Baby it's Cold Outside
V minulosti nám politici slibovali vytvoření lepšího světa. Měli různé cesty jak toho dosáhnout. Avšak jejich moc a autorita pramenila z optimistických vizí jenž nabízeli svým lidem. Tyto sny selhaly. A dnes lidé ztratili víru v ideologie.

Stále více jsou politici viděni prostě jako pouze manažeři veřejnosti. Ale nyní tito objevili novou roli jenž obnovila jejich moc a autoritu. Místo splnění snů nás politici nyní slibují ochraňovat od nočních můr. Říkají, že nás ochrání před děsnými hrůzami které nemůžeme vidět a nechápeme. A že největší nebezpečí ze všech je mezinárodní terorismus. Silná a zlověstná síť s spícími buňkami v zemích na celém světě. Hrozba, s níž musí byt bojováno ve válce proti terorismu.

Ale z valné části je tato hrozba fantazií jenž byla zveličena a překroucena politiky. Je to temný přelud šířící se nezpochybňován celým světem prostřednictvím vlád bezpečnostních služeb a mezinárodních médií. Toto je série filmů o tom, jak a proč byla tato fantazie vytvořena a kdo z ní profituje. V centru tohoto příběhu jsou dvě skupiny. Američtí neokonzervatisté a radikální islámisté. Obě skupiny byli idealisty kteří se zrodili z krachu svobodného snu o vytvoření lepšího světa.

A obě mají velmi podobné vysvětlení co způsobilo tento krach. Tyto dvě skupiny změnily svět ovšem ne tak, jak si to představovaly. Společně vytvořili dnešní noční můru o tajném organizovaném zlu, jenž ohrožuje svět. Tato fantasie, jak politici zjistili, obnovila jejich moc a autoritu v době vystřízlivělé z ideologií. A ti s nejděsivějšími obavami se stali nejmocnějšími.

Moc nočních můr. Vzestup politiky strachu.
Část první. Miláčku, venku je zima.

Příběh začíná v létě 1949 když školní inspektor středního věku z Egypta přijel do malého městečka Greeley v Coloradu.

Jmenoval se Sayyed Qutb. Qutb byl vyslán do USA, aby studoval jejich vzdělávací systém a zapsal se na místní státní fakultě. Jeho fotografie se objevily v ročníku fakulty. Ale Qutbovi bylo souzeno aby se stal něčím mnohem více než školním inspektorem. Ze zkušeností v Americe získaných toho léta posléze Qutb vytvoří silnou sadu idejí jenž přímo inspiruje ty kdož pilotovali letadla při útoku 11 září. (dnes už víme že je nepilotovali) Jak cestoval po celé zemi tak Qutb začal být více a více rozčarován Amerikou.

Právě to, že na povrchu se zdálo, jako že země prosperuje a je šťastná viděl Qutb jako známky vnitřní korupce a rozkladu. To byla Trumanova Amerika a mnoho Američanů si jí dnes váží jako zlatý věk jejich civilizace. Ale Qutb tu viděl zlověstné náznaky. Všude kolem něj byla hloupost, korupce vulgarita. Mluvilo se jen o filmových hvězdách a cenách aut. Také ho velmi zaujalo že obyvatelé Greeley trávili mnoho času šlechtěním trávníků. Prořezáváním svých živých plotů, sekáním svých trávníků.

To bylo pro Qutba indikaci sobeckosti a materialistického aspeku Amerického života. Američani žili své izolované životy obklíčeni svými trávníky. Toužili po hmotném bohatství. A to, říká Qutb velmi ostře je chuť Ameriky. To co Qutb věřil, že vidí byla skrytá a nebezpečná realita pod povrchem bežného Amerického života. Jedné letní noci zašel na tanec do místního kostela. Později napsal že to, co tu noc viděl dalo pevné obrysy jeho vizi. Mluvil o tom, jak kněz přehrával na gramofonu jeden z velkých hitů těch dnů "Miláčku, venku je zima."

Ztlumil světla, aby vytvořil snivý, romantický efekt. A pak, jak Qutb říká "Hrudě se setkali, ruce obkroužili pasy..." "...a sál byl plný chtíče a lásky." Pro většinu lidí sledujících tento tanec by to byl nevinný obraz stěstí mladých. Ale Qutb viděl něco jiného. Tanečníci před ním byly tragické ztracené duše. Věřili že jsou volní. Ale ve skutečnosti byli uvězněni svými vlastními sobeckými a chamtivými touhami. Americká společnost nevyvíjela ale zakrňovala své lidi.

Stávali se z nich izolované bytosti ovládané jejich primitivními zvířecími pudy. Taková stvoření, jak Qutb věřil mohou rozložit pouta, jenž drží společnost pohromadě. A tu noc se rozhodnul zabránit této kultuře sobeckého individualismu převzít vládu nad jeho vlastní zemí. Ale Qutb nebyl sám. Stejnou dobou byl v Chicagu další muž jenž sdílel ty samé obavy ohledně destruktivní síly individualismu v Americe. Byl to podivný politický filosof na Chicagské univerzitě.

Ale jeho ideje budou také mít dalekosáhlé následky protože se stanou vytvářející silou v pozadí neokonzervativního hnutí jenž dnes ovládlo Americkou vládu. Jmenoval se Leo Strauss. Strauss je záhadnou postavou. Odmítal být fotografován a poskytovat rozhovory. Věnoval svůj čas vytvoření oddané skupiny studentů. A učil je, že ta prosperující svobodná společnost, ve které žijí obsahuje sémě svého vlastního zničení. Neposkytoval rozhovory, nepsal politické eseje neobjevoval se v rádiu když už tehdy ještě nebyla televize, ani nic podobného.

Ale chtěl získat školu studentů jenž uvidí to, co viděl on. Že západní svobodný systém vedl k nihilismu... (popírání všch hodnot) ...a že je v průběhu vývoje na jehož konci se ani sám nedokáže určit či bránit. Vývoje, jenž lidem odebral všechno chváleníhodné a obdivuhodné a předělal je na zakrnělá zvířata. Vývoje, jenž nás předělal v dav zvířecky nemocných malých zakrnělců spokojených s nebezpečným životem v kterém nic není pravdou a vše je povoleno. Strauss věřil, že ideje svobodného systému o individuální svobodě vedou lidi k zpochybňování všeho a všech hodnot, všech morálních pravd.

Namísto nich jsou lidé nyní vedeni vlastními sobeckými touhami. A to hrozí roztrhat společné hodnoty jenž udržují společnost pohromadě. Ale Strauss věřil, že je tu způsob, jak to zastavit. Je na politicích, aby prosazovali silné a inspirující mýty kterým by každý mohl věřit. Nemusí být pravdivé, ale jsou nezbytnou iluzí. Jeden z nich je náboženství a další je mýtus národa. A v Americe je to myšlenka že tato země má unikátní osud bojovat se silami zla na celém světě.

Tento mýtus byl shrnut, jak Strauss řekl svým studentům v jeho oblíbeném televizním programu - Gunsmoke. Strauss byl velký přiznivec Americké televize. Gunsmoke byl jeho velkým favoritem a on spěchal domů ze semináře který končil, jak víte, asi v 5:30 aby si dal rychlou večeři takže mohl být ve svém křesle před televizí když Gunsmoke začal. A citíl, že toto představení je dobré. Mělo ozdravný efekt na Americké publikum. Protože ukazovalo konflikt mezi dobrem a zlem způsobem jenž byl okamžitě srozumitelný každému.

Uvidíme, co se stane! Ne! Hrdina měl bílý klobouk a tasil rychleji než záporná postava. Hrdina zvítězil. A nešlo jen o to, že hrdina zvítězil ale také o to, že hodnoty byly jasné. To je Amerika! Budeme triumfovat nad silami zla jenž se pokouší zničit nás a přednosti Západu. Dobro a zlo. Leo Straussův další oblíbený seriál byl Perry Mason. A ten, jak řekl svým studentům, shrnuje roli, kterou oni elita, musí hrát. Na veřejnosti musí podporovat mýty potřebné pro záchranu Ameriky od rozkladu.

Ale v soukromí jim věřit nemusí. Perry Mason se lišil od Gunsmoke. Tento vyjímečně mazaný muž, jak můžeme vidět je velmi schopný a používá své velké inteligence a rychlosti přemýšlení, aby zachránil své klienty z nebezpečí ale také nás může ohlupovat, protože je chytřejší, než jsme my. Opravdu říká pravdu? Možná je jeho klient vinný! V roce 1950 Sayyed Qutb cestuje zpět z Ameriky do Egypta. Je také odhodlán najít nějakou cestu jak kontrolovat síly sobeckého individualismu.

A jak cestoval, začal vymýšlet nový typ společnosti. Měla by mít všechny moderní vymoženosti západní vědy a technologie. Ale více politický islám by v ní měl sehrát centrální roli udržujíc individualismus v šachu. Poskytne tak morální systém jenž zabrání, aby sobecké touhy lidí ovládaly je samotné. Ale Qutb zjistil že americká kultura se už šíří Egyptem uchvacujíc masy v jejím svůdném snu. Co je potřeba, věřil, je elita předvoj, který bude vidět skrze tyto iluze svobody tak, jako to on viděl v Americe a jenž povede masy k uvědomění si vyšší pravdy.

Masy potřebují být vedeny. A je to tato předvojová skupina, jenž bude zodpovědná za ten úkol vyvedení lidí z temnoty do světla islámu. Protože masy podlehly svým sobeckým touhám a on chtěl aby předvoj byl jíný, byl nezkažený aby stál celý mimo tuto celou zkorumpovanou situaci. Aby přivedl lidi zpět k pravdě. Po svém návratu začal být Qutb politicky aktivním v Egyptě. Připojil se ke skupině nazývané Muslimské Bratrstvo jenž chtěla, aby islám hrál ústřední roli ve spravování Egyptské společnosti.

A v roce 1952 Bratrstvo podporovalo revoluci vedenou generálem Nasserem která svrhla poslední zbytky Britské nadvlády. Ale Nasser dal velmi rychle najevo že nový Egypt bude nenáboženskou společností... (světskou) ...která si vezme za vzor západní morálku. Rychle vytvořil alianci s Amerikou. A CIA agenti přijeli do Egypta, aby zorganizovali bezpečnostní agentury pro nový režim. Když byli postaveni před tyto skutečnosti tak se Muslimské Bratrstvo začalo organizovat proti Nasserovi a v roce 1954 byl Qutb a další vedoucí členové bratrstva zatčeni bezpečnostními službami.

Co se pak stalo Qutbovi bude mít následky pro celý svět. V sedmdesátch letech byl natočen tento film jenž ukazuje, co se dělo v Nasserových hlavních věznicích v padesátých a šedesátých letech. Je to natočeno podle výpovědí přeživších. Mučitelé vytrénovaní CIA rozpoutali orgie násilí proti členům Muslimského Bratrstva obviňujících je ze spiknutí ke svržení Nassera. V jednom případě byl Qutb potřen zvířecím tukem a zamknut v cele se psy, trénovanými k útočení na lidi.

V té cele dostal infarkt. Sayyed Qutb si o sobě myslel, že je nadřazeným člověkem. Viděl sebe samého jako důležitého islámského myslitele se silným charakterem. A tak dále a tak podobně. Ale na konci dne když byl ve vojenském vězení nám přesně popsal detaily jeho tajné skupiny a rozkazy, které jim dal. Nejnebezpečnější z rozkazů byl že mají zatopit celé Nilské povodí... (jediné v Egyptě hustě obydlené území) ...aby utopili tuto zkorumpovanou zemi nevěřících. Qutb přežil, ale mučení mělo silně radikalizující efekt na jeho ideje.

Do tohoto bodu věřil tomu, že západní nenáboženské ideje jednoduše vytváří sobeckost a izolaci jakou viděl ve Spojených Státech. Ale to mučení, jak věřil ukazovalo, že tato kultura také rozpoutává ty nejbrutálnější a barbarské vlastnosti lidí. Qutb začal mít vizi apokalyptické nemoci jenž se šíří ze Západu na celý svět. Nazval ji djahalía - stádium barbarské ignorance. Co ji dělá tak příšernou a zákeřnou je, že lidé si neuvědomují, že jsou nakaženi. Lidé věří tomu, že jsou svobodní a že jejich politici je vedou k pokroku a k novému světu.

Ale ve skutečnosti se vrací k barbarskému věku. Cítil, že djahalía je nyní tak nebezpečná protože je nejen rozvíjena západními mocnostmi ale Muslimové - to je jakoby obvinění z falešného vědomí - ...Muslimové byli také nakaženi touto djahalíou takže nyní je islám ohrožován také zevnitř. Je to napadení zvenčí i zevnitř. Jsme ve stavu mimořádného ohrožení protože djahalía je stav který proniká vším a všemi. Dokonce nakazila i naše síly představivosti. A my ani nevíme, že jsme nemocní!

Že uctíváme hmotné statky (materialismus), sebe a individuální pravdy místo skutečných pravd. Takže jak to neuvěřitelný pocit epické konfrontace kdy islám je izolován na všech frontách. Zevnitř, zvenku kulturně, vojensky, ekonomicky, politicky. A v těchto podmínkách se jakýkoliv způsob boje stává oprávněný a legitimní a vlastně má jakousi existenční váhu protože tak nějak plní boží vůli na zemi. Pro Qutba se tato síla djahalíi dostala tak hluboce do myslí Muslimů že musí být nalezen dramatický způsob, aby je osvobodil.

V sériích knih, jež potajmu napsal ve vězení a které byly propašovány ven Qutb volal po revolučním předvoji, který by povstal a svrhl vedoucí představitele jenž dopustili, aby djahalía nakazila jejich zemi. Zdůvodnění bylo že tito vedoucí představitelé mohou být oprávněně zabiti protože se stali tak zkorumpovanými že nejsou více Muslimy, i když říkají, že jsou. Nasser postavený před tuto skutečnost se rozhodl rozdrtit Qutba a jeho ideje a v roce 1966 byl Qutb obžalován ze zrady.

Toto je jediný známý film Qutba jak očekává rozsudek. Verdikt byl předem rozhodnutý a 29. srpna 1966 byl Qutb popraven. Ale jeho ideje žily dál. Den po jeho popravě založil mladý školák tajnou skupinu. Věřím, že se jednou stanu předvojem v který Qutb doufal. Jeho jméno bylo Ayman Zawahiri a Zawahiri se stal rádcem Osamy Bin Ladena. Ale v ten samý moment když se Sayyeb Qutbovy ideje zdály mrtvé a pohřbené se Leo Straussovy ideje o tom, jak změnit Ameriku měly stát silnými a mocnými protože ten svobodný politický systém jenž v Americe od války dominoval, se začal hroutit.

Právo a pořádek byly pošlapány v Detroitu, Michigan. Loupení, drancování, vraždy. Jen před pár lety přislíbil prezident Johnson politiku která v Americe vytvoří nové a lepší prostředí. Říkal tomu "Skvělá Společnost". Skvělá Společnost je v místě kde každé dítě může dostat vzdělání, aby si obohatilo mysl. Je to místo města mužů... Ale nyní na počátku těch nejhorších bouří, jaké kdy v Americe byly se zdálo, že tento sen skončil v násilí a nenávisti.

Jeden přední svobodomyslný novinář, jenž se jmenoval Irving Kristol se začal dotazovat zdali to možná vlastně nebyla sama tato politika která způsobila tuto sociální pohromu. (nebyla to ve Vietnamu vylhaná válka, kterou nikdo nechtěl?) Pokud jste se optal jakéhokoliv svobodomyslného v 1960 když se chystali zavést tyto zákony, tyto zákony, tyto zákony, a tyto zákony, jmenujíc vlastně všechny zákony jenž byly přijaty v šedesátých a sedmdesátých letech. Myslíš, že kriminalita vzroste, drogová závislost vzroste a počet nemanželských dětí vzroste anebo se sníží?

Očividně všichni říkali, že se tyto problémy sníží. A všichni se mohli zmýlit. Tak a to bylo něco čemu svobodomyslní nedokázali čelit. Měli své reformy a ty vedly k následkům které nečekali a nevěděli, co si s nimi počít. Na začátku sedmdesátých let se Irving Kristol stal středem skupiny nespokojených intelektuálů ve Washingtonu. Byli rozhodnuti pochopit proč ta optimistická svobodná politika zklamala. A našli odpověd v teoriích Leo Strausse. Strauss vysvětlil, že to byl samotný základ svobodné ideje ta "Víra v individuální svobodu" která způsobila onen chaos protože podkopala společné hodnoty které drží společnost při sobě.

Individua se hnala za svými vlastními sobeckými zájmy a to nezvratně vedlo ke konfliktu. Jak hnutí rostlo mnoho mladých studentů, kteří studovali Straussovi ideje přicházeli do Washingtonu, aby se připojili k této skupině. Někteří, jako Paul Wolfowitz se učili Straussovy ideje na Chicagské Univerzitě stejně jako Francis Fukuyama. A další, jako syn Irvinga Kristola William studovali Straussovy ideje na Harvardské univerzitě. Tato skupina začne být známá jako neokonzervatisté.

Nuže, mnoho z nich nemohlo získat žádné školské místa a politicky vědecké a filozofické ústavy také nebyly zrovna přátelské k těm konzervativním či umírněně konzervativním náchylnostem. A pravda je, že hodně lidí kteří skončili ve Washingtonu, začali ve školství. Já to tak udělal, Paul Wolfowitz také a je nesporné že ani ostatní asi neměli velmi dobré naděje v akademii. Co jsme všichni měli společného, myslím byla určitá pochybnost o tom co se kdysi zdálo být velkou jistotou a důvěrou ve svobodný pokrok.

Filozofické základy pro svobodnou demokracii byly oslabeny. Takže si myslím, že Straussovi žáci, kteří přisli do Washingtonu o sobě neuvažovali jako o Churchillovi či Lincolnovi a o tom jsem přesvědčen, ale mysleli si, víte že je něco vznešeného na veřejném životě a na politice a pokusili se přispět v mnoha různých oblastech. Neokonzervatisté byli idealisty. Jejich snahou bylo zkusit zastavit sociální rozklad který, jak věřili, svobodomyslná politika rozpoutala. Chtěli nalézt cestu ke spojení lidí tím, že jim dají sdílet jistý záměr.

Jedním z velkých vlivů v tomto počínání byly teorie Leo Strausse. Tito lidé se vydali na cestu ke znovuvytvoření mýtu Ameriky jako jedinečného národa jehož osud je bojovat proti zlu ve světě. A v tomto projektu je zdrojem zla nepřítel Ameriky ve studené válce. Sovětský svaz. A když takto činili, tak věřili že nejen že dají nový smysl a účel životům lidí ale také budou šířít dobro a demokracii na celém světě. Spojené státy nebudou jen podle těchto Strausových žáků schopny přinést dobro světu ale budou schopny překonat tu zásadní slabinu v Americké společnosti ve společnosti, jenž trpí, téměř se rozkládá podle jejich slovníku díky relativismu, svobodným idejím nedostatku sebedůvěry lidí a absence důvěry sám v sebe.

A tak se jedním z hlavních politických projektů Straussových žáků během studené války stalo posílení sebedůvěry Američanů a důvěry v to, že Amerika je v podstatě jedinou silou dobra ve světě jenž musí být podporována, jinak zlo převládne. Ale aby toho dosáhli, neokonzervatisté museli porazit jednoho z nejmocnějších mužů na světě. Henry Kissinger byl ministrem zahraničí za presidenta Nixona a on nevěřil ve svět rozdělený na dobro a zlo. Co hnalo Kissingera vpřed byla bezcitná pragmatická vize o moci ve světě.

Při rostoucím politickém a sociálním chaosu v Americe Kissinger chtěl, aby se země vzdala svých ideologických bitev. Namísto toho by se měla dohodnout se zeměmi jako byl Sovětský svaz aby vytvořila nový druh globální vzájemné závislosti. Svět, ve kterém bude Amerika v bezpečí. Já věřím, že se všemi těmi zmatky které známe a nyní pociťujeme tady také existuje vyjimečná šance zformovat poprvé v historii skutečně globální společnost založenou na principu vzájemné závislosti.

A pokud budeme konat moudře a s vizí tak si myslím, že se budeme dívat zpět na tento zmatek jako na porodní bolesti kreativnějšího a lepšího systému. Kissinger započal tento proces v roce 1972 když přiměl Sovětský svaz aby podepsal dohodu s Amerikou omezující atomové zbraně. Byl to začátek toho, čemu se říkalo "uzavření". A president Nixon se vrátil do Washingtonu aby triumfálně oznámil, že věk strachu skončil. Minulý pátek v Moskvě jsme byli svědky počátku konce té éry jenž začala v roce 1945.

Tímto krokem jsme zlepšili bezpečnost obou národů. Začali jsme snižovat úroveň strachu tím, že redukujeme důvody k tomu strachu pro nás dva a stejně tak pro všechny lidi na světě. Ale svět bez strachu nebyl to co neokonzervatisté potřebovali pro realizaci jejich projektu. Tak se nyní pustili do zničení vize Henryho Kissingera. Co jim dalo jejich šanci byl rostoucí kolaps Americké politické moci v zahraničí i doma. Porážka ve Vietnamu a odstoupení prezidenta Nixona kvůli Watergate vedly ke krizi důvěry v Americké politiky.

A neokonzervatisté se zmocnili svého momentu. Spojili se s dvěma pravičáky v nové vládě Geralda Forda. Jedním byl Donald Rumsfeld, nový ministr obrany. Druhý byl Dick Cheney, presidentův náčelník štábu. Rumsfeld začal pronášet projevy tvrdící, že sověti ignorují Kissingerovy dohody a tajně vytvářejí další zbraně s úmyslem napadnout Ameriku. Sovětský svaz se činil. Činili se ve smyslu jejich dosažené úrovně inovačního úsilí činili se ve smyslu nynějších zbraní které vyrábějí činili se ve smyslu zvyšování rychlosti výroby činili se ve smyslu rozšiřování jejich institučních možností jak vyrobit další zbraně v dostatečném tempu činili se ve smyslu rozšiřování jejich schopnosti stále více zlepšovat technickou úroveň těchto zbraní.

Rok za rokem demonstrují že vytrvají ve svém záměru. Jsou cílevědomí v tom, co dělají. Teď je naší otázkou co by s tím každý z nás měl dělat? CIA a další agentury jenž sledovaly Sovětský svaz nepřetržitě pátrajíce po jakékoliv známce hrozby řekly, že to je kompletní výmysl. V Rumsfeldových tvrzeních nebyla ani špetka pravdy. Ale Rumsfeld využil svého postavení aby přemluvil presidenta Forda k založení nezávislého šetření. Říkal, že potvrdí že je tu skrytá hrozba pro Ameriku.

A toto šetření povede skupina neokonzervatistů z nichž jedním byl Paul Wolfowitz. Cílem bylo změnit pohled Ameriky na Sovětský svaz. A Rumsfeld vyhrál tuto velmi prudkou politickou bitvu jenž se vedla ve Washingtonu v roce 1975 a 1976. Teď, jakožto část této bitvy se Rumsfeld a další lidé jako Paul Wolfowitz chtěli dostat do CIA. A jejich misí bylo vytvořit mnohem více zlý obraz Sovětského svazu, sovětských záměrů a sovětských názorů na boj a výhru v atomové válce.

Neokonzervatisté si vybrali jako předsedu vyšetřování známého kritika a historika Sovětského svazu Richarda Pipese. Pipes byl přesvědčen, že navzdory tomu, co sověti řikali veřejně tajně stále chtěli napadnout a podrobit si Ameriku. Bylo to jejich skryté myšlení. Vyšetřování bylo nazváno Tým B a dalším z vedoucích členů byl Paul Wolfowitz. Představa byla tenkrát taková že bude ustavena skupina nezávislých expertů kteří budou mít přístup ke stejným důkazům jako CIA které použije k získání svých závěrů aby se vidělo, jestli nedojdou k jiným závěrům.

A já jsem byl požádán, abych jim předsedal protože jsem nebyl expert na atomové zbraně. Já byl, pokud vůbec na něco, expertem na sovětské myšlení ale ne na zbraně. Ovšem to bylo tím skutečným klíčem ta otázka sovětského myšlení protože CIA se dívala jen po jak se jim tenkrát říkalo "počítadla zrnek" vždy se dívali jen po zbraních. Ale zbraně můžou být použity různými způsoby. Můžou být použity na obranné záměry nebo na útočné záměry. Nuž dobře, dal jsem dohromady skupinu expertů a začali jsme prohrabávat důkazy.

Tým B začal zkoumat všechny CIA data o Sovětském svazu. Ovšem jakkoliv se snažili bylo málo důkazů o nebezpečných zbraních nebo obranných systémech, o nichž tvrdili, že je sověti vyvíjejí. Místo uznání, že to znamená že tyto systémy neexistují Tým B přišel s doměnkou že sověti vyvinuli systémy jenž jsou tak pokročilé, že jsou nedetekovatelné. Například nemohli najít žádné důkazy že sovětská ponorková flotila má akustický obranný systém. Co to podle Týmu B znamenalo bylo že tedy sověti vyvinuli nový neakustický systém obrany který se nedá detekovat.

A to znamenalo, že celá americká ponorková flotila byla v nebezpečí neviditelné hrozby, která existovala i když proto nebyl žádný důkaz. Oni nemohli říct, že sověti mají akustické prostředky k vyhledávání amerických ponorek protože je nemohli najít. Takže řekli nuž možná mají neakustické prostředky jak učinit naši ponorkovou flotilu zranitelnou. Ale nebyly žádné důkazy, že mají neakustický systém. Oni říkali, že nemohou nejít důkazy že to oni dělají tak jak si všichni myslí, že to dělají takže to musí dělat nějak jinak.

My nevíme jak ale musí to tak dělat. I když nebyly žádné důkazy? I když nebyly žádné důkazy. Takže když tu říkáte že fakt, že zbraň neexistuje... To neznamená, že ještě neexistuje. Znamená to, že jsme ji jen nenašli. Ano, to je důležité, ano. Pokud tu něco není, je to důležité. Díky tomu, že to chybi. Díky tomu, že to chybí. Pokud věříte že oni sdílí váš pohled na strategické zbraně a nemluví o něm, pak tu něco chybí. Něco je špatně. A CIA si toho nebyla vůbec vědoma.

Tým B obvinil CIA, že to co přehlédla byla skrytá a zlověstná realita Sovětského svazu. Nejen že tu bylo mnoho tajných zbraní, které CIA nenašla ale také se mýlila, pokud šlo o ty, které pozorovala jako třeba sovětská vzdušná obrana. CIA byla přesvědčena, že tato se nachází ve stavu kolapsu jenž odráží rostoucí ekonomický chaos v Sovětském svazu. Tým B prohlásil, že to je ve skutečnosti obratný podvod sovětského režimu. Letecký obranný systém fungoval perfektně.

Ale jediný důkaz, který přinesli, aby toto dokázali byla oficiální sovětská tréningová příručka jenž pyšně tvrdila, že jejich letecký obranný systém je plně integrovaný a funguje bezchybně. CIA obvinila Tým B, že se přesunul do světa fantazií. CIA byla velmi neochotná zaobírat se problémy jenž nemohly být demonstrovány v nějaké matematické podobě. Já jsem říkal, že by měli zvážit nepřímé důkazy. Oni se zabývali realitou, zatímco toto byla fantazie. Tak to bylo alespoň chápáno.

A byly tu boje na toto téma celou dobu. Myslíš si, že to byla fantazie? Ne! Já si myslím, že to byla absolutní realita. Já bych řekla, že všechno to byla fantazie. Myslím tím že se podívali na radary u Krasnoyarska a řekli "To je laserová zbraň" když to ve skutečnosti nic takového nebylo. Oni dokonce vzali ruskou armádní příručku jejíž správný překlad byl "Umění vítězit". A když ji přeložili a dali Týmu B tak ji nazvali "Umění podrobování". No a on je rozdíl mezi "podrobením" a "vítězstvím".

A pokud půjdete po většině specifických tvrzení Týmu B ohledně zbraňových systémů a jen je prozkoumáte jeden po druhém tak jsou všechny falešné. Všechny? Všechny. Nic nebyla pravda? Nemyslím si, že cokoliv v Týmu B byla skutečně pravda. Neokonzervatisté založili nátlakovou skupinu aby veřejně propagovala zjištění Týmu B. Byla nazvána Komise současného nebezpečí a rostoucí počet politiků se k ní připojoval včetně prezidentské naděje, Ronalda Reagana. Přes filmy a televizi tato komise vykreslovala svět v němž je Amerika ohrožena skrytými silami které mohou udeřit kdykoliv silami, jenž si musí Amerika podrobit, aby přežila.

A koncentrace světového zla, nenávisti k lidskosti si vybraly místo. A je pevně rozhodnuto zničit vaši společnost. Musíš čekat, dokud mladí Američané nebudou muset padnout při obraně hranic svého kontinentu?! Tato dramatická bitva mezi dobrem a zlem byla přesně tím druhem mýtu, jak Leo Strauss učil své studenty, který bude potřebný na záchranu země z morálního úpadku. Nemusí to být pravda, ale je to potřeba aby se znovuzapojila veřejnost do velké vize amerického osudu jenž dá smysl a cíl jejich životům.

Neokonzervatisté dosáhli úspěchu ve vytvoření zjednodušené fikce vize Sovětského svazu jako centra zla v celém světě a Ameriky jako jediné země, která může zachránit svět. A tato pochmurná vize jako noční můra začala neokonzervativcům dávat velkou moc a vliv. Straussovi žáci začali vytvářet světový pohled, jenž je fantazií. Svět není rozdělen na dobro a zlo. Bitva, ve které jsme angažováni není bitvou mezi dobrem a zlem. Spojené státy, a každý, kdo pozoruje, to chápe udělaly některé dobré a některé špatné věci.

Je to tak s každou mocností. Taková je prostě historie. Ale oni chtěli vytvořit svět morálních jistot takže začali vynalézat mytologie - pohádky popisujíc jakoukoliv sílu ve světě která se brání Spojeným Státům, jako nějak satanickou či spojenou s ďáblem. Na koncí sedmdesátých let byl Egypt přeměněn. Na povrchu se stal moderním západním státem s prosperující střední třídou která prospívala z přílivu západního kapitálu jenž byl v zemi investován. Jeden člen této prosperující egyptské elity byl Ayman Zawahiri.

Byl nyní mladým doktorem právě začínajícím svou keriéru. Ayman byl ideálním mužem byl doktorem pocházejícím z velmi dobré rodiny. Jeho otec byl proferosem na univerzitě jeho dědeček byl velvyslanec a jeho druhý dědeček byl šejk Al-Azhar což je velmi respektovaná rodina. Býval typem člověka jenž jednal podle koránu. Nezajímal se o prestiž nezajímal se o peníze, nezajímal se o propagandu. Ayman se stal vůdcem pro svou povahu. Ve skutečnosti byl Zawahiri vůdcem tajné islámské buňky.

Skupina, kterou založil jako školák a která byla vytvořena na idejích Sayyeda Qutba, se rozrostla. Sayyed Qutbovi ideje se nyní rychle šířily Egyptem a to hlavně mezi studenty protože jeho předpovědi ohledně korupce přicházející ze Západu se zdály pravdivé. Vláda prezidenta Sadata byla kontrolovaná malou skupinou milionářů kteří byli podporováni západními bankami. Toto banky byly vpuštěny do zěmě tím čemu Sadat říkal politika otevřených dveří. Západním médiím Sadat popíral jakoukoliv korupci.

Všichni Egypťané věděli, že je to nestoudná lež. Kdo nyní prosperuje z politiky otevřených dveří? Taxikáři. Svobodomyšlenkáři. Všichni tito prosperují z této politiky otevřených dveří. Není to, jak oni říkají že tu jsou milionáři tu a tam a tak. Ne, vůbec ne. To je čístá, ehm čistě očernující propaganda ze strany Sovětského svazu a jeho agentů tu v zemi. Zawahiri byl tenkrát přesvědčen, že čas nyní nadchází k vyplnění Qutbovy vize. Předvoj má nyní povstat a svrhnout tento zkorumpovaný režim.

A muž, který dá islámistům tuto příležitost bude Henry Kissinger. Jako součást jeho snahy o vytvoření stabilního a vyváženého světa Kissinger přesvědčil prezidenta Sadata aby zahájil mírová vyjednávání s Izraelci. Pro Kissingera, nelítostného pragmatika byly náboženské překážky a nenávist nepodstatnými. Nejdůležitější bylo vytvořit bezpečnější svět. A tak v roce 1977 Sadat přiletěl do Jeruzaléma aby zahájil mírové vyjednávání. Pro Západ to bylo hrdinství. Ale pro islámisty to byla naprostá zrada.

Demonstrovalo to jasně, že Sadatova mysl byla tak zkorumpována Západem že byl nyní zcela pod jejich kontrolou. A podle teorií Sayyeba Qutba to znamenalo, že on není nadále Muslimem takže může být oprávněně zabit. A pak, v roce 1979 Ayatolláh Khomeini ukázal Zawahirimu že jeho sen o vytvoření islámského státu je možný. Alláh je velký! Khomeini vdechl život povstání proti Shahovi v Iránu. Šáh byl další vůdce který umožnil západním bankám přinést korupci do jeho země.

Ozbrojený boj je cesta ke svobodě! Khomeini prosadil ideu islámského státu... Smrt Shahově armádě žoldáků! ...která byla velmi podobná Qutbovým idejím. Uznal to umístěním Qutbovy tváře na jedné z poštovních známek nové islámské republiky. V jeho prvním kázání promluvil Khomeini k Západu. "Ano," řekl jim, "my jsme ti zpátečníci a vy jste ti osvícení intelektuálové." "Vy, kdož chce svobodu pro všechno." "Svobodu jenž přinese korupci do naší země, zkorumpuje naši mládež a svobodu, jenž dláždí cestu utlačovateli." "Svobodu, jenž stáhne naši zemi na dno."

Vyjadřujete se velmi nespokojeně ohledně toho, co se děje dnes v Iránu. Ne... jsem víc než velmi nespokojen, to je hanebné! Opravdu! Byl jsem sám nějaký čas tajemníkem Muslimského kongresu. A to samotné užívání názvu "islámská revoluce" je kriminální. Kriminální proti islámu v prvé řadě. Prezidente Sadate, očekáváte že šáh přijme vaše pozvání? Zdá se to zrovna dobrým řešením. Citujte mě - Mé letadlo je připraveno ho sem dopravit. Kdykoliv. Na koncí roku 1980 Ayman Zawahiri s mnoha dalšími následníky Qutba, jenž vytvořili buňky se spojili.

Vytvořili organizaci kterou nazvali Islámský džihád. (džihád = svatá válka) Jeho vůdcem byl Abdel Salam Faraj. A Faraj tvrdil, že by měli zabít Sadata okázalým způsobem, jenž by šokoval masy. To způsobí, že masy uvidí skutečnou realitu o korupci, která je obklopuje a tedy povstanou, aby svrhly režim. Toto bylo džihádské hnutí - někteří z jeho vůdců jsou stále naživu - třeba já anebo také Ayman Zawahiri. My jsme prosazovali džihádský stav mysli spíše než mladší, více umírněné ideje z časů svobody, které jednoduše akceptovali realitu.

Psychologicky jsme si mysleli, že jsme nadřazeni skutečnosti. Pohrdali jsme každodenním obrazem světa. A chtěli jsme přetvořit či změnit tuto skutečnost. Tudíž naši cílem bylo zbavit se Sadata. Ti, kdož provedli ten atentát byli skupina armádních důstojníků, kteří byli součástí islámského džihádu. Tito byli okamžitě zatčeni a řežim odstartoval masivní hon na ty kteří stáli v pozadí tohoto plánu. Ale účinky atentátu na Egypťany nebyly takové, v jaké Zawahiri doufal. Tu noc Cairu zůstalo klidné. Masy nepovstaly.

A v následujících týdnech byl Zawahiri a mnoho dalších spiklenců zatčeno. Vrahové byli okamžitě odsouzeni a popraveni. Ale pak, téměř 300 islámistů, včetně Zawahiriho bylo postaveno před soud v pavilónu patřící do areálu výstaviště v Cairu. Souhlasili, že Zawahiri bude jejich mluvčí. ... pro celý svět, to je náš svět v podání Aymana Zawahiriho! Teď my chceme mluvit pro celý svět! Kdo jsme my? Kdo my jsme? Proč nás sem přivedli? A co chceme říci? Co se týká první otázky - jsme Muslimové! Jsme Muslimové, kteří věří ve své náboženství všemi svými pocity a to v ideologii i praxi.

My jsme věřili v naše náboženství jak v ideologii tak v praxi. A tak jsme se snažili, jak jsme uměli nejlépe o vytvoření islámského státu a islámské společnosti! Zawahiri, ten muž je aristokrat. Pochází z důležité egyptsko-saudské rodiny. A myslí si o sobě, jak víte, že je vizionář a že na prostředcích nezáleží, jako Lenin. Myslím tím, že nedělá rozdíl mezi revolucí v jedné zemi anebo celosvětovou revolucí. Byl přesvědčen, že toto byl způsob jak mobilizovat masy.

Nepřijal to, že zkoušeli něco, co nefungovalo a tak selhali oni - jak víte. Podle něj znamenalo, že masy jsou stále pod vlivem ideologie Ameriky. A on začal hledat novou strategii. Soud odsoudil Zawahiriho ke třem letům ve vězení spolu s mnoha dalšími z islámského džihádu. Byl přesunut do cel za Policejním národním muzeem kde, jako Sayyed Qutb, byl mučen. A pod vlivem mučení začal interpretovat Qutbovy teorie mnohem radikálněji. Pro Zawahiriho bylo záhadou, proč Egypťané neviděli pravdu a nepovstali.

Muselo to být proto, že infekce sobeckého individualismu se dostala tak hluboko do myslí lidí že tito byli nyní tak zkorumpovaní, jako jejich vůdci. Zawahiri v tom uchopil strašlivou mnohoznačnost Qutbova argumentu. Nebyli to jen vůdci jako Sadat kteří nejsou skutečnými Muslimy, jsou to lidé samotní. A Zawahiri věřil, že to znamená že tito mohou být také ospravedlnitelně zabiti. Ale takové zabíjení jak Zawahiri věřil, bude mít vznešený cíl ve strachu a rozpoutaném teroru který vytvoří v mysli běžných Muslimů.

Šokuje je to a budou vidět skutečnost v jiném světle. Pak uvidí pravdu. Ayman Zawahiri dospěl k závěru že když věříme, že to co je cílem, je cílem povznášejícím tak prostředky k jeho dosažení mohou být jakkoliv hrozné. Můžeš zabít tolik lidí, kolik si přeješ protože konečný výsledek je vznešený. Tou logikou bylo, že my jsme ten předvoj my jsme ti správní Muslimové a všichni ostatní se mýlí. A nejen že se mýli, všichni ostatní nejsou Muslimové a jediná možnost, která nám dnes zůstává je prostě zabíjet na naší cestě k dokonalosti.

A v tomto stejném momentu bylo v Americe náboženství zmobilizováno politikou ale pro velmi odlišné poslání. A ti, kteří to podporovali byli neokonzervatisté. Mnoho neokonzervatistů se stalo poradci pro prezidentskou kampaň Ronalda Reagana. A jak tito začali být více zapojeni v Republikánské straně tak se spojili s náboženským křídlem strany protože s nimi sdíleli jejich cíl morální regenerace Ameriky. Názor, že pouze nenáboženská společnost se dokáže vyrovnat se všemi těmi strašnými chorobami jenž ovlivňují naši společnost...

Myslím, že to se ukázalo jako mylné. A to mě udělalo kulturně konzervativním. Doopravdy si myslím, že náboženství má dnes roli kterou bude hrát ve vykoupení této země. A svobodný systém nebyl připraven dát náboženství roli. Konzervatismus existuje, ale neví jak na to. V pozdních 70. létech byly v Americe miliony skalních křesťanů. Ale jejich kazatelé jim vždy říkali, že nemají hlasovat. Znamenalo by to kompromis s nemorální společností odsouzenou k zániku.

Ale neokonzervatisté a jejich noví republikánští spojenci utvořili spojenectví s mnohými významnými kazateli kteří řekli svým následníkům, aby začali být politicky aktivní vůbec poprvé. Je mi zle a jsem unaven poslouchat, jak všichni ti radikálové a ti zvrhlíci, a ti svobodomyslní, a ti levičáci a ti komunisti vycházejí ze záchodu! Je čas pro boží lid, aby vyšel z kostelů a změnil Ameriku! Musíme to udělat! Konzervativní hnutí, do tohoto bodu bylo v postatě intelektuálním hnutím.

Mělo nějaké velmi vlivné myslitele ale nemělo dost vojáků. A jak Stalin řekl o Papeži... "Kde jsou jeho divize?" Nuž, neměli jsme mnoho divizí. Když tito lidé začali být aktivní najednou mělo konzervativní hnutí mnoho divizí. Byli jsme schopni hýbat doslova miliony lidí. A to bylo něco, co jsme neměli nikdy dříve schopnost učinit. Doslova miliony? Doslova miliony. A na začátku roku 1981 se Ronald Reagan dostal k moci v Americe. Náboženské hlasy byly v jeho zvolení klíčové protože miliony skalních křesťanů hlasovaly poprvé v životě.

A jak tito doufali mnoho neokonzervatistů se dostalo k moci v nové vládě. Paul Wolfowitz se stal hlavou ministerstva vnitra když se jeho blízký přítel Richard Perle stal asistentem ministra obrany. A hlava Týmu B, Richard Pipes se stal jedním z Reaganových klíčových poradců. Neokonzervatisté věřili že nyní mají šanci provést svoji vizi amerického revolučního předurčení k použití síly země agresivně jako síly pro šíření dobra ve světě v epické bitvě se Sovětským svazem.

Byla to vize, kterou sdíleli s miliony jejich nových náboženských spojenců. Jako ministr zaujímám osobní a veřejný postoj proti komunismu. K jeho zničení k jeho vymazání z povrchu Země protože, věřte mi, tito lidé jsou zaměřeni na zničení Spojených Států Amerických a svobody, jak ji známe. Ale neokonzervatisté čelili nesmírné opozici s touto novou politikou. Opozice nepocházela jen od byrokratů a ze senátu ale od prezidenta samotného. Reagan byl přesvědčen, že Sovětský svaz je ďábelskou silou ale stále věřil, že s ním může vyjednat ukončení studené války.

Reagan zpočátku tak docela nechápal že jejich agresivita je zakořeněná v jejich systému. On měl poněkud laskavý názor na lidi. Byl to velmi milý muž a tak přisuzoval dobré motivy i druhým. Také tu byl ještě další způsob projekce sebe samého. Řekl při víc než jedné příležitosti něco zhruba takového: "Pokud bych si jen mohl sednout spolu se sovětskými vůdci..." "...a vysvětlit jim, že následují špatnou ideologii..." "...a kdyby přijmuli správné ideologie, tak by mohli učinit jejich lidi šťastné a prosperující."

Takže jsme mu říkali "Pane prezidente, tak se vám to nepodaří udělat!" "Musíte jít po tom systému." "Donutit je, aby změnili ten systém." Trvalo mu velmi dlouho, než přijal tento pohled na věc. Aby přesvědčili prezidenta tak se neokonzervatisté pustili do prokázání že sovětská hrozba byla mnohem větší, než kdokoliv včetně Týmu B, předtím ukázal. Pokusí se prokázat, že většina terorismu a revolučních hnutí na světě jsou vlastně součástí tajné sítě, řízené Moskvou k ovládnutí světa.

Hlavním zastáncem této teorie byl vedoucí neokonzervatista který byl speciálním poradcem ministra zahraničí. Jeho jméno bylo Michael Ledeen a on byl ovlivněn úspěšnou knihou nazvanou Teroristická síť. Tato přišla s myšlenkou, že terorismus, není jen roztříštěný fenomén jak se zdá, existuje. Ve skutečnosti, všechny teroristické skupiny od PLO po Baader-Meinhof skupinu v Německu a prozatimní IRA všechny jsou součástí koordinované strategie teroru rozsévaného Sovětským svazem.

Ovšem CIA zásadně nesouhlasila. Říkali, že je to jen další neokonzervativní fantazie. CIA to popírala. Zkoušeli přesvědčit lidi že jsme opravdu šílení. Myslím tím, že nikdy nevěřili že Sovětský svaz je hnací silou v mezinárodní teroristícké síťi. Vždy chtěli věřit že teroristiské organizace jsou přesně to, co oni říkají. Lokální skupiny snažící se pomstít strašná bezpráví, která jim byla učiněna nebo zkoušejicí napravit hrozné sociální podmínky a takové ty věci.

A CIA opravdu uvěřila tomuto řečnění. Já nevím, jaké byly jejich motivy. Myslím tím... že nevím jaké motivy lide mají, v podstatě nikdy. A já se ani neobtěžuji s motivy. Ale neokonzervatisté měli mocného spojence. Byl jím William Casey a ten byl novým šéfem CIA. Casey byl sympatizantem neokonzervatistického pohledu. A když si přečetl knihu Teroristická síť, tak byl přesvědčen. Svolal míting sovětských analytiků v CIA v jejich ústředí a řekl jim aby vytvořili zprávu pro prezidenta která dokazuje, že skrytá síť existuje.

Ale analytici mu řekli, že to bude nemožné protože mnoho informací v té knize pochází z očerňující propagandy, kterou CIA sama vyrobila aby poškodila Sovětský svaz. Oni věděli, že teroristická síť neexistuje protože oni sami si ji museli vymyslet. A když jsme se probírali tou knihou, tak jsme našli velmi jasně celé epizody kdy CIA očerňující propaganda - tajné informace které byly vytvořeny pro krytí akcí aby byly vypuštěny v Evropských novinách - ...byly vybrány a použity v této knize.

A mnoho z toho bylo kompletním výmyslem. Celá kostra knihy byla úplně vymyšlená. Řekli jste mu to? Řekli jsme mu to, přímo do očí. A měli jsme dokonce lidi přímo z operací, aby to Billovi Caseymu řekli. Myslel jsem, že to by mohlo mít účinek ale všichni jsme byli propuštěni. Casey byl prostě přesvědčen. On věděl, že Sověti jsou zaplateni v terorismu takže tu nebylo nic, co bychom mu mohli říci, abychom ho vyvedli z omylu. Lži se staly realitou. Nakonec Casey našel univerzitního profesora který se sám označil jako expert na teroristy a který vytvořil svazek, jenž potvrdil že skrytá síť vlastně ve skutečnosti existuje.

Pod tak intenzivním nátlakem Reagan souhlasil a dal neokonzervatistům to, co chtěli a v 1983 podepsal tajný dokument jenž zásadně změnil Americkou zahraniční politiku. Tato zamě začala nyní sponzorovat skryté války aby zatlačila zpět skrytou sovětskou hrozbu ve světě. Strašidlo Marxisticko-Leninistických vlád s ideologickými a politickými vazbami na Sovětský svaz dokazuje, že je tu přímá výzva, které musíme čelit. Oni jsou ohniskem zla v moderním světě. Byl to triumf neokonzervatistů.

Amerika se nyní vydala do boje proti silám zla ve světě. Ale to, co to začalo jako takový druh mýtu jaký Leo Strauss říkal že je potřebný pro Americký lid bylo stále více viděno jako pravda samotnými neokonzervatisty. Začali věřit svému vlastnímu výmyslu. Stali se, jak si říkali, "demokratičtí revolucionáři" kteří budou používat sílu na změnu světa. Snažíme se zvětšit zónu svobody ve světě. Částečně to má co do činění s bojem proti komunismu a částečně to má co do činění s bojem s dalšími typy diktátorů.

Ale to jsme dělali a stále to děláme. Když říkáš, že jste byli demokratičtí revolucionáři co tím myslíš? Myslím tím, že jsme chtěli podporovat lidi kteří chtěli provést revoluce proti diktátorům ve jménu demokracie pro dosažení demokratického systému. Je to tak jednoduché. Jo. Není to nukleární fyzika, víš. Myslím tím, že svoboda je poměrně snadno dosažitelná. Je to riskantní práce - dělá muže opatrného a trošku osamělého. Ale někdo to dělat musí.

Neokonzervatisté se nyní rozhodli změnit svět. V příští epizodě další týden se podíváme, jak se spojili s islámisty v Afghanistánu a společně bojovali v epické bitvě proti Sovětskému svazu. A jak si obě skupiny namluvily, že porazily ďábelské impérium zla. Ovšem toto imaginární vítězství je zanechá bez nepřítele. A ve světě vystřízlivělém z velkých politických idejí si tito musí vytvořit nové fantazie a nové noční můry aby si udrželi svou moc.

The Phantom Victory
V minulosti nám politici slibovali vytvoření lepšího světa. Měli různé cesty jak toho dosáhnout. Avšak jejich moc a autorita pramenila z optimistických vizí které nabízeli svým lidem. Tyto sny selhaly. A dnes lidé ztratili víru v ideologie. Stále více jsou politici viděni prostě jako pouze manažeři veřejnosti. Ale nyní tito objevili novou roli jenž obnovila jejich moc a autoritu. Místo splnění snů nás politici nyní slibují ochraňovat od nočních můr. Říkají, že nás ochrání před děsnými hrůzami které nemůžeme vidět a nechápeme. A že největší nebezpečí ze všech je mezinárodní terorismus.

Silná a zlověstná síť se spícími buňkami v zemích na celém světě. Hrozba, s níž musí byt bojováno ve válce proti terorismu. Ale z valné části je tato hrozba fantazií jenž byla zveličena a překroucena politiky. Je to temný přelud šířící-se nezpochybňován kolem světa prostřednictvím vlád bezpečnostních služeb a mezinárodních médií. Toto je série filmů o tom, jak a proč byla tato fantazie vytvořena a kdo z ní profituje. V centru tohoto příběhu jsou dvě skupiny. Američtí neokonzervatisté a radikální islámisté. V dílu pro tento týden se tyto dvě skupiny spojí aby bojovali proti Sovětskému svazu v Afghánistánu.

A obě skupiny věří, že porazily to ďábelské impérium a tak mají sílu změnit svět. Budeme bojovat za islámský stát a zemřeme pro něj! Ale obě skupiny ve svých revolucích selhaly. Budeme bojovat za islámský stát a zemřeme pro něj! V reakci na to neokonzervatisté vytvořili vymyšleného nepřítele Billa Clintona, aby zkusili znovu získat moc. Zatímco islámisté se propadli do zoufalé spirály násilí a teroru aby se jim podařilo přimět ostatní k jejich následování. Z toho vzešel dnešní divný svět fantazií klamání, násilí a strachu, ve kterém nyní žijeme.

Moc nočních můr. Vzestup politiky strachu.

Část druhá. Mýtické vítězství.
V roce 1982 věnoval Ronald Reagan raketoplán Columbia povstaleckým bojovníkům v Afghánistánu. A jako Columbia, jak se domníváme, reprezentuje nejvznešeňejší lidské touhy na poli vědy a technologie tak i boj Afghánských lidí reprezentuje nejvznešeňejší lidskou touhu po svobodě. Já věnuji, jménem Američanů slavnostní start Columbie 22. března lidem v Afghánistánu. Od roku 1979 mudžahedýnský odboj bojuje v agresivní válce v Afghánistánu proti sovětské invazi.

Ale nyní, malá skupina v Reaganově Bílém domě vidí v těchto bojovnících cestu jak dosáhnout jejich vize o změně světa. Pro ně nejsou jen vlastenci jsou bojovníky za svobodu kteří mohou srazit na kolena Sovětský svaz a pomoci šířit demokracii po světě. Bylo to nazváno Reaganovou doktrínou. Byla to malá skupina a ano, měli jsme... Víte, všichni si myslí - "Ah, Reaganova doktrína, tedy celá Reaganova vláda" jako kdyby všichni byli pro. Ne. Byla to maličká klika v Sověts v Reaganově Bílém domě, která toto protlačila.

Co spojilo tuto naši malou skupinku, byla vize o přinášení více svobody světu, více bezpečnosti světu tím, že ho zbaví samotného Sovětského svazu! A tak ve výsledku, podporování těchto bojovníků za svobodu se stalo hlavní náplní pro celé konzervativní hnutí během Reaganových let. Ovšem Američané se chystali na zničení mýtického nepřítele. Jak epizoda z minulého týdne ukázala, neokonzervatisté kteří byli nyní u moci v Reaganově Bílém domě vytvořili zveličený a překroucený obraz Sovětského svazu jako zdroje všeho zla na světě.

Jednou z jejich hlavních nosných idejí byly teorie filozofa Leo Strausse. On věřil že svobodné společnosti potřebují jednoduché silné mýty, jenž inspirují a spojí lidi. A v 70. letech to neokonzervatisté přesně udělali. Paul Wolfowitz, Richard Perle, a další neokonzervatisté se vydali cestou utvrzení mýtu že Amerika je jedinečná země jejíž osud je boj proti zlu na celém světě. Nyní byli u moci a začali sami tomu mýtu věřit. Viděli sebe samotné jako revolucionáře, kteří změní svět a začnou poražením ďábelského impéria.

Jsme spíše revolucionáři než konzervatisté v tom smyslu, že chceme změnit některé hluboce zakořeněné představy ohledně správné role americké síly ve světě. Chceme vidět tuto sílu použitou konstruktivně a ke zvětšení příležitostí pro dobré vládnutí na světě. Nejsme šťastní ze starých, útulných vztahů s diktátory. A muž, který toho pomůže neokonzervatistům dosáhnout byl nový velitel CIA, William Casey. Byl přesvědčen, že Afghánistán je jedním z klíčů této nové agresivní politiky.

Amerika už posílala omezené množství výpomoci mudžahedýnům. Ale nyní, Casey rozkázal jednomu z jeho agentů aby jel a vytvořil spojenectví s bojovníky za svobodu a dal jim tolik peněz, kolik budou chtít a ty nejlepší zbraně aby porazili sovětskou armádu. Pro Caseyho se Afghánistán zdál být možná jedním z klíčových problémů. Takže si mě proklepl, když jsem odjížděl. Řekl mi: "Chci, abys jel do Afghánistánu, chci abys tam jel příští měsíc a dám ti cokoliv, co potřebuješ, abys vyhrál." Jo?

Řekl mi: "Chci, abys tam jel a vyhrál." Místo: "Pojďme tam a nechme tamty vykrvácet, udělejme z toho Vietnam." "Chci, abys tam jel a vyhrál. Cokoliv potřebuješ, můžeš mít." Dal mi Stinger rakety a miliardu dolarů. Alláh je velký! Americké peníze a zbraně se začaly valit přes pákistánskou hranici do Afghánistánu. CIA agenti trénovali mudžahedýny v technikách atentátů a teroru, včetně bomb v autech. A dávali jim satelitní snímky ruských vojáků, aby jim pomohly v útocích.

Pohni svým tlustým zadkem a sejmi tu zasranou raketu! A ve stejný čas se v Afghánistánu začala objevovat další skupina aby bojovala po boku mudžahedýnů. Byli to Arabové z celého Středního východu kterým jejich náboženští vůdci řekli že je jejich povinností tam jít a osvobodit muslimskou zemi od sovětského vetřelce. Viděl jsem tu fatvu, náboženský příkaz říkající že každý Muslim má povinnost pomoci Afgháncům osvobodit jejich zemi. Ale neměl jsem ani představu, kde je ten Afghánistán.

Jak se tam dostanu? Nikdy jsem o něm neslyšel a nedokážu ho ani najít na mapě. Jaké letecké společnosti tam létají? Odkud získám vstupní vízum? To bylo... 100 otázek! Ale setkal jsem se s Abdullahem Azzamem. Abdullah Azzam byl charismatický náboženský vůdce který začal organizovat arabské dobrovolníky v Afghánistánu. Založil takzvaný Obslužný úřad v Pešaváru na afghánské hranici. Ten se stal centrálou mezinárodní brigády arabských bojovníků. Azzam se rychle stal jednou z nejmocnějších postav v bitvě proti sovětům.

Bylo mu mnohokrát umožněno navštívit Ameriku jak pro zvýšení finančních toků, tak pro hledání dobrovolníků pro džihád. Když se Abdullah Azzam stal tolik nápomocným v prodeji afghánské kauzy mezi Araby tak se stal velmi důležitým mužem. Začal být nazýván "emírem arabských mudžahedýnů". To je jako vůdce všech arabských mudžahedýnů. A to on založil úřad v Pešaváru, který pomáhal těm Arabům, kteří přišli a chtěli se účastnit džihádu. Žádné dveře tam nebyly nikdy zavřeny, všichni byli vítáni protože Američani, Saudové, Pakistánci a mnoho dalších lidí chtělo, aby Sovětský svaz prohrál v Afghánistánu a byl ponížen.

To přivedlo velké množství Arabů z různých prostředí do džihádu v Afghánistánu. On jezdil do Ameriky, do Saudské Arábie či kamkoliv jinam, kam chtěl, protože ta afghánská kauza byla kauzou, kterou každý rád podporoval. Ale stejně jako neokonzervatisté Azzam také viděl boj proti sovětům jen jako první krok k mnohem širší revoluci. Byl členem Muslimského bratrstva které chtělo, aby islám hrál politickou roli při vedení muslimských společností. A Abdullah Azzam věřil, že Arabové v Afghánistánu mohou být jádrem nové politické síly.

Tito se nakonec vrátí do svých zemí a přesvědčí lidi aby odmítli zkorumpované diktátorské režimy, které dominují Střednímu východu. Ale tyto režimy, na tom Azzam trval, musí být svrženy politickými prostředky. Přinutil každého bojovníka přísahat, že nepoužije terorismu proti civilistům k prosazení své vize. Jedním z Azzamových nejbližších spolupracovníků byl saud Osama Bin Laden. Osama se přišel zůčastnit v roce 1985. Když on byl... když přisel jak víte, on je... on pochází z bohaté rodiny ze Saudské Arábie a měl mnoho, mnoho peněz na útratu.

Šejk Abdullah Azzam byl učitel, dovedl organizovat Afghánce ale nebyl bohatý. Takže když Osama přišel, vyplnil tuto mezeru. Tak se stalo, že hlavní Osamovou povinností tehdy bylo utrácet peníze. Kromě jeho dobrých osobních vlastností. Ale pak, po roce 1985, se do Afghánistánu žacaly dostávat nové síly jenž se postavily proti Azzamově cestě. To byli ti extrémně radikální islámisté kteří sem byli vyhnáni z vězení v celém arabském světě. Po čase, velmi potichu, většina z vlád na Středním východě, těch arabských vlád začala vyprazdňovat svá vězení od svých zlých hochů a posílat tyto do džihádu s velmi pošetilou nadějí, že se z nich stanou mučedníci.

Spousta jich byla z Egypta kde nebyli popraveni po vraždě Sadata ale byli do toho zapleteni a byli ve vězení. Šup a byli propuštěni do Afghánistánu. Jeden z nejvlivnějších z těchto nováčků byl Ayman Zawahiri. Byl vůdcem radikální kliky z Egypta pojmenované Islámský džihád. A byl přesvědčen že oni, ne ti umírnění, jsou těmi pravými islámisty. My jsme zde! My jsme zde! Skutečná islámská fronta! My jsme zde! Skutečná islámská fronta a skutečný islámský odpor proti sionismu. (židovský fašismus, rozšířený v Izraeli)

My jsme zde! Skutečná islámská fronta proti sionismu, komunismu a imperialismu. Ayman Zawahiri byl následovník egyptského revolucionáře Sayyedba Qutba jenž byl popraven v roce 1966. A jak jsme si v minulém dílu ukázali Qutb věřil, že svobodné ideje západních společností zkorumpovaly myšlení Muslimů protože tyto vypustily z řetězu ty nejsobečtější aspekty lidí. Zawahiri vykládal Qutbovy teorie tak, že tato korupce zahrnovala západní systém dekoracie. Democracie, jak Zawahiri věřil, povzbuzovala politiky aby se sami ustanovili jako zdroj veškeré moci a tímto odmítli vyšší autoritu Koránu.

To znamenalo, že tito nejsou nadále Muslimy, a tak mohou být i s těmi, kdo je podporují, ospravedlnitelně zabiti. Teror, který toto zabíjení vytvoří, jak říkal, šokuje masy a způsobí, že tyto prohlédnou a uvidí pravdu za zkorumpovanou fasádou demokracie. Když tito Egypťané, tato džihádská klika, přijela z Egypta se svými vlastními vysvětleními, se svými vlastními idejemi že každý účastnící-se v jakémkoliv parlamentu nebo jakékoliv politické straně nebo jdoucí volit, či navádějící lidi, aby volili anebo účastnící se na jakýchkoliv těchto aktivitách, naprosto odmítá Korán.

Když toto vyslovíš, tak to znamená, že když Muslim odmítá Korán tak má být jednoduše zabit. A nejenže by měl být zabit, musí být zabit! A to bylo to, co se stalo. Zawahiri a jeho malá skupina se usadili v Pešaváru. Začali šířit tuto novou ideu mezi zahraniční bojovníky radikalizujíc tak islámské hnutí. Nebyla to jen přímá výzva umírněným idejím Abdullaha Azzama ale rovněž to zahrnovalo bojovné odmítnutí veškerého amerického vlivu na džihád protože Amerika byla zdrojem této zkorumpovanosti.

Jediné případy, kdy jsem se dostal do opravdových problémů v Afghánistánu byly, když jsem narazil na tyto hochy. Víte, byly to takové typy jednoho či dvou momentů když to vypadalo trošku jako ta barová scéna ze Star Wars kdy každá skupina manévruje kolem až někdo nakonec musí nějak zneutralizovat tu napjatou situaci. Nefungují, indikační světla nejsou rozsvícená. Prosím, opravte je. Sovětský prezident Michael Gorbačov vydal dekret. A tu, v roce 1987, se nový sovětský vůdce Michael Gorbačov rozhodl, že stáhne vojáky z Afghánistánu.

Gorbačov byl přesvědčen, že celý sovětský systém stojí tváří v tvář kolapsu. Byl rozhodnut zkusit ho zachránit pomocí politické reformy a to znamenalo obrácení politiky jeho předchůdců včetně okupace Afghánistánu. Stav Sovětského svazu a jeho společnosti může být popsán velmi jednoduše frází používanou lidmi po celé zemi. "Nemůžeme takto dál žít." A to platilo na vše. Ekonomika stagnovala. Často byl nedostatek čehokoliv. A kvalita zboží byla velmi nízká. Museli jsme tu válku ukončit, ale takovým způsobem, aby ruští lidé mohli pochopit, proč zemřely desítky tisíc vojáků.

Nemohli jsme odtamtud prostě hanebně utéci, to nešlo. Museli jsme vymyslet postup. Gorbačov se optal Američanů, jestli by mu nepomohli s mírovým jednáním jenž by vytvořilo stabilní vládu v Afghánistánu. Ale zastánci tvrdé linie ve Washingtonu to přímo odmítli. Oni prostě budou pokračovat v podpoře mudžahedýnů dokud poslední Rus neodejde, bez jakéhokoliv vyjednávání. Budoucnost Afghánistánu bude potom určena, říkali těmi bojovníky za svobodu. Myslím, že zjednodušeně jsme požádali Spojené státy aby nám pomohly se stáhnutím pokud opravdu usilují o zastavení krveprolévání.

Ale můžete odejít a nechat v Afghánistánu vládu jenž podporuje... která bude přátelská k Sovětskému svazu? Věřím, že se můžeme stáhnout za předpokladu, že žádná další pomoc nebude poskytována těm kterým lidé tady říkají bojovníci za svobodu, a my jim říkáme kontrarevolucionáři. Já věřím, že to možné je, pokud Spojené státy mají stejný zájem. Nuž, ono to není nijak složité. Přijeli během pár dnů na Štědrý večer roku 1979 a mohou být doma na Štědrý večer pokud se rozhodnou odejít z Afghánistánu a nechat Afghánce, aby si rozhodli o své budoucnosti sami.

Pokud odejdete, tak se problém s podporou pro mudžahedýny vyřeší sám. Gorbačov byl šokován nekompromisností americké vlády. Poslal soukromě prostřednictvím KGB zprávu varující Američany že pokud umožní mudžahedýnům převzít kontrolu nad Afghánistánem tak to nevytvoří demokracii. Namísto ní předpověděl, že nejextrémnější formy islámismu povstanou a budou triumfovat. Ale Gorbačevovo varování bylo ignorováno. A jak sovětští vojáci opustili Afghánistán, tak se jak Američané, tak i islámisté začali domnívat, že nejenže vyhráli bitvu o Afghánistán ale že také spustili zkázu celého ďábelského impéria.

Já jsem cítil, že jsme vyhráli, protože jsem byl toho součástí. Jsem si jist, že afghánští Arabové si mysleli: "zvítězili jsme"... A poté během celého léta začali východní Němci odcházet na západ stovky, tisíce, desítky tisíc až do 9.listopadu, kdy byla zeď otevřena. A bylo to. Nastartovalo to odpočet konce Sovětského svazu. A všechno skončilo. Sovětský svaz byl celý nanic a rozbitý. A tím to skončilo. Pro neokonzervatisty byl kolaps Sovětského svazu triumfem. A z tohoto triumfu se stal ústřední mýtus který je stále dodnes inspiruje.

A že pomocí agresivního použití americké síly oni mohou změnit svět a šířit demokracii. Ale ve skutečnosti jejich vítězství byla iluze. Pokořili mýtického nepřítele zveličenou a překroucenou fantazii, kterou si vytvořili sami ve svých myslích. Skutečný důvod, proč Sovětský svaz zkolaboval byl, že to byl vyčerpaný systém rozkládající se zevnitř. Myslím, že pravděpodobně jeden z největších mýtů v americké politické rozpravě právě teď je, že akce americké vlády způsobily kolaps Sovětského svazu.

Sovětský svaz zkolaboval jako domeček z karet protože to byl domeček z karet. Vyhnil zevnitř. Ekonomika byla zkažená, politika byla zkažená vytvořili centrální vládu, které už nevěřil nikdo z lidí mimo Moskvu, byl tu totální cynicismus skrz naskrz sovětským systémem vládnutí, nebyla tu žádná opravdová občanská společnost. Ale Reaganova vláda a patolízalové Reaganovy vlády vám řeknou, že Afghánistán vedl ke kolapsu samotného Sovětského svazu. Ke kolapsu Berlínské zdi v 1989. Ke kolapsu celého východoevropského impéria.

My jsme říkali, že toto je kompletně smyšlené. A Spojené Státy zmeškaly všechno toto dění protože věřily vlastním mýtům a vlastním smyšleným představám. Staly se svou obětí, obětí svých vlastních lží. A pro islámisty se také zrodil z boje v Afghánistánu veliký mýtus a sice že to byli oni, kdo pokořil Sovětský svaz. Alláh je velký! Smrt Gorbačevovi! Dlouze žij, Afghánistáne! Islámisté věřili, že toto veliké vítězství započne revoluci, která se přežene přes arabský svět a svrhne zkorumpované vůdce.

Ale jako u neokonzervatistů, i tento sen byl založen na iluzi. Islámisté byli přesvědčeni že oni byli tím klíčovým nástrojem v odchodu sovětské armády z Afghánistánu. Oni si prostě nechtějí vzpomenout na to, že bez US vojenské pomoci a tréningu by nic nedokázali. A také že to byli Afghánci, kdo vypudil sověty a ne ti Arabští džihádisté, jenž doopravdy nebojovali byli jen trénováni, ale nebyli bojovníky. Ale mýtus je takový, že oni byli ti, kdož vyhrál. Myslím tím, že toto byl džihád, jenž triumfoval.

To bylo něco velmi silného to bylo mobilizující silou pro islámisty na celém světě. Ale byl tu hluboký rozpor mezi islámskými bojovníky žijícími v Pešaváru mezi těmi umírněnými, vedenými Abdullahem Azzamem kteří věřili, že tato revoluce může být uskutečněna politicky a mezi extremisty jako Ayman Zawahiri kteří viděli násilnou revoluci jako jedinou možnost. A Zawahiri se nyní pokusí rozšířit svůj vliv na hnutí a podkopat vliv Abdullaha Azzama. Aby to dokázal, tak svedl Osamu Bin Ladena a jeho peníze od Azzama.

Slíbil Bin Ladenovi, že se stane velitelem a vůdcem Zawahiriho malé extrémistické skupiny Islámského džihádu. Ayman Zawahiri a další skupina Egypťanů se odmítali modlit za Abdullahem Azzamem v Pešaváru. Oni si zvykli vytvářet pomlouvačné řeči proti Abdullahovi Azzamovi. To je důvod, proč jsme se začali na Osamu zlobit, proč se stal proč přijal tyto lidi k sobě. Oni ho akceptovali jako vůdce, a on je akceptoval jako skupinu. Nakonec já ani nevím, kdo koho zneužil.

A co si myslíte? Mýslím si, že oni ho zneužili. Protože měl peníze? Ano. A tak na konci roku 1989 byl Abdullah Azzam zavražděn velmi silnou bombou v autě v Pešaváru. Stále není známo, kdo provedl tuto vraždu. Ale navzdory jeho smrti se zdálo, že Azzamova vize politické revoluce může obstát. Na počátku 90.let v zemích napříč arabským světem začaly islámské strany sbírat masívní podporu. Islámský stát! V Alžírsku Islámská fronta spásy zvítězila s ohromným náskokem v lokálních volbách a vypadalo to na jisté vítězství v nastávajících všeobecných volbách.

A ve stejný čas v Egyptě, Muslimské bratrstvo začalo získávat masovou podporu a rostoucí počet míst v Parlamentu. Obě strany směřovaly k moci na idealistické vizi. Použijí islám politicky aby vytvořily nový typ vzorové společnosti skrze mírové prostředky. Můžeme změnit lidi pomocí vzdělání a náboženského přesvědčení. Chceme vytvořit populární zásady. To je ta správná cesta. Nechceme vojenský převrat. Nechceme násilí. Chceme svá práva. Pokud nám lidé věří tak se vláda musí podřídit přáním lidu.

Ale vlády jak v Egyptě, tak v Alžírsku čelily hrozně obtížné volbě. V srdci islámské vize byla myšlenka, že Korán by měl být použit jako politická kostra pro společnost. Absolutní sbírka zákonů, zcela mimo diskuzi, které se všichni politici musí podřídit. Důsledek toho by byl, že všechny politické strany by se staly nepodstatnými protože by nemohl být žádný nesouhlas. Lidé chtěli hlasovat pro strany, které by mohly použít svou moc k ukončení demokracie. Ale jak to bylo težké rozhodování!

Nalezneme cestu k zastavení voleb a zrušení druhého kola voleb? Anebo předáme moc straně, jenž hlásá: Jeden muž, jeden hlas, ale jenom jednou! Nebudeme mít potom žádné další volby protože demokracie není v souladu s vírou. Jak se jednou dostaneme k moci, podržíme si ji navždy protože jen my jsme strážci náboženské pravdy a jen my bychom měli používat Korán. Čelíc tomuto dilematu se armáda v Alžírsku rozhodla zakročit a v červnu 1991 zinscenovala převrat a okamžitě zrušila volby.

Masové protesty islámistů byly násilím potlačeny a jejich vůdci zatčeni. Ve stejnou dobu v Egyptě také vláda zakročila. Zatkli stovky členů Muslimského bratrstva a zakázali této organizaci jakoukoliv politickou činnost. Co se stalo, bylo vlnou zatýkání Muslimských bratrů, vlnou vojenských soudů pro Muslimské bratry kde některé Muslimské bratry při mučení zabili. Oni zastavili veškeré svobodné volby pro všechny společenské pozice a instituce. A touto vlnou, takovými způsoby otevřete brány pekla pro ty násilnické skupiny, dosud skryté v podsvětí.

Zastavili umírněné, otevřeli dveře násilí. Pro Aymana Zawahiriho bylo toto dramatickým potvrzením jeho víry že systém západní demokracie je zkorumpovaná fraška. Skupiny radikálních islámistů které rozvinuly jeho teorie do ještě extrémnějších konců se nyní pustily do realizace násilných revolucí v Alžírsku a Egyptě. Budou začátkem džihádu jenž osvobodí muslimský svět od korupce. Jediným způsobem jak odčinit ta ponížení a vlastizrady která přemohla islámské země je džihád střely a operace mučedníků.

Bin Laden a další od té doby zahájili vedení jejich vlastního džihádu, neboli nedělat kompromisy, neusilovat o kompromisy s více umírněnými skupinami ale domnívali se, že ozbrojený předvoj bude schopen uchvátit moc. Byli přesvědčeni, že dokážou znovu zopakovat své Afghánské "vítězství" což jim umožní založit islámský stát v Alžírsku, Egyptě a dalších zemích. Mysleli si, že to chvátí srdce a mysli muslimských mas takže lidé pochopí, že síla a vítězství jsou na straně džihádistů.

Ve stejný čas ve Washingtonu byla druhá skupina, která věřila, že způsobila pád Sovětského svazu neokonzervatisté rovněž rozhodnuta prosadit svůj revoluční program. Byli přesvědčeni, že Sovětský svaz je jen jeden z mnoha ďábelských režimů ve světě vedených diktátory, kteří ohrožují Ameriku. Režimů, jenž si musí podrobit, aby osvobodili svět a šířili demokracii. My chceme, víte, odstranit diktaturu. Chceme svobodné země. Myslíme, že Amerika bude bohatší, pokud budeme žít ve světě složeném hlavně ze svobodných zemí, které učiní své které se musí obracet na své vlastní občany jako zdroj své moci a ke schvalování jejich rozhodnutí.

A myslíme si, že pokud by byl celý svět takový, tak budeme mnohem bezpečnější neboť typicky jsme napadáni diktátory. Myslím, že je to americký osud protože si myslím, že Amerika bude vždy napadána diktátory. Takže si myslím, že naší jedinou možností je jestli vyhrajeme či prohrajeme, zatímco kdy budeme bojovat a za jakých okolností je jedno, stejně budeme muset bojovat. To je automatické, neboť oni po nás půjdou. Jeden z nejďábelštějších z těchto diktátorů, jak se neokonzervatisté rozhodli byl Saddám Hussein.

V osmdesátých letech byl Saddam blízkým přítelem Ameriky. Ale v devadesátých letech zabral Kuwait. Neokonzervatisté ho viděli jako klíč k přechodu do další fáze transformace světa. Američany vedená koalice byla vytvořena prezidentem Bushem starším k osvobození Kuwaitu. Ale neokonzervatisté, jako Paul Wolfowitz který byl zástupcem ministra obrany, chtěli pokračovat na Bagdád aby tak vyvolali transformaci Středního východu. Vyplnilo by to unikátní roli Ameriky k poražení zla ve světě. Jak vidíte, tak už v roce 1991 měli Wolfowitz a další naděje, že ten boj proti Saddámu Husseinovi nebo proti dalším drobným diktátorům by mohl nahradit boj proti Sovětskému svazu a mohl by nést interpretaci o boji mezi dobrem a zlem.

Takže to co jste viděli, je pokus udržet naživu ideu, že Amerika bojuje v bitvě čistého dobra proti čistému zlu a uchovat tuto konstrukci idejí pro svět po pádu Sovětského svazu. Ale prezident Reagan nebyl nadále u moci. Neokonzervatisté měli nyní vůdce, jenž nesdílel jejich vizi. Kuwajt je osvobozen. Irácká armáda poražena. Naše vojenské cíle jsou dosaženy. A já jsem potěšen, že mohu oznámit, že všechny síly Spojených států a koaliční síly zastaví bojové operace.

Jakmile byl Kuwait osvobozen, Bush nařídil ukončení bojů. Jeho vizí bylo. že role Ameriky ve světě je vytvořit stabilitu ve světě a ne zkoušet měnit svět. Jako Henry Kissinger který byl nepřítelem neokonzervatistů v sedmdesátých letech viděl Bush otázky dobra a zla jako nepodstatné. Vyšší cíl byl dosáhnout stabilní vyváženosti sil na Středním východě. Saddám Hussain není hrozbou svým sousedům. Je protiva, je na obtíž ale není hrozbou. Toho jsme dosáhli. Nikdy nebylo naším cílem odstranit Saddáma Hussaina.

Ovšem pokud bychom to zkusili, možná bychom ještě stále okupovali Bagdád. To by změnilo skvělý úspěch ve velmi špinavou záležitost a pravděpodobnou porážku. (prorocká slova na rok 1996) V soukromí byli neokonzervatisté jako Paul Wolfowitz rozzuřeni. Nejen proto, že Saddám Hussain byl ponechán u moci ale proto, že oni to viděli jako jasné vyjádření těch zkorupovaných svobodných ideálů, které v Americe převažovaly a toho morálního relativismu který byl se silami zla ve světě připraven ke kompromisu.

Wolfowitzův hněv je v podstatě hněv proti měkkosti amerických svobodných ideálů a proti kompromisním sklonům mužů jako George Bush starší. Jeho ochotě k dělání ústupků, vyjednávání a ne k tlačení do krutých konců. A jeho hněv je motivován, což je zajímavé méně nenávistí k Saddámu Hussainovi, než k nenávisti k americkým svobodným idejím jenž jsou zdrojem slabosti, zdrojem rozkladu a zdrojem relativismu který rozkládá americkou společnost po desetiletí. Tváří v tvář této porážce se neokonzervativní hnutí obrátilo na domácí scénu aby zkusilo porazit síly svobodných idejí, které je držely zpět.

A k tomu se vrátili zpět k teoriím Leo Strausse. Strauss věřil, že dobrý politik má představovat absolutní morální hodnoty, které spojí společnost a to překoná morální relativismus, který vytvořily svobodné ideje. Jedním z nejvlivnějších straussiastů byl nový asistent zástupce prezidenta Willim Kristol. Pro Strausse vytvořily svobodné ideje slušný způsob života a ten, jak se domníval, stálo za to ochraňovat ale také slepý konec, kdy nic, co bylo řečeno, bylo pravdou a nikdo neměl žádný návod jak žít, vše bylo relativní.

Strauss navrhoval, že možná nemusíme jen tak sedět a přijmout, že to je náš osud. Navrhnul, že politici mohou pomáhat formovat to, jak lidé žijí učit je dobrým lekcím, jak žít mravně a ušlechtile. A můžeme uvažovat o tom, jaké kultury a jaká politika jaké sociální uspořádání produkují lepší lidi? Myslím tím, že tato otázka byla vrácena zpět na stůl právě Straussem. Neokonzervatisté započali reformu Ameriky. A jádrem jejich projektu bylo politické využití náboženství.

Spolu s jejich starým spojencem, náboženským pravicovým křídlem strany spustili kampaň, jenž měla přinést morální a náboženské otázky zpět do centra konzervativní politiky. Stalo se to známým pod jménem "kulturní války". Tvě daně jsou používány na financování obscénních a pornografických výjevů. Nevidím rád, aby Ježíš Kristus, jenž je mým pánem a spasitelem byl homosexuálem pohozen do vany s močí a tohle bylo provozováno ze mé peníze! Myslím, že to je obscénní! Satane odejdi! Pryč s tebou od tohoto momentu! No tak!

Pro náboženskou pravici byla tato kampaň ryzím pokusem znovuobnovení náboženského založení americké společnosti. Ale pro neokonzervatisty bylo náboženství mýtem jako třeba mýtus Ameriky o unikátním národu, který propagovali v době studené války. Strauss je učil, že tyto mýty jsou nezbytné aby dali bežným lidem smysl a cíl života a tak zajistili stabilitu ve společnosti. Nebojíš se někdy, že si hrají moc s Nintendem? Ach, už ne. Podívej, Matt má hru Biblické dobrodružství.

Oni se vlastně učí biblické příběhy, když si s Nintendem hrají. Pro neokonzervatisty bylo náboženství nástrojem k propagování morálky. Náboženství se stává tím, co Platón nazýval "ušlechtilou lží". Je to mýtus, který je namlouván většině společnosti filozofickou elitou, aby se zajistil sociální pořádek. Jaký je lepší způsob, jak si vychutnat boží stvoření něž Velebným pochodem? Tím jak postupuje takovým tajným elitistickým přístupem připomíná straussismus marxismus.

Tito bývalí marxisté, nebo v některých případech bývalí svobodomyslní straussisté mohli sebe sami vidět jako určitý druh leninistické skupiny, víte takové, která má skrytou vizi s kterou chtějí dosáhnout změny v historii až současně utajují části z té vize před lidmi neschopnými je pochopit. Z této kampaně se zrodil nový a silný morální program který začal přebírat kontrolu nad Republikánskou stranou. Dosáhlo to dramatického vyvrcholení na Republikánském sjezdu v roce 1992 když náboženské pravicové křídlo strany získalo kontrolu nad tvorbou politiky strany.

George Bush byl zavázán kandidovat na prezidenta s politikou, která zakazovala interupce, práva homosexuálů a multikulturalismus. Řečníci, kteří se snažili propagovat tradiční konzervativní hodnoty individuálních svobod, byli vypískáni z pódia. Já si náhodou myslím, že osobní svoboda by se měla rozšířit na právo ženy vybrat si. (mluví o interupci) Chci dostat vládu pryč z vašich pěněženek a pryč z vašich ložnic! Pro neokonzervatisty bylo cílem tohoto nového moralizování spojit národ.

Ale ve skutečnosti to mělo naprosto opačný výsledek. Hlavní voliči republikánů byli odstrašeni těmi tvrdými morálními nároky, které ovládly jejich stranu. Místo toho se rozhodli pro Billa Clintona politika zabývajícího se jejich opravdovými obavami a potřebami jako jsou daně a stav ekonomiky. V týdnu po republikánském sjezdu umírnění republikáni, mladí lidé a hlavně ženy říkali: "Byl jsem tak nějak nerozhodný mezi těmi dvěmi stranami..." "...ale kde se mám podepsat, abych pomohl ke zvolení Clintonovi?

Jsem vystrašen tím uktrakonzervativním programem, který slyším vycházet z Hustonu." Celý život jsem byl republikánem. Jsem registrovaným členem Republikánské strany. Teď hlasuji pro Billa Clintona. Co je moc, to je moc. Je čas na změnu. A na konci roku 1992 Bill Clintom dramaticky zvítězil. Ale neokonzervtisté byli rozhodnuti znovu získat moc. Aby toho dosáhli, udělají Billu Clintonovi to co udělali Sovětskému svazu. Vytvoří z prezidenta Spojených států mýtického nepřítele takový obraz ďábla, jenž přinutí lidi uvědomit si pravdu o té svobodomyslné korupci v Americe.

Uvědomujeme si, že jiné národy nás předstihly. V čem? Ve vzdělání. A islám... Na začátku 90.let bylo Alžírsko, Egypt a další arabské země rozvráceny hrůznou vlnou islámského teroru. Džihádisté, kteří se vrátili z Afghánistánu se pokuší svrhnout vládnoucí režimy. Jádrem této strategie je myšlenka, jíž učil Ayman Zawahiri a další. A sice že ti, kdož se zapletli v politice mohou být legitimě zabiti protože se stali zkorumpovanými, a tak nejsou nadále muslimy. Toto násili, jak věřili, šokuje lidi a ti povstanou a ty zkorumpované režimy tak budou svženy.

"Oni musí zemřít!" Nejen že "musí zemřít", oni skutečně zabíjeli. Zabíjeli lidi. Nebyl to jen tak nějaký nemožný nápad stalo se to realitou. Lidé byli zabiti. Mnoho mnoho vládců, mnoho mnoho svatých mužů, mnoho mnoho učitelů mnoho mnoho politiků v islámském světě bylo zabito díky této myšlence. Proč? Jednoduše proto, že byli proti koránu. Oni odmítli korán. Proč odmítli korán? Protože volili! Ayman Zawahiri nyní sídlil s Bin Ladenem na této farmě v Sůdánu. Použil ji jako základnu pro svou skupinu Islámský džihád k uskutečnování útoků na politiky v Egyptě.

Ale jako jeden z vedoucích myslitelů této revoluce také cestoval po arabském světě radíc dalším skupinám s jejich strategií. Ale revolucionáři zjistili, že masy nepovstaly a nenásledovaly je. Režimy zůstaly u moci a radikální islámisté byli postupně likvidováni. Čelíc tomuto vývoji, rozšířili islámisté svůj teror. Jejich logika byla brutální. Nebyli to jen ti, co se zapletli v politice kteří by měli být zabiti ale i normální lidé, kteří režim podporovali. Jejich nechuť k povstání ukázala, že se rovněž stali zkorumpovanými a tím odsoudili sami sebe ke smrti.

Určitě tu byla logika. Taková logika, že útočíš na vůdce útočíš na jejich spolupracovníky, a nakonec útočíš na lidi, kteří svolili k vládě takového krutého vůdce i když ji jen pasivně podpořili svým mlčením. A pak začněš útočit na ekonomické instituce začneš útočit na turisty, protože turisté přinášejí do země peníze a tyto také skončí v kapsách zkorumpované elity. Takže je to nekonečný postup. V Alžírsku se tato logika kompletně vymkla kontrole. Islámistické revoluční skupiny zabily tisíce civilistů protože věřily, že tito lidé se stali zkorumpovanými.

Všichni ti nevinní, co ti kdy udělali? Nohy utržené! Taková hrůza! Ani ti francouzští extrémisti nedělali nikdy takové věci. Proč? Co jsme udělali? Co naše děti udělaly? Nechte mě o samotě. Chci umřít! Poté se generálové vládnoucí v Alžírsku rozhodli proniknout do revolučních skupin. Řekli agentům, aby přesvědčili islámisty, aby přitvrdili ve své logice ještě víc aby zabili ještě víc lidí. To způsobí takové hrůzy, že tyto skupiny ztratí jakoukoliv zbývající podporu a generálové tak mohou využít strachu a odporu k nim na pevnější uchopení moci.

Generálové pronikli do džihádských idejí, do džihádských skupin aby dostali společnost do sevření strachu. Vytvářením teroru a násilí pak mohli zastavit všechno společenské dění, žádná politika, žádná ekonomika, nic jen aby zůstali a mohli říkat západu "Čelíme teroru." Použitím strachu? Použitím strachu zůstali u moci. Dnes zabíjeli, oni zabili všechny nevinné lidi, děti, staré lidi. Dokonce své oběti rozřezali. Kdo jim bude věřit pokud se zítra chopí moci? Pryč s extrémním islámem!

V roce 1997 islámské revoluce zkomíraly. Proti islámským skupinám byly masové demonstrace tisíců lidi zděšených tím násilím. A pak, v červnu tohoto roku, skupina egyptských islámistů napadla západní turisty ve zříceninách Luxoru. (starý chrám u Nilu) 58 jich bylo zabito během tří hodin náhodného násilí. Tento masakr šokoval Egypťany a vůdci revolučních skupin souhlasili s příměřím. V Alžírsku se několik skupin udrželo. Ale ty začaly navzájem bojovat mezi sebou jak následovaly svou logiku, která poháněla celou revoluci do jejího konečného a logického konce.

Začali se zabíjet navzájem. Vedlo to k jejich sebedestrukci. Skupina, která věří že je 100% čistě muslimská nebude vidět takovou čistotu v nikom jiném než v sobě. Takže kdokoliv s nimi nesouhlasí, stává se nepřítelem vyhnancem z domu islámu a pokud se stane, že oni budou nesouhlasit sami mezi sebou tak se začnou likvidovat navzájem. A jak budou pokračovat v boji sami se sebou, tak tu bude skrytý boj. Popřípadě to skončí sebevraždou. Hlavní islámská skupina v Alžírsku, GIA skončila tím, že ji vedl pan Zouabri, pěstitel kuřat který zabil každého, kdo s ním nesouhlasil.

Vydal konečné prohlášení které hlásalo, že celá alžírská společnost by měla být zabita mimo jeho malinkou skupinu islámistů. Tito jediní chápali pravdu. V polovině devadesátých let byla politika ve Washingtonu ovládána jedním tématem. Morálním charakterem prezidenta Spojených států. Pokud věříte, že jste byla obětí sexuálního obtěžování prezidentem my vám chceme pomoci. V pozadí toho byla ta mimořádná palba obvinění proti Clintonovi která uchvacovala média. Tato zahrnovala historky o sexuálním obtěžování.

Historky, že Clinton a jeho žena jsou zapojeni ve Whitewateru zkorumpované spekulaci s pozemky historky, že oni zabili jejich blízkého přítele Vince Fostera a historky o tom, jak byl Clinton zapojen do pašování drog z malého letiště v Arkansasu. Ale zádná z těchto historek nebyla pravdivá. Všechny byly vytvořeny mladou skupinou neokonzervatistů kteří byli rozhodnuti Clintona zničit. Kampaň se zaměřila na malý pravicový magazín jmenující se Americký divák který založil skupinu, nazývanou "Arkansas projekt" k vyšetřování Clintonovy minulosti.

Novinář v centru tohoto projektu se jmenoval David Brock. V zaměřovači - David Brock z magazínu Americký divák. Ona byla oblečena v pláštěnce a čepici, přišla v 5:15 ráno a souložila s Clintonem v herně ve spodním podlaží guvernérova sídla. Davide, Davide, Davide, to začíná být trošku bizardní. A jako další věc uvidíme... Je to bizardní! Ale hej, Bill Clinton je bizardní chlap. Ale od té doby se Brock obrátil proti neokonzervativnímu hnutí. Nyní věří tomu, že útoky na Clintona zašly moc daleko a zkorumpovaly konzervativní politiku.

Byl Whitewater pravdou? Ne! Nebylo tam nic... myslím tím že tam nebyla spáchána žádná kriminální činnost. Určitě ne. Byl to nákup pozemku, ve kterém Clintonovi přisli o peníze. Bylo to vylíčeno kompletně obráceně, než jak se to stalo. Byl Vince Foster zabit? Ne. Zabil se sám. Pašovali Clintonovi drogy? Určitě ne. A věděli ti, kdož šířili tyto zkazky, že to není pravda že žádná z těchto zkazek není pravdivá? Nezajímalo je to. Proč ne? Protože ty zkazky měly ničící účinek.

Tak proč se zastavit? Byl to terorismus. Politický terorismus. A vy jste byl jedním z jeho agentů! Rozhodně byl. Rozhodně. Historky pomalu zachvátily Ameriku a přes Clintonovo popření se republikáni v parlamentu chopili těchto skandálů a začali tlačit na vyšetřování této nemorálnosti v srdci vlády. Zjednodušeně řečeno, tisk přes úvodníky a nátlak dotlačil politiky k tomu, aby říkali: Zde je chap který, pokud víme, neudělal nic špatného nikdo ho neobvinil z dělání něčeho špatného nejsou tu žádné důkazy, že udělal něco špatného ale my si myslíme, že presumpce viny by vlastně měla být na něm uplatněna.

Měl by nějak dokázat svou nevinu. Díky tomuto nátlaku byl Clinton donucen souhlasit s nezávislým vyšetřováním Whitewateru. Bylo vedeno vrchním soudcem jménem Kenneth Starr. Ale co nebylo moc známo bylo, že Starr je členem pravicové skupiny právníků nazývané Federalistická společnost jenž má finanční a programové napojení na neokonzervatisty. A stejně jako neokonzervatisté i tito viděli Clintona jako nebezpečí pro zemi a byli rozhodnuti to Američanům dokázat. V Merck návodu.

Merck je farmaceutická firma, která vyprodukovala návod uvádějící různé nemoci včetně sociopata. A pokud se na definici sociopata podíváte, tak popisuje přesně Clintona. Někdo, kdo je okouzlující a kdo nemá žádné konkrétní pocity pro lidi, které okouzluje není schopen odmítnout okamžitý požitek a tak dále a podobně. Je to tam přesně vypsáno. Měli jsme za prezidenta velmi nefunkčního muže. To bylo velmi nebezpečné, jak jako příklad, tak kdyby vznikla krize, tak nemám důvěru v to, že by ji zvládnul.

Ale přes všechnu snahu Kenneth Starr nedokázal najít žádné usvědčující důkazy v kauze Whitewater. Rovněž nenašel žádné důkazy podporující jakýkoliv z těch sexuálních skandálů které vzešly z Arkansas projektu. Až konečně jeho komise narazila na Clintonovu aférku s Monikou Lewinskou, kterou Clinton popřel. A v této lži, jak neokonzervativní hnutí věřilo, našli to, co hledali. Cestu, jak přinutit Američany vidět tu pravdu o svobodomyslné korupci v jejich zemi. Začala kampaň na odvolání prezidenta.

A v té hysterii celé konzervativní hnutí vykreslovalo Clintona jako zkažené monstrum, jenž musí být odstraněno z úřadu. Ale znovu tu neokonzervatisté vytvořili mýtického nepřítele pomocí přehánění a překrucování reality. Byli lapeni mýtickou osobou, kterou stvořili, či osobami, těmi Clintonými, což byli manipulativní, příšerní lidé, které se oni, šlechetní žalobci, chystají zdolat. Myslím, že ve vedení konzervatistů během Clintonovy éry byl bod korupce. Byl tu bod ochoty udělat cokoliv k dosažení cíle smetení Clintona.

Byla to cesta na které lidé, jenž vykreslovali Clintona jako nemorálního jednali nemorálně sami. Skončilo to tak, že jednali hůře, než jednali lidé, které napadali. A celé to morální běsnění, všechny ty podvody, nebyly k ničemu. Odvolání prezidenta neprošlo, protože průzkumy vytrvale ukazovaly že Američané se stále nezajímají o tyto morální otázky. Jeden z vedoucích neokonzervatistů, William Bennett napsal knihu Smrt pobouření, jenž obvinila lidi. Obvinil veřejnost z uzavření smlouvy s ďáblem.

Její neochota podpořit odvolání prezidenta byla důkazem její morální korupce. V roce 1997 se Bin Laden a Ayman Zawahiri vrátili do Afghánistánu kde se poprvé setkali před deseti lety. Tehdy se zdálo, že islámismus by mohl uspět jako populární revoluční hnutí. Ale nyní čelili neúspěchu. Všechny pokusy svrhnout režimy v arabském světě byly neúspěšné. Lidé se proti nim obrátili kvůli příšernému násilí a Afghánistán byl jediným místem, kam mohli jít. Nuže, rok 1997 byl jejich neúspěchem. Egypt, Alžírsko... nikde to nefungovalo.

Zvrtlo se to do neúspěchu, protože populace je nepodpořila. Protože lidé, i ti kteří k nim byli zpočátku naklonění byli odstrašeni jejich násilím a jejich neschopností komunikovat a mít přístup ke komunikaci s lidmi, a to je velmi jasně napsáno v Zawahiriho knize "Rytíři pod prorokovým praporem" kde se tak nějak vrací k tomuto experimentu a naříká na jejich neschopnost vzbudit uvědomění v masách cítí to, jak víte, že jako předvoj nezvládl komunikaci. Oni zůstali izolováni a to byl důvod, proč selhali.

A tehdy začali novou strategii. V květnu 1998 Bin Laden a Zawahiri pozvali skupinu novinářů na tuto tiskovou konferenci kde oznámili nový džihád. Zawahiri byl přesvědčen že to nejsou jejich teorie, které jsou příčinou neúspěchu ale že je to chyba muslimských mas. Jejich mozky byly zkorumpovány svobodomyslnými idejemi ze západu. Ale spíš než to vzdát on věřil tomu, že řešením je uděřit přímo na zdroj korupce. Tento nový džihád bude přímo proti Americe. Jak jsem již řekl zaměříme naše úsilí na boj proti židům a křesťanům, nebo Američanům.

Nemáme žádných námitek proti jakékoliv straně či osobě která bojuje na celém světě proti američanům. A chceme vám říci, že vyhrajeme tu válku proti američanům. Amerika bude poražena. Amerika zná naši sílu, a... Byla to zoufalá strategie zrozená ze selhání malé skupiny, jejíž revoluce neuspěly. A zloba, která vyšla z toho selhání bude nasměrována na Spojené státy. Co Zawahiri a Bin Láden udělají bude mít dramatický efekt na budoucnost neokonzervativního hnutí.

V roce 1998 všechny jejich pokusy o změnu Ameriky skrze morální revoluci selhaly. Čelíc lhostejnosti lidí byli neokonzervatisté opomíjeni jak v domácí, tak v zahraniční politice. Ale s útoky, které zasáhnou Ameriku neokonzervatisté konečně naleznou ďábelského nepřítele jakého hledali od kolapsu Sovětského svazu. A v reakci na tyto útoky promění neokonzervatisté upadající islámské hnutí v to, co se bude zdát velikou revoluční silou o které Zawahiri vždycky snil. Ale většina z ní bude existovat jen v představách lidí. Bude to nový mýtický nepřítel.

The Shadows in the Cave
V minulosti nám politici slibovali vytvoření lepšího světa. Měli různé cesty jak toho dosáhnout. Avšak jejich moc a autorita pramenila z optimistických vizí jenž nabízeli svým lidem. Tyto sny selhaly. A dnes lidé ztratili víru v ideologie. Stále více jsou politici viděni prostě jako pouze manažeři veřejnosti. Ale nyní tito objevili novou roli jenž obnovila jejich moc a autoritu. Místo splnění snů nás politici nyní slibují ochraňovat od nočních můr. Říkají, že nás ochrání před děsnými hrůzami které nemůžeme vidět a nechápeme.

A že největší nebezpečí ze všech je mezinárodní terorismus. Silná a zlověstná síť s spícími buňkami v zemích na celém světě. Hrozba, s níž musí byt bojováno ve válce proti terorismu. Ale z valné části je tato hrozba fantazií jenž byla zveličena a překroucena politiky. Je to temný přelud šířící-se nezpochybňován kolem světa prostřednictvím vlád bezpečnostních služeb a mezinárodních médií. Toto je série filmů o tom jak a proč byla tato fantazie vytvořena a kdo z ní profituje.

V centru tohoto příběhu jsou dvě skupiny. Američtí neokonzervatisté a radikální Islámisté. V posledním dílu před týdnem jsme skončili na konci 90 let, kdy byly obě skupiny bezvýznamné a bez moci. Ale s útoky 11 září se osudy obou skupin dramaticky změnily. Islámisti, po svém momentu triumfu byli de-fakto zničeni během měsíců zatímco neokonzervatisté se chopili moci v Washingtonu. Ale v tom momentě začali neokonzervatisté rekonstruovat Islámisty. Vytvořili si tak mýtického nepřítele. A jak se tato noční můra začala šířit politici si uvědomili tu nově nabytou moc jenž jim dala v z ideologií hluboce vystřízlivělivé době. Ti s nejtemnějšími nočními můrami se stali nejmocnějšími.

Moc nočních můr. Vzestup politiky strachu.
Část třetí. Stíny v jeskyni.
Na konci 90 let se Osama Bin Laden vrátil do Afghánistánu. Společnost mu dělal Ayman Zawahiri nejvlivnější myslitel Islámského hnutí. Po 20 let Zawahiri bojoval aby nastartoval revoluce po celém Arabském světě.. ...ale všechny pokusy byly utopeny v krvi. Neměli jsme žádné informace o vás po nějaký čas, kde jste byl? Byl jsem jen doma a v klubech. Ne v Afghánistánu? Někde jinde? Všude možně, všude možně. Všude? Jsem Muslimem. Když jste Muslimem tak jste všude vítán.

Protože pokud jen... pokud jen řeknete ne supervelmoci tak je to okamžitě zločin, za který jste hledán. Ano, ale nemá to náhodou něco do činění s tím, co děláte se zbraněmi? Je to násilné, ale optejte se Alláha a on je větší něž supervelmoc. Zawahiri byl následovníkem Egyptského revolucionáře Sayyeda Qutba popraveného v roce 1966. Qutbova vize byl nový typ moderního státu. Zahrnoval by všechny vymoženosti Západní vědy a techniky ale použil by Islám jako morální kostru k ochraně lidí před kulturou Západní svobodomyslnosti.

Qutb věřil že tato kultura nakazila mysli Muslimů proměňujíc je v sobecké kreatury jenž hrozili zničit společné hodnoty jenž drží společnost pohromadě. Během osmdesátých a devadesátých let Zawahiri zkoušel přesvědčit masy aby povstaly a svrhli vládce jenž umožnili aby tato korupce zachvátila jejich země. Teď my chceme mluvit pro celý svět! Kdo jsme my? Ale tito revolucionáři postupně uvízli v příšerném kolotoči násilí když je masy odmítli následovat. Islámismus jako masové hnutí zklamal a Zawahiri dospěl nyní k závěru že je třeba nové strategie.

Nepodařila se jim žádná revoluce. Myslím tím že zklamali v jejich převzení moci zklamali v svržení současných vládců a, jak víš, začal je víc a víc zajímat ten nápad že jen malý předvoj může být úspěšný. Myslím tím že oni ztratili jistotu v samovolnou schopnost mas se mobilizovat. Takže se rozhodli kompletně změnit strategii a namísto útoku na, jak říkají "blízkého nepřítele" čiže ony lokální režimy se rozhodli že udeří na toho "vzdáleného nepřítele" čiže na Západ, na Ameriku a to udělá dojem na masy, a tím ty masy bude možno mobilizovat.

Zawahiri a Bin Laden žačali s realizací této nové strategie v srpnu 1998. Dvě veliké sebevražedné bomby byly odpáleny před Americkými ambasádami v Keňi a Tanzánii a zabili víc jak 200 lidí. Tyto pumové útoky měli na Západ dramatický dopad. Poprvé vůbec se jméno "Bin Laden" zapsalo do veřejného povědomí jako vedoucí osobnost teroristů. Sebevražední atentátníci byli najmuti Bin Ladenem v Islámistických tréningových táborech v Afghánistánu. Ale jeho a Zawahiriho operace byla jen nepatrnou součástí celého Islámistického hnutí.

Naprostá většina bojovníků v těchto táborech neměla nic společného s Bin Ladenem či mezinárodním terorismem. Byli trénovani k boji s režimy v jejich vlastních zemích jako je Uzbekistán, Kašmír nebo Čečensko. Jejich cílem bylo vytvořit Islámskou společnost v Muslimském světě a neměli žádný zájem útočit na Ameriku. Bin Laden sponzoroval některé tyto tábory a na oplátku mu bylo umožněno vyhledávat v nich dobrovolníky na jeho operace. Ale mnoho uznávaných Islámistů bylo proti této nové strategii a to včetně příslušníků Zawahiriho vlastní skupiny, Islámského džihádu.

I Bin Ladenova ukázka síly pro západní média byla falešná. Bojovníci na těchto záběrech byli najati na ten den a bylo jim řečeno aby si přinesli vlastní zbraně. Mimo tuto malou skupinu Bin Laden neměl žádnou určitou organizaci. Než Američané pro něho jednu vymysleli. V lednu 2001 začal soudní proces v Manhattanské soudní síni se čtyřmi muži, obviněnými z bombových útoku na ambasády v východní Africe. Ale Američané se rozhodli rovněž žalovat Bin Ladena v nepřítomnosti.

Ale aby toto bylo v souladu s Americkým právem tak žalobci potřebovali důkazy o zločinné organizaci protože, jako s mafií to by jim umožnilo žalovat vůdce té organizace i když ho není možno přímo spojit s zločinem. A důkazy takové organizace jim poskytl bývalý společník Bin Ladena, jménem Jamal Al-Fadl. Během vyšetřování bombových útoků z roku 1998 k nám přísel zdroj, Jamal Al-Fadl jenž byl Súdánským bojovníkem který byl s Bin Ladenem na začátku 90 let a který předáván mezi sebou celou sérií tajných služeb Středního východu.

Pro žádnou z nich s neměl cenu až skončil v Americi a byl naverbován Americkou vládou vlastně jako korunní svědek. A zárověň dostal velké množství peněz Amerických daňových poplatníků. Jeho svědectví bylo použito jako hrubý materiál k vytvoření obrazu Al Kaidy. Obraz jenž FBI chtělo vytvořit byl takový, aby seděl na stávající zákony jenž musí použít aby mohli žalovat osoby zodpovědné za bombové útoky. Tyto zákony byly navrženy proti organizovanému zločinu. Mafie, drogové podsvětí a takové zločiny, kde je členství v nějaké ogranizaci velmi závažné.

Musíš mít organizaci aby bylo možno někoho žalovat. A máš Al-Fadůa, několik dalších svědků a pár dalších zdrojů, jenž se do toho rádi zapojí. Dostaneš materiál, na který když se určitým způsobem podíváš tak může vypadat na to, že ukazuje na existenci té organizace. Dáš ty dva dohromady a dostaněs to, co bylo prvním mýtem Bin Ladena prvním Al Kaida mýtem. A protože je to jeden z prvních, je extrémně významný. Obraz, jenž Al-Fadl pro Američany vykreslil je, že Bin Laden byl všemocnou osobností a vůdcem velké teroristické sítě jenž měla organizovanou strukturu.

On také řekl že Bin Laden dal této síťi název "Al Kaida". Byl to dramatický a nesmírně silný obraz Bin Ladena ale měl málo společného s pravdou. Skutečnost byla taková, že Bin Laden a Ayman Zawahiri se stali ohniskem ve volném sdružení rozčarovaných Islámistických bojovníků jenž se zajímali o tu novou strategii. Ale nebyla tu žádná organizace. Šlo o bojovínky, jenž si většinou plánovali své vlastní operace a na Bin Ladena se obraceli pro financování a podporu.

Nebyl jejich velitel. Rovněž není žádný důkaz, že Bin Laden použil termín "Al Kaida" jako pojmenování nějaké skupiny, než až po 11 září když si uvědomil že to je ten název, který jim Američané dali. Ve skutečnosti Jamal Al-Fadl byl na útěku před Bin Ladenem protože mu ukradl peníze. Za jeho důkazy mu Američané dali ochranu pro svědka v Americe a stovky tisíc dolarů. Mnoho právníků během soudu věřilo že Al-Fadl přeháněl a lhal aby Američanům dal takový obraz teroristické organizace, jaký potřebovali aby žalovali Bin Ladena.

A byly tu vybrané pasáže Al-Fadlovi výpovědi které, jak já věřím, jsou nepravdivé aby podpořily takový obrázek, jaký se snažil pomoci Američanům stvořit. Myslím že lhal v mnoha specifických svědectvích ohledně komplexního obrazu o té organizaci. Udělal Al Kaidu novou Mafií či novými Komunisty. Učinil je identifikovatelné jako skupinu a tak učinil snadněji obžalovatelným každého spřáteleného s Al Kaidou pro jakýkoliv čin či výrok učiněný Bin Ladenem jenž mluvil hodně.

Ta představa - jenž je kritická pro žalobu FBI že Bin Laden vede solidní organizaci s agenty a buňkami na celém světě, jejichž členem se můžeš stát je mýtus. Není tu žádná Al Kaida organizace. Není tu žádná mezinárodní síť s vůdcem jehož poskoci bez debat splní rozkazy a která má chapadla dosahující k spícím buňkám v Americe, Africe a Evropě. Myšlenka, že existuje solidní organizace, strukturovaná teroristická síť s organizačními schopnostmi jednoduše není pravdivá.

Co existuje je silná myšlenka, jenž inspiruje jeden zničující čin který přivede celý svět k věření v mýtus jenž byl zkonstruován v Manhattanské soudní síni. Co ten druhý tryskáč dělá? Co ten druhý tryskáč dělá? Co to kurva je? A kurva! Ach můj bože! Ach můj bože! Ježíši zkurvený Kriste! Nedotýkej se toho! Ach můj bože! Ach můj bože! Útok 19 únosců na Ameriku šokoval svět. Byla to Aymana Zawahiriho nová strategie, provedená brutálním a okázalým způsobem. Ale ani on, ani Bin Laden nebyli organizátory toho, co bylo nazýváno "Leteckou operací".

Bylo to nápad Islámského bojovníka jménem Khalid Sheik Mohammed který se na Bin Ladena obrátil kvůli financování a pomoci s náborem dobrovolníků. Ale v počátku paniky vyvolané útoky politici sáhli po modelu který byl vytvořen soudním přelíčením na počátku roku 2001: Ti únosci jsou jen špičkou ohromné mezinárodní teroristické sítě nazývané "Al Kaida". Al Kaide je pro terorismus tím, cím je Mafie pro kriminalitu. Jsou tu tisíce těchto teroristů v více než 60 zemích. Rekrutují se ze jejich vlastních národů a sousedství a pak přicházejí do táborů jako jsou v Afghánistánu, kde jsou trénováni v taktice terorismu.

Tato jedna síť, Al Kaida, jíž se dostává tak mnoho diskuze a publicity může být aktivní v 50 až 60 zemích, včetně Spojených států. Naše válka je vedena proti sítím a skupinám, lidem jenž je hýčkají lidem jenž je ukrývají, lidem jenž je financují. To je naše poslání. A tyto útoky měly další dramatický efekt když přivedly neokonzervativce zpět k moci v Americe. Když se George Bush poprvé stal prezidentem jmenoval neokonzervatisty jako Paula Wolfowitze a jejich spojence jako Donalda Rumsfelda do své vlády.

Ale jejich základni vize Americké role ve světě byla převážně ignorována touto novou vládou. (říjen 2000) Já si prostě nemyslím, že je role Spojených států prostě vpochodovat do jiné země a říci "My to děláme tak, a tak to budete dělat i vy." Ale nyní. Najdeme ty, kteří, ehm, ty kdo, ehm, ehm... ty kdo páchají zlo. Ale nyní se neokonzervatisté stali všemocnými protože tato teroristická síť potvrdila jako pravdu to, co oni předpovídali celé 90 léta. A sice že Amerika byla ohrožena hroznými novými silami v nepřátelském světě.

Utvořila se malá skupina, která začala formovat odpověď Ameriky na tyto útoky. V jejím srdci byl Donald Rumsfeld a Paul Wolfowitz, spolu v viceprezidentem Dickem Cheney a Richardem Perle, jenž byl hlavním poradcem Pentagonu. Naposledy byli tito muži u moci před dvaceti lety, za prezidenta Reagana. Tehdy si vzali na mušku a, jak to oni viděli porazili zdroj zla který chtěl porazit Ameriku: Sovětský svaz. A nyní viděli tuto válku s terorismem v těch samých epických rozměrech.

Boj proti Sovětské diktatuře byl bojem mezi zásadními hodnotovými systémy. "Dobro" a "zlo" je zhruba tak efektivním zjednodušením, jaké si v tomto případě dovedu představit a je tu něco docela podobného o co jde ve válce s terorismem. Není to válka s terorismem, je to válka s teroristy kteří chtějí uvrhnout netolerantní diktaturu na celé lidstvo Islámský vesmír ve kterém budeme všichni nuceni přijmout jejich hodnoty a žít podle jejich pravidel a v tomto smyslu je to boj mezi dobrem a zlem.

Ale jak předešlé epizody ukázaly neokonzervatisté překroutili a zveličili Sovětskou hrozbu. Vytvořili obraz skryté, mezinárodní teroristické sítě řízené z Moskvy která plánovala vládnout světu, když, ve skutečnosti Sovětský svaz mlel z posledního a kolaboval vnitřním rozkladem. Teď udělali to samé s Islámisty. Teď udělali to samé s Islámisty. Může být Sovětský imperialismus zastaven? Může být Sovětský imperialismus zastaven? Vzali ztracené hnutí, jenž ztratilo masovou podporu...

Může být Sovětský imperialismus zastaven? ...a začali ho rekonstruovat do obrazu silné sítě zla řízení z centra Bin Ladenem z jeho doupěte v Afghánistánu. Udělali to proto, že se jim to hodilo do jejich vize unikátního Amerického osudu bojovat epickou bitvu se silami zla na celém světě. Co neokonzervatisté dělají je, že uchopili představu kterou vytvořili během soutěžení se Sovětským svazem neboli že Sovětský komunismus je zlo které chce uchvátit naši zemi, uchvátit naše lidi, naše školy, naši společnost.

Byla to ta představa zla, kterou uchopili - náležitě pro jistotu zveličená - a aplikovali ji na novou hrozbu na kterou se vůbec nehodila, a přesto ji zabalili do toho stejného kulturního balastu. Tato politika říká že je tu síť, ta politika říká že ta síť je zlo oni chtěji prniknout do našich škol, oni chtějí uchvátit naši společnost oni chtějí aby všechny naše ženy nosily, však víte, závoje a to je to s čím máme co do činění a když tedy víme, že je to zlo, prostě ho zabijme a bude od něho pokoj.

A tak Američané začali s přípravou invaze do Afghánistánu aby našli a zničili jádro této sítě. K tomu se Američané spojili s skupinou nazývanou Severní spojenci. Bylo to volné seskupení válečných dobrodruhů bojujících v proti Talibanu což byli ti Islámisté, kteří kontrolovali Afghánistán. Nejlepší bojovníci Talibanu byli tisíce cizích bojovníků z tréningových táborů a ty Severní spojenci nenáviděli. A nyní se jim dostalo pomsty na těchto cizích bojovnících.

Američané věřili že tito jsou Al Kaida teroristi a Severní spojenci neudělali nic aby je vyvedli z tohoto omylu protože jim bylo Američany placeno za každého zajatce kterého přivedli. (mezi 25 000 - 30 000 dolary za zajatce) Ale drtivá většina z těchto bojovníků neměla nic společního s Bin Ladenem nebo mezinárodním terorismem. Jak oni tak Taliban byli radikální nacionalisté, jenž chtěli vytvořit Islámské společnosti ve svých státech. Ale nyní jsou buď zabiti nebo odvlečeni na Guantanámo a Islámism jako organizované hnutí ke změně Muslimského světa byl v Afghánistánu zlikvidován.

Ale jak zmizel, tak byl nahrazen ještě výstřednějšími fantaziemi o síle a dosahu Al Kaida sítě. V prosinci Severní spojenci řekli Američanům že Bin Laden se ukrývá v pohoří Tora Bora. Ti byli přesvědčeni že našli jádro jeho organizace. To hledání Osamy Bin Ladena: Je tu neustálá diskuze ohledně toho jak se skrývá v jeskyních a myslím že mnoho Američanů má dojem, že jde o malé díry vykopané v straně hory. Ach, ne. Tak je to. To je pevnost. Ano. Je to celek. Mnohopodlažní.

"Ložnice a pracovny" nahoře, jak vidíte. "Tajné východy" po stranách a vespod. "Zapuštěno hluboko ve skále k zemezení tepelné detekce." Ventilační systém jenž umožňuje lidem dýchat a pohybovat se. Vjezdy jsou dost velké na to, aby jimi projely nákladní auta a i tanky. Dokonce i počítačové soustavy a telefonní soustavy. Je to velmi důmyslný systém. Oh, ano, to se mužete vsadit. Je to vážná operace. A není tu jen jeden takový, je tu mnoho takových. Po dny Američané bombardovali pohoří Tora Bora nejsilnějšími zbraněmi které měli.

Severní spojenci dostali zaplaceno víc než milion dolarů za jejich pomoc a informace a nyní jejich bojovníci vyrážejí do hor aby zaútočili na Bin Ladenovy pevnosti přivedli zpět Al Kaida teroristy a jejich vůdce. Ale vše co nalezli bylo pár malých jeskyní, jenž byli buď prázdné, nebo byly použity jako sklad munice. Nebyl to žádný podzemní systém bunkrů, žádné tajné tunely: ta pevnost neexistovala. Severní spojenci předvedli nějaké zajatce o kterých tvrdili že jsou Al Kaida bojovníci ale nebylo to možno nijak dokázat a podle zvěstí Severní spojenci prostě unášeli kohokoliv kdo vypadal alespoň trochu jako Arab a prodávali je Američanům za ještě víc peněz.

Američané tedy začali prohledávat všechny jeskyně ve všech horách v jižním Afghanistánu aby našli tu skrytou Al Kaida síť. Našli jsme jeskyň. Její zbytek je otevřený. Přepínám. Pokud by se nikdo nešel podívat do té jeskyně, lidé by se tam mohli skrývat celé dny a pozorovat všechno co jsme dělali. Ale kamkoliv se podívali, tam nic nebylo. Zdálo se, že Al Kaida se kompletně vypařila. Pak ale přispěchali na pomoc Angličané. Byli přesvědčeni že mohou vypátrat Al Kaidu protože, jak říkali, mají unikátní zkušenosti z boje s terorismem v Severním Irsku.

Mohou uspět tak, kde ostatní selhali. Pátrání po Al Kaidě a Talibanu začíná. A budeme stát po boku Spojeným státům a dalším koaličním spojencům v globální válce s terorismem. O pět týdnů později. Ale kolik členů Al Kaidy jste zajali? My nezaj... ehm, nezajali žádného z Al Kaidy, ale... A kolik jste jich vlastně zabili zde, v jihovýchodním Afghánistánu? Žádného jsme nezabili. Deset tisíc zlatých dukátů za tělo Ali Baby a zničení jeho bandy zlodějů. Ta hrozná pravda je, že tu nic nebylo, protože Al Kaida jako organizace neexistovala.

Útoky na Ameriku byly plánovány malou skupinou jenž se kolem Bin Ladena sešla na konci 90 let. Co je spojovalo byla idea. Extrémní interpretace Islámismu vypracovaná Aymanem Zawahirim. Při Americké invazi byla tato skupina zničena, zabita nebo rozprášena. Co zůstalo byla idea a skutečné nebezpečí bylo v tom, že by mohla inspirovat skupiny či jednotlivce ve světě jenž neměli na sebe vzájemně žádné vazby. Hledáním organizace Američané a Angličané naháněli mýtického nepřítele a uniklo jim skutečné nebezpečí.

Byl jsem s Královskou pěchotou když patrolovali po východním Afghánistánu a pokaždé když obdrželi tip na umístění udajné Al Kaida či Taliban skupiny nebo základny tak jak dorazili na místo, tak tam nikdo nebyl, nebo tam bylo pár vylekaných pastýřů a to mě udeřilo jaký je to nádherný obrázek pro válku s terorismem protože lidé pátrají po něčem, co tu není. Není tu žádná organizace se svými teroristickými agenty, buňkami, spícími buňkami a tak dále. Co tu je je idea, rozšířená mezi mladými, rozzlobenými Muslimskými muži v celém Islámském světě.

Ta idea představuje hrozbu. Ale neokonzervatisté byli nyní stále více upnuti na tuto fantazii a jako další krok se rozhodli odkrýt tu síť přímo v Americe. To je síť jenž prostupuje cirka 60 státy, včetně zcela určitě našeho a musí být vykořeněna. Prioritou našich zpravodajskch služeb je jít po té síťi prvně tady ve Spojených státech. Uděláme cokoliv bude potřeba abychom pronásledovali tyto sítě a zlikvidovali je. Americká vláda začala hledat Al Kaida organizaci uvnitř vlastní země.

Tisíce lidí byly uvězněny, když všechny složky policie a vojska dostaly rozkaz hledat teroristy. Ty vlastně nevíš jak terorista vypadá, jaký typ auta řídí či cokoliv jiného takže je to prostě jednoduše všechno, všichni a cokoliv tady venku. A kousek po kousku, vláda našla tu síť. Série skrytých buňek ve městech po celé zemi od Buffala do Portlandu. Zmařili jsme plány teroristů v Buffalu a Seattlu, Portlandu, Detroitu Severní Karolíně a v Tampě na Floridě. Jsme rozhodnuti zastavit nepřítele než bude moci udeřit na naše lidi.

Američané jim říkají "spící buňky" a rozhodli že jen čekali před úderem. Ale ve skutečnosti je zde minimum důkazů že by kdokoliv z těch zatčených měl cokoliv společného s teroristickými plány. Od Portlandu do předměstí Buffala nazývaného Lackawanna, znovu američané náháněli mýtického nepřítele. Říkají "teroristická spící buňka". Tak oni říkají lidem z Lackawanny teroristická spící buňka lidem z Detroitu teroristcká buňka a lidem z Portlandu teroristická buňka.

Ale když se podíváš na detaily, tak fakta to jednoduše nepodporují a oni nedokázali že žádná z těch skupin v Spojených státech plánovala aktivitu v jakékoliv teroristické aktivitě ve Spojených státech ve všech těch případech které předložili od 9/11. Důkazy pro všechny tyto případy spících buňek jsou chatrné a mnohdy bizardní. Tato nahrávka je jedním z hlavních důkazů v jednom z prvních případů. Byla nalezena při razii v tomto domě v Detroitu. Čtyři Arabové byli zatčení pro podezření, že jsou Al Kaida spící buňkou.

Byli obviněni dalsím přistěhovalcem, jménem pan Hmimssa. Ale pan Hmimssa byl, ve skutečnosti, mezinárodní podvodník s 12 přezdívkami a hledaný pro podvody po celé Americe. Přesto mu FBI nabídlo snížení trestu pro podvody, pokud bude svědčit proti těm mužům. A aby podpořila obvinění pana Hmimssy, tak se FBI zaměřila na toto video. Na první pohled to byla nevinná nahrávka výletu do Disneylandu skupinou mladíků, jenž neměla nic společného s obviněnými ale vláda objevila skrytý a zlověstný účel té nahrávky.

Vládní expert se podíval na tyto nahrávky - "tipovací nahrávky" jak je označoval a řekl že jedním z cílů těchto typů nahrávek je zakrýt ten pravý důvod, ten skutečný záměr pořízení té nahrávky a vysvětloval že ta nahrávka je dělaná tak aby vypadala neškodně aby vypadala jako turistická nahrávka k zakrytí jejího skutečného záměru otipovat Disneyland a že ten samotný dojem, že to je jen turistická nahrávka je vlastně důkaz že to není turistická nahrávka. Al-Jazeera, Hollywood, Los Angeles, Kalifornia.

Haló? Nemohl jsem se přenést přes ten fakt, že ta nahrávka vypadala prostě jako turistická nahrávka. Jízda Disneylandem, například, byla dlouhá fronta kde lidé jen postupovali k té jízdě. Kamera sem tam zabírá kemeny na stěnách, vypadá to trošku jako v Indiana Jones filmu a po několika minutách kamera zabere napříč a na moment ukáže odpadkový koš a pak pokračuje v pohledech do davu. Expert v podstatě řekl, že tím ukázáním na mžik toho odpadkového koše bylo lidem jenž byli součástí tohoto spiknutí pro tyto teroristické operace jasné o co tady šlo: jak najít místo pro bombu v Disneylandu v Kaliforniii.

Haló! Všechno to mluvení a žertování bylo určeno k zamaskování skryté zprávy obsažené v nahrávce. Vláda byla přesvědčena, že ta nahrávka je plnná skrytých vzkazů. Krátký záběr na strom před hotelovým oknem té skupiny mladíků byl natočen, jak říkají aby ukázal kde umístit ostřelovače aby útočil na auta na dálnici. A co vypadalo jako kamera, jenž byla náhodou ponechána zapnutá byl ve skutečnosti terorista tajně počítající vzdálenost aby ukázal dalším kam umístit bombu.

Vláda také řekla, že Detroitská buňka plánovala útoky na vojenské základny USA po celém světě. A oni opět našli skryté důkazy toho v deníku objeveném pod pohovkou v tom domě v Detriotu. Co vypadalo jako čmárance bylo, jak říkali, plánem na útok na US základnu v Turecku. Vláda přivedla bezpečnostního důstojníka z té základny aby svědčil a ona interpretovala tyhle jako hlavní vzletové dráhy. Ona identifikovala tyhle jako průzkumné radarové letadla, a tyto jako stíhačky.

Říkala že tyto tlusté čáry jsou směry střelby a také řekla že tohle tady dole je opevněný bunkr. Ale zjistilo se, že tyto malůvky v deníku jsou dílem šílence. Byly to fantazie Jemenského občana který věřil že je ministrem obrany pro celý Střední východ. Spáchal sebevraždu rok předtím, než kdokoliv z obviněných přijel do Detroitu a zanechal po době ten deník pod pohovkou v domě. Přesto byli dva z obviněných shledáni vinnými. Ale pak se jediný svědek vlády, pan Hmimssa svěřil dvěma svým spoluvězňům, že si to celé vymyslel aby dosáhl snížení trestu.

Rozsudky o teroristických úmyslech byly nyní soudcem v tomto případě zrušeny ale tento případ byl chválen prezidentem jako první úspěch v válce s terorismem doma. Zahnali jsme teroristy na útěk. A udržujeme je na útěku. Jeden po druhém se teroristi učí co znamená Americká spravedlnost. Další případ ve městě Buffalo, v New Yorku (stát) se na povrchu zdál mnohem podstatnějším. Šest mladých Jemeno-Američanů odjelo do Islámských tréningových táborů v Afghánistánu.

Cestovali tam na počátku roku 2001 a strávili mezi 2 a 6 týdny tréninkem a výukou Islámské revoluční teorie. Dva z nich se dokonce setkali s Bin Ladenem na jedné z jeho návštěv v táboře. Pak se vrátili na Buffalo předměstí zvané Lackawanna, kde žili, ale nic neudělali. FBI se doslechla o jejich výletu a sledovali těch šest mužů nepřetržitě skoro rok ale nebylo zjištěno žádné podezřelé chování. Ale pak jeden z nich, pan Al-Bakri, odjel do Bahrainu a poslal svýh přátelům email.

Stálo v něm že se bude ženit a že se s nimi tedy už nebude vídat. CIA, jenž sledovala jejich emaily pochopila, že je to zakódovaná zpráva. Tato buňka měl zahájit sebevražedný útok na pátou flotilu US námořnictva. Jak FBI, tak vláda se chopila této fráze jako kdyby znamenala něco zlověstného. Věřili že slovo "ženit" je kódem. Věřili že fráze "nebudu se s vámi vídat" značí, že Muktar Al-Bakri je sebevražedný útočník. Skutečnost byla že pan Al-Bakri byl v Bahrainu aby se oženil a jak to bývá, když se on oženil tak prostě nebude více bývat mezi svými kamarády.

Dobré odpoledne. V posledních 24 hodinách strážci zákona v Spojených státech odhalili a rozvrátili Al Kaidou trénovanou teroristickou buňku na Americké půdě. Zatčení byla hrdě oznámena Washingtonem jako další spící buňka plánující útok. Ale brzy bylo jasné, že tu nejsou žádné jiné důkazy než onen email. A to nejlepší co vláda může jako spící buňku ukázat jsou tito, jak víš, mladíci z Lackawanny v New Yorku kteří, ano, jeli do Afghánistánu, trénovali v Al Kaida tréninkovém táboře ale podle všech známek neměli žádný úmysl na základě toho podniknout nějakou akci.

Jeden z nich předstíral zranění aby dříve odjel. Přijeli do Spojených států. Měli jsme je pod intenzivním dohledem a nenašli jsmě žádný důkaz - ani zlomek důkazu - ...že by kdykoliv plánovali či zamýšleli se účastnit jakékoliv kriminálni a už vúbec ne terorické aktivity. To je to nejlepší, co mohou ukázat jako spící buňku. Čelíc faktu, že tu nebyly žádné důkazy, vláda potichu upustila od jejich stíhání jako teroristické buňka. Místo toho byli jednoduše žalování za to, že jeli do toho tréningového tábora a koupili si tam uniformy.

A všechny další případy byly ještě chatrnější. Skupina studentů, podporujících osvobození Kašmíru, byla nalezena jak paintbaluje v lesech ve Virginii. Byli usvědčeni, že trénují útok na Ameriku. Skupina afroameričanů z Oregonu se chtěla dostat do Afghánistánu aby podpořili Taliban, ale ztratili se v Číně. Všechny tyto skupiny, jak vláda říká, byli součástí skryté a strašné Al Kaida sítě. Vláda měla na počátku oprávněnou obavu ale oni nechali tu obavu se rozvinout, uchopili ji a udělali z ní paniku.

Měli rozumné otázky, uchopili je a udělali z nich úplnou fantazii. Začali s závěrem a pak si domysleli všechny odpovědi na otázky. Takže ono to celé je hnáno potřebou - nebo přáním - mít teroristy. Když postavíš závěr na té doměnce, té doměnce a té doměnce tak pak samozřejmně - pokud stavíš doměnky na doměnky tak se můžeš dostat kamkoliv! Je to vybudovaná fantazie. Je. Je to fantazie a to taková, která jde politicky výborně na prodej. A nepleťte se: jsme ve válce tu doma, tak jako jsme ve válce v zahraničí.

A rovněž v Anglii vláda a většina médií vytvořila omračující dojem, že je tu skrytá síť Al Kaida spících buňek čekajících před útokem. Ale, opět, je tu pro to jen velmi málo důkazů. Z těch 664 lidí zatčených podle Antiteroristického zákona po 11 září nebyl nikdo usvědčen s příslušnosti k Al Kaidě. Jen tři lidé byli usvědčeni z nějaké formy kontaktu s nějakými Islámistickými skupinami a žádné z těchto usvědčení nezahrnovala plánování terorismu byla to usvědčení z finanční podpory nebo vlastnictví Islámistické literatury.

Drtivá většina usvědčených podle Antiteroristického zákona od 11 září byli ve skutečnosti členy Irských teroristických skupin jako UVF nebo Real IRA. A mnoho z těch zatčení bylo dramaticky ohlášeno jako související se skrytou Al Kaida sítí kdzž ve skutečnosti byli tak absurní, jako případy v Americe. Například Londýnská polocie zaútočila na pana Zain Ul-Abedina jenž jak říkali provozuje mezinárodní síť pro trénování teroristů. Ukázalo se, že jde o kurz sebeobrany pro ochranku.

Nazval ho "Ultimátní džihádská výzva". Jeho jediným klientem byl hlídač z obchodu který se chtěl naučit jak se bránit proti zlodějům. Pan Zain Ul-Abedin byl zprostěn všech obvinění. Pak tu byla ta Hogmany teroristická buňka, která údajně mela plánovat útok na Edinburgh. (hlavní město Skotska, historické památky) Všechna obvinění proti nim byla v tichosti stažena když se ukázalo, že klíčový důkaz mapa jenž ukazovala míste kde zaútočí, byla, jak se ukázalo, zapomenuta v jejich bytě Rakouským turistou který zakroužkoval turistické místa které chtěl vidět.

A i to nejstrašlivější veledůležité spiknutí, které bylo odhaleno se ukázalo být bez důkazů. Nikdo nebyl zatčen za plánování plynových útoků v Londýnském metru byla to jen fantazie které se přehnala v médiích. Stejně jako v Americe tu nebyl žádný důkaz té strašidelné a zlověstné sítě skrývající-se pod povrchem naší společnosti o které nám jak vláda tak média neustále tvrdí, že tu je. Takže tady není žádná síť. Ne. Nikdy nebyla? Pravděpodobně ne. My jsme ji vyrobili. "Vyrobení" je moc silný termín.

Myslím že jsme si ho vyprojektovali. Projektovali jsme naše nejhorší obavy a to co vidíme je fantazie, jenž byla vytvořena. Al Kaida je globální síť s globálním dosahem. To je cíl, smrtící teroristická síť. Neříkám že k útoku nemusí dojít na Anglické půdě. Co říkám je, že máme přehnané očekávání teroristického útoku, jenž nás nesmírně svazuje a že se stačí podívat na důkazy abychom pochopili že ty počty (útoků) prostě nesouhlasí s tím, jak jako společnost reagujeme.

Co Anglické a Americké vlády udělaly bylo překroucení a přehánění skutečných povah hrozby. Jsou tu nebezpečné a fanatiské skupiny ve světě, které byly inspirovány extrémními Islámistickými teoriemi a jsou připraveny použít techniky masového teroru proti civilistům. Bombové útoky v Madridu to ukázaly převelice jasně. (dokázano že to byly tajné služby) Ale to není nic nového. Co je nového je způsob, jak Americká a další vlády proměnili tuto komplexní a různorodou hrozbu v zjednodušenou fantazii organizované sítě jedinečně mocných teroristů jenž mohou udeřit kdekoliv a kdykoliv.

Ale nikdo tuto fantazii nezpochybňuje, protože cím dál více slouží zájmům mnoha lidí. Pro tisk, televizi a stovky expertů na terorismus ji ten fakt, že se zdá být fikcí činí neoddolatelnou pro diváky. A Islámisté si také začalu uvědomovat, že krmením médií touto fantazií se mohou stát silnou organizací - i když možná jen v představách lidí. Hnacím motorem tohoto byl jeden z Bin Ladenových společníků, zajatý Američany. Jmenoval se Abu Zubaydah. Začal vyprávět svým vyšetřovatelům o strašlivých plánech jaké Al Kaida připravuje a některé z nich, jak říkal, okopírovali z Hollywoodských filmů jako Gozilla, na které se dívali v Afghánistánu.

Zubaydah řekl vyšetřovatelům řadu myšlenek založených na tom, co si myslel že nás vystraší. Řekl nám, například, nápad pocházející z tehdy nového filmu Godzilla, ve kterém byl Brooklyn most zničen monstrem a že se Al Kaida zajímá o zničení Brooklynského mostu. Řekl nám o útocích na prostředky masové osobní dopravy jako je metro. Řekl nám že tu jsou záměry útočit na nájemní domy, nákupní centra Sochu svobody a všechny možné věci. Čerstvé zprávy bezpečnostních služeb naznačují že vůdci Al Kaidy kladou důraz na plánování útoků na nájemní domy hotely a další málo nebo lehce chráněné cíle ve Spojených státech.

Teroristé zvažují fyzické útoky na finanční instituce v USA. A Abu Zubaydah také řekl svým vyšetřovatelům o úděsné nové zbrani kterou Islámiste chtějí použít. Explozivní zařízení které rozpráší radioaktivitu po městech, "špinavou bombu". Nejdříve CBS New exkluzivně o zajatém vůdci Al Kaidy který říká že teroristé ví jak vyrobit velmi nebezpečnou zbraň a dostat ji do Spojených států. A média skočila na návnadu. Zobrazili špinavou bombu jako vynikající zbraň jenž zabije tisíce lidí a tak při tom udělali skrytého nepřítele ještě strašidelnějším.

Ale, ve skutečnosti, ze hrozba špinavé bomby jen další iluzí. Jejím cílem je rozšířit radioaktivitu pomocí konvenční exploze. Ale téměř všechny studie možností takové zbraně zjistily že radioaktivita takto rozšířená nikoho nazabije, protože radioaktivní materiál bude příliš rozprášen a v případě že oblast bude rychle vyčištěna budou dlouhodobé efekty zanedbatelné. V minulosti jak Americká armáda tak Irácká armáda testovaly takové zařízení a obě došly z závěru že jde o naprosto neefektivní zbraň přesně z tohoto důvodu.

Jak nebezpečná by byla špinavá bomba? Obětí bude několik, pokud vůbec nějaké budou a ta odpověď je pravděpodobně vůbec. Opravdu? Ano. A to bylo řečeno znovu a znovu, ale pak lidé okamžitě řeknou: "Ale, jak víte, lidé tomu nebudou věřit a zpanikaří." A pak všichni lidé pracující na tom projektu, jak víš, obrana a tak dále, vydechnou úlevou protože mají svůj problém zase zpět. Jak víš, budeme všichni panikařit. Já si nemyslím že by to kohokoliv zabilo a myslím že bys měl problém najít opravdovou zprávu tvrdící opak.

Ministerstvo energetiky uskutečnilo takový test a opravdu měřili co se stalo. A ta měření vyšla extrémně nízká. Spočítali že nejvíce zasažený člověk dostaně slušně velkou dávku - ne ohrožující život, ale slušně vysokou a já jsem kontroloval jak ty výpočty byly provedeny a oni předpokládali že po útoku se nikdo nepohne po jeden rok. Jeden rok. Tak tohle je prostě směšné. Špinavá bomba - nebezpečí její radioaktivity je prakticky nulové. Nebezpečí z paniky je, ovšem, strašlivé.

A tady přicházi ironie. To je - místo aby vláda říkala "podívejte, tohle není opravdová zbraň..." "...opravdové nebezpečí je panika která vypukne a pro tu není důvod. Nepanikařte." Dámy a pánové, to není konec našeho pořadu, ačkoliv něco takového se může stát každým momentem. Jen jsme mysleli že bychom tě měli připravit a méně či více dostat do nálady. Děkuji vám. A teď zpět k našemu příběhu. Rozměry této fantasie jen rostou, jak další a další skupiny zjišťují jakou moc jim dává. Nejvíce ovšem té skupině, jenž způsobila první rozšíření této ideje.

Neokonzervatistům. Protože nyní zjistili, že jim může pomoci realizovat jejich vizi. A sice že Amerika měla speciální osud přemoci zlo ve světě a tato epická mise by mohla dát Američanům smysl a účel života. Aby to dokázali, tak začnou s Irákem a přesně jak objevili realitu teroru skrytého v Americe pod povrchem tak nyní našli skrytá spojení které nikdo předtím neočekával mezi Al Kaida sítí a Saddámem Hussainem. Důkazy od bezpečnostních služeb, tajné komunikace a tvrzení lidí kteří jsou teď ve vazbě odhalují že Saddám Hussein pomáhá a ochraňuje teroristy včetně členů Al Kaidy.

Představte si těch 19 únosců s jinými zbraněmi a plány, tentokrát vyzbrojenými Saddámem Husseinem. Stále jsem uváděn v úžas lidmi, kteří říkají, že tu nebylo žádné spojení. Jednoduše to není pravda. Co nebylo potvrzeno je přímé spojení mezi Saddámovou tajnou službou a těmi plánovači 11 září i když jsou tu důkazy, jenž naznačují, velmi pravděpodobně podporu a pomoc těmto 9/11 únoscům. Opravdu tu jsou důkazy? Opravdu tu jsou důkazy. Takže když lidé říkají, že nebylo žádné spojení mezi Al Kaidou a Saddámem Husseinem tak nemají pravdu.

Naprosto nemají pravdu. Opravdu? Absolutně se mýlí. Bombardování začalo. Dobře, dobře, začněte nakupovat... Hnací silou v pozadí této nové globální politiky války proti teroru je síla temného přeludu. Zlověstné sítě skrytých a propojených hrozeb, jenž se rozpínají kolem celého světa. A tak velká je síla tohoto přeludu, že rovněž začal měnit samou povahu politiky, protože si politici stále více uvědomují, že jejich schopnost představit si tu strašlivou budoucnost jim dává novou, hrdinskou roli ve světě.

V poválečných letech politici rovněž používali své představy ale k navrhování optimistických vizí lepší budoucnosti, kterou mohou vytvořit pro své lidi a byly to tyto vize, jenž jim dali moc a autoritu. Ale tyto sny selhaly a politici jako Tony Blair se stali spíše manažery veřejného života a jejich politiku často určovaly zájmové skupiny. Ale nyní, tato válka s terorismem, umožnila politikům jako Blair, představovat novou základní vizi budoucnosti. Ale tato vize je temná, plná vymyšlených hrozeb a tak nová síla začala pohánět politiku: strach z představované budoucnosti.

Ne obvyklý strach z obvyklé hrozby. Ale strach, že jednoho dne tyto nové hrozby zbraní masového ničení darebných států a mezinárodního terorismu se spojí a způsobí katastrofu našeho světa. A pak ta hanba, že jsem tuto hrozbu viděl den po dni a neudělal jsem nic abych ji zastavil. Nemusí to vypuknout a zachvátit nás tento měsíc či příští možná ani ne tento rok či příští. Já si prostě myslím že tyto nebezpečí tu jsou, myslím že je občas pro lidi obtížné pochopit jak se tyto všechny spojily dohromady a myslím že je mou povinností vám říci, jestli tomu opravdu věřím a já tomu opravdu věřím.

Můžu se ve svém přesvědčení mýlit, ale veřím tomu. Čím Blair argumentoval bylo, že čelíc této nové hrozbě globální teroristické sítě je nyní úkolem politiků se dívat do budoucnosti představovat si co nejhoršího by se mohlo stát a pak jednat dopředu aby se tomu zabránilo. V tomto konání Blair použil ideu, jenž byla vytvořena ekologickým hnutím: Byla nazývána "předběžný princip". V osmdesátých letech myslitelé z ekologického hnutí věřili že svět je ohrožován globálním oteplováním.

Ale v té době bylo málo vědeckých důkazů jenž by to podpořily. (zásadně nesouhlasím) Takže přišli s radikální ideou, že vlády mají vyšší poslání: Nemohou čekat na důkazy protože pak už by bylo příliš pozdě. Musí jednat vynalézavě a na základě intuice aby zachráníli svět od rýsující-se katastrofy. V podstatě předběžný princip říká, že nedostatek důkazů že něco může být problémem není důvodem k nejednání, jako kdyby tu byl problém. To je velmi slavná trojitě negující fráze jenž vlastně říká, že akce bez důkazů je oprávněná.

Vyžaduje to představovat si co nejhoršího by se mohlo stát a použít tu představu na ty nejhorší důkazy jenž jsou k dispozici. Koupila by Al Kaida zbraně hromadného ničení kdyby mohla? Určitě. Má na to finanční prostředky? Asi ano. Použila by tyto zbraně? Naprosto jistě. Ale jak si jednou začneš představovat, co by se mohlo stát, tak tu není žádná mez. Co když k tomu mají přístup? Co když to mohou efektivně použít? Co když nejsme přípraveni? Co to vlastně je je změna od vědeckého, "Co je" rozhodování založeného na důkazech k tomuto spekulativnímu pomyslnému "Co když" založenému na nejhorší možné variantě.

A byl ten tento princip, jenž začal utvářet politiku vlád ve vláce proti teroru. Jak v Americe tak v Anglii byli jedinci zatčeni a uvězněni v silně střežených věznicích ne pro činy, jenž spáchali ale protože politici veřili - či si představovali - že tito mohou spáchat zločiny v budoucnosti i když nebyly žádné důkazy že to zamýšleli. Americký generální prokurátor vysvětlil tuto změnu k, jak to nazval, "typu prevence." Museli jsme změnit způsob jakým jednáme. Prostě jen reagovat čekat až bude zločin spáchán, nebo čekání na to až budou důkazy provádění zločinu se nám nezdálo jako vhodný způsob jak chránit Američany.

Podle tohoto typu prevence se namísto zadržení lidí za to, co jim můžes dokázat že udělali v minulosti vězní lidi na základě toho co si myslíš či se domníváš že udělají v budoucnosti. A jak může člověk, vězněný na základě toho co si myslíš že udělá v budoucnu vyvrátit tvou spekulaci? Je to nemožné, takže co se nakonec stalo je, že vláda zkratovala všechny ty procesy, navržené pro rozlišování nevinných od vinných, protože jednoduše tyto nevyhovují tomuto postupu věznění lidí za to, co by mohli spáchat v budoucnosti.

Zastánci tohoto typu prevence argumentují že tato ztráta práv je cenou jenž společnost musí zaplatit, čelíc této unikátní a strašlivé hrozbě teroristické síťě Al Kaidy. Ale, jak tyto série filmů ukázaly, idea skryté organizované teroristické sítě je převážně fantazií a přijmutím tohoto typu prevence se politici uvěznili v zvráceném slepém kruhu. Představují si to nejhorší o organizaci, jenž vůbec neexistuje. Ale nikdo to nenapadá, protože základem tohoto typu prevence je představovat si to nejhorší bez toto podporujících důkazů.

A tak namísto důkazů se ti s nejtemnějšími představami stali těmi nejvlivnějšími. Slyšíš o setkáních kde se probírají otázky terorismu mezi bezpečnostními službami a vždycky člověk s nejstrašnějším odhadem, člověk kdož má takový ten nejsilnější pocit, že by se něco mělo udělat bude ten, jenž bude na tom setkání vůdčí osobností. Takže věříme těm nejkrajnějším odhadům co se zde může stát. Smysl pro nedůvěru se vypařil. Takže člověk s nejbujnější fantazií se stává nejmocnějším? V jistém smyslu je to pravda.

Ale teď se zvyšuje otázka preventivních opatření britské vlády a jestli je hrozba opravdu taková, jak tvrdí V prosinci minulého roku nejvyšší soud rozhodl většinou 8:1 že vládní zatýkání bez soudu je nezákonné podle evropské konvence o lidských právech Nejvyšší soudci rozhodli, že podezřelí z terorismu nemohou být zavíráni bez soudu A jeden ze soudců, Lord Hofman, šel ještě dále a veřejně prohlásil o samotných základech vládní války proti teroru, že je to radikální islamismus bez hrozby národu Já nepodceňuji schopnost fanatických teroristů zabíjet a ničit ale oni neohrožují život národa.

Jestli bysme přežili Hitlera, to nevím, ale není pochyb, že bychom měli přežít al-Kajdu. Španělé říkali, že ať už to bylo hrozné co se stalo v Madridu, neohrožuje to jejich národní bezpečnost Teroristická hrozba, ať už je jakkoli vážná, neohrožuje naší existenci jako občanské komunity Vždyť víte, no, je to tak... tak prostě dneska žijeme. Žijeme na hraně. Tento příběh začal před 30 lety když sen, že politici mohou vytvořit lepší svět, se začal rozpadat. Z toho zorpadu vzešly dvě skupiny: Islámisté a neokonzervatisté.

Při pohledu zpět vidíme, že tyto dvě skupiny byly posledními politickými idealisty kteří ve věku rostoucí deziluze zkusili vzkřísit inspirující sílu politických vizí jenž dají smysl životům lidí. Ale obě selhaly ve svých pokusech změnit svět a... Ale obě selhaly ve svých pokusech změnit svět a naopak spolu vytvořili dnešní zvláštní mýtus strachu kterého se uchopili politici. Protože v době kdy všechny hlavní ideje ztratily svou důvěryhodnost strach z mýtického nepřítele je vše co politikům zbývá aby si uchovali svoji moc.

A viděli jsme Američany v uniformách dobývající horské pevnosti a prorážející písečnými bouřemi. Bojovali jsme s teroristy po celé zemi protože životy naších občanů jsou v sázce. A Amerika a svět jsou bezpečnější. Když společnost nevěří ničemu stává se strach jedinou agendou. Jestliže většině 20. století dominoval konflikt mezi právem na svobodný trh a socialistickou levicí ...i když oba tyto názory mají své omezení a své problémy alespoň v něco věřili, zatímco to co dnes vidíme je společnost jenž nevěří v nic.

Společnost jenž nevěří v nic je obzvláště vystrašená z lidí, jenž v něco věří. A tak značkujeme tyto lidi jako fundamentalisty či fanatiky a je jim přiřčeno mnohem více strachu který tito vnáší do společnosti než kolik si doopravdy zaslouží. Ale to je jen měřítkem toho jak moc jsme se my stali izolovaní a osamocení, než znakem jejich síly.

Ale tento strach nepřetrvá navěky a stejně jako sny jenž nám politici slibovali se ukázaly být iluzemi, tak se jimi stanou i tyto noční můry a pak naši politici budou muset čelit faktu že už nemají žádné vize, ať dobré či zlé, které nám mohou nabídnout.