Myslím, že počet lidí bude i nadále narůstat, každej bude chtít jíst a všichni potřebujeme energii. Omezené množství jídla všechno ztíží. Měli bychom konečně pochopit, jak funguje naše tělo a co jsou nutriční hodnoty a vytvořit něco nového, něco, co jsme vyrobili sami... Pro lidi, pro lidstvo.

Toto je Soylent, někteří ho nazývají budoucností jídla. Setkám se s člověkem, který ho vymyslel, a zkusím zjistit, jak může změnit způsob stravování. Navíc sám zkusím na Soylentu žít po celý jeden měsíc. Soylent je nový způsob stravování, sám si zkusím, jaké to je, stejně jako člověk, který ho vymyslel. Chutná to stejně... ...jako to vypadá. Soylent, skládá se z řepkového oleje, rybího tuku a vody. To bude moje dieta po celý příští měsíc...

Jsem lehce znepokojen, nedokážu si představit, že budu tohle jíst po zbytek dne, po celý jeden měsíc. 30 dní se Soylentem, 30 dní... tekutého lepidla. Právě jsme na cestě do ústředí Soylentu v Oaklandu. Podíváme se, kde Rob Reinhart a jeho tým vytváří jídlo budoucnosti. - Čau Robe. - Jak je? - Ahoj. - Pojďte dovnitř. Nemyslím si, že dokážeme uživit rostoucí populaci pouze pomocí farem. Musíme se podívat do budoucnosti.

Musíme vše optimalizovat a vylepšit, všechno vychází z vědy a technologií. Tento nápad vyřeší hodně problémů s jídlem. Nejenom hlad, má to i environmentální dopad. Jak víte, špatně vybalancovaný jídelníček vede k obezitě. Já budoucnost vidím optimisticky, bude to skvělé, lidé budou velmi zdraví a energičtí, Dopad na přírodu klesne a my budeme mít nadbytek všeho.

Mám jednu vzpomínku z dětství, Bylo mi myslím šest, jedl jsem salát nebo kapustu a pamatuji si, že to bylo hodně divné. „Jím rád listy jako člověk?“ Chápeš, žiju v tomhle domě, chodím tu do školy a pak jako jím listy? Pamatuju si, že to bylo hodně zvláštní, vždyť to je něco pro zvířata. Proč to mám jíst já? Rob měl vždy zjevné potíže s jídlem. Jako 24letý softwarový inženýr už byl unaven ze zvyků, které ho spojovaly s jídlem.

Rozhodl se, že vymyslí jídlo zítřka. Vynalezl chemický koktejl nazvaný Soylent a dokázal, že funguje. Stravoval se jím po celých 30 dní. První dny byly hlavně o nervech Cejtil jsem se, jako bych prožíval detox, v mém těle nebylo žádné tradiční jídlo, pouze tento mix chemikálií stvořený pouze na základě běžných vědomostí ale nikdy jsem se necítil lépe. Své zkušenosti zdokumentoval pomocí blogu a jeho cesty za změnou stravy si všimla i média.

Brzo se ze Soylentu stala online senzace. Proto se Rob rozhodl rozjet crowdfundingovou kampaň, aby jeho projekt nabral nových otáček. Jsem inženýr a vytvořil jsem Soylent, protože mé možnosti byly limitovány. Chtěl jsem víc svobody a možností, jak naložit s časem a penězi, a chtěl jsem být i zdravější. Žiju už tři měsíce pouze na Soylentu a nikdy ve svém životě jsem nebyl zdravější! Kampaň mu vynesla 800 tisíc dolarů za méně než měsíc.

To je hodně dobrý start. S těmito prostředky založil společnost, která se skládá z mladých perspektivních. Blízký známý říká, že byli už dříve známí jako „Startup bro’s“, ještě před vymyšlením Soylentu. A opravdu, toto je Robův třetí a nejúspěšnější počin. Na zdraví! Jednoznačně jsou ovlivnění kulturou Silicon Valley, ale místo tvorby aplikací, pracují s jídlem. Pamatuji si den, kdy jsme začali.

Strašně jsme si to užívali, natěšení na to, co nás čeká. Šťastní, že se něco podařilo, první krůček k úspěchu. Byl to náš první super pocit, Kdy jsme si řekli: „Jo, to někam směřuje.“ Bylo to něco podobného, jako když člověk dostane kreditku a poprvé s ní zaplatí. A z čeho se vlastně skládá to, co si chce každý dychtivě koupit?

Soylent je prostá nutriční směs složená z 31 základních ingrediencí. Toto jsou ty hlavní: Ovesná mouka, maltodextrin, rýžový protein, řepkový olej, vláknina, a malé množství minerálů jako glukonát draselný, sodík, železo, zinek a chlorid. Celkově to dělá 2 4000 kalorií v rozesílané dávce Soylentu. Žádný cholesterol. Když jsem byl na dietě, Rob většinu těchto ingrediencí kupoval od chemických dodavatelů nebo přímo z Amazonu.

Snažili jsme se získat optimální množství všech těchto nutrietů a poté všechno zoptimalizovat. Bio dostupnost, cenu, trvanlivost, což nás přimělo, stát se vegany a eventuálně najít něco co je nezávislé na zemědělství. Chápej, teoreticky by řada těchto věcí, mohla být vyrobena jen pomocí vody, světla a vzduchu. Stejně jako to dělají kytky. Kytky to dělají určitou cestou, ale pokud se rozhodneme vytvořit nějakou chemikálii, je úplně jedno, jak k tomu dojdete.

Celý plán provádí Rob ve staré oděvní továrně, kde není čistota na prvním místě. V jednu chvíli kamery natočili krysu, jak si to peláší kolem místa, kde se Soylent míchá. Pro připomínku zmiňujeme, že úřady považují Soylent za doplněk stravy. Produkt ani továrna tak nemusí být kontrolována. Vše může jít rovnou na trh. Když jsem se zeptal Roba, odpověděl, že chce být naprosto upřímný. Ví, že továrna není ideální, ale produkt základní podmínka růstu, a tak se snažil ze svých limitovaných možností vytěžit maximum.

- Den druhý. - Překvapí vás, jak se do toho dostanete. Dává vám to chvíli na zamyšlenou. 30 dní pití něčeho, co vytváří v tom skladišti.

- Den třetí -Tohle bude hustý. minuty a cítím se, jako bych zrovna jedl. Cítím se jako – jako bych byl napůl plnej. Fakt se cejtim dobře. Jsem z toho fakt překvapenej a to stačila jedna sklenice Soylentu. Hodně lidí vnímá jídlo jako podstatu všeho, posvátnou, neměnnou věc. Nemyslím si, že je to založené na nějakých důkazech. Nemyslím si, že je dobré si myslet, že když něco pochází z přírody, musí to být to nejlepší. Víte, je to obvykle pravý opak.

Věci, které si vyrábíme, jsou nejvíce užitečné věci. S Robovou myšlenkou v hlavě jsme se rozhodli jít přímo proti Soylentu. Jdeme tedy na Farmářské trhy, kde si popovídáme víc o jídlu. Víš, myslím, že všichni jíme jídlo, které je na produkci dost složité. Pokud ale nedokážeme toto nějak vybalancovat, neměli bychom se vzdávat, ale je důležité uvědomit si, že to je organismus, je to něco, co jsme kultivovali hodně dlouhou dobu.

Jaký ovoce nebo zeleninu máš nejradši? Popravdě, mám nejradši rajčata. - Rajčata. - Jo. Červená je moje oblíbená barva a a mám k němu vztah. Já a můj táta jsme pěstovali rajčata a byla to psina. Pokud nebyla napadená broukama, věděli jsme, že nebudeme mít hlad. Dřív to bylo hlavně o tom užít si nějakou srandu a takhle to vidím i dnes. Je opravdu dobré, že je to bezpečné zvlášť, když jde o zdraví.

A potom si můžeme užít tohohle, chápej, né proto, že musíš, ale proto, že chceš. Rob neříká, abychom se vzdali jídla napořád, i přestože říká, že je to možné. On sám si dává dvě jídla týdně. Je skvělé... Zajímá mě, co bys řekl lidem, kteří si myslí, že Soylent je řešení. Nemyslím si, že to je praktické řešení. Abych to upřesnil, čísla prostě neukazují pravdu. Nedokážeme to rozšířit tak, aby to nahradilo jídlo. Sedm nebo deset miliard lidí?

Nedokáže to pokrýt takovou masu. Začali jsme s něčím, co nám nabídla příroda, protože to bylo dobré, a jakmile pochopíme, co vlastně chceme, vytvoříme další, pokročilejší verzi. Jako když lidé začali využívat koně k cestování a poté vyrobili auta. Spousta věcí v určitém bodu hraje pro přírodu, Ale v určitém bodě je tento bod eliminován, dochází k procesu, kdy děláme lepší věci pro sebe. Lidstvo se už v minulosti zabývalo tématem zdravější, levnější a více účinné formy jídla.

Od nutričního vzduchu v knihách Julese Verna, přes velmi oblíbené jídlo v pilulce, až k vesmírnému jídlu, které používá NASA. Plno sci-fi knih se tímto tématem zabývá, Soylent pouze navazuje na tuto tradici. Ale na rozdíl od knih, Soylent není fiktivní. Tedy kromě jména. Soylent Green je film Charltona Hestona z roku 1973, kde svět ovládá dystopická budoucnost a New York přelidněn. Lidé musí jíst oplatky bohaté na nutriční Soylent, aby přežili.

Na konci filmu je ale odhaleno, že: „Soylent se dělá z našich mrtvol!“ Jak jsem říkal, chceme, aby byla společnost velmi transparentní, proto nevyužíváme žádné části lidského těla. A opravdu se mi líbí to jméno. Myslím, že to dává smysl, víte, co očekávat od něčeho se jménem Soylent. Udělá to, co má, je to levné a efektivní. Dejte si ho, když budete chtít, a jezte zdravě o víkendu. Poté, co jsem se vrátil do New Yorku, pokračoval jsem s dokumentací života na Soylentu pomocí video deníků.

- Den pátý -Cítím se pěkně plnej, zdravej, né tak jako obvykle. - Den sedmý - Takže jsem ucpal svůj odtok Soylentem.. Zjistil jsem, že byl kontaminován plísní. Tak jsem se rozhodl ho vyhodit. Proto mám dřez totálně plnej. . Můj Soylent má na sobě stopy zelené barvy, tak jsem se rozhodl pořádně to rozmixovat. Je to můj poslední balíček Soylentu a jsem hladovej. Snažil jsem se to od toho oddělit, od toho zelenýho zbytku... stejně to snim... kompletně všechno...

Chuť nebyla nejhorší, jak jsem si původně myslel. Po týdnu na Soylentu, jsem si s tím nijak nedělal starosti. Bod navíc. Podrobil jsem Soylent ještě dalšímu testování, zaměřil jsem se na jeho kulinářské přednosti. Pozval jsem tři vyhlášené food kritiky, aby ho vyzkoušeli. Připomíná mi to něco, co bych tu nechtěl zmínit... Myslím, že budeš mít deprese, pokud to budeš jíst každej den. Chutná to trochu jako mokrej karton nebo jako neuvařené vločky!

Je to jako by si dal ty vločky rovnou do vody. Nejvíc mě ale vytáčí ty hrudky. - Bože, to je fakt hrubý. - Podívej na ty žluté gumové věci Cítíte se teď příjemně překvapeni, v porovnání s prvním dojmem? Ne, protože mám divnou chuť v puse a potřebuju okamžitě něco na vypláchnutí. Můj tep se lehce zvýšil... Nevím proč, asi je to z nervů, z toho mimozemského a stupidního jídla... jo jasně, budoucnosti jídla.

A to to ještě nikde nebylo testováno žádným seriózním zdrojem informací. Kromě teda bláznivýho týpka z hor. Hodně lidí si myslí, že je Rob blázen, když se snaží nahradit jídlo. Naštěstí se Rob nezajímá o pomluvy druhých Má mnohem větší plány.. Vidím blízkou budoucnost, která se nás hodně týká. Třeba za 20 let budou minimální zdroje pitné vody pro lidi, které si budeme čistit a distribuovat sami. Nadále budeme platit své účty za vodu, ale nikdo se nebude zajímat o kvalitu vody, protože jsme se víc snažili o možnosti dostat se k vodě kdykoliv.

A já bych se chtěl vydat podobnou cestou. Chci, aby si nikdo nelámal hlavu s tím, kde sežene jídlo. Robova myšlenka je opravdu ctnostná. Okolo jedné miliardy lidí hladoví každý rok. A když si lidé nemohou dovolit jídlo stane se tohle... Když jsou velké sociální rozdíly, když se lidé bouří, je s tím vždy spojen hlad a utrpení. A přitom není žádný důvod, kvůli kterému by měli lidé hladovět.

Yaneer Bar-Yam, je teoretický systematik, stojí za zajímavým dokumentem, který popisuje, že povstání a sociální nerovnosti jsou úzce spojeny s vysokými cenami jídla. Zajímavý pohled přináší i načasování řady povstání během „Arabského jara“. Tyto vzpoury byly doopravdy zaviněny cenou jídla... Levné a dostupné jídlo je tak důležité pro globální stabilitu. Může Soylent pomoci?

Ať už je to jakkoliv, jídlo, které by bylo levné a mělo takový dopad, bude mít dozajista několik dalších vedlejších efektů, počínaje vlivem na zemědělství a ekonomikou. Automaticky se obáváme možností otestovat něco tak nového, co má velký potenciál. Ať už jsou to GMO‘S nebo jiné druhy inovací. Vždy se najde větší počet horších možností, než těch, které by mohly ulehčit život.

Doktor Bar-Yam nesmýšlel o Soylentu optimisticky, ale v Bostonu jsme narazili na někoho, na vědce, který si Soylent předobjednal a čekal na svou objednávku. Docela často, když přijdu domů, nemám už náladu vařit večeři. A tak jsem si řekl, proč nevyzkoušet Soylent? Kolik jste si toho objednal? Objednal jsem si týdenní dávku.

Jak myslíte, že to bude chutnat? Očekávám, že nijak. Hm, chutná to jako Horchata. Miluju Horchatu, ale nejsem si jist, že to řeknu i o tomhle. Myslíš si, že to je jídlo budoucnosti? Jestli si to myslím? Ne. Není to jídlo budoucnosti.

- Den 12 a 13 Takže zatím to nebylo tak šílený, jak jsem si myslel, že by mohlo vynechání jídla být. Dva týdny bez normálního jídla. Cítím se OK. - Spolubydlící Nechápu, jakto že se nezblázníš... Já bych se asi zbláznil. Pít Soylent celou dobu? - Ztrácíš se. - Ztrácim? Jo, zjistil jsem, že jsem vlastně zhubnul dvě kila. Po dvou týdnech na Soylentu, jsem se vlastně cítil dobře. Ale začal jsem se docela dost nervovat, jaký to má dopad na mé zdraví.

A tak jsem se vydal do města Ukázat se u doktory Anelise Engel, která je specialistkou na hubnutí. - Kolik ti je Briane? - 29. - A jak jsi vysoký?? - 180 - Dobrá. - Postav se na to. Velmi mě děsí to, že tento produkt vytváří laik. Kyselina askorbová, to je vitamín C, celuóza... Doktorka Engelová poukazuje na to, že kompletní náhražky jídla, jako třeba Optifast, jsou na trhu již dlouho. Robův hlavní cíl ale je dostat tento produkt k masám lidí.

Co ale nejvíce děsí doktorku, je... Jídlo není jenom to, co pohání tělo a pomáhá mu přežít. Vytváří i potěšení, socializuje. Měla pravdu. Zkoušel jsem jít s přáteli na oběd nebo večeři. Nebylo to ono a tak jsem radši zůstával doma. Myslím, že je zdravé mít rád jídlo. Lidé, kteří nemohou jíst, se mohou snadno stát nemocnými. Myslím, že to může mít hned několik důsledků. Jak dlouho se to ještě chystáte jíst? Soylent? - Asi dva týdny. - 2 týdny tedy... Jo.

Měl bych se něčeho obávat? Tedy, prvně když už jste se dal na tuto tekutou dietu, nedoporučila bych Vám v tom pokračovat. Ztrácíte na váze, takže určitě nedoporučuji ani posilování. OK – OK. Ale nemyslíte si, že by tu mohlo ještě něco být? Vážně by se něco mohlo rozvinout, i když to budu jíst jen měsíc? Čeká mě něco vážného?? Nevím, je to neznámé. Jediné, co Vám mohu říct, je, abyste byl na pozoru a sledoval případné symptomy.

A jestli se objeví i mírné příznaky, okamžitě přestaňte. Je to naprosto bezpečné, gastroenterologové a hodně lidí jako profesionálové z lékařského prostředí řekli, že v lékařském prostředí již bylo něco zkoušeno jako třeba v minulosti a vždy to dopadlo dobře. Už se to v minulosti řešilo a je to bezpečné, my to pouze přetváříme do praxe. I přes Robovo ujištění, nebyly ještě provedeny žádné dlouhodobé klinické studie které by vycházely ze Soylentu.

Vychází zatím z vlastních zkušeností a jeho „beta testerů“ Nebyl jsem hladový, ztrácím na váze, stolici mám... lehce nepředvídatelnou. Chuť mě nijak neštve, opravdu ne. Ale... ta omezení jo... Má mysl vyžaduje normální jídlo, a to se mi nikdy předtím nestalo. [zakoktá se] Chci smažený kuře, jo, to chci Cítím se, jako bych se adaptoval dietě z dystopiánské budoucnosti. A není to nejpříjemnější.

- Přítelkyně Jo, myslím si, připadá mi to docela šílený, neatraktivní, smrdíš. Smrdim? - Jo. Jak teda jako smrdim? Smrdíš jako Soylent, celou dobu.. Jo, ale co ještě? Jak Soylent smrdí? Je to nechutný. Samotná myšlenka Soylentu vzbuzuje v lidech mnohé reakce. Opravdu se to někdy dostane masově na trh? Abych to zjistil, zeptal jsem se kolegů. Chutná to jako lék. Konec toho drinku je nejhorší, je to jako bys snědl plnou hrst vitamínů.

Radši bych každý den tohle, než hladovět. Dopiju to. Přišlo i na negativní reakce. Skořice by pomohla. Ok, vem si to pryč. Jestli pijete jen tohle, nemusíte jíst. už nikdy. Musím říct, že to strašně smrdí. No konzistence je fakt hustá. Některým lidem to fakt chutnalo. Není to špatné. Chutná to jako proteinový shake. Jo, není to tak špatný. Zapomeňte na chuť a vůni, můj poslední týden na Soylentu už mě doběhl. Po celou dobu bez jídla..

Už ani nevím, o čem mluvím... Dobrá, poslouchejte - Nemohl jsem se přidat ke kamarádům na obědě, víc než dvě dávky Soylentu mi nedělaly dobře. Protože jsem tolik nepoužíval čelist, žvýkal jsem alespoň žvejky. A i přesto, že jídlo je to nejdůležitější, ztrácel jsem dosah svého sociálního světa. Začal jsem se cítit odloučený, jo a taky jsem měl deprese. Zrovna jsem se vážil A vážím cca 67 kg. To jsou 4 kg... kg dole... Tohle je člověk... po 30 dnech na Soylentu..

Jsem rád – [zakoktá] Jsem rád, že je konec. Jsem rád, že je konec. Abych oslavil návrat k jídlu, můj tým mě pozval na oběd. Rob byl v tu dobu ve městě na setkání s investory, takže se zastavil. - Ahoj. - Kuře s wafflemi. Tak co, je to velkej šok? Cítím to– Cítím, jak mi to jídlo padá hltanem dolů. To je ono – cítím, jak se to jídlo hýbe. Můj měsíc na Soylentu byl dlouhý a zvláštní. Po úzkostlivém začátku se cítím skvěle, zdravě, normální, nijak nezměněný stav.

Po 30 dnech jedinou nalezenou abnormalitou byl nedostatek vitamínu D. Netrávil jsem tolik času venku. Pokud klinické testy dokazují, že je to bezpečné, možná ještě v budoucnu Soylent zkusím. Když třeba chceš celý den pracovat, musíš se někdy zastavit a jít na oběd. někdy ale pracuješ až do pěti a ještě si ani neměl oběd. Pak jsi strašně hladový. - Takže to vlastně - - Jasně. Soylent ti dělá v těchto chvílích den jednodušší. A nejsem samotný komu pomáhá.

Přes 1 mil. dolarů v předobjednávkách po celém světě právě teď je převáženo za zákazníky. Lidé jako Casey Friedman. Budu mít více zkušeností až ho budu mít. - Až ho budeš mít. - A já už se těším, až ho budu mít. Společnost nechala za sebou staré skladiště v Oaklandu A přestěhovala se do nových kanceláří v L.A. A masivní produkce Soylentu si našla místo v Modestě. Navíc, Soylent získal dalších 1,5 milionu dolarů díky novým investicím.

Třeba nádobí budoucnosti je jen džbán, metlička a láhev. Už nebude zapotřebí vidličky, nože a lžíce. Bez ohledu na to, co si o Soylentu myslíte, nebo o muži, který jej vyrábí, je to nyní oficiálně jeden z největších veřejných kroků všech dob. A můžete to nazývat třeba život po jídle. Jsem tak šťastný, že to dokáže pomoci hodně lidem.

Proto bych chtěl říct hodně lidí se bojí toho, co se děje v zemědělství, jako třeba přidávání chemie do jídla. Upřímně si myslím, že naše věc je zcela bezpečná a jídlo se bude i nadále zlepšovat, a my toho budeme součástí. Takže to třeba za 20 let bude jen tak vycházet z kohoutku hned vedle vody, co? - Soylent - - Jo, na tom to je založené..