Šestiletá existence tzv. Protektorátu Čechy a Morava, který vznikl před sedmdesáti lety, je vzrušující i tragickou etapou v našich dějinách, možná o to tragičtější, že v podstatě - až na několik slavných epizod - upadá do zapomnění.

Není výjimkou, že si mnozí lidé představují jeho vznik už bezprostředně po Mnichovské dohodě. Zejména mladší generace pak o tomto období ví velmi málo, téměř nic. Přitom to byla doba, v níž naši předkové (a ještě i mnozí současníci) žili - a to ve všech smyslech slova. Nebyl to jen čas bojů o přežití, ani jen čas bezuzdné kolaborace s nepřítelem. Lidé chodili do práce, četli, sportovali, měli své záliby, milovali se, rodily se děti.

Všední stránku života sice okupace a válka velmi výrazně ovlivnily, ale nepotlačily ji. Snahou tvůrců dokumentu je přiblížit se k životnímu pocitu člověka té doby a zároveň připomenout jména osob a důsledky jejich činnosti, které přinesly z dnešního pohledu i kuriózní detaily onoho času.