Včely medonosné létají z květu na květ a sbírají nektar, ze kterého vytvářejí sladký a chutný med. Ten je ale i pro ně zásadním zdrojem energie, ať už při boji o přežití v těžkých zimních měsících nebo třeba při střetnutí s útočnými sršni. Med je tak výživný, že včelám stačí jediný gram, aby uletěly i mnoho desítek kilometrů. Produkce medu je časově i fyzicky velmi náročná. Nejtěžší práci odvádějí dělnice. Aby vyrobily jedinou lžičku medu, musejí se zastavit na padesáti tisících květech.

Včely zabijáci - zkrocení roje
Vše začalo v roce 1956. Brazilská vláda kontaktovala nejlepšího genetika země Warwicka Kerra a doufala, že vyřeší otázku, proč se evropské včely nejsou schopny adaptovat v brazilském tropickém podnebí a dávají tak jen průměrné množství medu. Kerr odjel studovat nejsilnější včely na světě - ty, které žijí na africkém kontinentu - včely rodu Apis mellifera scutellata. Tyto včely podle odborníků byly miliony let konfrontovány s drsným, suchým a horkým podnebím Afriky. Zůstaly "kočovnými", závislými na ročním období a rostlinných druzích; hnízdily ve skalních dutinách či kmenech baobabů. Jejich med byl vyhledáván predátory - například člověkem, který ničil jejich kolonie, aby získal drahocenné plástve. Přežít mohly jen maximálně se bránící hnízda.