Dobrodružství poznání
V dokumentu Dobrodružství poznání se vydáme na jednu z vědecky nejvýkonnějších fakult Univerzity Karlovy - 1. lékařskou, jejíž činnost nám přiblíží děkan prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, a další vědečtí pracovníci.
Medicína bývá někdy nazývána také jako umění lékařské. Platí to nejen z pohledu lékařů samých, ale především z pohledu laiků. Navrácení člověka do života to není technologický proces, to je opravdu umění. Doslova to platí například pro operaci plicní hypertenze, kdy je člověk na operačním stole podchlazen na 17 °C, vlastně mrtev, a po odebrání vmetků z plicních žil v podstatě znovuzrozen. Slovo umění můžeme bez rozpaků použít, když genetici v tisících odchylek v genomu hledají tu, která je zodpovědná za vrozenou nemoc člověka. A také pomoci člověku na svět je spíše umění než cokoliv jiného. Vedle široké odbornosti lékaři nepřehlíží ani účinek rozhovorů s pacientem, na které by se v přetechnizované medicíně nemělo zapomínat.

Doteky neznáma
Druhým vybraným pracovištěm Univerzity Karlovy, které v rámci televizního dokumentárního cyklu O vědě a vědcích představí své přední vědce i výzkumné úkoly, je Matematicko-fyzikální fakulta UK, jež letos slaví šedesát let svého vzniku. Matematika a fyzika patří mezi obory, bez jejichž rozvoje by se společnost nepohnula z místa. Oba obory se navzájem prolínají a v abstraktních otázkách jsou pro laika totožné. Matematika řeší problémy nejen fyziky, ale také ekonomie, medicíny a dalších oborů. Jedním z aktuálních problémů matematiků je snaha popsat charakteristiky webu a jeho optimalizaci v komunikaci. K méně abstraktním problémům patří například pravděpodobnostní mapy rizika onemocnění klíšťovou encefalitidou. Hlubokou matematiku využívají fyzikové například při vývoji miniaturních palivových článků nebo zkoumání uměle vytvářených atomových struktur, které by mohly být základem pro výkonnější tranzistory. Cesty do hlubin matematiky a fyziky se tak stávají dobrodružstvím srovnatelným s výpravami cestovatelů do neznámých krajin.

Řeč přírody
Svět vědy, stejně jako i jiné světy, ovlivňuje náhoda, shoda okolností nebo zážitky, které si vědci přinášejí z mládí. A tak motivace pro výběr oborů bývají velice rozmanité. Osobní zkušenost s klíšťovou encefalitidou může vést proti očekávání nikoliv k nenávisti, ale naopak k zájmu o cizopasníky a jejich intenzivnímu studiu. Živočichy nelze pohrdat, i když jsou nebezpeční. K nejnebezpečnějším tvorům však můžeme počítat i člověka. Technologie vytvořené člověkem, produkující toxické látky, je třeba podrobit kritické analýze a navrhnout opatření zabraňující šíření jedů do potravinových řetězců. Oborem, který v této oblasti pomáhá, je geochemie. Abychom však byli úspěšní, musí existovat mimo jiné vědci, kteří se snaží porozumět chemickým reakcím. Člověk však zasahuje do přírody i ve smyslu globálním. Moderní hydrologie se tedy snaží například zkoumat vliv změn v krajině na vznik povodní. To všechno jsou cesty, které vedou na jedné straně k záchraně přírody, na straně druhé pak k ekonomické úspěšnosti.

Cesty časem
Čeští egyptologové patří k vědecké špičce. Nejde však jenom o nálezy archivu, hrobek či šachtových hrobů, kde hraje roli i velké štestí. To co vyneslo českou egyptologii na vrchol, je hluboká znalost dávné egyptské společnosti. Překonání smrti bylo pro Egypťany zcela zásadním a nebezpečným okamžikem. Přechod z jedné formy existence do druhé, která měla být věčná, byl pro ně nesmírně důležitý. Musel se uskutečnit bezpečně a zajistit nerušený a blažený život na onom světě. Egypt se tehdy vnímal jako ostrůvek práva, pořádku a spravedlnosti, obklopený chaosem nepřátelského světa. To všechno lze vyčíst z reliéfů, vytesaných scén a náboženských textů. Z poznatků získaných egyptology lze však také vyčíst i důvody kolapsů komplexních společností, které jsou shodné s nedostatky, které sužují i dnešní moderní společnost.