Embryo konzumenta se začíná vyvíjet během prvního roku jeho existence. Děti začínají své konzumní dobrodružství od časného mládí a už v té době si zaslouží být považovány za konzumenty. Od konce druhé světové války, od vrcholu baby boomu, jsme neměli tolik dětí jako máme dnes. V USA je nyní více než 52 milionů dětí ve věku pod 12 let - největší výbuch dětské populace za půl století.

A pro americký business začaly tyto děti symbolizovat největší výhru. Bezprecedentní, silnou a matoucí novou demografii, kterou je třeba podmanit a ovládnout za každou cenu. Není pochyb, že obchodníci jsou zaměřeni na děti kvůli jejich vzrůstající kupní síle, suma peněz kterou nyní utratí za všechno od oblečení, hudbu, a elektroniku dělá nějakých 40 miliard dolarů každý rok.

Ale možná větší důvod zájmu obchodníků o děti je pravděpodobně množství výdajů dospělých, které nyní dnešní děti pod 12 let ovlivňují. Astronomických 700 miliard dolarů ročně, což zruba odpovídá součtu ekonomik 115 nejchudších zemí světa. Jedním z ekonomických dopadů dětí jsou peníze, které samy utratí, peníze které dostanou od svých rodičů, nebo prarodičů, peníze které dostanou jako kapesné když jsou starší, jsou to peníze, které samy vydělají.

To je čím dál významnější suma peněz. Ale v tom nejsou ty pravé peníze. Obchodníci a inzerenti si uvědomili, že opravdové peníze, které pochází z dětského trhu, jsou v jejich nákupním vlivu. Otázky? Jared. Umí to nějaké triky? Vyhovuje toto? Kvůli jejich nákupní síle a kvůli jejich nákupnímu vlivu obchodníci a inzerenti jsou čím dál tim víc úmyslní ve svých strategiích a pokusech jak ovlivnit tyto dolary.

Sienna. Protože děti jsou na prvním místě. Jsou to děti, které často rozhodují, jaké auto se koupí. Jaký počítač se koupí, jaký typ paušálu a i když se kupuje rodinná dovolená. Jaká je tvoje nejoblíbenější část Nick Hotelu? Úžasné bazény. Mít vlastní pokoj. Kamenné podloubí. Já mám rád obchody. Rád jím se SpongeBobem. Přijeli jsme na dovolenou a děti už nechtějí pryč, většina rodičů a jiných lidí si neuvědomuje, jak obchodníci úmyslně zkouší v podstatě... nechat rodiče cítit se strašně. Korporace ve skutečnosti studovali fenomén dotírání.

Které korporace vědí víc o dotírání a poskytují rady, jaké druhy záchvatů fungují lépe? Děti někdy říkají, "Můžu? Můžu? Můžu?" třeba až devětkrát. Vezmeš nás na horu Splashmore? Ne. Vezmeš nás na horu Splashmore? Ne. Vezmeš nás na horu Splashmore? Ne. A samotný faktor dotírání je nastaven tak, aby maximalizoval počet, kolikrát se budou děti ptát a ptát. Vezmeš nás na horu Splashmore? Ne! Vezmeš nás na horu Splashmore? Když vás tam vezmu, zavřete klapačky a přestanete se mě ptát? Jo, jasně, takže vezmeš nás na horu Splashmore? Ano. Díky tati.

Takže tyto děti mají velkou moc v ekonomice. Inzerenti to vědí a jdou po nich způsobem který je nevídaný. To je místo, kde chci být. Řekni Jo! Čerpací stanice, o trochu lepší. Tato generace dětí je pod vlivem obchodníků jako žádná předtím. Dětem se prodává zboží skrz značky, skrz 'Product placement' (umísťování věcí ve filmu) prodávání ve školách, skrz tichý prodej, skrz virální prodej. Jsou to DVDčka, videohry, je tu internet, iPody, mobily. Je tak moc způsobů, jak se k dětem dostat. Takže dítě má pořád před očima značku, každou chvíli, každého dne.

Máme tu vzestup 360° obklopení reklamou. Snaží se dostat okolo dětí v každém smyslu na každé ulici. Děti jsou tímto zaplavené. Jsou v tom zahrabané, zahrabané v této mediální smršti. Děti věnují pozornost víc médiím naráz. Ahoj, Ahoj kočko, co je novýho? Nekecej! Připoj svůj iPod, nebo MP3 přehrávač Jo! Nová hudba. Používají v jednu chvíli víc, než jedno médium. Takže surfují po webu, mají puštěnou televizi, kde jde MTV v jednom uchu mají iPod a jsou víc zranitelné a jsou bombardovány více než 3000 reklamami každý den.

Obchodníci vědí, že to jsou malé houby. Jsou tak otevřené. Takže chtějí jejich loayalitu ke značce na celý život, protože v tom jsou peníze. Jsou to lidi, kteří chtějí přesvědčit naše děti že život je o nakupování, život je o získávání. Můžu vám pomoct? Ano, můžu se na to podívat? Jasně. Takže filosofie je od kolébky po hrob. Dostat se k nim brzy Dostat se k nim často. Dostat se k nim na tolika místech, kde to jde. Máte vizitku? Samozřejmě. Nejen aby jim prodali produkty a služby, ale změnit je na celoživotní konzumenty.

Uvidíme se asi tak za 20 let. Propustě se otvírají. Přesto, že dospělí představují největší část nákupní síly jakékoli komunity, děti mají samozřejmě vliv při nákupu každodenních potřeb. Děti se dlouho účastnili na konzumním trhu ale v minulosti byla dětská kultura malou a levnou kulturou. Každé odpoledne vytvoří děti řadu Seminole 5 a 10 hrozně pojmenovaným cukrářstvím. Mělo by se jmenovat Seminole 1 a 2 protože tak si Alice a Frank Smithovi vydělávají korunu po koruně. Jsou to sladkosti za korunu, protože děti mají jenom koruny.

Děcka, tohle je hračka kterou musíte mít. Podívejte, co má Debby a Andy, tyto realistické jezdící hračky. Je sice pravda, že byla reklama zaměřená na děti, jako v 50. letech v ´60 dokonce i v ´70. letech Její úroveň byla hodně omezená v porovnání s dneškem. Reklama pro děti mohla být omezená v 70. letech ale bylo to v tomto období kdy se z toho stal vlastní průmysl vyvolávající opoziční hnutí, které chtělo zrušit celý marketing pro děti a uvedlo do pohybu řadu politických rozhodnutí které navždy určily budoucnost průmyslu.

Klíčová událost se stala v 70. letech, kdy Federal Trade Commission (FTC) hájila zákaz reklam pro děti mladší 8 let. Zaměstnanci Federal Trade Commission věří, že děti jsou klamané televizními reklamami, zejména reklamami na sladké cereálie a chce zastavit všechny reklamy namířené na malé děti. Tento zákaz byl částečně založen na obavách ze sladkých cereálií a zubních kazů a byl založen na výzkumu který ukazoval že děti 8 a méně let nechápou přesvědčovací záměr reklamy.

Říkáte, že každá zpráva namířená na starší děti mezi 8 - 12 je v podstatě klamavá? Přesně tak. Myslím si, že dítě nemůže shromáždit tolik informací, aby se nedalo oklamat touto neférovou obchodní taktikou. Takže nakonec se stalo, že odvětví, které tím měly být zasažené, výrobci hraček a sladkých cereálií, šli do Kongresu. V Americké demokratické a kapitalistické společnosti jsme se naučili skrz naskrz starat se sami o sebe a poslední co potřebujeme na příštích 20 let, je státní zásah.

Takže nakonec Kongres sebral FTC část práv regulovat marketing pro děti. Přes znepokojení obhájců spotřebitelů ohledně dopadu reklam na děti v roce 1980, prošel Kongresem zákon o zlepšení FTC. Zákon říkal, že FTC už nemá žádné pravomoci vyhlašovat pravidla ohledně reklam pro děti. Kontres USA pod nátlakem inzerentů a obchodníků vlastně ukradl právo, pravomoc regulovat reklamy a marketing pro děti. A to málo, co zbylo z práva vlády regulovat reklamy pro děti, tomu byl udělen smrtelný úder v pozdních 80. letech.

Vláda není řešením pro tento problém. Vláda je ten problém. Během 80. let Byla tato země v situaci spokojeného soužití s trhem. Mysleli si, že trh vyřeší všechno a proto deregulovali průmysl. Pro ty z vás s televizí mám oznámení. Jak víte, nikdy jsem neměl rád velkou vládu. A myslím, že se mnou souhlasíte, že není důvod nahrazovat úsudek Washingtonských byrokratů za úsudek profesionálních vysílacích stanic. Do roku 1984 Reaganova vláda kompletně deregulovala dětské televize.

Dveře byly nyní otevřené. Korporace zjistily, že Kongres neudělá nic aby omezil jejich vliv marketingu na dětech a mají teď vlastně větší moc. A tak spousta chytrých obchodníků objevilo děti jako obrovský trh. V desetiletích před deregulací dětské reklamy, útraty rostly mírným tempem 4% ročně. Po deregulaci rostly o zajímavých 35% ročně. Od 4,2 miliardy dolarů v roce 1984 ke 40 miliardám dnes - vzestup o 852%. Deregulace opravdu otevřela hráze pro takový druh marketingu pro děti, který nikdy neexistoval před deregulací uprostřed 80. let.

Najednou bylo v pořádku vytvořit televizní program s jediným účelem prodat hračku. Nikdo nezastaví špičaté brnění mocného Spikeora. Dokonce ani já, ty ukecaný kaktuse? Ani ty He-Mane. A okamžitě po rozhodnutí Kongresu. Deset nejprodávanějších hraček bylo na základě dětských telvizních pořadů. Byl to začátek nové éry dětského marketingu. Pár let po deregulaci když vyšel film "Teenage mutant ninja turtles" Bylo téměř tisíc produktů s vazbou na film.

Byl k tomu také televizní pořad na který se děti dívaly každý den, byl tu i komix, které si mohly prohlížet starší děti. Bylo to přesycení celé dětské kultury. Když jsem byl dítě, šel v televizi "Hopalong Cassidy". Byl to jeden z prvních dětských pořadů. Bylo to až poté co se stal tak úspěšným, že kvůli tomu vyvinuli krabici na obědy. Nyní vyvíjejí krabice na obědy a panáčky už předtím. To je důvod proč George Lucas říkal "Nejsem režisér, jsem výrobce hraček". Všechno je "Star Wars."

Chewbacca nahrává zvonění do mobilů pro telekomunikační společnost. Síla "Star Wars" marketingu umístila svoje jméno na hromadu produktů: masky, panáčci, světelné meče, čepice, chipsy, kelímky, další chipsy, natahovací hračky postavičky, cereálie a dokonce i bestsellerovou knihu. A tak s deregulací se obchodníkům otevřel nový svět svobodný k přeměně emocí a nákloností dětí do neslýchaných zisků. Jakýmikoli prostředky. Jejich cílem je vetřít svoje značky do přirozenosti dětského života.

Základní funkcí mnoha dětských postaviček je opravdu chytit děti na produkty. Jsou navrhnuté, aby zabraly na city dětí. Máš možnost přivést Malou mořskou vílu do svého světa. A kdo potom tahá za provázky? Jsou to obchodníci, kteří chtějí prodat dětem širokou škálu produktů. Takže tu máme propragaci nezdravého jídla ve fast-foodech, cereálie k snídani s obrázky hlavních hrdinů z filmů. Máte cíchy na peřinu ve kterých děti doslova usínají, přemýšlejí nad těmi obrázky.

Pak jdou do školy se svou školní taškou a krabicemi na oběd s logem. Pak jdou do školy a jejich kamarádi je mají na tričkách, na botech a oni to chtějí taky. Chceme křupky se Scooby Doo. Scooby Doo? Máš je ráda? Ano. Měla už jsi je někdy? Ne. Jak víš, že ti budou chutnat? Protože je tak moc moc miluju. SpongeBob SquarePants byly nejprodávanější sýrové makaróny firmy Kraft. Osobně znám pětileté dítě, které řeklo svému otci, naprosto bez váhání že sýrové makarony SpongeBob SquarePants chutnají lépe než jakékoli jiné sýrové makaróny.

Jak se o tom můžete přít s pětiletým dítětem? Co řeknete? Řeknete "Ne, nejsou lepší" a ona odpoví "ale ano, jsou lepší" "Ale ne... Opravdu, jsou lepší" "Ne, jsou lepší já vím že jsou lepší" "A měla jsi už někdy SpongeBob SquarePants sýrové makarony?" "Ne, ale vím že jsou lepší". Vyrůstání je velmi namáhavý a složitý a někdy i těžký a děsivý proces pro děti. Jedna věc, která jim dává stabilitu a souvislost je jejich vazba na základní kritéria jejich životů. A mezi těmi kritérii jsou postavy Clifford - velký červený pes, Mickey Mouse.

Toto jsou v jejich životech konstanty. To jsou věci na které přišly, myslí si že je chápou a cítí se s nimi pohodlně. Samozřejmě pak v jejich vlastním smyslu milují. Když toto vezmete a obalíte to heslem "jez toto jídlo" v podstatě využíváte tuto silnou emoci, kterou dítě má velmi silnou náklonost, k tomu, aby jste vydělali peníze. Na oslavu filmu od Walt Disney Pictures a Walden Media "Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň" Můžete dostat knihu a figurky z pohádkového světa v každém McDonald's Happy Meal.

Ale obchodníci se neomezili jen k tomu že využívají jména postaviček aby prodali své produkty se stále větší nestoudností. Začali tlačit samotné produkty přímo do zábavných pořadů pro děti. Podívejte na tohle Wal-Mart. Je to fatamorgána nebo product-placement? Koho to zajímá, s takovou nákupní pohodou a nízkých cenách? Water, Fresca, Mountain Dew, --Místo pro váš produkt-- . Product-placement je umísťování produktů do vysílání bez odpovídajícího zdůvodnění. Vítejte u Wendy's. Objednete si prosím Klasické trojité se salátem a ... Klasické trojité..

Jaké máte druhy hraček? A to je nečestná reklama. Je to klamavá reklama. Obchází kritické myšlení dětí a vkládá zprávy do dětských hlav, když nedávají tolik pozor. 'American Idol' (Superstar) jako nejlépe hodnocený program pro děti od 2 do 11 se jenom hemží umístěním produktů Coca-Coly. American Idol vám přináší Coca-Cola. "Gilmore Girls" jedí Pop Tarts ke snídani. Užíváš si snídani? Nevím, jestli mám ráda Pop Tarts. Spadla jsi na hlavu, když jsi spala? Nevím, mám to ráda? je to něco co mám ráda?

V dětských filmech je také product-placement. Ve filmu "Spy Kids" byl McDonald's zakomponovaný do filmu. A také se product-placement stává čím dál běžnější ve videohrách. A když už produkty nebyly použité jako pozadí ve videohrách? Staly se videohrami. Děti jsou nyní častěji na internetu než na hřišti jsou vystaveni takovému množství reklamy, že se ji naučili ignorovat. Proto inzerenti milují internetové hry. Nejsou to jen reklamy, nejsou to jen hry jsou to reklamo-hry. Může skórovat se Skittles, závodit s Chips Ahoy!, nebo se poflakovat se SpongeBobem.

Je to boj jakýmikoli prostředky. Musíme se dostat k dítěti. Musíme se ujistit, že bude naočkované jako dítě konzumu, proto se k nim musíme dostat zůsoby o kterých ani neví, že se k nim dostáváme. Tento nový svět reklamy v zábavě a zábavy jako reklamy už neuznává žádné hranice zejména s nástupem nových mediálních technologií. Děti s mobilem se staly hlavním cílem pro obchodníky prodávající produkty Protože jedno ze čtyř Amerických dětí mezi roky 8 a 12 let má mobil to je pět milionů dětí a předpokládáme, že se toto číslo zdvojnásobí v příštích 3 letech.

Mobilní telefony dělají děti náchylnější na reklamu. Je to reklama doslova bijící do očí dítěte. Můžu mít všechny druhy věcí zvonění a spoustu cool her, Jako "Piráty z Karibiku". Disney a Nickelodeon poskytují stáhnutelný obsah pro telefony. Koukej na videa, sleduj rozhovory s herci, piš si s tvojí oblíbenkyní. Společnosti využívají textové zprávy, aby se dostali k dětem. Pokud má vaše díte mobil s přístupem na internet, potom je vaše dítě vystavené reklamě způsoby, o kterých ani nevíte.

Takže musíme přestat přemýšlet o marketingu pro děti jenom jako o reklamách Reklamy jsou z 20. století. Představujeme NickTropolis! Obrovský svět, který čeká, aby jsi ho objevil ty. S počtem více než 40 milionů dětí denně online, číslem které roste. Možná žádný další nástroj není účinnější pro obchodníky než Internet. Inzerenti se starají, aby se dostali k dětem tam, kde se scházejí. Kam chodí desítky milionů dětí ze základních škol na pokec nebo aby si zahráli hru a koukali na videa, to všechno pod obálkou značky.

Vítejte na Webkinz. Například na Webkinz si miliony dětí denně povídá, objevuje a nakupuje ve virtuálním světě. Svět otevřený jen těm, kdo jdou do určitého obchodu a koupí plyšové zvířátko za s vytištěným tajným kódem které umožní dětem připojit se a vstoupit do světa Webkinz, kde jsou podporované, aby si koupili ještě víc. Jeden z důvodů, proč obchodníci prahnou po takových stránkách, je kvůli prokázané schopnosti získávat osobní informace od dětí. Internet dovoluje lidem aby se z nich stali mikro-cíle.

Pokud máte něčí narozeniny můžete napsat "Šťasné narozeniny, Billy Už jsi viděl nové Power Ranger hodinky?" Je to velmi osobní. Pokud si založíte 5 různých účtů z pěti různých geografických míst s různými pohlavími s různým věkem a preferencemi, uvidíte 5 různých reklam. Uvidíte 5 různých světů. Jako dítě o tom nevíte. Jako dítě soupeříte s diplomovanými obchodníky. Soutěžíte s nejchytřejšími lidmi vůbec. Tváří v tvář tomuto vývoji mnoho kritiků dětského marketingu vyzvalo školy, aby rozvinuli učební plán mediální gramotnosti, aby pomohl dětem orientovat se v reklamní kultuře.

Výsledky byly často nepovzbudivé. Nyní příspěvek od našeho sponzora. Některé školy vydělávají další peníze. Doslova prodají samy sebe inzerentům. Všechno od hudební haly - ta bude za 1000 až k učebnám - to bude za 10 000 může být oceněno ve škole v New Berlin. Reklama je na stěnách školy na školních autobusech, v tělocvičnách. Jsou tu sponzorované ukazatele skóre Od Coca-Coly nebo Pepsi Coly. Je tolik způsobů, jakými komerce pronikla do našich tříd máme tu automaty na Colu, Pepsi a Cadbury Schweppes, které vytvářejí epidemii dětské obezity u dětí v celé zemi.

Máme tu obaly na školní knížky. Sponzorované výukové materiály. Máme tu firmu Field Trip Factory, Která bere děti na místa jako "Petco" a do "Sports Authority" (obchody) a nazývá to vyučování. Děti ze školky v Chicagu jsou na výletě ale zvířata která uvidí, nejsou v zoo. Vítáme vás v Petco. Po celé zemi roste počet škol, které převádějí vyučování do nákupních středisek. Je tu nová společnost s názvem "Autobusové radio" která se snaží, aby miliony dětí poslouchali 8 minut reklam každou hodinu, zatímco se vezou ve školním autobuse.

Autobusové radio! BusRadio.com Vybereme náhodné jméno a pokud jsi vítěz, dáme dva lístky také řidiči tvého autobusu. Pak se můžete společně zabavit, třeba se rozdělit o velkou Colu. Pošli nám email, hned jak se dostaneš domů Máme tu Channel One, který nutí 7 milionů dětí koukat na reklamy každý den ve škole. Smyslem škol je rozvíjet rozum. A smyslem reklamy je převrátit logiku, aby propagovali nějaký produkt a jen z tohoto důvodu nemá reklama místo ve školách. Jak často si reklama uvědomuje, že mají vlastně nedobrovolné publikum, kde lidé doslova musí sledovat jejich zprávu?

Snaha vytvořit mladé konzumenty už nekončí před branami školy. Pronásleduje děti do škol. Ale pokud pronásleduje děti do škol, také z nich vychází. Ve formě rozvinutého vysokoškolského výzkumu tvoří nové experty na dětský marketing, vybavené těmi nejpůsobivějšími vědeckými nástroji. Pod mikroskopem. Psychologové, antropologové a sociologové, vědci přes chování lidí, jsou využiti obchodníky, aby skutečně zformovali a upevnili dětské preference značek. Chtějí být esenciálním základem dětských životů.

Před dvanácti lety tu nebyly žádné konference o dětech, kde se prezentovaly efektivnější způsoby, jak prodávat dětem. Nyní jich máme tak 15 za rok konference o mládeži, o teenagerech latinské komunitě, jak zlákat mladé vaším produktem programem, balíčkem, nebo postavičkami vaší reklamní kampaní, jak se k nim dostat efektivně, jak získat víc jejich dolarů, což je marketing a za to nemůžete lidi odsuzovat. Ale je to snad vyvážené více názory větší diskusí o tom, co je pro děti dobré? Jak můžeme posunout naší společnost dál a zdravým způsobem?

Ne. Dětští psychologové i psychologové obecně jsou naprosto integrovaní v reklamním poli. Jejich techniky jsou tak rozšířené, že ve skutečnosti je těžké přijít s nějakým marketingovým tahem který by neměl nic společného s psychologií. Jste psycholog, děláte výzkum. Znáte rozdíl mezi tříletým a pětiletým dítětem a víte, jak se dostat k tříletému a víte, že musíte přehrávat reklamu mnohem pomaleji a používat oblé figurky místo hranatých, protože děti v tomto věku mají rády oblé postavičky.

A víte, že pětileté děti mají úplně jiné zájmy takže můžete vylepšit marketing, aby jste mohli lépe komunikovat s dětmi? Jedním ze způsobů naladění se na děti, je ozkoušená metoda Focus group. Je to tiché, kontrolované. Je tam obyčejně jednosměrné zrcadlo, takže můžeme vidět nonverbální signály. Je to o tom, jak se koukají, pohled v jejich očích. Zejména děti, které ještě nemají smysl pro sebeovládání. Všechny pohyby jsou velmi popisné. A když si rozebereme, co říkají a vložíme do toho, jak se chovají, když to říkají, jejich nonverbální projevy dosteneme silnou zpětnou vazbu, jak na ně produkt působí.

Další způsob je etnografický výzkum který, když se změní podle potřeb obchodníků, stává se z něj vědecké šmírování. Jdou s nimi do supermarketu a filmují, jak se podívaly na produkt, zdvihnou ho, dají ho zpátky, způsob, jakým se pohybují po supermarketu. Filmují je na hřišti. Filmují je ve škole. Filmují je, jak snídají. Filmují je, když jdou do skříně a vybírají si oblečení. Které věci potřebuješ? Filmují je, když si povídají s kamarády. Organizují kamarádské kroužky a filmují, co tam dělají.

Dokonce za nimi jdou i na záchod Dělala jsem rozhovory s lidmi, kteří seděli a sledovali jak se děti koupou a sprchují sledovali jak si hrají se šampónem a s mýdlem a s kosmetickými přípravky, jak se jmenuje tahle kategorie jenom aby se mohli vrátit a sepsat zprávu pro své klienty, co mají dělat se svými obaly. Nahání to husí kůži Je to naprosto šílené, jak jsou naše děti rozpitvány a jsou vloženy pod mikroskop obchodníků. Toto je nová spotřebitelská věda a tvaruje novou vědu o dětech.

A možná nikde jinde se tak různé elementy této vědy nespojily tak uceleně jako v Girls Inteligence Agency. Ne CIA Je to Girls Inteligence Agency, která je přes veškerou přetvářku jenom marketingovou firmou. Girls Inteligence Agency tvrdí, že má desítky, pokud ne stovky tisíc děvčat po celé zemi, se kterými je v kontaktu a se kterými spolupracuje. Hlavním produktem GIA je pyžamová párty v krabici. Od dětí se chce, aby prosadily určitý produkt. Nebo je to něco jako Focus groups párty, kde se od dětí chce, aby prosadily svůj názor na určitý produkt.

Která je nejvíc cool věc: maska na spaní, chlupatý telefon, nebo kosmetická sada? Chlupatý telefon. Chtějí od nich, aby byly podlé. Chtějí, aby jim prozradili informace o kamarádkách, aniž by to kamarádky věděly. Učí to děti aby prodávaly svoje přátele kvůli penězům, nebo kvůli produktu zadarmo. Co se ten den dělo u tebe doma, marketing, nebo to byla párty? Bylo to oboje. Pro nás to byla párty, ale marketing pro firmu. A souhlasíš s tím? Rozhodně. Jeden z nejproblematičtějších aspektů jejich chování je, že budou získávat mladé děti pro svoje marketingové zájmy bez vědomí rodičů.

Je toho moc, co se kolem děje a veřejnost o tom neví, stejně jako nevědí o neuro marketingu. To je další děsivá věc, dát děti na MRI a sledovat, co se děje v jejich mozku, na základě určitého podnětu a říct: "wow, tohle opravdu zabírá, to je super, podívej co se stane". Dělají na dětech mrkací pokusy. Vyvíjejí reklamy a pak sledují, jak často děti mrknou, nebo odvrátí svůj pohled. A když vidí, že dítě mrká často, změní reklamu, aby byla víc uchvacující Věci, od kterých není možné odtrhnout oči a to není náhoda.

Prošli si to znovu a znovu a znovu s rozsáhlými hi-tech testovacími zařízeními, aby našli přesnou konfiguraci postav, barev, hudby, slov a podobně, aby tomu děti nemohly odolat Tráví čas studiem dětského vývoje pochopením potřeb dětí někam patřit dětským potřebám pro společnost dětským potřebám pro nezávislost, aby podpořili děti při nakupování. Někdo se mě zeptal: Lucy, je to etické? Ve skutečnosti manipulujete dětmi Je to etické? To nevím. Ale naší rolí v "Initiative" je prodávat produkty a jak víte, můžete prodávat produkty určitými způsoby umístěním do určitého typu médií, jak jsme udělali svou práci.

Jsou to konzumenti zítřka, zítřejší dospělí konzumenti, takže tím, že s nimi budeme mluvit nyní, vybudováním si vztahu, když jsou mladí a máte je v hrsti, když dospějí. Řeknu to. Tito obchodníci jsou velmi podobní pedofilům Chápete? Jsou to dětští experti. Ať už jste pedofil, nebo dětský obchodník, musíte něco vědět o dětech a co budou děti chtít. Děti milují reklamy. Je to dárek, je to něco co chtějí. Je důležité být první a vtisknout dětem značky a tak je vlastnit.

Asociální chování ve snaze prodat produkt je dobré. Nový, označkovaný svět. Společnosti se odsunuly od přehánění vlastností produktu. Podívej se, jeho nohy se hýbou, přesně jako u opravdového koně. Blaze je nejbezpečnější a nejsilnější vyrobený kůň. Začali s novou formou reklam, která je symbolická. Produkt je protlačován ne na základě toho, co umí, nebo jak chutná, ale svým sociálním poselstvím. Utíkej cool, Hraj cool. Buď cool. Takže děti se učí, aby chtěli sladkosti nebo cereálie nebo limonády, protože je to cool.

Bude je to definovat jako jednotlivce Co si kupuješ, tím jsi. V americké společnosti existuje mantra (obecné heslo) "Jsi tím co máš. Jsi tím, co si kupuješ Jsi tím, co vlastníš" Kde vyhrabala tohle oblečení, v Ugly-R-Us? Spíš v Ugly-R-Her. My jsme tak zábavné. A krásné. Miluju nás. Následek toho je: "Když to nemáš, jsi méněcenný" "Jsi nicka, nemáš hrdost". A to se děje dokonce i u dětí. Pěkná bunda. Abercrombie? Prosímtě, to je Dior. Proč, ta tvoje je z A&F? Naše máma jí sehnala v K-Martu.

Věc, která mě znepokojuje nejvíc, že se dětem neprodávají jen produkty, ale i hodnoty. A nejdůležitější hodnota, která se prodává dětem znovu a znovu je, že předměty a věci nás učiní šťastným. Cena za účast v konzumní společnosti pro děti dramaticky vzrostla. Mám ráda kolo, mám ráda koníka. Ale to co miluju, je moje nové Sony. Před 15 lety, moje první Sony, které bylo dětskou verzí diktafonu nebo přehrávače hudby stálo o hodně méně než dospělá verze. Ale dnes je to iPod V prvním, druhém, třetím i čtvrtém stupni jsou to velmi drahé produkty.

Vidíme děvčata ze základních škol, šesti, sedmileté, jak říkají neústupné preference pro návrhářské jeany které stojí spoustu peněz. To je posun dětské kultury od levné k velmi luxusní dětské kultuře, která už není jen značková, ale je designově značková. Přines mi Jimmy Choo flip-flops (žabky). Kde mám svou růžovou Prada kabelku? Potřebuju svojí čelenku od Tiffany. Pak si můžu jít zaplavat. Je nutné to mít, dejte mi to. To je systém hodnot. Já chci víc. Požitkářství, okamžité uspokojení a materializmus.

Všechno musí být perfektní, pro mě. To je základní identita spotřebitele. Můžeš myslet na věci, které ti připomenou danou notu. Do. To je snadné, Do (Dough) znamená peníze. Je to povrchní, je to jen o mě. Mi Hej, já Je to o mě a teď, je to o mě a o těchto věcech. La (Law) Zákon je něco, co můžeš porušovat, když jsi bohatá. To je ten postoj, je to všechno o mě. Víš, že je všechno o mě Je to skutečné poškozování dětí. Myslím, že to, co potřebujeme dětem vysvětlit je, že je v pohodě mít pěkné věci.

Není na tom nic špatného mít pěkné věci. Ale nesmí si to plést se štěstím a uspokojením. Čím chceš být za 20 let. Chci být hráčem baseballu. Učitelkou. Chci být policistou. Když jsem se začal dětmi zabývat jako psychoterapeut asi před čtvrtkou století, běžně jsem se jich ptal, čím chtějí být až vyrostou. Říkali mi povolání jako zdravotní sestra, astronaut, nebo jiné povolání, které se jim zdálo atraktivní. Mimochodem co dělá tvůj otec. Navrhuje. Co navrhuje? Rakety. Rakety? A co budeš dělat ty?

Já budu pošťák. A proč chceš být pošťákem? Není to moc těžké a navíc si můžu číst pohledy. Kolem 80. let se to začalo měnit a začal jsem slýchat, jak děti odpovídaly slovem bohatý. Až vyrostu, chci být bohatý. Chci vydělat hodně peněz. Chci mít hodně věcí. Jak jsme na tom dneska, chlape? Jde to, jde to menší já. A neflákáme to, je na čase zamakat. Trochu se zatřást. Komercializace dětí prosakuje jejich životy. Mluvíme tu o základní přestavbě jejich psychiky. Ve světě materialismu už děti nemohou být dětmi. Musí rychle vyrůst.

Vidíme to na způsobu, jakým se mají oblékat, na násilí, které mají vést. A co se tím potlačuje je dětství. Od kolébky do hrobu. Obchodníci mají pro tento trend název. Říkají tomu: "děti se stávají staršími dříve". Kde je Karla? Seznamte se s hvězdou módního světa: s tebou. Přirozený vývoj nutí děti být starší a dospělejší rychleji. Nikdo, komu je 17 nečte časopis Seventeen. Jsou to 10, 12 a 13leté děti, které ho čtou. Aby pochopili, jaké to je, když je vám 17. Co se děje je to, že marketing využívá tohoto přirozeného vývoje a prodává stále nižším a nižším věkovým skupinám.

Manikúrové a pedikúrové párty jsou velkým hitem pro pětileté jako je Talja. A proč by si šestileté děti nemohly kupovat kosmetiku? Experti říkají, že jejich vzory nejsou učitelé, astronauti, ani doktoři Místo toho jsou to teenagerské ikony, které je přitahují. A nic neukazuje na toto pobláznění průmyslu věkem víc, než vynález pojmu "tween". Klub Libby Lu zajišťuje občerstvení pro tween děvčata jako je Shelby která oslavuje desáté narozeniny s kamarádkami. A následně ukazuje mamince, co Tween dívka chce. A to je přesně to, co chtějí ředitelé korporací.

Venku je spousta mladých děvčat a ty mají obrovskou kupní sílu Tween (be-tween). Mezi, mezi čím? Nevím. Nevím, co je před tween protože dolní hranice tween se stále snižuje. Bylo to 8 - 12. Teď je to 6 - 12. A může to být 4 -12. A to vás nasměruje k perverzní myšlence která se děje v této oblasti. Myšlenka, že 6leté dítě už není dítětem, ale je mezi dětstvím a dospěním. Jedním ze zásadních kamenů tohoto trendu je, že obchodníci nepředávají svoje dospělá hesla a hodnoty dětem, jako dětem ale odděleně chlapcům a děvčatům.

A děvčata se učí, že musí být krásné, sexy a to co si kupují určuje jejich hodnotu a jak vypadají, určuje jejich hodnotu. Je to do určité míry pravda, inzerenti vždycky drželi reklamy na této úrovni. Ale nemůže být pochyb že se za poslední roky objevilo něco odlišného. Novinka, Moje Blink Blink děvčata jsou tady. Pěkné mrknutí. Tumáš, můžeš nosit můj prsten. Hmm třpytivý. Vidíte nyní panenky s velmi sexuálním a vábivým oblečením a motivy, které jsou prodávány šestiletým. Chodím do školek a vidím tam čtyřleté holčičky v .... já to nazývám rozkrokové sukně, které jsem navržené podle panenek Bratz.

To je rozkošné, to bych si určitě oblékla. Buď Bratz, přidej se. Zatímco jedna část vás může přijmout krátká trička, když je vám 7 jste emočně dospělí, aby jste zvládli následek když přijdete ven a lidé se na vás koukají jako ne neplnoletou Britney Spears. A u chlapců vidíme stejnou šablonu. Zatímco do určité míry se obchodníci zaměřují na chlapce tím, co se zdá být jako dospělácké poselství. Poselství, které určují muže podle agresivity tvrdosti a násilí dnešní chlapci jsou ponořeni do úplně jiného světa.

Co se týče chlapců, vidíme obrazy násilí moci, dominace už ve velmi útlém věku. Například ve videohrách přešli jsme od 16, přes 32 přes 64 ke 128-bitové technologii asi za 5 let. To znamená, že se dostáváme blíže a blíže k virtuální realitě. Množství násilí, zábavného násilí, kterému jsou mladé děti vystavené, je zarážející. Dostávají zprávu, že když máte konflikt, bojujete s použitím násilí, musíte bojovat, aby jste vyřešili problémy a to je to, co děláte. A sledování násilí je zábava. Je to zábavné.

Zpráva od Federal Trade Comission, která přišla s názorem na dětský marketing prostřednictvím médií ukázala, že mediální průmysl ukazoval dětem materiály, které i jejich vlastní ratingový systém hodnotil, že není vhodný pro tak mladé děti. Studia dnes potvrdila před kongresem, že už devítileté děti byly testovány pro jejich reakce nad násilnickými filmy označenými R. Rozhodně bylo období, kdy se diskutovalo o zprávě FTC kdy jsme dovolili, aby soutěžní úsilí přemohlo zdravý úsudek a vhodné standardy.

Takže ti samí lidé, kteří vyrábí takový produkt vám říkají, co je vhodné pro děti. A byl tu posun přes celé desetiletí o celý ratingový bod. Takže co byl dřív film označený R je dnes PG-13. Při tomto rozhodování nevyužívají experty na dětský rozvoj a neptají se na otázky: Je tohle vhodné pro děti? Ale spíš: Nechají rodiče své děti v tomoto věku koukat? Ještě masturbuju na Pam. Koukni na ty kozy, chlape! Chtěl bych je jenom namydlit a ... To, co se stalo je, když filmová studia dovolila dětem přístup k "R" filmům, že sexuální obsah, drogový obsah, alkohol tabák neslušné výrazy, a obsah pro dospělé přešel do PG-13 filmů.

Takže jsou podobné, jaké byly dřív "R" filmy. A hollywoodský film, který má rating pro starší publikum PG-13 nebo R, má na sebe navázanou celou řadu hraček a produktů, které jsou nabízeny dětem starým 3, 4 a 5 let. Nový Itsy Bitsy Spider-Man. Oproti rostoucím obavám z otevřené snahy průmyslu snížit věkovou hranici jejich cesta k mladším a mladším dětem se jenom urychlila. Důsledek toho je masivní a rostoucí dětský průmysl který téměř od porodu pokrývá děti značkami. Je skutečně těžké najít vybavení pro děti které není polepené postavičkami.

Najdete sice neznačkové dětské vybavení, ale najdete je jen v luxusních hračkářstvích. Ale pokud nakupujete v místech, kde žijí chudé a střední třídy, všechny jsou označkované, takže děti začínají život s představou konzumu. To není náhoda. Chtějí po nich věrnost značce od kolébky do hrobu. Přesně o tom mluví podíl jejich myslí. Mluví o vlastnění dětí na celý život. Miluju tě. Norman Pheeny, piják Pepsi na doživotí. Očividně přišlo poznání, že už šestiměsíční děti umí rozeznat značky, takže teď, když mohou rozeznat značky musíme si být jistí, že rozpoznají naší značku.

Prodejce se chce dostat k dítěti co možná nejdříve, aby mohl formovat jeho, nebo její pohled na svět, aby mohl formovat preference značek, aby mohl v podstatě říct dítěti co potřebuje, aby mohlo mít smysluplný život. A proto my jako matky říkáme: "To je naše práce, ne jejich". Přeměna dětství. Kam se obrátit v takovém světě? Miliony rodičů nachází alespoň nějakou útěchu v tom, co vypadá jako protiklad. Je to nové mediální hnutí, které tvrdí, že je vhodné pro děti. A ať už mluvíme o DVD pro podporu rozvoje.

Jako Baby Einstein a Brainy Baby nebo 24hodinovém vysílání pro batolata a nemluvňata v televizi myšlenkou je, že dobrá média jsou nejlepší protilátka na špatná média. Nerozhodujeme o tom jak vyrostou, nebo jakou velikost bot budou mít za dva roky, ale jak velká bude jejich představivost? O tom máme co říci. Myšlenka je, že naše děti budou v pořádku, pokud je rodiče odkloní od komerčních sítí a nasměrují je na vzdělávací média. Děti jenom nevyrostou, rozpřemýšlí se.

Ale otázkou je, je něco z toho pravda? Není žádný důkaz nebo výzkum, který by dokázal, že se děti vůbec něco naučí, nebo že děti, které si projdou těmito věcmi v časném věku se nějak liší ve smyslu myšlenkových schopností nebo mírou znalostí, které by se později projevily. Je to obrovský, stomilionový business a prodávají ho rodičům pro jejich klid. Nikdy se nedostaneš na vysokou, pokud nebudeš hrát svoje videohry. V základě říkají rodičům, že pokud nekoupí dětem tyto věci, jejich dítě bude pozadu.

Jak by bylo označené takové video? Kyle a Max v autě? Ne, Kyle a Max si hrají. Udělejte z toho - Kyle a Max zvětšují svoje znalosti. Většina rodičů si myslí, že pokud nevystaví děti co nejdřiv a nejčastěji, že budou pozadu za ostatními dětmi. A i přesto, že tento průmysl dělá velká prohlášení o vzdělání, dělá ještě větší zisky. Prodej videí a DVD, které tvrdí, že jsou vzdělávací se má dostat na 7,8 miliard dolarů do roku 2010. Poté, co se jejich dcera narodila, Julie Aigner-Clark hledala způsob, jak se podělit o svou lásku k hudbě a umění se svým dítětem.

Půjčila si nějaké vybavení a začala tvořit videa pro děti ve svém sklepě. Zrodila se firma Baby Einstein a jen za 5 let se její firma dostala na prodej 20 milionů dolarů. Julie Aigner-Clark: Toto je miliardový průmysl, který je naprostý podvod. Nejsou žádné důkazy, že dítě, která se kouká na DVD se vůbec něco naučí. Naučná videa pro děti nemusí být přes všechno tak dobrý nápad. Nové studie zjistily, že děti, které sledují populární DVD jako Baby Einstein a Brainy Baby mají ve skutečnosti menší slovní zásobu.

Jeden vědec dokonce řekl, že by raději nechal své děti sledovat "America Idol" (Superstar). Americká akademie pediatrů už 7 let doporučuje, že by se dětem pod 2 roky neměly ukazovat žádná visuální média. A to ze zpecifických důvodů. V první řadě nejsou žádné pevné důkazy, že by děti ve věku do 30 měsíců, nebo do 2,5 let se dokážou cokoli naučit jenom z obrazovky. Média sice mohou ovlivnit, jak se mozek bude vyvíjet. Dnes byly zveřejněny tři nové studie, které naznačují že dlouhodobé sledování televize může omezit schopnost dítěte se učit.

Čím víc se děti a batolata dívají, tím větší je možnost, že budou mít problém dávat pozor a koncentrovat se během jejich školních let. Výzkumníci tvrdí, že sledování televize jenom učí mozek aby televizi sledoval ještě víc. Dítě odstavené od pestrých barev a rychle se měnících obrázků může mít problém se soustředit na učitele, nebo domácí úkol. Během prvních dvou let života se jejich mozek rychle vyvíjí. A z toho co víme o optimálním rozvoji mozku během těchto prvních dvou kritických let je, že setkání tváří v tvář s ostatními lidmi, s rodiči, sourozenci, jinými dětmi, interakce s dalšími lidskými bytostmi, manipulace s fyzickým prostředím, pokoušet se stavět komín, dávat si sušenku do pusy.

Kreativní, neohraničná a problémy řešící hra je o hodně lepší než nejlepší vzdělávací software, který můžete sehnat. Co je nejdůležitější pro děti 0-2 let? Naprosto nejdůležitější je sociální chování, pouto, která vzniká, intimita, která se odehrává mezi matkou a dítětem. Zapomeňte na všechno ostatní. Toto je základ důvěry a základ pro jakékoli další učení. To se musí objevit. Takže pokud obětujete tu důvěru a pouto kvůli tomu, že máte Baby Einstein, počítač nebo videa, uniká vám velké pochopení dětského vývoje.

Prostor, který je potřebný k přemýšlení je ohrožený. Jsem do toho zabraný. Jste mimo sebe, jste odstavený. Kdy máte trochu ticha a nestrukturovaný čas? Kdy má dítě možnost být dítětem a hrát si? Pamatujete, když jste hráli baseball, než byla taková tma že už jste neviděli míč? A když jste hráli na schovávanou a předstírali jste, že jste neslyšeli své jméno? Když vás z domova volali k večeři? To bylo v dobách kdy děti a to všechny děti hrály venku od chvíle, kdy se vrátily ze školy.

To bylo ještě před Xboxem. Nedávná studie Americké akademie pediatrů zjistila, že komerční média dramaticky mění způsob, jakým si děti hrají. Zjistili, že i svobodná a nestrukturovaná hra která je zásadní pro poznávací, fyzický, sociální a emoční rozvoj dětí. Množství času, který tráví děti mezi 6 a 8 lety kreativní hrou dramaticky poklesla během posledního desetiletí. A u 9 - 12 letých za stejné desetiletí kreativní hra ustoupila o šokujících 94%. Věc, kterou je důležité si pamatovat o kreativní hře je, že je to základ učení, základ kritického myšlení, základem řešení problémů, je to základ empatie a zkušenosti bytí něčím jiným a je to způsob, jakým děti dávají životu smysl.

Nyní se děje to, že děti mají stále méně příležitostí používat vlastní představivost. Rodiče jsou povzbuzováni, aby dávali dětem mobilní telefony kvůli obsahu zábavných programů jako Sesame Street nebo Nickelodeon. Nyní máme obrazovky v zadních částech automobilů, přenosná DVD zařízení pro batolata. Vychováváme generaci dětí, která která nebude mít potřebu najít si vlastní zábavu, nebo potřebu se uklidnit. A tak budou vždycky potřebovat obrazovku. A to je přesně to, co chce marketingový průmysl.

Takže když si děti hrají s hračkami známých postaviček z médií, hrají si méně kreativně protože nemají podněty vymýšlet si vlastní svět. Je to tanečnice. Hýbej rukama nahoru a dolů, zatřes hlavou. Co říkáš na tohle, Doro? Nenutí je to, aby si vymýšlely vlastní příběhy. Protože jenom opakují to, co už viděli s využitím produktů které jsou na základě filmu nebo televizní show. Každý hod, každý chyt, každý trik může udělat spiderman s pavučinou a teď můžeš i ty se Spiderman kaskadérským systémem.

Není to opravdová hra. Jejich vlastní představivost a jejich vlastní zkušenosti nejsou k ničemu. Je to jenom napodobení toho, co už viděli. Můžeš být jako Superman. S nafukovacím oblekem ze Superman se vrací. Nasaď si rukavice "udeř a rozbij" a uslyšíš zvuk každého úderu který uděláš a všeho co zničíš. Svět potřebuje hrdinu. Jsi připravený pro takovou práci? Nafukovací oblek můžete sestavit sami. Baterie nejsou v ceně, rukavice jsou prodávány odděleně Děti dostávají zprávu, že si nemohou hrát na Harryho Pottera pokud nebudou mít oficiální kouzelnou hůlku. Nebo že si nemohou hrát na nějakého hrdinu, pokud nemají všechno vybavení, které s tím souvisí.

Přímo z filmu přichází výbava Jacka Sparowa. Bojuj s mečem, který bliká a vydává zvuky. Střílej z elektronické pistole, buď jako Jack Sparrow. A svým způsobem jim říkají, že jejich představivost není dost dobrá. Nemůžete vzít klacek a změnit jej na kouzelnou hůlku, musíte mít opravdovou kouzelnou hůlku. Je to nejnovější nejlepší hračka robot, která udělá všechno za vás a už si s ní nemusíte hrát. Jenom si hraje sama a vy se na to koukáte. Super a za vysokou cenu. Už to ani nemusíte dávat dohromady. Není tam modelování, žádné přemýšlení žádné barvení nebo vybarvování. Je to všechno připravené to spustit.

Základní myšlenka je, potřebuju něco kromě sebe samého, abych si mohl hrát, je opravdu škodlivá a tragická. Protože si to začne hrát mimo ruce dětí, takže děti potřebují víc a víc a víc aby si mohly hrát a aby mohly být šťastné. Vytváříme generaci superspotřebitelů. Spíš než aby konzumovali málo, naše děti konzumují dokonce víc, než generace baby-boomu. Nebo generace Y nebo X. Co to znamená pro naši budoucnost, pro naši pohodu a pro jejich pohodu? Naše budoucnost 40x víc mladých lidí má nyní diagnózu bipolárních poruch, než před 13 lety.

Nedostatek pozornosti a hyperaktivita se týká téměř 4,5 milionu dětí, v zemi bylo diagnostikovaných s ADHD. Lékaři vypisují čím dál víc receptů na antidepresiva pro děti až 8 milionů ročně 1 ze 3 dětí narozených v roce 2000 si rozvine cukrovku. Poprvé za desetiletí se zvyšuje úroveň hypertenze u dětí. Tato generace dětí je nejtěžší v americké historii. 16% dětí a teenagerů má nadváhu 4x více než v roce 1960. Je to jako by jsme si ve společnosti řekli Nebudeme se o děti starat. Kromě vší rétoriky o dětech chováme se k nim jako k jediné věci. Konzumenti s nákupní silou.

A je jedno, co nakupují my chceme ať nakupují, i kdyby je to mělo zabít. Nemocné dítě jako konzumní divák nahradilo zdravé dítě, sportující, hrající si a přející si. Velmi chytří lidé udělali mnoho výzkumu a začínají říkat: Počkejte moment. Vypadá to na nějaké spojení mezi reklamou a marketingem a všemi těmito problémy. Navrhla jsem studii, která měla za cíl zkoumat zapojení dětí do konzumní kultury. A zjistila jsem, že čím více médií dítě sleduje televizi i jiné formy médií, tím větší je šance, že budou výš na stupnici deprese a úzkosti.

Toto je jeden z nejdůležitějších zdravotních problémů společnosti ve Spojených státech. Pokud ne nejdůležitější zdravotní problém ve Spojených Státech. A jeden z nejvíce znepokojujících zdravotních trendů je vzestup chorob spojených s dětskou obezitou, temná strana spotřební kultury dětí která propaguje nezdravé jídlo a sedavý konzum médií na úkor fyzické aktivity. Délka života dnešních dětí bude kratší než jejich rodičů, první pokles v moderní době. Během posledních dvou desetiletí se výskyt obezity u dětí zdvojnásobil a ztrojnásobil u teenagerů.

Jedna z obav, kterou mají lidé se současnou pandémií obezity je, že učíme děti jíst špatné jídlo čím dál tím dříve. Důsledky Amerického problému s váhou se nyní rozšiřují na dětské bezpečnostní sedačky. Nová studie uvádí, že množství velmi mladých dětí jsou příliš těžké pro klasické autosedačky. Výrobci začínají dělat větší modely, aby vyřešili tento problém. A vidíme problémy, které jsme dříve nevídali jindy, než u dospělých, nyní jsou u 6-7letých dětí jako cukrovka typu 2.

Cukrovka je hrozná nemoc s celoživotními následky. Zemřete mladý, zemřete zubožený. Toto není cukrovka založená na genetice. Toto je cukrovka vyplývající z váhy. Cukrovka jako chronická choroba postihuje oči lidí. Postihuje jejich krevní oběh, postihuje srdce. Budeme tu mít zdravotní krizi, konkrétní zdravotní krizi. Oproti těmto obavám, Regulátoři nejen že nejsou ochotní ukázat na problém. Ale nedokážou ani uznat, že nějaký existuje. Nejsou žádná snadná řešení tohoto problému.

Dokonce i naši psi a kočky jsou tlustí a není to proto, že by sledovaly moc reklam. Takže říkáte, že reklama nemá vliv na vzestup obezity? Říkám, že pokud se podíváte na korelaci a příčinnost, není tam nic. Není možné, abychom udělali zdravé dětství v této zemi bez snahy vlády. Dokázali jsme to v jiných oblastech. Dokázali jsme to v oblasti bezpečnosti dětí. Máme zákony o přilbách pro děti, pásy v autech, zákaz prodávání cigaret dětem. Ale nějak si myslíme, že je v pořádku nabídnout děti obchodníkům, kteří z nich chtějí mít zisk bez ohledu na následky na zdraví a pohody dětí.

Ani jednou jsem neslyšel korporaci, jak by řekla: Napišme si na tabuli plusy, nejistoty otázky na dopad, a tady jsou negativa která by z našeho produktu mohla vyjít. To jsem nikdy nezažil. Pokud jsem producent a distributor Nemyslím, že je fér říct: Nezajímá mě jsou sociální následky toho, co způsobím. Jenom dělám prachy. Toto bychom netolerovali v řadě dalších odvětvích. Rétorika marketingového odvětví je, že je to všechno jen na rodičích a rodiče by měli být ti jediní strážci.

A co rodiče? Není to zodpovědnost rodičů? Není to zodpovědnost rodičů, sledovat co jejich děti čtou a na co se koukají? Není to výběr, co kupovat a čím krmit děti na rodičích? Jen na nich? Rodiče to nemohou zvládnout sami Potřebují pomoc. Máme 15 miliardový průmysl, který pracuje dnem a nocí, aby odstranil autoritu rodičů. Zodpovědní rodiče by samozřejmě řekli: samozřejmě že jsou rodiče zodpovědní, ale pokud není dítě s rodiči 24 hodin denně, pokud je ve škole. A škola je plná reklam a marketingu, pokud jde do školky a školka je plná reklam a marketingu, pokud je někdo pozve na pyžamovou párty a tam probíhá tajný prodej nebo průzkum trhu myslím, že není možné žádat rodiče, aby přijali takovou míru zodpovědnosti.

Je to něco, jako kdyby vlastník nákladní kolony kamiónů oznámil: naše kolona bude odteď projíždět vaší ulicí zejména tam, kde si hrají děti rychlostí 200km za hodinu. Rodiče, dávejte si pozor. Je to vaše práce, postarat se aby se vaše dítě nezranilo. Nikdo by se v takovém případě nehádal, že vlastník té kolony nenese vůbec žádnou odpovědnost. Ve skutečnosti úlohou FTC a FCC je chránit děti, když je nechrání firemní prostředí. A máme tu situaci, když tyto agentury nesplňují úlohu, kterou mají plnit, když například radiofrekvence byly přenesené na soukromé společnosti.

Takže věci jsou dost v nerovnováze. Jsme jedinou průmyslovou zemí světa, která k tomu nemá žádnou politiku. Mluvil jsem ohledně toho s lidmi v Irsku, ve Skandinávii. Oni nedovolují takový typ reklam. Obyčejně, když se strhne nějaká taková reklama, průmyslové odvětví vytáhne první článek ústavy. Ústavu. Já říkám, mají právo na ústavu ale zároveň musí nést vinu. Hamba jim. Toto je naše budoucnost a oni vědí, že je to tak špatně. Potřebujeme aktivní pohled dopředu.

Jak společnosti říct, jak nás to mění Jak toto mění naše prostředí Jak toto mění naší společnost A chceme to vůbec? Myslím, že se na to musíme podívat z pohledu práva. Právo dětí vyrůst a svobodu rodičům aby je mohli vychovat bez vlivu komerčních zájmů. V tomto ohledu je to jako hnutí za občanská práva nebo hnutí žen, nebo hnutí pro životní protředí. Myslím, že jsme na začátku rostoucího hnutí a že to potrvá nějaký čas. Je to o něčem víc, než je prodej produktů a služeb. Pokud se zajímáme o rozvoj lidské duše a pokud nás zajímají mezilidské vztahy, musíme se zajímat o tento problém.