Thore, počkej na nás. Thore! Počkej! Thore, nedělej to. - Thore! Je to nebezpečné! - Nedělej to. Thore, pojď zpátky. Thore! Thore! Není ti nic? Tak ty ses chtěl předvádět, co? - Díky Bohu že tě Erik zachránil. - S tímhle Bůh neměl nic společného. Nechápu, jak tě může napadnout dělat takové věci. Doufám, že se poučíš. Slib, že něco takového už nikdy neprovedeš. Slibuješ? Slibuješ? - Úsměv. - Ne, žádné usmívání. Buďte prostě sami sebou.

To je ono. Pane! Liv! Liv! A žádné úsměvy. Vypadáš moc hezky. Díky tobě bude tenhle ostrov slavný. Stejně jako to bylo s Darwinem a Galapágami. Až lidé uslyší o Fatu Hiva, vzpomenou si na Thora Heyerdahla. Obrať to proti proudu. Proti proudu, povídám. Dobře, ale není to jen tak. - Neříkals, že první Polynésané přišli ze západu? - Ano. Představ si to, pádlovat z Asie až sem. Proti proudu. Museli mít tak silné ruce! Jo. - Jsi v pořádku? - Ano, jsem.

Poslechni si toto. Fa huka je druh ananasu z Markézských ostrovů. První evropští cestovatelé jej zde nacházeli ve velkém množství. - Stejný ananas? - Ano. - Původně pochází z Jižní Ameriky, jak se tu píše. - Pak asi umí plavat. Tei? Tvoji předkové pocházejí odkud... My věříme, že Tiki... Tiki, bůh Slunce, nás dovedl až sem na tyto ostrovy ze země za mořem, Tiki připlul z východu. Z východu? Všechno přichází z východu, mořské proudy, vítr i Slunce.

A Tiki se řídil podle Slunce. Tiki! Amerika a Polynésie Studie o prehistorickém kontaktu Jak dlouho budete v New Yorku? Odjíždím za pár dní. Pojedu na Vánoce domů. Podle věhlasných antropologů Polynésie nebyla osídlena z východu. Věhlasní muži nemívají vždy pravdu, pane. Rozhlédněte se. Všechny ty knihy obsahují nějakou teorii. Napsal ji jeden člověk, přečetlo ji deset, ale devět z nich nesouhlasí.

Ale moje teorie dokazuje, že Polynésie byla osídlena z východu. Trvalo mi to deset let. Žil jsem na Fatu Hiva. Vyzkoušel jsem to na vlastní kůži. Kolik nakladatelů jste už navštívil? To, že jsem vaše poslední naděje, by vám mělo něco říct. To ano. Že vědecká nakladatelství se uzavírají před novými myšlenkami. Tvrdíte, že v Peru existovala jedinečná civilizace ještě před Inky. A já souhlasím. A že vítr a mořské proudy směřují z východu na západ.

Ale také tu jde o to, že Tiki do Polynésie doplout nemohl. - A sice proto, že jeho lidé neměli lodě. - Ne. Ale měli vory, vory z balzového dřeva. Vory. To by byl důkaz. Chcete, aby lidé přijali vaši teorii? Chcete mít pravdu? Tak do toho. Plujte z Peru do Polynésie na balzovém voru. Hodně štěstí. Přišel za vámi pan Brownberg, pane profesore... Pánové, váš časopis bude sledovat můj vor, který se vydá napospas větru po celou plavbu až do Polynésie.

Je to dál než z Chicaga do Moskvy. Odsud sem to dělá 8 tisíc kilometrů. - Budete mít motorový pohon pro případ nouze? - V žádném případě. Odevzdáme se proudu a větru stejně, jako to učinil Tiki. A touto pozoruhodnou cestou chcete prosím pěkně dokázat co? Že světové oceány netvořily bariéry, ale cesty. Nebyly překážkami, ale stezkami. Dokážu tím, že Jihoameričané před 1500 lety dopluli do Polynésie. Každý školák ví, že Polynésie byla osídlena z Asie.

Mým posláním vědce je tedy dokázat, že školáci a ti, co se jich dovolávají, nemají pravdu. - Starověcí lidé, kteří uctívali Slunce... - Pane Heyerdahle. Příběhy o utopených Norech se budou dobře prodávat v mnoha časopisech, ale v tom našem ne. - Je to vědecká expedice. - Náš časopis má ušlechtilejší cíle než financovat poblázněné sebevrahy. Těžko seženete někoho, kdo by se na takovou cestu vydal. Bude to chtít asi tak tucet klád. Velké balzové klády.

Přístřeší pro pětičlennou posádku. Všichni velmi zkušení, pochopitelně. Pak stěžeň a kormidlo. Tady to je. Kon-Tiki. Strávil jsem na voru 22 dní. Zasáhlo nás torpédo. V severním Atlantiku, rok 1943. Nedá se to ovládat, ani řídit. - Člověk může jen čekat na smrt. - Ne, ne. Klády o sebe budou vzájemně třít, dokud se provazy neuvolní. A nakonec skončíte každý na své kládě vydáni na milost počasí a větru. Díky za váš čas. - Promiňte, vy jste Nor, že? - Ano.

Nemohl jsem neslyšet, o čem jste tam dole mluvil. - Vy jste námořník? - Ne. Ale to vy taky nejste. Něco vám ukážu. Tohle podstatně zmenší to drhnutí. My inženýři si prostě nemůžeme pomoct. - Vy jste inženýr? - Ano. V dnešních dnech se ale lépe prodávají ledničky. Herman Watzinger. Thor Heyerdahl. Takže vy také na tom voru pojedete? Určitě je možné celou cestu projet. Mořské proudy. Vítr a proudy jsou klíčové.

Na zafinancování a přípravu celé expedice zbývá pět měsíců. Spousta práce. - Pane Heyerdahle. Mohu vám pomoci? - Máme tu schůzku. Peníze musíme mít před Vánoci, musíme koupit balsu... - Lituji, ale nejste na seznamu. - Koukněte se na jeho jméno. Watzinger. ...postavit v březnu, vyjet v dubnu, dorazit v srpnu. A doufat, že období hurikánů se opozdí. - Peter Freuchen. - Málem jsme umřeli. Zamrznul nám zip. - Ten tomu tady velí. - Nemůžete tu být.

Ale, ale, můj přítel z Fatu Hiva! Vypadáte, jako by vás zrovna odmítli v nějakém časopise. Díky. Jen klid, Heyerdahle. Vědecké komise ať jdou třeba k čertu. - Mám pravdu, nebo snad ne? - Ale ano, samozřejmě. Omrzliny, v zimě roku 1924. Naučilo mě to důležitou věc. Dělejte přesně to, co domorodci. Nepoužívejte hřebíky, když oni lano. Nepoužívejte ocel, když oni kost. Předkové je to učili tisíce let. Poslechněte je, a třeba ani nepřijdete o nohu. Na zdraví!

Je mi 32 let. Obchoduji s ledničkami a rozpadlo se mi manželství. Rád bych se k vám na ten vor přidal. Vím, že to bude nebezpečné. Ale to je někdy i prodávat ledničky! Na tom oceánu nás nikdo nezachrání. Chápete to? Kromě té vaší teorie. Kapitáne. Rozhodně nám neupadne noha kvůli mrazu. - Myslí si, že Ježíšek jsi ty. - Řekni mu, že nejsem. Můžeš mu to říct sám. Tolik se těší, že přijedeš. Bude to tak krásné mít tě zase doma, Thore. Totiž, Liv, je to tak.

Nedokázal jsem sehnat peníze na tu expedici. Musím teď jet rovnou do Peru. Zkusím si něco vypůjčit. Ty nepřijedeš domů? Je to tu těžké, Liv. Je to tu hrozně složité. Už se nedokážu dál doprošovat. Nedělej to, prosím. - Musím, Liv. - Thore, nedělej to, kvůli dětem. Když teď pojedu domů, tak je se vším konec. Věnoval jsem se tomu deset let. Stálo mě to deset let! Vždyť neumíš ani plavat. Měls přijet domů. - A pokud ne... - Liv.

- Měl ses zeptat mě, jestli pojedu... - Liv, drahá Liv... Víš, že bych řekla ne, kvůli dětem. Liv, přijeďte na Tahiti. Vem s sebou kluky a ukážeme jim Fatu Hiva. Máte deset sekund. Jen chviličku, prosím vás. Díky. Liv? Veselé Vánoce. Veselé Vánoce. - Připravený? - Ano. - No ne! - To jsem rád! Trvalo mi tři týdny, než jsem se sem dostal. Toto je Herman Watzinger, zástupce kapitána. Z toho prostého důvodu, že bez něj by nikdo nebyl kapitán.

Hermane, toto jsou mí úžasní telegrafisté. Torstein, válečný hrdina. Nervy jako špagáty. Pokud vím, má jen dvě slabosti, whisky a ženy. Knut Haugland. Taky válečný hrdina. Knut bude mít vztek, když to řeknu, ale říct to musím. Knut je legenda. - Erik. Erik Hesselberg. - Žádná legenda. Ale zachránils mi život. Vyrostli jsme s Erikem v Larviku. A Erik má jednu unikátní vlastnost, která se nám bude hodit. Erik totiž už sloužil na moři. - A nyní...

- Smím představit taky tebe? Toto je Thor. Má úžasnou, trochu pyšnou hlavu, ale je to výborný vůdce. A protože takový je, společně uděláme to, co Tiki udělal před 1500 lety. Postavíme vor. A... A vyrazíme za západem Slunce. - Kde je ten vor? - Sedíš na něm. Prosím. - Takový postavíme? - Přesně tak. Použijeme stejnou metodu a stejný materiál, jako Tiki před 1500 lety. To je zvlášť důležité. Všechno na tom závisí. Doufám, že je to jasné.

Já si s sebou vzal jen vysílačku a kapesní nůž. - Budeme potřebovat spoustu vybavení. - To určitě budeme. A jakmile přijdou peníze, koupíme si všechno, co potřebujeme. Tak to je všechno. Seňor Heyerdahl? José Bustamante. Vaše Excelence, děkuji, že jste mě přijal. Co pro vás mohu udělat? - Jsem tu kvůli tomu, co můžu udělat pro vás já. - A to sice? Přepluji Tichý oceán. Osm tisíc kilometrů. Dokážu, že Peruánci byli první, kdo osídlil Polynésii. Prosím?

Že Peruánci objevili Polynésii? Jak vám tedy mohu být nápomocen? Peruánský prezident zavolá americkému námořnictvu a ti řeknou, že dostaneme, co potřebujeme. A místo Peru provedeme invazi do Polynésie? Vážně sis myslel, že je to číšník? Dostanete polévky, nože, odsolovací tablety. Člun, vlasec, konzervy a repelent na žraloky. - A funguje ten repelent na žraloky? - To musíte zjistit. - Thor Heyerdahl? - Ano. - Jmenuji se Bengt Danielsson.

- Mám bohužel hodně práce. Včera jsem viděl tohle. A přišel jste mi říct, že za dva týdny budeme na dně moře. Anebo že nás převrhne obří chobotnice? Přišel jsem vám ukázat, jak se obsluhuje kamera. Takhle. - Jste fotograf? - Etnograf. Právě jsem se po roce vrátil od Amazonky. - A umíte obsluhovat kameru? - Ano. Když mě vezmete s sebou, naučím vás to. Na dokumentárním filmu můžete vydělat. Když se udělá dobře. Thore, napadla mě jedna věc.

Co takhle krátká zkušební plavba? Jen na pár dní. I tak bychom to stihli ještě před začátkem cyklónové sezóny. - Ne. To by bylo velké riziko. - Velké riziko? Ano. Kromě toho, zkušební cestu přece udělal Tiki, ne? - Na zdraví. - Na Tikiho. - Na Tikiho. - Na zdraví... S dovolením, to jsme my, "tripulantes". Ne, vy jste spíš "loco". Volám, abych se rozloučil, Liv. Za pár hodin vyrážíme. - Měj se hezky, Thore. - Tentokrát s sebou máme spoustu léků.

- Doufám, že je nebudete muset použít. - Cože? - Doufám, že je nebudete potřebovat. - Jo, jo, ano, to já taky. - Kluci ti přejí hodně štěstí. - Děkuju. A co ty? Nesmíš se na mě zlobit, Liv. Liv, jestli tohle dokážu, tak se všechno změní. Už se pak nebudeme muset tolik se vším prát, Liv. Snad za sto dní budou mít naše děti ještě otce. Haló, Liv, slyším tě dost špatně. Co jsi říkala, Liv? Vůbec nic, Thore. Nic. Prosím. Slyším tě teď hrozně špatně.

Co jsi říkala? Spojení končí. Promiň. Jestli chytneme západní vítr, odfoukne nás zpátky do Callao. Tiki měl pořád vítr z jihu. Musíš víc nahoře, Thore. Sakra! Jsi v pořádku? Popusťte lano na pravoboku. Delší lano na pravoboku! - Vpravo! - Kristepane. Ani se nehne. Máme úplně špatnej kurz. Nebudeme moct držet kurz. Klid, klid. Vezmeme pádlo, aby se příď držela pořád dopředu. Dobrá práce. Buď hezky hodný a zůstaň.

Za sto dní můžeš založit peruánskou krabí kolonii v Polynésii. To by nebylo špatný. Byl bych radši, kdybychom jeli směrem k němu. Bude lepší, když si odklopíš krytku. No, už nám zbývá jen sto dní, neboj. Thore? Pamatuješ na ty námořníky v newyorském námořnickém klubu? Jak říkali, že se kmeny budou o sebe třít a nakonec rozdrtí lana? Neměli jsme použít pro jistotu i ocelová lanka? Tahle lana vydržela cestu před 1500 lety, tak vydrží i teď.

Jestli nevěříš Tikimu, tak věř mně. Víte někdo, jestli se dají jíst? Létavá ryba. Musí chutnat úžasně. Něco mezi sleděm a koroptví. Hermane, drž se. Jestli spadneš do vody, zůstaneš tam. Nebudeme se moct obrátit a vylovit tě. - Aspoň že někdo z nás už byl na moři. - Utonutí je nejlepší způsob smrti. To bych neřekl. Vydržíš pod vodou minutu nebo dvě a pak začneš dýchat. Spolykáš spoustu slaný vody. A teprve ta tě udusí.

Nacpe se do plic a do žaludku. Promíchá se ti se žaludeční šťávou. A nastane něco jako chemická reakce. Trochu jako kdybys hořel zevnitř. Panika ti znovu nahodí srdce a začneš znovu dýchat. A polykáš pořád víc vody. Ztratíš kontrolu a pak konečně umřeš. Tři, čtyři minuty. A odvíjí se člověku před očima celý život? Jo, to je na tom všem to nejhorší. Sakramentská vysílačka! Hergot! - To je jedno, Torsteine. - Cože? - Vykašli se na to. - Jak to myslíš?

- To jsou ty Andy. S tím nic nenaděláš. Andy jsou stovky kilometrů od nás, ne? Jen lež. Nemůžeme riskovat, že pozvracíš rádio. Musím mít spojení, chlapci. Tady jde o peníze. Nesmím zapomenout zaplatit. Naprosto správně, Thore. Natáčej dál. Potřebuju se spojit s pobřežní hlídkou. Stejně by nikdy nepřijeli včas, kdyby se něco stalo. Severo-severozápad. Dobrý. A my chceme na západ. Jižní rovníkový proud je jediná možnost. Ano, vím.

Jak se k němu dostaneme? Jako navigátor ti to řeknu naprosto jasně. Když nemůžeš řídit, nedokážeš ani měnit kurz. - Nemám vzbudit kluky? - Ani ne. To nic není. Jen ať spí. Všichni na palubu! Skasat plachty! Přivaž se, Thore! Všichni se přivažte! - Skasejte tu plachtu. - Přivažte se! Uříznout plachtu! Uřízni ji! Plachtu pryč! Thore! Thore! Thore, dej mi ruku! Thore! Dobře to dopadlo. Takže dvanáct stupňů, pět minut, dvě sekundy jižní. Osmdesát stupňů.

Kurz severo-severozápad. 52,8 námořních mil. Dva celé dva uzle. To není vůbec špatné. Míříme ale pořád moc na sever. Po čtyřech dnech jsme tady. V nejhorším nás to zažene zpátky k pobřeží. Ne, nejhůř nás chytí malstrómu jižně od Galapág. Tam teď směřujeme. - Nikdy jsem o něčem takovém neslyšel. - Prosím tě, podívej se. Když věříš, že to dobře dopadne, tak to dobře dopadne. Pevně věřím. Problém je v tom, že mám taky sextant.

Malstróm u Galapág je obří vír, tvořící vlny vysoké devět metrů a jeho mocný řev je slyšet do vzdálenosti více než 16 kilometrů. Je tu i pěkná ilustrace. - Výš. - Výš s tím. Teď! Něco mám. - Vysílá z Los Angeles. - Může kontaktovat tisk? Posílá určitě peníze, Thore! - Teď jsem ho ztratil. - Ne! To ne! Hergot! Sakramentskej pták! Ne, nech ho! Proč jsme vlastně toho ptáka brali s sebou? Co říkáš, Thore?

Bengte! Bengte, přines kameru. Přines kameru, Bengte! Kameru, Bengte! Bengte, kameru! Bengte! Kameru! - Je úplně neškodný. - Zbláznil ses? Ve vteřině nás může převrhnout. - Ve Vietnamu jsou posvátní. - Říkají jim "pan ryba". Kameru, Bengte! Blíží se k nám. - Bengte, kde je kamera? - Už ji nesu. - Chce nás převrátit! - Ne, jenom ukusuje z voru. Tak kdepak jsi? Podívejte! Ne, dej to pryč. Eriku! Eriku! Pojď sem. Hermane, jsi hluchý? Tys neslyšel, co ti říká?

- Málem nás převrhla. - Uklidni se. Rozkazy se musí poslouchat. To je dobrý. Omlouvám se. - On tě neposlechl. - Máš pravdu. Já vím. Ale říct mu to mám já, ne ty. Prodává ledničky. Bál se. A to se pak stává. - Jak se cítíš? - Dobrý. No, jo. Lidi, co mají pocit, že by si měli něco promyslet, by měli zkusit tohle. Pustit se na voru přes Tichý oceán. Ahoj, Loritko. Thore, ten žralok nebo velryba nebo co to bylo... Je Knut v pořádku? Ano, je.

Zapomeň na to. Ty spíš na veslu? Nechci spát uvnitř, abych stihl ten rovníkový autobus na jih. Jestli už nám neujel. Neujel. Stát se to může. Ne. Nemůže se to stát. Vyřezáváš si záchranný člun? Ne, to dělám pro dceru. Je jí šest měsíců. - Nemáme dost proudu. - Tady nejde o watty. Do háje! Můžeš típnout tu cigaretu? Podívejte! Tam dole něco je. Podívejte se na to! Podívejte! Na ochranu před žraloky. Aha. Takhle tedy. A dolů půjdeš ty? - Ne, Bengt.

- Jasně, jde tam ten Švéd. Žralok! - Vor je nacucaný vodou. Přesně, jak jsi mi ukazoval. - Ukazoval? Ulomil jsem kousek a hodil ho přes palubu. Potopil se jako kámen. Vor do sebe nasakuje vodu, Thore. - Vypadá to horší, než to je. - Vždyť ani nemáme správný kurs. Vezmeš si jednu ranní hlídku navíc. Všichni máte dost práce. Jo, mám to. Můžu?

Královské norské ambasádě, Washington DC. Od Thora Heyerdahla, Kon-Tiki, 16. květen 1947, Devět stupňů, 36 minut, 58 vteřin jižně. Vor plavbu zvládá dobře. Jsme na cestě a nálada je dobrá. Měli jsme problémy s rádiem, doposud se nám nedařilo najít spojení. Větrné podmínky jsou stabilní a nyní směřujeme... - Dobrý? - Jo. - Opravdu to chceš udělat? - Lidi musí vidět vor na moři. Omotej si to kolem zápěstí. Je tu hloubka 5000 metrů, tak ji neupusť. Thore, Žralok!

- Honem! - Nemrskej tím lanem. Chyť se! Nic mi není. Bengte! Bengte! - Proč sypeš žralokům polívku? - To je ten prášek proti žralokům od amíků. Ne, to je rajčatová polívka. - Kde je teda ten prášek? - Snědli jsme ho. Námořníku, tak jen pojď Dám ti všechno, uvidíš Ty jsi krásná, já jsem mlád Zpívej, srdce, zpívej dál Ty jsi krásná, já jsem mlád Zpívej, srdce, zpívej dál Děvče moje z Havany... Lorito! Lorito! Lorito! Ne! Bacha na nohy! Nech toho! Přilákáš další žraloky!

Prosím tě. Je to naše jediná naděje. Naše jediná naděje je posílit lana. Znovu všechno svázat. Chápete? Postavili jsme vor přesně tak, jak ho kdysi postavil Tiki. A on dojel. A my dojedeme taky. Všichni tomu věříme. Věříte? Tady nejde o náboženství, Thore. Tohle je šílenství. Je to větší než my. Prosím tě. Podívej se na ty kmeny. Pozoruj, jak se vor pohybuje. Prosím tě snažně. Žádám tě jen, abychom se pojistili a vzali si na pomoc novodobý materiál.

Prosím tě! Ne! Ne! Aspoň že mi určitě neumrzne noha. Hermane! Hermane, chytni se lana! Chytni veslo! Drž se pořádně! Házejte kusy žraloka. Další lano! Vyhazujte dál. Hermane! Knute, ne! Před třemi lety jsem zastřelil čtyři chlapy. Gestapo mě našlo díky mojí vysílačce. - Byla válka. - Jo. To říká Torstein taky. Potápěl německý křižník Tirpitz. Utopilo se tisíc mužů. Ale s tím si starosti nedělá. Děkuji ti. Zachránils mi život. O tom právě mluvím. Děkuji ti.

Já tě zachránit nemohl. Já bych tě zachránit nemohl. Neumím plavat. Já vím. Všichni to víme. Kolik je hodin? Dvě deset. - Určitě? - Jo, dvě hodiny deset. - Musím s tebou mluvit. - No, prosím. Jsme přímo v jižním rovníkovém proudu. Směřujeme do Polynésie. - Vážně? - Ano. Na sto procent. - Panebože! Podívejte se na to! Máme správný kurz, kluci! Vážně? - Já to věděl, já to věděl. - Ale kdepak. Hermane. Konečně. Tys už pochyboval, co?

Překonali jsme kritický bod a nálada je výborná. Každou další námořní mílí se blížíme cíli. Tomu, co jsem chtěl dokázat. Naši předkové nepovažovali moře za překážku, ale za komunikační prostředek. Proto není možné provádět vědecký výzkum za psacím stolem nebo v nějakém výboru. Lidé z 1500 let staré civilizace se dokázali plavit po mořích a uměli také navigovat. Dokázali tudíž kormidlovat balzový vor i do vzdálenosti 8000 kilometrů.

Řídíme se stejnými hvězdami jako oni. Jako bychom zůstali jediní ve vesmíru. Možná také jsme. Třeba na sebe pustili další bomby. A každé město se teď podobá Hirošimě. To bychom asi neměli radiové spojení, Bengte. Třeba nás nakonec přijme. Příroda. Stali se z nás rackové nebo ryby. Pták! To je pták! Podívejte, pták! Co se děje? Podívej se! Pluli jsme víc než osm tisíc kilometrů, a přece to největší nebezpečí je před námi. - Lidi? - Ne. Atol Raroia.

Korálový útes kolem ostrova s ostrými hranami. - O tom jsi nám neřekl. - Nevěděl jsem, kudy naše cesta povede. Můžeme odchýlit kurz víc na jih. A doufat, že doplujeme na Samou. - To si piš! - Jaké máme možnosti? Můžeme se přes útesy nechat přenést. - Přenést? - Ano. Vlny se opakují v cyklech po třinácti. Každá třináctá je o poznání větší než ostatní. Až budeme těsně u útesu, hodíme kotvu nebo něco těžkého, co udrží vor na místě. - A pak?

- Pak budeme počítat vlny. A těsně před třináctou vlnou přesekneme lano a pak, doufejme, se přes útes přehoupneme. To by mohlo jít. To se mi líbí. - Uděláme to tak. - Tak jo. A začneme hledat něco těžkého. Blížíme se k útesu Raroia. Pokud od nás nedostanete zprávy do 36 hodin, kontaktujte prosím norskou ambasádu ve Washingtonu. Zbývá 250 metrů. - Vezměte si boty. - Všichni si vezměte boty! Můžeme? Je všechno připraveno? - Na tvůj povel, Hermane.

- Dobře. - Vyhazujeme kotvu! Jedna! - Nikoho nenapadlo vzít záchranné vesty? - Dvě! Tři! Čtyři! Pět! Šest! Sedm! Osm! Devět! Kotva se utrhla. Držte se! Thore! Počkej! Hlásí se vám vysílání BBC... Toto je rádio Australia World News... Z ostrova Tuamotu v Polynésii jsme dnes dostali zprávy o úžasném úspěchu. ...šest skandinávských průzkůmníků, přes osm tisíc kilometrů a jeden vor... ...jedna z nejodvážnějších výprav historie...

Bengt se do Polynésie zamiloval, usadil se tam a stal se švédským generálním konzulem. Erik si postavil plachetnici, jež se stala na jedenáct let jeho domovem. Torstein se účastnil dalších expedic. Zemřel v roce 1964 při pokusu dosáhnout severního pólu na lyžích. Knut pracoval u vojenské rozvědky a velkou měrou se podílel na založení muzea Kon-Tiki. Herman cestoval po celém světě a stal se ministrem rybolovu při OSN.

Thor napsal o expedici Kon-Tiki knihu, která byla přeložena do více než 70 jazyků a prodalo se více než 50 milionů výtisků. Dokumentární film o expedici Kon-Tiki získal v roce 1951 Oscara. Thor Heyerdahl inspiroval po druhé světové válce celou generaci dobrodruhů. Spolu s posádkou Kon-Tiki dali vzniknout novodobým pionýrům, a to včetně zkušebních pilotů, kteří jako první vystoupili do vesmíru. Thor Heyerdahl vedl první expedici na Velikonoční ostrov. Až do své smrti v 87 letech pokračoval ve zdokonalování lidstva pomocí vědy a bádáním.