Dějiny udatného českého národa
Lovci mamutů, Pravěcí zemědělci, Doba kovů, Keltové, Keltská kouzla, Germáni, Stěhování národů, Praotec Čech, Sámova říše, Velká Morava, Báje, Bořivoj a Ludmila, Svatý Václav, Boleslav II. Pobožný, Svatý Vojtěch, Čechy na přelomu tisíciletí, Oldřich a Božena, Sázavský klášter, Břetislav a Jitka, Vratislav II., Kosmas, Zmatky na přelomu 11. a 12. století, Soběslav, Vladislav II., Bruncvík, Přemysl I. Otakar, Václav I., Svatá Anežka, Přemysl II. Otakar, Braniboři v Čechách, Václav II., Václav III., Růst měst ve 13. století, Hrady, Co dál ve 14. století, Jan Lucemburský, Karel IV. mládí, Karel IV. hvězdná kariéra, Karel IV. stavitel, Václav IV., Gotická móda, Jan Hus, Husité v boji za pravdu, Husité proti všem, Zničená země, Jiří z Poděbrad, Petr Chelčický, Jagellonci na českém trůně, Dalibor, Kutnohorští havíři, Nástup Habsburků, Renesance, Pražský orloj, Podnikavá šlechta, Židé v českých zemích, Rudolf II., Astronomové na dvoře Rudolfa II., Golem Kryštof Harant Jan Jesenius Bílá hora Poprava sedmadvaceti českých pánů Třicetiletá válka Albrecht z Valdštejna Jan Amos Komenský Co dál po 30ti leté válce Baroko Jezuité Hrabě Spork Barokní umění Procesy s čarodějnicemi Selské bouče Frantisek Palacky Reformy Marie Terezie Školská reforma Marie Terezie Osvícenci v českých zemích Josef II. Zemědělství a vítězství brambor Manufaktury Konec reforem Věk páry Národní obrození Literatura, divadlo a národní obrození Revoluce 1848 Bachův absolutismus s Karel Havlíček Vznik Rakousko-Uherska Národní divadlo Rukopisy Staročeši, Mladočeši Bouřlivý rozvoj vědy a techniky Spolkový život v 19. století Soužití Čechů, Němců a Židů u nás První světová válka První odboj legie Vznik Československa Československo, rozvoj průmyslu mezi válkami Kultura v meziválečném Československu Velká hospodářská krize Mnichov Druhá světová válka Protektorát Osvobození Padesátá léta I Padesátá léta II Ostrůvky normálnosti v padesátých letech Šedesátá léta Pražské jaro Normalizace Disent, Charta, 80. léta Přípitek na závěr

Moravští Lucemburkové
Královský rod Lucemburků v Evropě vládl 160 roků. Jméno rodu proslavil český král Jan Lucemburský, který slavil úspěchy na bitevních polích po celé Evropě a jako hrdina padl v bitvě u Kresčaku v roce 1346. Jeho syn, Karel IV., patřil k nejvýznamnějším evropským vládcům. Díky své mezinárodní prestiži dosáhl titulu císaře Svaté říše římské. Po Karlovi nastoupil na trůn jeho syn Václav IV. a po něm Zikmund, kterým vláda dynastie Lucemburků končí.

Film se ale soustřeďuje na příběh života a vlády mladší větve příslušníků lucemburského rodu, na mladšího syna krále Jana Lucemburského Jana Jindřicha a jeho synů. Tito Lucemburkové drželi dědičně Markrabství moravské od poloviny 14.století do roku 1411. Naši historikové jim doposud nevěnovali vždy odpovídající pozornost, i když byli významně zapojeni do české politiky, kterou ne vždy k jejímu prospěch ovlivňovali. Film rekonstruuje životní příběhy markraběte Jana Jindřicha a jeho tří synů – Jošta, Jana Soběslava a Prokopa. Markrabě Jošt kromě Moravy získal do své moci Branibory a jako první vládce ustavil Berlín za sídelní město. Na konci svého života byl zvolen římským králem. Jeho bratr Prokop se proslavil jako vojevůdce, který několikrát uvěznil českého krále Václava IV., aby ho přinutil přiznat šlechtě další privilegia. Prostřední syn markrabě Jan Soběslav získal výsostné postavení v církvi a stal se patriarchou aquilejským v dnešní Itálii. Byl ovšem natolik nelítostným vládcem, že ho jeho odpůrci nechali zavraždit.

Jistou unikátnost filmu přinášejí záběry z archeologického výzkumu v kostele sv. Tomáše v Brně, kde archeologové v roce 1999 odkryli hrobku nejvýznamnějšího moravského Lucemburka - Jošta.

Pernštejnové a jejich doba
Tohle je patnáctiminutový koncentrát o životě jedné z nejvýznamnějších šlechtických rodin naší historie. Krásná kamera a skvělé tak trochu historizující animace. Pernštejnové ovlivňovali osudy naší země po celá tři staletí. Zubr, kterého měli v erbu, se zdá být dodnes populární, má ho spousta měst a obcí ve znaku. Zůstal nám zkrátka tak trochu pod kůží...příznačné je, že Pernštejnové pocházejí z Moravy!! A je tam i trochu z ekonomiky. Ukazuje se, že problémy se státními půjčkami, dluhopisy, osobními úvěry a neschopností splácet i jen úroky z úvěrů, byly realitou i za našich předků.Více o celém pernštejnském projektu viz Pernštejnský rok 2012

Jiří z Poděbrad
Sám, jakoby ztracen uprostřed bitevní vřavy, hledí udivenýma očima na krveprolití kolem sebe. Tady, u Lipan, v nedělním odpoledni 30. května 1434, vstoupil poprvé na scénu velkých dějin dědic rozsáhlých statků v Čechách i na Moravě, který nedávno dovršil čtrnáct let. Podle soudobých představ vhodný věk pro první bitvu.
Jiřího Poděbradského poznamenala lipanská zkušenost na celý život. Vojenskému řešení politických i náboženských sporů se snažil vyhýbat a raději volil diplomatické prostředky. Rozhodnost mu ale nechyběla. V případě nutnosti neváhal zdvihnout meč.
České království se už poněkolikáté ocitlo na prahu panovnické krize. Jiří byl zvolen v r. 1458 českým králem, který budil respekt. Od začátku své vlády se musel vyrovnávat s obtížným mezinárodně politickým postavením - výraznou většinou učené Evropy i domácími odpůrci (především z vedlejších zemí Koruny české a z německých měst Moravy) byl považován za husitského kacíře a povýšence nízkého původu (dokonce prý nemanželského), který se zmocnil panovnického trůnu neprávem.
Jeho převratné a v mnohém svou dobu předbíhající myšlenky (chtěl vytvořit středověké "společenství národů") nakonec nenašly pochopení. Pořad, který je věnován jedné z největších postav našich dějin, není jen opakováním známých událostí a dat. Zamýšlí se nad významem, který měl český panovník v evropském kontextu a uvádí na pravou míru řadu interpretací historie.