Rozhovor Vladimira Putina Německá TV ARD
Jörg Schönenborn: Dobrý večer, Vážený pane prezidente Putine!

Vážený pane prezidente, Německo a Rusko mají zvláštní vztah, zejména z hospodářského hlediska a dokonale se k sobě hodí. Z politického hlediska tam jsou problémy. Mnoho Němců se znepokojením sleduje razie v sídlech německých nadací tady v Rusku. Ruská veřejnost musí být vystrašená. Proč tohle děláte?

Vladimír Putin: To vy děsíte německou veřejnost. Nic takového se neděje, nestrašte lidi. Je nutné hlásit zprávy objektivně. V čem spočívá objektivní stránka věci? V Rusku na konci loňského roku byl schválen zákon, podle kterého ruské nevládní subjekty, které získávají peníze ze zahraničí, financují se ze zahraničí a věnují se politické činnosti, se musí zaregistrovat jako zahraniční agenti, tj. jako organizace, která pracuje v rámci naše země na politické scéně za zahraniční peníze. Tohle není nějakou zvláštní inovací ve světové politické praxi. Úplně stejný zákon funguje ve Spojených státech už od roku 1938.

Máte-li jakékoli další otázky, rád na ně zodpovím a vysvětlím co se děje vám i vaším divákům.

Jörg Schönenborn: Vážený pane prezidente, nevím nic o tom, že by v USA probíhaly podobná zabavování nebo prohledávání. Pojem "zahraniční agent", jak tyto organizace musí být volané, podle našeho chápaní je něco na způsob "studené války".

Vladimír Putin: Pak to tedy vysvětlím, za prvé, zákon byl schválen a funguje ve Spojených státech do dneška. Naše ruské organizace čelí přesně stejné praxi, která byla zavedena v této zemi před mnohými desetiletími.

Dám vám papír, kde před nedávnem ministerstvo spravedlnosti USA požádalo nestátní organizaci o doklad, který prokazuje, že má v úmyslu dostávat peníze ze zahraničí, a je tam velice dlouhý seznam otázek.

Schválili jsme přesně stejný zákon, který nic nezakazuje, chci to zdůraznit, nic nezakazuje, nic neomezuje a nikoho nezavírá. Žádná činnost, dokonce ani vnitřní politická činnost pro organizace dostávající peníze ze zahraničí není zakázána, ale my prostě chceme vědět, kdo dostává peníze, a za co je utrácí. Opakuji, tohle není novinka, kterou jsme vymysleli my.

Proč je to aktuální dnes? Kolik si myslíte, že je v Evropě nevládních organizací, které jsou financovány z Ruska? Co myslíte?

Jörg Schönenborn: Vážený pane prezidente, upřímně řečeno nemůžu posoudit situaci ...

Vladimír Putin: Já vám to povím. Jedna organizace pracuje v Paříži, a další organizace pracuje v Severní
Americe a je registrovaná ve Spojených státech. To je vše. Dvě. Jedna v USA, jedna v Evropě.

V Ruské federaci funguje 654 nevládních organizací, které dostávají, jak se ukázalo peníze ze zahraničí. 654 organizací - to je síť po celé Ruské federaci, včetně všech její oblasti.

Pouze čtyři měsíce poté, co jsme schválili tyto zákony, na účet těchto organizací bylo ze zahraničí převedeno 28 miliard 300 milionů rublů. Skoro miliarda dolarů! 855 milionů rublů prostřednictvím velvyslanectví. To jsou organizace, které se zabývají vnitropolitickou činností. Copak naše společnost nemá právo vědět, kdo i na co dostává peníze?

Přitom, chci zdůraznit, abyste vy a lidi v Evropě, včetně Německa, věděli, že nikdo nezakazuje činnost těchto organizací. Jen jsme je požádali, aby řekli, "Ano, jsme zapojeni do politické činnosti, ale jsme financování ze zahraničí." Společnost na to má právo.

Není třeba někoho děsit, že zde někoho chytají, zatýkají, něco zabavují, i když možná by bylo dobré zabavovat, pokud lidé porušují zákon. Existují určité správní sankce, ale myslím, že je to v rámci civilizovaných pravidel.

Tady je dokument, o který žádají naše organizace ve Spojených státech. Podívejte se od koho, je tam podpis. Žádost oddělení kontrarozvědky. Není to generální prokurátor, ale protišpionážní jednotka kontrarozvědky ministerstva spravedlnosti USA. Zde je dokument, který je oficiálně odeslán do organizace. Podívejte se na řadu otázek, které tam jsou. Tohle je demokratické, nebo ne?

Jörg Schönenborn: Vážený pane prezidente, podíváme se na tento dokument. Nevím, zda podobná prohledávání probíhala i ve Spojených státech.

Chtěl bych se vás ještě jednou zeptat, my chápeme demokracii jako koexistenci státu a opozice. Politická konkurence je nedílnou součástí. Potřebuje Rusko silnou opozici?

Vladimír Putin: Samozřejmě! Nejen, že potřebuje, ale jsem přesvědčen, že bez konkurence v dnešním světě jak v ekonomice, tak i v politice není možný vývoj, a my samozřejmě chceme zajistit tento vývoj pro naši zemi a pro naše lidi. Bez konkurence není možné učinit účinné, přiměřené a správné rozhodnutí. Proto se budeme určitě snažit, aby naše společnost byla založena na této konkurenci ve všech oblastech života, včetně politických.

Ale to přece neznamená, že opozice musí být financována ze zahraničí. Vy nesouhlasíte? Máte jiný názor?

Jörg Schönenborn: To znamená, že opozice má možnost svobodně chodit na demonstrace?

Vladimír Putin: Samozřejmě, ale v souladu se zákonem. Existují určitá pravidla, která stanovují různé formy politické činnosti. Volby jsou veřejným projevem názorů, včetně demonstrací. Existuje zákon ať dobrý nebo špatný, může se změnit demokratickým způsobem, ale musí se dodržovat. Ordnung muss sein. Tohle je známé pravidlo. Je použitelné ve všech zemích a je univerzální. Pořádek musí být. Nemůžeme připustit chaos. Důsledky chaosu, jsme velice dobře viděli na příkladu, řekněme, severní Afriky. Kdo tohle potřebuje?

Co se týče opoziční činnosti, rád bych upozornil na následující věc. Ještě velmi nedávno k registraci politické strany bylo nutné mít 50.000 členů v této politické organizaci. Tento limit jsme výrazně snížili, o 100 krát, nyní stačí 500 lidí k registraci politické strany a podílení se na legální politické činnosti. Již jsme zaregistrovali 37 stran a myslím, že pár desítek podaly žádosti o registraci. Tak to bude, budeme rozvíjet tuto politickou konkurenci.

Nyní jsme změnili způsob volby členů horní komory parlamentu - Rady federace, a nyní se budou volit, členy Rady federace budou také voleni tajným hlasováním občanů v jednotlivých regionech. Mimochodem, horní komora Spolkové republiky podle mého názoru, se tak nevolí, volí se, pokud se nepletu, hlasováním v příslušném zemském sněmu (Landtag).

V tomto smyslu jsme šli ještě dále, myslím tím, že nyní jsem přešel k volbě regionálních vedoucích představitelů Ruské federace. Nyní jsme se vrátili k zavedení přímých voleb tajným hlasováním. Spolková republika prostřednictvím Landtagu volí regionální vedoucí představitele. Mnoho členů naší politické síly se domnívá, že je třeba vrátit se k této formě parlamentu, který bude smíšeným systémem - většinovým a přímo od stran. Přišli jsme na tento smíšený systém, a to znamená, že se pohybujeme a hledáme nejvhodnější formu politické organizace naší společnosti pro současnost a uspokojení potřeb a tužeb lidí. Samozřejmě to platí i pro politické strany. Samozřejmě, že chceme konkurenci.

Jörg Schönenborn: Jedete do Německa na velký hospodářský veletrh, domnívám se, že hospodářské vztahy mezi našimi dvěma zeměmi jsou pro vás důležité. Máte obavy, že otázky, které jsme právě probrali, můžou vrhnout stín na vaší návštěvu?

Vladimír Putin: Ne, naopak, jsem velmi rád. Z našeho dnešního rozhovoru mam velkou radost, protože nám to dává příležitost objasnit postoj a vysvětlit, co se děje ve skutečnosti a o co nám jde. Čím jste začínal otázky? Prohledávání a zatýkání. Jaké prohledávání? Jaké zatýkání? Kdo byl zatčen? Jmenujte alespoň jedno jméno. Koneckonců, nic z toho se neděje. Není třeba nic vymýšlet.

Jörg Schönenborn: Nemluvil jsem o zatýkání. Mluvil jsem o prohledávání.

Vladimír Putin: Zní to jako nějaký druh poplašné pozice: "Pozor! Bacha!". No, ano, existuje Generální prokuratura Ruské federace, která je povinna sledovat dodržování zákonu schvalovaných v Ruské federaci. A všichni občané, všechny organizace, fyzické a právnické osoby působící v Rusku s tím musí počítat, a měli by respektovat zákony Ruské federace.

Jörg Schönenborn: Co očekáváte od Vaší návštěvy do Německa z ekonomického hlediska? Předpokládám, že pozvete Němce k provádění investic. Co přesně očekáváte?

Vladimír Putin: Rusko a Německo jsou pro sebe velmi důležitými partnery. Tak to opravdu je. Celkově státy EU a EU jako celek je pro nás největší obchodní partner. Více než 50 procent naší obchodní výměny. Občas se číslo mění: občas více než 50 procent, občas o něco méně než 50 procent v důsledku hospodářských potíží v eurozóně a Evropské unii.

Nyní, podle mého názoru je číslo těsně pod 50, ale je to pořád hodně. V absolutních číslech, je to více než 430-450 miliard. Jsme třetím nejdůležitějším obchodním partnerem Evropy po USA a Číně, rozdíl není příliš velký. Když my máme 435-450 miliard konsolidovaný obrat s Evropou tak USA má přibližně 600, Čína 550. Jak můžete vidět, rozdíl je malý.

Německo je v této řadě řadě evropských zemí partnerem číslo jedna. Naše vzájemná obchodní výměna dosahuje 74 miliard dolarů a zvyšuje se, nehledě na některé těžkosti. Aby bylo jasno všem občanům v Rusku a v Německu, je třeba říci, že to nejsou jen čísla, za těmito čísly stojí pracovní místa, nejnovější technologie, které získávají obě strany.

Mimochodem, struktura obchodu s Německem odpovídá nejen jejím hospodářským příležitostem, ale také zájmům, protože hlavní zaměření hospodářských a obchodních vztahů s Německem je o průmyslové výrobě. Za tím jsou, opakuji, tisíce, ne-li desítky tisíc pracovních míst, příjmy domácností vašich a naších občanu. Rusko zásobuje Německo z 40 procent zemním plynem a z 30 procent ropou.

Rozšiřujeme naši spolupráci v high-tech technologiích, letectví, strojírenství, včetně dopravního inženýrství, nanotechnologiích, a slibném vývoji v oblasti fyziky. Jedná se o velmi mnohostrannou, zajímavou a slibnou spolupráci.

Německo je jedním z našich největších investorů (25 miliard dolarů akumulovaných investicí). Pouze v loňském roce růst dosáhl 7,2 miliard dolarů. To znamená, že německé investice jdou poměrně aktivně do ruské ekonomiky. To vše je důležité, zajímavé a slibné, chci to znova zdůraznit.

Budeme mít šest pavilonů, velkých pavilonů. Máme velmi dobrý sjednocující slogan - je to průmyslová výroba, v které bylo Německo vždy silné a je pro nás v tomto smyslu velmi zajímavé. V těchto pavilonech na hannoverském veletrhu bude prezentováno více než 100 velkých ruských firem.

Zvu vás a všechny naše přátelé v Německu k návštěvě veletrhu v Hannoveru a našich ruských pavilonů.

Jörg Schönenborn: Mluvil jste o 27 miliardách dolarů přímých německých investic v Rusku. Rád bych se přesunul ke Kypru. Mnoho Němců si poprvé uvědomili, kolik ruských peněz se nyní nachází v kyperských bankách. Teď si kladou otázku, proč německé společnosti musí financovat investice v době, kdy sami vyvážíte své peníze ze země?

Vladimír Putin: Važně nechápete absurditu své otázky? Jen se neuražte prosím, ano? Co s tím má společného Rusko a ruští investoři v jedné ze zemí Evropské unie? Čím více tam ve svých bankách zahraniční vkladatele "štípáte", tím líp pro nás, protože všechní zranění, uražení a vystrašení, jak očekáváme (ne všichni, ale mnoho), se dostanou do našich finančních institucí. A budou držet peníze v našich bankách.
Proč svého času mnozí ruští investoři stáhli své finanční prostředky do takových oblasti, jako je Kypr? Musíme se přiznat, protože se necítili v bezpečí v ruským finančním systému. Systém takový prostě byl. Vzpomeňte si na rok 1998 - kolaps, rok 2000 (to je náš společný problém) - opět tam byly obrovské obavy o záchranu finančního systému.

Ale v roce 2008, když přišla nová krize, jsme nejen že udrželi náš finanční systém, ale posílili jsme ho, a žádná z našich finančních institucí se nezhroutila. Byly tam problémy, ale žádného z naších vkladatelů jsme nenechali odejít. Samozřejmě, že lidé to měli těžké v krizi, ale my jsme vybudovali práci bankovního systému tak, že jsme jí nejen podpořili, ale celkově posílili a podnikli kroky, aby ji restrukturalizovat, opatrně, ale přesto posílit. A já doufám, že lidé tomu budou dnes rozumět.

To, že se děje konfiskace prostředku vkladatelů, včetně ruských, ať je to kdekoliv, na Kypru, nebo jinde, je špatné a podkopává to důvěryhodnost celého bankovního systému v eurozóně.

Nyní ohledně toho jestli podporovat, nebo nepodporovat, kdo za to může. Lidi, kteří přišli tam vložit své peníze, prostě vložili své vlastní peníze do bank, aniž by porušili jakýkoliv zákon, ať Kypru nebo Evropské unie, udělali vše podle zákona, a najednou jim prostě vzali 60 procent z jejich vkladu a ustřihli to, je to fér? Koneckonců, oni nic neudělali.

Pokud se domníváme, že to byla jak se v mluveném slangu ve finančním světě říká "pračka" pro praní špinavých peněz, je třeba to dokázat. Koneckonců, vážně neznáme základní pravidla? Jedno z těchto základních pravidel se nazývá "presumpce neviny." Pokud není prokázáno, že osoba je vinná, tak je nevinná. Ale jak můžeme ignorovat takové věci a předem všechny nazývat podvodníky? Takhle můžeme říct, že je podvodník kdokoliv.

Tuhle offshorní zónu jsme vytvořili my? Vytvořila ji Evropská unie. Nebo ji vytvořily kyperské orgány a orgány EU to připustily. Je tohle jediný takový prostor, který vytvořila Evropská unie? Vážně nevíme o ostrovní eurozóně Velké Británie nebo jakékoliv jiné zóně? Oni také existují. Pokud si myslíte, že je to špatné, tak je uzavřete. Proč za všechny problémy, které se objevily v tomto případě, v této zemi jsou zodpovědní vkladatele, bez ohledu na státní příslušnost, ať to jsou britští občané, ruští občané, francouzští nebo nějací jiní?

Setkal jsem se s vedením Evropské komise, mám s nimi velmi dobrý osobní vztah, máme spory v mnoha otázkách. Nese Rusko vinu za to, že tam je problém? Když přijdou investoři, tak naopak podporují banku, a tím i celý ekonomický systém v zemi jejich vklady a jejich důvěrou.

Jörg Schönenborn:Jste naštvaný, protože Evropská unie nepožádala o vaši pomoc, a tak mnoho ruských občanů bylo tímto postiženo?

Vladimír Putin: Samozřejmě, že ne. Naopak, svým způsobem jsem rád, protože se ukázala veškerá nedostatečnost a nespolehlivost všech investic do západních finančních institucí. Mimochodem, naše daně v tomto ohledu se příznivě liší od vašich. Máme jen 13 procent daň z příjmu fyzických osob. A kolik je v Německu? Kolik platíte?

Jörg Schönenborn: Tohle by nebylo špatné. Nejen by to nebylo špatné, ale bylo by to pěkné, kdyby jsme měli 13 procent daň. Samozřejmě, bylo by to fajn. Máme volební boj ohledně zvyšování daní.

Vladimír Putin: Tak bojujte za nižší daně.

Jörg Schönenborn: Pane prezidente, rád bych se zaměřil na téma eura. Mluvil jste o finančním systému v Evropě. Rusko, pokud vím, více než 40 procent svých rezerv drží v euru, je to váš velký zájem. Máte ještě důvěru v euro?

Vladimír Putin:Za prvé, bych měl říct, že důvěru máme. Máme důvěru v euro, věříme v hospodářskou politiku evropských gigantů, a především hospodářské politice Spolkové republiky Německo. Jsme obeznámeni s detaily různých bodů pohledu na toto téma - o rozvoji ekonomiky, o podpoře hospodářského růstu, udržování stability měny. Souhlasím s tím, že je třeba nejprve odstranit příčiny, které vedly ke krizi, a pak provést pumpování peněžní masy.

Víte, nechci jít do detailů a vstupovat do této debaty, kterou nejsme přímo dotčené, je to věc vůdců evropských zemí. Ale z toho, co vidíme a slyšíme, z toho, co naši kolegové dělají v předních ekonomikách eurozóny, z toho, co dělá Evropská komise, opakují, v mnoha otázkách s nimi nesouhlasíme, a dohadujeme se, ale v základních otázkách, věříme, že jdou správným směrem.

Tohle je to, co nám dává jistotu, že jsme měli pravdu v tom, že tak značné množství našich rezerv, naše zásoby máme v evropské měně. A jsem si jistý, že pokud se situace bude takto vyvíjet, naši kolegové a přátelé v Evropě překonají obtíže, s kterými se dnes potykají.

Rezervy nemáme malé: máme 534 miliard dolarů v rezervách centrální banky, dalších 89 miliard dolarů v jednom rezervním vládním fondu, dalších 87 miliard (třetí fond) v druhém vládním fondu, Fondu národního blahobytu. Takže, obecně, jsou to slušné peníze.

Jörg Schönenborn: Vážený pane prezidente, náš čas je téměř u konce, ale já bych vás chtěl upozornit na další krizový bod, ze kterého má Německo velké obavy. Je to Sýrie. Stovky lidí je zabito každý den. Pozice Západu a vaše pozice v Radě bezpečnosti byly různé, tohle je fakt.

Zajímá mně to, jak se díváte na možnost zabránit krveprolití? Co ruská vláda dělá proto, aby se konečně skoncovalo s tímto krveprolitím?

Vladimír Putin:Myslím, že musíme usilovat o okamžité zastavení bojů na obou stranách a zastavení toku zbraní.

Pořád nám říkají "Rusko dodává Assadovi zbraně." Za prvé, nejsou zde žádné zákazy na dodávky zbraní legitimní vládě. A za druhé, jen přes letiště, sousedící se Sýrii, tohle jsou data z amerického tisku "New York Times", nedávno zveřejněná, opozice obdržela 3500 tun zbraní a munice. Tohle se musí zastavit.

I když bych rád zdůraznil, podle mého názoru, je to velmi důležitá věc, existuje mezinárodní právo, jsou pravidla, podle nichž dodávky zbraní těmto skupinám, které mají tendenci destabilizovat situaci v jakékoliv zemí silou zbraní, jsou nepřijatelné. Ty pravidla existují a nebyly zrušené.

Proto když říkají, že Assad bojuje se svými lidmi, víte, tohle je přece ozbrojená opozice. To co se děje je masakr, je to velký problém, je to katastrofa. Tohle musí přestat. Je nutné, aby všechny válčící strany sedly k jednacímu stolu. Podle mého názoru, tohle je první krok, který musíme udělat, a v průběhu diskuse přemýšlet co dál, tohle je podle mého názoru důležité.

Už jsem to veřejně říkal a chci to říci i vám, aby vaši televizní diváci také znali naší pravou pozici. V čem spočívá? Nikoliv v tom, aby dnes odešel Asad, jak navrhují naši partneři, a zítra budeme řešit, co s tím budeme dělat a kam půjdeme. Nyní není jasné, jakým směrem se vydá Libye. Ona se už fakticky rozpadla na tři čísti. Nechceme, aby vznikla podobně složitá situace jako v Iráku, jako v Jemenu.

Proto naše pozice spočívá v tom, aby všechny válčící strany sedly k jednacímu stolu, aby všechny válčící strany se dohodly mezi sebou o tom, jak se budou dodržovat jejich zájmy a jakou roli budou mít v budoucnu v řízení země. A pak je možné se zárukami ze strany mezinárodního společenství se pohybovat v uskutečnění tohoto plánu.

Mimochodem, na nedávném fóru v Ženevě (před několika měsíci) tohle bylo domluvené, ale pak, bohužel, opět, naši západní partneři ustoupily od těchto ustanovení. Jsme přesvědčeni, že je třeba tvrdě pracovat na nalezení oboustranně přijatelných řešení.

Nedávno jsme měli na návštěvě prezidenta Francie, pana Hollande. Má řadu zajímavých, podle mého názoru, realizovatelných nápadu, ale diplomaté by na tom měli zapracovat. Jsme připraveni je podporovat. Musíme se pokusit realizovat tohle všechno do praxe.

Jörg Schönenborn:Vážený pane prezidente, rád bych na závěr se vrátil k tématu, s nimiž jsme začali, demokracie - tohle je velmi sporné téma. Rád bych citoval vašeho premiéra. Medveděv řekl, že demokratický vývoj v Rusku může být posuzován pouze po 100 letech. V našem vnímání to není příliš ambiciózní.

Vladimír Putin: Nějaký nepříliš dobrý překlad. Řekněte mi to znovu, jak to znělo.

Jörg Schönenborn: Váš premiér Medveděv řekl : "Vývoj demokracie v Rusku budou moci posoudit až po 100 letech." Moje otázka zní : nejsou tam žádné ambice, nebo jak?

Vladimír Putin: Upřímně řečeno, jsem neviděl ani neslyšel, kde náš premiér tohle řekl, pak je nutné se podívat na kontext této souvislosti, nevidím ho před sebou.

To, že Rusko si jednoznačně zvolilo demokracii a nedokáže si představit jiný způsob rozvoje je zřejmé. To, že některé normy, které platí v některých zemích, a jejich realizace je obtížná v jiných, je myslím také zřejmé.
My potřebujeme, na základě základních principů demokracie, vyvinout takové nástroje, které by umožnily drtivé většině lidí v této zemi ovlivnit domácí a zahraniční politiku, právě většině, a přitom by většina měla respektovat menšinový názor a počítat s tímto názorem.

Pokud na těchto základních principech vybudujeme celou naší domácí politiku, všechny naše veřejné instituce, zdá se mi, že můžeme mluvit o úspěchu demokracie v Rusku. Ale fakt, že je Rusko na této cestě, a pokračuje tímto způsobem, je zřejmý. Stačí se podívat na to, co bylo v Sovětském svazu, a co je nyní, jak rozvíjíme ekonomiku, jak rozvíjíme politickou sféru, jak vyvíjíme vše, co je spojeno s demokracií. Rozdíl je obrovský. Vy chcete, abychom překonaly za dvě desetiletí to, co ostatní země překonávaly 200, 300, 400 let? Samozřejmě, že vše musí byt provedeno krok za krokem. Ale chápeme, kam jdeme, a od teto cesty se nebudeme odchylovat.

Jörg Schönenborn: Na závěr se vás pokusím zeptat na jednu osobní otázku.

Byl jsi prezidentem po dobu osmi let, pak premiérem. Nyní budete šest let prezidentem. Máte osobní plán? Chcete-li zůstat prezidentem tak dlouho, jak to bude možné, dokud vás budou volit? Nebo přemýšlíte o životě po?

Vladimír Putin: Každý normální člověk se vždycky divá za obzor. A já nejsem nejdéle působící osoba v politice. V evropské politice existují lidé, kteří mnohem déle, než já působili v předních funkcích v evropské politice a pracovali déle, než já pracují nyní, v Evropě, v Severní Americe, mimochodem, v Kanadě.
Ale já velmi doufám, že po skončení své politické a statní činností, budu moci pracovat na některých dalších otázkách a problémech. Mám velmi rád právo, literaturu a velmi spoléhám na to, že se mi podaří, abych se tomu věnoval už bez konkrétní vazby na státní činnost. Možná se budu zabývat nějakými jinými záležitostmi - společenskými, sportovními a tak dále.

Jörg Schönenborn: Vážený pane prezidente, děkuji vám za rozhovor.

Zdroj : http://www.kremlin.ru

Rozhovor s prezidentem Sýrie Bašarem al-Assadem Německá TV ARD 8.7.2012
Pane prezidente, členové syrské opozice a západní státy tvrdí názor, že jste hlavním překážkou míru v Sýrii? Jste ochoten se vzdát funkce, pokuď by to přineslo mír a zastavilo se tak krveprolití?

Prezident by neměl utíkat před výzvou. A my teď v Sýrii čelíme mezinárodní výzvě. Prezident by za takovýchto okolností neměl utíkat. Ale na druhou stranu, v takovéto pozici můžete setrvat jen v případě, pokuď máte podporu občanů. Takže odpověď na tuto otázku by měla být spíše odpověžena syrskou veřejností. V veřejných volbách, tohle by nemělo být v rozhodnutí samotného prezidenta. Mohu sám sebe nominovat a mohu buď se ucházet o post prezidenta a nebo se o něj nebudu chtít utkat. Ale v odstoupení je to jen otázka veřejného vyjádření občanů Sýrie.

Myslíte si, že máte stále na své straně majoritu syřanů, kteří Vás podporují? Pokuď bych neměl veřejnou podporu, tak bych nemohl být v této pozici. Proti mě je teď USA, západní země jsou proti mě (EU), mnoho regionálních mocností je proti mě, Tihle lidé jsou proti mě, tak jak bych mohl jinak být v této pozici?

Takže odpověď je jasná, stále mám veřejnou podporu, to jak moc? Tak tato otázka musí být odpovězena čísly, a nemám zde čísla ale pokuď jste v téhle pozici, tak musíte mít veřejnou podporu. Myslím si že demonstrace v Sýrii, jako například v Homs a dalších městech, myslím mírové protestanty není tak nelegitimní, když tito lidé se dožadují více svobod, více "demokracie", a méně moci v rukou jen jedné rodiny? Méně moci v rukou tajných služeb?

Pokuď položíte správné otázky, tak dostanete správné odpovědí. Náš stát není v rukou jedné rodiny, Sýrie, je forma státu, jsou zde instituce, možná to nejsou dokonalé instituce, ale není to tak, že by jedna rodina ovládala stát. Takže za prvé jde o to, že máme stát. Teď odpověď na tu první část otázky, samozřejmě že mají právo, mají na to legitimní právo, ať to jsou demonstranti nebo nejsou. Nejenom demonstranti chtějí více svobod, velká část občanů v Sýrii se dotazuje po politických reformách, Sýrie má svobodu, ale není to ideální vrchol svobody, ale Sýrie prodělává více reforem na parlamentní a vládní úrovni.

Takže tyhle požadavky jsou legitimní, ale majorita syřanů nepatří k demonstrantům, Jsou zde lidi, kteří protestují, a jsou zde lidi kteří neprotestují, ale vše to je v legitimitě. Mnoho lidí na západě ale i ve vaši zemi se ptá stále na otázku, kdo pozabíjel ty tisíce civilistů?(cca 17500) Opozice obviňuje Vás? Pokuď chcete vědět kdo skutečně zabil ty lidi, tak musíte nejdříve vědět, kdo byl vůbec zabit.

Nemůžete vědět nic o zločinci, pokuď nevíte dostatečně o oběti. Tyto oběti, o kterých Vy zde mluvíte, tedy jejich větší část, podporovali vládu. Takže jak by bylo možné, aby zločinec a oběť by byl ta samá osoba? Byla to velká skupina lidí, kteří podporovali syrskou vládu, a velká část ostatních lidí jsou nevinní lidé. Byly zabiti rozličnými skupinkami v Sýrii. A přiznáváte, že část z těchto nevinných lidí byla zabita vaší vládní armádou? Ne, nic takového.. Protože my máme vyšetřovací komise, o všech zločinech, které se stali v Sýrii, a v majoritě případech vychází, že tito nevinní civilisté jsou zabíjeni rozličnými gangy(Al-CIAda, Salafi, Wahabi, Lib. army of Libya) je jejich vícero, ať už to je Al-Kajda, nebo islámští extrémisté, a nebo to jsou zločinci ze Sýrie, kteří unikají syrské policii po celé roky.

Takže Vy tvrdíte, že rebelové, které vy nazýváte teroristy, zabili více civilistů, než bezpečnostní složky státu? Ne až tak, oni spíše zabili více ozbrojených složek státu, než civilního obyvatelstva. A mluvím o civilním obyvatelstvu, kteří podporovali vládu. Když se teď budeme bavit jen o civilistech, zabili rebelové více civilistů než obranné složky státu? A nebo obranné složky státu zabili více civilistů?

Pokuď mluvíte o těch co hají vládu, tak padlých v řadách ozbrojených sil je více, než civilistů. Říkal jste, že jsou vyšetřovací komise, ohledně přestupků, pokuď člen ozbrojených sil se možná dopustí zabití civilního obyvatele. Byly někteří tito lidé z řad armády trestně stíháni? Samozřejmě, mnoho z nich je ve vězení. A jsou teď pod vojenskou soudní mocí, která je bude soudit za jejich zločin. Kdo skutečně stál za masakrem ve městě Houla? Kde více jak 100 lidí bylo brutálně zavrazděno, mezi nimiž byly děti a ženy.

Byly to gangy v počtech stovek můžů.(cca 800) nebyly z města Houla, přišli do něj vnější a obsadili ho. Město mělo velmi slabou obranných složek, aby mohli zabránit vstupu těchto gangů. A zabili mnoho rodin, a jak už jste zmínil, byly to děti a ženy. A právě tyto rodiny které byly vyvražděny, patřili k těm, kteří podporovali svojí vládu. Nebyly to rodiny, kteří by šli s opozicí. Mluvil jsem s někým kdo žil přímo ve městě Houla, a byl přibuzný povražděných rodin, a ten člověk vypověděl, že ti lidé měli na sobě armádní oblečení.

Jak je možné, že měli oblečené vojenské uniformy? Aby mohli obvinit naši vládu, to se stalo mnohokrát.(operace Himmler 2.sv. válka) Způsobí zločin, zveřejní video záznam, tedy video který je podvrh, a pak tam na tom záznamu mají vojenské uniformy, jako důkaz pro obvinění, že to byla syrská armáda, kdo zabijí nevinné lidi. Myslíte si, že to je strategie rebelů? Ano, od úplného začátku. Ano. Dělají to tak celou dobu. Nejde jen o městou Houla, ale na mnoho místech po celé Sýrii. Kdo jsou tito rebelové, které Vy nazýváte teroristy?

Je to mix, mnoho z nich je členů Al-Kajdy(tajná buňka Pentagonu), další extrémisté (Salafi, Wahabi, členové osvobozenecké arm, za Libyi) a také syrští občané, kteří mají kriminální historii v Sýrii celá léta. Zejména překupníci drog, kteří hlídají cestu zboží přes území Sýrie, mezi Perským zálivem do Evropy. Ale i další pachatelé trestné činnosti, takže je to mix různých věcí. Kolik asi rebelů bojuje proti Vaší vládě? Nemám přesné čísla, ale mluvme v řádech tisíců. To Vám takto říci nemohu, nemohu Vám říct nějaké přesné číslo, pokuď si jím nejsem zcela jist.

Vy tvrdíte, že tito rebelové jsou ve skutečnosti teroristi? (najatí žoldáci podněcovat rozdělení společnsoti, rozděl a panuj) Záleží podle které situace, pokuď napadají nevinné lidi, rozbíjí infrastrukturu a dělají zhářskou činnost, tak to jsou samozřejmě teroristi. Tohle je jasná definice pro terorismus stanovena zákonem. Ale nemůžete to aplikovat na lidi, kteří nezpůsobili žádný trestný čin. Například finance. Případ kdy osoba tyto gangy financuje. Někdy to je v rovině vyhrožování. A někdo je prostě v určité rovině sebeklamu, a iluze.

Takže všichni nejsou teroristi. Proto jsme mnoho z nich přijali, když se vzdali svých násilných útoků. Chytli jste nějaké teroristy z členů Al-Kajdy o kterých jste předtím mluvil? Ano, samozřejmě. Mnoho, desítky. Z jakých jsou zemí? Myslím, že z Tunisané a z Libye. Můžeme se s některými setkat? Ano, můžete. S překladatelem? Samozřejmě. Jaká je role USA v tomto konfliktu? Je to součást tohoto problému. Nabízejí rebelům ochranný deštník a politickou podporu těm, kteří destabilizují Sýrii.

Říkáte, že USA politicky podporuje rebely? Ano, přesně tak. A říkáte, že tito rebelové, které Vy nazýváte teroristy, zabíjí civilisty. To znamená, že obviňujete americkou vládu, že minimálně je částečně opovědná, za zabíjení nevinných lidí v Sýrii? Je to tak? Samozřejmě, přesně tak. Podle zákona, kdokoli se podílí na podpoře terorismu, je spolu odpovědný za oběti zločinu. Je jedno jestli posíláte zbraně, nebo peníze, veřejnou podporu, politickou podporu, vliv v OSN, jakýkoliv typ podpory, je to sounáležitost zločinu. Vy víte, že západní politici, vidí tuto situaci rozdílně. Ano. A diskutují o možnosti vojenské intervence Sýrie, jak by jste reagoval? Snažil by jste se o odplatu vůči západním zemím? Nejde zde o odplatu, jedná se o obranu naší země, role státu je ochránit jej. Nebudeme nikomu nic oplácet. Tohle je naše povinnost a naše snaha. Jste připraven na takovýto útok? Ať jste připraven, nebo ne, budete bránit vlastní zem. Ale musíte být připraven.

Pokuď je USA součást tohoto problému, proč se nějak nedohodnete? Proč nepozvete paní Clintonovou do Damašku? Proč neuděláte první krok Vy? My nikdy nezavíráme dvěre před žádnou zemí na tomto světě, ani žádnému politikovi. Až po tu dobu, pokuď mají dobré úmysly v tom jak řešit tento problém v Sýrii. Pokuď se prokáží, že to berou vážně a poctivě. Ale oni zavřeli jejich dveře. Takže my s tím nemáme problém. Nemluví se o tom veřejně, ale my jsme připraveni na jakýkoliv typu pomoci, nebo dialogu.

Byl by jste připraven na to vést dialog s paní Clintonovou? Byl by jste připraven s ní vyjít přes ulice města Damašku? Aby jste jí ukázal nemocnici, ukázali ji situaci ve městě. Jak jsem řekl, nezavíráme před nikým dveře, ať to jsou američani, nebo kdokoli jiný, ať to je konkrétně paní Clintonová, nebo nějaký jiný americký politik. Samozřejmě s tím nemáme problém, udělali jsme to mnohokrát s jinými, abychom s nimi prošli město. Už jak jste zmínil, a uděláme to znova, tohle není nejmenší problém.

Vraťme se k interní situaci, myslíte si že jednání s opozicí jsou realistická? Nebo si myslíte, že budete muset bojovat tento konflikt až do hořkého konce? Dialog je strategická možnost. Ve všech stránkách života, ať děláte cokoli. Pokuď máte najít nějakou možnost, je třeba vést dialog. Aspoň tedy v mezích pokuď chcete dosáhnout něčeho mírovou cestou. Ale ve chvíli, když už máte akční terorizmus ve státě a dialog přestane být shodnou cestou, musíte se bránit proti teroristům.

Nemůžete vést s někým dialog, když mezitím Vám zabíjí nevinné občany státu, které máte jako úředník bránit. Ale můžete vést dialog s těmi, kteří nejsou teroristé. Vedli jsme diskuzi minulé léto, a stále jsme jim dávali výzvu k pozvání, někteří na schůzku přišli, a podíleli se na dialogu a účasti v parlamentu. A mají některé křesla v parlamentu. A jsou účasti při tvoření vládních návrhů, jako například minulý týden. Ale oni mají jen 2 % zastoupení z posledních voleb.

Rozumím, ale my jsme jim ty dvě procenta nedali. Byl to výsledek voleb. Takže my nevytváříme vládu. Jste také připraven mluvit s opozicí v exilu? Ano, a také jsme to veřejně prohlásili, že jsme připravení vést dialog s opozicí v zahraničí. Jste také ochoten mluvit i s rebely, pokuď by se rozhodli položit své zbraně? Určitě, a my jsme jim to také navrhli, někteří z nich teď už zase žijí normální život v Sýrii. Nemají žádný problém. Jste ochoten mluvit s kýmkoli, pokuď složí zbraně? Samozřejmě, pokuď složí zbraně, tak není sebemenší problém se sejít k dialogu a dosáhnout tohoto výsledku dialogu. Jak je to s plánem Kofiho Ananna? Myslíte, že neuspěl?

Ne. Myslím si, že by tento plán měl být zachován. Kofi Annan, se snaží dělat co jde. Je to těžké, ale dělá dobrou práci. Je zde mnoho překážek. Ale tento plán by se měl udržet. Myslím si, že to je velmi dobrý plán. Co si myslíte, že je hlavní překážka? Hlavní překážka je, že mnoho zemí nechce aby tento plán uspěl. Takže poskytují politickou podporu, a stále vybavují teroristy zbraněmi a penězi. Ani chtějí, aby to padlo touhle cestou. Kdo posílá zbraně do vaší země? Které země podporují rebely?

Pokuď nemám jasný důkaz v rukou, tak Vám mohu říct jaké jsou aspoň ukazatele, kdo by to mohl být. Veřejně se přiznali k podpoře rebelů ministr zahraničí Saudské Arábie, a jejich spojenci Quatar. Oni veřejně prohlašují, že budou podporovat rebely. Tohle je v úrovni vybavování zbraněmi. Turecko poskytuje logistickou podporu pro pašování těchto zbraní. A Spojené Státy? Co víme jistě, tak minimálně dává politickou podporu(OSN). Myslíte že USA poskytuje i komunikační podporu.

Víme něco o těchto informacích, ale neříkáme to, protože pro to nemáme konkrétní důkazy. Abychom vám to mohli dokázat. Co si myslíte o plánu Kofiho Annana, o unifikaci vlády o sjednocení několika skupin. Kde by měla zastoupení i opozice a také s členy strany Baas. Mluvíte o konferenci v Ženevě, že? O jeho plánu unifikace vlády. Ano, mluvili jsme o tom, nyní už máme unifikovanou vládu. Je zde opozice, která má účast v parlamentu, která se účastní na tvorbě vládních návrhů. Ale musíte mít nějaké kritéria. Jak definujete opozici? Můžete mít desetisíce, statisíce, a nebo milióny. Měli by se taky podílet na státutvornosti?

Tento typ demokratického udpořádání potřebujete kritéria a mechanismus. Pro mě tento mechanismus jsou volby. Pokuď zastupujete lid, tak se rozhodnete kandidovat ve volbách, vyhrajete volby, obsadíte křesla, tak můžete sestavovat vládu. Ale pokuď jste opozice a nemáte žádné křesla v parlamentu, koho budete reprezentovat? Sám sebe? Kdy budete mít dálší volby? Jaké volby? Parlamentní? Mluvím zde o parlamentních volbách. Byly asi před necelými dvěmi měsíci.

Ale například opozice v exilu se jich neúčastnili. Jste ochoten, že by se členi opozice v exilu podíleli na státutvornosti v parlamentu? Pokuď jsou ochotni respektovat naše pravidla a zákony. Pokuď se nebudou podílet na kriminálních zločinech, a nebo aby tlačili na NATO, nebo jakoukoliv jinou zemi, aby napadla Sýrii, což je proti naším zákonům, tak mají právo se podílet na státutvornosti. S tm nemáme problém. Hlavní část opozice uvnitř Sýrie se podílí na tvorbě zákonů Sýrie.

Proč bychom zakazovali účastnit se této opozici, aby se podílela na státutvornosti? Jako vláda k tomu nemáme žádný důvod. Jsou zde lidé jako Burhan Ghalioun, který je teď prezident Národní rady Sýrie v exilu. Akceptoval by jste je? Nejde o jména, nebo pozice. Jde o principy. Musíme se podívat zpět do informací, jestli se legálně může, nebo nemůže podílet na volbách, a tohle se týká kohokoli. Nejde o konkrétní jména. Když si uvědomíte, co se stalo vůdcům v Egyptě a Libyi, když si vzpomeneme na všechny ty obrázky, které jsme viděli v televizi, nebojíte se o vlástní rodinu? O ženu, o malé děti?

Já bych to popsal trochu jinak tu situaci o které Vy zde mluvíte. Například to co se stalo Kaddafimu. To bylo zbabělé. Ať už byl jakýkoli, tak to jak byl popraven je nedůstojné. To co se stalo s Husni Mubarakem je úplně něco jiného. Jakýkoli občan, který vidí v televizi soudní líčení, tak si každý řekne,: "nechtěl bych být v jeho kůži" Takže jediná odpověď na to je, nebuďte jako on.

Ale k tomu aby jste měl mít strach, tak musíte umět srovnávat. Máme s nimi něco společného, ne nemáme, je to úplně jiná situace. To co se stalo v Egyptě je úplně něco jiného co se stalo v Sýrii. Historický kontext je někde jinde, sociální složení je úplně jiné, a naše politika byla vždy úplně jiná. Takže co je zde společné? Tohle nemůžete srovnávat. Takže se nemůžete cítit v ohrožení. Ale určitě můžete cítit soustrast a lítost s tím co se stalo. Ale nicméně máte tvrdou opozici.

Čelíte velmi tvrdým bojujícím rebelům. A Vy víte, co ti rebelové chtějí dělat. Takže bych zvopakoval svoji otázku, nejbojíte se o vaši rodinu? Co je důležité v tomto případě srovnat to se svým přesvědčením. To je proč se necítím v ohrožení. Lidé s tím mohou nesouhlasit, s tímto pohledem, ale pokuď věřím, že dělám službu pro občany tohoto státu, tak když se snažíte obránit svoji zem, čeho by jste se měl bát? Když se snažíte o to, pomáhat ubránit svůj lid. Proč by jste se měl bát? Můžete říci, že zde máme tisíce obětí, co když máte statisíce obětí? To je to o co se snaží tito teroristi. Ale bez tak, jaké si myslíte že budete mít řešení pro tento konflikt ve vaší zemi?

Rád bych se Vás zeptal na tuto otázku, myslíte, že budete muset bojovat, aby se tento konflikt vyřešil? Až do trpkého konce? Máme jasný záměr, musíme bojovat s terorizmem. Není zde žádných pochyb o tom, že je nutné se bránit před napadením teroristů. To platí pro celý svět. Když někdo zabíjí nevinné civilisty, děti, ženy, vojáky, policisty... proti tomu se musíte bránit.

Pokuď zde není prostě půda pro dialog. O který jsme se snažili. Další věc je ta, vést dialog s dalšími komponenty politického zastoupení opozice a současně provádět reformy, na kterých se budou všichni podílet. Lidé sami svým hlasem zvolí kdo by měl být prezident Sýrie, tedy reprezentanti parlamentu, který je volen občany Sýrie. Je možné aby ty reformy nabraly rychlejší proces? To je subjektivní věc.

Vy si myslíte zrychlit, já si myslím zpomalit. Ale konec konců asi tak, aby jste nezaplatili jakoukoli cenu za to, aby to mělo vedlejší účinky. Ale to není jen o mě, a vládě, nebo parlamentu, ale také o objektivní situaci v zemi jako je Sýrie. Pane prezidente náš čas se nám chýlí ke konci. Kde by jste chtěl vidět vaši zemi v rozhledu dvou let?

Jaká je vaše vize pro Sýrii? Chtěl bych jí vidět každý rok v prosperitě. Prosperita znamená lepší ekonomie, lepší aspekt na všech úrovních, ať to je kulturní, nebo jakýkoli... ale to znamená bezpečí... Pokuď nemáte bezpečí, tak nemůžete snít o prosperitě. Takhle se na to dívám. Pane prezidente moc Vám děkuji za tento rozhovor. Děkuji moc. Přeji Vaší zemi mnoho štěstí a hlavně mír, svobodu a demokracii. Děkuji velmi mnoho. Děkuji.