Jak peníze způsobují ekonomické krize?
Dobré odpoledne, dámy a pánové. Jsem politickou ředitelkou u Rona Paula, předsedajícího Podvýboru pro domácí měnovou politiku. Jménem poslance a jeho kanceláře vám děkuji za váš příchod na závěrečnou lekci v odpolední sérii o základních principech peněz.

Dnešní téma zní: Jak peníze způsobují ekonomické krize? Je to kombinace toho, k čemu vedly jiné lekce. První lekce zněla: Co jsou peníze? A druhá: Co jsou peníze podle ústavy? V první lekci doktor Salerno pěkně vyložil, co jsou peníze - jsou komoditou. Je to trhem vybraná komodita, která slouží jako peníze. Co trh vyžaduje po penězích? Chce, aby byly rozeznatelné - aby to bylo to samé, s čím bude obchodovat v budoucnu. Musí být dělitelné, kvůli koupi drahých nebo levných věci.

Musí být přenosné, aby je bylo možné vzít s sebou. Dobytek se jako peníze moc neosvědčil, je docela obtížné přepravit ho z jednoho místa na druhé. A jedna z hlavních schopností peněz je, že mají stabilní hodnotu. Chcete udržet hodnotu, za kterou jste je směnili. To nás zavedlo k druhé lekci, kde doktor Vieira mluvil o ústavních penězích. Otcové zakladatelé chtěli, abychom si udrželi stabilní peníze. A ukázalo se, že trh jako peníze vybral zlato a stříbro, protože měly všechny ostatní vlastnosti, jako je dělitelnost, přenosnost, rozpoznatelnost a stabilní hodnotu.

Takže do ústavy zahrnuli jistá opatření pro zachování trhem vybraných peněz. Protože už měli zkušenost z revoluční války a pak z článků pod Konfederací s hroznými experimenty s papírovými penězi, které si neudrží hodnotu, neboť je můžete natiskonout dle libosti. Doktor Vieira nás provedl asi 200 nebo více lety historie a ukázal, jak se postupně stabilní hodnota peněz legálně narušovala. A dovedl nás do bodu, kde jsem dnes, kdy se můžeme bavit o tom, co se děje, když peníze ztrácejí hodnotu.

Je špatné, že peníze časem ztrácejí hodnotu, tak také to, že mohou způsobovat konjunktury a krachy v ekonomice. Způsobují ekonomické krize. To nás přivádí k dnešní otázce: Jak peníze způsobují ekonomické krize? Proto jsem ráda, že tu máme Petera Schiffa, aby tuto otázku zodpověděl. Je generálním ředitelem a prezidentem společnosti Euro Pacific Capital, finančním analitikem a spisovatelem. To nejdůležitější, alespoň pro mě - byl jedním z mála finančních analitiků, kteří předpověděli kolaps realitní bubliny.

Všichni ostatní říkali, ceny domů jdou nahoru, půdou nahoru, nikdy historicky neklesnou. A on řekl: "Zhroutí se to, protože to není udržitelné." Protože zná důvod toho, proč peníze způsobují tyhle bubliny v ekonomice. A věděl, že se to zhroutí. Analitici na scéně se mu vysmívali do obličeje. A když se ukázalo, že měl pravdu, tak nám zbyly střípky z mozaiky. Pořád ale nevíme, jak krize začala, takže naše politické recepty jsou trochu mimo mísu ve vypořádávání se s následky.

Proto jsem ráda, že můžu přivítat, doufám, že se ke mě přidáte, Petera Schiffa. Díky všem, že jste přišli. Doufám, že většina tu není kvůli bezplatným zákuskům. Ale dřív, než budu mluvit trochu o penězích, vypnu si telefon. Pro případ, že by se mi někdo rozhodl zavolat. Dám to na tiché vyzvánění. V každém případě myslím, že každý může udělat totéž. Jedna z rolí pěněz je, na to jste narazila, že musí představovat stabilní hodnotu. A důvod, proč je to tak důležité je, že to usnadňuje spoření.

Nebudete spořit peníze, když očekáváte, že jejich hodnota časem eroduje. Takže potřebujete něco, co má stálou hodnotu. A důvod, proč jsou úspory tak důležité v tržní ekonomice, je narozdíl od všeobecného přesvědčení, že z utrácení ekonomika neroste. Lidi, kteří tomu věří, staví dům od střechy. Z čeho roste ekonomika, je opak utrácení, je to podspotřeba. Jsou to úspory - peníze, které neutratíme, díky nimž roste ekonomika. Protože, když je neutratíme a ušetříme je, tak jsou tyto peníze dostupné pro financování investic kapitálu, rozšiřování podniků, tvorbu pracovních míst.

Všechny věci, které budují ekonomiku připlouvají zkrze úspory. Populární refrén v davech Occupy Wall Street je, že podniky nevytvářejí pracovní místa, že zdaníme tvůrce pracovních míst. Najednou řeknou: "Ne, ne, ne tvůrci pracovních míst jsou spotřebitelé. Protože to oni utrácejí peníze." A říkají: "Kdyby tu nebyli žádní zákazníci, pak by tu nebyli ani podniky." Co ta teorie přehlíží je, kde spotřebitelé dostanou peníze. Dostanou je za svou práci. Nemůžete říct, že spotřebitelé tvoří pracovní místa, když potřebujete zaměstnání k vytvoření spotřebitelů.

Takže je to opačně. A to, co dává spotřebiteli kupní sílu, je jeho produktivita. Kdyby měl každý práci od vlády a vláda by natiskla peníze a dala je lidem, nebyla by tu poptávka, protože by tu nebyla nabídka, nebylo by co koupit, protože by nikdo nepracoval. To, co vytváří kupní sílu, je produkce. Výroba vychází z produktivity a to, co dělá pracovníky produktivní je kapitál. Jsou to nástroje a vybavení, které mají. Kdyby prostě používali jen svoje ruce, nemohli by vyrobit zdaleka tolik.

Všechen kapitál, všechna nářadí jsou zde díky úsporám. Takže úspory jsou velmi důležité. A taky pomáhají určit míru úroku. Protože úrokové sazby jsou velmi důležitou stránkou peněz. Protože úrokové sazby představují cenu. A jako všechny ceny jsou určeny nabídkou a poptávkou. Nabídka jsou všechny úspory. Poptávka jsou všichni lidi, kteří si chtějí půjčit peníze. Ať už podniky nebo vysokoškoláci nebo někdo, kdo si chce koupit auto, vláda. Každý, kdo si půjčuje peníze, soutěží o uložené úspory.

Protože každý dolar někomu půjčený, musel někdo uspořit. Někdo ho musel nespotřebovat a vložit mezi úspory, takže někdo jiný ho může utratit nebo investovat. Když máte hodně úspor, tak budou nižší úrokové sazby, protože nabídka bude větší. A co to znamená, když je tu hodně úspor? Jaké ekonomické signály to vysílá na trh? Když lidi spoří hodně peněz, znamená to, že preferují budoucí spotřebu před současnou spotřebou. Protože, když spoříte, tak jen odkládáte spotřebu. Každý dolar bude nakonec utracený.

Až na to, že ho neutratíte dneska. Chcete ho utratit zítra. A doufejme, že utratíte dolar zítra a navíc všechen úrok, který jste časem získali. Takže to vysílá signály. Pokud je tu plno úspor, pak jsou nízké úrokové sazby. A pak bude ekonomika samozřejmě reagovat, budou uskutečněny investice, založené na faktu, že spotřeba byla odložena do budoucna. A jedna z věcí, kterou lidé mohou říci o ekonomice volného trhu, je, že v ekonomice volného trhu, opět narozdíl k všeobecnému přesvědčení, ceny klesají.

Přirozená tendence na volném trhu je deflace, klesající ceny. Ceny klesaly téměř v celé historii Spojených států, až do založení Federální rezervy. Naši prarodiče vyprávěli, jak levné byly věci, když byli dětmi a jejich prarodiče nebo prarodiče prarodičů vyprávěli opačné příběhy, jak drahé věci byly, když byli dětmi a jak jsou levné teď. A politici se nám snaží namluvit: "Ne, ne inflace je dobrá věc. Peníze ztrácející na hodnotě jsou dobrá věc, protože ekonomika by se zhroutila, kdyby ceny nerostly."

Snaží se, abychom měli pocit, že padající ceny by byly katastrofou. Když je to samozřejmě naopak. Padající ceny jsou pro kapitalismus odměnou. Zhodnocují mzdy a úspory. Argument je ten, že pokud ceny klesají, nikdo nebude nic kupovat. Bude se čekat na padající ceny. To je samozřejmě absurdní. Všichni máme mobily, všichni máme notebooky, plazmové televize. Ceny za tyhle předměty padaly po celou dobu. To nezastaví lidi od jejich koupě. Ve skutečnosti povzbuzují lidi k jejich koupi.

Kdyby byly mobily tak drahé, jako když byly poprvé k dostání, nikdo v téhle místnosti by žádný něměl. Důvod, proč je kupujeme je ten, že ceny klesají, je to přesný opak. Padající ceny tvoří poptávku, ne naopak. Ale je to další důvod toho, proč lidé spoří. Pokud spoříte a vaše peníze nabydou na hodnotě, můžete koupit více věcí v budoucnu, nejen protože jste získali úrok, ale také proto, že věci zlevňovali. Peníze se staly více hodnotné. Pokud tedy máte hodně úspor, můžete mít nízké úrokové sazby.

Pokud nemáte mnoho úspor, pak musíte mít vysoké úrokové sazby. A krása toho spočívá v tomto - předpokládejme, že ne mnoho lidí spoří peníze a hodně lidí si chce půjčit peníze. Máte velmi limitovanou nabídku, máte hodně poptávky. Co se stane s cenou? Cena roste. Takže úrokové sazby rostou. Vyšší úrokové sazby odradí lidi od půjčování si, protože je to dražší. A povzbudí lidi ke spoření. Nakonec trh najde rovnováhu mezi úsporami a dluhem. A budete mít trhem stanovenou míru úroku.

Investice budou podniknuty, kapitálové projekty budou uskutečněny tak, aby mohli být adekvátně financovány. Teď přichází problém. Teď, když nemáme skutečné peníze. A vy však víte, co to je. Nyní máme fiat peníze nebo náhražku peněz. Fed může vytvořit peníze ze vzduchu. Když tvoří peníze, netvoří tím nějakou hodnotu. Jenom tisknou peníze. Tak zmenšují hodnotu peněz již existujících. Ale taky, když Fed tvoří peníze, dělá to tak, že skupuje vládní dluhopisy. A taky řídí krátkodobé úrokové sazby, cenu peněz pro banky.

Když tohle dělají, Federální rezerva může snížit úrokové sazby. To zapřičiňuje vysílání stejných signálů na trh jako, že máme více úspor. Protože úrokové sazby jsou nízké. Ale lidi nespoří peníze. Není zde žádná skutečná změna v časové preferovanosti peněz. Je to stejné. Takže to vysílá na trh klamné ekonomické signály. Výsledkem toho klamného ekonomického signálu je spousta investic, které neměly být uskutečněny. Není tam skutečná životaschopnost. Ale můžou být příčinou těchhle chybných signálů.

A já často vtipkuju o tom, když realitní bublina praskla. A jedna z věcí, kterou prezident Bush tenkrát říkal, bylo - ze všeho obviňoval Wall Street. Říkal: "Wall Street byl opilý a dělal spoustu hloupých věcí." Samozřejmě byli opilí. Ale nikdy se nezeptal proč. Kde dostali všechen alkohol. Proč byli opilí. A byli opilí, protože je opil Fed. Alan Greenspan nechal úrokové sazby velmi velmi nízko po dlouhou dobu. A jako každý, když jste opilí. Budete v opilosti dělat nějaké hloupé věci.

Nepoznáte to, až dokud následujícího rána nevystřízlivíte. To je tedy to, co způsobuje tenhle hospodářský cyklus. Lidi si myslí, že hospodářský cyklus je cosi chybného v kapitalismu. Že z jakéhosi důvodu máme konjunktury a propady. Tak to není. Konjunktury jsou způsobeny špatnými investicemi, vytvořenými jako odezva k zásahům Fedu do peněžní nabídky. Když máte Fed určující ceny úrokových sazeb, vytvářející příliš mnoho pěněz a nafukující tyhle bubliny. A jedna věc, společná pro všechny bubliny je dluh.

Mnoho z nich je financováno půjčováním si peněz. Zejména trh s realitami. To, co udělalo možným, pro lidi koupit si domy, které si nemohli dovolit, kromě Freddieho a Fannie, Federálního bytového úřadu, které ručili za hypotéky, byl fakt, že úrokové sazby byly tak nízko. Když lidé kupují v Americe domy, koupě je založená na měsíčních splátkách. A měsíční splátky byly funkcí hypotéční sazby. A zejména, pokud máte interest - only hypotéku - jediné, co platíte je úrok, tak nízké úrokové sazby je opravdu zlevní.

Když byl Fed s úrokovými sazbami na 1% a banky nabízely počáteční úrokové sazby pro hypotéky s přizpůsobitelným úrokem, založeným na dočasně nízkých úrokových sazbách, lidi to skutečně nemohli nesplatit. To byla funkce levných peněz. Místo trhem nastavených úrokových sazeb, máme centrální vládní plánovače ve Fedu vybírající úrokovou sazbu. A proč vybrali tu, která byla tak nízka? Důvodem je, že politici mají rádi konjunkturu. Mají rádi, když se lidi cítí dobře, když se voliči cítí dobře.

Protože je pravděpodbné, že znovu zvolí lidi, kteří jsou v úřadě, pokud se cítí dobře. Když si myslí, že bohatnou z bydlení, že zbohatnou bez práce, budou šťastní. Zejména, když jim hodně daníte to, co vydělávají. Když vytvoříte iluzi, že vydělávají na realitním trhu, nebudou tak naštvaní na všechny daně, které musí platit. Takže politikům se líbí prudký růst. Ve skutečnosti si každý myslí, že konjunktura je dobrá. A když najednou máte recesi, co chce kongres a prezident udělat: "Potřebujeme stimulant, nemůžeme mít tuhle recesi, musíme stimulovat ekonomiku."

Oni nechápou to, že stimulant je důvod, proč máme recesi. Stimulant zapříčinil prudký vzestup. Ale prudký vzestup je problém. Konjunktura je to, kde jsou udělány všechny omyly. Recese je to, kde jsou chyby napraveny. To je doba, kdy začíná léčba. Potřebujeme recesi. Když říkáme potřebujeme recesi, lidi říkají: "Jste bezcitní. Jste šťastní, že lidi trpí." To neznamená, že jsme za to rádi. Znamená to, že je to nezbytné. Je to jako, když se někdo přihlásí do léčebny, protože je drogově závislý a pak prochází absťákem.

Neznamená to, že léčebna je šťasná, když lidi trpí při absťáku. Vědí, že pokud se chce uzdravit, bude mít pevnou vůli, projde absťákem. Je to jen součást léčby. Kdybyste se přihlásili do léčebny a pokaždé, když byste začali mít příznaky absťáku, tak by vám dali drogy, nevyléčíte se. Mohli byste být populární léčebna, když každému dáváte drogy, ale ne z důvodu, že někoho léčíte. Co se děje, je to, že ve chvíli, kdy narkotikum levných peněz začne vyprchávat a my poznáme chyby, které jsme udělali, lidi začnou říkat: "Nevěřím jak jsem mohl koupit ten byt, jak jsem mohl koupit tu internetovou akcii."

Nevidíte to, když je to v mánii. Ale úrokové sazby nakonec rostou a jsou tu chyby. A tak, co se děje v průběhu recese, je to, že se trh snaží napravit všechny tyto nevyváženosti. Protože v průběhu konjunktury jsou zdroje rozděleny špatně. Kapitál, práce je špatně rozdělena. V bublině nemovitostí šlo příliš mnoho kapitálu na stavbu domů, přestavbu domů. Až moc lidí kupovalo všechny druhy zařízení do domů. Kupovali auta díky spotřebitelským úvěrům. Příliš mnoho lidí pracovalo v hypotečním průmyslu a finančním průmyslu.

Lidi byli zaměstnáni tam, kde neměli být. Protože celá myšlenka ekonomie je přidělení zdrojů. To zahrnuje práci, kapitál a půdu ve smyslu maximalizace výroby, maximalizace požitku z užitku těchto zdrojů, abychom měli rostoucí životní úroveň. Ale když je kapitál, práce a půda tam, kde by neměly být, musíte to napravit. A co to znamená? Co se stane, když bublina praskne? Lidé investující špatně ztratí peníze. Lidé zaměstnaní tam, kde by neměli být, ztratí zaměstnání, aby mohli mít jiné zaměstnání.

Lidé ve Washingtonu často nerozlišují zaměstnání. Myslí si, že dokud mají lidi práci, je to dobré. Když je někdo zaměstnaný kopáním příkopu a někdo jiný jeho zasypáváním, tak jediné, co zajímá Washington je, že jsou oba zaměstnaní. Ale zaměstnaní dělat co? Co musíte ukázat za námahu? Nic. Zasypali jste díru v zemi. Máte přesně to, co tu bylo, když začali. Nechceme práci, protože chceme práci. Práce není cíl. Zaměstnání jsou prostředkem. Co lidi chtějí, když mají zaměstnání, jsou věci, které si mohou koupit výplatami.

Ale věci můžete kupovat pouze, pokud jsou vyrobeny. Takže lidé musí být zaměstnáni produktivně. To je klíčové. Ve starém Sovětském svazu, než se zhroutil, jedna z věcí, kterými se vychloubali byla, že nemají nezaměstnanost. Říkali svým občanům: "Podívejte se na ty američany, mají takovou nezaměstnanost, ale nikdo v Rusku není nezaměstnaný." Jistě, každý pracoval pro vládu, každý měl práci. Ale museli čekat ve frontách 6 hodin, aby koupili chleba nebo něco. Protože nikdo nepekl chleba, každý pracoval pro vládu. A pokud nikdo nic nevyrábí, výplata nemá žádnou hodnotu. Protože jsou to jen peníze. Můžete si natisknout pěnez, kolik chcete. To není řešení. Hodně lidí teď mluví o faktu, že nemáme dostatek poptávky.

Slyšíte všechny keynesiány říkat: "Problém ekonomiky je, že Američani jsou na mizině, mají velký dluh na hypotékách, půjčky na auta, studentské půjčky. Nemají peníze, vláda musí natisknout peníze. Tak se zvýší utrácení." Ale když jste na mizině, přidání peněz nezmění okolnosti, protože samotné peníze nemají žádnou hodnotu. Jsou to jen malé kousky papíru. Jsou na mizině, protože jsou zatížení dluhem a jsou neproduktiví. Víc peněz to nezmění. Nebo když vláda řekne: "Lidi jsou na mizině, musí utrácet vláda."

Utrácet co? Když jsou lidi na mizině, vláda je na mizině. Kde vláda dostane peníze? Z Měsíce ne. Dostává je od lidí. Pokud lidé nemohou utrácet, vláda nemůže utrácet. Protože vláda je musí zdanit, aby dostala peníze. Ale jeden z problémů s měnovým systémem, který máme je, že lidi řeknou: "Nemusíme je danit, abychom dostali peníze. Můžeme je prostě vytisknout a pak je utratit." Jako by to nemělo nepříznivé důsledky - tisknutí peněz. Je to daň, jako každá jiná, až na to, že vám neseberou peníze.

Co se stane - sebere to vašim penězům kupní sílu. Takže daň nutně nevidíte, ale pociťujete. Ale když jdete do supermarketu a potraviny jsou dražší nebo na benzinku, benzin je dražší. Hodně lidí nechápe to spojení, nechápou, že je to daň. Zejména, když vláda nebo ekonom viní z vysokých cen chamtivou ropnou společnost nebo OPEC nebo přírodní katastrofu, špatné počasí nebo povodeň. Říkají: "Není to vina vlády." Pak je tu ekonom, který říká: "Podívejte, je dobré, že ceny rostou, jinak bychom totiž mohli mít deflaci.

Je to cena, kterou musíte zaplatit, abychom se vyhli deflaci. Proto musíte platit vyšší ceny." Nedají si to dohromady. To umožňuje politikům vyklouznout. Veřejnost nechápe, jak jsou všechny tyhle výhody financovány. Další příčina té velké bubliny, toho velkého problému, má co dělat s dolarem jakožto světovou rezervní měnou. Až do druhé světové války všechny země používali zlato. Všichni byli na zlatém standardu. Včetně Spojených států. A po druhé světové válce Amerika držela téměř všechno světové zlato. 80% zlata nebo víc držela vláda USA.

Odkud jsme dostali to zlato, všechno jsme ho nevytěžili. Dostali jsme ho, protože lidi používali výrobky, které jsme vyrobili. A jak jsme vyrobili všechny tyto produkty? Vyrobili jsme je, protože jsme byli nejsvobodnější zemí na světě. Měli jsme více kapitalismu a více svobody a důsledkem toho jsme byli produktivnější. A svět chtěl věci, které jsme vyrobili, avšak sami nebyli dost produktivní, aby vyráběli věci pro nás, tak nám museli dát zlato. Odtud je tedy to zlato.

A šli jsme do všech dalších zemí a v podstatě navrhli nový měnový systém. A bude to tak, že namísto toho, aby zahraniční centrální banky kryly svou měnu zlatem, kryly by je dolarem. Dolar byl však krytý zlatem. To je samozřejmě jediný důvod, který dává smysl. Kdyby nebyl dolar krytý ničím, nemohli bychom svět oblbnout k podepsání takové dohody. Ale každý věděl, že dolar byl dobrý jako zlato. A když jste měli 35 dolarů, dostali jste 1 unci zlata. To byla dohoda, kterou jsme uzavřeli se světem.

Co v ní bylo pro svět, bylo to, že pokud budou držet dolar, dostanou úrok. Když drželi zlato, měli skladovací náklady. Takže to dává smysl. Držte dolary, mějte dolarový standard, dolar je rezervní měna, je krytý zlatem. Amerika je nejbohatší země na světě, mají nejpřebytkovější obchodní bilance, jsou největším národním věřitelem, mají všechno zlato. Dobrá dohoda. Byla to skvělá dohoda pro nás, protože ve chvíli, kdy jsme získali tu výsadu, jsme ji zneužili. Protože teď najednou můžeme platit za náš dovoz tištěním peněz.

Technicky jsme měli mít zlato, aby byly kryté. To ale nezastavilo vládu. Prostě lhali, prostě napsali šeky, které nemohli ve skutečnosti proplatit. Předpokládali prostě, že to lidi nebude zajímat nebo si toho nevšimnou. Na konci 60. let 20. století, kdy jsme měli ekonomiku zbraní a másla, válku proti chudobě, Velkou společnost, šli jsme na Měsíc, Vietnam, všechno tohle. Měli jsme obrovské deficity. A někteří naši věřitelé si toho žačali všímat a uvědomili si, že není možné abychom měli dostatek zlata na pokrytí dluhopisů.

Což je to, co bankovky Federální rezervy byly. Byly to sliby zaplatit skutečné peníze. Skutečnými penězi bylo zlato, které měl Fed ve svých trezorech. Takže raději, než jednat zodpovědně, raději než devalvovat dolar a dovolit deflaci, snížit utrácení vlády a dělat správnou věc, politici udělali účelnou věc, ale téměř nemyslitelnou věc. A nezaplatili. Nixon v podstatě řekl našim věřitelům: "Slíbili jsme vám zlato za vaše bankovky Federální rezervy, teď vám nedáme nic. Můžete je držet dál, jestli chcete, ale nedostanete žádné zlato."

A v tu chvíli měl svět jít zpět na zlatý standard, ale nešel. Znehodnotili dolar docela dramaticky, dolar byl znehodnocen asi o dvě třetiny v průběhu 70. let. Na začátku 70. let jste mohli koupit 4 německé marky za dolar. Na konci jste mohli dostat 1,5. Švýcarský frank šel z asi 23 centů na 75 centů. Jenů bylo 360 za dolar, koncem dekády asi 150 za dolar. Samozřejmě je to míň teď. Ale v 70. letech to byl velký pokles. Cena ropy šla ze 3 dolarů na 30 dolarů za barel. To je, proč cena ropy vzrostla.

Nebylo to kvůli arabům. Bylo to kvůli Nixona, kvůli tomu, co udělala vláda. Byly to peníze, které jsme tiskli. Peníze ztratily hodnotu, cena ropy vůbec nevrostla. Ale z pohledu znehodnoceného dolaru šla ropa ze 3 dolarů za barel na 30 dolarů za barel. Ceny zlata vzrostly z 35 dolarů až přes 800. Jinou věcí, která se taky stala v 70. letech, bylo, že spousta žen vstoupila mezi pracovní sílu. A nebylo to z důvodu, že byly osvobozené, osvobozené byly předtím. Ale příčinou téhle inflace a všech daní, si je nemohli jejich manželé déle dovolit podporovat.

Takže musely začít pracovat. Naše životní úroveň ztrátou kupní síly dolaru dramaticky poklesla. A zmínil jsem ropu. Často používám jako příklad - dokonce jsem ho použil i při svědectví v kongresu. Když lidi řeknou: "Ceny benzínu jsou tak vysoké, platím téměř 4 dolary za gallon (3,7 l), jsou to rekordně vysoké ceny." Řeknu: "Nejsou, jsou nižší než byly v 50. letech." "Co tím myslíš, že jsou nižší?" V 50. letech jste mohli koupit gallon benzinu za čtvrťák, takže stál 25 centů.

Jesli máte Chevrolet z roku 1957 a budete se vrtat v sedadlech a najdete čtvrťák, který tam zapadl v roce 1957, pořád s ním můžete koupit gallon benzínu, dostanete taky drobné. Protože to nestojí tak hodně, stojí míň. Protože skutečné peníze si udrží svou hodnotu. Jediným důvodem proč je ropa dražší je, že za ni platíme znehodnocenými dolary. To je ten problém. O čem jsem mluvil předtím, než jsem začal mluvit o tomhle? Ztratil jsem nit. Životní úroveň. Jo, OK. Životní úroveň klesla dramaticky na konci 70. let.

Ale i když svět snížil cenu dolaru. Potom, co spadl, tak se ustálil. Ustálil se, když nastoupil Paul Volcker. Úrokové sazby vzrostly na 20%. Ronald Reagan nastoupil se slibem zredukování vlády a snížení regulací, zmenšení vládních výdajů. A to vytvořilo nějakou důvěru v dolar a zastavilo krvácení. A svět fungoval dál, dolar byl pořád rezervní měnou, i když nebyl ničím krytý. To je problém, protože myšlenkou bylo - pokud německá marka nebyla krytá zlatem, byla krytá dolarem, který byl krytý zlatem.

Ale pokud je německá marka krytá dolarem a dolar není krytý ničím, pak ani německá marka není krytá ničím. To je v podstatě, začátek tohohle obrovského pokusu, který selhal pokaždé, kdy byl vyzkoušen. Celý svět používá tenhle měnový fiat systém. Ale samozřejmě, když svět věděl, že dolar je nekrytý, bylo pro vládu mnohem snažší mít deficity. Mnohem snažší, než když museli předstírat, že je krytý zlatem. Při nejmenším, když tohle dělal Lyndon Johnson, obával se, aby to někdo nezjistil.

Jakmile jsme světu řekli: "Nedostanete nic za vaše dolary." Nebyl žádný limit na to, kolik můžeme vytisknout. Tenkrát ekonomika USA začala tu obrovskou proměnu z nějvětšího světového věřitele do největšího světového dlužníka. Z největší světového výrobce věcí vysoké kvality za nízké ceny. Všechno levné zboží bylo vyráběno v Americe. Všechno. Dokonce jsme platili největší mzdy na světě. Když něco bylo drahé, když něco bylo z dovozu, znamenalo to, že to bylo drahé.

Lidi se chlubili tím, že si mohou dovolit koupit dovoz. Když jste si koupili dovezené výrobky znamenalo to, že jste bohatí. Protože všechno dovezené bylo drahé. Všechny levné věci se vyráběly tady. A ne, protože jsme měli nízké pracovní náklady. Měli jsme nejvyšší pracovní náklady na světě. Naši dělníci byli nejproduktivnější, protože měli nejvíce kapitálu. Měli nejvíce nářadí a vybavení. Naše podniky měli nejméně regulací. Takže to byla svoboda, která nám umožnila prosperovat.

Ale všechno se změnilo a začali jsme žít z tiskárny. Pokud dolar může být vytisknut ze vzduchu a svět ho veme, můžeme si vzít všechny výrobky od našich obchodních partnerů za nic. Když číňani vyrábějí věci pro američany, potřebují půdu práci a kapitál, lidi musejí těžce pracovat v továrnách, aby vyrobili věci. Co jim za to dáme? Jen peníze, vytištěné v tiskárně. A co s tím udělají? Nic. Nemůžou je ani utratit. Vše, co můžou je, půjčit nám je zpět a koupit dluhopisy.

A co jsou dluhopisy? Jen víc dolarů. A znovu se mnoho lidí plete. Myslí si, že číňani těží z tohohle vztahu. Nezískávají vůbec. My získáváme. My dostáváme všechny věci, oni všechnu práci. K čemu je dobrá práce bez věcí. Snažíme se říct: "Dostávají práci." No a? Otroci měli práci. Jak dobrý úděl pro otroky. Tahle zaměstnání nejsou dobrá dohoda pro číňany, pokud dostaneme všechno, co vyrobí. Oni pracují - celá myšlenka vývozu není o tvorbě práce, je o odstranění zaměstnání.

Důvod proč vyvážíte, je, že chcete dovést něco jiného. Protože chcete spotřebovávat. A jak spotřebujete co nejvíc? Pokud je něco, co umíte dělat opravdu dobře, že to umíte dělat efektivněji než někdo jiný, raději než zkoušet vyrábět vše, vyrábíte jen věci, které umíte dělat nejlépe a pak kupujete věci, které umí jiní lidi dělat lépe než vy. Důvod proč vyvážet, je ten, že chcete koupit něco jiného. Nevyvážíte proto, aby jste měli práci. To je plýtvání prací. To, co se děje, když obchodujeme se zbytkem světa - posílají nám věci a my v podstatě říkáme: "Nic pro vás nemám, ale mám dluhopis, dolary, vemte si dluhopis."

Vezmou si ho, protože je to světová rezervní měna. A možná někde v podvědomí, já myslím, že si vědomě myslí, že si za to budou moci něco koupit. Ale co si koupí, co vyrábíme? Každým rokem vyrábíme měně a méně věcí, které chtějí. Věci, které chtějí číňani kupovat, jsou všechny vyrobeny v Číně. Odtamtud chceme kupovat věci my. Celá tahle věc je udržovaná. Ale teď máme celou bublinu, celou falešnou ekonomiku, založenou na američanech půjčujících si peníze, které neuspořili, kupujících si věci, které si nemohou dovolit a které nevyrobili.

Celá věc je falešná. Všechny naše ekonomické politiky jsou určeny k jejímu udržení. Nikdo nechce dovolit nápravu. Protože náprava se děje v recesi. Máme hodně problémů. Největší problém ekonomiky USA je, že úrokové sazby jsou moc nízké. Úrokové sazby musí vzrůst. Nikdy se nezotavíme. Nikdy nebudeme mít skutečný hospodářský růst. Nikdy nevytvoříme produktivní pracovní místa, dokud úrokové sazby nevzrostou. To bude velmi bolestivé, protože jsme tak moc zadlužení.

Co se stane, když vzrostou úrokové sazby? Banky zkrachují. Příště je nebudeme moci zachránit. Co se stane s bytovým trhem? Propadne se víc. Potřebuje se propadnout. To je součást nápravy. Ceny byly moc vysoké, pořád jsou moc vysoké. Co vláda? Co se stane, když vzrostou úrokové sazby? Vláda bude muset dramaticky snížit výdaje. Ve skutečnosti by mohli nedodržet závazky na dluhopisech, které už prodali. Jediný důvod, proč může vláda platit úrok z dluhu je, že sazby jsou velmi velmi nízké.

Co se stane, když sazby vzrostou? Nemůžou si déle dovolit zaplatit za dluhopisy, stejně jako řekové. Na chvíli byly v Řecku úrokové sazby rekordně nízké a řekové něměli žádné potíže. Pak úrokové sazby vzrostly a máte krizi. Stejná věc se stane tady. Jsou lidi, myslící si, že se to nikdy nestane, protože úrokové sazby nikdy nevzrostou. To je prostě nemožné. Musí vzrůst. Co je důsledkem držení úrokových sazeb uměle nízko. Pokračujeme v pokřivování naši ekonomiky. Namísto dovolení silám trhu nerovnováhu napravit, nerovnováhu zvětšujeme.

Čím víc stimulujeme ekonomiku toxinem. To stimul je, je to toxické sedativum a nakonec se jim předávkujete. Co se děje, když necháme úrokové sazby nízko? Nikdo nebude spořit. Kdo spoří peníze, které ztrácejí hodnotu. Zničíte svoje úspory. Zničíte schopnost ekonomiky tvořit kapitál, tvořit růst nebo výrobu. Vytvoříte obrovskou inflaci. Vláda může chvíli o inflaci lhát. Můžou jí ukrýt za bezvýznamná čísla indexu spotřebitelských cen, která jsou zmanipulovaná. Není to spiknutí, ale způsob jak počítají rostoucí ceny je vadný.

Je záměrně zkonstruovaný tak, aby vycházela nízká čísla. Proto jsou tam. Ale když měří ceny, neměří inflaci, měří efekt inflace. Ale v nějakém bodě bude inflace tak zřetelná a její efekt na ceny bude tak velký, že vláda nebude schopna předstírat, že neexistuje. A v tom okamžiku budou opravdu muset úrokové sazby vzrůst. A pak začnou potíže. To je, kdy banky zkrachují. A příště, až banky zkrachují, pokud Fed udělá správnou věc a zvedne sazby, nezkrachují jen banky, peníze neztratí jen věřitelé, ale peníze ztratí vkladatelé.

Pokud má vláda problém zaplatit své dluhy, jak zachrání Federální společnost pro pojištění vkladů. Kde na to veme? Takže jsou tu ohromné ztráty. Vše, co děláme, všechny naše politiky mají odložit den odplaty do dalších voleb. To je vše, o co se kongres zajímá. Jak projdeme rokem 2012 bez potíží. A nezajímá je, že politiky, které prosazují, zhoršují naše problémy. A když se podíváme na ekonomiku, lidi řekonou: "Ekonomika roste, podívejte se na HDP." Ekonomika neroste.

Utrácíme víc půjčených peněz, to není hospodářský růst. Podívejte se na dluh. V několika posledních letech, od doby, co je Obama prezidentem - podívejte se, jak dluh vyletěl. Vzrostl mnohem víc než HDP. Všechna ta spotřeba byla financovaná dluhem, to není skutečná prosperita. Je falešná. Je to, jako dívat se na půlku bilance. Díváte se na všechno jmění a ignorujete všechny závazky. Nebo jako výkaz zisku a ztráty - díváte se na příjem a nedíváte se na náklady.

Nejsme bohatší, když HDP roste, jsme chudší. Odkud ty peníze přišlii? Pujčili jsme si je. Co s nimi uděláme? Utratili jsme je za spotřebu. Neinvestovali jsme je, nemáme víc provozních zařízení, vyhodili jsme je. Vláda je utratila. Bublina, kterou jsme měli jako výsledek levných peněz, které Fed vytvořil v 90. letech, ty nafoukly bublinu na akciovém trhu. Když tahle bublina praskla, namísto umožnění trhu napravit problém, stimulovali jsme se záměrně víc a to vytvořilo bublinu v nemovitostech.

Když tahle bublina praskla, opět namísto vypořádání se s tím, přiznáním si, že božíčku opravdu jsme to po té poslední bublině podělali, udělejme správnou věc, nechme trh svému osudu. Namísto toho mít bolestivější recesi, která teď byla nezbytná, protože jsme si nevzali náš lék na poprvé, dělali stejnou chybu a teď nafukují vládní bublinu. Vládní bublina je větší než realitní bublina, je větší než bublina akciových trhů. Praskne, není více udržitelná, než předchozí bubliny.

Vidíte to na trhu dluhopisů, vidíte to na měnovém trhu. Skutečná krize přichází. Vím, že jsem mluvil - přijmu dotazy. Skutečná krize přichází. Důsledkem toho faktu, že již nemáme zdravé peníze, že všechny peníze tiskneme pro udržení obrovské nerovnováhy, je státní dluhová krize, zhroucení trhu s dluhopisy USA, zhroucení dolaru v mnoheme věčím měřítku, než to, co teď vidíme dít se v Evropě. A pokud si pamatujete, kdy bublina s nemovitostmi začala poprvé praskat a známky toho se nejprve projevily na trhu rizikových úvěrů. Všichni ti experti, každý z administrativy až po Wall Street v televizi každého uklidňovali, aby se neobávali, že to všechno bylo izolované.

"Byl to jen problém v rizikových úvěrech. Malinkatý problém. Nestarejte se o to. Trh je zdravý." Samozřejmě v době, kdy jsem říkal, že to není pravdivé. Není to problém rizikových úvěrů, je to problém hypoték. Nedříve vidíme příznaky v rizikových úvěrech, ale příznaky byly tam. Nebylo to navíc o nákaze, o šíření. Všichni už byli nemocní. Byla to jen otázka času, než se objeví příznaky. Stejná věc se děje se státními dluhy. Není to probém Itálie nebo Řecka nebo Irska. Je to dluhový problém.

A my máme větší dluh než Evropa. Jen proto, že můžeme tisknout peníze a máme světovou rezervní měnu, neznamená, že jsme imunní vůči těmto zákonům. Myslím že, teď je období v historii, kdy státní dluhy budou volány k odpovědnosti. Zrovna jako si italové nebo řekové půjčili víc peněz, než jejich občané mohou splatit, tak si americká vláda půjčila víc peněz, než mohou splatit američné. Nesplatíme tyhle dluhy zvýšením daní na 1% populace. Nemůžeme to udělat ani zvýšením daní na 99%, jako kdyby jsme z nich mohli vyždímat všechen příjem.

Bude se to muset stát skrze restrukturalizaci, bude se to muset stát skrze nedodržení závazků. Tak či onak. A jsou dva způsoby, jak se to může stát. Můžeme legitimně nedodržet závazky. Kongres bude upřímný ke svým věřitelům a řekne: "Nezaplatíme 100 centů z dolaru za tyhle dluhopisy." Bude upřímný k lidem, kteří očekávali vládní penzi nebo šek sociálního zabezpečení a řekne: " Peníze tam nejsou, nemůžeme vám zaplatit všechno, co jsme slíbili. Bude to něco na způsob přehodnocení toho, kdo jsou nejpotřebnější nebo udělání něčeho, abychom vám mohli dát méně."

Nebo budou nafukovat měnu do nekonečna. A nebudou mít cenu pouze kontinentalu, ale nebude to mít cenu ani bankovky federální rezervy. Tak či onak lidi, kteří půjčili američanům, ztratí. Střadatelé zrtatí, věřitelé ztratí. Buď nedostanou své peníze zpět nebo peníze, které dostanou, nebudou mít velkou hodnotu. Problém je, že čím déle čekáme, tím horší to bude pro každého a děláme víc škody naši vlastní ekonomice. Protože čím déle dovolíme těmto špatným investicím narůstat, tím větší bude dopad, když se zhroutí a je těžší obnovit rovnováhu.

Součástí toho by bylo vrátit se k bezpečným penězům. Vrácení se na zlatý standard. Jsem přesvědčený, že se svět vrátí na zlatý standard. Otázka je, o kolik déle to potrvá a jak vysoká cena zlata bude, když se to stane. Ale, když se vrátíme na zlatý standard, budeme mít v kongresu znovu disciplínu. Protože kongres nebude schopný utrácet peníze, pokud je nevybere od daňových poplatníků. Nebudou schopni si tisknout peníze, nebudeme schopni mít schodky obchodní bilance.

Když budeme chtít dovážet, budeme muset vyvážet. Když ne, budeme muset vyrovnat naše účty zlatem, pokud budeme těžit zlato. Tak to je to, co vrátí všechno do rovnováhy. Čím déle s tím otálíme, čím víc chyb děláme na vstupu, tím těžší to bude. A skutečná hrozba naši svobodě je, že tahle skutečná krize přichází, ekonomický pád přichází a finanční krize bude mnohem horší, než v roce 2008. Problém je, že všechny tyhle problémy jsou vinou vlády, jsou důsledkem míchání se vlády do ekonomiky.

Vytváří všechno narušování, všechny regulace, všechny dotace a tisknutí peněz. Vláda je však velmi úspěšná v obviňování kapitalismu, z problémů, které vytváří. Míchá kapitalismus se socialismem, pak způsobí potíže a řekne: "Víte kapitalismus nefunguje, potřebujeme víc vlády." A pak dostaneme víc vlády, a dostaneme víc problémů. Tohle bude tak obrovský problém, že můžeme skončit s totální vládou. A úplně změníme strukturu naši země. Takže si myslím, že je velmi důležité, mít v kongresu tolik lidí, jak je to jen možné, takových, a proto jste tu vy, kteří porozumí základním příčinám našich problémů.

Není to proto, že máme příliš mnoho svobody a příliš mnoho kapitalismu, ale naopak. Kapitalismus nefunguje, když ho vláda narušuje a zasahuje do něj, když se ho snaží řídit. Odtud pocházejí všechny problémy. Řešení budou na trhu. Nebude to víc vlády, je to méně vlády. Je to odstranění všech těch pravidel a regulací, které narušili trh a návrat zdravých peněz. A pokud to uděláme, budeme mít skutečný ekonomický růst, budeme mít skutečnou prosperitu. Mohli bychom to překousnout a zvládnout nějakou bolest.

Je to jako spolknout nějaký hořký lék. Nemusí to dobře chutnat, ale pokud to funguje, musíte to udělat. Ale popírání toho, že jste nemocní nebo jen zakrývání příznaků, zatímco jste na tom čím dál hůř, není to správné řešení, ale to je bohužel to, co děláme. V každém případě, nechte mě příjmout dotazy. Jo. Můžete mluvit trochu o vašem pohledu na nezaměstnanost, jestli se struktura naši ekonomiky a pracovní síly mění? Jo. Jo, evidentně je ekonomickou pravdou, že dostanete víc toho, co dotujete a míň toho, co zpoplatňujete.

Ale pokud platíte lidem, aby nepracovali, lidi si na to zvyknou. Dělal jsem to sám. Vzpomínám si, že jsem jedenkrát v životě pobíral dávky v nezaměstnanosti. Nehledal jsem práci, dokud jsem dávky nevypotřeboval. Měl jsem přes dvacet, žil jsem v jižní Kalifornii. Počasí bylo skvělé, líbila se mi pláž a měl jsem ji raději než práci. A když můžu dostat zaplaceno za to, že ležím na pláži - dokud jsem měl peníze na benzín a chlast, nevadilo mi to. A dnes je hodně lidí, kteří dělájí stejnou věc - není to špatné, je to lidské.

Pokud můžete pobírat dávky dva roky, to je, panečku, hodně času na pláži. Lidi zapomínají, že volno má hodnotu - lidi by raději nepracovali. Lidi spoří, aby mohli do důchodu. Teď můžete do důchodu brzy - na dávkách. Hodně lidí říká: "To je směšné, je to jen 300 dolarů týdně nebo 350 dolarů týdně." Pravda jo. Kdyby někdo nabídl nezaměstanému práci za 100 000 dolarů ročně, pravděpodobně by to vzal. Ale co, když jediná práce, kterou nabízejí je 400 dolarů týdně nebo 500 dolarů týdně - většina to nevezme.

Raději budou na dávkách. Protože je to, jako obrovská daň na získání práce. Největší mezní daňové skupině, je vystaven někdo, kdo pobírá dávky. Protože musí platit daň z toho, co vydělá, ale ztrácí i dávky v nezaměstnanosti. Takže daňová sazba je ohromná. Samozřejmě na co lidé zapomínají je, pokud dostanete práci, neponecháte si všechen příjem. Je zde hodně nákladů, které vám berňák nedovolí odečíst. Co když je nabízená práce 45 minut od vašeho domu. Co vás bude stát benzin, než se dostanete tam a zpět.

Možná musíte jíst v restauraci, možná musíte nosit oblek, možná ho musíte dát do čistírny. Možná máte děcko. Co když musíte dát dítě na hlídání, kolik to bude stát? Takže je mnohem lehčí nepracovat. A čím výnosnější to uděláme, tím víc lidí nebude pracovat. A já jsem mluvil z plno lidma, malými podnikateli, kteří mi řekli, že nemůžou najít lidi pro práci a když někoho najdou, jsou ochotni pracovat pouze, pokud jim zaplatíte pod stolem. Proč? Protože se nechtějí vzdát dávek v nezaměstnanosti.

V mojí rodině jsou právě teď lidi, kteří mi řekli - v mojí rodině - pobírající dávky. To je jejich zaměstnání. Co jsem dělal já, když jsem to musel dělat. Musel jsem jít k úřadu práce a předstírat, že hledám práci. A vzpomínám si, že jsem chodíval, protože jsem se bál, že mě vláda chytí, tak jsem šel, podával jsem nějaké životopisy. Pamatuju si, jak jsem chodil a dělal si malé poznámky. Abych přinejmenším vypadal, že hledám práci, ale žádnou jsem nechtěl. Chtěl jsem jen dávky v nezaměstnanosti.

Ale já jsem přinejmenším musel předstírat, že se dívám. Dneska to nemusíte, nemusíte se někomu dívat do očí a lhát, uděláte to on-line. Můžete být v jižní Americe a pobírat dávky. Protože tam jdou mnohem dále, pokud jdete tam dolů jako třeba na Kostariku. Peníze tam jdou mnohem dál, když ležíte tam dole. Celá ta věc je podfuk. Politici to ale milují, protože nezaměstnaní - jo rozšiřte ty dávky - protože oni volí kohokoli, kdo je rozšíří. A samozřejmě součástí toho problému je také to, proč tu přichází tolik ilegálních imigrantů.

Protože, kdo veme ty zaměstnání, když můžete mít dávky v nezaměstanosti. Neměli bychom ani mít nařízené pojištění v nezaměstnanosti. Když někdo chce pojištění v nezaměstnanosti, ať si to koupí. Kupujute pojištění auta, kupujete zdravotní pojištění, kupujete pojištění proti požáru. Pokud si chcete koupit pojištění proti ztrátě zaměstnání, jděte a kupte si ho v soukromém sektoru, bylo by tam, kdyby ho neposkytovala vláda. Přinejmenším pak, by to dávalo větší smysl, měli by jste trhem nastavené pojistné - lidi, kteří ho chtějí, ho můžou koupit.

Mělo by to odlišné podněty. Pravděpodobně by se to vyplatilo paušální částkou, pokud jste přišli o práci. Nyní lidem dáváme všechny druhy podnětů, aby nepracovali. Samozřejmě jsme schválili zákony, které dělájí pro lidi nezákonné pracovat. A nejhloupější zákon, který jsme schválili, je pravděpodobně zákon o minimální mzdě. Ale každý v kongresu to miluje, protože můžou předstírat: "To je strašné, nikdo by neměl pracovat za 5 dolarů na hodinu, tak udělejme minimální mzdu 7,50."

Co to znamená? Znamená to, že pokud nejste ceněni na 7,50, je pro vás nezákonné pracovat. A není to jen 7,50. Musíte pokrýt všechny daně ze mzdy, další poplatky, nařízení. Samozřejmě je mnoho legálních závazků, které se vztahují na zaměstnavatele. Takže zaměstnavatel musí zahrnout tuto hodnotu. Protože ve chvíli, kdy někoho najmete, existuje milion způsobů, jak můžete být pokutován nebo žalován. Když se vládě nelíbí způsob jakým najímáte lidi žalují vás. Nelíbí se jim, jak vyhazujete lidi, můžete být žalování.

Je to velmi riskantní. Vláda udělala zaměstnávání velmi riskantním. Hodně lidí udělalo racionální rozhodnutí - nezaměstnávat lidi nebo zaměstnat, co možná nejméně lidí. Nebo pokud musíte někoho zaměstnávat, zaměstnejte ho v jiné zemi, kde nemají všechny tyto závazky. Pokud bychom se zbavili zákonu o minimální mzdě a také všech těch dávek v nezaměstnanosti, mnohem více američanů by mělo práci. Podívejte se na vše, co dovážíme. Přitom máme plno nezaměstnaných. V jedné statistice - to je prostě směšné - dovážíme 90 % mořských plodů, 90%!

Jsme obklopeni oceány, máme plno jezer a máme plno nezaměstnaných. Nemyslíte, že můžou rybařit? Ale proč to nedělají? Nemusejí. Musíme se zbavit těchhle pravidel a regulací, které dělájí pro lidi nezákoným pracovat, které zdražujou zaměstnávání lidí, protože lidi zapomínají odkud zaměstnání přichází. Já jsem zaměstnal plno lidí. Proč jsem to udělal? Je to proto, že jsem lidumil a chci jen vytvářet zaměstnání? Ne, chci vydělat tolik pěněz, kolik to jde. A přišel jsem na to, že můžu vydělat víc, když zaměstnám lidi.

To je jediný důvod, proč zaměstnání existují. Protože někdo chce vydělat peníze a zaměstnávají někoho, aby vydělali peníze. Ale čím těžší to vláda dělá - čím dražší vláda dělá zaměstnávání lidí, tím míň pravděpodobné je, že to někdo udělá. Když někoho zaměstnám a prodělal bych na tom, zřejmě to neudělám. Musíte mít větší zisk, více možností. A samozřejmě, co dál potřebujete, je kapitál. Nemůžu najmout pracovníky, když nemám žádné nářadí, které jim můžu dát, když nemám žádné vybavení, které jim můžu dát.

Odkud se bere tohle? Bere se z úspor, bere se z podspotřeby. Vláda neustále říká: "Musíme zvýšit daně, musíme zvýšit daně na bohaté, protože oni nejsou těmi, kdož utrácí peníze. Když zvedeme daně jen pro bohaté, budou mít jen méně peněz na spoření." Jo, což znamená, že mají méně peněz k investování. Což znamená, že vytvoří méně zaměstnání. Máme nižší životní úroveň. Takže politici, kteří říkají: "Potřebujeme více zaměstnání." - kdyby opravdu věděli odkud se berou zaměstnání, pochopili by, že musí snížit regulace, snížit daně na lidi, kteří ta zaměstnání vytvářejí. Jo.

Jeden argument o zlatém standardu, který slýchávám pořád dokola je, že tu není dost zlata na peníze, které jsme vytiskli. Můžete to vyvrátit? Ne, za tuhle cenu není. Ceny zlata budou muset jen vzrůst. To je vše. Ale myšlenka, že na světě není dost zlata, je směšná. Je fuk, jak moc zlata tu je. Ceny se jen přizpůsobí na úroveň zlata, které existuje. Peníze musí být vzácné, to je cení. Kdyby byly hojné, kdyby tu bylo věchno zlato, které potřebujeme, nemělo by žádnou hodnotu.

Co ho dělá vzácným a cenným je to, že je ho nedostatek. A pokud se podíváte, historicky zásoba zlata roste asi o 1 až 2% ročně, tak to je. To je pěkně předvídatelné, pěkně stálé. A funguje to skvěle. Měli jsme průmyslovou revoluci na zlatém standardu. Lidi říkají, že ekonomika nemuže růst při zlatém standardu. Naše ekonomika rostla více na zlatém standardu než od doby, kdy jsme ho opustili. Když se podíváte na životní úroveň průměrného američana od let, řekněme 1800 až 1900 a porovnáte způsob, jakým průměrný američan žil na začátku a na konci toho století a pak to porovnáte se změnami od chvíle, kdy jsme na fiat standardu, byl to mnohem větší rozdíl.

Životní úroveň rostla mnohem rychleji. A představte si o kolik bohatší by společnost byla, o kolik méně bychom všichni pracovali, o kolik víc prosperity a volna bychom si všichni užívali, kdyby jsme na zlatém standardu pokračovali ve 20. století. Místo toho jsme z něj odešli a obětovali mnoho hospodářského růstu v tomto procesu. Jo. Pokud operujete s předpokladem, že ve Washingtonu budou pokračovat tak jako doposud, místo dělání správných věcí a bránit pokroku.

Jak vidíte nadcházející události, očividně větší finanční krizí, ale jak nás to ovlivní ve světě, kde máte Bena Bernankeho, členy kongresu, odhodlané dělat, co je v jejich silách, aby vše pokračovalo? Nakonec se to musí stát, už jen proto, že čísla jsou tak velká. Máme stejně jako lidi kupující domy za počáteční nízké úrokové sazby na rizikové hypotéky, problém byl, že počáteční úroková sazba skončila a nemohli si dovolit vyšší platby. Jsme na tom stejně. Myslím, že asi 40% národního dluhu má splatnost příští rok.

Je to hodně peněz. Je to tak 6 bilionů dolarů, zhruba přesně taková částka, ale je to 2 - 3krát víc, než vláda vybírá na daních. Jak to můžeme splatit? Nemůžeme. Myšlenka je, že nemusíme, protože si půjčíme peníze. To je stejný nápad, jako měl Bernie Madoff. A chvíli to Berniemu fungovalo, ale nefungovalo to navždy. Nebudeme schopni ten dluh neustále převalovat. Ne při skoro nulovém úroku. Nakonec naši věřitelé budou chtít dostat zaplaceno a my nemůžeme platit.

Nebudeme mít krizi, pokud k ní nebudeme přinuceni. Neuděláme správnou věc, dokud tu nebude krize. Nepředejdeme tomu. Měli jsme falešnou krizi, když jsme měli krizi zvýšení dluhového stropu. Když jsme odmítali zvýšit dluhový strop. Skutečná krize bude, když věřitelé nezvednou strop půjček. A ve skutečnosti jsme přiznali našim věřitelům, v jakých jsou problémech, protože jsme řekli "Pokud nezvedneme dluhový strop, nezaplatíme." To jsme jim řekli. Řekli jsme jim, že vedeme Ponziho schéma.

Neřekli jsme, že když zvýšíme dluhový strop, zvýšíme daně tak, že můžeme zaplatit dluh nebo seškrtáme utrácení na sociálním zabezpečení nebo v armádě, takže můžeme ctít naše příkázání. Řekli jsme, pokud nezvýšíme dluhový strop, nemůžeme si půčit víc pěněz, nezaplatíme lidem, od kterých jsme si půjčili. Řekli jsme našim věřitelům, co je čeká. Takže už to vědí, v určité chvíli už nebudou tenhle dluh kupovat. Číňani se vzpamatují a přestanou to kupovat. Lidi si myslí, že číňani budou směňovat dobré peníze za špatné do neurčita.

Mají 2 biliony v dluhopisech a ty si nemůžou dovolit ztratit, tak budou kupovat dál. Pěkně brzo nebudou uvažovat nad 2 biliony, které mají, ale nad 5 nebo 10 biliony, které koupí, pokud nepřestanou. Můžou stejně tak ztratit peníze za 2 biliony, jako peníze za 10. Takže se v nějaké chvíli proberou a jejich ekonomika bude bujet ve chvíli, kdy s tím skončí. Největší ironií je - američtí politici obviňjí Čínu z manipulování naši měny. Ale patroni té politiky nejsou číňani, ale američani.

My kupujeme levné věci. Máme všechny věci, kvůli nimž se číňani obětují. Kdyby jüan posílil, kupovali by všechny věci číňani, ne my. Měli by plody své práce, jen místo práce a nás získávajících plody. Dlouhodobě nám číňani nedělají laskavost, protože nám pomáhají podkopávat naši ekonomiku. Krátkodobě máme vyšší životní úroveň, protože je financována na úkor lidí v Číně pracujících v továrnách, nezískávajících plný užitek z toho, co vyrobí. Ale až krize přijde, nemůžem si půjčit víc, Federální rezerva musí tisknout, musí dělat kvantitativní uvolňování 3 nebo 4, jakkoli to nazvou, možná to nenazvou nijak a jen to udělají.

A pak ceny skutečně začínají mnohem rychleji růst. Vím, že ceny rostou. Za jídlo za energii. Právě jsem dostal zdravotní pojistné za minulý rok a můj počáteční nárust byl 19%. Musel jsem se porozhlédnout abych to srazil na 12%, ale je to za stejné krytí za rok. Ale je to školné na universitách, které roste. Ceny rostou. Jediné místo, kde nerostou, je v indexu spotřebytelských cen. Přál bych si ho koupit, ale bohužel musím kupovat skutečné věci a ty více zdražují.

V určité chvíli však budou zdražovat mnohem více a vláda nebude schopna déle předstírat, že to tak není a dolar se zhroutí. Teď nám Evropa dočasně kupuje čas, ale bude to velmi drahý čas. Protože nám to umožňuje hlubší a hlubší zadlužování. A kde ten dluh jde? Jde na financování více vlády. Vládní bublina je horší než bublina s nemovitostmi, je horší než internetová bublina. V internetové bublině jsme měli nejmíň pár společností, které měli hodnotu. V bublině nemovitostí jsme měli nejmíň domy, utratili jsme za ně příliš mnoho peněz, ale jsou tady.

Je šílené, že lidi jako Alan Greenspan usilují o jejich spálení. Chce je zničit, takže z bubliny nemovitostí nebude žádný užitek. Tak aspoň máme domy. Co máme z vládní bubliny? Víc úředníků, větší spotřebu, větší útraty. Takže je to největší bublina ze všech a praskne. A otázka zní, co se stane, až se dolar opravdu začne hroutit a ceny se začnou vymykat kontrole. Co uděláme? Uděláme to, co udělal Nixon, spustíme mzdovou a cenovou regulaci? Nebudeme pravděpodobně potřebovat mzdovou regulaci, protože mzdy pravděpodbně neporostou.

To je jedna cena, která pravděpodobně nevroste. Ale všechno ostatní zdraží, což bude zejména problematické. Hodně ekonomů nesprávně předpokládá, že nemůžete mít inflaci bez rostoucích mezd. Jistě, že můžete. Je to jen mnohem bolestivější, když mzdy nerostou. Cena zaměstnávání roste. Možná ne mzdy, ale jiné náklady spojené se zaměstnáváním. Ale pracující lidi nevytvářejí inflaci, pracující lidé ve skutečnosti pomáhají snižovat ceny. Jsou to ti nepracující, kteří pomáhají cenám růst, protože ceny nejsou jen funkcí poptávky, ale také nabídky.

A pracující lidé vytvářejí nabídku. Když nepracují, máte méně nabídky. A co se také děje, když se dolar hroutí - nabídka zboží v americe klesá, protože si nemůžem dovolit dovážet. Navíc méně vyvážíme, takže co se děje je, že se snižuje kapacita. Nyní to vidíte u aerolinek. Aerolinky zvyšují ceny, i když méně lidí létá. Jak to dělají? Protože snižují kapacitu. A budou ji muset snížit mnohem více a ceny letenek v následujících málo letech zdraží dramaticky, i když bude létat méně lidí.

Méně lidí bude létat, ale budou platit mnohem více. To stejné se stane - začínáme vyvážet více rafinovaného benzínu, víc a víc, to se stane. I když američané budou používat benzín méně, budou platit více, za benzín, který používají, protože nabídka bude nižší. Protože hodně benzínu, který zde byl, bude plnit auta v Číně. Bude to ještě více dramtické, když čínský jüan posílí. Až číňani nechají svou měnu posílit, v Číně půjde všechno na odbyt, takže číňani koupí všeho více.

Odkud všechny ty věci dostanou? Jsou to věci, které jsme kupovali, ale už si je nemůžeme více dovolit, protože pokud ceny pro číňany klesnou, pro američany vzrostou. Takže celý tenhle kolaps se blíží a jestli s tím chceme něco udělat, musíme poznat, co je toho příčinou. Potom se musíme začít vypořádávat se skutečnými příčinami problému, což je velká vláda, všehny ty regulace, všechny ty daně, všechno to utrácení. Nemůžem se bavit jen o snížení daní, budeme snižovat výdaje. To je daň.

Cena vlády se měří tím, co utratí, ne tím, co vybere na daních. Protože všechny vládní výdaje musí být zaplaceny tak či onak. Buď zaplatí zkrze zdanění nebo zkrze inflaci. Dočasně si můžou půjčit. To ale znamená, že v budoucnu zvednou daně nebo zvýší inflaci. V podstatě můžou buď danit nebo použít inflaci, ale to je vše. To je cena. Takže když říkají: "Snížili jsme vám daně.", ale mají obrovské deficity, nesnížili daně vůbec. Pokud je vláda dražší, platíme víc na její podporu jedním nebo druhým způsobem.

Politici o tom můžou lhát, když mají deficity. Ale nakonec budeme muset zaplatit. Budeme muset vládu dramaticky srazit, pokud se někdy dostaneme z téhle bryndy. Jediným důvodem, proč tahle falešná ekonomika funguje je, že si můžeme půjčit peníze, abychom to ustáli. Protože svět si bere náš papír za jejich věci. Když tohle skončí, nemůžeme fungovat. Naše ekonomika nemůže fungovat s touhle úrovní byrokracie. Budeme muset udělat nějaké pořádné změny. Ty budou muset přijít očividně odsud. Jo.

Dvě otázky. První. Je dobře, že si dnes rakouská škola začíná získávat více pozornosti, ale po dlouhou dobu to byla z všeobecného pohledu víc intelektuální bitva mezi keynesiány a chicagskou školou. Co říkáte na názor, že chicagská škola může být velmi velmi nebezpečná, protože v podstatě káže volný trh, pokud nepříjde na měnu a dluh. Když pak něco nefunguje, keynesiáni řeknou: "Dívejte volný trh nefunguje." Jo. To je špatné srovnávání. Kapitalismus má špatné jméno, když ho kážete, ale ve skutečnosti nepraktikujete, to je, co se děje.

Myslím, že se opravdu musíte začít dívat na rakušany, kteří mají mnohem lepší vysvětlení toho co, se děje, mnohem lepší pochopení. Ale problém a důvod proč je tady ve vládní čtvrti keynesianismus tak populární je, je to přesně to, co politici chtějí. Keynes jim dal důvod dělat to, co stejně chtějí dělat. Protože je tak jednoduché utrácet peníze vlády. A pokud můžete argumentovat hospdářským růstem. Samozřejmě můžete často zničit jejich argumenty. Říkají, že musíme rozšířit dávky v nezaměstnanosti, protože to pomůže ekonomice.

A jak to pomůže ekonomice? Řeknou: "No protože nezaměstanní peníze utratí." Když ekonomika roste z tisknutí peněz a dávání je lidem na útratu, proč se omezovat jen na nezaměstnané? Proč nedat dávky každému? To bychom měli ještě větší růst. Proč nezdvojnásobit dávky v nezaměstnanosti, pak by jsme měli dvojnásobný růst. Proč je neztrojnásobit, neztčtyřnásobit? Proč nedat každému milion dolarů? V nějakém bodě řeknou: "To je příliš mnoho." Tak co, když jim dáme o dolar míň, je to pořád hodně?

Nikdy to nefunguje. Protože jakékoli peníze dá vláda nezaměstnaným, musí je vzít odjinud. Vláda nemá nic. Všechno, co dělá je přerozdělování. Nepomůže to ekonomice. Ekonomiku to poškodí. Mimo to, přizpívá to k tomu, aby lidi nepracovali. Ekonomika je pýchou pracujících a produkcí, která by tu práci doprovázela. Místo toho je něčí modlou. Pokud převádíte peníze, zmenšujete hospodářský růst. Deficity, které tvoříme, abychom vyplatili dávky v nezaměstnanosti, dělají ekonomice více škody, než jakéhokoli prospěchu dosáhnete z utrácení dávek v nezaměstnanosti.

Kritika tohoto je snadná. Ale keynesianský pohled je politicky populárnější a to je problém. Všechno, co potřebujeme udělat, všechno ekonomicky správné je politicky špatné a všechno ekonomicky špatné je politicky dobré. I mezi mnoha lidmi, kteří chápou, že vláda je problém, hodně jich pořád chce své přízpěvky sociálního zabezpečení. Chtějí toho hodně od vlády. A neuvědomují si, že vláda nemá peníze. Jo. Myslím, že jedeme přez čas a nechci tu držet lidi, kteří potřebují jít.

Ale pokud ještě máte otázky, klidně zůstaňte. Když se ten pád uskuteční, bude na světě země, která z toho výjde lépe, jak na tom bude Amerika vzhledem k ostatním zemím? Myslím si, že země, které musí získat nejvíce, jsou ty, které se nejméně podílejí na naší podpoře. Když se podíváte na země, které nehromadí devízové rezervy, zejména dolary, na země, které mají obrovské státní investiční fondy. To jsou země, které mohou nejvíce získat, protože platí nejmenší podíl přízpěvků.

Amerika dostává obrovské přízpěvky. Hodně lidí uvidí, že si američané žijí nad poměry. Kupujeme hodně věcí, které nevyrábíme, půjčujeme si a utrácíme, takže si žijeme nad poměry. To je možné jedině protože, jiní lidé jsou nuceni žít si pod poměry. Lidi, kteří žili pod poměry, pokud to nebude pokračovat, uvidí velký růst. A když řekněme například, číňani nechají svou měnu posílit, budou si moci dovolit koupit hodně věcí, které jsou dnes mimo jejich cenovou skupinu.

Číňani uvidí velký růst ve své životní úrovni. My ve stejnou chvíli uvidíme velký pokles v naší, nebudeme mít tyto věci. Pokud si bude američan chtít koupit něco vyrobeného v Číně, bude za to možná muset zaplatit třikrát, čtyřikrát nebo pětkrát více. Je něco, co můžete udělat jako jednotlivec pro svou ochranu? Jako jednotlivec můžete poznat, že dolar ztratí hodnotu a tak nebudete spořit dolary. To je součást problému. Potřebujeme úspory kvůli hospodářskému růstu, ale museli byste být blázni, abyste spořili dolary.

Proto nemužeme mít úspory, které potřebujeme, pokud vyháníme kapitál ze země. Ale můžete koupit zlato, stříbro, můžete investovat v zahraničí. Můžete mít zahraniční měny, akcie v zahraničí v ekonomikách, které se zlepší, když dolar v centru měnového systému skončí. To je problém. Zamořili jsme celou světovou ekonomiku, vyvážíme naši špatnou měnovou politiku. Protože je dolar světovou rezervní měnou, každý se snaží udržet parodický vztah s dolarem. Namísto být silou pro dobro a stabilitu, jsme silou nestability a bezohlednosti, protože je to závod ke dnu.

Narušuje to celosvětovou ekonomiku. Jsme v epicentru té ohromné celosvětové nerovnováhy, která je příčinou těchto problémů, konjunktur a krachů. Když to skončí, svět si může společně oddychnout úlevou. V Americe bude velmi obtížné zvyknout si na to, že musíme žít v rámci svých prostředků. Budeme muset připustit, jak naše poměry byly za ta léta sníženy. Jak jsem dříve řekl, pokud obnovíme naši ekonomiku, nikdy to nedokážeme se vší tou vládou. Nidky nebudem moci vyprodukovot bohatství, které jsme mývali, pokud máme všechnu tu vládu.

Je to absence vlády, co nám umožňuje být produktivní. Je to svoboda. To je to, co potřebujeme. Pokud chceme lidem pomoct, musíme jim dát více příležitostí a více svobody. Toho nedosáhneme schválením zákonů. Dosáhneme toho zrušením zákonů. Jo. Myslel jsem, že zvedáte ruku. Můžete. Mám otázku ohledně konvertibility. Vysvětlení toho, že jsme opustili zlatý standard v amerických učebnicích historie je, že jiné země, hlavně Francie přeměnili hromadně náš dluh ve zlatě.

Mohli by spojené státy řízeným bankrotem, raději než nechat zničit trhy, být jedinou zemí, která se vrátí na zlatý standard. Pokud je tu riziko konvertibility, jak budeme vyvážet, když dolar rapidně vzroste? Stejně jako jsme vyváželi předtím. To, že máte silnou měnu, neznamená, že nemůžete vyvážet. Pokud máte silnou měnu, ve skutečnosti se sníží cena kapitálu. Máte více úspor, máte více investic. Sníží se cena surovin, dovážené součásti jsou levnější. Znamená to, že nemusíte zvedat mzdy, protože vaši zaměstnanci, dostávají mzdy jen ve vyšší kupní síle, to je nominální nárůst.

Je zde mnoho výhod. Kdybychom teď byli proaktivní a přiznali si: "Naše země je na mizině, restrukturalizujme na naše vlastní podmínky, vymysleme, co musíme udělat." Řekl jsem, že potřebujeme vyšší úrokové sazby. To je jediný způsob jak vyřešíme naše problémy. Ale musíme připustit, že pokud necháme úrokové sazby vzrůst, tak se celá tahle falešná věc zhroutí. To je samozřejmě dobře. Protože čím dříve se to zhroutí, tím dříve zde můžeme vybudovat něco skutečného. Každý se tak bojí krátkodobých důsledků, že to chtějí odkládat tak dlouho, jak to jen jde.

To znamená, že to nebude na naše vlastní podmínky. Bude to krize, která nás zasáhne z ciziny. Pokud bychom to udělali sami, pokud bychom tomu předešli, pořád to bude bolestivé, ale ne až tak bolestivé. Bylo by to mnohem lepší. Mnoho bolesti nebude stejnoměrné. Bolest pocítí principiálně lidé, kteří si žijou z vlády. Lidi, kteří dostávají šeky od vlády, budou muset dostat menší šeky nebo v některých případech vůbec žádné šeky. Odstraníme břemeno ze zad americké veřejnosti.

Nebavíme se o uskrovnění. Uskrovnění pro koho? Ne o lidech platící účty. Lidi vezoucí se ve vagónu se budou muset uskrovnit, ne lidi, kteří ho tlačí - těm se uleví. To je, co potřebují. Jsou jiné věci, které můžeme udělat v oblasti odstranění vlády z cesty. Budeme mít okamžité výhody, když odstraníme vládu ze vzdělávání, ze studentských půjček. Školné by se propadlo. Vysoká škola by najednou nebyla tak nekonečným výdajem. Rodiny by se nemuseli obávat o šetření na výšku, protože by to nebylo tak drahé a možná ne všechna děcka by tam šla.

Každý chodí na výšku i když k tomu nemají jakýkoliv přístup. Co je cílem? Je cílem poslání dítěte na vysokou, že může mít 5 let párty, opíjet se a pak promovat se žádnými dovednostmi, se žádnými vědomostmi? Když dostaneme vládu ze zdravotní péče, najednou se zřítí cena zdravotnictví. Nebylo by dobře, kdyby nebylo tak drahé jít k doktorovi, kdyby tak hodně nestálo onemocnět? Takže je hodně věcí, ze kterých dostanete vládu a získáte efektivitu volného trhu a okamžitý přínos.

Koho to poškodí? Někoho to poškodí, když školné slevní. Nejací přeplacení správci na universitách budou vydělávat méně. A někteří lidi pracující na universitách ztratí práci, nepotřebovali jsme tu práci a teď budou dělat něco produktivního. A když budou dělat něco produktivního, všichni z toho budeme mít užitek. Víc lidí je zaměstnáno produktivně, všichni na té produktivitě získají. Čím více je lidí, kteří dělají věci, které by neměli dělat, kvůli nějaké vládní dotaci, ve výsledku jsme všichni chudší.

Nebude to trvat tak dlouho, pokud uděláme všechny správné věci. Je to jako ztrhávání náplasti. Ztrhnete ji, tak to tak moc nebolí. Ale pokud ji sundáváte pomalu, tak to bolí. Pokud se prostě zbavíme vší té vlády a vrátíme svobodu, nebude zde dlouho tolik útrap až na některé lidi. Lidi, kteří si mysleli, že vyslouží na sociálním zabezpečení, příjdou na to, že se to nestane. Musí pracovat. Musí uspořit peníze. Ale stejně nedostanou sociální zabezpečení, tak se s tím vypořádejme teď.

Namísto vyplácení jim bezcenných peněz - co by na tom bylo dobrého. To je konečný důsledek. Není to tak, že politici nemají integritu udělat správnou věc, většina z nich ani neví, co správná věc je. Doufejme, že můžeme lidi vzdělat. V kongresu musí být někdo jiný než jen Ron Paul, kdo se o zemi skutečně stará. Mnohokrát, když si poslanec myslí: "To nemůžu udělat, je to příliš velké riziko." Co je riziko? Že nebudete znovu zvolen. Co je na tom tak strašného? Jsou lidi, kteří za zemi riskují své životy na bojišti. Nemůžete riskovat, že nebudete znovu zvolen? Velký problém. Lidi to musí pochopit. Je to velmi význačný bod našich dějin.

Výpověď
Ďakujem, volám sa Peter Schiff som podnikatel a vdaka Obamovi a FED-u je teraz môj biznis na výslní ale radšej by som profitoval z Amerického úspechu než z neúspechu, co je dôvod preco som dnes tu máme vážne štrukturálne problémy v základoch našej ekonomiky a nemôžeme ich riešit, pokial ich nepochopíme ako národ, sme si požicali a minuli velké množstvo prostriedkov to nás dostalo do diery, z ktorej sa nedostaneme tým, že budeme kopat hlbšie musíme sa vyhnút chybám z minulosti a nie ich opakovat vládne stimuly nikdy nezlepšia ekonomický rast a nevytvoria pracovné miesta je to ako hasit požiar benzínom.

Musíme pochopit, že hypotekárna bublina a kríza z 2008, pricom som tieto udalosti predpovedal a varoval pred nimi, boli následky vládnych stimulov, stimulovali sme si cestu k týmto problémom a nevystimulujeme si cestu spät. Stimul je sedatívum. Stimuly zabranujú trhom opravit problémy, ktoré boli roky spôsobované zlou monetárnou a hospodárskou politikou. Nepotrebujeme mínanie, potrebujeme robit opak - šetrit. Ekonomike chýba šetrenie, investície, produkcia...

Ak sa pokúsime zachovat bublinou vytvorené pracovné miesta tlacením penazí, požiciavaním a mínaním dosiahneme len to, že zabránime trhom ich reštrukturalizácii a zabránime vzniku produktívnych pracovných miest rád by som rozprával hlavne o pracovných miestach, som zamestnávatel s asi 150 zamestnancami zamestnal by som aj o 1000 viac, ak by nebolo vládnych regulácií, ktoré mi bránia v raste a v dalšom zamestnávaní a ktoré ma donútili presunút čast svojho portfólia mimo USA, kde sa dá takýmto reguláciám uniknút.

Otázka je, preco zamestnávam ludí? Odkial tieto miesta pochádzajú? z dvoch vecí zisk a kapitál potrebujete obe k tvorbe miest v slobodnom trhu toto vedie k tvorbe miest, ak sa miesta netvoria, kongres sa musí pýtat co robíme, ze spomalujeme tento proces? ako bránime vzniku nových miest? Aby som mohol niekoho zamestnat potrebujem vytvarat zisk nový zamestnanec, mi musí priniest väcšiu hodnotu, než kolko ma zamestnanec stojí.

To nieje len mzda ktorú mu platím, ale aj všetky odvody, dane, poplatky, výhody, a dôležitá je aj právna zodpovednost voci tomuto cloveku jedna z najriskantnejších vecí, ktorú môžete v USA urobit, je zamestnat niekoho lebo všetky tieto obmedzenia vrátane právnej zodpovednosti (hrozba sudmi, atd.) ktoré ste nabalili na drobných podnikatelov spôsobujú, že podnikatelia rozmýšlajú AKO NEPRIJAT LUDÍ, ako firmu rozvíjat s co najmenším poctom ludí.

Toto sa nedeje na slobodnom trhu toto sa deje ako následok vládnych opatrení dalšia vec ktorú potrebujete pre tvorbu miest je kapitál ludia pre mna pracujú, lebo mám kapitál, mám nástroje ktoré oni potrebujú poskytujem im kancelárie, sekretariát, pocítace, znacku... ale odkial tento kapitál pochádza? pochádza zo sporenia (menej vecí spotrebujeme) ci už si našetrím, alebo požiciam od niekoho.

Ale tu niesu peniaze pre požicanie, pretože všetky pôžicky idú vláde, alebo programom, ktoré vláda garantuje (školstvo, hypotéky...) pôžicky niesu dostupné pre malých podnikatelov je to paradox, ale potrebujeme vyššie úrokové sadzby, vyššie sadzby motivujú úspory malé podniky netažia z nízkych úrokov, áno, vláda z toho taží, môže si výhodne požiciavat na dlhopisovom trhu, velké korporácie majú prístup k lacným peniazom.

Wall Street s nimi môže špekulovat ale malé podniky nemôžu predávat dlhopisy, oni si potrebujú požicat, ale nikto nesporí takže podniky sa nedostanú ku kapitálu a nie je chut zamestnávat, lebo je to také drahé rád by som ešte spomenul jednu moju skúsenost, dostal som pokutu 15000 dolárov, od regulátorov lebo som zamestnal príliš vela ludí, kedže som zamestnal príliš vela ludí, minul som cez 500 000 dolárov na svoju obranu a bolo mi zakázané príjmat nových ludí.

Po dobu 3 rokov nemohol som nikoho zamestnat, ani otvorit nové kancelárie aj napriek tomu, že som to potreboval urobit, mal som plno objednávok, firma rástla žial aj vdaka vašemu zaprícinenou chlapci, ale regulátory mi to stažili v mojom podnikaní je plno prekážok, mám vysoké náklady... mimochodom, moju brokerskú firmu som založil roku 1996 ak by som to chcel urobit dnes, som bez šance, kvôli reguláciám platím rocne milióny dolárov pricom to ani nemá vplyv na zvyšovanie ochrany mojich zákazníkov... Ďakujeme pán Schiff.

Pán Linsey. ... pán Schiff, ked ste rozprával spomenul som si na môjho známeho, ktorý mi pred -6 rokmi povedal "Jim, rád som podnikatel, ale nerád som zamestnávatel, kvôli veciam co robíte" ukázal na mna a tým myslel vládu nemyslím si že by nechcel príjmat nových ludí, ale hovoril o veciach, ktoré ste spomínali aj vy regulácie, ktoré spôsobujú to, že prijat nových ludí je tažké... Ďalšia vec, ku ktorej by som chcel aby ste sa vyjadrili.

V dobe veľkých výdavkov, deficitov a dlhov ľudia vytvárajúci pracovné miesto si uvedomujú, že to všetko budú musieť zaplatiť oni. Raz sa to bude musieť splatiť a to podľa mňa viac, než čokoľvek iné, vytvára najväčšiu neistotu. Podľa mňa je teda úzke prepojenie medzi deficitmi a tvrobou pracovných miest. Moja otázka teda je, či by zastavenie ak hovoríme o výdajoch a reguláciách, senátor Johnson predložil zákon "žiadne dalšie regulácie".

Co si o tom myslíte, plus, co si myslíte o súvise vládnych výdajov s tvorbou miest Profesorka Taylor... takže najskôr k reguláciám, myslím si že tu by sme mali byt velmi opatrní napríklad, dnes zverejnil New York Times clánok, o tom ci úrad pre zdravotníctvo má, alebo nemá regulovat nové formy baktérie E.coli v hamburgeroch, viem, spôsobí to vela papierovaciek a firmy to bude nieco stát, ale je to velmi potrebná regulácia pre zdravie zákazníkov.

Za druhé máme vyše 8% prepad v HDP kvôli kríze, to je obrovská diera, ktorú treba zaplnit a ja súhlasím s mojim kolegom, že hypotekárna bublina až príliš zvýšila dopyt v ekonomike, ale to nic nemení na tom, že ak tento dopyt z ekonomiky odstránite, vznikne obrovská diera, ktorá nechá 14 mil ludí bez práce.

A túto dieru môžu znova zaplnit len vládne výdavky, ak dramaticky nezvýšime export po tretie, velmy rýchlo čo sa týka otázky neistoty, v ekonomike je vždy veľká neistota, musíme sa ale pýtat, ako zaplatíme za tieto masívne danové škrty, ktoré sme urobili od roku 2000, plus, vedieme 2 vojny a nevidím tu žiadnu diskusiu na túto tému, aj to je dôvod preco sme tu.

Pán Schiff... Za prvé, dopyt nepochádza z vládnych výdajov, inflácia pochádza z vládnych výdajov dopyt máme vdaka ponuke, nemôžete spotrebovat nieco, co sa nevyprodukuje musíme veci najprv vyrobit. Mali by sme prestat s tvorbou nových regulácií a zacat s odstranovaním tých existujúcich milióny Americanov sú bez práce, ako zvýšite dopyt po práci? Jednoducho, znížite cenu práce, regulácie zvyšujú náklady zamestnávania ľudí co spôsobuje, že je menej zamestnaných ludí.

Môžete napríklad zrušit minimálnu mzdu a to ešte dnes vecer a tým nechat vytvorit milióny miest, ale hlavne nechat ludí vytrénovat, aby sa postupne dostali k lepšie plateným miestam teraz nikdy nedostanú túto šancu regulácie, ktoré navyšujú cenu práce a vystavujú firmy rôznym súdnym sporom ak nevytvoria pracovné miesta preto, že nejaký byrokrati si myslia, že by ich mali vytvorit musíte vyvážiť vztah medzi zamestnávatelom a zamestnancom nemôžete prísť o svoje práve preto, že niekoho zamestnáte nemôžete dávat zamestnancom špeciálne privilégiá a nazvat to "právami zamestnanca" zamestnanci nemajú špeciálne práva, lebo dostali prácu, každý clovek má svoje individuálne práva a nemali by ste ich stratit ak niekoho zamestnáte.

14,2 biliónov dlh, zvýšili sme ho o 2,3 bilióna, 21 miliárd úspor v prvom roku vždy ľuďom hovorím, že si musia predstaviť rodinný rozpočet. Je to ako dieťa, ktoré dostane kreditku, spraví účet za 14 tisíc a povie, že to nie je dosť, pôjde do banky a banka mu dá ďalších 2400, ale musí im sľúbiť že najbližší rok minie o 21 dolárov menej, než plánoval. S&P nám podľa mňa znížila rating, lebo sme neriešili túto vážnu situáciu a malo to kongresu naznačiť, že by mal viesť ráznu debatu.

Ja som si vždy myslel, že to je to, čo by mal kongres robiť. Kongres by sa určite mal zaoberať vážnymi záležitosťami problém bol však z časti v tom, že tento kongres odmietol zvýšit dane, predovšetkým bohácom, co by bol dôležitý krok, ktorý by S&P urcite uvítala To by sme však zdanili ľudí, ktorí vytvárajú pracovné miesta. Určite nešlo o diskusiu (zvyšovanie dlhového stropu), boli už dohodnutí už som kritizoval S&P, Moody's a Fitch, že dali AAA rating na dlhopisy, o ktorých som vedel stratia hodnotu a podla mna, S&P neznížila rating USA dostatocne, to je problém, ale rád by som reagoval na pána...

Ale poprosím vás veľmi rýchlo. On nacal vela tém viete, máte pravdu v tom, že so zlými reguláciami nezacal Obama, máme veľa regulácie, ktorá by mala byť zrušená, ale nejde len o úmysel. Netvrdím že úmysel niektorých regulácií je zlý, problém však je, že dôsledky regulácií sú úplne opacné, než bolo v úmysle a viete, mínanie na infraštruktúru nestimuluje ekonomiku práve naopak, ekonomiku to oberá o zdroje infraštruktúra pomáha z dlhodobého hladiska, ked dokoncíte projekt a zvýši to produktivitu ale my sme takmer v bankrote, Čína si môže dovolit budovat letiská, lebo sú bohatí, my nie! predtým než si môžeme dovolit investovat do infraštruktúry, musíme vážne reštrukturalizovat ekonomiku, musíme produkovat, mat továrne a až potom zacat rozmýšlat ako skrášlit naše cesty...

Pán Linsey, prosím rýchlo, bola to diskusia, alebo to bolo dohodnuté? (dlhový strop)... Nemôžem hovorit za S&P, nepracujem tam, podla mna boli pod tlakom neudržatelnej financnej situácie zdalo sa že politici nemajú skutocný záujem to riešit, tak spustili výstražný zvon.

Dovolte mi nieco k tomu povedat, cítal som to 50 miliónov krát hlavná obava bola, že clenovia kongresu sa dohadujú ako nezvýšit dlhový strop to bola velká obava a myslím, že sme to nemali pripustit... To ste mali urobit! ak by ste nezvýšili dlhový strop, mohli sme skresat výdaje. Hovorili ste, splattíme naše dlhy, ale mi ich nemôžeme platit novými pôžickami to je vyhýbanie sa plateniu dlhov, cesta k bankrotu.

Pán z Tennessee... Vdaka pán predseda, bol som jeden z tých, ktorí boli proti navyšovaniu dlhového stropu, bez významných škrtov a videli sme co sa stalo, lebo sme neurobili významné škrty a ja som zástancom rekonštrukcie našej infraštruktúry, zvýšenia bezpecnosti našich mostov v Minnesote sa pred rokom zrútil most a stal sa symbolom zlej infraštruktúry máme milióny mostov, ktoré fungujú dobre, ale zaujímalo by ma, ako za to zaplatíme pokracujeme v zadlžovaní, v stimuloch a mali by sme sa pýtat ako to zaplatit a ci je to vôbec možné ale, súhlasím s pánom Cummings-om, že nezáleží na tom odkial tieto regulácie prišli lebo je ich ich príliš vela.

Na základe mojich návštev z vyše 30-tich fabrík, je najväcšou prekážkou v tvorbe pracovných miest vláda, ktorá im musí uvolnit ruky a my to jednoducho nerobíme máme 219 nových regulácií od súcasného prezidenta, ktoré stáli cez 38 miliárd a aktuálne navrhovaný plán vytvorí 10 000 nových regulátorov rocne nevyzerá to ako riešenie problémov, ktoré sa týmto plánom mali riešit. Doktorka Boushey, povedala ste že je cas zvýšit dane bohatým vraciame sa k "Jánošíkovskej" mentalite chceme sa dostat z našich problémov, ako si konkrétne predstavujete, že to pomôže ekonomike, myslím tie vyššie dane pre bohatých a rušenie odpocítatelnej položky pre príspevky na charity.

môžete nám nieco k tomu povedat? Ďakujem, ako sa už hovorilo, máme dlhodobo problém s deficitom a je tu obrovská medzera musíme sa s tým popasovat ako sme videli v posledných desatrociach, z USA sa stala krajina s malými danami a rozšírili sme tieto danové škrty aj pre tých najbohatších... Dovolte, máme nízke dane, alebo vysoké výdavky, pozrite sa na náš deficit... Presne, v porovnaní s inými krajinami, sme krajina s relatívne nízkymi danami a máme relatívne malé výdavky...

Nemáme velké výdavky? Nie! Nie? Ako sme sa potom dostali do týchto problémov? Nie v porovnaní s inými krajinami a v porovnaní s HDP rada by som vám potom poslala nejaké dokumenty a grafy ohladom tohto. Ok, nemyslíte si zdanenie charitatívnych príspevkov uškodí charitám? To sa týka len rodín, bohatých rodín, myslím si že z dlhodobého hladiska nie ale co je dôležité... Bohaté rodiny s akými príjmami, 250 000 ? 100 000, pre manželský pár.

Kto najviac prispieva charitám? Sú to bohaté rodiny, rodiny poberajúce najvyššie príjmy, sú to rodiny, ktoré profitovali z ekonomického rastu v posledných desatrociach a iné rodiny naopak neprofitovali, takže od tích co profitovali v rokoch 80-tych, 90-tych a od roku 2000, potom stredná vrstva, potom nízkopríjmové skupiny, od nich treba dnes pýtat fér dan, ak chceme nieco robit s deficitom peniaze musia od niekial príst, nemúžu príst od rodín, ktorým nerástli príjmy.

Pán Schiff, chcete to komentovat? Rád by som sa spýtal doktorky Boushey, kolko percent z môjho príjmu, by mala vláda zobrať, aby to bolo fér? Nepoviem vám konkrítne císla. Skúste odhadnút, povedala ste, že neplatím dost daní, kolko percent by mi mala vláda brať? Máme progresívne zdanenie... Čo si myslíte že by bolo fér? polovica, 60%, 70%?... To je už príliš... Zdaňovanie bohatých je dorbý nápad, kým sa bohatým neminú peniaze... Chcel som povedat, že ja už skoro platím také dane práve teraz... To je nemožné... Nie, chcete to na papieri?

Pán predseda, podme sa posunút, doktorka Boushey, myslíte si že vládou vytvorené pracovné miesta, zabezpecia príjem pre štát? alebo len berú danovým poplatníkom peniaze? Peniaze pôjdu do spolocnosti, povedzme na opravu mostov, najmete inžinierov, kontraktorov, ludí co robia betón, najmete vela ludí zo súkromného a vládneho sektora, nastane domino efekt, takže títo ludia potom dalej minú svoje peniaze a takto sa vytvoria pracovné miesta...

...pán Schiff, myslíte že je dobré takto investovat peniaze danovníkov? aká je šanca, že z toho bude úžitok? ...najprv by som sa vrátil k tým daniam, 99% môjho príjmu je zdanovaných najvyššou marginálnou sadzbou, takže marginálna sadzba je moja sadzba takže vláda zoberie 35% z môjho príjmu, potom dalšie 3% pre Medicare potom platím štátu Connecticut skoro 7%, to je 45% a to nepocítam dane z nehnutelností, z predaja, a pod. a ak zdvihnete moje dane ešte viac, hotovo, uz dnes presúvam obchod do Singapúru alebo Karibiku, kde sú nižšie dane, my nie sme krajina s nízkymi danami máme vysoké dane, aké sme už dávno nemali.

A aká bola vaša ďalšia otázka? Už nie je cas, ale chcel som sa dotknút toho, že pokracujeme v bezprecedentnom mínaní a ako pán Cummings povedal ludia boli šokovaní debatou okolo zvyšovania dlhového stropu minimálne obyvatelia Tennessee, boli šokovaní, že sme znova zvýšili dlhový strop o 2,4 bilióna, odložili škrty a netušia co sa bude diat takže si myslím, že šok a rozhorcenie ludí, ktoré tu nastalo, je viac než fakt, že sme znova pripustili minutie penazí našich detí a vnúčat.

Vdaka. Zažívam to isté, musím si požicat vela penazí, aby som udržal moje podnikanie, ale nemôžem si požicat vdaka reguláciám, mi banka odmietne požicat, je velmi dôležité aby ludia pochopili, že co robíme nie je lahké a vláda nám to ešte viac stažuje.

Na tango treba dvoch, môžete si požicat len vtedy, ak niekto iný sporí musí tu byt motivácia pre veritela / banku, ciže vyššie úrokové sadzby problém je, že banky získavajú peniaze od centrálnej banky (FED) a nakupujú za to štátne dlhopisy to nepomôže ekonomike rást, vláde áno monetárna politika ja zlá, potrebujeme sporit, aby mohla ekonomika rást pán Cummings hovoril o pracovných miestach vytvorených stimulmi, že tieto miesta môžete vidiet áno, môžete vidiet miesta, ktoré vytvorí vláda, nevidíte však miesta, ktoré boli znicené za týmto úcelom všetko co vláda môže urobit je, prerozdelovat zdroje, to nevytvára žiadne hodnoty problém je že tie miesta, ktoré vláda znicí, sú produktívnejšie než miesta, ktoré následne vytvorí takže vo výsledku, je krajina chudobnejšia navyše, ako môžu ekonomike pomôct vládou rozoslané stimulacné dávky, ak si za to ludia pôjdu kúpit veci z Cíny, ako to pomôže našej ekonomike?

Len sa nám zvýši obchodný deficit a musíme si viac požičať. Všetko je to kontraproduktívne, budeme opakovat tieto chyby budeme dalej hasit požiar benzínom, až kým nepodpálime celú krajinu. Vdaka.

Dakujem, dávam slovo pánovi s New York. Známi ekonómovia hovoria, že prezidentov zákon naštartuje ekonomiku a tvorit pracovných miest Mark Zandi, šéf ekonómov pre Moody's predpokladá, že 1,1 mil miest, ktoré vdaka navrhovanému prezidentovmu balícku vzniknú, zvýši rast ekonomiky o 2%. Allen Sinai, šéf ekonómov pre Decision Economics, hovorí, že tieto danové škrty sú velmi úcinné poskytujú rast príjmov a motivujú utrácat, co je dôležité pre rast našej ekonomiky.

Tieto 2% danových škrtov, súhlasíte s tým pán Schiff? Nie, myslím že dlh ktorý vznikne za úcelom kryt tieto danové škrty, spôsobí ekonomike škody a znicí pracovné miesta, pricom ovocie z tohto "extra príjmu na utratenie", bude menšie. Použijem slová môjho republikánskeho kolegu, že "by sme nemali zvyšovat dane pocas recesie" a teraz tu máme tieto úlavy, súhlasíte s týmto výrokom?

Inými slovami, čo sa týka milionárov a miliardárov, niektorí republikáni hovoria nechajte ma dokoncit hovoril to jasne a zretelne "v recesii by sme nemali zvyšovat dane" a prezident druhú noc povedal "musíme pre ludí zabezpecit týchto 15 000 dolárov navyše" alebo kolko to bolo (danové úlavy), máte slovo...

Problém je, že škody ktoré naša vláda spôsobuje, niesu spôsobované len danami, ale aj mínaním je to vládne mínanie, co nicí ekonomiku a ak prehlbujeme zadlžovanie na úkor znižovania daní, spôsobujeme tým väcšie škody deficitné mínanie je ekonomicky viac škodlivé, než zdanovanie ale co potrebujeme urobit, je výrazne redukovat vládne výdavky to je jediný stimul, ktorý funguje.

Ja v tom s vami nesúhlasím, myslím, že potrebujeme obe verím, že každý kongresman si to myslí pani Boushey, co si o tom myslíte? Nie je ľahké pochopiť, ako vládne výdavky... Prepácte, doktorka Boushey, rád titulujem ludí, ako prezident Obama...

Vdaka kongresman Cummings, viete dnes, ked sú úrokové sadzby na historickom minime, ked ludia stále nakupujú vládny dlh, ked máme tieto masívne nenaplnené potreby v infraštruktúre podvyživené školstvo, kvôli napnutým lokálnym rozpoctom potrebujeme nasmerovat peniaze práve tam, tažko pochopit preco to nerobíme, lebo si to môžme dovolit a nechápem preco by to malo ekonomike uškodit v USA máme deti v školských triedach, po 40 žiakov, to nieje dobré pre našu budúcnost, pre náš pracovný trh môžeme to napravit, môžeme si požicat za historicky najnižšie sadzby, a požicané vrátit, až sa ekonomika vyzdraví a ešte by som sa dotkla, toho, ked pán Schiff povedal že si to nemôžeme dovolit USA ostáva jednou z najbohatších krajín na Zemi a hovorit že si to nemôžeme dovolit, práve teraz, ked potrebujeme dat ludom prácu, je absurdné môžeme si to dovolit, je to len o tom, naco peniaze použit...

Nemôžeme si to dovolit a problém je, že sadzby sú nízke teraz, oni nezostanú nízke naveky máme 15 biliónový národný dlh financovaný štátnymi dlhopismi je to rovnaký problém ako ked si ludia brali sub-prime hypotéky (hypotekárna bublina) co sa stane ked budeme mat 5%, alebo 10% sadzby? co sa stane ked len platby úrokov na národnom dlhu zhltnú 100% našich danových príjmov? to sa môže stat behom niekolkých rokov, v 80-tych rokoch sme mali 20% sadzby co sa stane ako sa to zopakuje?

Poprosím o 15 sekúnd, rád by som nieco povedal. Viete, musíme hlavne investovat do našich ludí jedna z najväcších hrozieb našej národnej bezpecnosti je naše zlyhanie v poriadnom vzdelávaní našich detí takže tu musíme zvýšit výdavky a vzdelávat našich ludí aby po nás prevzali svet, inovovali, zamestnávali a robili správne veci ak sa týmto nebudeme zaoberat, implodujeme zvnútra...

Problém je, že my míname a nevzdelávame, nepotrebujeme viac penazí do školstva, na školstvo míname príliš vela a deti žiadne vzdelanie nedostávajú, potrebujú viac pracovných skúseností, žial vela detí chodí na univerzity vdaka vládnym pôžickám, ktoré tahajú ceny školného do stratosféry tieto deti promujú s obrovskými dlhmi na krku bez bývania a bez skúseností... Som sklamaný vašim názorom... Mňa mrzí čo všetky tie programy spôsobili našej mládeži.

Ďakujem pán Cummings, slovo má pán z Pensylvánie. Ďakujem, pán Schiff, rád by som povedal nieco ludom ktorí to nezažili (vysoké úrokové sadzby v rokoch 80-tych) pamätám si to velmi dobre, pretože som splácal hypotéku. Na zaciatku 80-tych rokov, boli 21% úrokové sadzby, dnes sa to zdá ako nemožné máme umelo nízke úrokové sadzby, ako to vidíte, co sa stane, ak sa tieto sadzby umelo držané na nízkej úrovni, zvýšia na trhovú úroven? aj ked viem, že by takto nízke mali ostat aspon do volieb.

Tento problém umelo nízkych sadzieb, je podstatný a myslím si že v takejto volnej politike pokracujeme, aby sme takto mohli udržovat pri živote nesolventné banky, ktoré pomáhajú krajine zadlžovat sa a ked sa sadzby zvýšia, všetky tieto banky, ktoré boli zachranované, znova zbankrotujú, lebo sú nesolventné, prežívajú len vdaka lacným peniazom od FED-u portfóliá týchto bánk sú plné rizikových hypoték, a vládnych dlhopisov a keď sadzby pôjdu hore hodnota týchto aktív skolabuje ale sadzby musia íst hore, lebo dolár postupne vdaka týmto nízkym sadzbám stratí tolko hodnoty, že ceny pôjdu velmi hore, nikto nám nepožicia a dolár už nebude rezervnou menou teraz síce profitujeme z toho, že svet okolo nás má problémy ale pozrite sa na cenu zlata, to že unca zlata stoji dnes 1900 dolárov nie je bezdôvodné cena ide hore, lebo máme inflacnú monetárnu politiku ktorá zabezpecuje takéto nízke sadzby jediný spôsob ako riešit náš problém, je nechat sadzby íst hore a oni pôjdu hore a potom co budeme robit?

Ak budeme dalej nafukovat túto bublinu, ak necháme dlh vyrást na 20 biliónov, a potom sadzby zvýšime na 10-20% ? Viete, ludia mi dnes hovoria to isté co hovorili pocas nafukovania hypotekárnej bubliny hovoria mi "Peter si šialený, ceny domov nikdy nepadnú!" No a vieme co sa stalo teraz hovoria to isté "nemajme obavy, sadzby sa nikdy nezvýšia, budú nízke naveky!"... Máte pravdu, vieme len to, že nevzrastú minimálne do dalších volieb (príslub FED-u)...

No to nevieme isto, budú skúšat všetko možné aby tomu zabránili... Ďalšia vec môže nastat, že ak budeme nadalej tlacit nekryté peniaze, veritelia budú jedného dna vyplatení peniazmi ktoré sú bezcenné... Áno, to znicí hodnotu našich penazí a preto vzrastú ceny, napríklad ropy mimochodom Ron Paul spomínal v poslednej debate, že si stále môžte kúpit galón benzínu za 1 cent, ak použijete cent vyrazený z roku 1965 preto lebo naše peniaze sú ustavicne znehodnocované FED-om ceny tovarov nejdú hore, cena našich penazí ide dole a coskoro pôjde dole ešte výrazne, ak neprestaneme robit takúto politiku...

Teraz k tomu novému plánu, navrhuje sa 4000 dolárov úlav za zamestnanie cloveka, ktorý je dlhodobo nezamestnaný (6 mes +) zamestnávatel ako vy, alebo ja ktorý s uchádzacmi robia rozhovory máme na základe tohto zamestnávat ludí? Jasné, toto je zasa jedno z opatrení, ktorého efekt bude opacný ako želaný ciel pripravuje sa zákon, ktorý má zabránit diskriminácii ludí, ktorí boli bez práce dlhšie než 6 mesiacov výsledok bude taký, že nikto nebude takýchto uchádzacov, pozývat na interview, pretože zamestnávatelia nebudú chciet riskovat súd samozrejme podniky budú aj tak potrebovat niekoho zamestnat takže budú jednat s uchádzacmi, ktorí boli nezamestnaní napríklad 5 mesiacov a potom ked doba dosiahne 6 mesiacov, ich zamestnajú, takže podnik dostane úlavu ciže cerstvo nezamestnaní, alebo ludia ktorí sú nezamestnaní dlhšie než 6 mesiacov dostanú menej pracovných ponúk, na úkor tých, ktorí boli nezamestnaní len po špecifickú dobu dalej tu bude vplyv na minimálnu mzdu o ktorej som už hovoril, že by mala byt zrušená ale co tých 4000 dolárov na úlavách spôsobí, bude to že sa ako keby docasne po dobu 6 mesiacov zníži minimálna mzda (z pohladu zamestnávatela) a vytvoria sa docasné miesta s minimálnou mzdou a to nebude žiadny velký stimul ale hlavne ako som už povedal deficit ktorý vytvoríme vdaka týmto úlavám znicí viac pracovných miest, než ich vytvorí...

Súhlasím s vela vecami o ktorých ste hovoril je úplne bizarné že, na ludí ktorým sa snažíme pomôct, kladieme vlastne dalšie bremeno na chrbát a zasypávame ich dalšími reguláciami zacalo to síce dobrými úmyslami, ale ak sa pozriete co sa stalo, na ludí ktorí musia niest toto bremeno, je bizarné že sa niekto na to môže logicky pozriet a povedat, že tento vládny plán je ok, aj ked nemáme žiadne historické dáta, že to môže fungovat takže dakujem vám pán Schiff, že ste tu bol.

Ďakujem, ďalší rečník. Rád by som reagoval na pána Kucinicha, ktorý povedal, že tieto vládne stimuly mali podporu ako zamestnancov, tak aj zamestnávatelov no, ale nemajú moju podporu, ja som v tom case argumentoval proti týmto stimulom všetko toto stimulacné úsilie vlády zlyhalo, len to zhoršilo problémy viete, recesia je v skutocnosti súcast ozdravovania ekonomiky recesii nesmiete bránit v ceste skutocné ozdravenie nenastane, kým vláda bude bránit skutocnej recesii máme vážne zdeformovanú ekonomiku ktorá je založená na mínaní požicaných penazí to je zle, naša ekonomika by mala stát na sporení, investovaní a produkcii snažíme sa otocit ekonomiku na hlavu a v úsilí docielit to, máme nulové úrokové sadzby, velké deficity, importujeme obrovské množstvo tovaru, ktoré neprodukujeme a požiciavame si na to od celého sveta musíme nechat ekonomiku reštrukturalizovat a pokial to neurobíme, nebudú pracovné miesta a nebude rast nemôžete opakovat stále tie isté chyby ale viem, že je v tom aj kus politiky lebo pre politikov je velmi tažké povedat obcanom aké vážne problémy nás cakajú a aké budú dôsledky chýb, ktoré kongres a FED za posledné roky spravili liecba "slobodným trhom" bude fungovat, len potrebujeme aby to vláda umožnila bude to bolestivé, ako liecenie fetákov ktorí chodia na rehabilitácie a postupne sa vyzdravia ale nebude to fungovat, ak každý abstinencný príznak budú potlacovat novou dávkou heroínu.

Stimul je vlastne monetárny heroín ktorý nefunguje, len spôsobí bolestivejšie vytriezvenie pretože máme tak vela drog v systéme, ktorých sa musíme zbavit. Ďakujem. Nie je to súcast výzvy, ktorej dnes celíme? Že musíme zacat robit lacnejšie produkty co však bude znamenat aj lacnejšiu prácu? nieje to dôvod, pre ktorý stimuly jednoducho umožnia vznik "dotovaného" miesta, ale vlastne dosiahneme opak, lebo stimuly prácu nezlacneli?

Presne, spomeniem Henryho Forda, ktorý platil pracovníkom 5 dolárov denne v tom case najvyššia mzda na svete áno, to bola unca zlata a štvrt, co by dnes predstavovalo asi 2500 dolárov za týžden takže Fordovi pracovníci dostávali týždenne ekvivalent dnešných 2500 dolárov neexistovala daň z príjmu, odvody, minimálne mzdy, odbory platili sme najvyššie mzdy na svete a produkovali sme lacné a kvalitne veci ako to bolo možné?

Bolo to vďaka tomu, že sme mali malú vládu, málo regulácií, nízke dane a dnes potrebujeme vytvorit podobné prostredie, musíme povolit podnikom rást a prosperovat a musíme im k tomu uvolnit všetky prekážky, ktoré im kongres za posledné roky vložil do cesty... Doktorka Boushey, ste v obklopení, tak vám dám posledné slovo.

Vdaka. Som rada že pán Schiff spomenul tých 5 dolárov denne Ford bol takto štedrý preto, lebo chcel predíst castým výpovediam a potreboval si udržat skúsených pracovníkov a bolo by dobré vidiet aj dnes takúto stratégiu u dnešných zamestnávatelov, co je zriedkavé... Ďakujem všetkým. Ďakujem predseda Issa, rada by som podakovala všetkým úcastníkom, ktorý sem dnes prišli, aj napriek ich nabitým programom velmi si toho vážim a teraz prerušujem schôdzu.