text k videu
Let’s Make Money sleduje tok našich peněz v celosvětovém finančním systému. A režisér Erwin Wagenhofer tento svůj nepokrytě kritický „adrenalinový esej“ nemohl představit divákům ve vhodnější době, než je nynější globální hospodářská krize. Wagenhofer nahlíží za nablýskané kulisy bank a pojišťovacích společností a předestírá provokativní otázky jako: Co má společného naše penzijní pojištění se splasknutím realitní bubliny ve Španělsku?
A přichází zároveň s odpovědí: Aniž bychom tam vlastnili nějakou nemovitost, může se nás to dotknout. Jakmile si otevřeme konto, staneme se, ať chceme či ne, součástí celosvětového finančního trhu. Banka vtáhne naše konto do globálního koloběhu peněz. Je možné, že banky nebo penzijní fondy půjčují naše peníze dále spekulantům. My, běžní klienti, nemáme ani ponětí, kde žije náš dlužník a co dělá pro to, aby nám mohl splatit úroky.
Většina z nás se o to ani nezajímá a s radostí následujeme výzvu banky: „Nechte své peníze pracovat za sebe. “ To je ale absurdní, dodávají tvůrci Továrny na prachy, peníze nemohou „pracovat“. Pracovat mohou jen lidé, zvířata nebo stroje. Snímek může být vhodným doplňkem pro ty, které oslovil dokument Martina Marečka Hry prachu, zachycující pozadí jednání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze.
Čestmír Lang o filmu říká:
Rakouský dokumentarista Erwin Wagenhofer si získal mezinárodní renomé filmem We Feed the World, v němž s přesností analytika demonstroval sociální a hospodářské následky, které má nesmyslná globalizace zemědělství pro země třetího světa.
Pro svůj nejnovější film Let’s make Money si Wagenhofer - na pozadí probíhající světové finanční krize - nemohl vybrat vhodnější datum premiéry. V řadě rozhovorů s bankéři, podnikateli i dělníky, autor názorně předvádí systém, jimž se v současném světě dělají miliónové zisky. Přesnost, se kterou sleduje cesty práce peněz, působí i na otrhlého diváka jako groteskně absurdní divadlo.
Ukazuje chladný odstup protagonistů kasinového kapitalismu, kteří bez ohledu devastaci životního prostředí a zbídačování milionů lidí považují kapitál za zdroj energie pro velkou hru. V té pro maximalizaci zisku platí jen jediný zákon: ztráty zespolečenšťovat a zisky privatizovat.
|
x
Většina z nás neví, kde jsou jejich peníze. Nicméně, jedna věc je jistá, že to není v bance, na které jsme je uložili. Banky i naše peníze jsou již součástí globálního peněžního trhu.
Továrna na prachy sleduje tok peněz v celosvětovém finančním systému. Jakmile si totiž otevřeme účet, staneme se, ať chceme či ne, součástí celosvětového finančního trhu. Banka vtáhne naše konto do globálního koloběhu peněz. Je dokonce možné, že vložené peníze dále půjčila spekulantům. Jako běžní klienti poté ztrácíme povědomí o tom, kde žije náš dlužník a co dělá pro to, aby nám mohl úroky splatit. Většina z nás navíc takové informace ani nevyhledává a pouze následuje výzvu svého bankovního ústavu: "Nechte své peníze pracovat za sebe." To je ale absurdní, dodávají tvůrci Továrny na prachy, peníze nemohou pracovat. Pracovat mohou jen lidé, zvířata nebo stroje.
Dokument s českými titulky od autorů filmu " Nasytíme celý svět".
|