Polistopadový vývoj české ekonomiky často představoval realizaci neoliberálních receptů, k jejichž hlavním rysům patří zbavení ekonomiky regulativů i ochranných mechanismů a její otevření globální konkurenci. Průmysl v řadě tradičních průmyslových regionů zkrachoval a vytváří desetitisíce nezaměstnaných, kteří těžko nalézají uplatnění. Ti, kteří práci najdou, žijí často na hranici existenčního minima.

Česká republika se pyšní tím, že pouze osm procent obyvatel žije pod hranicí chudoby, ovšem už se neříká, že nemalá část středních vrstev žije jen těsně nad touto hranicí. Zatímco statistiky - zejména průměrných platů - vykazují vzestup, v praxi mnozí zaměstnaní čelí zhoršujícím se platovým i pracovním podmínkám a nestabilitě zaměstnání, řada zaměstnanců v nejrůznějších pozicích zažívá ústrky a zacházení ne nepodobné ze zkušenosti dělníků 19. století.

Jakoby - řečeno slovy Ludvíka Vaculíka - komunismus padl, ale příčiny jeho vzniku byly zpět. Film představuje několik "terénních" sond do života nezaměstnaných i zaměstnaných zejména v kritických průmyslových regionech, které kombinuje s názory filosofa Václava Bělohradského, sociologa Jana Kellera, ekonomky Ilony Švihlíkové a rozvojového experta Tomáše Tožičky.