Portrét levicového intelektuála, který na Slovensku silou prosazoval politiku komunistické strany, které se obratem stal obětí. Portrét politika, který se po propuštění stal představitelem Pražského jara, aby se následně stal šedou ikonou normalizace. (Academia Film Olomouc 2009)

Tak či onak ovlivnil životy dvou třetin českého národa - jedni přišli pod jeho taktovkou o naděje, jiní ve stínu jeho normalizace vyrůstali. Prezident republiky a první tajemník Komunistické strany Československa Gustáv Husák (1913-1991). Neproniknutelná maska bez viditelných emocí se stala součástí každodenní československé reality na celých dvacet let.

Kým tento muž ve skutečnosti byl a jak pohnuté události jeho života formovaly jeho světonázor a určovaly jeho postoje, na to se v roce 2008 pokusili odpovědět Michal Kubal s Robertem Sedláčkem.

Tradiční formu životopisného dokumentu (kombinace výpovědí pamětníků, dobových fotografií a zpravodajských záběrů) se rozhodli proplést s přípravami inscenace Dr. Gustáv Husák Viliama Klimáčka, kterou v bratislavském Divadle Aréna inscenoval Martin Čičvák. Husáka hrají tři různí herci (podle jednotlivých etap jeho života - fascinující je zejména Emil Horváth v roli stárnoucího státníka), a přestože jde o fikci, Husákovy "vnitřní monology" představují další rozměr sdělení.

Obraz, který se před námi skládá, však zůstává stále neostrý: fanatický komunista, pocházející z chudých poměrů, zůstal věrný svému přesvědčení i poté, co prošel kriminály za Tisa, Gottwalda, Zápotockého i Novotného. Rehabilitace v 60. letech mu umožnila stát se jednou z osobností pražského jara a po okupaci ovšem také tváří normalizace.

Husákovo kontroverzní působení (jedni svědkové hovoří o jeho odporu k okupaci, další o "nadpráci", kterou Husák pro Leonida Brežněva udělal) nám klade stejné množství otázek jako portét jeho lidské osobnosti.

Je zřejmé, že šlo o člověka vysoce inteligentního, vzdělaného a ambiciózního. O muže, který byl v podstatě bez přátel a i lidí blízkých se dokázal bez váhání zbavit, přitom ale plakal pro své manželky. Film přináší řadu informací, ale ještě více otázek - odpovědi na ně pravděpodobně neexistují, ale nelze je přestat hledat. - Iva Hejlíčková