Dokumentární film Svědectví vypovídá o naší nedávné historii. Film zachycuje lidské osudy, které krutě poznamenala doba budování komunismu na Slovensku v období 50-tých až 60-tých let 20-tého století. Tato freska vydává svědectví lidí, co zažili kruté zacházení v komunistických vězeních, zejména v 50-tých letech. Z různých příčin se dostali do nemilosti, za což si odpykávali někdy mnohaleté tresty. Zatímco 50-te roky přinášeli kruté pronásledování, věznění av mnoha případech procesy končící nejvyššími tresty, v 60-tých letech začal komunistický režim používat jiné formy pronásledování. Došlo k určitému uvolnění, nastolení jistých svobod. Okupace vojsk Varšavské smlouvy však celý vývoj uvolnění zvrátila. Téměř každá rodina byla během komunistické vlády nějak poznamenána, či potrestána. Tyto svědectví by měly odhalit krutost doby, nastavit její zrcadlo a odsoudit tak 40 letou vládu komunistů na Slovensku.

Interhelpo bylo průmyslové dělnické družstvo esperantistů a idistů, založené v květnu 1923 v Žilině, na pomoc budování socialismu v sovětském Kyrgyzstánu. V letech 1925 až 1932 odjelo ze železničních stanic Žilina a Brno celkem 1078 osob (407 členů družstva a 671 rodinných příslušníků) ve čtyřech transportech. Družstvo bylo v ČSR registrováno jako "Interhelpo, všeobecné výrobní a spotřebitelské družstvo v Žilině" se statutem schváleným státními orgány. Na žilinském nádraží je k celé události pamětní deska. Dokument s českým komentářem.

Dokument o lidech, místě i době ... více k tématu na Skoky u Žlutic

Mezinárodně uznávaní spisovatelé Josef Škvorecký a Zdena Salivarová odešli do exilu po invazi Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Usadili se v Torontu, kde založili vydavatelství 68 publishers, aby vydávali práce disidentských spisovatelů. Práce byly často pašované zpět do Československa a dávány do oběhu z ruky do ruky. Václav Havel říká, že "udržovali duchovní kontinuitu české kultury." Po sametové revoluci se jim podařilo vrátit se poprvé po 22 letech. Přijali přivítání jako hrdinové. Film byl natočený pro televizi CBC serie "Man Alive" a dokumentuje jejich cestu domů v roce 1990. Produkce a režie: David Cherniack.

Příběhy romských obyvatel z okolí řeky Topl'a, kteří stavěli železniční trať mezi Prešovem a městem Strážske v nucených pracovních táborech během Slovenského štátu. Film podává autentické svědectví o málo známém romském holocaustu na východním Slovensku a jeho skutečných dopadech na toto etnikum. Rámec výpovědí jednoduchých dělníků odhaluje mnohé ze zákulisí doby, která se netajila svými diskriminačními tendencemi. Ve filmu jsou použity unikátní filmové archivy Železničního muzea - cesta vlakem s prezidentem Tisem, vítání na železnici, záběry z průběhu výstavby tratě a pod.

Expedice Lambarene je výprava osmi studentů a absolventů pražských vysokých škol, která ve stříbřité Tatře 138 transportovala přes pět evropských a třináct afrických zemí léčiva a zdravotnický materiál do věhlasné nemocnice dr.Alberta Schweitzera v Lambarene v Gabonu. Odstartovala 1. ledna 1968 ze Staroměstského náměstí a oblouk, který Tatra urazila za 256 dní své cesty, je dlouhý přes 35 000 km. Po návratu vznikl z natočeného filmového materiálu osmnáctidílný seriál. Jako zajímavost uvádím, že členem expedice byl i polistopadový politik Josef Vavroušek, od června 1990 do června 1992 ministr vlády ČSFR a předseda Federálního výboru pro životní prostředí. Josef Vavroušek byl také aktivní horolezec, který poznal Alpy, Dolomity, Kavkaz a byl i na Kilimandžáru. Tato vášeň se mu stala osudnou. Zahynul i se svou dcerou Petrou 18. března 1995 ve svých padesáti letech pod lavinou v dolině Parichvost v Západních Tatrách.

V rámci Týdne svobody 2012 se uskutečnily Noci kavárenských debat na téma svoboda slova.. Pořádala obecně prospěšná společnost Opona.

Dávné příběhy a nová pátrání Stanislava Motla.
Moravané mezi Eskymáky: Většinou pocházeli z Moravy. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 prožívali neslýchaný útisk.

Končili ve vězení, často i na popravištích. Kdo z nich se odmítl stát katolíkem, musel do exilu. Jako například Jan Amos Komenský. A tak vyznavači Jednoty bratrské, pozdější Moravští bratři, našli nový domov například v saském Herrnhutu neboli v Ochranově.

Pro mnohé z nich to však byla jen přestupní stanice. Později se vydávali dále jako mimořádně odvážní misionáři doslova do celého světa, Afrikou počínaje a Polynésií konče. Někteří z nich skončili také mezi eskymáky, v zemi věčného ledu a sněhu, v Grónsku.

Právě jejich stopy budeme hledat v pokračování cyklu Stanislava Motla. Pořad Stopy, fakta, tajemství ...

Dále 3 díly rozhlasového seriálu Toulky Českou minulostí.

vzpomínka na 70. léta.

Pro Heydricha to byl "konečně pozitivní úkol" Đ pro české země nejkrutější období nacistického protektorátu. Doba působení druhého muže SS ve funkci zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě od září 1941 do června 1942 je nepochybně jedním z klíčových období moderních československých dějin. Obdobím, které je předmětem rozličných interpretací, a které je, navzdory zájmu posledních let, stále v mnohém nepoznané.

Cyklus Heydrich Đ konečné řešení poskytuje svými 44 díly zmapování tohoto období dosud nebývalý prostor. Základní osou cyklu je činnost Reinharda Heydricha v úřadu protektora. Její souvislosti pak přivádějí jednotlivé kapitoly ke klíčovým událostem, osobnostem a fenoménům doby a to nejen na území protektorátu a Třetí říše. Kombinovaná reportážní a dokumentární forma zpracování se opírá o využití dobových archivů, autentických předmětů i výpovědi pamětníků a historiků. Vedle známých faktů se autoři zaměřili také na nejnovější poznatky, které mohly být po letech zamlčování a dezinterpretací přidány k obrazu doby až v posledních dvou desetiletích.

V pátek 27. května 2011 v Mikulově vyvrcholila jedna z aktivit občanského sdružení Paměť - projekt Stezka svobody, připomínající osudy lidí, kteří se v době totality pokusili překonat železnou oponu a přes střeženou hranici na jihu Moravy uprchnout do Rakouska.

Velký společenský dokument, který se pokouší vyvrátit mýtus o hrdinné obci na Zlínsku - Ploštině, vyvražděné a vypálené nacisty na konci války za obětavou pomoc statečným a za svobodu bojujícím partyzánům. České znění.

Vzpomínky pěti účastníků stalinských deportaci do táborů na Sibiři. Začátkem roku 1945 bylo v sovětských táborech 5,5 milionu trestanců. Již v průběhu 1. půlky roku 1945 přibyly další 4 miliony trestanců. Mezi desítkami milionů obětí stalinismu byly i občané Slovenska. Podle neúplných údajů Moskevského ústředního archivu bylo ze Slovenska odvlečeno 6982 osob, z toho 210 žen. V táborech zemřelo 532 slovenských občanů, dalších 17 bylo popraveno. Ve filmu Ondřeje Krajňáka nabízí autentické výpovědi pěti odvlečeno občanů, účastníků stalinských deportací: Jana Kosuta, Josefa Bobalíka, Josefa Tekeliho, Jura Ružbaského a Antona Felbera, kteří přežili mnoho let v Ruském Gulagu. Po návratu na Slovensko jejich státní orgány přijaly s nevolí a pronásledování rehabilitovaných trestanců pokračovalo. Československé úřady jejich zařazovali na těžké manuální práce. Nadále jejich podezřívali z vlastizrady a nepřátelství proti socialistickému zřízení. Nesměli studovat a zastávat veřejné funkce. O svých zážitcích z trestaneckých táborů nesměli mluvit. Výpovědi dnes již osmdesátiletých starců odhalují cestu jejich trpkých osudů. Popisují důvody jejich zatčení, bolestnou cestu na daleký Sibiř a útrapy v táborech nucených prací. Skutečné rehabilitace se dočkali až o 40 let později po listopadu 1989. Závěrečná část dokumentu zachycuje jejich šťastný návrat domů. Dokument je svým obsahem mementem pro budoucí generace. Slovensky.

Se vzácným archivním záznamem, díky vyčerpávajícímu celosvětovému hledání, se v této řadě seznámíme s deníky a zdrojovými dokumenty, abychom mohli následovat osobní příběhy těch, kteří bojovali ve významných bitvách.

Unikátní americko-sovětský projekt měl snahu přiblížit detailně a komplexně 2. světovou válku objektivním pohledem. Bohužel zůstal nedokončený po invazi Sovětů do Afghánistánu.

Lovci nacistů pronásledovali lidi, jenž patří k nejnenáviděnějším a nejočerňovanějším na Zemi. Někdy je motivovaly vyšší zájmy, jindy postupovali způsobem, který po odhalení zděsil i jejich příznivce. Stíhali ty, jejichž zločiny byly strašlivou a požadovanou odplatou. A mnozí byli připraveni pronásledovat pachatele, dokud nebude učiněno zadost spravedlnosti - od Churchilla, přes SAS a Stratégy, kteří plánovali Den D, až po Mossad. Tyto příběhy o pronásledování a snaze učinit spravedlnosti zadost jsou plné dramat a tragédií.

Kursk 1943 České znění. (první video nejde, další v řadě už ano)

Filmový historik a dokumentarista Karel Čáslavský ve svém seriálu "Hledání ztraceného času" v kterém uvádí archivní filmové záběry.

Československá vojenská opevnění.

Dokument o přepadení Jablůnkovského tunelu na počátku 2. světové války.

Dokument o vzniku a pádu Berlínské zdi

Svedectvo o intervencii vojsk Varsavskej zmluvy v Ceskoslovensku v auguste 1968.

Dokument zaznamenava vyvoj revolucnych udalosti z novembra 1989 na Slovensku a nelahky a protireceniami poznaceny vyvoj v nasledujucom obdobi formujucej sa demokratickej spolocnosti.

Výraznejšie spoločenské uvoľnenie po ťažkých 50-tych rokoch nastalo v Československu až v druhej polovici sedemdesiatych rokov. Na politickú situáciu "pražskej jari" bezprostredne reagovali viaceré filmy. Kolektív autorov: Ivan Húšťava, Vlado Kubenko, Ladislav Kudelka, Otakar Krivánek, Jaroslav Pogran nakrútil celovečerný dokumentárny film Čas, ktorý žijeme o obrodnom procese v Československu v roku 1968. Sugestívna výpoveď o spoločnosti, defilé politikov, jednoduchých ľudí a záznam historických udalostí od zimy 1967 / 1968 do leta 1968. Tento film bol po roku 1969 v časoch normalizácie zakázaný a uložený do trezoru.

Ozbrojené síly komunistické Koreje vtrhly do jižní provincie státu Korea, což mělo za následek Korejskou válku. Spojené státy pod mandátem United Nations rychle vytvořily štít na obranu demokratické jižní Koreje a bojovaly po jejím boku v krvavé válce po dobu příštích tří let.
Korejská válka byl válečný konflikt, který probíhal na území Korejského poloostrova v letech 1950Đ1953. Konflikt byl 25. června 1950 rozpoután severokorejskými jednotkami po předchozí domluvě Kim Il-sŏnga (KLDR), Mao Ce-tunga (ČLR) a Josifa Visarionoviče Stalina (SSSR) a ukončen byl dohodou o příměří z 27. července 1953. Příčinou sporu byla snaha severokorejských vojsk o ovládnutí celé Koreje a její následné sloučení pod komunistickou nadvládu.

Dokumenty o lodní říční dopravě na našich splavných řekách, z historie i ze současnosti.

Projděte se podzemním bunkrem Sovětské armády, který byl postaven počátkem osmdesátých let 20 století na západě Čech jako velitelské stanoviště pro Střední skupinu vojsk, respektive pro 22. armádu.

První sovětská jaderná ponorka s označením K-19 nosí smůlu ještě před svým prvním ostrým startem, a od námořníků proto dostává přezdívku Hirošima, která vyrábí vdovy. A svou pověst K-19 potvrzuje hned po vyplutí na počátku 60. let. Kvůli nedbalosti se během plavby ve výsostných vodách NATO šíří její palubou radiace a svět stojí pouhý krůček od nukleárního konfliktu. O jedenáct let později pak palubu Hirošimy zachvátí požár. Bez jídla, v naprosté tmě, s nedostatkem kyslíku a bez možnosti spojení s hladinou začíná několik desítek námořníků bojovat o své životy.

Dne 6. května 1937 přistávala na americkém letišti Lakehurst německá vzducholoď "Hindenburg". Přílet zázraku tehdejší techniky přivábil jako vždy tisíce diváků. Netušili, že onoho květnového večera se stanou svědky zániku jedné historické epochy vzduchoplavby. "Hindenburg" sice přilétal se zpožděním, ale zdálo se, že vše bude probíhat normálně. Jeden z pěti kameramanů, kteří měli přistání vzdušného obra (délka 245 m, výška 41 m, objem 200 000 m3) zachytit pro filmový žurnál, to nevydržel a odešel domů. Prý škoda času. Tento člověk se ve svém životě za kameru již nikdy nepostavil... Při přistávacím manévru "Hindenburg" explodoval. Záběry katastrofy vstoupily do dějin filmového zpravodajství, rozhlasová reportáž z místa neštěstí otřásla Amerikou a nejen jí. Ze 72 cestujících a 54 mužů posádky "létajícího hotelu" jich 35 zahynulo. O příčinách exploze se dlouho spekulovalo.
Německý dokumentární film televizní stanice ZDF rekapituluje slavnou éru řiditelných vzducholodí, rekonstruuje poslední let "Titaniku nebes" (ono přirovnání se vskutku nabízí) a jeho tragický konec. Zároveň ale připomíná, že historie vzducholodí zaznamenala vlastně jenom větší přestávku, která bude patrně díky novým technologiím brzy přerušena. A na závěr autoři snímku diváky seznámí i s poslední verzí příčin tragédie. Významnou faktorem obrazové složky snímku jsou bohatě používáné a často unikátní archivní filmové materiály. Dramatický příběh "LZ 129" není pojat jen z hlediska "velké historie", ale evokuje i lidské osudy, jež ovlivnil.

Autentické video z voleb českých prezidentů

Dokumentární film Dušana Hanáka Obrazy starého světa zobrazuje zajímavých lidí, dobrovolně žijících na periférii společnosti. Periférie ale v tomto případě není synonymem úpadku, ale azylovým místem, umožňujícím žít autentický život v totalitním komunistickém režimu.

Obsahuje střihové dokumenty k aktuálním i nadčasovým tématům. Vychází z Československých filmových týdeníků z let 1945 - 1989 a z archivu zpravodajství České televize. Architektura za socialismu. Šeď panelových sídlišť byla typická pro architekturu od šedesátých let minulého století, stavby s napady a fantazií byly výjimkou.
Architekturu za socialismu reprezentovaly především typické hranaté paneláky. Byly budovány podle jednotných norem a měly unifikovaný vzhled. Architekti dostali jen omezenou příležitost uplatnit svou invenci například při výstavbě hotelů, určených především pro cizince. Přesto vzniklo i několik zajímavých staveb, které získaly i mezinárodní uznání, jako byla televizní věž na Ještědu. České znění.

Druhý muž nacistického režimu se v Norimberském procesu marně pokoušel vyhnout trestu. Německý dokumentární film. České znění.

S nejvýznamnějšími představiteli politických stran v Česku tehdy strávil jeden horečný den. Film dává nahlédnout do soukromí politiků, je konfrontací názorů a postojů v době, kdy se teprve ucházeli o přízeň voličů.

Krátký dokumentární film o lidech, kteří museli navždy opustit své domovy.
V 80-tých letech 20. století byla postavená vodní nádrž Starina, která zásobuje pitnou vodou téměř celé východní Slovensko. Pro stavbu této nádrže bylo vysídleno a následně zaniklo sedm obcí. Dara, Ruské, Veľká Polana, Smolník, Zvala, Ostrožnica, Starina.

Italsko-slovenský dokumentární film o životě významného slovenského politika Alexandra Dubčeka. Film zachycuje ve dvou rovinách politický vývoj v Evropě na zač.20. století až po 60 roky a na jeho pozadí i životní pouť jednoho z novodobých evropských politiků - Alexandra Dubčeka. Film obsahuje bohaté archivní dokumentární materiály z MOSFILMU / příchod nadšených budovatelů komunismu z evropských států, tzv. Interhelpo / Stejnětak jsou ve filmu využity autentické živé dokumenty z vrcholu politickerj kariéry AD až po jeho pád, včetně agrese vojsk Varšavské smlouvy do reformuje se Československa v r.1968. Podarilo se využít i nelegální natočené materály po odchodu AD z politického života.

Bilance nejkrvavějšího konfliktu historie: léta 1933-1945.

Pustnutie stredovekých sídiel horného Spiša do polovice 16. storočia.
Dokumentárny film (seriál má celkovo 25 kapitol) predstavuje sídla na hornom Spiši, ktoré spustli v období 14. storočia až prvej polovice 16. storočia. V jednotlivých kapitolách sú nielen dediny, ktoré sa už v ďalšom období neobnovili, ale aj obce, ktoré boli znovuosídlené. Viac na stránkách muzea Starej Lubovne.

Jaderné závody Spojených států a Sovětského svazu přivedly svět takřka na pokraj zkázy.

Případ bývalých vyšetřovatelů komunistické Státní bezpečnosti a jejich obětí. Po pěti letech činnosti Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu se zdá, že v české společnosti není odvaha ani vůle vyrovnat se s totalitní minulostí. Režie K. Vlachová

Střihový historický dokument, který na příkladu fašismu odhaluje vznik totalitních režimů. Do té doby nevídané využití archivních materiálů popisuje dění v Evropě ve dvacátých až čtyřicátých letech 20. století. Film vznikal za Chruščova, po kritice kultu osobnosti, a dá se v něm jasně vysledovat podobnost mezi Mussoliniho a Hitlerovým fašismem a Stalinovým komunismem. V ruském originálu film komentuje sám režisér Romm, v české verzi jeho monolog přemluvil Miroslav Horníček.

O historii lesních jednokolejných železnic. Dřevo člověk potřeboval ke svému bytí od jakživa. A ve slovenských horách byly nepřeberné zásoby. Velká část lesů středního Slovenska patřila báňské komoře, proto bylo těženo stále více. V závěrech dolin zaznívalo svištění a dunění klád letících vodními smyky a ržání koní napínajících všechny své síly ke stažení dřeva k vazištím vorů. Postupně pronikaly do horských dolin ocelové pásy kolejnic.
I zde pod majestátnou Poľanou zněly píšťaly parních lokomotiv lesních úzkorozchodných železnic. Od Čierného Balogu, Hrochocké doliny, od Hriňové, Závadky či Muráně. Film zachycuje jen některé tratě, prostor již nezbyl k odhalení osudů mnoha dalších železniček a lidí, kteří na nich pracovali a není ani možné všechny vyjmenovat…

Dokument s autentickými záběry vracející se do těžkých dob nástupu nacistického režimu v ČSR. Dokument je anglicky s českými titulky.

Dodnes jsou znevažování a zesměšňováni naši vojácí bojující v rakousko-uherské armádě, plnící čestně svoji občanskou povinnost, z mysli české veřejnosti se zcela vytratili, případně se zúžil na vystoupení legionářů a za totalitní éry českých rudoarmějců.
V poválečné atmosféře všeobecného hledání zásluh o "bourání Rakouska" byli čeští vojáci, bojující do konce války v císařské armádě, nutně odsouzeni k zapomenutí.Jejich úspěšné boje, odvaha a vytrvalost se do prvorepublikového obrazu protirakouského vzdoru pranic nehodily.
V rámci odrakoušťování se kolem těchto několika set tisíc mužů vytvářela podivná atmosféra a dočkali se i řady diskriminačních opatření. Italská fronta, prostor nejvýznamějších bojů českých vojáků v první světové válce, co do zasazených počtů, urputnosti a ztrát snad v celé naši historii, stála mimo jakýkoliv zájem.

celý název: Varšavské povstání: Zapomenutí bojovníci druhé světové války

Před šedesáti lety obyvatelé Varšavy a chatrná armáda odboje povstali a začali bojovat proti nacistickým okupantům, ozbrojení jen skromnými zbraněmi a podomácku vyrobenými granáty. Předpokládali, že Spojenci, kteří obklíčili Hitlerovu armádu, jim za pár dní přijdou na pomoc. Nakonec však bojovali 63 dní a pomoc nedorazila. Málo známý a tragický příběh. Český dabing

Švýcarské banky byly obviněny z kolaborace s nacisty během druhé světové války. V té době vzniklo podezření podle amerického ministra financí Henryho Morgenthau, který začal vyšetřovat tuto spolupráci. Zjistil, že švýcarské banky nebyly jediné. Z archivů vyplývá, že i britské a americké banky nadále obchodovat s Hitlerem, a to i v průběhu Německé invaze do Evropy a v době bombardování Londýna.

Film podrobně ukazuje role, kterou sehrály Anglo-německé bankovní kliky. Klíčoví členové Bank of England spolu se svými německými protějšky založili BIS, Banku pro mezinárodní platby, která prala kradené zlato v Evropě. V jejím vedení byli hlavní nacisté jako Walther Funk a Hjalamar Schact. Prezident BIS byl Američan, Thomas McKittrick, který se ochotně stýkal s předními nacisty. Nejen BIS, ale i další spojenecké banky pracovali ruku v ruce s nacisty. Jeden z největších amerických bank měl stále otevřenou pobočku v okupované Paříži a se znalostí manažerů v USA, zmrazil účty francouzských Židů.

Mnoho lidí bez peněz chtějící uniknout z Francie skončilo v táborech smrti. Když v dubnu 1945 president Roosevelt zemřel, Morganthau ztratil svého ochránce a jeho tažení proti bankám skončilo. Byla to další ztráta, když byli lidé v jeho oddělení obviněni, že během éry McCarthyho spolupracovali s komunisty. Tento neuvěřitelný příběh obsahuje rozhovory s žijícími členy bankovní rodiny a vyšetřovací týmem Morganthause, stejně jako nově nalezené archivní materiály.

Dokument BBC 1998 české titulky

Demolice nádražní budovy nádraží Těšnov v Praze v roce 1985. Kamera Pavel Vrbata.

Na nebi nad NDR se bez vědomí veřejnosti odehrával jeden z nejnebezpečnějších duelů mezi dvěma supervelmocemi. Po celých čtyřicet let se v tomto vzdušném prostoru objevovala americká špionážní letadla. Lidé na celém světě nevěděli nic o rozsahu vzdušné špionáže nad východní částí Německa, ani o nebezpečí, které to přinášelo. Teprve dnes, mnoho let poté, co studená válka skončila, to vychází na světlo. Ve filmu o tom hovoří mnoho přímých účastníků. České znění.

Celovečerní dokumentární film z cyklu Potomci a předkové. Dokument popisuje období obsazení Sudet Němci a především osobu říšského tajemníka a později říšského ministra Karla Hermana Franka v dobách Protektorátu, jeho hrůzné aktivity během okupace a podíl na destrukci Československa. Záznamy z vyšetřování K.H.Franka obsahují 436 stran a evidence představuje přehlídku těch nejhorších zločinů, které člověk může spáchat. Dokument odhaluje i Frankův podíl na vyhlazení Lidic.

Operace Dukla měla být skončena za 4 dny s tím, že pomůže Slovenskému národnímu povstání. Ze vzpomínek pamětníků je však patrné, že šlo o zneužití vojáků a vojenskou blamáž, ze které později režim udělal slávu. České znění.

Bitva o Dukelský průsmyk byla nejtěžším bojem, kterého se za 2. světové války zúčastnili českoslovenští vojáci na východní frontě. Dodnes se vedou spory o to, zda tento útok před dobře opevněné horské pásmo nestál zbytečně mnoho životů. V dokumentu hovoří pamětníci, kteří proslulou karpatsko-dukelskou operací prošli - bývalí velitelé i vojáci z první linie, ošetřovatelky poraněných i frontoví lékaři. Jejich svědectví doplněné hranými rekonstrukcemi a archivními materiály mapuje průběh celé události. Dokument předkládá některé skutečnosti, o kterých se nikdy otevřeně nemluvilo a zobrazuje i zlomky lidských příběhů, které se v rámci této válečné mašinérie odehrály. První díl dokumentu rekonstruuje příčiny, které vedly k nečekanému masakru československých jednotek hned při zahájení operace a zabývá se otázkou zodpovědnosti našeho i sovětského velení.

S českými titulky. Uvidíte fakt hnusné věci. Nemám co dodat...

Vlastně mám co dodat. Pozorujte svět a všímejte si, jak se chovají lidé, kteří svět rozdělují a ovládají ve jménu čehokoliv. Přemýšlejte o světě kolem sebe a ptejte se co udělat pro to, aby se něco podobného neopakovalo. Hledejte odpovědi v sobě, v souladu s lidmi kolem vás. Tvořte přijatelný a udržitelný svět, v kterém je možné žít. Žádná válka takový svět ještě nevytvořila a nikdy nevytvoří.

Dokument režiséra Petera Kerekese je výpovědí o bodu zlomu, 21. srpnu 1969. Na základě archivních dokumentů a příběhů přímých účastníků podává svědectví o brutálním potlačení spontánní demonstrace namířené proti okupaci Československa v městě Brně. Onen den nahlíží jako zlomový okamžik, kdy na jedné straně barikády již nestojí cizí okupanti a na druhé jednotný národ, ale kdy stojí Češi - příslušníci VB, milicionáři, vojáci a zástupci komunistické moci proti Čechům - demonstrantům. Jeden den nenávratně změnil osudy nejen účastníků demonstrace, ale i osud celého národa. Někteří lidé odcházejí do vnitřního exilu, jiní na chalupy a z dalších se stávají konformisté. Normalizace začala. České znění.

Filmové svědectví Evalda Schorma, Stanislava Miloty a Jaromíra Kallisty o tragických dnech srpna 1968 v Praze. České znění.

Oratorium za Prahu: Dokumentární film o sovětské invazi do Československa v roce 1968 (údajně jediný film, záznam - zakázaný sovětskými úřady mnoho let). Jan Němec byl v Československu dokumentovat Pražské jaro - a první polovina filmu ukazuje překvapující rozsah osvobození země od náboženské svobody na rostoucí countercultural hnutí. Ale náhle - nečekaný výskyt tanků v ulicích Prahy probodl a rozbil i to křehký experiment v každodenním životě a Nemec humanistickou estetiku v Němcově filmu. Pár minut před koncem filmu - zavládne chaos jak se socialisté postavili proti socialistům a krev se rozlije do ulic. Režie: Jan Němec.

několik dílů z historie druhé světové války v obrazech a s českým dabingem.

Jak se žilo obyčejným lidem v temných protektorátních časech? Jací lidé nám tehdy vládli? Kde byly hranice mezi jednoduchou touhou po životě, hrdinstvím a zbabělostí či zradou?

Dokument České televize, Nacistický vrah ve službách STB. "Staré viny mají dlouhé stíny", zní anglické přísloví. Vina nacistického zločince Wernera Tuttera je jenom začátkem. Jeden zločin plodí další zločiny a dokonce - na jednu temnou minulost dopláceli lidé na různých místech střední Evropy i za železnou oponou. V případě nacistického zločince Wernera Tuttera spravedlnost nezvítězila, zabránili tomu komunističtí úředníci. Pro zakrývání zločinů nakonec skončili sami před soudem jako spoluviníci, hlavní viník však zůstal nepotrestán. Scénář L. Navara. Režie J. Bařinka

Jsou historická témata československých dějin 20. století, která nás nutí k zamyšlení nad úlohou učitelů historie ve výchově mladé generace. V minulém režimu se učitelé stali pouhými interprety zkreslených dějin a nezaujímali z velké části stanoviska k problémům. Je vcelku přirozené, že člověk se zlým, ponižujícím a nepříjemným zážitkům brání tak, že na ně chce zapomenout, vytěsnit je ze své paměti. Toto "zapomínání" má však často tragické následky. Naše přítomnost je totiž z velké části určována minulostí. To předpokládá zpětnou reflexi, přesné pojmenování chyb a viníků. I trpká a krutá zkušenost totiž může mít svůj smysl, stane-li se výstrahou do budoucnosti... České znění.

fakta a svědectví o nikdy neobjasněné vraždě v babické škole. Vlna násilných represí změnila v padesátých letech životy stovek rodin v obci Babice na Třebíčsku. České znění.

Dokument o zániku Československa z pohledu parlamentních lavic.
Tři roky po sametové revoluci překvapilo Československo svět zdánlivě náhlým a v regionu neobvykle mírovým rozpadem federace. Zejména na české části hranice převládl mezi populací názor, že "republiku rozbili politici". Film zachycuje atmosféru v proslulé budově mezi Muzeem a Operou na sklonku roku 1992. Režisér Pavel Koutecký stylově navázal na odkaz Karla Vachka, který sledoval dění na politické scéně v roce 1968.

seriál vysielany TV Markíza.

6. díl se věnuje havarijní události v jaderné elektrárně v roce 1977.

krátký film Jana Švankmajera

Studentský film režiséra Petra Václava je poeticky laděným portrétem Žižkova v roce 1989. Film zachycuje záběry dnes již zmizelých reálií, které podbarvuje hudba Sergeje Prokofjeva. V druhé polovině si student FAMU klade otázku, jestli měla asanace Žižkova v průběhu 80. let smysl a komu prospěla.

Vedle obyvatel Žižkova promluví i architekt Milan Janů a hlavní projektantka přestavby Žižkova Marie Hubíková. Drobná sonda z jedné opomíjené pražské čtvrti na konci 80.let je zajímavou předrevoluční zprávou. FAMU 1989, režie Petr Václav

Druhá světová válka má spoustu slavných bitev, o jejichž výsledku rozhodovaly maličkosti. Třeba chybná rozhodnutí, která začínala u špatného vyhodnocení práce vojenských zpravodajců. Dokazují to i pozapomenuté letecké snímky, které po dlouhé době znovu spatřily světlo světa. Dokumentární série Ztracené důkazy na jejich základě rekonstruuje klíčové okamžiky války v Evropě i Tichomoří.

Půlhodinový dokument s podtitulem "nová fakta o starých tajemstvích" televize Russia Today se vrací k mnichovské dohodě z roku 1938, která ovlivnila životy Čechů i Sudetských Němců. Na současné situaci žijících lidí v obou národech představuje, že situace po válce určitě nebyla úplně jednoznačná.

Jednoznačně mi pouze vyplývá, že každá válka vždy zasáhne do života lidí, kteří s válkami a jejich strůjci nemají a nechtějí mít nic společného. Anglicky.

Na počátku 20. století ještě neexistovalo slovo, které by pojmenovalo etnické čistky namířené proti jednomu národu. Osudem Arménů žijících v Turecku v roce 1915 bylo uvést ho do povědomí lidstva. Český dabing. Více se dočtete na Délský potápěč.

Dokument s českými titulky, který je prací několika historiků, mapuje počátky a zrození myšlenek socialismu, jeho následné vyvrcholení v podobě komunismu a národního socialismu. Odhaluje vzájemnou propojenost a spolupráci mezi německými nacisty a sovětskými komunisty před válkou i během ní v oblasti propagandy, ideologie a vyvražďovacích metod.