Jsou lidé v něčem jedineční? Ano jsou. Jsme jediní tvorové s plně vyvinutým morálním cítěním. Jako tvorové společenští jsme morálkou posedlí. Stále se pídíme po tom, proč lidé dělají to, co dělají. Já osobně jsem morálkou posedlý naprosto. A to všechno způsobila tato žena, Sestra Mary Marastela, taktéž známá jako moje máma. Jako ministrant jsem se nadýchal spousty kadidla, a naučil se říkat latinská souvětí, ale také jsem měl čas přemýšlet jestli shůry daná morálka mojí matky platí pro všechny.

Viděl jsem lidi, kteří ač věřící nebo nevěřící, morálkou byli posedlí stejně. Myslel jsem si, že možná existuje nějaký pozemský základ pro morální rozhodnutí. Ale chtěl jsem dojít dál než k tomu, že mozek řídí naši morálku. Zajímalo mě, jestli je něco jako chemie morálky. Chtěl jsem zjistit jestli existuje molekula morálky.

Po deseti letech pokusů, Jsem ji našel. Chcete ji vidět? Přinesl jsem ji s sebou. Tato malá stříkačka obsahuje molekulu morálky. (Smích) Jmenuje se oxytocin. Oxytocin je obyčejná a stará molekula a vyskytuje se jen u savců. Je známo, že u hlodavců se díky ní matky starají o potomstvo, a u dalších tvorů, způsobuje toleranci ke spolubydlícím v noře. Ale u lidí se vědělo jen to, že napomáhá porodu a kojení a je uvolňována oběma pohlavími během sexu.

A tak mě napadlo, že by oxytocin mohl být onou molekulou morálky. A udělal jsem, co většina z nás - vyzkoušel jsem to na kolezích. Jeden mi řekl, "Paule, to je největší blbost na světě. Je to," řekl, "jenom ženský hormon. Nic víc v tom není." Ale já namítnul: "No ale mužský mozek jej tvoří také To musí mít nějaký důvod." Ale měl pravdu, byl to hloupý nápad. Ale byl testovatelně hloupý. Jinými slovy, myslel jsem, že dokážu navrhnout experiment a zjistit, jestli oxytocin dělá lidi morální.

Ukázalo se, že to není tak jednoduché. Zaprvé, oxytocin je stydlivá molekula. Její koncentrace je téměř nulová, bez nějakého stimulu, který by ji uvolnil. A vyprodukovaná má poločas rozpadu jen tři minuty, a při pokojové teplotě se rychle rozkládá. Takže tento pokus musí způsobit příval oxytocinu, rychle ho zachytit a udržet v chladu. Myslím že to svedu. Naštěstí, oxytocin je produkován jak v mozku, tak i v krvi, takže jsem mohl pokus provést bez znalosti neurochirurgie. Pak jsem musel změřit morálku.

Pustit se do Morálky s velkým M je obrovský projekt. Tak jsem začal v menším. Zkoumal jsem jedinou vlastnost: důvěryhodnost. Proč? Na počátku minulého desetiletí jsem dokázal že státy s vyšším poměrem důveryhodných lidí prosperují více. A to tak, že se uskuteční více transakcí vzniká větší bohatství, a snižuje se chudoba. Takže chudé státy jsou obecně méně důvěřivé. Čili, pokud rozklíčuji chemii důvěryhodnosti, mohl bych zmírnit chudobu.

Zároveň jsem byl skeptický. Nechtěl jsem se jen tak ptát lidí: "Jste důvěryhodný?" Místo toho jsem použil přístup k výzkumu à la Jerry Maguire. Jestli jsi počestný, chci vidět prachy. Takže děláme v laboratoři to, že pokoušíme lidi k počestnosti a neřesti pomocí peněz. Předvedu vám jak. Najmeme nějaké dobrovolníky. Všichni dostanou 10 dolarů, když slíbí, že přijdou. Dáme ji spoustu instrukcí a nikdy je nepodvedeme. Potom je spárujeme pomocí počítače.

Jeden z toho páru pak dostane zprávu, ve které stojí: "Chcete se vzdát části z těch 10 dolarů, které jste si vydělali za to, že tu jste a darovali je někomu jinému v laboratoři?" Vtip je v tom, že je nevidíte, nemůžete s nimi mluvit. Můžete to udělat pouze jednou. A všechno, co darujete se ztrojnásobí na účtu toho druhého. Uděláte je daleko bohatší. A dostanou počítačovou zprávu, ve které stojí osoba číslo jedna vám poslala tuto částku peněz. Chcete si je všechny nechat, nebo pošlete něco nazpět?

Takže o tomto experimentu popřemýšlejte. Budete sedět na poměrně tvrdé židli dobrou hodinu a půl. Nějaký šílený vědec vám zabodne jehlu do ruky. a vezme čtyři zkumavky krve. A teď se máte vzdát těch peněz a poslat je někomu cizímu? Tohle je zrod upírské ekonomiky. Rozhodni se a dej mi trochu své krve.

Ve skutečnosti, experimentální ekonomové provádějí tento test po celém světě, a s daleko většími obnosy, a společný výklad byl ten, že to, kolik dal první druhému je míra důvěry, a to, kolik druhý převedl prvnímu nazpět vyměřuje důvěryhodnost. Ekonomové však byli vyvedeni z konceptu tím, proč by druhá osoba měla té první vlastně něco vracet. Když jsou peníze dobré, proč si je tedy nenechat všechny?

To jsme neobjevili. Zjistili jsme, že 90 procent poslalo peníze těm druhým, a z těch, kteří peníze obdrželi, 95 procent něco vrátilo zpět. Ale proč? Když budeme měřit oxytocin zjistíme, že čím více peněz druhý člověk obdržel, tím více oxytoxinu mozek produkoval, a čím víc oxytocinu se vyplavilo, tím víc peněz vrátili. Takže máme biologii důvěryhodnosti.

Ale počkat. Co je na tomto experimentu špatně? Dvě věci. Zaprvé to, že v těle se nic neděje izolovaně. Tak jsme změřili hladinu devíti dalších molekul reagujících s oxytocinem, ale bez výsledku. Druhá věc je, že mám stejně pořád nepřímý vztah bezi oxytocinem a důvěryhodností. Nemůžu říct s jistotou, že oxytocin způsobil důvěryhodnost. Věděl jsem, že abych provedl experiment, musím jít do mozku a ovládat oxytocin přímo.

Zkusil jsem snad všechno kromě vrtačky abych dostal oxytocin přímo do mozku. Nakonec jsem zjistil, že mi stačí obyčejný nosní inhalátor. Takže společně s kolegy z Curychu, jsme podali 200 mužům buď oxytocin nebo placebo, provedli jsme ten samý peněžní test důvěry, a zjistili jsme, že ti na oxytocinu prokázali nejen větší důvěru, ale dokonce se zdvojnásobil počet lidí kteří poslali všechny své peníze neznámému - vše bez změny nálady nebo vnímání.

Takže oxytocin je molekula důvěry, je to i molekula morálky? Použili jsme inhalátor oxytocinu, k dalšímu výzkumu. Dokázali jsme, že dodání oxytocinu zvyšuje štědrost v jednostranných peněžních převodech o 80 procent. Dokázali jsme že zvyšuje příspěvky na charitu o 50 procent Také jsme zkoumali nefarmakologické způsoby, jak oxytocin zvýšit. Ty způsoby zahrnují masáž, tancování a modlení. Ano, moje máma z toho posledního měla radost. A kdykoliv zvýšíme oxytocin, lidé ochotně otvírají své peněženky a sdílejí peníze s neznámými.

Ale proč to dělají? Jaký je to pocit, když je váš mozek zaplaven oxytocinem? Abychom odpověděli na tuto otázku, provedli jsme pokus, kdy jsme lidem pustili video otce a jeho čtyřročního syna, který má smrtelnou rakovinu mozku. Potom, co video shlédli, jsme je nechali vyhodnotit svoje pocity a odebrali jsme jim krev před a po, abychom změřili oxytocin. Změna oxytocinu předpověděla jejich pocity empatie. Takže je to empatie která nás spojuje s ostatními lidmi Je to empatie, která nás nutká pomáhat ostatním. Je to empatie, která nás dělá morálními.

Tohle není žádná novinka. Tehdy ještě neznámý filozof Adam Smith napsal v roce 1759 knihu s názvem "Teorie morálních pohnutek." V této knize Smith zastává názor, že jsme morální tvorové, ne proto, že to máme dáno shůry, ale zezdola. Tvrdí, že jsme tvorové společenští, a proto sdílíme svoje emoce s ostatními. Takže jestli ti někdo ublíží, bolest pocítím také. Takže mám sklon se tomu vyhnout. Jestli udělám něco, z čeho máš radost, budu moct tu radost sdílet.

Takže mám sklon to dělat. Je to ten samý Adam Smith, který o 17 let později napsal útlou knížku s názvem "O bohatství národů" - zakládající dokument ekonomie. Byl to ve skutečnosti moralitní filozof, a v tom, proč jsme morální, měl pravdu. Já jsem jenom objevil molekulu, která za tím je. Ale vědět o té molekule, je užitečné, protože díky tomu víme, jak toto chování vyvolat a jak ho vypnout. Zejména díky tomu víme, proč vnímáme nemorálnost.

Abychom prozkoumali nemorálnost, dovolte mi teď odbočku do roku 1980. Pracoval jsem na benzínce. na periferii Santa Barbary v Kalifornii. To sedíte celý den na benzínce, a vidíte spoustu morálnosti a nemorálnosti, to mi věřte. A tak jednoho nedělního odpoledne, přišel za mnou k pokladně muž s takovou nádhernou šperkovnicí. Otevřel ji a uvnitř byl perlový náhrdelník. A řekl: "Hej, byl jsem na pánských toaletách. A našel jsem tohleto. Co bych s tím měl dělat?" "Já nevím, zaneste to do Ztrát a nálezů." "No ale tohle má velkou cenu. Musíme zjisti, komu to patří." Řekl jsem: "Tak jo."

Takže se snažíme přijít na to, co s tím, a zazvoní telefon. A v něm muž mluví překotně: "Před chvílí jsem byl u vás na stanici, a koupil jsem svojí ženě šperk a teď ho nemůžu najít." "Perlový náhrdelník?" řekl jsem, "je tady." "Jeden chlápek ho zrovna našel." "Jé, zachránil jste mi život. Tady je moje telefonní číslo. Řekněte tomu muži, ať počká hodinu a půl. Přijedu tam a dám mu odměnu 200 dolarů." Dobře, tak jsem tomu muži řekl: "Podívej, klid. Dostaneš tučnou odměnu. Je to fajn."

On řekl: "Ale já nemůžu. Mám pracovní pohovor v Galeně za 15 minut, a tu práci opravdu potřebuju, budu muset jít." A znova se mě zeptal: "Co teda uděláme?" Jsem na střední škole. Nic mě nenapadá. Tak jsem řekl: "Já vám to pohlídám." On na to: "Víte co? Že jste tak hodný, rozdělme si odměnu." Já vám dám náhrdelník, vy mi dáte sto dolarů, a když ten člověk přijde..."

No vidíte. Byl jsem podveden. Tohle je klasická finta, zvaná oškubávání holuba, a já jsem byl ten holub. Ten způsob, jak tyhle fígly fungují, není jen v tom, že pachatel přiměje oběť mu věřit, ale zároveň ukáže, že věří oběti. Teď víme, co se při tom děje. Mozek oběti uvolňuje oxytocin, a už otevíráte kabelku nebo peněženku a rozdáváte peníze.

Kdo jsou tito lidé, kteří manipulují našimi oxytocinovými systémy? Zjistili jsme testováním tisíců jednotlivců, že pět procent populace neuvolňuje oxytocin na podnět. Takže i když jim důvěřujete, mozek oxytocin neuvolňuje. Pokud na stole leží peníze, oni si je nechají. Pro tyto lidi máme v laboratoři odborný termín. Říkáme jim parchanti. (Smích) Nejsou to lidi, se kterými byste šli na pivo. Mají mnoho společných rysů s psychopaty.

Jsou ale i další způsoby, jak můžou být systémy zablokovány. Jedním z nich je nevhodná výchova. Testovali jsme sexuálně zneužívané ženy, a zhruba polovina z nich neuvolňuje oxytocin během stimulu. Je třeba dostatečná výchova aby se tento systém správně vyvinul. Také stres uvolňuje oxytocin. Všichni víme, že když jsme ve stresu, neděláme správná rozhodnutí.

Je tu ještě jeden způsob, jak potlačit oxytocin, který je zajímavý - pomocí působení testosteronu. Takže jsme v rámci pokusů podávali testosteron mužům. A namísto sdílení peněz, se stali sobečtí. Ale zajímavé je, že muži s vysokým testosteronem mají také tendenci použít svoje peníze, aby potrestali ostatní za sobeckost. (Smích) Zamysleme se nad tím. To znamená, že v rámci naší biologie, máme jing a jang morálnosti. Máme oxytocin, který nás s ostatními spojuje, díky němu se dokážeme vcítit do ostatních.

A máme testosteron. A to mají uži 10 krát více testosteronu než ženy, takže muži to dělají častěji než ženy - máme testosteron, díky kterému máme potřebu trestat lidi, kteří se chovají nemorálně. Nepotřebujeme boha ani vládu, kteří nám budou říkat co máme dělat. Všechno je už v nás.

Teď se nejspíš ptáte: tohle jsou hezké laboratorní pokusy, ale můžeme je aplikovat do reálného života? Ano, to mě také zajímalo. Takže jsem vyšel z laboratoře abych ověřil, jestli to platí i v každodenním životě. A tak jsem minulé léto navštívil svatbu v Jižní Anglii. 200 lidí v překrásném Viktoriánském sídle. Neznal jsem tam nikoho. A přijel jsem svým vypůjčeným Vauxhallem. A přinesl jsem odstředivku, suchý led, jehly a zkumavky. A odebral jsem krev ženichovi a nevěstě a svatebčanům a rodině a přátelům před a bezprostředně po obřadu. (Smích)

A víte co? Svatby způsobují uvolňování oxytocinu, ale specifickým způsobem. Kdo je středem svatebního vesmíru? Nevěsta. Měla největší nárůst oxytocinu. Kdo zbožňuje svatbu skoro téměř tolik jako nevěsta? Její matka, to je fakt. Její matka byla na druhém místě. Potom otec ženicha, potom ženich potom rodina, potom přátelé - obklopení kolem nevěsty jako planety okolo slunce. To myslím dokazuje, že jsme vytvořili tento rituál abychom k nám připojili tento nový pár, propojili se emocionálně. Proč? Protože je potřebujeme, aby se úspěšně reprodukovali a zachovali druh.

Také jsem se obával toho že moje pokusy důvěry s malými částkami ve skutečnosti nezachytily, jak často svěřujeme svůj život do rukou cizím. A tak přetože mám strach z výšek, tak jsem se nedávno připoutal k jinému člověku a vyskočil jsem z letadla z výšky 3 a půl km. Odebral jsem si krev před a po, a hladina oxytocinu mi vyletěla. Existuje mnoho způsobů, jak se můžeme propojit s lidmi. Například přes sociální média. Hodně lidí teď tweetuje. Takže jsme zjistili roli sociálních médií a objevili, že využívání sociálních médií způsobuje dvojciferné zvýšení hladiny oxytocinu.

Udělal jsem tento experiment pro Korejskou televizi KBS. Účastnili se jejich reportéři a producenti. A jeden z nich, chlapík, muselo mu být tak 22, měl 150 procentní nárůst oxytocinu. To je ohromné; to nemá nikdo. V soukromí používal sociální média. Když jsem Korejcům sepsal svoji zprávu, řekl jsem: "Hele, nevím co ten člověk dělá," ale odhadoval jsem, že si povídá s matkou nebo s přítelkyní. Ověřili to. Psal svojí přítelkyni na Facebook. No vidíte. To je spojení. Existují tuny způsobů jak se můžeme s lidmi spojovat, a zdá se, že je to všeobecně platné.

Před dvěma týdny jsem se vrátil z Papuy Nové Guiney kde jsem putoval do hor - velmi izolovaný kmen soběstačných zemědělců žijících tímto způsobem celá tisíciletí. V těch horách mají přes 800 jazyků. Jsou to nejprimitivnější lidé na světě. A i oni také uvolňují oxytocin.

Takže oxytocin nás spojuje s ostatními. Oxytocin nám umožňuje cítit, co cítí ostatní. A lze úplně jednoduše přimět lidský mozek aby vylučoval oxytocin. Vím jak na to, a můj oblíbený způsob je po pravdě ten nejjednodušší. Předvedu vám to. Pojďte. Obejměte mě. (Smích) No vidíte. (Potlesk)

Moje záliba v objímání ostatních mi vysloužila přezdívku Doktor Láska Těší mě vysílat trochu lásky do světa, je to skvělé, a tady je předpis od Doktora Lásky: osm objetí denně. Zjistili jsme, že lidé kteří uvolňují více oxytocinu jsou šťastnější. A jsou šťastnější protože mají lepší vztahy na všech úrovních. Doktor Láska říká osm objetí denně. Osm objetí denně - a budete šťastnější a svět bude lepším místem k životu. Samozřejmě, pokud se neradi dotýkáte druhých, můžu vám vrazit do nosu tohle.

(Smích) Děkuji. (Potlesk)