Zrozen k přežití
Existují neviditelné síly, které nám pomáhají okamžitě reagovat v situaci, kdy hrozí bezprostřední nebezpečí. Stojí také za vrozenou schopností dětí odmítnout škodlivou potravu nebo přijmout riskantní rozhodnutí v zoufalé situaci. Tyto síly jsou spojeny se základní podstatou každého člověka. V tomto cyklu budeme hovořit o našich základních instinktech a o tom, proč se chováme tak, jak se chováme.

Naše cesta nezačíná v přelidněném moderním světě, ale na rozlehlých pláních africké savany. Proč? Protože právě v takové krajině začali naši předkové dělat své první kroky, s nimiž jsou tyto instinkty spojené. Dodnes zkoumáme, co je skutečnou podstatou člověka, protože po celoživotním studiu lidského těla známe je část pravdy. Je to objevitelská cesta. Poprvé v historii začínáme rozumět základním kamenům našeho chování.

Nejhlubší touhy
Jedním z nejsilnějších lidských instinktů je reprodukce, touha mít sex a zplodit příští generaci, která bude naším obrazem. Odlišné biologické znaky mužů a žen vedly k vývoji diametrálně odlišných instinktů, které mají reprodukci zajistit. Některé z těchto instinktů nás k tomu vedou způsoby, které velmi dobře známe, jiné naopak řídí naše jednání, aniž bychom si to uvědomovali.

Tajně natočený experiment v kampusu Londýnské univerzity odhalil, jak rozdílně muži a ženy reagují na obyčejné svádění a proč. Robert Winston vysvětluje důvody, proč se ženám líbí muži s úzkým pasem a širokým hrudníkem a proč muže instinktivně přitahují ženy s postavou přesýpacích hodin. Jedná se totiž o známku zdravých genů a plodnosti. Robert se zabývá i otázkou výbušné sexuální žárlivosti, instinktem, který se vyskytuje ve všech kulturách světa.

Touha po vítězství
Každý člověk je vítězem. Všichni jsme potomky stovek tisíc generací prarodičů, kteří bojovali o přežití v náročných podmínkách panujících v hluboké minulosti a tento instinkt se v nás dochoval dodnes. Naše tělo nás nutí bojovat všemi prostředky o nabízenou odměnu. Motivací je nádherný pocit vítězství a nepříjemná chuť prohry. Bojujeme o výživu v lůně svých matek, s vlastními dětmi, o postavení v hierarchiích, a to vše bez toho, abychom si to uvědomovali.

Pořad odhaluje, že tato soutěživost se projevuje dokonce ještě před narozením! Co mají společného Gándhí, Darwin, Thomas Jefferson a Florence Nightingaleová? Kromě toho, že se jedná o významné myslitele, byli všichni mladšími sourozenci. Výzkum Mičigenské univerzity zkoumá, jak starší a mladší sourozenci soupeří o pozornost rodičů a ukazuje, že ti mladší mají už od velmi útlého věku tendenci zpochybňovat pravidla, aby získali, po čem touží.

Dokument mimo jiné prozradí, jak změny naší stravy v průběhu vývoje nejen nastartovaly růst mozku, ale také katapultovaly náš instinkt soutěživosti na zcela novou úroveň, a proč jsme se díky mozkové kapacitě v kombinaci s instinkty stali nejúspěšnějším druhem na Zemi.

Rození hrdinové
Naše instinkty nás chrání a střeží naše zájmy způsoby, o kterých ani netušíme. Co však vysvětluje pozoruhodný lidský instinkt riskovat vlastní život ve prospěch druhých, proč jsme ochotní riskovat život nebo zdraví kvůli vlastnímu dítěti nebo i zcela neznámému člověku? Věda teprve začíná chápat, proč jsou lidé schopni hrdinských činů. Pořad zkoumá, jak jsou lidé naprogramovaní, aby chránili své děti od okamžiku jejich narození a jak miliony let vývoje přispěly k tomu, že jsme velkorysí k naší rodině.

Sleduje, jak lidé dokáží číst myšlenky druhých a jak nám nejunikátnější lidské instinkty pomáhají stát se nejúspěšnějším druhem planety. Dokument také odhaluje, že anatomie lidské tváře je v živočišné říši naprosto jedinečná a dokáže vyjadřovat pozoruhodnou škálu emocí. Robert Winston se zúčastní experimentu, aby dokázal, že lidský mozek dokáže číst myšlenky druhých a vědci odhalí existenci schopnosti vcítit se do cizích lidí, protože náš mozek je uzpůsoben k tomu, aby odrážel emoce.