Heinz Valentin Hampejs se narodil ve Vídni. Během studia medicíny byl ze všeho naprosto unešený. Prolínalo se v něm hodně přírodních věd, fyzika, biologie, chemie a další. Když ale po získání doktorátu nastoupil na kliniku, začaly hlodat pochybnosti. Přestával si být jist, zda metody klasické medicíny mohou skutečně dát odpověď na to, co je příčinou nemocí. Co představuje pravou podstatu chorob. Co je základem zdraví a taky uzdravení.

Právě tehdy začal hledat. V době, kdy nastoupil v Rakousku do nemocnice, byl ještě plný iluzí, díky existenci přírodovědeckých poznatků. Očekával, že všechny tyto znalosti z biochemie, fyziky či dalších oborů, jimiž se během studia dopodrobna zabýval, erudovaně a účelně využije.

K ničemu takovému ale nedošlo. Panovaly už totiž velmi pevně rutinní, schematické léčebné programy. Předem dané, zažité terapeutické postupy, kterých se musel mladý lékař, ať už jim rozuměl či ne, ať už je uznával nebo ne, držet. V tom spočívala léčba. A to ho zásadně zklamalo.

Především, jak málo z vědy, z vědeckého bádání bylo využito v běžné nemocniční praxi ve styku s pacienty a v jejich prospěch. Očekáváním neodpovídaly ani příliš malé úspěchy klasické léčby. "Předpokládal jsem, že se budou přírodovědné principy uplatňovat v záchraně života! V souladu s bioenergií, se zdravím, ba i s nemocí. Neboť po stránce psychiatrické vlastně neexistuje žádné absolutní vyléčení. Téměř u žádné nemoci. A v neurologii taky ne.

Řekněme, že nevyléčitelnost nemocí metodami klasické medicíny se týká vlastně velké části léčebných postupů. Nelze tedy, klasicky medicínsky, vyléčit cukrovku, nedá se vyléčit revmatismus. Je pouze možné udržovat je nějakým způsobem pod kontrolou. Jenže nemoc za takových okolností postupuje! Nelze vyléčit arteriosklerózu, neumíme léčit Alzheimerovu nemoc. Pomocí klasické medicíny nedokážeme vyléčit takřka žádnou chorobu.

Léčebnými metodami vycházejícími z klasické medicíny se především potlačují symptomy. Když má někdo nějaký zánět, dostane na něj protizánětlivé léky. Když něco tělu chybí nahradí se to. Pokud má někdo bolesti, dostane analgetika - potlačující vjem bolesti. Pokud má člověk vysoký tlak, obdrží lék, který vysoký tlak sníží.

Ale vlastně nikdy se nepřijde na příčinu, která je původcem nemoci! Z tohoto důvodu zůstávají klasické léčebné kroky postupem, který pouze symptomy potlačuje. Aniž dojde ke skutečnému uzdravení." Takové jsou názory nejen rakouského lékaře-neurochirurga Heinze Valentina, který se rozhodl studovat a žít Jižní Americe jako šamanský léčitel.