10. března 1948 došlo k tragické smrti československého ministra zahraničních věci Jana Masaryka.

Otázka smrti Jana Masaryka budila a stále budí pozornost veřejnosti. Byl zavražděn, či spáchal sebevraždu? Nebo šlo o nešťastnou náhodu? Nebo o jeden z prvních dokonalých zločinů komunistů, kteří se právě před dvěma týdny chopili moci ve státě?

Tvůrčí tým ostravských dokumentaristů oslovil na základě těchto podnětů nejen některé z pamětníků a příbuzných Jana Masaryka, ale i špičkového forenzního biomechanika Jiřího Strause, psychiatra Cyrila Höschla, historiky, badatele a řadu další autorit. Případ byl šetřen bezprostředně po události, následně pak v letech 1968, 1969, 1993 -1996. Pokaždé přicházely v úvahu tři možné verze: nešťastná náhoda, sebevražda nebo úmyslné zabití. Vždy znovu se ozývaly pochybnosti. Naposledy se jím zabýval Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu v letech 2001--2003. Oficiální závěr, který byl tehdy přijat, je: vražda, pachatel neznámý.

Málokterý český osud je tak svázán s osudem vlasti, jako osud Jana Masaryka. Pro mnohé to nebyl únorový převrat, ale až jeho tragická smrt, co znamenalo definitivní konec demokracie v Československu.

Hodinový dokument přibližuje nejen poslední okamžiky Masarykova života, usiluje zároveň o současný pohled na jeho působení ve službách československé diplomacie, na jeho rodinné vazby, jeho povahu a jeho podíl na dramatických historických událostech spojených s moderní historií země.

Využívá také vzpomínek dosud žijících příslušníků rodiny a dalších lidí, kteří byli Janu Masarykovi v době popisovaných událostí nablízku. Tak to například vnímala Milada Horáková, která po Masarykově smrti složila svůj poslanecký mandát...