Úryvek z reportáže: spojili se s námi United nations UN, jelikož se o nás dozvěděli z místních novin z 12 ledna, že pomáháme zneužívaným, hladovým a jinak strádajícím dětem a požádali nás o společnou výpravu na sever Keni k hranicím Somalie. Důvod mise Đ tuto oblast sužuje obrovské sucho, umírají tam... zvířata žízní, lidé nemají vodu ani co jíst, školy, pokud nějaké jsou, jsou poloprázdné. Děti chodí někdy i přes 200km k nejbližší vodě s Osly a Velbloudy.

Malé dívky jsou prodávány do manželství za domácí zvířata a jsou jim dělány obřízky bez lékařské asistence… V neděli vyrážíme z Nanyuki obklikou přes Nairobi se zajížďkou přes 600km. Důvod? Spojovací silnici přes Isiolo obývají Bandits Đ Somalia bandits a cesta není bezpečná. Před měsícem touto cestou projíždělo auto a všech 5 lidí bylo zastřeleno. V Nairobi nabíráme 2 somálské pracovníky UN a brzo ráno vyrážíme do města Wajir 800km daleko.

Celkem nás jede v autě Đ Já, Hellen, Honza, Cyrus, Boniface TV Kenya a Joab News paper STANDARD plus zavazadla. V polovině cesty za městem Garrisa končí vše Đ asfalt, policejní kontroly, vojenské hlídky, možnost natankování, koupě vody, prostě vše. Cesta dál je prý ve dne bezpečná, říkají vojáci, ale je lepší se za světla ubytovat. Nemůžou nám zaručit, že se něco nepřihodí v podobě přepadení. Nyní už jen pouští, buší a cestami plné prachu.

Teploty zde dosahují 45 stupňů ve stínu a jediné co zde potkáváme, jsou zaprášené děti a ženy stojící u cesty. V ruce drží plastové nádoby a prosí o vodu, pak velbloudí karavany, nějaké pastevce směřující k nejbližší vodě, což může být výprava i na 5 dní a občas nějaké žirafy. Pak ale také spousta mrtvých zvířat, které zemřeli žízní, děsivé pohledy. Pozdě večer za doprovodu hlasitých muslimských amplionů, které stále hlásají Alah Akhbar dorážíme do místního hotelu.