O projektu Nová odysea
Od roku 1995 jsme v rámci projektu Africká odysea mapovali za pomoci družic tah čápů černých z Evropy do Afriky a získali překvapující množství nových poznatků. O osudech čápů s "batůžky" i o životě lidí na jejich tahových cestách a v zimovištích jsme informovali rozhlasové posluchače a uživatele internetu. Jedni i druzí si nejvíc oblíbili samičku Kristýnu, kterou se dařilo sledovat téměř čtyři roky. Africká odysea pak pokračovala a pokračuje i v současnosti výzkumem dalších druhů tažných ptáků. Znovu ale chceme věnovat pozornost čápům černým. Kudy a kam poletí čápi černí ze Sibiře? Co je na jejich cestách a v zimovištích ohrožuje? Na tyto i další otázky by měla odpovědět Nová odysea.

Výprava na Sibiř
S cílem označit satelitními a pozemními vysílači tři čápy černé se ve dnech 3. až 24. července 2002 uskuteční výprava na Sibiř, a to do oblasti asi 500 kilometrů od Krasnojarska, kde již naši ruští spolupracovníci ověřili jejich přítomnost. Expedice se zúčastní pět členů českého týmu a přinejmenším stejný počet ruských zoologů a průvodců. Označení čápů je primárním, ale nikoli jediným cílem. Stejně jako tomu bylo u Africké odyseje, chceme přinést informace o životě v oblastech, které jsou nám geograficky a do značné míry i kulturně vzdáleny - v tomto případě z centrální Sibiře. Textové, obrazové a zvukové online zpravodajství budou přinášet internetové stránky Českého rozhlasu, přímé vstupy budou několikrát týdně přinášet Český rozhlas 2 - Praha a Český rozhlas 1 - Radiožurnál. O průběhu expedice bude informovat rovněž Dobré ráno České televize.

Základní údaje o čápu černém
Na rozdíl od daleko známějšího čápa bílého má hlavu, krk i celou svrchní stranu těla černou, zobák a nohy jsou červené. Létá a plachtí stejně jako čáp bílý, krk však drží v letu poněkud níže než hřbet, takže se zdá ze strany "hrbatý". Zobákem klape jen velmi zřídka, klapání je krátké a podstatně slabší než u čápa bílého. Dospělí čápi černí váží asi tři kilogramy. Žije velice skrytě zejména v lesnatých oblastech, v poslední době se však u nás přizpůsobuje i zemědělsky intenzívně využívané krajině. Hnízdo staví většinou na stromech, vzácněji na skalních výběžcích. V zahřívání 3 až 5 bílých, mírně nazelenalých vajec se po dobu 30 až 34 dnů střídají oba rodiče. Vylíhnutá mláďata mají citrónově žlutý zobák, růžové nohy a bílý prachový šat, který je později (ale ještě ve hnízdě) nahrazen černohnědým peřím. Více než dva měsíce jsou odkázána na péči rodičů, kteří jim na hnízdo nosí masitou potravu: především ryby, ale také bezobratlé vodní živočichy, žáby, plazy a drobné savce. Populační hustota čápů černých na Sibiři je velmi nízká - o to obtížnější před sebou máme úkol.
Technika:
Každý z čápů byl označen dvěma vysílači - satelitním a pozemním. Hmotnost celé sestavy nepřekročí 60 gramů. Signály satelitního vysílače, který je složitě časován, zachycují satelity NOAA. V pozemním středisku vzápětí probíhá zpracování dat, jehož výsledkem jsou zeměpisné souřadnice příslušného vysílače. Pozemní vysílače mají dosah několika kilometrů a umožňují čápa zaměřit a sledovat v terénu. Při svém působení na Sibiři bude expedice využívat velké množství techniky - vedle GPS především satelitní telefony Inmarsat M a Iridium, které jí umožní uskutečnit nejen živé vstupy do vysílání, ale také přenášet data na internet.