2. světová válka zůstává i 66 let po jejím skončení jedním z nejfrekventovanějších témat. Přitahuje svým obrovským rozsahem, nesmyslnou ničivostí i faktem, že válečné události byly ve velké míře natáčeny na 35mm a 16mm materiál. Hekatombu let 1939-1945 se proto rozhodli nově zpracovat francouzští dokumentaristé. Realizaci šestidílného střihového cyklu předcházely pečlivě rešerše v mnoha filmových archivech světa, výběr materiálů natočených filmovými amatéry a konzultace s předními odborníky na 2. světovou válku z řad historiků.

Po dohodě s producenty se autoři rozhodli získané materiály pečlivě restaurovat a kolorovat, cyklus doprovází komponovaná hudba a technicky dokonalé ruchy. Komentář vychází z obecně známých faktů, citátů politiků oné doby a vzpomínek prostých lidí, kteří se dostali do válečného soukolí. Cyklus zaznamenal velký ohlas u přímých pamětníků, zájemců o historii střední generace i u mladších lidí. První díl připomíná období "převzetí moci" nacisty v Německu, "nezadržitelný vzestup" Třetí říše, likvidaci Rakouska a Československa, začátek 2. světové války, podivné vyčkávání v době tzv. "podivné války" a konečně Hitlerův útok na Západní Evropu v květnu 1940.

Druhý díl francouzského dokumentárního cyklu připomíná události od nacistického útoku na západní Evropu v květnu 1940 po říjen téhož roku, kdy Hiler musel svou plánovanou invazi do Velké Británie odvolat. 10. května udeřil Wehrmacht na neutrální Holandsko a Belgii, cílem útoku se stala také Francie. Francouzi a Angličané se snažili německým vojskům čelit, ale taktika Blitzkriegu, kombinace neustálých tankových a leteckých úderů, se po zkušenostech z Polska osvědčila i na západní frontě. Britům se velkou část svého expedičního sboru podařilo evakuovat z Dunkerque, Francii však zachvátil smrtelný chaos.

Čtvrtina obyvatelstva se ocitla na útěku, vojáci se hromadně vzdávali. Nakonec se francouzská vláda rozhodla požádat o příměří, což byl eufemistický výraz pro kapitulaci. 22. června 1940 boje ve Francii skončily, ale už čtyři dny předtím vyslal z Londýna generál de Gaulle signál, že vše není ztraceno. Velká Británii musela čelit nebezpečí německé invaze takřka sama, za přímé podpory zemí Commonwealthu a nepřímé pomoci USA. Od července do konce září 1940 probíhaly masové a brutální útoky Luftwaffe na jihovýchodní Anglii. Dramatický průběh tzv. Bitvy o Británii zvrátilo RAF ve prospěch ostrovní říše a Hitler musel nakonec v říjnu 1940 realizaci plánu Lvoun, kódové označení vylodění v Anglii, odložit.

Válečný rok 1941 začínal zdánlivě méně dramaticky. V Atlantiku probíhala ponorková válka nacistů proti britskému loďstvu a válčilo se také v Africe. V německých štábech však už tou dobou vrcholily přípravy jedné z nejspektakulárnějších vojenských akcí historie - útoku na SSSR známému jako Barbarossa. Než k tomu ale došlo, museli ještě Němci pomoct svým italským spojencům v boji proti Řecku a při tom zničili nepohodlnou překážku své expanze na Balkáně - Jugoslávii. Na Východě se historickým milníkem války stal 22. červen 1941.

Čtyři miliony německých vojáků a jejich spojenců zaútočily na frontě dlouhé tři tisíce kikometrů proti Sovětskému svazu. Důvěra v čestné slovo Třetí říše a nedůvěra ve zpravodajské informace se sovětskému vedení krutě nevyplatily. První čtyři měsíce byly pro Sověty jedním velkým debaklem - zničené letectvo, statisíce zajatých a padlých, obrovské územní ztráty, pád Minska a Kyjeva, nepřítel před branami Leningradu a Moskvy. Teprve v listopadu 1941 se právě zde měla karta obrátit. V prosince 1941 získal světový konflikt nové dimenze, když Japonci zaútočili na Američany, Brity a Holanďany v Tichém oceánu a Jihovýchodní Asii.

Předehrou k válečným událostem roku 1942 v Pacifiku a Jihovýchodní Asii byl 7. prosinec 1941. Tehdy Jpaonci překvapivě zaútočili na americkou Tichomořskou flotilu v Pearl Harbour. USA, Velká Británie a Nizozemské království se ocitly ve válce s Japonským císařství, které se rozhodlo prosadit svůj vliv v západním Tichomoří násilím. Na začátku roku 1942 přálo štěstí připravenějším a houževnatějším Japoncům.

Obsadili Holandskou Východní Indii, dobyli Singapur, vylodili se na Nové Guineji, v těsné blízkosti Austrálie. Zvratem se stala bitva u Midway, kde se Američanům podařilo potopit čtyři japonské letadlové lodě. Na evropském válčišti zasazovala RAF citelné rány Třetí říši svými cílenými nálety na německá města a průmyslová centra. Na Východě se Wehrmacht vzpamatoval ze zimní porážky u Moskvy a v létě 1942 přešly jeho jednotky opět do ofenzívy. Směřovaly k ropným polím v Baku a k Volze. V říjnu se německá 6. armáda dostala na předměstí Stalingradu...

V říjnu 1942 se začala radikálně měnit situace v Africe. Montgomeryho vojáci porazili u El Alamenju italsko-německá vojska, V listopadu se v Maroku a Alžírsku vylodili Američané a Britové. Francouzská Severní Afrika se - s výjimkou Tuniska - postavila na stranu Spojenců. Ve stejnou dobu se začal naplňovat osud německé 6. armády u Stalingradu. Její kapitulace počátkem února 1943 patřila k historickým zvratům světového konfliktu. V květnu 1943 Němci a Italové v Africe kapitulovali a o dva měsíce později se Spojenci vylodili na Sicílii.

Mussoliniho režim padl a Duce sám byl ve spektakulární operaci zachránhěn svými nacistickými spojenci. Na východní frontě se u Kurska rozzuřila největší tanková bitva dějin. V okupované Evropě pokračovalo drama Židů, nad nimiž Hitler vyřkl rozsudek smrti, a Německo se zaplňovalo zahraničními dělníky, kteří měli proti své vůli přispět k vítězství Třetí říše.

6. června 1944 se Spojenci vylodili na plážích Normandie. Atlantický val nevydržel a bylo jasné, že osud Třetí říše je zpečetěn. 20. července byl uskutečněn nezdařený atentát na Hitlera. Padla poslední šance jak zachránit Německo samotnými Němci. V srpnu byla osvobozena Paříž, a poté Anglo-američané zamířili k Belgii, Holandsku a německým hranicím. V létě 1944 zahájila Rudá armáda masivní ofenzivu v Bělorusku, při které nemilosrdně drtila Wehrmacht, jemuž docházeli muži i potřebný materiál.

V Tichomoří probíhaly krvavé boje s fantickými Japonci na Marianách a později na Filipínách. Vánoce a Nový rok v Ardenách byly poznamenány poslední velkou německou ofenzívou. Začátkem roku 1945 už operovali Sověti na území Německa. Na tragický pochod zmrzlou krajinou se vydaly statisíce německých uprchlíků. V únoru byly zničeny Drážďany, ostatní velká německá města už byla v troskách. Na jaře 1945 postupovali Spojenci západními částmi Říše jako nůž máslem. Na východě kladli Němci zoufalý a marný odpor.

Hitler spáchal sebevraždu a 2. května kapitulovala berlínská posádka. 7. a 8. května pak celá Německá říše. 2. světová válka v Evropě skončila. Na tichomořském bojiště panovaly obavy z dalšího vývoje bojů. Invaze do Japonska měla podle armádních plánovačů stát životy nejméně miliónu amerických vojáků, o japonských obětech nemluvě. Ke slovu přišla tajně vyvíjená zbraň. 6. srpna v Hirošimě a 9. srpna v Nagasaki. Teprve poté si japoské vedení uvědomilo, že válka je prohraná. 2. září 1945 Japonské císařství kapitulovalo Nejkrvavější konflikt historie skončil - stál životy padesáti milionů lidí. Francouzský dokumentární cyklus