Invaze do Panamy
První díl nového dokumentárního cyklu přináší dosud nezveřejněná fakta z nejrozsáhlejšího vojenského úderu amerických jednotek od vietnamské války – z nečekané invaze do Panamy. Dokument ukazuje soustředění vojenských sil k útoku, tajnou misi Zvláštních jednotek při osvobozování amerického rukojmí a honičku na diktátora, který pokoušel štěstí příliš dlouho. Za rychlostí a úspěchem invaze se však skrývají četná tajemství.

Ocelový déšť Pouštní bouře
Operace Pouštní bouře, jejímž cílem bylo vyhnání iráckých vojáků z Kuvajtu, byla popsána jako názorná ukázka, jak použít vzdušné a letecké síly ve válce. Televizní záběry zásahů laserem řízených bomb, které prolétnou ventilační šachtou, měly potvrdit doktrínu, že letecké bombardování je nejdokonalejší zbraní v arzenálu boha války. Teprve nedávno se začaly objevovat podrobnosti, odhalující různé stupně nápaditosti i frustrací, které plně dokreslily úplnost a úspěšnost této velké letecké války.

Válka v Zálivu
Tažení, které mělo vyhnat Saddáma Husajna z Kuvajtu, bylo krátké, rychlé a s minimem ztrát. Dalo by se pojmenovat jako „pohodová“ válka. V té době americká armáda procházela výrazným přechodem k novým technologiím – a rozhodujícím faktorem v Perském zálivu proto bylo dokonalé zpracování informací. Na jejich shromažďování, třídění a vyhodnocování Američané vynaložili větší úsilí než na samotný boj. Ani supermoderní technologie však nedokáže překonat nejistoty válek.

Špioni v oblacích
Na stolech politiků a vojenských plánovačů celého světa se každé ráno objevují přísně tajné zpravodajské fotografie. V době války mohou změnit průběh boje, zajistit vítězství a ušetřit řadu životů. Jediná dobrá fotografie může mít větší cenu než tisíc špionů. Vynález letecké fotografie lze tak přirovnat k vynálezu střelného prachu. Tak jako palné zbraně zmodernizovaly vedení války, letecké fotografie navždy změnily zpravodajskou práci. Špionážní družice jsou dnes nejdůležitějším zpravodajským prostředkem.

Korea: za bambusovou oponou
Korejská válka skončila před půl stoletím – ale dodnes není uzavřena mírová smlouva. Jak se mohlo stát, že se svět ocitl na prahu nového konfliktu jen pět let po skončení druhé světové války? Vysvětlení najdeme v Moskvě a v Pekingu. Stalin měl pocit, že měnící se mezinárodní situace dává příležitost pro expanzi komunismu a Mao se domníval, že Amerika není připravena zaplést se do konfliktu ve vzdálené zemi. Teprve v posledních letech se z archivů vynořují válečná tajemství a historici se dozvídají, co tehdy komunistické mocnosti plánovaly.

Faktor "Divnoláska"
Koncem 50. let byl Západ silně znepokojen růstem sovětské nukleární síly. Američané zorganizovali letecký průzkum pomocí letounu U-2. Po jeho sestřelení novou sovětskou raketou se vztahy mezi nukleárními mocnostmi ještě více zhoršily. Pak následovala stavba berlínské zdi a „raketová krize“ na Kubě. Ta přivedla rychle svět na pokraj jaderného konfliktu.

Korea: Stalinova tajná letecká válka
Proti americkým a dalším pilotům leteckých sil OSN v korejském konfliktu bojovali v sovětských stíhačkách překvapivě zkušení a kvalitní letci. Teprve později se ukázalo, že to byli Rusové. Šlo o další z válečných tajemství z historie Stalinových tajných válek. Dokumenty sovětských archivů dokazují to, co mnozí dřív jen tušili: že sovětští letci tajně bojovali proti svým nedávným spojencům.

Vietnam: Úder Alfa
Američané dosáhli na vietnamském bojišti řady úspěchů, které však byly často promarněny, protože chyběla strategická vize a koncepce války. Letecká válka stála Američany polovinu celkových válečných výdajů. Navzdory tomu letecké akce přinesly jen částečný úspěch a nestaly se rozhodujícím faktorem vietnamské války. Byl to důsledek chybné strategie politiků ve Washingtonu.

Mizeli nám před očima
Vietnamská válka se velice lišila od kterékoli jiné, v níž Američané bojovali. Strategie vojsk USA byla založena na opotřebování nepřítele a jeho rozdrcení technologickou převahou. Vietnamci bojovali tradičním maoistickým způsobem partyzánského boje. Příslušníci severovietnamské armády a Vietkongu však byli v džungli neviditelní. Pro americké jednotky bylo největší výzvou nepřítele vůbec objevit. Jedno z nejlépe střežených válečných tajemství spočívalo na dokonalém zakrytí skutečného vztahu mezi Vietkongem a komunistickými vůdci v Hanoji.

Německá tajná hra
Zatímco armády v 1. světové válce byly vystaveny působení strašlivých zbraní, německá vláda se uchýlila k řadě tajných operací, které měly rozhodnout válku v době, kdy situace na frontě uvázla na mrtvém bodě. V praxi to znamenalo sabotáže, prováděné v širokém měřítku, použití biologických zbraní, špionáž v oblasti komunikací a politickou destabilizaci. Tento vývoj změnil pro příště charakter války i běh historie.

Obří děla
Od německé „Tlusté Berty“ z 1. světové války až po projekt „Babylon“ Saddáma Husajna – to všechno jsou pokusy o zvýšení palebné síly dělostřelectva. Pušky, které mohou používat atomové střelivo a obří děla, která mají schopnost vystřelit satelit do vesmíru – o tom vypráví další díl Válečných tajemství. Ze všech zbraní v dělostřeleckém arzenálu nahánějí strach právě obří děla, která mohou střílet dál a výš a mohou měnit výsledek bitvy – a tak dělostřelectvo asi dál zůstane královnou zbraní.

Vietnam: Zvláštní operace
Americké speciální jednotky sváděly nekonvenční, utajované bitvy na území nepřítele. Tato neviditelná válka se nakonec stala válkou mezi americkou a vietnamskou gerilou. Žádný jiný útvar nedosáhl ve Vietnamu tak velkých úspěchů jako jednotky zvláštních operací. Dnes, o několik desítek let později, vyšly najevo některé důležité skutečnosti.