Legenda o ptačím vejci Prastará legenda malého severoevropského národa Komi-Vyčegodců vypráví o bájném šamanovi Kyskovi. Ten, po příchodu prvních misionářů, zemřel násilnou smrtí.
Jeho z těla vyrvané srdce zkamenělo. Veliký dravý pták jej odnesl a upustil hluboko v tajze - po staletí neznámo kam.
Vladimír Karmanov, rodák z vyčegodské vesničky Vilgort v roce 2001 toto zkamenělé šamanovo srdce v tajze našel, pojmenoval jej "Meteorit - Putin"...
Igumen /přesdstavený/ tamního pravoslavného kláštera o zkamenělém šamanově srdci nevěděl nic, pouze řekl, že kdesi v tajze -- na sever od kláštera leží odnepaměti v zemi zabořený veliký zvon, jehož zvuk se čas od času nese krajinou...
Je to film o neustálém lidském hledání "šamanova srdce" /ztraceného pravoslavného zvonu či kosmického meteoritu/.
Je to film o spojení starodávné legendy s přitomností.. Spojení, které produchovňuje a posvěcuje lidi i krajinu.
" Legenda o ptačím vejci" získala na festivalu Finále Plzeň 2005 hlavní cenu - Zlatého ledňáčka pro nejlepší český dokument nad 30 minut. Autor: Zdeněk N. Bričkovský.

Vorga - Cesta mezi břehy Dokumentární esej ze života kočovného národa Narjanů - evropských Něnců. Autor: Zdeněk N. Bričkovský.

KADAK - jaké to je být šamamen v dnešním Mongolsku
Drama z prostředí mongolských stepí, v němž se mísí tamní mystikou prodchnutá kultura s tíživým vyprávěním o vytržení člověka z rodného prostředí. Mladý pasák ovcí Bagi, nadaný schopností slyšet zvířata na velké vzdálenosti, žije prostý život se svou nomádskou rodinou. Po epileptickém záchvatu mu šamanka vyjeví, že jeho osudem je stát se šamanem, což Bagi odmítá.

V tom místní úřady rodině sdělí, že její stádo má neznámou nákazu, a nomádi se proto musejí přestěhovat. V bezútěšném těžařském městě se Bagi zamiluje, ale jeho záchvaty jsou stále častější. Poklidné vyprávění nesené ohromujícími obrazovými kompozicemi přináší citlivý vhled do kultury i každodenního života Mongolska.

Stopování bílého soba
Na sněhem pokrytých pláních severního Mongolska žijí kočovníci Tsaatan. Mladí a krásní Quizilol a Solongo jsou zamilovaní. Aby mladík Quizilol dokázal otci dívky Solongo, že je člověk vhodný pro jeho dceru, má ukázat, že je schopen zvýšit stáda sobů. Jeho rodina mu dává pro začátek mladého hřebce. Během vánice však hřebec unikne do hor, kde bydlí duchové. Pokud přejde v blízkosti ruských hranic, bude ztracen navždy. Mladík se může spoléhat pouze na sebe aby chytil zvířata. Pouze tehdy, pokud se mu podaří, může si vzít Solongo.

Pegtymel
Film zachycuje každodenní život pastevců sobů Čukči na řece Pegtymel, u pobřeží Čukotského moře na Čukotce, v severovýchodní části Ruska. Každodenní život na podzim protínají rituály s muchomůrkami, vyprávění starého muže Natalko a skalní obrazy namalované před tisíci lety na útesech řeky Pegtymel. Záběry sledují živý dialog starých i současných lidí, jejich víry tradice a rituály. Člověk a příroda, to jsou působivě bohaté a malebné obrazy Čukotky v tradiční kultuře.

Afoňka už nechce pást soby
Mladý sibiřský pastevec Afanasij už odmítá žít tradičním způsobem svých předků a lákají ho hodnoty moderního světa. Vítězný snímek Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava 2004. Etnografické objevování dokumentárním filmem umožňuje českému režisérovi Martinu Ryšavému formulovat osobně prožitou rozporuplnost sibiřské současnosti.

V širokém záběru se dotýká základních otázek lidského údělu, společenských vztahů a osudu národa. Jeho snímek je poezií faktů složenou z pasáží výjevů z každodenních lidských úkonů a meditací v nekonečné krajině, kde se ale postupem času začaly střetávat tradičně přijímané hodnoty se středoevropským způsobem života. Zatímco si matka a babička přejí, aby příbuzní i po její smrti žili dál tradičním způsobem, mladý Afoňka pochybuje. Avšak osud mu nic jiného než život pastevce nenabízí.