x Není tajemstvím, že miliony lidí, kteří žili na celém světě, byly donuceny opustit svou vlast, aby jiní získali ropu, nerosty, dřevo, a zemědělsku půdu. Ale jen málo lidí si uvědomuje, že to samé se stalo z důvodu, který je považován mnohými o mnoho ušlechtilejší: ochrana půdy a zachování divočiny. Domorodé národy vystěhované z jejich původní vlasti, pro zachování iniciativy, které nikdy nebyly registrovány, nejsou ani oficiálně uznáni za uprchlíky. Počet lidí vyhnaných ze svých tradičních domovů se odhaduje na téměř 20 milionů. Tyto vyhnané původní národy přitom žijí už po generace udržitelný život tam, kde to lze rozumně považovat za jejich zemi předků.

Dokumentární film natočený v průběhu eskalace bojů v Demokratické republice Kongo v listopadu 2008 ukazuje dramatické příběhy tamních žen a dětí. Přes deset let se východní Kongo ocitá uprostřed válečného běsnění. Několik generací nezná nic než válku a násilí. Příčinou neštěstí země je paradoxně její bohatství Đ zejména zásoby coltanu, nerostů, bez něhož se dnes neobejde žádný mobilní telefon ani notebook. Jde o obrovský byznys, do něhož je zapojena i řada mezinárodních společností. Coltanový byznys roztáčí v Kongu spirálu smrti, z níž není úniku. Výsledkem jsou statisíce znásilněných žen a dětí, znásilnění se v pralesích východního Konga stalo masovou zbraní. Snímek popisuje cestu dvou českých novinářek - Lenky Klicperové a Olgy Šilhové, které se vydaly do zapadlých vesnic oblasti Bunyakiri, kterou ovládají Hutuové. Ti, kteří před 15 lety utopili v krvi sousední Rwandu… Credits: Petr Kašpar.