text k videu
Naposled slyĹĄeli kĹiky z vrtu v r.1994. Pak byl r.1995 projekt zakonzervovĂĄn. Na podzim 2008 zlikvidovali dĹŻkaz o pekle definitivnÄ, tak pokrytecky! Tvrdili, Ĺže nemajĂ penĂze, aÄ jim je mezinĂĄrodnĂ spoleÄnosti nabĂzeli! Rusko, Murmansk. KolskĂ˝ nejhlubĹĄĂ vrt do zemskĂŠ kĹŻry na svÄtÄ zanesenĂ˝ v GuinesovÄ knize rekordĹŻ. HlubĹĄĂ neĹž 12 000 metrĹŻ s 12 tisĂci vÄdeckĂ˝mi objevy. NamÄĹili teplotu 200 stupĹĹŻ a zaznamenali stĂŠnĂĄnĂ a kĹik. VÄdci se zdÄsili - tak je pĹece popisovĂĄno peklo v starĂ˝ch cĂrkevnĂch knihĂĄch!
Mikrofony v ĹĄachtÄ zvuk nahrĂĄly (uvnitĹ filmu je zĂĄznam). ZĹetelnĂŠ lidskĂŠ hlasy. Akademika Davida Gubermana, ĹĄĂŠfa projektu, na vÄdeckĂ˝ch kongresech pronĂĄsledujĂ otĂĄzkami o nadpĹirozenĂ˝ch zvucĂch z nitra ZemÄ. OdpovĂdĂĄ: Jejich pĹŻvod je zatĂm neznĂĄmĂ˝. V sovÄtskĂ˝ch dobĂĄch na vrtu pracovalo 16 laboratornĂch tĂ˝mĹŻ, ĹĂzenĂ˝ch pĹĂmo ministrem pro geologii SSSR. KdyĹž vrtaÄi vrtali smÄrem k 13 000 metrĹŻm, rozpadl se SSSR. ChvĂli pĹedtĂm se z hloubky ozvaly zvuky podobnĂŠ stĂŠnĂĄnĂ a kĹiku stovek muÄenĂ˝ch lidĂ. VedoucĂ Azzakov Ĺekl: Jako komunista nevÄĹĂm v nebe Äi Bibli, jako vÄdec teÄ vÄĹĂm v peklo.
Tento film nenĂ o vesmĂru, ani o zdolĂĄvĂĄnĂ výťek, ale naopak o tom, jak se ÄlovÄk pokouĹĄel poznat tajemstvĂ zemskĂŠho nitra. Stalo se, Ĺže k jejich poznĂĄvĂĄnĂ doĹĄlo zhruba ve stejnĂŠ dobÄ. V r. 1961 Jurij Gagarin Ĺekl svĂŠ slavnĂŠ âjedemâ a zaÄaly svÄtovĂŠ kosmickĂŠ zĂĄvody. Po roce jiĹž ÄlovÄk vystoupil do otevĹenĂŠho prostoru a udÄlal prvnĂ kroky na MÄsĂci. VrĂĄtivĹĄĂ se kosmonauti vyprĂĄvÄli, jak krĂĄsnÄ vypadĂĄ naĹĄe planeta z výťky stovek kilometrĹŻ. NicmĂŠnÄ pĹes dosaĹženĂ dĹĂve nedosaĹžitelnĂ˝ch výťek, se lidstvu nedaĹilo proniknout do zemskĂŠ kĹŻry. Ani do nÄkolika set metrĹŻ.
AvĹĄak v r. 1961 se AmeriÄanĂŠ, prozatĂm zaostĂĄvajĂcĂ za SovÄtskĂ˝m svazem v zĂĄvodu o vesmĂr, rozhodli vydat do nitra ZemÄ. Rozhodli se provĂŠst vrt v TichĂŠm OceĂĄnu. Ale RusovĂŠ na sebe nenechali dlouho Äekat. Ve stejnĂŠm roce sovÄtskĂ˝ vĹŻdce Nikita ChruĹĄÄov dĂĄvĂĄ pĹĂkaz Ameriku v prĹŻzkumu hlubin pĹedehnat. Jako prvnĂ poznat, jakĂĄ tajemstvĂ pod nĂĄmi ZemÄ skrĂ˝vĂĄ. KolskĂ˝ super vrt NĂĄzev tohoto jezera tvoĹĂ 24 ruskĂ˝ch znakĹŻ. V pĹekladu z domorodĂŠho jazyka to znamenĂĄ Jezero pod horou hlavy bĂlĂŠho jelena. Stovky let zde mĂstnĂ pĂĄsli svĂĄ stĂĄda.
Ale ve 20. stoletĂ se vĹĄe zmÄnilo. V okolĂ byl postaven metalurgickĂ˝ zĂĄvod. ZaÄali zde tÄĹžit rudu. Hory se zmÄnily v jĂĄmy, obrovskĂŠ sklĂĄdky zaujĂmaly stovky km ÄtvereÄnĂch. V 60. letech sem pĹiĹĄli vrtaĹi. Oblast PeÄengy byla vybrĂĄna jako jedno ze 4 mĂst v SovÄtskĂŠm svazu, kde se bylo rozhodnuto provĂĄdÄt vrt. PĹiÄemĹž nikoliv obyÄejnĂ˝, ale mimoĹĂĄdnÄ hlubokĂ˝. GeofyzikĂĄlnĂ prĹŻzkum zjistil, Ĺže prĂĄvÄ zde jsou nejstarĹĄĂ horniny, jejichĹž stĂĄĹĂ je 3 miliardy let. Ăkol byl fantastickĂ˝ â proniknout do hloubky 15 km. A brzy byly prĂĄce v plnĂŠm proudu.
V r. 1970 se vrtĂĄk zaboĹil do zemÄ a nikdo jeĹĄtÄ nevÄdÄl, jak bude ĂşspÄch velkĂ˝. PrĂĄce probĂhaly tĂŠmÄĹ bez pĹestĂĄvky. ÄĂm hloubÄji, tĂm obtĂĹžnÄjĹĄĂ to bylo. Ale jeden rekord stĂhal druhĂ˝. 9 kilometrĹŻ. 10, 11. V r. 1989 byl KolskĂ˝ vrt zapsĂĄn do Guinessovy knihy rekordĹŻ jako nejhlubĹĄĂ dĂra v zemskĂŠ kĹŻĹe. A ÄĂm hloubÄji se noĹil vrtĂĄk, tĂm vĂce tajemstvĂ bylo odhalovĂĄno. VÄdeckĂ˝ svÄt byl ohromen a sjĂĹždÄli se sem geologovĂŠ ze vĹĄech kontinentĹŻ. V r. 1984, na vrcholu studenĂŠ vĂĄlky, se ve vojenskĂŠ zĂłnÄ shromĂĄĹždil celĂ˝ vĂ˝kvÄt svÄtovĂŠ vÄdy, aby se podĂval, co je KolskĂ˝ super vrt.
A my jim ukazujeme âPodĂvejte, vrstva horniny odebranĂĄ v hloubce 12 km, je identickĂĄ s mÄsĂÄnĂâ. NaĹĄi vÄdci ĹžertujĂ a ĹĂkajĂ, Ĺže MÄsĂc se odĹĄtĂpl od KolskĂŠho poloostrova. A dalĹĄĂ objev â nitro planety se ukazuje bĂ˝t mnohem teplejĹĄĂm, neĹž pĹedpoklĂĄdali teoretici. ° C. StaÄĂ spustit potrubĂ a Äerpat odtud teplo. A v hloubce 9,000 metrĹŻ se vrtĂĄk dostal do kamfotu, jak geologovĂŠ ĹĂkajĂ sloji horniny bohatĂŠ na vzĂĄcnĂŠ kovy. CelĂ˝ vlak o dĂŠlce 100 metrĹŻ plnĂ˝ hrud zlata, platiny a stĹĂbra. NĂĄsleduje jedna senzace za druhou.
VÄdci tehdy ĹĂkali, Ĺže zde na kaĹždĂ˝ metr pĹipadĂĄ jeden vÄdeckĂ˝ objev. VÄhlas polĂĄrnĂch geologĹŻ se rozĹĄĂĹil do celĂŠho svÄta. ZaÄĂĄtek konce byl mystickĂ˝. VyvrtĂĄno bylo 12 km. VrtĂĄnĂ je stĂĄle obtĂĹžnÄjĹĄĂ. Na 13. km nĂĄsleduje jedna havĂĄrie za druhou. Mezi zahraniÄnĂmi vÄdci zaÄaly kolovat zvÄsti, Ĺže RusovĂŠ v 13. kilometru vykopali nÄco nadpĹirozenĂŠho. MoĹžnĂĄ se dostali do pekla a nahoru vylezli Äerti. KdyĹž vrtaĹi prorĂĄĹželi 13. kilometr, SSSR se rozpadl. Nedlouho pĹedtĂm se v ohromnĂŠ hloubce ozvaly zvuky, podobnĂŠ stĂŠnĂĄnĂ a vĹĂskotu stovek muÄenĂ˝ch.
A pak se v hloubi ozval obrovskĂ˝ Ĺev a vĂ˝buch. Ze ĹĄachty vyskoÄilo nÄco straĹĄnĂŠho, okem neviditelnĂŠho, ale o to vĂce straĹĄidelnĂŠho. Tuto zprĂĄvu pĹinesly vĹĄechny noviny v SSSR na poÄĂĄtku 90. let. VrtnĂŠ prĂĄce byly zastaveny, vysvÄtleno to bylo nedostatkem financĂ. Ty byly zastaveny, bez ohledu na to, Ĺže mnohĂŠ mezinĂĄrodnĂ fondy byly ochotny do tohoto unikĂĄtnĂho projektu investovat. Jednou z hlavnĂch pĹĂÄin konzervace super vrtu v r. 1995 byl strach, Ĺže dole se nachĂĄzĂ â peklo. S rozpadem SovÄtskĂŠho svazu bylo vĹĄe pozastaveno.
StĂĄtu doĹĄly penĂze, vÄdeckĂŠ projekty se staly nepotĹebnĂ˝mi. PĹed 10 lety sem, jiĹž na zakonzervovanĂ˝ vrt, opÄt jeĹĄtÄ jednou, naposledy, pĹijel celĂ˝ geologickĂ˝ svÄt. AĹž vĹĄichni pochopĂ, Ĺže nejvÄtĹĄĂm vÄdcem je majzlĂk, pak zaÄnou vrtat do vÄtĹĄĂ hloubky. Tehdy pĹed kamerami vĹĄech federĂĄlnĂch kanĂĄlĹŻ Ĺeditel vrtu David Guberman jeĹĄtÄ zaĹžertoval NejvÄtĹĄĂ dĂra v zemi a s nĂ rekordy v GuinessovÄ knize. V tĂŠ knize budete jeĹĄtÄ dlouho, vĂĄĹĄ rekord hned tak neporazĂ. MyslĂm, Ĺže za mĂŠho Ĺživota neporazĂ.
Brzy potĂŠ akademik Guberman zpoza polĂĄrnĂho kruhu odjel. Jel do Moskvy, aby tam v mocenskĂ˝ch kuloĂĄrech pĹesvÄdÄoval pĹedstavitele o nezbytnost unikĂĄtnĂ objekt zachovat. Ale vĹĄe marnÄ. OdpovÄÄ vĹždy stejnĂĄ â nejsou penĂze, v zemi je krize, ne na vÄdu. Dnes sem Guberman jiĹž nejezdĂ, protoĹže se bojĂ, Ĺže nevydrŞà pohled na to, v co se zmÄnilo jeho dĂtko, kterĂŠmu vÄnoval 40 let svĂŠho Ĺživota. Tady se sehnÄte, protoĹže ⌠Dnes je v prostorĂĄch kdysi celosovÄtskĂŠho vÄdecko-vĂ˝robnĂho stĹediska ticho. HluÄĂ tu jen vĂtr.
MohutnĂ˝ vrtnĂ˝ mechanismus umĂral pomalu, jeĹĄtÄ pĹed rokem fungovala energetickĂĄ podsekce. Technik Sergej DomĹžov se vĹždy pyĹĄnil, Ĺže na super vrtu pracuje. Dnes jen vzdychĂĄ. Je to ĹĄkoda. Natolik smutnĂŠ, Ĺže ⌠no na hornĂ patro chodili dva lidĂŠ a nemohli mluvit, protoĹže se vĹĄe toÄilo a bÄĹželo. A teÄ â ticho. JeĹĄtÄ pĹed rokem na super vrtu vÄĹili, Ĺže likvidaci je jeĹĄtÄ moĹžnĂŠ zabrĂĄnit. ProtoĹže na ĂşdrĹžbu vrtnĂŠ soupravy a provĂĄdÄnĂ vĂ˝zkumu je tĹeba pouze 3 milionĹŻ rublĹŻ roÄnÄ. V celostĂĄtnĂm mÄĹĂtku drobnĂŠ.
PĹipravujĂ nĂĄs na Ăşplnou demontĂĄĹž a likvidaci objektu. Dnes to vypadĂĄ prĂĄvÄ takto. V r. 1989, kdyĹž byl super vrt zapsĂĄn do Guinessovy knihy rekordĹŻ, zde pracovalo 800 lidĂ. Vloni pouze 20. Spolu s vrtem konÄĂ i moje zamÄstnanost. Populace klesĂĄ. LidĂŠ, se kterĂ˝mi jsme se setkali letos na jaĹe pĹi naĹĄĂ pĹedposlednĂ nĂĄvĹĄtÄvÄ vrtu, jsou dnes jiĹž propuĹĄtÄni. VĹĄichni, bez ohledu na pĹedchozĂ zĂĄsluhy. A na podzim byl jiĹž vrt k nepoznĂĄnĂ. BourĂĄnĂ a demontĂĄĹž jdou oproti stavÄnĂ rychle. A pak poslednĂ pozdrav kdysi slavnĂŠmu vrtu.
VysokĂĄ vÄĹž nad vrtem je jiĹž z poloviny rozebrĂĄna. Ĺ˝eleznĂŠ kusy lomozĂ ve vÄtru. Pohyb ve vnitĹ je jiĹž nebezpeÄnĂ˝, protoĹže vĂĄm kaĹždou chvĂli mĹŻĹže nÄco spadnout na hlavu. Je to nebezpeÄnĂŠ. No tady to jeĹĄtÄ nebezpeÄnĂŠ nenĂ, ale kdybychom ĹĄli tamhle, tam ano. Na poslednĂ exkurzi na super vrtu nĂĄs provĂĄzĂ Jevgenij Klimov, likvidĂĄtor, provĂĄdÄjĂcĂ smutnĂ˝ Ăşkol. Je to hrobaĹ, kterĂ˝ dohlĂŞà na to, jak vrt rozĹezĂĄvajĂ na kousky. ZaÄneĹĄ klĂt, kdyĹž toto vĹĄe vidĂĹĄ. A pĹedstavujeĹĄ si, jak vrtĂĄk zajĂĹždĂ do 12 km.
Toto je ĹĂdĂcĂ pult. Zde kdysi pracovali mistĹi. Co tam bude za rok? VĹĄe mĂĄ bĂ˝t strhnuto? Ano, mĂĄ to bĂ˝t rovnĂŠ, vĹĄe o odvezenĂŠ, vyÄiĹĄtÄnĂŠ, aby tam byla ÄistĂĄ plocha. Tyhle krĂĄmy se majĂ odvĂŠzt. O tom, Ĺže tyto krĂĄmy, tak nynĂ ĹĂkajĂ objektu svÄtovĂŠ vÄdy, budou odvezeny, jiĹž nikdo nepochybuje. Co zĹŻstane? ÄistĂŠ pole a pouze dĂra v zemi. Tu zalijĂ betonem, postavĂ tam pyramidku s hvÄzdiÄkou, jako nĂĄhrobek, a povÄsĂ tam tabulku â 12,262 metrĹŻ, nejhlubĹĄĂ vrt na svÄtÄ. ZniÄili dĹŻkaz o pekle. Jako farizejovĂŠ.
|
x
KolskĂ˝ superhlubokĂ˝ vrt (rusky KoÄžskaja sverchhlubokaja skvaĹžina (SH-3)) je nejhlubĹĄĂ vrt na svÄtÄ. NachĂĄzĂ se v MurmanskĂŠ oblasti ve vzdĂĄlenosti 10 km od mÄsta Zapoljarnyj na ĂşzemĂ geologickĂŠho BaltskĂŠho ĹĄtĂtu. Dosahuje hloubky 12 261 m. Na rozdĂl od jinĂ˝ch vrtĹŻ, kterĂŠ byly provĂĄdÄny za ĂşÄelem hledĂĄnĂ ropy nebo geologickĂŠho prĹŻzkumu, cĂlem tohoto byl pouze vĂ˝zkum litosfĂŠry v mĂstÄ, kde MohoroviÄiÄova diskontinuita prochĂĄzĂ blĂzko zemskĂŠho povrchu.
|