Karel Nešpor
*24. srpna 1952 v Karlových Varech. Významný český psychiatr, který vystudoval na Lékařské fakultě v Plzni, se po celý svůj profesní život věnuje hlavně boji se závislostmi. Již od roku 1991 vede mužské oddělení závislostí v Psychiatrické léčebně Bohnice. Přednáší a během svého života napsal více než 30 knih. Je velkým průkopníkem jógy a smíchu. Provozuje internetové stránky www.drnespor.eu.

PhDr. Magdalena Frouzová
Významná česká psycholožka a terapeutka, manželská a předmanželská poradkyně (od roku 1995), psychoterapeutka (od roku 1998), supervizorka (od roku 2003) a adiktoložka (od roku 2010). Zaměřuje se na problematiku závislostí. Vede nestátní ambulantní zdravotnické pracoviště Institut pro výzkum rodiny (IVR), je předsedkyní o. s. Skálův institut. Doktorka Frouzová je autorkou řady knih a odborných textů. Přednáší na Karlově univerzitě v Praze.

Závislost na internetu, chatu, počítači…
Existuje něco takového jako "závislost na počítači"? Rozhodně ne v medicinském slova smyslu! V jednotlivých příbězích takto závislých pacientů se objevují analogie všech znaků závislosti, i když je jasné, že se o závislost v pravém slova smyslu jednat nemůže, protože počítače nelze považovat za "látku" ve smyslu Mezinárodní klasifikace nemocí. Výzkumy ukazují, že ve sledovaných skupinách závislých osob byl zjištěn vysoký výskyt jiných duševních problémů. Jednalo se například o úzkostnou poruchu, bulimii nebo jinou poruchu příjmu stravy, patologické nakupování, sklon k nezvládanému hněvu a zneužívání alkoholu nebo jiných návykových látek. Nadměrné zneužívání internetu může rovněž souviset s nezvladatelným manželským konfliktem nebo syndromem vyhoření (popřípadě s chronickým pracovním stresem). Zdá se tedy, že "závislí na počítačích" taktéž tvoří nesourodou skupinu. Při překonávání tohoto problému je vhodné analyzovat potřeby, které se tímto způsobem postižení pokoušejí prostřednictvím počítače uspokojovat, a pomoci jim nacházet vhodnější alternativy.

"Při natáčení jsme se snažili vyhnout častému postupu rozhovorů s odborníky, takzvaným "mluvícím hlavám." K tomuto cíli jsme se pokusili využít možností, které poskytuje moderní digitální technologie. Při natáčení jsme použili reflexní klíčovací stěnu, v postprodukci jsme kladli důraz na důslednou práci s animací a grafikou. V některých sekvencích je využito až šestnáct grafických vrstev. Samozřejmě jsme se snažili, aby zajímavá forma vizuální strany nezastiňovala důležité obsahové informace, ale právě naopak Đ aby je pomohla divákovi lépe vstřebat", říká autorka a režisérka cyklu Šárka Slezáková.