Mizející motlitba - Genocida národa Diné
V naší zemi musí být mír V našich srdcích musí být mír Jsem z jižního suverénního národa Diné Budu bojovat za mé právo Budu bojovat za mé lidi V kráse, co je přede mnou, kráčím. V kráse, co je za mnou, kráčím. V mé milované kráse, kráčím. V kráse všude kolem mě, kráčím. Je to opravdu krásné, je to opravdu krásné. Vysoko v poušti severní Arizony, žije mizející tradiční kultura - Diné. Jméno, které znamená ´lidé´. Běžně jsou známí jako Navahové. V jejich vlastní kultuře jsou ´jižní národ Diné´.
Jsou matriarchální společnost, jejíž předkové žili na tomto území stovky let předtím, než na americkou půdu vkročili Evropané. Diné vždy žili v posvátné harmonii se zemí, budovali složitou duchovní společnost. Ale tradiční Diné po celé generace hlasitě volali, umírali během intervence, díky níž jejich kultura nyní čelí zániku. [Navahové říkají:Ne! přesídlení] Protože my jsme děti naší Matky Země a ona nás krmí, zapříčiňuje to celou věc. Procházíme, Procházíme utrpením, způsobeným vším, co BIA činí mému národu. [BIA = Úřad Indiánských Záležitostí]
Záznamy odborníků a nevládních organizací potvrzují, že vláda Spojených Států vede dlouho trvající tažení genocidy proti Diné. V roce 1863 se uskutečnilo jejich násilné přestěhování, které se stalo známé jako "Nejdelší pochod". Tisíce zemřeli, protože jejich držitelé jim „opomněli“ dát přístřešek, oblečení a jídlo. Diné byli uvězněni v koncentračních táborech. Později převzal tyto Americké metody Adolf Hitler v nacistickém Německu. Nakonec je vláda Spojených Států dala do reservace, jež tvořila jen frakci s rozlohy území, které kdysi obývali.
Oblast, která byla pro ně určena, se od té doby stále měnila. Dnes vidíte, že všichni Indiáni vlastnící naši zemi, všichni říkají to stejné: "Toto je náš domov, toto je naše dědictví" [Stařešina Hopi-Thomas Bayanca,Hopi-Navažské shromáždění] oni nechtějí žádného bílého muže aby sem přišel a říkal nám, že toto musíte rozdělit plotem tady nebo tady. Bílý muž nevlastní tuto zemi. Jen proto, že má zbraň, řekl „beru si vaši půdu“. Během následujících desetiletí vláda Spojených Států vytvořila různé loutkové kmenové rady, [dozor nebo podvod?] které přiznaly energetickým společnostem přístup k obrovskému minerálnímu bohatství ležícímu pod rezervací.
V roce 1966 tyto rady podepsali požadované nájemné smlouvy k těžení uhlí navzdory přáním stařešinů a největší povrchový důl ve Spojených Státech byl vybudován. Pro tradiční Diné je toto znásilňování půdy pokračováním války proti jejich lidem. Také jsme měli lidi, kteří byli vždy proti dolům, lidi, kteří velmi hlasitě vystupovali proti dolům a kteří velmi záhadně zemřeli v nevyjasněných nehodách a v záhadných úmrtích. Diné věří, že každá část Země je posvátná, naše Matka.
Že uhlí jsou její játra a měla by zůstat v zemi. Naše matka trpí, protože dostává tak mnoho operací. Vybrali jste jí její játra, což je uhlí. Znesvěcení Země, středu náboženského vyznání, je stejné jako bombardovaní Mekky, nebo bourání Vatikánu. Američané si musí uvědomit, že jejich elektrické zásoby jsou nasbírané porušováním lidských práv. [Peabody uhelná společnost; pozor výbušniny; hranice smlouvy] Lidé, kteří tady žijí, už nemají žádnou vodu, nemají elektřinu.
Tento uhelný důl za mnou. Nerespektuje práva mojí rodiny a lidí kolem něho. Aby se těžařská společnost dostala k uhlí, v roce 1974 President Gerald Ford podepsal veřejný zákon 93-531, během své lyžařské dovolené. Takhle začalo přemísťování více než 14 tisíc Diné. Kongresman Udall: Panuje zde zjednodušující pohled, že přemísťování je drsné a neobvyklé a tak dále. Lidé se přemísťují v Americe každý den, a já nechci přirovnávat vojska ale vy ... ale mezistátní dálniční systém při kterém vám přecházejí buldozery přes obývák je zájmem něco přestěhovat.
Přes 10 tisíc Diné bylo vystěhováno do měst na hranicích reservace v roce 1980, co stálo Amerického daňového poplatníka půl miliardy dolarů. V jazyce Diné neexistuje slovo pro "přemístění". Přemístit znamená zmizet. Nebýt už nikdy spatřen. 25% z první skupiny, která byla přemístěna, zemřelo během 6 let. V roce 1979 během Carderovy vlády rozlehlá oblast blízko Sanders, [Pozor! radioaktivní materiály] malého města v severní Arizoně byla kontaminována největším nukleárním spadem v historii USA.
Pouze o rok později Reganova vláda stanovila přemístění do této smrtící oblasti.[Domy přemístěných] Dnes jsou poruchy novorozenců v této oblasti dvakrát vyšší než je národní průměr. Záření, kontaminace a jejich efekty nejsou pro Diné nové. Téměř třetina veškerého amerického uranu byla vytěžena v reservaci Navahů. Po generace těžení se rodiny rozpadly nebo zemřeli na choroby spojené s radiací. Potřebujeme pomoc, nějakou, všechny mé lidi a mého manžela, oni je zabili jako bojové vojáky.
Měli bychom myslet více na bezpečnost. V Cove Arizona jen kousek od školy, stupeň radiace přesahuje 700 radů za minutu. [Vítejte v Cove. Milujte Boha, rodinu a vlast.Věřte a těšte se ze života.] Uranový odpad, jedna z nejvíce toxických látek známých člověku, dnes stále leží odkryt v zalidněných oblastech. Pod oblastí Black Mesa leží jediný zdroj vody pro západní Diné. [Pozor vysokotlakové potrubí uhlového kalu] "Výzkumný" kalový kanál pro uhelný důl vyprázdnil přes 30 miliard galonů této čisté podzemní vody na své transporty uhlí z Black Mesa do Mohavské elektrárny, 275 mílí daleko.
Dnes je většina pramenů v Black Mesa vyschlá a voda, jež zůstává, je otrávená důlními polutanty (znečišťující látka). Před deseti lety přišla moje rodina o 86 ovcí, protože Peabody vysypal dusičnan amoniaku do potoku tekoucího při domě. Bylo to zřejmě na našem dvoře a ovce přešli přes potok a pili z něj a 86 jich z našeho ovčího statku zemřelo tu noc během 24 hodin. Tradice Diné říká, že ovce jsou dary od svatých lidí. Každý den zpívají babičky jejich stádům protože ovce jsou posvátné, zabezpečují pro ně záruku obživy, odívání a pokračování jejich kultury.
Nádherné modlitební tkaniny pochází z ovčí vlny a měsíců usilovné práce. Bez ovcí by tyto modlitby nemohly být uskutečňovány. Vládní úředníci snižují počet stád Diné až do 90%. Říkají, že je to kvůli přílišnému spásání. B.I.A. Zabavuje Navažský dobytek [BIA=Úřad Indiánských Záležitostí] Podívejte se, co jste udělali mým lidem, podívejte se, co jste jim udělali. Vzali jste jim jejich samotné životy. Během těchto zabavování bylo se stařešiny, mladými i dobytkem velmi krutě zacházeno.
Chci jenom, aby se dobytek mé rodiny pásl na kopci jak dřív a znova tam žil. Potřebuju tam žít bez toho, abych byl ohrožován, vystěhován nebo byl zastřelen nebo cokoli, víte? Tohle je můj domov. Během 25 let odporu, byly rodiny kolem Big Mountain nuceny žít v bídné chudobě. Většina rodin, jež byla kdysi přirozeně nezávislá, přežívá dnes na charitativních darech. A nařízení, známé jako "Bennett Freeze", zakazuje rodinám udržování všech stavení a jejich konstrukcí.
Exploze v dolech způsobili zřícení posvátných obřadních Hoganů a domovů Diné. Pro Diné je Black Mesa posvátná svatyně. Bylo zničeno přes 2400 archeologických nalezišť. Teď je to všechno ztraceno. Mívali jsme nádherné hory a teď je to všechno pryč. V posledních dvou letech dosáhly snahy Diné mezinárodní úrovně. V USA je jejich případ navzdory tomu dosud ignorován Kongresem a veřejnosti je prakticky neznámý. V OSN je přes 250 nevládních organizací, které podporují právo lidu Diné na jejich půdu a odsuzují přesídlování a neudržitelné důlní praktiky firmy Peabody Western Coal Company.
Vláda USA ukazuje prstem po celém světě tam, kde jsou porušována lidská práva a je čas, aby svět hledal porušování lidských práv ve vnitru USA, které se děje uvnitř jejich hranic. V únoru 1998 se konal v Black Mesa summit. Komise pro lidská práva při OSN vyslala svého speciálního zpravodaje Pana Adafattaha Amora aby vyslechl svědectví Diné jako část pokračujících vyšetřování náboženské intolerance. Přes 100 lidí se natěsnalo do Hoganu Glenna Begay. Přicestovali i tři stařešinové kmene Hopi, aby podali jejich svědectví a ukázali podporu jejich sousedům, Diné.
Přišli, aby vyvrátili mýtus public relations, že tradiční Hopi a Diné jsou zapojení v táhnoucí se válce. Pan Amor poslouchal znovu a znovu přestupky proti národu Diné. Jeho zpráva má být presentována Komisi pro lidská práva při OSN v dubnu 1999 v Ženevě. Zatímco se svět připravuje na oslavy nového milénia, Diné čelí konečnému, násilnému přemístění s konečným termínem 1.únor 2000. President Clinton podepsal zákon o tomto konečném přesídlení, zatímco hrál golf. Stařešinové říkají že byly ohrožováni a jejich jména byla vynucena na původní smlouvy, které odevzdávají jejich území a všechna jejich občanská práva.
Pouze velmi malá minorita starších Diné umí mluvit, číst nebo psát anglicky. Je čas uznat, že svět čekal na obhajování lidských práv příliš dlouho. Je čas zastavit v Americe válku, která pro její první obyvatele nikdy neskončila. Potřebujeme pomoc Amerických lidí k pochopení tragedie a bolesti a utrpení, jež se děje zde, kde je naše domorodá domácí půda obléhaná vládou USA a minerálními korporacemi. Diné přežili přesídlení, hladovění, náboženskou intoleranci, otravy a generace vojenského zastrašování.
Avšak dosud zůstali důstojní. Setrvávají na své půdě, která je jejich způsobem života, náboženství a kultury. Jako další domorodí vůdcové po celém světě, tak stařešinové Diné nám říkají, že všechen život je propojen a to, co je postihlo v Black Mesa, může postihnout celé lidstvo. Jsem z jižního suverénního národa Diné Budu bojovat za mé právo Budu bojovat za mé lidi Producenti jsou si vědomi,že v tomto krátkém filmu není možné vyjádřit hloubku utrpení a bolesti, již Diné podstoupili.
Naším přáním je, aby byl slyšen jasný hlas soucitu a aby se lidé kdekoli na Zemi spojili, k zachování této živé kultury, dřív než bude příliš pozdě. Jsme zavázáni Diné a dalším udržovatelům domorodých učení, že pro nás všechny uchovávají posvátný svazek života. Jídlo a zabezpečení jsou národu Diné dováženy tak často, jakmile jsou zásoby přístupny. Konečné datum pro přesídlení je reálné. Tito lidé zoufale potřebují vaši pomoc.
Tento film je s láskou věnován památce LAHE`ENA`E GAY, TERENCE UNITY FREITAS, INGRID WASHINAWATOK kteří obětovali to nejvyšší-jejich životy-za to, v co věřili- nenásilnými prostředky bránili práva domorodých obyvatel Speciální poděkování Irene Bedard za její komentář k filmu, Eleine Seiler za umožnění aby tento film vznikl, a tvůrcům filmu "Broken Rainbow" pro použití jejich inspirativních záběrů.
