O mírnosti a násilí
Zrychlený tep naší doby je cítit na každém kroku. V každodenním shonu a úsilí splnit náročné životní úkoly přemáhají lidé sami sebe. Setkávají se někdy s nepochopením a s násilným chováním, a často sami projevují agresi. "Umění pěstních zápasů" je staré tisíce let. V jejich průběhu se vytvořilo a utvrdilo několik boxerských škol: evropský box, thajský box a kick box. Kromě představení těchto disciplín pořad hledá rovněž odpověď na otázky: Jak se člověk vyrovnává se svými dovednostmi? A jakou cestou se může stát pánem svého chování?

O prozřetelnosti a slepotě
Staří Číňané vycházeli z tvrzení, že energie člověka je součástí vesmírné energie. Jako "tři největší hodnoty" jmenovali člověka, zemi a nebe. Značný vliv na čínská bojová umění má původní čínské náboženství - taoismus. V čínském kung-fu se vytvořily obecně dva směry. "Vnější" neboli tvrdé systémy, spojené se silovými údery a posilováním svalstva. "Vnitřní" měkké systémy se soustřeďují na rozvoj vnitřních sil a energie. Mezi nejpopulárnější vnitřní systémy se řadí: thajťi čuan, sing-i a pa-kua. Hledání vnitřního míru jedince v harmonii s vesmírem je podstatou i tradičních čínských bojových umění.

O vůli a marnosti
Pro spoustu lidí zůstává život věčnou hádankou jenom proto, že neusilují o životní změnu, nebo že "nemají čas" hledat cestu sami k sobě. Jeden z klíčů k této hádance nabízejí bojová umění, i když čínské přísloví praví, že trénovat kung-fu je jako "polykat hořké". "Šaolinské kung-fu", kudlanka nábožná anebo vietnamské bojové umění Viet Vo dao, oba tyto styly čerpaly také ze zkušeností tradičného čínského kung-fu. "Hedvábnou cestou" se do Číny dostal z Indie i buddhismus, druhé náboženství po taoismu, které výrazně ovlivnilo bojová umění. Kung fu znamená dovednost nejen v boji, ale v kterékoli oblasti života. Učí trpělivosti.

O pokoře a samolibosti
V současném světě, obklopeni dobrem, ale také vzrůstajícím násilím, lidé pociťují nedostatek lásky, úcty a zdvořilosti. Jako by lidstvu "došly" ideály, k nimž vybízel čínský filosof Konfucius. Konfucianismus je třetí náboženství, které výrazně ovlivnilo čínské kung-fu. Techniky čínských "vnějších" bojových stylů na jihu jsou krátké, ale velmi dynamické. Styly hung gar a wing čchun patří do této skupiny. Bojová umění učí jedince pokoře a skromnosti. Někdy je těžké překonat své "ego"...

O vytrvalosti a skepsi
Bojové techniky nacházejí velmi široké uplatnění ve filmu. Tyto filmové "hity" bohužel často neodpovídají pravdě. Pod vlivem domácích a čínských bojových stylů na Okinawě vznikl nový styl, který Okinawci nazvali "te" - čili "ruka". Byl založen především na technice boje holou rukou. Do Japonska se karate dostalo v roce 1922. Taekwondo korejsky znamená "cesta nohou a rukou". Je to bojové umění, čerpající ze starodávné korejské metody boje beze zbraně, smíšené s čínskými vlivy. Karate, taekwondo a další východoasijská bojová umění jsou ovlivněna buddhistickou filosofií "zen", která je zaměřena na lidské duchovno a lidskou spiritualitu. Jednota "intuice a akce" je cílem zenové meditace v bojových uměních. Nejlepší "cesta" bojovníka je jeho vlastní zkušenost.

O moudrosti a pýše
Slavný japonský samuraj Miamoto Musashi, po nesčetných vítězstvích a porážkách v boji s mečem, došel k poznání, že největším protivníkem je člověk "sám sobě". Největší vývoj v Evropě zaznamenal šerm v období středověku, kdy se umění meče stalo privilegiem kasty "rytířů". Říká se, že meč byl "duší"samuraje. Původní samurajské "umění meče" kenjutsu je předchůdcem soudobého bojového umění kendo "cesta meče", které má za cíl rozvoj duchovních hodnot bojovníka. Bojové umění, které se za doby samurajů utvrdilo jako "bojové umění žen", bylo naginatajutsu. Dnes pod vlivem šintuismu a zen-buddhismu, i kyudo, umění lukostřelby, jako většina japonských bojových umění, slouží k duchovní přeměně jedince. Jeden z nejtěžších úkolů "bojovníka" a každého z nás je nezpychnout dosažením výšek.

O souladu a prohře
Nikdy nevíme, co je vítězství a co je porážka. Darem života je každodenní zjištění, že svět je krásný i bez "bojů" a bez neustalého dokazování lidí, jak moc jsou "výjimeční". "Jemná cesta" japonských bojových umění jujutsu, judo, aikido, aikijutsu je pro některé cvičenci skutečně "vlídná", pro jiné těžký životní "úděl". Pochopit podstatu nejvyšší harmonie vesmíru a svou nedokonalost je jeden z nejtěžších úkolů "bojovníka".

O tvořivosti a stereotypu
Kdyby každý člověk viděl v tom, co vykonává, "zázrak", svět by byl útulnější a laskavější. Těšit se z každodenního pohybu "mysli a těla" a z objevů nových rozměrů života je dnes pracný úkol, pro někoho skoro nesplnitelný. Vždyť jsme pořad "unavení" a "otrávení" lidmi nebo sami sebou... Jak překonat stereotyp, nám ukážou cvičenci brazilského bojového umění capoeira, indonéského bojového stylu pencak silat, filipinského arnis. Povede se to vždycky, být kreativní?

O střízlivosti a fikci
To, k čemu lidé přirovnávají realitu, je někdy, bohužel, neskutečná představa o tom, jak fungují mechanismy života. Ano, chceme existovat v"krásnějším a lepším" světě, ale co pro to děláme? Všechna současná bojová umění mají za úkol lépe "zabydlet" dnešního člověka ve světě protikladů, chtějí mu pomoci se ubránit a přežít jako bytost v 21. století. Ta škála nových směrů je obrovská, ale my se zastavíme jen u některých z nich: Systéma, FISFO, Security systém, Sambo, Krav Maga aj. Realita "boje" je jiná než "utopie" snů. Dají se sloučit v jedno?