Spálená země
Měli jsme 1,5 hektaru. A tu půdu jsme obdělávali. Byla to dobrá půda a dávala dobré výnosy. Bohužel, je mi to pořád líto, pálí mne to a bolí.
SPÁLENÁ ZEMĚ
Hlasy z nových front kolonizace V AFRICE BYLO ZABRÁNO VÍCE NEŽ 24 MILIONŮ HEKTARŮ PŮDY DESÍTKY TISÍC FARMÁŘŮ VYHNALA Z JIMI OBDĚLÁVANÉ PŮDY PRODUKCE ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN ČI BIOPALIV POSILOVANÁ ZAHRANIČNÍMI SPEKULANTY JEN V REPUBLICE KONGO ZABRALY KORPORACE VÍCE NEŽ PŮL MILIONU HEKTARŮ PŮDY
Přiváželi je sem a tady je prodávali a nakládali na lodě. Loango – místo, odkud byly v období od 16. do 19. století odvezeny 2 miliony otroků Zábory půdy: popírání práva milionů farmářů na vlastní zemědělskou produkci a přístup k přírodním zdrojům. Nejde pouze o problém týkající se drobných zemědělců, je to otázka spravedlnosti a rovnosti při přístupu k přírodním zdrojům. Často dochází k tomu, že jsou komunity, sídlící na jednom místě po mnoho generací, vyhnány ze své půdy místními či zahraničními investory. V současnosti se dostávají do konfliktu zákony o vlastnictví půdy, které nám vnucují, a naše tradice.
MAMBOU AIMEE GNALI prezidentka domorodé komunity v Kouilou Z našeho tradičního pohledu patří půda klanu a využívá se společně s ostatními. My půdu nikdy neprodáváme. Rodinné zemědělství a přístup k půdě: odpověď na problém hladu Zabírání půdy je v současnosti velmi vážná věc.
IBRAHIM COULIBALY prezident CNOP-Mali Vede k naprosté marginalizaci venkovských komunit, představuje naprosté popření jejich historických práv k půdě. Tento problém nabyl na významu po vypuknutí potravinové krize, a bohužel bude mít za následek další potíže, jelikož farmáři, kteří nemohou pěstovat potraviny, nebudou mítg co jíst. Místní i zahraniční investoři, kteří zabírají naši půdu, lidi nenasytí. Máme mnoho důkazů, případové studie od FAO a OSN, které dokazují, že rodinné zemědělství živí svět.
MAMADOU CISSOKHO čestný prezident sdružení ROPPA 85 % celosvětové produkce potravin, v Africe, Asii, Latinské Americe či Evropě, pochází z rodinných farem. Většinu potravin tudíž neprodukují velké nadnárodní společnosti představující průmyslový model zemědělství. Drobní farmáři produkují potraviny pro sebe i pro ostatní: taková je skutečnost. Neodmítáme investice na našem světadíle,
DJIBO BAGNA prezident sdružení ROPPA ale druh investic, které potřebujeme, jsme definovali v naší zemědělské politice. V současnosti je třeba, aby bylo zemědělství uznáno za hlavní pilíř hospodářství a našeho potravinového systému. 65% rozlohy Republiky Kongo pokrývá prales – zelené plíce a zdroj obživy milionů lidí a zvířat. Povodí řeky Kongo je po Amazonii druhou nejrozsáhlejší tropickou pralesní oblastí světa.
JEAN-JAQUES FAURE lesní inženýr V poslední době se objevily iniciativy, napříkald Partnerství pro prales Konžské pánve, zaměřených na pomoc vládám při racionálním využití a ochraně těchto lesních ekosystémů. Oblast Kouilou, Severovýchodní Kongo Ropné společnosti pronikají hluboko do středoafrického pralesa V této oblasti stát prakticky neexistuje.
FRANCK LOUFOUA-BESSI Iniciativa pro mír a lidská práva Místní komunity se tudíž cítí izolované a opuštěné. A když se tu objeví zástupci firem, vypadá to, že přinášejí řešení jejich potíží. Když vláda uděluje povolení, nebere ohled na to, jak to vidí místní lidé.
GEORGES NGUILA Pozorovatelská mise pro lidská práva v Kongu Vláda Republiky Kongo má zákony přijaté parlamentem, tady však vláda ani společnost většinu z těchto zásad nerespektují. Protože sem firmy přicházejí a usazují se tu bez jakéhokoli předchozího souhlasu, zabírají přírodní zdroje a nerostné bohatství a zhoršují životní prostředí místních komunit. A tyto komunity od nich za to nic nedostávají. Nikdo, ani Eni, ani jiné společnosti,
BATCHI JOSEPH GOMAL náčelník, Louvenza se se mnou nesešel a neposkytl mi spolehlivé informace o aktivitách Eni, o ropných vrtech nebo čemkoli jiném. Nikdy s námi nic neprobírají. Vždycky nás to překvapí.
JACK POUKI náčelník, Tchitondi „Teď se děje to a to a pak zase tohle.” Nikdy nás nikdo neinformuje. A pořád nic nevíme. Od okamžiku, kdy tady v Djonze začali, vytěžili více než 7000m2, ale my o ničem nevíme. Plánují vytěžit další 4000m2 a my zase nic nevíme. Bylo by potřeba, aby za námi přišli a vysvětlili, co se děje. Ale až dosud k tomu nedošlo. Jak sami víte, vše kolem je znečištěné. Zemědělská produkce se propadla o více než polovinu.
CHARLES GARCIA sdružení domorodých obyvatel Koilou A nejen to: biologové a odborníci nás varují, ale i z vlastní zkušenosti víme, že zemědělské produkty z této oblasti jsou kontaminované.
HORTENSE KINKODILA prezidentka ženské rady CNOP Ropné společnosti těží ropu z půdy. Tady je ropa pod zemí, nikoli pod mořským dnem. Farmáři proto kvůli těžbě nemohou obdělávat svou půdu. Tato oblast je pro zemědělství ideální. Je to svého druhu obilnice Konga. V našich vlastních vesnicích, na naší vlastní půdě máme čím dále více potíží. Od té doby, co Eni těží ropu, naše farmy trpí. Produkce klesá, maniok neroste. Trápí nás sucha, plodiny jsou poškozené a voda znečištěná.
JEAN JEREMIE BOUANGA generální sekretariát v Mboubissi Některá zvířata vinou znečištění umírají. Pěstovali jsme maniok, taro, banány,
MELANIE TCHICAYA náčelnice, Hinda ale najednou, jak začala těžba, je je maniok čím dále vzácnější. Okolní vesnice jsou znečištěné. Musíme putovat kilometry za čistými řekami. Republika Kongo je 4. největším africkým vývozcem ropy. Největší část ropy pochází z pobřežního šelfu. Téměř 50 % obyvatel země trpí vážnou podvýživou. Narodil jsem se v roce 1948. Od té doby až do 60. let nám moře a řeky poskytovaly dostatek ryb.
JEROME MABIALA náčelník, Nkotchi-Fouta Ale od okamžiku, kdy byla v roce 1972 postavena továrna Djeno, rybaření je daleko složitější. Máme teď potíže sehnat dost jídla. Opravdu si myslíte, že když nebudu mít své pole, tak si budu moci dovolit koupit pro své děti každý měsíc pytel rýže? Ale naše velmi úrodná půda by nám dávala šanci něco vypěstovat. Mnoho obyvatel naší vesnice odchází, protože maniok se kazí, všechno se kazí.
KIMANGOU SERGE CNOP Point-Noir Ztrácíme farmáře a životní náklady jsou čím dále vyšší. Jsme nuceni tento stav věcí přijmout, ale než začala těžba ropy, nebyly tu žádné problémy. Jsme koneckonců právoplatní vlastníci těchto zdrojů, které využívá ENI-Congo, Total, Trabece a další. Je to naše bohatství, které by mělo být zachováno pro budoucnost, pro naše děti a budoucí generace. Investoři sem dnes přicházejí, aby nám vzali naši půdu.
Vezmou ji, a co bude pak? Stanou se z nás dělníci. Co se stane s farmáři, kteří přijdou o půdu? Pravděpodobně se přestěhují do velkých měst. Vzroste zločinnost. Lidé se budou chtít po moři dostat do Evropy. Víme, o kolik lidí přicházíme, víme, jak tito lidé přicházejí o svou lidskou důstojnost. Podnikáme nyní konkrétní akce zaměřené na navrácení půdy pod kontrolu místních komunit. V Mali jsme podali dvě žaloby proti vládě ve věci záboru půdy.
Jsme připraveni se odvolat k Úřadu komisaře OSN pro lidská práva v Ženevě s cílem získat zpět práva náležející našim komunitám. Bitva začíná a my budeme bojovat. Půda se pro nás nesmí stát zbožím, jako počítač nebo auto. Společenská hnutí a producenti potravin na celém světě se mobilizují proti zabírání půdy K tomuto závažnému problému jsme společně s farmářskými sdruženími z Mali, ROPP a Via Campesina na světové úrovni vypracovali prohlášení.
Nese název „Dakarská výzva“. Zorganizovali jsme rovněž v malijském Nyéléni mezinárodní fórum o záborech půdy. Na tomto fóru vznikla celosvětová aliance proti záborům půdy. Této občanské aliance, jimiž jsme členy, využijeme k tomu, aby se dobrovolné směrnice a zákaz porušování práv k půdě se vtělily do zákonů v různých zemích a zamezilo se tak porušování práv lidí k půdě. Dobrovolné směrnice pro přístup k půdě: možná reakce.
V březnu 2012 schválil Výbor pro potravinovou bezpečnost (CFS) tyto Dobrovolné směrnice, jichž by se soukromí investoři a vlády měli držet při správě půdy, lovišť ryb a lesů. Brazzaville, duben 2012. 27. regionální konference FAO pro Afriku Prohlášení občanských organizací Naše shromáždění důrazně odsuzuje zábory půdy a požaduje vyhlášení moratoria na průmyslovou produkci biopaliv na celém kontinentě.
Jedním z nejvýznamnějších bodů, které jsme při tomto vyjednávání prosazovali, byla otázka odpovědnosti vlád nejbohatších zemí za usměrnění chování jejich společností při aktivitách v zahraničí, v tomto případě v Africe, při záborech půdy a investicích do zemědělství. V této věci se obrátíme na Brusel a budeme se snažit, aby byl náš hlas slyšet a oni si uvědomili existenci nyní přijatých Dobrovolných směrnic, k jejichž vzniku jsme všichni přispěli.
Potřebujeme globální rámec v otázce přírodních zdrojů a nakládání s půdou. Směrnice, navzdory své dobrovolné povaze, jsou v současnosti v celosvětovém měřítku jediným referenčním rámcem řešícím tuto významnou otázku. Protože půda a přírodní zdroje jsou jediným prostředkem pro udržitelnou obživu nadpoloviční většiny světové populace. Pokud budeme pokračovat v nezákonném využívání půdy, budou následky opravdu zásadní. Proto bojujeme.
Organizujeme se a budeme bojovat s politikou našich vlád i s institucemi, které ji podporují, především se Světovou bankou. Dokud nebudou vyřešeny tyto otázky, dokud nebudou přijata potřebná opatření, dokud nebudou existovat jasné zákony přijímané všemi aktéry, stále zde bude existovat riziko nárůstu napětí tak vážné, že by se mohlo vymknout kontrole. Protože pokud lidé jednou povstanou, pak bude každé řešení složité.
Půda je dnes kolonizována. Místo aby prodávali naše muže do otroctví, kolonizují naši půdu. Zabírání půdy je jinou formou kolonizace. Půda náleží mrtvým, protože uchovává živou jejich památku, živým, kterým dává obživu, i těm, kteří teprve přijdou a zdědí ji, protože těm ji musíme zanechat.
Úspěch zemědělců v Acehu
Dokument Úspěch zemědělců v Acehu popisuje, jak Charita Česká republika pracuje s komunitami v indonéské oblasti Aceh Jaya, v provincii Aceh. Jedná se o práci zejména s farmáři, kteří se seznámili s novou ekologicky šetrnější technikou pěstování péče zvanou systém intenizifikace rýže (metoda SRI). Díky ní mohou zemědělci ušetřit náklady a zvýšit příjmy.
Zároveň převzali aktivní roli při snižování emisí skleníkových plynů tím, že už nespalují slámu a nepoužívají pesticidy. Místní obyvatelé při školeních pořádaných Charitou ČR rovněž pochopili důvody nutnosti zavádění principů snižování rizik katastrof a zjistili, jak se mohou sami chránit.
