Neznámý muž s igelitovou taškou na náměstí Nebeského klidu v Pekingu symbolizoval odhodlanou lidovou nespokojenost a přivedl čínské šéfy strany a státu k přemýšlení. Komunistická země změnila hospodářskou politiku a vydala se svéráznou kapitalistickou cestou. Americký dokument Dokumentární pořad americké společnosti WGBH zachycuje obrovské změny, ke kterým došlo v Číně od osudového června 1989, kdy na náměstí Tchien-an-men zasáhla armáda proti demonstrujícím občanům.

Bezprostředně po krvavém zákroku proti demonstrantům za demokracii se strašlivé síle čínského státu postavil jediný člověk. Šel vstříc tanku a řekl: „Stát.“ A ten tank se zastavil. Tyto záběry obletěly svět. Muž s igelitovou taškou – jako by šel kolem z nákupu či z práce, vešel na náměstí plné přesouvajících se tankových kolon a stoupl si proti jednomu valícímu se monstru. Tento filmový dokument se pokouší odhalit pozadí jednoho z nejvýznamnějších symbolických gest naší doby.

To, co ten mladý muž udělal, vlastně změnilo svět. Náměstí Tchien-an-men v Pekingu, největší veřejné prostranství světa bylo zbudované v ohromujícím měřítku. Monumentální veřejné budovy, které lemují obrovský prostor beze stromů, symbolizují nicotnost jednotlivce a moc státu. Dodnes zde vládne nervózní atmosféra. I když měl štáb povolení a dokonce vládní ochranku, neustále mu někdo bránil filmovat. Vojáci, policisté, muži v civilních šatech.

Všichni chtěli vidět papíry. Úřady mají z kamer strach. Znají už jejich moc. Cizí kamery pokládají za nebezpečné, a mají pro to dobrý důvod. Té červnové noci roku 1989 bylo náměstí Tchien-an-men válečnou zónou. Čínská lidová armáda vtrhla do Pekingu ze čtyř světových stran, jednotky měly rozkaz spojit se na náměstí. Neozbrojení občané a studenti se ocitli tváří v tvář obrněným transportérům, tankům a vojákům se samopaly. 4. června 1989 v půl šesté ráno armáda svůj úkol splnila.

Pomalu se začalo rozednívat, mlha a smog se rozjasňují. Tou šedí začalo pomalu prosvítat jakési světlo. Tam, kde byl předtím život, stála hradba tanků. Na balkonech se krčili pod palbou západní reportéři a fotografové, aby události zaznamenali. Pak, v poledne pátého června, když už se zdálo, že armáda má vše pod kontrolou, došlo na třídě Čhang-an, k něčemu podivnému. Tanky tančily! Bylo to velmi zvláštní. Ty stroje nezatáčely, točily se kolem své osy.

Bůhví, proč to dělaly. A pak přišel ten okamžik, který fascinoval celý svět. Novinář Antony Tohomas stál na jednom z balkonů: „Díval jsem se dolů. Blížil se tank s namířenou hlavní. A ten muž mu prostě vstoupil do cesty a řekl: „Stát!“ Bylo to něco naprosto nepochopitelného. Zdálo se, že byl neobvykle statečný, ale nejspíš ani nebyl. Asi to byl obyčejný člověk, který už měl dost toho, co za poslední dny viděl.“ Tank se ho nepokusil přejet.

Uhnul, aby ho objel. A pak ten mladý muž zase skočil před tank. A tank zase uhnul, a pak na druhou stranu, a mladý muž taky skočil na druhou stranu. Udělali to několikrát, a pak tank zastavil a vypnul motor. Zdálo se, že motory vypnuly všechny tanky, protože bylo úplné ticho. Stál před kolonou tanků, nikde nikdo. Byl tam sám a v ruce měl igelitovou nákupní tašku. Novinář Charles Cole vzpomíná: „Všiml jsem si, že nás tajná policie sleduje z protější střechy dalekohledy.

Tak jsem vyndal film z fotoaparátu a strčil jsem ho do plastového obalu. Šel jsem na toaletu, zvednul víko nádržky a ukryl to dovnitř. Krátce poté vyrazila policie dveře. Sebrali mi jiný film se snímky, které jsem vyfotografoval předešlou noc, a byli sami se sebou velmi spokojení. Takže jedna z nejslavnějších fotografií 20. století plavala v záchodové nádržce. Snímky, které zachytily tuto neobvyklou konfrontaci, se staly symbolem svobody.

Dodnes se tisknou na trička a na plakáty. Ten mladý muž chtěl změnit Čínu a pomohl změnit Sovětský svaz a pomohl i pádu berlínské zdi. Čínští představitelé se nad povstáním vážně zamysleli a rozhodli se, že bude lepší pro zachování vlády komunistické strany, když lid dostane chléb a hry… To byl začátek čínských ekonomických reforem, budování volných obchodních zón a postupného prudkého růstu čínské ekonomiky. Čína se za uplynulých šestnáct let výrazně změnila a především o tom je tento film…