Plitvická jezera
Chorvatský národní park "Plitvická jezera" patří k nejúchvatnějším přírodním scenériím v Evropě. Než se vody Proščanského jezera změní v řeku Koranu a vydají se na svou pouť k moři, překonají výškový rozdíl 156 metrů, protečou dalšími 15 jezery a vytvoří bezmála stovku vodopádů - to vše na pouhých sedmi kilometrech! Tato oblast byla v roce 1947 prohlášena národním parkem, vůbec prvním v Chorvatsku.

Paklenica
Nedaleko od města Stari Grad přerušují 145 kilometrů dlouhý masiv pohoří Velebit výrazné strže. Tady se k moři přibližují kaňony Velké a Malé Paklenice. Je to určitě nejznámější část celého pohoří. Už proto, že zdejší národní park je po Plitvických jezerech druhým nejstarším v Chorvatsku. Úřady ho vyhlásily v roce 1949 a do jeho hranic zahrnuly území o rozloze kolem stovky čtverečních kilometrů. Oblast Paklenice navštíví ročně přes 350 tisíc lidí.

Brijuni
Ačkoliv mají za sebou Brijunské ostrovy tisíciletou historii, většina příchozích je spojuje se jménem prezidenta Tita. Jeho zdejší vilu si ale mohou zvědaví turisté prohlédnout jenom na fotografii. K občasným pobytům ji totiž stále využívají chorvatští prezidenti. Část ostrovů také zůstává uzavřená. Ostrov Veliki Brijun je ale přístupný prakticky bez omezení a nabízí většinu hlavních zajímavostí brijunského národního parku - od pozůstatků starořímských vil, přes byzantské a raně křesťanské památky až po safari park a Titovo muzeum. V přítmí bujné středomořské vegetace není těžké pochopit, proč byly Brijunské ostrovy už od starověku vyhledávaným místem odpočinku.

Risnjak (Gorski kotar)
Oblast Gorski kotar je bohatá na přírodní krásy, řeky, jezera, krasové jeskyně, zajímavou flóru i faunu. Její nejkrásnější částí je národní park Risnjak. Cestou pa naučné stezce Leska se návštěvník přesvědčí, že život v parku je ponechán zcela na přírodě. Nedochází zde k žádné těžbě dřeva, zásahy člověka jsou zcela minimální. K nezapomenutelným dojmům patří i pohled na 300 let staré buky a jedle...

Krka
Na své 73 km dlouhé pouti krasovou krajinou k jadranskému pobřeží přibere řeka Krka množství přítoků a podstatně zmohutní. Překonává bezpočet vodopádů, za úzkými kaňony se rozlévá do širokých jezer, aby se vzápětí znovu vtěsnala do skalnatých soutěsek. V roce 1985 úřady vyhlásily její dolní tok Národním parkem. Díky své kráse i půvabu okolní krajiny si vysloužila označení "Perla severní Dalmácie".

Kornati
Členitá mozaika skalnatých ostrovů zasazená do temně modré mořské hladiny nebývala místem, které by zvlášť přitahovalo pozornost lidí. Řada středověkých zeměpisců je ve svých dílech úplně pominula, ani jejich pojmenování nebylo jednotné a ustálilo se až ve 14. století. Teprve nedávná historie začala ostrovům splácet dluh. Chorvatské úřady tady v roce 1980 vyhlásily národní park. Byl to impuls, který sem začal lákat návštěvníky a zvýšil zájem o toto kdysi zapomenuté souostroví.

Mljet
Toto území má rozlohu 106 km2 a 72 procent jeho plochy pokrývají lesy, převážně borovice a duby. Pro své geologické zvláštnosti, bohaté rostlinstvo a neporušený ráz krajiny byla západní část ostrova o rozloze 30 km2 prohlášena v roce 1960 Národním parkem, jehož největší hodnotou je, že má téměř vše, co nacházíme jednotlivě na zbývajících sedmi národních parcích.

Severní Velebit
Velebit se zvedá od chorvatského pobřeží Jadranu až do výšek kolem 1600 metrů. Právě svahy obrácené k moři byly první, které přitáhly pozornost lidí. Teprve později začali osadníci pronikat i do údolí sevřených mezi horskými hřebeny. Výš do hor, na území dnešního národního parku, už trvalé osídlení prakticky vůbec nezasáhlo.