Happy People A Year in the Taiga
Jaro
Vesnice Bachtija na Sibiři. Vše vypadá jako v zimě, ale už je jaro. Vesnice se nachází v srdci Sibiře, kolosální oblasti s rozlohou o polovinu větší než Spojené státy. Nekonečné divočině, která vše obklopuje, se říká tajga. Nevedou sem ani silnice, ani železnice. Dostanete se sem jen dvěma způsoby. Helikoptérou nebo lodí. Prostor v popředí není pevná zem, ale zamrzlá řeka Jenisej, jedna z nejdelších sibiřských řek. Jen během léta, kdy roztaje led, se do Bachtije dostanou lodě.

Z tří set obyvatel vesnice se jich jen hrstka živí jako lovci. Genadij Solovjev je jedním z nich. Právě míří do divočiny přes zamrzlou řeku. Chce nám ukázat základní nástroj své práce. Tato past se jmenuje "kuljomka", tlučka. Zvíře se přiblíží a pohne návnadou. Stačí jen trochu. Podívejte. Zachytila mi ruku. Vidíte jak to jde? A zvíře je chyceno. Teď ji zneškodním, odstraním návnadu. Odstraním kolíky, abych o ně nepřišel. A je to. Do další sezóny. Bez psa nejsi lovec.

Tenhle je krátkosrstý. Moskevská plemena jsou smíšená. Podívejte se na Zinu. Můj parťák. Vypadá chytře, ale nechce chodit do tajgy. Je jako příživník, lov ho už nezajímá. Ale stále má výhody, které si zasloužil. Může běhat za fenami a dostává dobré jídlo. Jeden pes si vysloužil důchod. Teď je ve výslužbě. Důchodce. Budu se o něj starat, dokud bude žít. Pojďte žrát. Sníh mrzne a vzniká tvrdá ledová kůra. Tahle losa nebo medvěda neunese. Ale je silná, nás unese.

Pro vlky a medvědy je dobrá, ale losům způsobí potíže. Ve vysokém sněhu se daleko nedostanou. Někdo by toho mohl zneužít. Třeba kdyby si chtěl přivydělat. Někteří lidé. Nyní je nejlepší období aby našel dřevo, ze kterého si vyrobí lyže. Potřebujete dřevo s rovnými vlákny. Vidíte, kroutí se doprava. Vlákna musí být rovná, pokud nejsou, nebudete mít rovná prkna. Základem je dobrý klín. Kdysi lidé neměli nářadí, jen palice a klíny. Klín by měl být ostrý. Příliš široký by vám nepomohl.

Dobrý řemeslník by vám vyrobil dobré lyže, ale nepotáhl by je srstí z losího bérce. Lyžovat na takových je radost. Můžeš mít lyže z továrny, ale v lese, po patnácti kilometrech, bys zemřel na únavu. A já bych v klidu pokračoval dál. Tesař by bez klínu nemohl pracovat. Pravda, s jedním klínem moc nezvládnete, ale s více klíny zvládnete cokoli. Pohnete i domem. Zkuste takhle zpracovat strom bez klínů. Pokud okružní pilu nastavíte špatně, přeřežete vlákna. Lyže jsou velmi tenké.

Z nerovného dřeva by se vám křivily. Jak se říká, muži vezmeš bohatství i jeho zdraví, ale nepřipravíš ho o jeho řemeslné schopnosti. Co se naučí, to se nezapomene. Souhlas? Přirozeně se učíte od ostatních, sem tam přidáte něco svého, ale nemůžete znovu objevit Ameriku. Používáte staletí staré postupy, časem dovedené k dokonalosti. Led na řece je stále tvrdý a umožňuje dlouhé přesuny, které lovci podnikají během příprav. Narozdíl od sportovního lovu se musí připravovat celý rok.

To je Anatolij Blume. Stará se o jednu ze svých chat. Uklízí sníh, aby se nepropadla střecha. Teď sbírá dřevo, aby mohlo v létě vyschnout. Každý lovec má základnu a několik chat které udržuje. Medvědí stopy. Je venku z brlohu. Sníh je dost tvrdý, aby ho unesl. Je venku a zkusí ulovit losa nebo jelena. Všichni potřebujeme jídlo, ne? Všechno jídlo musí být chráněno před medvědy. Okna nejsou zasklená. Sklo se snadno ničí při přesunech nebo útocích medvěda. To jsou stopy medvědích drápů.

Na jaře je slunce vysoko a voda začíná prosakovat skrz led. Na podzim, za vysoké hladiny, řeka zamrzne. Poté zasněží a tlakem hladina klesne. Vznikne puklina a tou poteče voda. A ta nikdy nezamrzne. Podle mě je potřeba píle a houževnatost. Všichni by jistě souhlasili. Pro lovce je nejhorší vlastností chamtivost. Tou opovrhujeme. Bez debat. Takový člověk má pasti odjištěné, až do doby tání. Ulovíte jen březí samice. Pokládat pasti brzo. Hned v listopadu je odjistí.

A pak mu řeknou, že soboli nemají dobrou srst. A on na to, že co, aspoň má z něj nějaké peníze. Hlavně, že nepřeběhl na cizí území. Takovými lovci pohrdáme. Genadij připravuje jednu z pastí. Stejným způsobem, který se používá již desítky let. Pasti mého dědy. Nikdo neví, kdo je vymyslel. Uběhlo tolik let a stále je používáme, neschopní vymyslet nové. Je květen a už je teplo. Je dost světla a žádní komáři. Čas lovců. Lovci, kteří se tím živí, vyrazí na měsíc do tajgy, aby se připravili na sezónu.

Někteří připraví nové pasti, jiní projedou nové cesty tajgou. Všichni mají co dělat. Na podzim ji dokončím. Bude dobrou tlučkou. Tohle je jen základ. Jsme na velkém území. Budu jich potřebovat asi tisíc. Genadij si označil místo, aby se sem mohl vrátit. Jeho území má rozlohu 1500 kilometrů čtverečních. Bylo mu svěřeno ještě za komunismu, kdy lovil pro stát. Přijel jsem v roce 1970 a hned mě zaměstnali. Dali mi pasti, peníze i pušku. S kolegou, jsme šli hned do helikoptéry.

Ukázali nám naši oblast a nechali nás tu. Neměli jsme nic, ani rádio. Slíbili, že nám přivezou jídlo a kamna. Neměli jsme nic. Kolega to neunesl a já tu zůstal sám. Nikdy nic nepřivezli včas. Stává se. Znáte to, letectví. Dlouhý příběh, ale hlavní je, že jsem přežil. Nebylo to jako v Kdo přežije. Bojoval jsem o svůj holý život. Napadl sníh a já neměl zimní oblečení. Neměl jsem kamna a k jídlu jen suchary. Měl jsem štěstí, že mi pomáhala moje fena. Myslel jsem, jak jsem zkušený.

Ale byl jsem jen neschopný nováček. To byla moje první sezóna. Přivezli mě 5. srpna a odvezli 20. února. Tvrdá sezóna, ale šlo to. Lovci se vrací do vesnice. Děti využívají poslední možnosti zabruslit si před táním. V Rusku je 1. květen velkým dnem. Slaví Svátek práce, který značí i konec zimy. Zima je symbolicky spálena. Husy, letící na sever, jsou známkou jara. Vše pokračuje 9. květnem, Dnem vítězství. Výročím konce druhé světové války. Dnem epochálních rozměrů v ruské historii, neboť ve válce zemřelo 20 milionů Rusů.

Každý někoho ztratil. Plaketa označuje dům válečného hrdiny. Všichni se radovali. Křičeli jsme: "Hurá" Ptal jsem se: "Co se stalo?" Říkali: "Zvítězili jsme." Poté Stalin promluvil v rádiu. Jeho ruština nebyla dobrá. Vyšli jsme do ulic... Pod tíhou vzpomínek ztratil řeč. Skoro jako na povel vystřelených salv se led na řece Jenisej začíná lámat. Masa ledu se pohybuje směrem k Severnímu ledovému oceánu. Jaro je časem výroby kánoí. Tento muž, Genadij Tiganov, patří ke Ketům, původním obyvatelům Sibiře.

Je jejich posledním expertem na výrobu kánoí. Používá tradiční postupy a nářadí. Musí se vydlabat přesné množství dřeva. Do značek na trupu se zatlučou kolíky. Zevnitř pak ukazují, jak moc může vyřezávat. Dalším krokem je rozšíření kánoe. Vystavením teplu si kánoe uchová stálý tvar. Chybí už jen dehtový nátěr. Lovci se vydávají na ryby, ozkoušet nové kánoe. Týdenní výprava nabízí možnost, aby se štěňata prvně vydala do divočiny. Sítě byly ve vodě přes noc a do rána se kolem nich vytvořil led. Je vhodné období pro lov štik a jiných ryb. Nejlepší ryby budou vyuzeny pro další sezónu.

Léto
Léto přináší hojnost života. Toto je sobol v letním kožichu. V zimě bude hlavní kořistí traperů. I když lovec nejde po sobovi, jeho pes ho začne pronásledovat. Nemá šanci, ale musí to zkusit. Přípravy na sezónu probíhají v plném proudu. To znamená nalovit co nejvíce ryb pro lovce a psy. Některé štiky jsou zajímavé exempláře. Zdolání mělké vody může být problém. Lodní šroub musí být chráněn.

Během léta si lovci pomáhají při stavbě chat. Skutečným problémem jsou komáři. Mě komáři tolik nevadí. Během práce si jich ani nevšimnete. To jsou hřeby. Zatluču je a pak ohnu. Lovci se spoléhají na sebe a všechno si dělají sami. Motorové pily jsou jedním z mála moderních nástrojů. Můžeš. Z okna nahoru. Ve městech mají speciální izolace. Nám stačí mech a zemina. Na jaře skládáme kmeny. Začátkem léta je kostra hotová a zakryje se před deštěm, aby vše vyschlo do začátku lovecké sezóny.

Přemýšlíme i o sklepu pro brambory a cibuli. Teplý den bez větru. Komáři se vyřádí. Nejlepší je být na větru. Komáři štípají. Trápí hlavně psa. Bez drogerie v dosahu si lidé musí vyrobit vlastní repelent. Z březové kůry lze vyrobit dehet, který funguje jako repelent. Namažu mu tváře a bude v klidu. Potřebuji půl litru oleje na výrobu jedné sklenice dehtu. Večer se musí umýt. Psi a lovci smrdí dehtem. Genadij pokračuje ve výrobě lyží. Lyže potřebujete neustále.

I na podzim, kdy není tolik sněhu, jsou přesuny bez lyží náročné. Byli byste po kolena v mechu a sněhu. Malé lyže jsou nejlepší. Jsou malé, hrubé a velmi silné. Nechá kraje prken ve vroucí vodě, aby je mohl ohnout. Předává tradiční postup svému synovi. Tenká deska. Být z nerovných vláken, tak by už praskla. Podívej se. Tlačíš tady. Vidíš? A tlačíš opatrně, aby si dřevo navyklo. Vidíš, jak se ohýbá? Pokud příliš tlačíš, popraská ti. Teď to pomalu zvedej.

Pomalu, pomalu... Dobře. Ještě trochu. Špička lyží se ořeže až po ohýbání. Ořezaná špička by při ohýbaní popraskala. To by se stalo. Rozumíte? Obrácený postup nefunguje. Teď je vytvrdíš teplem a necháš ve formě. Nikdy se nenarovnají. Proud řeky přináší dřevo. Vesničané jej použijí jako dřevo na podpal. Poslední z Ketů si takto vydělávají. Jde o jednu z mála možností, jak si vydělat. Většina jich zapomněla své řemeslo a má problémy s alkoholem. Vyrábím lyže.

Ohýbám je. Jen nemám hoblík. Až ho budu mít, udělám je. Jen stará žena si pamatuje staré postupy. Tajemné panenky jsou pro ochranu. Během dne spí, v noci chrání dům. V noci byl někdo neopatrný s cigaretou a zapálil dům. Vlastníka ale trápí jiná ztráta. Moje panenka shořela i s domem. Staří zemřeli a mladých moc není. Kdysi jsme se učili od starších, ale to už je minulost. Jsme opilci a děláme tohle. Hej! Sklapni! Přiznej si to! Můžou za to Rusové a jejich vodka.

Ne, je to naše vina. Někteří si žijí dobře. Pokud chceš, můžeš pracovat. Pokud ne, tak co ti zbývá kromě pití? A koho vinit, to netuším. Je těžké odpovědět. Léto ve své plné kráse. Vlaštovky a lodě. Každý den dvacet hodin denního světla. Na řece se objevují velké lodě, včetně výletních. V zahrádkách se opravují skleníky a rozhazuje hnojivo. Díky dlouhým dnům vše roste rychleji. Jedním z prvních znamení konce léta jsou veverky sbírající piniové oříšky.

Lidé dělají to samé. Letos je jich málo. Lovec dokáže podle množství šišek odhadnout, jaká bude sezóna, neboť oříšky jsou potravou sobolů. Rozemletím se snadněji dostanou k oříškům, které jsou pro lovce dalším zdrojem jídla v zimě. Prosívání ve větru je jako oddělení zrna od plev. Přišly první deště. Léto brzy skončí. Po řece přijíždí zvláštní návštěva. Je jí kandidát doufající v znovuzvolení. Čtyři roky ve vesnici neviděli žádného politika, ale teď tu jeden je a doufá v jejich hlasy.

Slibuje transparentní vládu a boj s korupcí. Skutečně čistou vládu. Nepřijel jen se sliby. Pro svůj okrsek přivezl pytle pšenice. A malé představení. Představení je zábavné jen pro mladé. A nyní začne zpívat i kandidát. Doprovázen svými roztleskávačkami. Voliče celá akce nezajímá.

Podzim
Nastal podzim, čas sklizně a posledních příprav na zimu. Dny se zkracují a prozatím se dobře rybaří. V noci lovci vyráží na řeku. Každá ryba má svůj čas, kdy se přiblíží k břehu. Lovci se mohou zásobit treskami pomocí téměř starodávných nástrojů. Světlo ohně přitahuje rybu. Ze severu přichází bouře. Bude pršet týdny, což je pro lovce důležité. Díky zvýšení vodní hladiny mohou přesouvat těžké věci do divočiny. Chléb a důležité věci se vezou poslední. Chléb si objednávají v pekárně. Na den stačí půlka bochníku. Přišel čas odjezdu. Hodně štěstí. Vraťte se v pořádku. O nás se nebojte. Budeme v pořádku. Držte palce, ať se vrátíme Odjezd slaví vodkou, jemnou jako letecké palivo.

Zkusil jsem všechna možná povolání, ale lov je nejlepší. Nikdo mi neříká, co mám dělat. Mohu odpočívat, jsem svým pánem a je to zábava. Nyní jsou lovci tím, čím jsou. Šťastnými lidmi. Doprovázeni psy, přežívají díky přírodě. Vystačí si sami. Jsou svobodní. Bez pravidel, daní a vlády. Bez zákonů, byrokracie, telefonů a rádia. Vybaveni jen svými hodnotami a normami chování. Michail Tarkovskij, z rodiny známého režiséra, ví co je potřeba k přežití. První je schopnost projet vysokou vodou.

Anatolij Blume se vydal jiným přítokem Jeniseje a Genadij se synem po své řece. Cesta je náročná. Proud je místy tak silný, že jej motor nepřekoná. Proto jsou potřeba dlouhá lana. Proud je někdy silný i pro dva. Těžká řeka. Tak těžká, že denně zvládneme jen 30 kilometrů. Genadijův syn pokračuje dál na své území. Každý máme svůj osud, plány a oblast, říká Genadij zamyšleně. Na jaře se vozí věci do vzdálených chat, ale hlavní zásoby se vozí do chat blízko vody.

Otruby, žrádlo pro psy. Vše se musí uchovat ve výšce. Na podzim jsou poblíž medvědi, před kterými se musí zásoby ukrýt. Medvědi jsou nepřátelé traperů. Ničí chaty i pasti. To udělal medvěd. Kéž by nám neničili pasti. Přiláká ho pach. Ví, že tím nic nezíská, ale stejně past zničí. Takže opravíte chaty a pasti a občas něco ulovíte. Genadij odměňuje psy slučím krkem a nohami. Řeka je prozatím sjízdná, ale už se objevují náznaky zimy. Lovci se snaží ulovit štiky, hlavně pro psy.

Šest na jednu chatu bude stačit. Michail má svůj neortodoxní způsob rybolovu. Medvědi již ulehli k zimnímu spánku. Zásoby se ukládají na dostupná místa. Jen se igelitem obalí strom, aby po něm nelezly myši. Je vidět, že vše probíhá jak by mělo. Máte pocit dobré práce. Stará se o to příroda a vy jste součástí. Polozamrzlé řece se říká "šuga". Zatím jen sněží. Stále je sjízdná. Blíží se pozdní podzim. Jedete pro zásoby. Nejste si jisti. Nesmíte o ně přijít, musíte je dovézt do chaty.

A pak to samé s další chatou. Podzim se blíží konci. Příchod mrazů je pro nás úleva. Není nad to se zahřívat a dát si čaj. Nelze to nahradit. Když jsem sem přišel, splnil se mi sen. Kocháte se přírodou a zároveň pracujete. Proto jsme lovci. Sblíží vás to s tajgou. Další chata je připravena. Otočím kyblík, aby uschl. Vše visí na svém místě. I uvnitř vše visí. Otruby a cukr, tak aby je nesežraly myši. Vše je v pořádku. Připravil jsem i dřevo. Je tu i jídlo. Chata je hotová.

Díky Bohu. Led ohrožuje Michailovu loď. Je čas zajistit ji na zimu. Michail používá jiný druh pasti. To je "očep", železa. Reaguje na šlápnutí zvířete. Zvíře sebou trhne a tím uvolní "očep". A stromek vystřelí. Nic se pak ke kořisti nedostane. Musí být na kraji, ale nesmí jej spustit vítr a sníh. Větve chrání past před sněhem. Nastupuje pocit osamělosti. Je doprovázen jen psem. Pro lovce je důležité, aby mu pomáhal pes. Přilnete k němu. Někdy je jako člen rodiny.

Pes nás živí. Bez psa nejsi lovec. Stačí mi tři měsíce, abych poznal jaký pes je. Štěně začne prohánět kočky nebo útočit na kuřata. Potřebujete štěně od dobrého psa. Ale musíte ho vychovat. Pokud vezmete štěně na šest měsíců do ústraní, nebude z něj v tajze dobrý lovec. Psa pro všechno nenajdete. Když jde pes po losech, nebude mít zájem o veverky. Když veverku zaslechne, zaštěká, ale nepoběží za ní. Pokud pes není dobrý, zkusíte jiného. Nesedne vám? Zkusíte dalšího.

Čím víc jich zkusíte, tím spíš najdete toho pravého. Já měl čtyři psy. Ti dobří dlouho nevydrží. Jen jeden se dožil deseti let. Ostatní vydrželi jen kolem pěti let. Mým posledním psem byla fena, Smoki. Jednou přišel do vesnice medvěd. Zařval a všichni psi utekli. Pustil jsem svého psa, samce. Ale jen na medvěda zaštěkal a ztichl. Bylo jasné, že to není dobré. Blížil jsem se a slyšel Smoki vykašlávat chlupy. Několikrát ho pokousala, ale pak ztichla. To už jsem byl na místě.

Viděl jsem medvěda, jak mi roztrhává psa. Zamířil jsem mu na hlavu. Ale asi mě zaslechl a zvedl hlavu a já ho střelil do přední tlapy. Jen ho škrábl. Šel po mě. Byl tak blízko, skoro na dotek mé pušky. Přiblížil se a já ho střelil zblízka. Dostal jsem ho. Smoki ještě žila. Druhý pes byl roztrhaný. Vzal jsem Smoki do náruče a pak si všiml, že má roztrhané břicho. Neřešil jsem medvěda a pospíchal za zvěrolékařem. Uběhl jsem třicet metrů a přestala dýchat. Zemřela. Bylo to smutné.

Zima
Zpět ve vesnici. Stejně jako trapeři v tajze, i vesničané se spoléhají sami na sebe. Během zimy sem nic nedovezou a vše potřebné si vyrábí sami. Vidíte? Spustím síť a ta klesá. Musí se opatrně a příliš netahat. Tak a počkáme na štiky nebo jiné ryby. Teplota klesá k -50°C a dny se krátí. Řeka Jenisej již zamrzla ale stále nabízí dostatek ryb. Ryby jíme po celý rok a krmíme jimi psy. Někdy smažené, někdy v polévce. Není nad čerstvou rybu. Podívejte. To je mi ryba.

Ještě zatáhnu, něco tam vidím. Tolik ryb. Podívejte kolik. Díru zakryju, aby nezamrzla. V tajze Genadij projíždí svým územím po zamrzlé řece. Odtud se vydá na lov sobolů. Každý lovíme soboly, veverky nevynáší. A hranostaje jen tak neulovíš. Toho odmítnou, je moc malý. Berou jen velké a za směšnou cenu. Hranostaj vynese 125 rublů. Žijeme ze sobolů, ceny jsou dobré. Ale rostou i jiné ceny. Co stálo dvacet rublů dnes stojí tisíc. Pasti jsou umístěny v kruzích.

Díky tomu se každý den dostane do jedné ze svých chat. Zařízení, roští a stopy kolem. To je vždy přiláká. Takhle připravíte tlučku. Tahle past něco chytí každou sezónu. Past spouští velmi jednoduchý mechanismus. Rozdíl mezi tlučkou a železy je v tom, že hladová zvířata železa často ignorují. To u tlučky neplatí. Ať zvíře udělá cokoli, past se spustí. Kožich je bez krve, je jako ze živého. Je to humánní způsob, zabíjí rychle. Když o tom tak přemýšlím, všichni jsme svým způsobem vrazi.

I ti plní lítosti a soucitu. Proč? Je to jednoduché. Člověk se stará o prasata, ale má svůj důvod. Aby snědl nebo prodal maso. A kdo se cítí špatně z tohohle, od něj to maso kupuje. A lovec je jako chovatel prasat, jen upřímnější. Choval jsem dobytek, ale nedokázal ho zabít. Přijde k vám, očekává něco k jídlu, a místo toho ho zabijete. V tajze zvířata očekávají jen to nejhorší. Utíkají pryč od lidí. Tady jde o jejich přechytračení. Anatolijova chata je stovky kilometrů daleko.

Začíná druhá polovina sezóny. I když ho netrápí nedostatek ryb, je překvapivé, jak málo dává svému psu. Vše závisí na chování ke psům. Někteří si s nimi jsou blízcí a nechávají je u sebe spát. Ale to není správné. Já bych psa nikdy nepustil do chaty. Má svou boudu. Potřebuje jen krmit. Měl by se nakrmit ráno, ale ne příliš. Nesmí ho to zpomalit. Trestat psy, pokud lezou do pastí, je chyba. Musíte jim ukázat nespokojenost. Ale trest je od pastí neudrží.

Začnou se vás bát a před vámi nepolezou do pastí, ale v noci tam stejně půjdou a vezmou návnady. Ale pokud se bojí pastí, neudělají to. Naučíte je to snadno. Postavíte past pro psa a necháte ho, aby se chytil. A dojde mu to. Jinak by s ním byli jen problémy, bál by se vás a zbytečně ničil vaše pasti. Jen dělal problémy. Ale takhle by vás miloval a bál se pastí. Co jiného potřebujete? Sněžné skútry jsou další z moderních vymožeností, ale v tomto terénu mají svá omezení.

Na své obchůzce na lyžích připomíná lidi z doby ledové. Každý den stejná rutina těžké práce v náročných podmínkách. Lovec je jeden z mála, kdo si vychutná krásy prostředí, zimy a ticha. Představte si, že po náročném dni dorazíte domů a na vás čeká tohle. Brzy se setmí a tak se nemůže vrátit do hlavní chaty. Jedinou možností je chatu opravit. Neboť Anatolij strávil celý den opravou chaty, vrací se do hlavní chaty až po setmění. Poslední den prosince je příjemně.

Jen 33 stupňů pod nulou. Anatolij a ostatní se na Nový rok vrací do vesnice. Cesta přes zaledněnou řeku je dlouhá 150 km. Anatolijův pes se nikdy neveze na sněžném skútru. Celou cestu běží za ním. I v noci stále běží. Konečně je vesnice na dohled. A nyní dorazil i pes. - Pes musí mít hlad. - Samozřejmě. Celý den nic nejedl. Hej, pojď. Pro lovce je to šťastný návrat.

Vánoce se v Rusku slaví 6. ledna. Oslav se účastní celá vesnice. Lovci se vrací jen na chvíli. Po několika dnech se vrátí zpět do tajgy na zbývající měsíce zimy. Toto je život, který milují. Zase jsme sami.