Trampoty rodu Broušků
Na konci 19. století byl u vchodu do nedlouho předtím objevených Šošůvských jeskyní postaven hotel, který se stal zázemím pro početné zájemce o prohlídku krasového podzemí. V roce 1948 byl hotel znárodněn a potomek zakladatelů Alois Broušek se před zatčením zachránil útěkem do zámoří. Do tehdejšího Československa se vrátil až před volbami v roce 1990 jako pozorovatel kanadské vlády. Šošůvské jeskyně, pracně zpřístupněné jeho předky, jsou dnes součástí nejrozsáhlejšího jeskynního systému v ČR.

Priessnitzovy lázně
Vznik lázeňství v Jeseníku je spojen se jménem Vincenze Priessnitze. Nenápadný dřevěný dům z 18. století v bývalé osadě Gräfenberk se proměnil postupně v první vodoléčebné lázně na světě. Na konci života, když se stal léčitel bohatým mužem, slavným po celém světě, stálo v okolí původního domku mnoho reprezentativních budov. Priessnitzův příběh je ovšem mnohem košatější i dramatičtější. Všechno mělo přitom počátek v tom dřevěném rodném domě

Moldavské nádraží
Vysoko v Krušných horách na hranicích s Německem leží víska Moldava, kousek od ní pak rozlehlé nádraží s velkou staniční budovou, za něž by se nemuseli stydět v leckterých okresních městech. Jenže tady působí jaksi nepatřičně. Do Moldavy dnes zajíždí jen dvakrát denně motorový vláček, který po chvilce oddychu po náročném stoupání sjíždí zpátky do Mostu. Koleje vedoucí dále na německou stranu Rusové po válce vytrhali a velkolepé nádraží postupně ztratilo smysl své existence. Zažilo přitom mnohé: zlaté průmyslové časy Krušnohoří přelomu 19. a 20. století, nástup místních henleinovců a poválečné vysídlení německého obyvatelstva, budování komunismu s ostnatými dráty i porevoluční kapitalismus. Každá doba zde zanechala svůj nesmazatelný otisk a z příběhu jedné nádražní budovy se tak stává osobitá výpověď o českých dějinách posledního půldruhého století.