otázka - pomáhá Západ Asadovi proti ISIL a zároveň Západ pomáhá protiasadovské opizici, aby ho zničila?...

K tomu lze jen tak na okraj dodat, že v českých médiích otevřeně zazněly názory - separatisty bych nechal všechny postřílet, Putin je největší nebezpečí na naší planetě a ať žije světový mír - nebo něco v tom smyslu... Je možné se podobnými úvahami a citacemi dostat k zreálnění existence snahy zavést nový světový pořádek - New World Order, krátce NWO? Základní definice NWO zní: propojení Západních institucí, tržní ekonomiky a parlamentní demokracie s více stranami. (doplňujeme - globalizace...)

Petr Bakalář, Fedor Gál - Tabu v sociálních vědách
Slovníkový výklad české Wikipedie hesla Sociální vědy: Humanitní a společenské vědy jsou obecně vědy zabývající se člověkem a společností. Na rozdíl od přírodních věd (fyzika, biologie) nejsou důsledně exaktní, umožňují vstupovat subjektu do pozorování. Tento vstup subjektu je však mnohdy žádoucí a jediný možný, protože mnohdy je předmětem společenských věd nějaká stránka subjektu.

Vést jednoznačnou dělící čáru mezi humanitními a společenskými vědami lze velice obtížně, nicméně zpravidla se uvádí, že společenské vědy jsou charakteristické vyšším stupněm kvantifikace a využíváním obvyklých vědeckých metod, např. experimentu, zatímco humanitní vědy mají spíše analytický charakter... Tolik Wikipedie.

Debata nese název Tabu v sociálních vědách podle stejnojmenné knihy našeho prvního hosta Petra Bakaláře, psychologa, publikujícího knihy s názvy jako Psychologie Romů nebo Bůh jako psychický virus. Druhým hostem je Fedor Gál, chemik, doktor ekonomických věd, sociolog a zakladatel vydavatelství G plus G

Petr Pelikán, Břetislav Tureček - ISIL
Situace na Blízkém východě je již delší dobu poněkud obtížně přehledná, dalo by se říci, že je nepřehledná a to natolik, že i samotní hlavní aktéři asi ztrácí orientaci v tom kdo je přítel, kdo nepřítel, kdo by mohl být přítel a kdo zase nepřítel... Je to naprostý chaos a není obtížné si domyslet, že značná míra odpovědnosti padá na bedra nikoli obyvatel Blízkého výhodu, ale na Západ, který se jeví být nejen hlavním motivátorem, ale spíše hybatelem a bohužel i přímým iniciátorem - aktérem ve všech formách, tedy v rovině politické, hospodářské a vojenské.

Vývoz demokracie na Blízký východ se zdá být velmi úspěšný, minimálně pro zbrojařské firmy, které mohou s klidným svědomím svým akcionářům přislíbit v následujících letech hotové žně v podobě armádních zakázek. Díky možnosti opětovného bombardování území Iráku dojde k vyprázdění skladů leteckých bomb a raket a bude nutné je následně opět doplnit...

Buďme rádi, že druhá strana, alespoň zatím, nemá vojenské vybavení a logistické možnosti jako Západ, protože pak bychom v Evropě a USA měli mnohem větší a hlavně věrnější představu toho, co je válka, kterou posledních šedesát let sledujeme pouze v poloze diváků filmů nebo aktuálněji v rolích hrdinů nejrozmanitějších akčních stříleček počítačových her...

Afghánistán je v permanentní válce již několik desetiletí, Irák se dostává do podobné situace, Lýbie je naprosto rozvrácená a v Sýrii se stále nedaří s vehementní podporou Západu prosadit vůli vzbouřenců proti Asadovi podporovaného rusy. Gaza byla opět kompletně srovnaná se zemí obranou armádou demokratického Izraele a novým prezidentem v Egyptě se stal vojenský pučista Sísí, který uvrhl do vězení demokraticky zvoleného prezidenta Mursího i s tisíci jeho stoupenců z řad Muslimského bratrstva.

V této poněkud nepřehledné situaci se vynořila organizovaná skupina, která začala velmi rychle nabírat stoupence, získávat pod svou kontrolu rozsáhlá území pod vlajkou islámu. Západem je nazývaná ISIL Islámský stát v Iráku a Levantě - Cílem je obnovit chalífát na území v době jeho největšího rozsahu, kdy zabíral většinu severní Afriky, Španělsko, Balkán, Krym, Kavkaz a část Indie. Do Debatního klubu přijal pozvání Břetislav Tureček, který od září 2013 vede Centrum pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha a Petr Pelikán, arabista a honorární konzul Súdánu.

Jan Frolík, Karel Rašín - Kruhy v obilí
Věříte-li na UFO, na nevysvětlitelné jevy, budete během debaty spokojení. Vy ostatní můžete můžete protestovat, vztekat se, ale to je asi tak vše, co proti kruhům v obilí - agrosymbolech asi zmůžete, snad i proto, že jsou o nich zprávy již ze sedmnáctého století a dnes se tomuto fenoménu věnují stovky organizací a skupin po celém světě.

Například česká wikipedie o tématu píše - "Kruhy v obilí nebo také agrosymboly jsou jevy, kdy se v ploše osázené obilím nebo jinou zemědělskou plodinou vytvoří pravidelné geometrické obrazce polehnutím rostlin. Toto polehnutí nebylo způsobeno podle některých lidí mechanicky, ale zatím dosud neznámým vlivem. Podle odpůrců těchto teorií se jedná o lidský či přírodní výtvor."

Tento na první pohled nestranný text má v sobě zásadní vadu v argumentační rovině, protože dosud samotný způsob vzniku jevu nikdo nedokázal jednoznačně potvrdit ani vyvrátit. Téma je díky tomu vystavené značnému množství spekulací a teorií, ale i posměchu, odsudkům a zesměšňování.

Do Debatního klubu přišli pánové Jan Frolík, který se laickým zkoumáním a pozorováním těchto jevů dlouhodobě zabývá... a Karel Rašín, novinář a publicista, který opakovaně přednášel na záhadologických setkáních o únosech do UFO a astrologii.

Jiří Svoboda, Petr Žantovský - propaganda a jiné dovednosti
Novinář je také jen člověk. Má své dobré i špatné vlastnosti. V momentu, kdy se nachází v nějakém kolektivu, například v redakci nějakého tištěného deníku, televize nebo rozhlasu má navíc tendenci chovat se stádně. A impulzem může být naprosto cokoli.

Jsou vyjímky, které dokazují schopnost silnějších osobností odolat pomyslné davové psychóze a vzepřou se. Za takový postoj však v drtivé většině případů dostanou jedinou odměnu, kterou je výpověď. Právě existenční otázka je jednou z nejdůležitějších motivací novinářů, že dělají svou práci takovým způsobem, aby svou existenci nezlikvidovali. Najdeme řadu případů, kdy jsou ochotní pro zlepšení svého existenčního statusu napsat nebo říci na mikrofon, či do kamery prakticky cokoli. Nejsou však hloupí a naivní aby se nevyhnuli velmi obezřetně nebezpečným obsahům. K těm se raději nevyjadřují vůbec a tváří se, že téma či kauza prostě neexistuje. Vzniká tak obraz informačního toku, který lze jen obtížně dešifrovat politicky a ideově.

Nejvíce novinářů píše prakticky o všem a nejraději píší o ničem. Všichni rozumějí všemu a pokud hrozí, že by někdo něčemu neporozuměl, přijdou na řadu osvědčené kádry starých mazáků, kteří to vždy pořádně vysvětlí - aby bylo jasno.

Co je propaganda? Lze ji v takovém stavu žurnalistiky vůbec najít? Jak vlastně funguje novinář? Na povel nebo podle modelu, kdy přání je otcem myšlenky, tedy, že vytvoří to, co na očích šéfredaktora nebo vydavatele vidí. Jsou mezi novináři ještě nějací idealisté?

A hlavně jsou ještě nějací novináři schopní přinést občanům České republiky nějakou zprávu nezatíženou vlastními domněnkami, spekulacemi, podstrčenými návodnými vývody a hypotetickými závěry doplněnými o nesmírně oblíbená sova jako PRÝ a ÚDAJNĚ?

Je možné očekávat, že díky novinářům se dozvíme opravdu o tom co se děje a nikoli to, co máme vědět, že se děje?

Antonín Baudyš, Daniel Solis - Co se děje?
Většina diváků, posluchačů a čtenářů různých typů médií mají někdy pocit, že ví co se děje. Pocit, že něco ví je hodnověrný, protože to přece někdo řekl v rozhlasu nebo napsal renomovaný publicista nebo to říkala ta paní v televizních novinách... Ale co vlastně kdo ví, že se děje?

Radek Velička, Tomáš Krystlik - Můj vztah k Čechům
2:33 co si představuji pod pojmem vlast
4:33 Češi nerozumí sudeťákům/ právo na vlast
6:41 Národ může být soubor jedinců, kteří žijí v jednom státě
8:11 Češi si nevypěstovali zemský patriotismus
9:47 existují národy organické a smluvní
11:43 Jungman a Palacký udělali chyby
13:10 Češi neměli jazyk odpovídající potřebám doby
15:59 gestapo vyzývalo Čechy aby nechodili tolik udávat
19:28 obrození je malér
21:59 české elity
29:03 tady se tvrdí, že národ je vždy dán jazykem, proto sudetští Němci nemohou být Češi
34:17 Co je národ? Popření etnik, které tady žijí.
43:47 jak se na Čechy dívají jiné národy?

Pohledy některých osobností na Český národ se značně liší. Alois Jirásek viděl v národu Českém většinou jen pozitiva a důrazně tento svůj postoj vtěloval do řady knih, které napsal. Češi tak byli většinou stateční, hrdí, bojovní a nepoddajní. Naproti tomu Václav Havel v rozčilení označil Čechy za pokrytce, když mu byl veřejně vytýkaný prodej jeho podílu paláce Lucerna agentu StB Václavu Junkovi. Je to asi nejtypičtější příklad, který ilustruje situaci, kdy etické a mravní normativy definují s velikou oblibou lidé, kteří rádi kázali vodu a přitom pili víno.

Jsou takoví všichni Češi? Tedy, že na ostatních vidíme jen to špatné a sami na sebe nahlížíme jako na ideální představitele dokonalosti? Na internetu se dočteme, že Češi jsou skvělí, báječní, nejlepší, ale také burani, lháři a podvodníci. Zjistíme, že někdy podporujeme Wehrmacht jindy zase sionistický Izrael a k tomu navrch banderovce na Kyjevské Rusi. Čeští vojáci bojují tam kde je třeba a česká národní banka prodala "velmi výhodně" Český zlatý poklad, na který se skládaly chudé babičky, které věřili po roce 1918, že se vznikem nového státu vznikne něco úžasného a dobrého pro všechny. Během historie trvající ani ne sto let se na Českém území mluvilo převážně německy, pak výhradně česky, pak zase německy, pak zase česky, do toho se významně přimíchala ruština, která byla po převratu zvaném sametový nahrazena angličtinou... Dá se z toho všeho odvodit jediné - Češi to rozhodně nemají jednoduché...

Jaký je můj vztah k Čechům - je tématem Debatního klubu, do kterého přijali pozvání pánové Tomáš Krystlík a Radek Velička, kteří se pokusí otevřít témata o českém jazyku, vztahu k Němcům, kultuře a hlavně k tématu Českého národního obrození, které podle jejich názoru stále v Českém národu přežívá v podobě nacionálního šovinismu.

Majed Abusalama, Ronnie Barkan - Palestine is the Promised Land, but for Whom?
For decades, Israel has been protected at the UN by US diplomats against any possible consequences to its actions. All resolutions aimed at Israel have been vetoed by the United States, regardless of the extent of Israeli culpability.

The Czech President Miloš Zeman has said: "The enemy is the anti-civilization stretching from North Africa to Indonesia. Two billion people live there, and it is financed partly by oil sales and partly by drug sales." He was referring to Islam and Muslims. President Zeman sees Israel as the only democracy in the Middle East, and it seems to him that when an unarmed Palestinian minor is shot by an Israeli soldier, or when the Gaza Strip is bombarded by phosphorus bombs, everything is perfectly fine. However, when a Palestinian begins to assert his rights in Israel or the occupied territories, or calls for help from citizens of other countries, there is certainly involved -- according to Zeman -- some rich Kuwaiti oil sheik with nothing else to do, or a drug dealer.

To the Czech Republic, where we have this hard-line Islamophobic Zionist President, has arrived a Palestinian activist and a journalist from Gaza, Majed Abusalama. Among other recent political and journalistic work, Abusalama has co-produced a National Geographic documentary about Palestine, specifically on the Gaza Strip. We also have an Israeli human rights activist and maths teacher, Ronnie Barkan, who is one of the founders of Boycott From Within, an organization calling for an academic and cultural boycott of Israel.

Today, both of these activists will talk about their views on the question of Palestine as a historical territory, where there now lies the State of Israel, with no effective Palestinian state.

Stanislav Novotný, Natallia Sudliankova - Ukrajina
Na Ukrajině se stal prezidentem oligarcha Porošenko, který tak vystřídá oligarchu Janukoviče. Díky jarnímu vyhlášení pučistické vlády, že na území Ukrajiny bude zakázané užívání ruštiny v úředním styku vypukly separatistické tendence, které dnes po několika měsících mají rozměr regulérní občanské války. Současná pučistická vláda separatisty nazývá teroristy a uvažuje o vyhlášení vyjímečného stavu v oblastech bojů. Separatisté kyjevskou vládu nazývají fašisty a jsou odhodlaní bojovat za možnost odtržení východních území od Ukrajiny. Rusko po získání Krymu se snaží situaci zklidnit a vyzývá separatisty ke komunikaci s kyjevskou vládou, která Rusko obviňuje z podpory separatistů. Západ, který v případě protestů na Majdanu proti Janukovičovi vehementně vystupoval proti užití vojenské síly vůči demonstrantům, dnes užití vojenské síly proti separatistům plně podporuje. Šéf Nato Anders Fogh Rasmussen křižuje Evropou a volá na poplach proti agresivnímu Rusku a nutí jednotlivé členy aliance, aby významně podpořilI financování zbrojení a otevřeli se spolupráci s armádou USA, která postupně posiluje svou přítomnost na evropském kontinentu. Aktuální debata o Ukrajině je zaměřená na příčiny současného konfliktu ve východní části Ukrajiny a možné budoucí dopady, které se mohou týkat i zbytku Evropy. Našimi hosty jsou Natallia Sudliankova, šéfredaktorka týdeníku Pražský telegraf a Stanislav Novotný, bývalý policejní prezident, který má na Ukrajině četné podnikatelské kontakty.

2:12 historie Ukrajiny
4:26 Ukrajina jako civizační projekt / komu patří území Ukrajiny
6:53 kdo je na Ukrajině vnímaný jako hrdina
8:23 Kozáci
9:06 vnější příčiny situace na Ukrajině
12:30 proč se na Ukrajině lidé mezi sebou nemohou dohodnout
15:15 Ukrajina si není schopna pomoci sama
15:48 tajné služby operují na Ukrajině
16:28 Jak se měla krizová situace na Ukrajině řešit
16:38 pučisté a představitelé Západu nectí dohody s Rusy
17:06 jaké hodnoty prosazuje a ctí Zapad
18:17 kdo selhal / Západ nebo Rusko?
21:01 jaké hodnoty nebyly dodržené
22:58 kdo má jaké zájmy na Ukrajině
24:33 koho ohrožuje konflikt na Ukrajině
25:31 musíme se zamyslet, co je dnešní Ukrajina zač
27:17 Ukrajina bude mít v krátké době hodně lidí, kteří budou umět bojovat, ale nic jiného umět nebudou
28:34 podpora západních státníků ukrajinským pučistům
29:24 každé rozhodnutí je možné učinit jen ve vymezeném času
30:34 čím více je obětí, tím menší šance je na vzájemné porozumění
32:19 nenávist, která má ideologický základ
33:42 chování oligarchů v rámci ukrajinských událostí
34:09 oligarchové se s velkou chutí pustili do sebe navzájem
34:58 sankce, proti komu mají být namířené a s jakým cílem
35:59 kdo tam válčí
37:33 jak se ma stavět k situaci na Ukrajině ČR
38:52 balkanizace situace na Ukrajině
40:06 státníci budou litovat svých slov na tu či onu stranu
41:17 Česká republika má hájit zájmy České republiky
41:43 ČR je výrazně závislá na exportu
42:49 ČR má zvyk přidávat se na stranu vítěze
44:14 ČR není samostatná ve svém rozhodování
48:46 je to konflikt ideologií
50:27 jak se v nastalé situaci chovají velmoci
52:31 Rusko bude poslední, které bude vyžadovat cizí území nebo cizí zdroje
53:23 je to válka o vliv
55:41 můžeme nebo nemůžeme znát pravdu
56:50 o opozici v USA, která má blízko k Putinovi
57:35 človek má mít právo na nezkreslené a kvalitní informace
1:02:54 jaký je rozdíl mezi Jelcinem a Putinem
1:04:23 ČR se může stát součástí války do které jí nic není
1:05:03 má ČR nějakou koncepci své politiky?
1:06:33 vize politika by měla být přijatá celým národem
1:08:42 evropský liberalismus nikam nevede
1:13:04 nejkomplikovanější je národní identita
1:15:41 situace na Ukrajině je možným předobrazen událostí v Evropě
1:21:01 nepodepsání asociační dohody s EU Janukovičem byla pro vyvolání puče jen záminka
1:23:34 pravý důvod ke vzpouře proti systému
1:24:30 může zde vzniknout postava Robina Hooda?

Ondřej Chládek, Stanislav Beránek - korupce
Slovo korupce asociuje něco špatného, odsouzeníhodného, trestuhodného, zavrženíhodného ... Vnímání samotného slova -- pojmu - KORUPCE je v české společnosti podřízeno proklamované morálce, kdy její hlasatelé jsou velmi často sami z korupce podezřelí a někdy i oficiálně obvinění a následně trestně stíhaní. Kázat vodu a pít víno je pak častým posteskem českých občanů nad stavem politických špiček a reprezentantů státní správy. Je korupce znakem zločinného spolčení nebo spíše diletantismem odpovědných osob? Jak rozlišovat co je a co není korupcí? Může být korupce vnímaná, jako pozitivní prvek obchodních vztahů? Tato a další témata v Debatním klubu otevřou pánové Ondřej Chládek, člen představenstva stavebního holdingu Enteria a. s. a Stanislav Beránek, analytik Transparency International.

Ladislav Jakl, Radim Valenčík - Propaganda a jiné dovednosti
Asi jen málokdo může o sobě říci, jako například Ladislav Jakl, že složil zkoušky z propagandy na Univerzitě Karlově, fakultě žurnalistiky a zároveň jen málo občanů České republiky vystudovalo matematiku na Oděské státní univerzitě jako Radim Valenčík.

Naši hosté se pokusí nahlédnout na téma propagandy českých médií v souvislosti s eskalující situací na Ukrajině. Je rolí médií informovat nebo formovat veřejné mínění? Je propaganda sestrou války nebo jen její nebezpečnou služkou?

Do debaty na téma propagandy jsme dosud pozvali řadu novinářů a v drtivé většině případů jsme od nich neobdrželi žádnou reakci. Pouze Jan Vaca z iDnes sdělil, že se nechce zúčastnit. Stále však doufáme, že se nakonec někdo vzchopí a přijde nám do Debatního klubu vysvětlit své motivace, postoje a ideály, tedy například Michal Hanák, Ondřej Tolar, Iva Kchimelová, Jaroslav Beránek, Marek Dvořáček, Petr Pravda, Jan Dvořák, Zdeněk Porybný, Lubor Kazda, Robert Dengler, Vladimír Dušánek, Michal Rižák, Martin Dorazín, Milan Kruml, Ištván Léko, Luboš Palata, Dalibor Balšínek a další. V debatách na téma propagandy budeme nadále pokračovat a proto není potřeba se obávat, že by se na někoho nedostalo.

Ivan Veselý, Radek Velička - Menšiny v ČR
Obyvatelstvo České republiky podle národnosti je složené z Čechů, Moravanů, Slezanů, Slováků, Poláků, Němců, Romů, Maďarů, Ukrajinců, Rusů, Rusínů, Bulharů, Rumunů, Řeků, Vietnamců, Albánců, Chorvatů, Srbů a osob bez udání národnosti. Čechů je devadesát procent všichni ostatní jsou v menšině. Podle odhadů Evropského centra pro práva Romů z roku 2003 je Romů v Česku mezi 250 až 300 000. Jaká je přesná aktuální situace dnes, tedy v roce 2014 a jaký je výhled do budoucna přesně nevíme.

Pozvání do Debatního klubu přijal pan Ivan Veselý, kterého v romském měsíčníku Amaro gendalos Jarmila Balážová představuje takto: Ivan Veselý patří již několik let k radikálnějšímu křídlu reprezentace. Zúžit jeho práci toliko na silná gesta a řeči by však bylo velmi neobjektivní a pokrytecké. Za jeho několikaletým úsilím nestojí jen atraktivní novinové titulky upozorňující na možnost vytvoření romských domobran, ale také mnoho konkrétních, pozitivních kroků snažících se zjednodušit život českých Romů. V každém případě však lze souhlasit s nálepkou kontroverzního člověka. Jaký však je ve skutečnosti, ví podle jeho slov jen rodina a hrstka nejbližších přátel.

Druhým hostem Debatního klubu je Radek Velička, vydavatel internetového periodika Bez politické korektnosti, kde vysvětluje svůj postoj například k multikulturalismu takto: Zastávám názor, že pro každou svrchovanou zemi jsou prioritní občanská práva, vycházející z Ústavy a historických právních tradic. Občanská práva jsou úzce provázána s občanskými povinnostmi. Není mravné a vůbec možné bazírovat na občanských právech, pokud nejsou plněny občanské povinnosti. Jakákoliv snaha o zavedení dvojích pravidel, paralelních práv, či komunitních výsad je v rozporu s principy stejných práv a povinností pro všechny občany České republiky. Rovnost práv a povinností mezi občany je v demokratické republice garantována, jakékoliv popírání této rovnosti vede k popírání těchto zásad.

Jan Krejča, Jan Žamboch - s kytarou napříč historií
S kytarou napříč historií je téma debatního cyklu Tajemství tónů, přinášející možnost nahlédnout na vývoj tohoto strunného nástroje.

Pozvání do Debatního klubu přijal Jan Krejča, který studoval nejprve hru na renesanční loutnu pod vedením Rudolfa Měřinského a poté, již jako samouk, rozšířil svůj zájem o teorbu a barokní kytaru. Zúčastnil se četných interpretačních kurzů pod vedením Evangeliny Mascardi, Hopkinsona Smithe, Lyndy Sayce, Jacoba Lindberga a dalších. Jako hráč bassa continua spolupracuje s mnoha domácími a zahraničními soubory například Collegium Marianum, Collegium 1704, Ensemble Tourbillon, Capella Regia, Societas Incognitorum, Ritornello, Verba Chordis, Musica Florea, Harmonologia a dalšími. Pravidelně hraje na festivalech Pražské jaro, Pražský podzim, Concentus Moraviae, Svatováclavské slavnosti, Haydnova Lukavice, Letní slavnosti staré hudby a podobně.

Druhým hostem je Jan Žamboch, kytarista neobávající se neprozkoumaných možností, jak nástroj rozeznít. Zakladatel skupiny Žamboši, člen písničkářské trojky Spolu. Je držitelem ceny Anděl z let 2006 a 2009, a vítězem slovenské Gitariády. V roce 2013 natáčel sólový projekt Guitar & Forest, kdy si dal za cíl nahrát každý měsíc jednu instrumentální kytarovou skladbu, každou v druhově jiném lese...

Lukáš Glyniarcik, Jiří Schmied - propaganda
Mainstrem aneb střední proud, tedy celoplošné televize, rozhlasové stanice, tisková vydavatelství mají všechny své internetové mutace. Dalo by se říci, že již není žádné místo pro někoho dalšího, pro někoho, kdo není sledovaný ratingovými agenturami, někoho, kdo není smluvně vázaný na odběr agenturního zpravodajství, někoho, kdo na mainstream nahlíží jako na zvrácenou propagandistickou mašinérii.

Lukáš Gliniarczyk je autor webu vlastní hlavou.cz a facebookového profilu Mezinárodní politika. Jiří Schmied spustil projekt Freepub.cz a je například autorem Operace Kavčí bouře, kde si klade za cíl navrátit zpět občanům Českou televizi, která se podle jeho názoru zcela vymkla jakékoli kontrole.

Dovolujeme si zdůraznit, že do debaty na téma Propaganda, bylo pozváno několik osobností ze soukromé i veřejnoprávní sféry. Drtivá většina z oslovených osobností na pozvání nijak nereagovala, někteří bez udání důvodu odmítli účast a konkrétně Alžběta Plívová, tisková mluvčí ČT jako důvod svého nezájmu o účast v debatě uvedla" ...necítím se pro takovou debatu dostatečně erudovaná." Budeme realizovat další debaty na téma Propaganda, cenzura a jiné dovednosti a budeme opět zvát české mediální dělníky.

Alexandr Barabanov, Miloslav Soušek - Ukrajina, Krym
Ukrajina je stát, který má, měl a mohl by mít podporu Západu i Ruska. Obě strany od Ukrajiny něco chtějí a v České republice občas jen můžeme hádat co to vlastně je. Pro lepší porozumění problémům je možné zalistovat v historických análech, přečíst si různé analýzy a komentáře. Když máte televizi, můžete si ji pustit a sledovat, poslouchat názory, komentáře a spoustu dalšího, co je prezentováno jako zpravodajství. Nebo se můžeme pokusit hovořit přímo s lidmi, kteří na místě jako je Krym a Ukrajina byli, žijí tam a něco konkrétního vědí a jsou ochotní nám to sdělit. Volíme tedy možnost nesledovat Českou televizi a nečíst iDnes. Zveme do Debatního klubu dvě osobnosti, které jsou ochotné se s námi podělit o své názory.

Miloslav Soušek je starosta Vysokého Mýta a navštívil Krym jako nezávislý pozorovatel v době probíhajícího referenda vyhlášeného krymským parlamentem, v němž obyvatelé ukrajinské Autonomní republiky Krym a města se zvláštním statutem Sevastopol 16. března 2014 hlasovali pro přičlenění Krymu k Ruské federaci.

Alexandr Barabanov je podnikatel původem z ukrajinského Kyjeva, žijící dlouhodobě v České republice, který má na události spojené s převratem osobní názor o který je ochoten se s českou veřejností podělit.

Ondřej Chládek, Václav Pecka - Řízení státu
Ve veřejném prostoru dnes zaznívají hlasy, že stát nelze řídit jako podnik. To je nepochybně pravda. Vůbec to však neznamená, že při řízení státu netřeba respektovat principy a sociálně ekonomické zákonitosti, platící pro řízení podniku. Ačkoli pro nejrůznější lidské počínání jsou dnes vyžadovány kvalifikaci potvrzující certifikáty, školení, zkoušky a přezkoušky, nejméně pro tři nejdůležitější obory to však neplatí: založení rodiny a výchova dětí, výkon povolání správného kapitalisty a volené, dokonce i jmenované politické funkce.

Mlčmo předpokládáme, že potřebná kvalifikace je v těchto případech „dána shůry“ sama od sebe, netřeba ji získávat ani prověřovat. Autorem textu je Ondřej Chládek, člen představenstva stavebního holdingu Enteria, který přijal pozvání do Debatního klubu stejně jako Václav Pecka, který pracuje v oboru public relations a public affairs již 16 let. Jeho specializací jsou politické a systémové analýzy, sociologické výzkumy a zejména public affairs napříč celým politickým spektrem.

1:44 Otázka systému řízení podniku a sociálních systémů
4:22 Nutost vylepšení okolního prostoru
5:10 Vliv globalizace na složitost současného světa -- centralizace
5:30 Naše ligislativa -- absence strategického myšlení
6:20 Nejsou skládány zkoušky na řízení státu -- ministři, poslanci
6:50 Prognostika a přestavba 1989 - článek M. Zemana
7:50 Potřeba mít v čele státu odborníky řízení
9:00 Tradice ministerské odbornosti od roku 1945
10:17 Příklad řízení : Ministerstvo obrany--managing versus Generální štáb--profesionální vedení
11:10 Řízení státu -- není rozhodující jeden člověk, ale týmy „elastických" poradců
12:37 Mediální masáž veřejnosti je v rozporu s holými fakty, někdo nám vnucuje, co si máme myslet
13:30 Příklad -- fakta o únoru 1948
15:11 Přenášení zkreslených faktů do řídících struktur, přebujelá byrokracie
16:12 Proslov Zemana v Evropské unii o byrokracii, EU jako spící obr
16:45 Nefunkčnost byrokraticko-ekonomického řízení : lejstro a nařízení
17:13 Stát není vystaven konkurenci, Arabské jaro, Ukrajina : když diletantismus řízení překročí únosnou mez dojde k revoluci
17:47 Ona to ale není revoluce, oficiální zpráva Amerického kongresu
18:21 Volby na Ukrajině svobodné nebo nesvobodné?
18:54 Moje teorie: žijeme v mediokracii
19:21 Ukrajinské události kamerou slovenské katolické televize
19:42 Růžové, oranžové, banánové revoluce - pěna dní
20:11 Přebírání moci ve Lvově, Krym, Petre Procházková říká: Majdan rozhoduje
21:20 Nebezpečí aktivistů-nulová odpovědnost
22:14 Otázka fungování demokratického systému
22:38 Je potřeba přezkoušet voliče. Volby jako souboj reklamních agentur.
23:43 Konzumentská zlenivělost.
24:07 Tradice řízení státu.
25:58 Historka: jak jsem byl na fotbale v Itálii, potlesk pro podnikatele, který přiletěl vrtulníkem
28:50 Faktory nezbytné k úspěšnému řízení, kvantita a kvalita
32:15 Nejen zisk, ale musím přinášet užitek jako přidanou hodnotu. Reference a reklama.
36:24 Moje televize, přispívám na ni. Všichni na všech školách tady studovali do roku 1989 marxismus. ČB vidění, selektivní antikomunismus.
39:55 Absence filozofického přístupu k věci. Primárním zájmem kapitalisty je podnik, né vlastní zisk. Jestliže žijeme ve státě, kde si volíme poslance a senátory, kteří si zaměstnají jako šéfy kanceláří své děti a manželky, tak je to absurdistán.
45:20 Češi jako národ-umíme být dobrými podřízenými, ale nikoli šéfy. Naši partneři Německo a Rusko.
48:22 Efektivní rozhodnutí.
50:25 Komunikační strategie-zpětná vazba. Referendum v podniku.
57:23 O referendu tady mluvíme 25let.
1:02:48 Filozofie -- obecné jako červená nit záměru, jako světlo, které mi svítí na cestu.
1:06:03 EU a naši zákonodárci se zabývají jen konkrétnostmi. Strategické řízení v zákonech není.
1:10:00 Při dobrém marketingu a PR lidé odhlasují v referendu cokoli.
1:11:53 Moderní podnikání-nemá cenu řešit minulé neúspěchy. Jak prověřit budoucí způsobilost ? Morálka. Prosazování slušnosti silou.
1:17:50 U nás není možné si dávat dlouhodobé cíle. Zemanovy začátky. Co si pamatujete? Co udělal Klaus a co Zeman?
1:21:27 Morálka. Přirovnání: loupež jako podnikatelský záměr. Jak rozlišit podvodníka od nešiky ? Tuneláři 90.let.
1:28:16 Krátký život mnoha stran. V naší společnosti chybí morálka, u nás je lež krédem.
1:30:30 Dolar je časovaná bomba. Naftová pole v Texasu. Obama na návštěvě v Africe.
1:35:52 Ještě jsem se nesetkal s nikým, kdo vymyslel politickou starnu, která nechce být zvolena. Prezidentská volba Zeman versus Babiš.
1:38:45 Vlastní zkušenost na dráze. Pozor, tady to není firma - to je úřad. Závist a nenávist. Rozloučení.

Stanislav Křeček, Jiří Pehe - Smí ombudsman myslet?
Dvacátého února roku 2014 vyšel v Lidových novinách rozhovor Věry Svobodové se Stanislavem Křečkem, během kterého zazněla následující otázka: "V Kyjevě vládní jednotky střílejí do lidí. Není potřeba vyzvat Janukovyče, aby s tím přestal?"

Dotyčný politik odpověděl: "To je oboustranné. Pokud se páchá násilí na obou stranách, nelze vyzvat pouze jednu stranu, aby násilí nepáchala. Násilí může vláda zabránit jen násilím. Když na barikádách demonstranti střílejí, musí totéž dělat i ti, co chtějí střílení zastavit. Pokud by se něco stalo například v Kodani nebo v Paříži, nikoho by nenapadlo protestovat proti lidem, kteří zapalují budovy. Když je to na Ukrajině, tak se zdá, že je to součást legitimního procesu, ale není. Není to legitimní proces. Čili musíme brát v úvahu, že je to u Ruska, což se nám nelíbí. Domnívám se ale, že se to dělí, že celý národ nezastává ten názor, co mají lidé v ulicích. Tohle je veliký problém pro demokracii vůbec."

Po uveřejnění citovaného rozhovoru se rozpoutala mediální kampaň, ve které byl Stanislav Křeček vyzvaný k rezignaci na své politické funkce a Anna Šabatová k tomu, aby zaujala stanovisko. Pozvali jsme ji do Debatního klubu, ale dostali odpověď od její sekretářky v tomto znění - „ z pověření veřejné ochránkyně práv odpovídám na Váš e-mail a pozvání. Dr. Šabatová respektuje právo každého člověka na vlastní názor a svobodu slova.

Na druhou stranu je však přesvědčena, že pokud člověk zastává určitou veřejnou funkci, musí na ni brát ohled. Z tohoto důvodu se rozhodla veřejně nekomentovat dění na Ukrajině, ani jinde ve světě, a nebude v tomto směru hodnotit ani názory svého zástupce. Tuto záležitost považuje za uzavřenou. - dále odpověď pokračuje - Dr. Šabatová není nadřízenou JUDr. Křečka, takže mu nemůže zakazovat (a ani to nedělá), aby vyjadřoval své osobní názory, a stejně tak se necítí být oprávněna jeho politické názory hodnotit.

Apelovala však na něj, aby nezapomínal, že jeho vyjádření nejsou a nemohou být veřejností vnímána jako čistě „soukromá“, ale že vždy budou spojována s jeho funkcí. Právě ta pak i jen osobním názorům dává příznak oficiálnosti a významnosti, což jsme ostatně všichni viděli i v tomto konkrétním případě veřejně sděleného osobního názoru „občana Stanislava Křečka“, který však celá veřejnost zcela samozřejmě chápala jako názor zástupce veřejného ochránce práv. Pokud tedy chceme, aby byla instituce ombudsmana (i zástupce) respektována jako nezávislá, musí být prostě její představitelé zdrženliví ve zveřejňování osobních názorů na záležitosti, které s výkonem jejich funkcí nesouvisí."

Navrhli jsme účast v Debatním klubu tedy jiné osobnosti, konkrétně panu Jiřímu Pehe, který svými výroky již dostatečně dokumentoval, co si o ukrajinské krizi myslí, ať v poloze návrhů o příklonu k dovozu břidlicového plynu z USA s cílem omezení dovozu ruských surovin do Evropy nebo srovnáváním situace na Krymu s událostmi v rozpadajícím se prvorepublikovém Československu v důsledku mezinárodních dohod nuceného postoupit české pohraničí sudetským Němcům.

Velmi dobře vystihuje myšlenkové pochody Jiřího Pehe následující citát z poslední části textu s názvem Krymské deja-vu, publikovaném na osobních stránkách Pehe.cz - „Občas je třeba věci pojmenovat jasně. Nový režim v Kyjevě je v podstatě demokratický, i když na něm parazitují různé neofašistické skupiny. Zato režim v Rusku je dnes už v podstatě neofašistický, ačkoliv na svých okrajích ještě z různých důvodů toleruje opozici.“ Jak se pánové staví k situaci na Ukrajině a jak vnímají aktuální politicko-mocenské procesy, které nutí občany evropských států pokládat si otázku o fungování demokracie?

Pavel Letko, Tomáš Krystlík - Pacifismus
Pacifismus je přesvědčení, že všechny války jsou špatné a vůbec nezáleží na tom, je-li důvod k boji dobrý či nikoli, ani na tom, je-li ohrožena něčí země. Pacifismus vychází z náboženského přesvědčení, humanismu a má i politické kořeny.

Kritici pacifismu namítají, že není dobré odmítat násilí, protože jsou případy, kdy je nutné násilně zasáhnout. Ideálními hosty debaty by byli například Ježíš Nazaretský, Mahatma Gándhí, Erasmus Rotterdamský, Lev Nikolajevič Tolstoj, Petr Chelčický nebo Přemysl Pitter a z druhé strany Julius Caesar, Napoleon Bonaparte, Adolf Hitler, George Bush mladší, ten by asi nepřijel, tak jsme ho ani nezvali, nebo aktuálně nějaký bojovník za vstup do EU na ukrajinském Majdanu, také jsme se o pozvání nepokusili, protože předpokládáme, že tam stále mají plné ruce práce, pokud to tak eufemisticky nazveme.

Pozvání do Debatního klubu nakonec obdrželi pánové Pavel Letko, křesťanský pacifista a Tomáš Krystlík, který se rozhodl této idei oponovat.

Pavel Novotný, Petra Kovářová - Hranice vkusu
Vkus je představa o ideálu krásy, harmonie, dokonalosti a módnosti, která se jednak liší u různých lidí, společenství a národů, jednak se v průběhu dějin neustále vyvíjí a mění. Co této představě neodpovídá, označuje se jako nevkusné. Vkus je tedy především otázka individuálního posouzení; přesto byly v minulosti vypracovávány normativní „učebnice dobrého vkusu“ (např. v éře klasicismu) a i v současné době lze vysledovat cosi jako většinový vkus. Tolik se o vkusu dozvídáme z české wikipedie.

Co si o vkusu a o jeho pomyslných hranicích myslí host Debatního klubu Petra Kovářová, která pracuje ve společnosti Surrealis, jejímž hlavním posláním je zprostředkovat svým klientům naprosto ojedinělá a originální překvapení, na která nikdy nezapomenou? Asi nejznámější aktivitou této firmy je NICKY HOME SHOW, kde v rámci své prezidentské kampaně vystoupil i Karel Schwarzenberg. Jak se k hranicím vkusu staví druhý host, kterým je Pavel Novotný? V roce 2013 poskytl interview slovenskému portálu SME.sk, kde otevřeně promluvil o praktikách českého bulváru, přiznal dohody s celebritami, kupování informací a připustil, že někdy jdou novináři až za hranu etiky. Jeho interview bylo inspirací a hlavním podnětem pro tento díl Debatního klubu.

Jakub Frydrych, Michal Miovský - Protidrogová politika
Konopí je droga? Lék? Užitečná rostlina? Asi více záleží na tom, na co kdo má chuť nebo co potřebuje. Konopí se dá upravovat všemi možnými způsoby a to platí i pro konzumaci. Konopí můžete kouřit nebo z něj udělat mast, která může pomáhat lidem s cukrovkou. Pomocí vaporizace konopného květu získáte prostředek potlačující účinky antidepresiv. Z konopí se tkají látky, které si můžete koupit a nechat si z nich ušít oblečení...

Hlavní diskuze se přesto vede o konopí jako o nebezpečné droze. Národní protidrogová centrála je policejním útvarem s celostátní působností. Hlavním úkolem je vyhledávat, odhalovat a vyšetřovat trestnou činnost na úseku nedovolené výroby a obchodu s omamnými a psychotropními látkami a jedy, zejména v jejích organizovaných a mezinárodních formách. Cílem je snižování nabídky nelegálních drog v České republice a prosazování práva v této oblasti. Kromě toho se podílí na tvorbě a realizaci národní strategie protidrogové politiky a v preventivní oblasti vytváří projekty zaměřené na vzdělávání odborné veřejnosti a nespecifickou primární prevenci.

Za Národní protidrogovou centrálu přijal pozvání vrchní rada plk. Mgr. Jakub Frydrych. Druhým hostem naší debaty je přednosta Kliniky adiktologie Michal Miovský, klinický psycholog a psychoterapeut. Absolvent jednooborové psychologie na FF MU v Brně a postgraduálního studia na FF UP v Olomouci. V roce 2005 byl na Palackého Univerzitě v Olomouci habilitován v oboru klinická psychologie a v roce 2012 byl jmenován profesorem taktéž pro obor klinická psychologie.

Martin Konvička, Petr Pelikán: Boj s islamizací v ČR
Islám, jeho vyznavači a jejich působení v České republice je téma objevující se v mediálním prostoru poměrně frekventovaně, ale málokdy v pozitivním slova smyslu. Islám, alespoň jak se zdá, je hrozba. Pomineme-li burcující výkřiky Andora Šándora v souvislosti s výbuchem na palestinské ambasádě, kde upozorňoval na možné centrum sloužící k vyzbrojování muslimské teroristické soldatesky, což se ukázalo jako smyšlené, zůstávají zde výroky jiné, realističtější, zaměřené na srovnání kultur - civilizací a jejich schopnost či neschopnost vzájemného soužití.

Do Debatního klubu jsme pozvali reprezentanta, takzvaných deislamizátorů, kteří chtějí s islámem bojovat na všech frontách a podle svých ideálních představ ho úplně vymýtit z povrchu zemského, jako něco špatného a zhoubného. Přírodovědec - zoolog a ekolog, Martin Konvička, vysokoškolský učitel a jak sám o sobě říká lenoch, věčný rebel, provokatér a amatérský deislamizátor bude debatovat s arabistou, znalcem islámu, Petrem Pelikánem, který má za sebou studium orientalistiky-arabistiky na FF UK v Praze, studijní stáže na Univerzitě Al-Azhar v Egyptě, Africké světové univerzitě v Súdánu, Kábulské univerzitě v Afghánistánu, Burgibově ústavu živých jazyků v Tunisu, Ústavu právních studií v Bejrútu a v Univerzitě Al Mustafa v Komu. Je honorárním konzulem Súdánu. Je tedy islám respektive jeho vyznavači ohrožením pro Českou republiku?

Michal Voráček, Radek Velička - Nezávislost, nestrannost médií
Jak je v ČR vnímaný novinář? Jaká je jeho role? Je nějaký kvalitativní rozdíl mezi jednotlivými mediálními skupinami působícími na našem území a jak si stojí veřejnoprávní média? Je možné být nezávislý a nestranný? Nezávislá je například televize Nova nebo Česká televize a samotné slovo nestrannost vtipně vysvětlil Georg Christoph Lichtenberg - "Všechna nestrannost je umělá. Člověk je vždycky na něčí straně a dobře tak činí." Jaký postoj k tématům mají naši hosté?

Mediální dělník Michal Voráček, jak sám sebe označuje, má jasné cíle a zdá se, že i prostředky k jejich realizaci. Na mediální scéně v České republice působí od osmdesátých let. Po převratu v roce 1989 stál u zrodu řady mediálních společností, z nichž asi nejznámější je vydavatelství Ringier.

V současné chvíli věnuje svou pozornost internetovému projektu Parlamentní listy. Oproti tomu je Radek Velička na mediální scéně teprve krátce. Nejprve bloger a posléze zakladatel webu Bez politické korektnosti sám sebe představuje - "Neuznávám politickou korektnost, proto tyto stránky politickou korektnost neobsahují a nikdy obsahovat nebudou."

Vlastimil Pažourek, Jan Kroupa - strategické plánování
Pokud máte odpovědnost za nějakou organizaci, začnete se zabývat její budoucností. Budete se snažit nahlížet do pomyslné křyšťálové koule a snažit se najít odpovědi na řadu důležitých otázek. Tvorbu strategického plánu je nutné důkladně promýšlet. Co a jak chcete dělat, kde na to vezmete peníze a jak zařídíte, aby vaše organizace přežila.

Kam směřujete, kde chcete být za 3 nebo 5 let, které služby rozvíjet, které udržet a které utlumovat, jak nalézt dárce a sponzory, jak zapojit dobrovolníky, které dotační příležitosti se pokusit využít, jak nastavit organizační strukturu, kam zacílit vzdělávání a další rozvoj, za co a kde lobbovat. Hledání odpovědí na tyto otázky je součástí strukturovaného procesu, který se nazývá strategickým plánování.

Pozvání do Debatního klubu přijal Jan Kroupa, který přes 15 let působí jako konzultant, lektor a analytik v oblasti filantropie, fundraisingu a managementu organizací občanské společnosti v České republice a více než deseti zemích světa, především ve střední a východní Evropě. Druhým hostem je Vlastimil Pažourek, autor řady článků a publikací o vlastivědě, lodní dopravě a povodních. Činný v Hospodářské a sociální radě okresu Děčín. Od roku 2006 zastupitel města Děčína zvolený za Volbu pro město Děčín.

Jiří Kalát, Daniel Veselý - zeď v Palestině
Maďarsko-britský spisovatel, filozof a novinář židovského vyznání Arthur Koestler (Artúr Kösztler) v roce 1949 popsal vznikající Izrael slovy: „Jeden národ slavnostně slíbil druhému území třetího." Má či nemá nějaký národ právo na existenci? Pro čechy jde o poměrně osobní otázku, vezmeme-li v potaz období národního obrození... Tématem debaty pánů Jiřího Kaláta, novináře, fotografa a cestovatele a Daniela Veselého, překladatele a novináře zabývajícího se problematikou Blízkého a Středního východu bude Palestina a s ní spojený sionistický projekt dnešního státu Izrael.

Zmíněná otázka v úvodu komentáře, má své opodstatnění. Má či nemá nějaký národ právo na existenci? Český národ toto právo plně uznává, ale je zajímavé sledovat aplikování tohoto práva právě na území starověké Palestiny, kde dnes díky kolonizační expanzi sionistů prakticky mizí původní arabské osídlení a je nahrazované osídlením sionistickým. Aby došlo k zabezpečení získaných pozic, začaly sionisté stavět zdi, které svou výškou a rozsahem hravě překonávají slavnou Berlínskou zeď.

Jiří Fiala, Zuzana Candigliota - Justice v ČR
Stav justice v Čr je komentován průřezově celou společností. Většinově má justice nálepku zkorumpované, mocensky arogantní organizace zaměstnávající převážně oportunisty, mající za cíl lehce vydělat velké peníze. Při dotazu na kvalitu soudců vám většina právníků řekne, že těch dobrých je hodně málo a raději je nebudou ani jmenovat, aby jim náhodou neublížili. O vzorech se hovoří většinou v souvislosti s lidmi, kteří již nežijí, jako je bývalý ombudsman Otakar Motejl nebo aktivně nepracují.

Abychom se dozvěděli o stavu české justice něco více než jen pavlačové řeči a pokud možno přímo od pramene, pozvali jsem do Debatního klubu dvě osobnosti stojící před českými soudy již několik let, v souvislosti s různými kauzami týkajících se lidských práv, policejního násilí, ale i samotných soudců.

Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv kde se zabývá právy pacientů se zaměřením na porodnictví a očkování a dále právy obětí policejního násilí a odpovědností státu za nezákonné zásahy. Samotná Liga lidských práv je nezisková organizace, která hájí práva a svobody všech lidí. Pomáhá lidem, aby znali svá práva a aktivně je prosazovali. Prosazuje systémové změny, které zlepšují kvalitu života v České republice.

Jiří Fiala, dlouholetý předseda sdružení K 213 se často díky svým aktivitám stává vězněm a i krátce po publikování této debaty nastupuje výkon trestu. Je účastníkem množství sporů proti státu zejména ohledně odškodného za předchozí častá věznění. Běžně zastupuje účastníky řízení u soudu zejména v opatrovnických kauzách.

Sdružení K 213 (Klub 213) je občanským sdružením s jediným oficiálně definovaným cílem - vypuštěním paragrafu 213 (v novém trestním zákoníku pod č. 196) z trestního kodexu ČR.

2:35 Čím se zabývá a nezabývá Liga lidských práv a proč
7:05 Nefunkčnost Generální inspekce bezpečnostních sborů
9:15 Policejní násilí
11:00 Personální obsazení institucí je hlavní problém -- dva policejní prezidenti
19:00 Systém omluvy a odškodnění
23:30 Jak by měl vypadat ideální stát
33:30 Jak se podobné situace řeší v západní Evropě
37:00 Kárné řízení se soudcem Plácnou
39:00 Rozklad systému v ČR a nekompetentnost českých soudců
41:20 Jak by měl vypadat soudce
47:40 Jednání soudců a státních zástupců
56:50 Role Nejvyššího soudu a Ústavního soudu
1:11:45 Role Nejvyššího státního zastupitelství
1:17:17 Co je základní smysl státu a vývoj české justice
1:28:55 Návrhy na zlepšení fungování české justice a státu
1:38:00 Chybějící transparentnost v justici
1:45:40 Současný stav lidských práv v ČR
1:48:48 Jak napomoci zlepšení systému a jak se bránit zlovůli státu
1:50:00 Vize funkčního právního státu

Pavel Letko, Tomáš Krystlík - Mnichovská dohoda
Bezpečnostní expert Provinčního rekonstrukčního týmu v provincii Logar v Afghánistánu a člen komise pro přípravu Bílé knihy o obraně, Libor Stejskal, napsal esej pro deník Referendum s názvem Mnichovské trauma, kde v úvodní větě píše: Mnichovské dilema 1938 bude traumatizovat, dokud ho budeme vytrhávat z dějinného a civilizačního kontextu, stavět se do role oběti a vinu svalovat na jiné a dále se zamýšlí nad aspekty Mnichovské dohody, která má letos 75. výročí. Tento text a s ním související následná polemika se staly důvodem organizace tohoto Debatního klubu.

Například na české wikipedii se píše k Mnichovské dohodě následující výklad:
Mnichovská dohoda, označovaná také jako Mnichovská zrada či Mnichovský diktát, byla dojednána 29. září 1938 v Mnichově (ve všech jazykových verzích pak byla podepsána po půlnoci 30. září 1938). Zástupci čtyř zemí – Neville Chamberlain (Velká Británie), Édouard Daladier (Francie), Adolf Hitler (Německo) a Benito Mussolini (Itálie) – se dohodli, že Československo musí do 10. října postoupit pohraniční území obývané Němci (Sudety) Německu. Zástupci československé strany byli přítomni, ale k jednání samotnému nebyli přizváni. Mnichovská dohoda byla završením činnosti Sudetoněmecké strany Konráda Henleina a vyvrcholením snah Adolfa Hitlera rozbít demokratické Československo, což bylo jedním z jeho postupných cílů k ovládnutí Evropy. Mnichovská dohoda je příkladem politiky ústupků, appeasementu… Tolik česká wikipedie.

Hosty Debatního klubu jsou pánové Pavel Letko, křesťanský pacifista, zakladatel internetových stránek pacifismus.cz a redaktor internetového deníku e-republika a Tomáš Krystlík, česko-německéhý spisovatel a žurnalista, autor množství článků a esejí zaměřených na otázky československých dějin, česko-německých vztahů a vysídlení německého obyvatelstva ze Sudet po druhé světové válce. Společně se pokusí otevřít téma Mnichovské smlouvy. Dozvíme se tak, co vše s touto mezinárodní smlouvou souviselo, jaké měla faktické právní dopady a jak je na ní v mezinárodním kontextu nahlíženo v současnosti. Zároveň pánové otevřou i jiná témata, jako například co vše Mnichovské dohodě předcházelo a nebo zda byl prostor i pro nějaká jiná řešení.

Michal Chromec, Radek Novotný - cena vody
Voda - nepatří mezi živiny, ale je pro lidský organizmus nezbytná. Tvoří prostředí pro životní děje, je rozpouštědlem většiny živin, pomáhá regulovat tělesnou teplotu a umožňuje trávicí procesy. Díky pravidelné výměně vody můžeme z těla vyplavovat škodlivé látky. Měli bychom denně vypít 2-3 litry vhodných tekutin, při velké fyzické zátěži i více. Člověk vydrží nejdéle bez vody 7-10 dní. Komu voda patří a komu by patřit měla? Kolik peněz protéká pomyslnými trubkami a kam, respektive do kterých kapes teče obsah v podobě, někdy i značných zisků? Jaká je cena vody? To je hlavní otázka pro doktora Michala Chromce, předsedu představenstva Vodovody a kanalizace Přerov a inženýra Radka Novotného, šéfa firmy Compas Capital Consult, který se dlouhodobě touto problematikou zabývá. Více také na webu vodalidem.cz

Lenka Pavlová, Aleš Hodina - mediace
Mediace, respektive zprostředkování, je způsob vedení komunikace směřující k pokojnému řešení sporu, jehož cílem je dohoda. Mediace může být použitá v rámci sporů mezi firmami, kde může napomoci výrazné finanční úspoře v důsledku dosáhnutí mimosoudní dohody. Stejně tak ji lze aplikovat v případě rodinných sporů, kde jde nejen o majetek, ale i o vztahy rozvádějících se dospělých osob a jejich děti.

Představa použití mediace u obchodních sporů je poměrně jasná a čitelná, protože tam je vždy jedna ze stran ochotná se domluvit, což je hlavní podmínkou úspěšné mediace. U rodinných sporů je však největším problémem právě neochota ke vzájemné dohodě, způsobená exponovanými emocemi a tudíž je velkou otázkou, zda je možné v této problematické rovině najít pro mediaci nějaký prostor. Připomínáme, že mediace je určená těm, kteří se chtějí domluvit...

Pozvání do Debatního klubu přijali soukromý investor, poradce a soudní znalec Aleš Hodina, který je předsedou Mezinárodního institutu pro rodinu a dítě, šéfredaktor portálu Střídavka a dalších prorodinných webů ze skupiny rodič.eu a doktorka práv, bývalá ředitelka Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí a nyní ředitelka společnosti Evropského institutu pro smír, mediaci a rozhodčí řízení o.p.s Lenka Pavlová

Jakub Janda, Vít Jedlička - integrace s EU
Míra integrace s Evropskou unií je pro českou republiku důležité téma. V české společnosti lze jen obtížně určit, zda převládá názor ponechat si maximální suverenitu a autonomii nebo se v důsledku jednotlivých kroků stát jedním z mnoha států, které své kompetence, pravomoci a nakonec asi i suverenitu předají byrokratickému aparátu v Bruselu. Být či nebýt součástí Evropské unie je hlavní otázkou pro Jakuba Jandu, který působí jako politický komentátor a v think-tanku Evropské hodnoty a Víta Jedličku, promovaného ekonoma, absolventa politologie na CEVRO Institutu a reprezentanta strany Svobodných.

Jan Jirák, Radek Mezuláník
Člen Rady České televize, Radek Mezuláník, vedoucí katedry mediálních studií na univerzitě Jana Amose Komenského v Praze a Jan Jirák působící na katedře mediálních studií Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a v Metropolitní univerzitě Praha, jako vedoucí tamní katedry mediálních studií budou hovořit o České televizi. V debatě se pokusí definovat ideální veřejnoprávní televizi, zvolí srovnání se situací v zahraničí a sdělí svou představu konceptu řízení a kontroly. Budou se zabývat tím, co je podle nich na ČT pozitivní nebo negativní. Otevřou téma konceptů programových okruhů v poloze nových kanálů ČT art a ČT D, tak zvaný dětský kanál a s tím související problematiku financování této akce, jejíž důsledky se velmi negativně projevují na hospodaření ČT. Zmíní své názory na zpravodajství a publicistiku a otevřou i téma mše svaté za sdělovací prostředky, veřejností spíše vnímanou, jako mši za Českou televizi pořádanou v katedrále svatého Víta na Pražském hradě, kterou si generální ředitel Dvořák u katolické církve objednal a Česká televize odvysílala 5. 5. 2013 z této akce přímý přenos.

Ivan Klánský, Miroslav Brejcha
Ivan Klánský studoval na pražské konzervatoři a HAMU v Praze. Je předsedou Chopinovy společnosti a Chopinova festivalu v Mariánských lázních. Laureát mezinárodních soutěží: Bolzano (1967), Neapol (1968),Bachovaksá soutěž Lipsko (1968), Barcelona (1970), Varšava (1970). Stal se prvním Čechem v historii, který se ve Varšavě dostal do finále. (Chopinova mezinárodní klavírní soutěž se koná ve Varšavě od roku 1927 a od roku1995 se koná každých 5 let.) Miroslav Brejcha studoval hru na klavír na Konzervatoři v Plzni a na AMU v Praze. Na AMU poté absolvoval studium hry na cembalo u Z. Růžičkové. Studia ukončil v dvouletým pobytem Paříži v cembalové třídě H. Dreyfus a roční stáží na Univerzitě Mozarteum v Salzburgu u K. Gilberta. Od roku 2000 Miroslav Brejcha působí jako ředitel Konzervatoře Plzeň. Pravidelně je zván do porot klavírních soutěží.

0:53 Představení impulsové metody
4:34 Praktická ukázka, s čím metoda impulsace pracuje
7:40 Jaký je rozdíl v impulsech v pomalé a rychlé muzice, v jednoduché a složité skladbě
9:50 Pulsace hudby
13:00 Výjimky v klavírní skladbě, kde jde fráze dohromady s pulsací
15:20 Role pulsů ve vnímání délky skladby
16:50 Dobové provedení hudby
19:45 Mezigenerační rozdíl mezi interprety a posluchači klasické hudby
22:22 Jak se rychle naučit celé Smetanovo dílo
25:00 Zdokonalování nástrojů umožňuje další interpretační vývoj staré hudby

Pavel Kamas, Tomáš Krystlík
Novinář Jiří Doležal, kmenový redaktor časopisu Reflex napsal článek s názvem Brněnský taxikář převlečený za nácka, který vyšel v červnu tohoto roku. Článek byl původním impulzem k organizaci nadcházející debaty s Pavlem Kamasem, šéfem vydavatelství Guidemedia etc, které se zabývá vydáváním literatury zaměřené na období druhé světové války, jako příklad uvádíme tituly Hitlerovy projevy, Mírové dílo Adolfa Hitlera či Nezapomenutelná vlast Sudetenland. Jiří Doležal k naší lítosti nabídku k účasti v debatě odmítl s tím, že děkuje za pozvání, ale nemá s panem Kamasem o čem diskutovat. Není prý státní zástupce. Z tohoto důvodu jsme požádali několik osobností, z nichž na výzvu pozitivně reagoval Tomáš Krystlík, autor knih Zamlčené dějiny, které shrnují fakta poukazující na velmi odlišné role některých význačných osobností oproti předkládaným tvrzením.

1:15 Vydavatelství Guidemedia proč vydává knihy, které vydává, zejména Hitlerovy projevy
7:10 Proč je v knize 18 projevů, proč ne víc a proč zrovna vybrané
16:58 Stažení knihy 100 dokumentů o vzniku války a dalších na Slovensku, trestní stíhání
37:20 Autorská práva na Hitlerova díla
45:17 Cílová skupina knih
49:16 Vynucení si debaty o českém školství, kde se neučí jen fakta
1:04:53 Česko-německé vyrovnání, vyhnání Sudetských Němců
1:12:50 (ne)rozdíly mezi Čechy, Iry, Němci nebo Rakušany
1:23:07 Česká justice, soudní spor kvůli knize 100 dokumentů o válce
1:32:07 Marketing nakladatelství a problém s Jiřím X. Doležalem

Tomáš Pecina, Václav Žák
Češi a sudetští Němci neumějí ke své trpké minulosti přistoupit s odstupem. Dopřávají sluchu radikálům, kteří šermují svojí „historickou pravdou" a tím jenom jitří staré rány. V pozadí je přitom cítit na české straně strach a na sudetoněmecké touhu po majetku. Autorem těchto slov je Václav Žák, šéfredaktor časopisu Listy, signatářl Charty 77, který po listopadu 1989 působil v Občanském fóru, Občanském Hnutí a byl místopředsedou České národní rady. Tomáš Pecina je jedním ze tří hlavních protagonistů Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, dosud marně žádajícího o registraci na ministerstvu vnitra České republiky z důvodu podezření z úmyslu porušování ústavy a zákonů České republiky. Pánové diskutují o vývoji česko-německých vztahů hlavně po roce 1989.

1:14 Úvod
2:28 Transformace Slovinska po 1989, porovnání s ČR
5:43 Resentiment v česko-německých vztazích po roce 1989
8:26 Vývoj vztahů s ohledem na historii
14:46 Vztah Česka k okolním zemím
27:23 Procesy, které proměňovaly Evropu
29:59 Spor o Sudety, srovnání s protektorátem
43:19 Situace kolem roku 1918
54:47 Situace po roce 1945
1:06:45 60. léta, komunismus
1:21:59 Situace po roce 1989. Odškodňování Izraele. Možné odškodnění Sudetů.
1:35:24 Koncept politické změny v roce 1989 + Znárodnění 1945-48
1:51:51 Návrat emigrantů, řešení komunistických škod
1:57:54 Problematika vztahů s Německem po roce 1990. Restituce sudetského majetku.
2:07:24 Morálka
2:09:17 Názory na prezidentské volby Karla Schwarzenberga; Jana Husa, T. G. Masaryka, válka ve Vietnamu

Tomáš Krystlík, Přemysl Janýr
Příští týden budou zrušeny Benešovy dekrety. Představme si takovou událost a v jejím světle celou následující debatu s tématy jako například Mnichov a co mu předcházelo volby v roce 1935, fenomén SdP, požadavek sudetských němců na autonomii, jaký význam má datum 21. 09. 1938, 2. republika a v ní bující antisemitismus, odklon od všeho cizího, "cikánské" koncentrační tábory, protekorát a jeho vliv na utváření povahy českého národa ve smyslu rezignace na demokracii pod heslem vše pro blaho národa, raději pod ruským komunismem než pod Němci, Třetí republika, Beneš v exilu, ústavní a politická kontinuita, poválečný odsun neslovanského obyvatelstva, proč se čeští historici odmítají zabývat německými odhady ztrát... Pozvání do debatního klubu přijali pánové Tomáš Krystlík, autor knih Zamlčené dějiny, které shrnují fakta, která poukazují na velmi odlišné role některých význačných osobností oproti předkládaným tvrzením a Přemysl Janýr, Signatář Charty 77 a člen VONSu. V roce 1979 zbaven čsl. občanství od té doby žije v Rakousku. Předseda Fóra pro česko-rakouský dialog, předseda sdružení Archivy, místopředseda sdružení Národy Podyjí.

2:34 Co by se stalo, kdyby byly zrušeny Benešovy dekrety
7:50 Mnichov a co mu předcházelo
15:16 Přístupy Němců k samostatnému národu Čechů
23:41 Pražský centralismus po roce 1918
26:00 Počátky užívání živých jazyků
29:09 Benešovy požadavky na oddělení německého etnika od českého
30:40 Moravské vyrovnání
31:31 Obraz nepřátelství mezi Čechy a Němci během první republiky
35:56 Vývoj v prvních letech Československé republiky
36:54 Školská politika
40:40 Mentalita českých Němců
41:56 Kdo jsou Sudetští Němci (správně Češi německého jazyka)
48:34 Důvody vyostření česko-něm. vztahů
56:08 Konrád Henlein největší nepřítel českého lidu
1:03:03 Původ nenávisti vůči Čechům ve 30. letech 20. století
1:03:57 Hitler a nacismus protičeská nenávist
1:05:23 Hitlerovy plány na vojenské obsazení Československa
1:07:40 Slavný Hitlerův projev z 12/9/1938
1:12:28 Před Mnichovem, Benešův „Pátý plán“
1:20:28 Mnichovská dohoda
1:24:24 Mýtus „O nás bez nás“
1:26:09 Druhá republika
1:34:49 Vztah Čechů k Cikánům
1:46:37 Počátek Protektorátu Čechy a Morava 14/3/1939
1:50:23 Budování československé armády v zahraničí
1:52:25 Londýnská exilová vláda a osobnost Edvarda Beneše
2:05:24 Role Sovětského svazu k Benešovi a exilové vládě
2:12:04 Exilová vláda
2:13:30 Příprava poválečného vyhnání Němců
2:15:34 Benešova jednání se Stalinem
2:18:07 Benešova jednání s ÚV KSČ
2:19:32 Zahraniční odboj
2:24:32 Atentát na Heydricha
2:26:51 Slovenské a Pražské národní povstání
2:29:25 Převzetí moci Košickou vládou
2:32:10 Poválečné odstavení odboje
2:33:28 Poválečná republika
2:36:21 Lež o zradě československých Němců
2:37:34 Touha Beneše po prezidentském stolci
2:39:34 Důvody Benešovy afinity k Sovětskému svazu
2:46:14 Politické požadavky na vyhnání Němců
2:48:38 Konec demokracie a závislost na Sovětském svazu
2:49:42 Důvody vítězství komunistů v roce 1948
2:51:06 Odsun Němců 1945-1947
3:01:00 Brněnský pochod smrti
3:05:19 Zákaz divokého odsunu v americké zóně
3:09:23 Proč jiné země nevyháněly své Němce?
3:13:13 Dobová kritika odsunů
3:18:06 Maďarské vyrovnání s odsunem Němců
3:21:05 Český proces vyrovnání od 90. let 20. století
3:27:41 Proč se diskutéři věnují právě česko-německé otázce
3:38:08 Historie je prostě široká

Kristina Kasíková, Martin Kasík
Kristina Kasíková je vyhledávanou hráčkou a zároveň pedagožkou Ježkovy konzervatoře v Praze. Studovala na konzervatoři v Ostravě a na AMU v Praze. Často vystupuje se svým manželem Martinem Kasíkem, který patří mezi nejosobitější reprezentanty českého interpretačního umění. Vítězství v mezinárodních soutěžích Pražské jaro, Young concert atrist New York mu otevřelo dveře prestižních koncertních sálů. Spolupracuje s předními světovými orchestry a dirigenty, s Českou filharmonií a FOK podnikl turné po Japonsku a USA. V roce 2008 byl zvolen prezidentem Chopinova festivalu v Mariánských Lázních. Společně se pokusí nahlédnout na téma tajemství tónů.

1:21 Čím hudba působí na člověka
4:00 Prvek symetrie v hudbě a jeho porušení
6:55 Tonální vztahy a tón
9:30 Porušení fyzikálních pout hudby ve 20. století
14:17 Tón: stavební prvek hudby
24:00 Hudba a tvoření významů, emoce
30:52 Ukázka působení hudby
39:29 Vyváženost prvků v hudbě a vzájemné vztahy
48:50 Struktura skladby
56:03 Nehudební prvky, které vyvolávají dojem
1:05:55 Napětí v tónech
1:11:08 Role interpreta

Antonín Baudyš ml., Michal Semin
Série článků v kontrarevolučním magazínu Protiproud Petra Hájka věnovaná tématu meditace vedla k pozvání dvou osobností majících na věc velmi osobní názor. Prvním je Michal Semín, je český katolický publicista, politik a aktivista. Je zakladatelem a ředitelem Institutu svatého Josefa a sdružení Akce D.O.S.T. . V letech 1991-2003 byl ředitelem Občanského institutu. Je předním českým zastáncem domácího a katolického vzdělávání. Je ženatý a má devět dětí. Je zastáncem konzervativního křesťanského proudu, jenž s meditačními technikami východních filosofií či náboženství ostře nesouhlasí a před jejich praktikováním naléhavě varuje. Druhým účastníkem debaty je Antonín Baudyš mladší, který sám sebe představuje takto. Podle vystudovaní filozof. Dříve řeholník, pak chvíli učitel němčiny. Posledních deset let astrolog. Učí se, co je to rodina. Kouká, co dělat se životem, aby jednou na něj mohl vzpomínat, jako na něco, co stálo za to.

Jan Korál, Jiří Voráček
New World Order Opposition se definuje jako organizace sdružující lidi s myslí otevřenou a nezotročenou. Lidi, kterým není lhostejné co se kolem nich děje, kteří se chtějí zapojit do pomoci naší společnosti, do pomoci všem lidem na celém světě. Představil této organizace Jan Korál přijal pozvání do Debatního klubu společně se scientologem Jiřím Voráčkem, který je propagátorem systému založeného na myšlenkách Američana L. R. Hubbarda. Jakou nauku mají scientologové o nesmrtelné povaze ducha, víru ve vyšší moc a církevní ceremonie? Co má člověk získat studiem scientologie? Vlastní nesmrtelnost a přetnout koloběh zrození a smrti? Jaké používá scientologie dianetické techniky a co tím sleduje?

Jan Mládek, Karel Havlíček
Jan Mládek, který byl před listopadem 1989 členem KSČ a od roku 1995 je členem České strany sociálně demokratické, je předsedou FONTES RERUM, družstva pro ekonomická, politická a sociální studia. Zastává post stínového ministra financí ČSSD. Druhým hostem je Karel Havlíček, generální ředitel Sindat group a předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky. Jan Mládek po výroku o "živnostnících parazitech" na sjezdu ČSSD nyní s úsměvem přiznává, že dostal od poradců seznam "30 zakázaných slov, která by politik neměl říkat" a učí se je. V naší debatě pánové dostali prostor nikoli k rozebírání nevhodných slov, ale k zaujetí postoje podpořeného argumentací, jaká je aktuální ekonomická situace České republiky, proč tomu tak je, jakou vidí prognózu do budoucnosti a jak si představují řešení zásadních problémů, v podobě přicházející a prohlubující se recese nejen u nás, ale i v celé Evropské unii.

Vojtěch Razima, Jiří Trnka
Obecně prospěšná organizace Acta non verba před nedávnem uvedla krátký film o pěstování řepky olejky a o následné produkci biopaliv z ní. Film se jmenuje Žlutá nemoc a povinnému přimíchávání biopaliv do nafty a benzínu rozhodně nefandí. Film poukazuje zejména na to, že biopaliva vedou k emisím více skleníkových plynů než tradiční pohonné směsi a jsou jen drahým plýtváním. Film také tvrdí, že v důsledku pěstování řepky olejky ve velkém umírá v České republice každé jaro tisíce srnek. Řepka je pro ně prvním zelenou potravou, ale je pro ně jedovatá. Zejména poslední tvrzení vyvolalo odmítavou reakci zastánců biopaliv, kteří přišli s názorem, že smrt srčí zvěře není problémem zemědělců, ale myslivců a ti by měli zvěři zabránit ve vstupu na soukromá pole s řepkou. Ředitel Acta non verba Vojtěch Razima vyzval zastánce biopaliv k veřejné debatě na toto téma. Pozvání za občanské sdružení „Biopaliva frčí" přijal její ředitel Jiří Trnka, který tvrdí, že maximálně respektuje a podporuje svobodnou volbu a je podle něj opravdu na každém, jestli vůbec a jak si svou vlastní nádrž namíchá.

Martin Víta, Vít Janeček
Vládne dnes v České republice grantokracie nebo efektivní financování? Iniciativa Stop grantokracii vyzdvihuje několik témat vztah obdarovaného a dárce, význam drobného dárcoství a samotné nebezpečí grantokracie, kde definuje rozsah problému konstatováním, že je zarážející kolik lidí předpokládá neschopnost přežití kvalitní kultury bez dotací. Hlavními cíly iniciativy je vyjadřování podpory těm, kteří se rozhodnou uskutečňovat kvalitní kulturní projekty bez podpory z veřejných zdrojů. Přimět příjemce grantové podpory, aby uvažovali o zodpovědnosti vůči těm, kteří se na veřejné prostředky skládají. Apelovat na veřejné instituce, aby v maximální míře usnadnily realizaci záměrů, které nejsou dotovány z veřejných zdrojů.

Vít Jedlička, Jan Šinágl
Jan Šinágl, antikomunistický aktivista a publicista, který se ze švýcarské emigrace podle svých slov vrátil do ČR s úmyslem pomáhat obnovovat demokracii a lidská práva bude o debatovat o pojmu "totalita" s Vítem Jedličkou, promovaným ekonomem, absolventem politologie na CEVRO Institutu a reprezentantem strany Svobodných. Samotný termín "totalita" lze vyložit, jako politický systém vládnoucí neomezenou a nekontrolovanou mocí. Jak nahlížejí na totalitu naši hosté s ohledem na historii českého státu, během jehož relativně krátké existence se vystřídalo během sto let více jak šest politických respektive oficiálně pět politických systémů, z nichž některé byly prokazatelně totalitní a dnes lze říci, že všechny mají dodnes v srdcích a myslích českých občanů své nesmazatelné místo?

Ilan Pappé, Mojmír Kallus
o Izraeli s českým komentářem
Profesor Ilan Pappé přednáší historii a politické vědy na University of Exeter ve Velké Británii a současně pracuje jako ředitel European Center for the Palestinian Studies. Jeho debatním kolegou je Mojmir Kallus, prezident International Christian Embassy of Jerusalem sídlem v Praze (ICEJ). Křesťanský přívrženec sionismu a jeho rozhodný odpůrce z hlediska práv Palestinců si mají určitě co říci. Tématem je demokracie v Izraeli. Je Izrael jedinou demokratickou zemí v moři politické nesvobody nebo naopak státem, kde je apartheid základní státoprávní doktrínou?

Milan Nakonečný, Michal Semín
Projevy krize spatřují v různých projevech stavu společnosti ať jde o vysokou politiku, kde se dotýkají kauzy Ladislava Bátory a Karla Schwarzenberga nebo funkce rodiny, jako základu státu. Pokoušejí se o pojmenování příčin současného stavu, kdy ustoupení od původních demokratických ideálů směrem k multikulturnímu liberalismu spatřují jako největší hrozbu potenciálního rozbití principů, na nichž byl budován staletý řád. Zároveň se pokoušejí pohlédnout na možný budoucí vývoj a nabídnout divákům své představy o tom co nás čeká a nemine.

Miroslav Mareš, Tomáš Pecina
Jak pracují soudní znalci a podle jakého klíče jsou schopní definovat rozlišit, co je extremismus, který by měl být postihovaný zákonem tedy trestně a co již extremismem není. Jak si má dnes občan představit svou zákonem dannou svobodu slova a projevu a co si z takové představy vyloží, že slouží k ochraně demokracie a co je používáno politiky, justicí a bezpečnostním aparátem k represi. Je naše společnost nucena být pod kuratelou hlídající míru správnosti toho co je dobré pro demokracie a co ne. Je naše společnost neschopná rozlišovat a samotná se korigovat?

Vladimír Špidla, Ladislav Jakl
Co to je důchod? Jak vznikl, komu byl původně určen? Tyto a další otázky divákům vytvoří historickou i sociologickou exkurzi umožňující lépe přistoupit k hlavnímu bodu debaty, kterým byla důchodová reforma, její smysl a účel. Pilíře, na nichž důchodová reforma stojí, jsou podle pánů Špidli a Jakla postavené na pevných nebo hliněných nohách? Mají lidé do druhého pilíře investovat nebo si vše mají raději důkladně promyslet s ohledem na skutečnost, že ze smlouvy nelze nijak odstoupit?

Boris Cvek, Ondřej Dostál
Nových léků, které by mohly pomoci pacientkám například s těžkým onemocním rakoviny prsu mnoho není. Boris Cvek a Ondřej Dostál spolu nahlížejí na možnosti protinádorové terapie. Je či není například levný lék antabus vhodný jako protinádorové léčivo? Jaké jsou mechanismy účinku a klinické testy?

Nová ústava v ČR
Pavel Kohout, autor knihy Úsvit, ve které se pokouší zformulovat novou ústavu České republiky, debatuje s Hanou Marvanovou. Proč ekonom a publicista Pavel Kohout zvolil tuto formu aktivismu a nabídl veřejnosti svou vizi ústavy? To je současná ústava natolik špatná a nepoužitelná, že je potřeba ji opustit a vytvářet novou?

Daniel Solis, Radek Velička
Radek Velička a Daniel Solis bez politické korektnosti otevřou témata vztahující se k práci nezávislých publicistů a jejich pohledu na mainstreamová média. Komu patří, pro koho pracují a jaké metody používají tisk, rozhlas a televize. Lze nějak získávat pravdivé informace a co to vlastně je, v dnešním světě ta pravdivá informace.

Jan Hrnčíř, Michal Ruman
Stále se měnící pohled na konopí, jako na rostlinu jednou užitečnou, pak zase škodlivou a nakonec zase užitečnou, přivedl do Debatního klubu osobnosti, které mají s tématem bohaté praktické zkušenosti. Jan Hrnčíř byl producentem filmu Rok konopí a Michal Ruman je žurnalista a lektor ekologické výchovy.

Vít Bárta, Radim Jančura
Vít Bárta a Radim Jančura se společně pokusili nahlédnout na problematiku dopravy v České republice. Nahlíželi na možná řešení silniční a dálniční infrastruktury a poskytli například svůj pohled na financování Českých drah, ČD Cargo. Pokusili se sdělit, kdo je dnes označitelný za viníka špatného stavu českých silnic a železnic a zda vidí nějaké řešení v blízké budoucnosti.

Karel Janeček, Pavel Uhl
Karel Janeček chce změnit volební systém. Pavel Uhl se ptá, zda je Jj Janečkova koncepce reálná. Má nějaké nedostatky? Jak si Karel Janeček představuje průběh prosazení nového volebního systému a v čem vidí možná úskalí Pavel Uhl?

Zdeněk Kratochvíl, František Fuka
Zdeněk Kratochvíl, filozof, zaměřený na dějiny filosofie a na filosofii vědy debatuje na téma film a počítačové hry, jako obraz světa s filmovým recenzentem a tvůrcem počítačových her Františkem Fukou. Jsou filmy pro společnost něčím přínosné? Nebo byla společnost antického Říma stejná jako ta dnešní? Co je horší? Hrát vyvražďovací hru nebo být divákem drsného filmu, či sledovat zápolení gladiátorů na vlastní oči.

Ilona Švihlíková, Jiří Svoboda
ve své debatě vycházeli z textu "Proč je ČR kolonie?" autorky Švihlíkové. Kořeny problémů účastníci debaty spatřují hlavně v ekonomické rovině, ve vytvořených nadnárodních institucích majících za jediný cíl maximalizovat zisk v zemích, jako je ČR, bez ohledu na následky a v neschopnosti národních elit této skutečnosti vzdorovat.

Jan Kavan, Zora Hesová
Problematika Blízkého východu je v souvislosti s aktuálními událostmi v zorném poli médií celého Západního světa. Jan Kavan a Zora Hesová se společně pokusí předestřít svůj pohled na procesy eufeministicky nazývané v médiích jako arabské jaro. Zda se jedná o demokratizační vývoj či jde o něco jiného a jestli je Západ schopen správně chápat podstatu věci.

Květa Pohlhammer Lauterbachová, Ludvík Šulda
Ekonomka Květa Pohlhammer Lauterbachová společně s Ludvíkem Šuldou, analytikem KSČM, otevřeli témata vztahující se ke komunistickému ideálu, jeho aktuální podobě a formách jeho prosazení. Pro řadu občanů ČR je dnes KSČM stranou, kterou si spojují s obdobím před rokem 1989 a i proto se v debatě objeví otázka zda je revoluce nástroj k řešení současných problémů.

Jiří Dienstbier, Lukáš Jelínek
Prezidentský kandidát Jiří Dienstbier se v debatě s politologem Lukášem Jelínkem představí jako člověk, kterého si dosud nikdo nekoupil. Lukáše Jelínka například zajímá, jakou si Jiří Dienstbier odnesl zkušenost ze svého působení na magistrátu hlavního města Prahy, či jak je schopen nahlédnout na problematiku exekucí a zda má konkrétní představu nějakého řešení.

Antonín Baudyš, Igor Chaun
21.12.2012 konec světa opět neproběhl. Antonín Baudyš a Igor Chaun nám předestřou své názory o smyslu lidské existence. O tom, co je podle jejich osobního názoru v lidském životě důležité a jak se lze ke zvěsti o konci světa postavit.

Vít Klepárník, Jiří Kozák
Ředitel CEVRO Liberálně-konzervativní akademie Jiří Kozák s Vítem Klepárníkem, ředitelem Think tanku CESTA Centra pro sociálně-tržní ekonomiku a otevřenou demokracii debatují o přesazích think tanků do reálné politiky či státní zprávy a o jejich smyslu význam. Zda je cílem think tanků vytváření účelové síťové struktury osobností a jestli by měly být think tanky politicky orientované nebo apolitické sloužící všem bez rozdílu.

Adéla, Linda
Tento díl Debatního klubu je věnovaný ženám Adéle .... a Lindě.... Proč chtějí ženy hubnout, proč se bojí tloustnout. Co je luxus respektive, co je nouze? Jak vnímají Adéla a Linda dění okolo sebe politiku, ekonomiku, sociální témata, náboženství, válečné konflikty a co je pro ně důležité? Jaký je podle nich smysl života.

03:02 dokonalá žena, módní trendy, vnitřní vyrovnanost
07:47 deprese, poruchy příjmu potravy
11:09 kosmetické produkty
16:03 kosmetická studia, luxus, nákupy a slevy
20:11 ideál krásy
23:11 nevěra
25:43 běh času, stárnutí, strach o bližní
28:49 život bez jídla, očista
34:11 téma ekonomiky a politiky
39:34 ovlivnitelnost člověka
45:42 reflexe naší osoby u bližních
50:10 osobní cíle
55:53 smysl života

Jiří Payne, Petr Drulák
Místopředseda strany Svobodných Jiří Payne a ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Drulák si kladli otázky, zda je pro mezinárodní vztahy prioritou nějaký etický normativ morálka nebo je důležité něco jiného.Zda má být nebo je v EU solidarita v kontextu podílení se na záchraném fondu ESM. Jestli je EU přínosem pro rozvoj mezinárodních vztahů a obchod nebo jde o projekt směřující k nějaké formě diktatury?

Stanislav Štech, Ondřej Štefl
Ředitel firmy Scio společnosti, jejímž polem působnosti je zejména zjišťování a hodnocení výsledků vzdělávání Ondřej Štefl a prorektor pro rozvoj univerzity Karlovy v Praze Stanislav Štech debatují o tom, na jaké úrovni je české školství ve srovnání se zeměmi bývalého východního bloku, se zeměmi současné EU a světem. Jaké jsou očekávané trendy, tedy zda školy jednou zaniknou či nikoli a k čemu je dobré vzdělání a vzdělávání.

Ivo Vašíček, Aleš Šatánek
Bývalý místopředseda Pirátů a současný prezident Českého institutu manažerů informační bezpečnosti Ivo Vašíček a bývalý ředitel finančního a investičního odboru ministerstva zahraniční Aleš Šatánek, otevřeli témata zaměřená na problematiku bankovní hospodářské a dluhové krize, na porovnání hospodářského modelu (anglosaského v konfrontaci se sociálně tržním), na regulaci finančního sektoru, měnovou politiku, a na Piráty jako novou politickou sílu.

Karel Randák, Petr Gazdík
Bývalý ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace generál Karel Randák a předseda hnutí Starostové a nezávislí, poslanec Petr Gazdík debatují o korupci ve státní správě. Jak dlouho může trvat řešení problému s korupcí a s jejími důsledky v podobě vazeb mezi politickou a podnikatelskou sférou? Jak se má politik stavět ke korupčnímu jednání svých stranických kolegů? Jak lze vnímat jednání osobností jako je Karel Schwarzenberg, který odmítl vydat bývalou ministryni obrany Vlastu Parkanovou trestnímu stíhání ve věci nákupu vojenské techniky.

Antonín Baudyš, Daniel Solis
Zakladatel a předseda České astrologické asociace Antonín Baudyš mladší a politolog Daniel Solis se společně pokusí nahlédnout na téma konspiračních teroií. Jaké to je být konspiračním teoretikem. Mohou konspirační teorie vůbec něco ovlivnit anebo změnit? Existují příklady, kdy se potvrdila jejich platnost? Co je impulzem k vytváření konspiračních teorií?

Jiří Svoboda + Kamil Fila
Tvůrce filmů Zánik samoty Berhof či Skalpel prosím, v současnosti přednášející na Univerzitě Jana Amose Komenského, režisér Jiří Svoboda debatuje s filmovým teoretikem, recenzentem a publicistou Kamilem Filou o filmu a televizi. O tom, jaká tvorba v ČR převažuje. Zda je kritik recenzent žoldákem mainstreamu nebo nezávislou osobností a existuje-li nezávislá scéna?

Boris Cvek + Jan Paul
Renesančními schopnostmi obdařený vědec, pedagog, neúnavný politický glosátor, milovník literatury a výtvarného umění Boris Cvek debatje o výtvarném umění s členem Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků, literárním autorem a publicistou, akademickým malířem Janem Paulem na témata: Co je dnes veřejnosti prezentované jako výtvarné umění a co to vlastně je? Čím se může výtvarník uživit respektive mělo by být výtvarné umění dotované z veřejných prostředků? A jaká je identita českého výtvarného umění?
0:54 umění vymezení pojmu
4:41 prožitek a kvalita života
7:56 umění neustálé hledání a komplexnost
11:22 rychlý vývoj za posledních sto let, technologie
13:13 téma smrti, posedlost zkázou
15:20 vyčerpanost změn a dnešní nejasnost toho, co to umění je
18:41 povrchnost prožívání
20:47 umění otázka zaměstnání, povolanosti k něčemu, srovnání
23:39 uznání génia, šíře vzdělanosti a znalost souvislostí
25:53 schopnost porozumění současného člověka
27:22 téma, absence tématu v současném umění
28:11 nutnost znovu pochopit avantgardu
31:55 současnost, proč umělci dnes vlastně tvoří, jak záleží dnes lidem na jejich vnitřních prožitcích
35:26 komunikace, srozumitelnost
36:48 kritika, možnost diskutovat, kritéria
41:01 silné individuality
43:37 tvorba, média a vyhraněné osobnosti
46:20 filosofie její role, nová debata, reakce
47:21 umělec dnes shrnutí, dále původnost umění
52:41 netrpělivost dnes, potřeba času na reflexi, dozrání nových generací
55:23 financování umění z veřejných prostředků
59:52 granty a galerie bez návštěvníků
1:02:04 vznik "skleníkového efektu"
1:04:37 absence kvalitní kritické debaty
1:09:24 problém lhostejnosti, dále mylná představa neměnnosti
1:11:40 snaha oslovit, k čemu je umění, příklad
1:13:58 otázka srozumitelnosti umění, kvalita díla
1:19:12 setkávání se smrtí, vyrovnání se se silnými životními otázkami jedna z budoucích cest
1:22:39 prožitek tvorby, opravdovost, vnitřní změna
1:25:55 ekonomická situace a prosperita života umělce
1:30:30 návrat kvalita života

Vojtěch Razima, Ing. Martin Kubů
Řešit konkrétní kauzy s konkrétním výsledkem bylo hlavním důvodem k založení o.p.s Acta non verba jejíž ředitel Vojtěch Razima bude debatovat s ředitelem divize PHM, biopaliva a OZE společnosti Agrofert Holding, a. s., Ing. Martinem Kubů na téma biopaliva. Co jsou to biopaliva? Jaké jsou výhody a nevýhody biopaliv z hlediska technického a biologického, zemědělského a s ohledem na obnovitelné zdroje energie? Má být výroba biopaliv dotovaná státem?

Ludvík Hovorka + Ondřej Dostál
Kandidát do Senátu a odpůrce privatizace zdravotnictví Ludvík Hovorka v debatě s právníkem specializujícím se na oblast medicínského práva Ondřejem Dostálem. Témata debaty se vztahují k vzájemnému ovládání pojišťoven a zdravotnických zařízení. Privatizaci zdravotních pojišťoven. Odpovědnosti státu za zdravotní péči vyplývající z ústavy. Lobistickým projektům jako je například IZIP a střetu zájmů ve správních a dozorčních radách zdravotních pojišťoven a zdravotnických zřízení.
1:05 efektivní využití prostředků, veřejná kontrola a problém nedostupnosti péče
3:03 centrální model pojišťovny
5:06 vznik nerovnosti mezi zdr. zařízeními a zdr. Pojišťovnami
8:26 dominance pojišťoven
9:38 fakultní x krajské nemocnice a jejich zadlužení
12:00 připravovaný zákon o zdr. Pojišťovnách
14:04 kontrola pojišťoven ze strany voličů a přímá volba
16:50 VZP
18:11 přímé volby do orgánů zdr. pojišťoven, zastoupení pojištěnců a kontrola státu
20:47 problém slučování pojišťoven a problém ovládání jedinou osobou
25:16 otázka úřadu pro dohled nad zdr. pojiťovnami, sjednocení plateb za stejný výkon
28:35 statistické údaje
30:36 fakultní nemocnice
33:59 návrh zákona o universitních nemocnicích
37:25 veřejný dohled nad systémem a metodikou
41:49 tendence zadlužení VZP
43:55 privátní a státní péče, nadstandardní služby a standardní úhrady
46:48 problém soukromých zdr. zařízení a uzavírání smluv s VZP
50:18 spekulace
53:56 slovenský model
54:56 tlak prosadit privatizace
56:04 problém léčiv
59:59 Ústavní soud zrušení kategorizační komise, léky
1:03:05 cílené revize
1:05:56 potřeba transparentnosti
1:09:10 správní řízení a komisionální rozhodování
1:10:30 nabízení pojistných plánů a riziko
1:14:34 efektivnost zdr. Systému
1:17:16 kapitola tlaku k privatizaci
1:21:46 využívání veřejného systému
1:23:38 díry v zákonech, nedostatky ve financování
1:26:45 popis situace: reálná hrozba a její vnímání
1:27:34 problém dostupnosti péče
1:29:12 odvody a žádost o protihodnotu, napětí ve společnosti
1:32:32 regulační poplatky

Jakub Kříž + Milan Valach
Jsou církevní restituce legální, správnou a morální nápravou křivd způsobených komunistickým totalitním režimem nebo jde o loupež státního majetku s cílem budování klerikálního fašistického státu?

3:55 narovnání pokřivených vztahů
5:58 dva cíle zákona vyrovnání a odluka církve od státní podpory
7:35 referendum
11:39 protiústavní nečinnost
14:02 odlišná řešení v různých zemích
16:27 právní povinnost zmírnit křivdy
19:19 církevní restituce model špatného rozhodování ve státě
24:06 princip přijímání zákonů referendem 
27:14 hlasovná občanů v historii
29:32 výhoda přímé demokracie
31:22 shrnutí
34:24 zákon jako náprava křivd
36:29 jak vznikal majetek církve (katolické)
39:47 situace k datu 25/2/1948
43:49 srovnání majetek komunistické strany a majetek církevní
47:38 katolická církev blíže
52:44 o co jde v majetkovém vyrovnání církve
58:19 morální nárok
1:02:46 odluka církve od státu dnes
1:10:18 formulace závěru tématu morálního nároku
1:14:51 srovnání dějin kat. církve a např. 50. let v komunismu
1:21:08 návrat k roku 1948 nezpochybnitelné vlastnictví majetku církve
1:26:45 sporné názory právníků, zákon a referendum
1:29:16 1918 pozemková reforma
1:36:57 otázka finanční náhrady
1:39:20 zákon má nastolit zcela novu situaci mezi státem a církvemi
1:41:42 obnovení majetkové základny, obnovení moci
1:45:21 církve nebyly plnohodnotným subjektem vlastnického práva
1:50:53 povinnosti při hospodaření spolku nebo církve
1:55:44 zákon vytvoření nového stavu a budoucnost
2:03:06 výhled církev jako největší pozemkový vlastník a její vliv

MUDr. Roman Joch + Jan Čulík
Křesťanský univerzalismus ve vztahu k Blízkému a Střednímu východu. Kdo má či nemá právo na sebeurčení v palestinském geografickém prostoru. Blízký východ a hrozba 3. světové války respektive střet křesťanské a islámské civilizace.

Erik Best + Jan Čulík
Kde končí kritika establishmentu a začíná aktivismus? Role médií v aktuálních kauzách a smysl veřejnoprávních médií jejich budoucnost. Je Česká republika důležitá z mezinárodního hlediska?

MUDr. Roman Joch + Daniel Veselý
Jsou západní média svobodná nebo pracují pro establishment? Lidská práva střední a nižší třída versus bohatí a vlivní. ČR a Izrael - je na místě paralela mezi současným státem Izrael a První republikou? Politická idea a představa její realizace.

1:03 jednotný ideologický názor 
3:44 čtenáři voliči a patriotismus 
4:06 Rupert Murdoch 
4:49 levicově liberální establishment 
5:57 světonázor v západní společnosti
8:03 státní odpovědnost za blahobyt lidí
9:07 míra vysokého zdanění a hospodářská krize 
11:00 80. léta v Americe 
12:18 70. léta Sovětský svaz
14:35 média, britská zkušenost
14:50 média ve vlastnictví magnátů 
16:55 shrnutí média dnes a jejich svoboda
19:00 objektivní zpravodajství a fakta a vlastní politické preference
19:53 BBC blíže
21:19 BBC blízkovýchodní otázka, anglická al jazeera, problém nezávislosti, 
celosvětové problémy a hledisko obyčejných lidí
22:55 západní média, svoboda a světonázor lidí v nich pracujících
25:38 příklad otázky "práva" na život, monolitický názor a česká média
28:36 otázka otroctví
29:41 český mediální prostor, VB a Rusko
31:43 čeký novinář, zázemí a ochrana:
33:46 Rusko, lidská odcizenost
36:02 upřesnění, televize, tištěná média a internet v Rusku
37:54 ČR, lidská práva obyčejných lidí, střední a nižší třída vs. bohatí a vlivní:
39:29 poškození politických plakátů, argument o majetku a politický podtext
42:11 VB příklad obavy z terorismu
44:18 Roman Týc český výtvarník semafory, další příklady, umělec a otázka veřejného zájmu 
48:04 Roman Janoušek a Pavel Bém, destabilizace společnosti
51:25 korupční kauzy a Mostecká uhelná
52:49 zahraniční politika, obchod se zbraněmi:
54:04 řešení pákistánsko-izraelského konfliktu
55:28 příklad Severního Irska
59:04 palestinsko-izraelský konflikt, válka:
59:49 vznik státu Izrael
1:02:02 hlavní proud v izraelské společnosti, Rusové v Izraeli, přijímání imigrantů
1:04:53 arabské revoluce, skepticismus:
1:08:44 očekávání budoucí situace v Evropě
1:09:04 osobní politická idea a její realizace, osobní rozvoj, osobní bohatství člověka
1:11:31 obchodování s politickými zájmy ČR destabilizace
1:12:27 krátkodobé cíle v politice
1:13:17 univerzity ve Francii, komerční plány, rušení středoevropských studií
1:15:03 střednědobá perspektiva, studium zahraničních studentů na univerzitách, 
budoucí zastánci daného státu, kde studovali

Ing. Pavel Kohout + Ing. Jiří Šteg
Má smysl členění na levici a pravici? Společnost versus individum. Volný trh ve srovnání s korporátním kapitalismem. Je socialismus nebo neoliberalismus alternativou? Proč zdegenerovala demokracie?

Mgr. Petr Havlík + JUDr. Miroslav Tejkl
Ekonomické aspekty krize. Geopolitické aspekty krize. Mravní a morální aspekty krize. Je opravdu určujícím "motorem krize" ekonomika, nebo ideologie, která prohlašovala chamtivost a sobectví za užitečné vlastnosti? Česká specifika (jsou-li jaká). Jak z krize?

0:55 o auditu posledního dvacetiletí
1:57 problémy ČR kontra země, které nemusely procházet transformací
2:47 srovnání minulého sociálního státu se současností
4:34 problém Starého světa je kapitalismus
4:42 o bipolaritě světa v minulosti
5:14 o naivitě občanů po převratu v roce 1989
6:30 o kooperaci lidí ze zahraničí a u nás ve smyslu tunelování
7:06 osobní zkušenost P.H. z "revolučních" let
7:40 o české cestě
9:50 o víře v budoucnost současného uspořádání
10:58 o Japonsku
12:49 o potřebě nápravy
14:10 o Řecku a pohledu na srovnání společenských vrstev
15:45 Kapitalismus Marx nepovažoval za něco špatného
16:57 kdo má v rukách správu země
17:42 o USA
20:01 o krizi aktuálního amerického modelu
21:16 jak fungují USA
21:57 o restartu systému v podobě vlastenectví
22:48 o bezpečnostních cvičeních v Anglii
24:18 o dotacích pro golfová hřiště v ČR
24:45 kdo zachrání věc demokracie
25:55 o závislostech České republiky
27:56 co vše nepodporuje ČR
28:32 návrh P.H. k čemu by bylo vhodné se vrátit
29:07 k čemu se hlásí P.H.
31:20 co můžeme dělat podle P.H.
33:38 co můžeme dělat podle M.T.
34:06 role a postavení státu

Vladimír Špidla + Vít Jedlička
Spolupráce lidovců a socialistů na půdě EU-parlamentu, nacionální a internacionální socialismus, zelená politika sociální demokracie a její vliv na prosperitu a životní prostředí, nový světový řád a plán socialistů na světovou nadvládu.
1:09 nový světový řád
2:00 co je koncepce nového světového řádu
2:47 regulování globální kapitalistů
3:58 Tobinova daň
4:20 bude Tobinova daň fungovat pouze globálně?
5:28 o tezi V. Klause o odebrání demokracie z národní úrovně
6:14 demokracie nemusí stát na národním státu
7:08 o integraci v EU
8:16 o hodnotě hlasu českého voliče v rámcu EU
9:24 o možnostech vyhlášení referenda v EU
9:55 EU je lidský výrobek
10:30 sociální demokracie a nacionální socialismus
11:34 o nekorektnosti nastoleného tématu (sd sn)
12:33 otázky pravice, levice, fašizmus...
13:39 proč má koncept "NSŘ" podporu EU
14:36 o zastoupení zájmů ČR v EU
15:28 V.Špidla byli jsme vřždy socialisti internacionalisti...
16:25 o posledním soudu, konci světa a světové vládě
17:47 koncept společné obrany EU
19:43 koncept obrany v rámci NATO
20:25 zdovodnění V. Š. proč byl proti americkému radaru
20:52 o boji s chudobou třetího světa, o podpoře biopaliv...
22:06 EU je největším donorem rozvojové pomoci
22:50 vtip o dotovaných kravách
23:09 o celní politice EU
24:10 o jednotné měně "NSŘ"
25:11 obhajoba jednotné měny
26:24 jak se bohatne na spekulaci
29:05 o aplikaci EURa na celý kontinent
30:10 ESM a Lisabonská smlouva
34:16 referendum ve Francii a chování politického establihshmentu
34:51 o politické třídě, jejím mandátu a postojích k referendu
36:05 Trilaterární komise a klub Bilderberg
36:34 o globálním oteplování
39:06 ČSSD podporuje biopaliva
43:22 o prohlasování ČSSD politiky solárních panelů

Květa Lauterbachová + Vít Jedlička
Obecně prospěšná ekonomika jako varianta ke kapitalismu a socialismu, vztah práce, mezd, rodiny. Současná finanční situace, globální trhy, respektive centralizace a decentralizace ekonomiky v rámci efektivní ekonomiky.
1:10 o setkání na foru alternativ a politickém vymezení se
3:40 poprvé v historii může člověk vyhubit sám sebe
5:08 je globální oteplování podfuk?
6:42 nadspotřeba konzum
8:41 ekologie poškozuje trh?
11:11 jaké podmínky budou mladí lidé dnes prosazovat, tak budou v budoucnu žít
13:57 co je to liberalismus
15:03 je liberalismus živý a aktuální koncept?
16:11 obhajoba liberalismu
17:33 rakouský model zásahů státu do ekonomiky ve srovnání s "reálným" socialismem
18:15 definice ekonomiky
18:34 srovnání situace v ČR s Rakouskem společenství
20:13 o veřejných statcích
22:32 jak se tvoří cena a o svobodě trhu
24:25 stát a nadnárodní kapitál
25:33 o národní bance
26:35 o poměru vydaných emisí peněz a úspor
27:20 definice politky strany Svobodných
28:01 žijeme v socialismu nebo v jiném politickém a ekonomickém systému?
29:43 systém založený na chamtivosti
30:17 o úroku
35:09 svoboda užití měny v transakci
37:04 o nutnosti přestavby celého finančního systému
41:39 o lokálních a regionálních měnách
43:41 Svobodný trh potřebuje důvěru
44:26 největší podvodník je centrální banka
45:46 přístup Svobodných k problematice zasahování státu do trhu
46:56 jaká mají být pravidla a kdo je má nastavit
49:41 o základní zabezpeční člověka
51:02 o solidaritě
54:34 vymezeni se vůči tématu solidarity
55:29 první krok Svobodných v politickém programu
56:05 jak se vyvýjí ekonomika
56:44 můžeme nebo nemůžeme stále růst?
57:07 neomezený zdroj je lidská mysl
57:30 co nás nakrmí?
57:42 o spotřebe energií
59:47 za jakých podmínek může fungovat ekologie
1:01:33 máme potraviny vyrábět nebo dovážet?
1:02:17 podnikatelská etika
1:03:23 téma globalizace
1:04:14 globalizace a rozvový svět
1:05:24 outsorcing
1:07:00 v čem si západ pomáhá, když přemístí výroby navýchod
1:07:12 odpovědnost podnikatale laisezz faire
1:08:52 o nezaměstnanosti
1:10:42 kde se daří nejlépe kapitalismu
1:11:25 nový světový řád
1:13:07 jaká je agenda nového světové řádu
1:14:11 jaké mají být cesty k nového hospodářskému řádu
1:15:23 co budu dělat, když se budu chovat racionálně? Nebudu mít děti.
1:18:53 stát přispává k rozkladu rodiny
1:19:48 jaká je ta správná hospodářská politika?
1:21:05 hodnocení debaty K.L.
1:21:24 hodnocení debaty V.J.