12 olympských bohů
Jak si představovali antičtí Řekové vznik světa? Po mnohaletých bojích se usadilo dvanáct olympských bohů v řecké Thesálii na hoře Olymp. Představíme si všech dvanáct hlavních olympských bohů a atributy, kterými ovládali svět. Zvláštní pozornost budeme věnovat nejvyššímu z nich – Diovi a jeho narození. Spekulativní jsou teorie o Diově původu: Zeus byl poměrně málo významný asijský bůh větrů, teprve v Evropě nabyl významu. Povíme si, jak se nejlépe dostaneme k místu, odkud olympští bohové vládli. Podíváme se na na Olymp a vysvětlíme si, proč právě tady se podle mýtů bohové usídlili. V krátké reminiscenci si připomeneme první dobrodružné výstupy na Olymp.

Héraklés a Olympie
Diovy nevěry měly často osudový vliv na život lidí i hrdinů antických mýtů. Pletky nejvyššího boha s krásnou Alkménou skončily narozením největšího hrdiny a siláka antiky. Jeho osud ale postihla kletba podvedené Diovy manželky Héry. Héraklés měl celý život sloužit slabošskému králi Eurystheovi, který mu vymýšlel nesplnitelné úkoly, jež ho měly zahubit. Jejich plnění působilo opačně. Héraklés se jimi proslavil. Spekulativní úvahy o Héraklově mýtickém významu a exkurz do tajemného úsvitu Evropy. Jedna z cest, kterou absolvoval s Argonauty vedla za Zlatým rounem. Aby se Argonauté na cestu fyzicky připravili a udržovali kondici, odkrokoval Héráklés stem svých kroků sportoviště v Olympii a tím založil místo pro konání Olympijských her.

Athéna a Poseidon
Mezi bohy docházelo často ke sporům, které měly obdobný charakter jako ty, které se vedou mezi lidmi dodnes. Šlo o moc. Nejznámějším takovým sporem byl spor bohyně Athény s Poseidonem. Nešlo o málo: o nadvládu nad městem Athény a celým rozsáhlým územím kolem Athén, zvaným Attika. Zeus rozhodl, že území připadne tomu, kdo dá zde žijícím lidem větší dar. Zatímco Poseidon mohl dát jen vodu a pouze slanou, Athéna dala lidem první olivu. Rozkvět a zlaté období Athén. Periklés. Boj s Peršany a vítězství u Maratonu. Miltiadově vítězné taktice se učí žáci na všech válečných školách světa. Význam Řecka a jeho obří role při budování evropské kultury a civilizace.

Apolón a Delfy
Další nevěra nejvyššího olympského boha měla za následek narození božských dvojčat. Jak se titánce Létó narodil Apolón a Artemída na ostrově Delu. Ostrov Délos je ojedinělá památková rezervace světového významu. Jeho význam se v dějinách Řecka a Říma několikrát změnil – od hájemství posvátného azyl, přes bydliště nejbohatší řecké smetánky, sídlo námořní aliance Řeků proti Persii až po římský trh otroků. Apolón hledá draka, který pronásledoval jeho matku, aby se mu pomstil. Najde jej a zabije na místě, které se díky jeho činu stalo „pupkem světa“. Delfy, jejich věštírna i věštby, které změnily historii. Hypotéza, zda Delfy nebyly nejstarším centrem špionáže v Evropě.

Tři hříšníci a Sisyfův Korinth
Bohové dokázali být k lidem vlídní, ale i krutí. Známý je trest, jakým se Apollón pomstil za urážku hudebníku Marsyovovi, Odstrašující jsou tresty, kterými bohové postihli Tantala a Ixióna a Sísyfa. Důvod většiny trestů byl ve znevažování významu nebo urážce bohů. Sísyfos byl považován za největšího chytráka všech dob, který dokázal přelstít i boha Háda. Za to si vykoledoval pro největšího chytráka krutý trest. Sísyfovo město Korinth patřilo k nejbohatším městům Řecka. Korintským nestačil už dórský nebo jónský stavební styl. Vznikl zde mnohem zdobnější, korintský styl. Korintští obchodníci vybudovali přes korintskou šíji kamennou cestu pro transport lodí, zvanou Diolkos – předchůdce dnešního korintského průlivu.

Daidalos, Ikaros a báječná Kréta
Daidalos byl vynikající umělec a vynálezce z Athén. Byl ale ješitný. Když se zdálo, že Daidala jeho žák Talos předstihne, zabil jej. Aby unikl trestu, utekl i se svým synem Íkarem z Athén na ostrov Krétu a tam se dal do služeb mocného krále Mínoa. Vybudoval mu pověstný Labyrint. Brzy mu ale na ostrově začalo být těsno. Proto se svým synem rozhodnul uprchnout. Zvolil k tomu neobvyklý způsob, křídla. Jeho syn Íkaros nedbal otcových rad, vzlétl příliš vysoko a slnuce mu roztavilo křídla. Význam Kréty v dějinách Evropy. Jedná se o první evropskou kulturu, ze které se zrodily pozoruhodné poklady. První písmo, architektura, kterou po 4 tisíciletích můžeme nazvat moderní atd. Návštěva jeskyně Dikté, kde vyrůstal Zeus. Proč mýty usídlily Diovy počátky právě na Krétu?

Boj Gigantů s bohy a lékaři z Pergamonu
Pergamon, dnešní turecká Bergama, je pro nás poněkud zapomenuté místo v Turecku. Trochu neprávem! Má to jeden důvod. Neleží přímo na frekventovaném pobřeží Malé Asie, nýbrž asi 10 km stranou od hlavního proudu turistů. Přitom se jedná o antickou památku hvězdné velikosti.
Po Alexandrii byl Pergamon nejvýznamnější centrum vzdělanosti tehdejšího světa. Jeden z nominovaných „divů světa“. Pergamský oltář a jeho sochařská výzdoba je vrcholem antického skulpturálního umění. Němcům před 1. světovou válkou stálo zato poslat do tureckých vod válečná plavidla, aby si oltář mohli odvést do Berlína.
V Pergamonu je jeden z nejvýznamnější asklépionů – chrámů boha lékařství Asklépia. Jeden z nich pracuje od doby antiky nepřetržitě dodnes. Je to nemocnice sv. Bartoloměje v Římě.

Trójská válka
„Nejznámější válka světa“ začala… vlastně na svatbě. Mořská bohyně Thetis si brala vyhlášeného hrdinu Pélea. Všichni bohové z toho měli radost, protože v Knize osudu bylo psáno, pokud si Thetis vezme některého z bohů, na Olymp se dostaví katastrofa. Péleus nebyl bůh a bylo to po prvé, kdy si bohyně brala pozemšťana. Aby radostná událost nebyla ničím kalena, nebyla na svatbu přizvána bohyně sváru Eris.
Příhoda o jablku sváru, Paridově rozhodnutí a únosu trójské Heleny je známá, jako bajka. Jeden muž ji uvěřil a změnil dějiny antických dějin a archeologie. Povíme si o tom, jak Schliemann hledal město Tróju a v podpaždí měl Homérovu Iliádu. Připomeneme si strategický význam města před tisíciletími i dnes. Překvapivé jsou výsledky nejnovějšího archeologického výzkumu. Přece jen se Schliemann mýlil? Mnoho nasvědčuje tomu, že Trójané ohrožovali námořníky proplouvající Dardanelami. Nebyli to vlastně pobřežní piráti?

Sparta aneb hořké vítězství
Největší básník antiky, Homér, ve svých epických básních popsal osudy hrdinů bojujících a vracejících se z Trojské války. Verše, jazyk, příměry a filozofie, vyplývající z jeho díla dnes používáme v každodenním životě. V Odyssei popsal další osudy vracejících se vítězů z války. Nejsou radostné. Válka přinesla neštěstí nejenom poraženým, ale i vítězům. Král Agamemnón, vrchní velitel řeckých vojsk byl zavražděn v den návratu do svých Mykén. A Sparta krále Meneláa? Vojensky nejvýznamnější město Řecka je dnes olivovým hájem. Po herojské Menelaově Spartě nezbyl ani kámen. Jenom historikova vzpomínka o nezměrné statečnosti spartských vojáků, kteří zachránili Evropu před východní hrozbou.

Odysseova Odyssea
Odysseus, syn krále Laerta a krásné Antikleie, je jedna z nejchytřejších postav antické mytologie. Vázová malba uložená dnes v Mnichově zobrazuje milostné setkání Antikleie s největším chytrákem všech dob, se Sísyfem. Prý se odehrálo nedlouho před svatbou s Laertem. Pak se Antikleie narodil syn, který po někom podědlil chytrost a mazanost. Po kom to bylo? Tisíce dobrodruhů se snaží mapovat Odysseu. Jistý však je doposud jen začátek a konec cesty. Trója a Ithaka. Ale ani Odysseův ostrov nebylo snadné nalézt. Dlouho byl totiž za Ithaku považován sousední ostrov Lefkada. Pravou Ithaku pomohl identifikovat až Homér. Vypravme se na místo Odysseova království s Homérovým bedekrem. Největší koncentrace Penelop, Telemachů a Odysseů na světě. Náhoda, nebo Odysseovo dědictví? Mnohé ale nasvědčuje, že ostrovem Lotofágů, kde se Odysseus s námořníky dlouho zdržel by mohl být Džerba. Jsou datle klíčem k odpovědi?

Aeneovo bloudění Aeneas je v římských pověstech vzorem ctnosti a statečnosti. Není divu, vždyť Římané odvozují svůj původ právě v trójských běžencích, vedených Aeneem. V řeckých mýtech tak jednoznačnou postavou není. Na osudové cestě do Sparty, odkud Paris unesl Helenu, Paridovi někdo pomáhal. Byl to právě Paridův přítel, Aeneas. Únos by se dal vysvětlit Paridovým milostným roztoužením a Afroditinými kouzly. S Helenou však také zmizela Menelaova pokladnice. Kdo měl krádež na svědomí? Není to právě klíčem k pádu Troje? Aeneas prchá z trojských rozvalin a odplouvá hledat pro pozůstalé trojské běžence novou zemi. Po mnohaleté cestě končí v ústí Tiberu, kde zakládá osadu Lavinium, ze kterého povstane nejmocnější město světa: Řím. Na rozdíl od Odyssei lze Aeneidu přesně identifikovat.

Romulus a Remus
Po mnohaleté plavbě přistály konečně Aeneovy lodi v ústí řeky Tiberu a Aeneas si uvědomil, že našli bohy vyvolenou zemi, kde se Trojané, pravnuci Aenea, mohou usadit. Stalo se tak v blízkosti jiného kmene a Aeneas pojal za ženu dceru místního náčelníka Lavinií. Proto svou nově založenou osadu nazve Lavinium. Osada se rozrůstá, obyvatel přibývá a pozdější potomci Aeneovi, Romulus a Remus zakládají nové město, Řím. Řím je ale spíše vojenská osada a bez žen nemá budoucnost. Proto Romulus nechá sousednímu kmenu Sabinů unést ženy. Řím se stává městem se vším všudy a Romulus je jeho králem. Lupa di Roma, tajemní Etruskové a další osudy města, které se stane nejmocnějším městem antiky. Nanebevstoupení Romula během vojenské přehlídky na Martově poli, dnešním nejkrásnějším římském náměstí Pizza Navonna.

Faetón, Helios a Rhodos Faetón byl synem boha slunce Hélia. Protože jeho otec byl neustále ve službě se svým slunečním kočárem, neměl to Faetón svým přátelům jak dokázat. Proto požádal svého otce, aby mu nezrušitelnou přísahou splnil jeho sen. Hélios přislíbil. Faeton se chtěl projet se Héliovým slunečním kočárem po obloze. Zoufalý bůh slunce musel přísahu splnit. Ješitný syn boha slunce Faetón málem zničil život na celé zemi. Ostrov boha slunce Rhodos byl sochařským centrem, kde umělci dokázali tvořit skvělé, monumentální sochy. Jedna z nich, Kolos rhodský se stala „divem světa“. Jak se odlévaly tak obrovské sochy v antice? Recept na to vynalezli před 2 a půl tisíciletími dva řečtí architekti. Používá se dodnes. I středověká historie ostrova Rhodu je nejpohnutější rytířskou historií středověku.