Pyramidy - Pás klidu
Jací byli lidé ve starověku? Co uměli, co znali? Egyptologie učí, že pyramidy byly postaveny kolem roku 2500 před Kristem. Možná ale ale existují důkazy, že pyramidy jsou ještě starší... Umí už věda vysvětlit, za jakým účelem pyramidy byly postaveny, anebo je to hádanka, která ještě čeká na rozluštění? Česká televize uvádí kontroverzní cyklus kanadské profesorky Carmen Boulterové PYRAMIDY . díl Pás klidu V ústí delty Nilu se na šesti různých místech tyčí shluky pyramid, které postavila raná civilizace.

Jedna pyramida stojí na vrcholu hory. Je viditelná z vesmíru. Vnitřek kupodivu nechrání žádná střecha. Jakou měla funkci? Většina lidí zná pyramidy na náhorní plošině v Gíze a také Sfingu, ale neví o spojitosti těchto pyramid s ostatními stavbami. Všechny stavby jsou postavené rovnoběžně s úrodným pásem Nilu. Některá naleziště jsou odlehlá uprostřed pouště a málokdo o nich ví. Jiná jsou známá, ale dosud byla jen zčásti odkryta vykopávkami. Všechny stavby ale spojuje přímo uhrančivá monumentálnost, která v lidech odedávna vyvolává úžas a zvědavost.

Všechna místa se vyznačují vyspělým, technicky náročným stavitelstvím a monumentální architekturou. Mohli mít lidé ve starověku znalosti nějaké nám dosud neznámé vědy? Je vůbec možné, aby mezi nebem a zemí existovala nějaká spojitos? Proč toho o Egypťanech víme tak málo? Jejich technická vyspělost byla prý na nízké úrovni, ale na jejich chrámových zdech jsou vyobrazeni lidé, kteří dělají přesné výpočty. Z celé řady poznatků se o nich vynořuje poměrně barvitý obraz.

Jsme na místě u Abú Raváše, fascinuje tím, že je na vrcholu hory. Pyramida unikátní také tím, že je nekrytá. Toto naleziště vyvrací teorii o vytahování kamenů lanem na vršek pyramidy, protože tady by museli kámen nejprve vytáhnout na vršek hory, pak na pyramidu. Naleziště je odlehlé a opuštěné a řada lidí o něm vůbec neví. Není tu vstupní pokladna, není tu hlídač, není tu nic. Zřejmě má zůstat zapomenuta, protože se zcela vymyká teorii o tom, jak se pyramidy stavěly.

Když se rozhlédnete kolem, uvidíte menší kameny, jsou novějšího data, středně velké kameny, a pak starověké velké kvádry. U Abú Raváše lze spatřit stopy po strojovém opracování kvádrů. Víme, že žula pocházela z dalekých lomů. Hlazené konkávní kamenné bloky se sotva daly vytesat pouhým dlátem. A není to jediný příklad strojového opracování kamene. Teď vejdeme dovnitř pyramidy. Kráčíme po téhle římse... a tamhle vidíme spojovací chodbu, která vede dolů do pyramidy, i když je otevřená a nekrytá. Tak sejdeme dolů.

Když stojíte tady, kameny všude kolem jako by byly zčernalé. To je důkaz nějakého silného žáru. Řekla bych, že se tak stalo někdy ve starověku, ale stejně je to zvláštní. Je tady otvor a kameny jsou očividně ulámané, možná tady něco ohřívali. Toto je severní bod takzvaného Pásu klidu. Nejsevernější pyramida z řady dvaadvaceti pyramid od severu k jihu, jsme tedy severně od náhorní plošiny v Gíze. Jak vidíte na této mapě Pásu klidu, všechna naleziště kopírují tvar Nilu.

Podle jedné nové teorie protékal kdysi přímo před pyramidami a přístupové cesty všech pyramid se dotýkaly řeky. Vzhledem k tomu, že Nil je životní mízou Egypta, stejně jako jsou řeky na celém světě důležité pro společenství žijící na jejich březích, je zřejmé, že významné posvátné stavby by se měly stavět přímo u řeky, a ne třináct kilometrů od ní. Jak dlouho asi trvalo řece, než se její koryto přemístilo o dvacet kilometrů? Pohled na geologickou dobu nám poskytne další stopu k určení, kdy asi tyto úchvatné stavby vznikly.

Tady patrně bylo mořské dno a tady začínalo ústí Nilu, který tekl přímo pod všemi pyramidami. Každé naleziště se vyznačuje tím, že z něj jsou vidět pyramidy nejbližšího dalšího naleziště. Odsud nám Velká pyramida a Druhá pyramida připadají stejně velké. Když se přesuneme na další naleziště, zjistíme, že se velikostí značně liší. Velká pyramida zabírá plochu třinácti akrů. Je postavená ze dvou milionů tří set tisíc kvádrů, z nichž každý váží až 200 tun. Museli mít stavitelsko- inženýrské znalosti na neuvěřitelné úrovni ve srovnání s našimi.

Měli společnost založenou na takzvaném kosmickém řádu, což přetrvalo 3000 let. To nedokázala žádná jiná civilizace. Proč je starověký Egypt pro nás stále takovou záhadou? Díváme se jinam než bychom měli? Anebo jinak než bychom měli? Na všechno se díváme skrze vlastní společensko-kulturní kontext, takže je pro nás nesmírně těžké dohlédnout dál a odhalit jiný scénář, jak se to všechno odehrálo. Musíme být ochotni odpoutat se od tradičního nahlížení na svět. Právě to nám brání v pochopení lidí a života ve starověku.

Možná bude nutné přehodnotit to, co nám tvrdí odborníci, i to, co se domníváme, že známe. Zkusme například opustit myšlenku, že Egypťané postavili k pyramidě rampu v úhlu, protože jim stála v cestě Sfinga, a hledejme jinou příčinu. V den letní rovnodennosti slunce vychází podél rampy před Velkou pyramidou, pohybuje se velkým obloukem po obloze a zapadá mezi Druhou a Velkou pyramidou; v létě je tudíž větší vedro. V zimě slunce vychází podél velké vzestupní cesty u Druhé pyramidy a zapadá mezi Druhou a Třetí pyramidou; opisuje tak kratší dráhu, což přináší chladnější počasí.

Zdá se, že cesty u pyramid záměrně míří k vycházejícímu slunci ve dnech letní a zimní rovnodennosti. Většina egyptologů tvrdí, že pyramidy sloužily jako hrobky. Ze všech divokých teorií o pyramidách je nejdivočejší právě ta, kterou bez nejmenších pochyb přijímá plno egyptologů, a sice že pyramidy sloužily jako hrobky. Všechna tvrzení, že jde o hrobky, jsou nesmysl. Ze všech teorií, pro něž jsou nulové důkazy, tady jde o nulu na druhou. Podle mého soudu nejsou ani u jediné pyramidy pádné důkazy pro to, že sloužila jako faraónská hrobka.

Je to zřejmé: v pyramidách se nenašly mumie. V dějinách Egypta není otázky, která by nebyla rozporuplná. Samotní Egypťané minimálně na jedné kamenné desce a jednom papyru vyprávějí příběh o tom, že starověký Egypt je mnohem starší, než se domnívají egyptologové. Velká pyramida podle mě stojí na mnohem starším nalezišti. Pod Velkou pyramidou je dodnes sestupná chodba do podzemní komory. Řada důkazů podle mě svědčí o tom, že chodba byla vytesána v takzvané predynastické době, tedy hodně, hodně dávno.

Soudě podle hieroglyfů byla Druhá pyramida v mnoha ohledech považována za hlavní pyramidu na náhorní plošině v Gíze. A skutečně z mnoha úhlů pohledu se Druhá pyramida jeví jako dominantní. Struktura pod ní i její základna jsou starší než Velká pyramida. V místě, kde je dnes Druhá pyramida, byla předtím stavba s plošinou. Je patrné, že plošina je větší než pyramida, z čehož vyplývá, že tam kdysi stálo něco jiného. Kolem základny je kruh z červené žuly. Podle toho, co jsem v Egyptě viděl, soudím, že něco podobného se často používalo kolem základen staveb, když je přestavovali.

Starší stavby často renovovali. Lze prokázat, že Druhá pyramida se stavěla přinejmenším ve dvou fázích, Třetí ve dvou nebo více fázích. V tuto chvíli nemáme nic, čím bychom mohli upřesnit datum jejich vzniku, na rozdíl od Sfingy. Při pohledu na zvětrávání na Sfinze a kamenné zdi kolem ní je jasné, že ho způsobilo stékání deště, dešťové srážky. To silné zvětrání, jak potvrdí 99 procent geologů, kteří znají naše důkazy, skutečně způsobila voda, srážky, čili to musely způsobit velké lijáky někdy v daleké minulosti, a otázkou zůstává, jak daleká to byla minulost.

Dešťová voda stéká z náhorní plošiny. Když po ní půjdete severozápadním směrem od Sfingy, dojdete k Velké pyramidě. Z přirozené topografie krajiny vyplývá, že voda stéká po zdech za Sfingou, a právě tam vidíte největší účinky zvětrávání způsobeného vodními srážkami. Při takové povrchové hydrologii by náhorní plošina musela být relativně neporušená. Jenže jak vidíme, tok vody dnes přerušuje velký kamenolom. Čili z toho lze soudit, že voda, která zvětrání způsobila, tudy musela téct předtím, než tam byl lom.

Lom je egyptologům známý z mnoha nápisů, těžilo se v něm už v době, kdy se stavěla Velká pyramida. To znamená, že Sfinga musela být vytesána ještě předtím, než tam byl lom, a voda nerušeně stékala po zdi za ní a způsobila to zvětrání, čili ještě před stavbou Velké pyramidy. V podstatě to vyvrací tradiční chronologii. I klasičtí egyptologové se shodují v tom, že náhorní plošina v Gíze má jednotný půdorysný plán. Jaké důkazy o této souvislosti podává Velká pyramida? Jsem přesvědčen, že když byla rozestavěná, sloužila jako astronomická observatoř.

Velká galerie, přesný severojižní otvor směrem na jižní oblohu, mohla sloužit jako skvělá pozorovatelna. Několik šachet je orientováno na hvězdy Orionova pásu, na Sírius. Víme to, protože o těch hvězdách se zmiňují staroegyptské texty. Můžeme tedy na základě principů precese dát tyto hvězdy do souvislosti se stavbami, v tomto případě s pyramidami. Velká pyramida stojí přesně uprostřed největší zemské masy na planetě, a přitom jsme přesnější představu o poloze světadílů získali prve před 600 lety.

Jak ji mohli znát už tehdy? Pokud na Gízu pohlížíme jako na pozemský protějšek Orionova pásu, pak rozestavení tří pyramid na zemském poledníku odpovídá nebeskému poledníku hvězd 10 500 let před Kristem, kdy při svém pohybu nahoru a dolů dosáhly nejnižšího bodu. Při pohledu na východ máte Sfingu, jak hledí na souhvězdí Lva. Takže na jednom místě na zemi máte dvě velké stavby orientované na souhvězdí, které jsou jejich odrazem na obloze. Máme důkazy, že to udělali úmyslně, a že ty konstelace tam byly.

Mohli stavitelé pyramid o těchto postaveních vědět? Ale proč ne? Lze ve světle těchto důkazů přehodnotit to, co nám tvrdí tradiční egyptologie? Stojíme u Abú Gurábu. Jak vidíte, nevede k němu silnice, není tu pokladna, nic. Je to odlehlá oblast. Projdeme mangrovým hájem. Kdybyste v Gíze nasedli na velblouda a vydali se na jih, přes písečnou dunu, uviděli byste tyto další pyramidy. Jak přicházíme blíž, vidíte hromadu trosek, které jsou ve skutečnosti základnou největšího obelisku, jaký kdy v Egyptě stál.

Tady přicházíme k plošině takzvaného oltáře z křemenného krystalu. Když se podíváte blíž, vidíte, že je z křemene. Odpadávají z něj malé kousky krystalů. Uprostřed je pak dvoumetrový kruh jako vyřezaný laserem, a tady tyhle hroty, tyhle obrovské kvádry namířené do čtyř světových stran vytesané z jediného kusu křemence. Tady je několik kamenných nádrží, které kdysi dávno našel Sir Walter Emery, a egyptské ministerstvo pro památky je jistou dobu chtělo uložit do muzea, nevěděli, co to vlastně je ani jak je nazvat, a nakonec se rozhodli, že je nechají tady, a tak tady zůstaly.

Ale když si je důkladně prohlédnete, zjistíte, že jsou z křemenného krystalu. Podíváme se blíž na pár míst, ale pokud najdeme malé úlomky, tak jde o kus křemene. Jsou v nich tyhle malé otvory, údajně je to kvůli zvířecím obětem, aby měla kudy odtékat krev... Mám o tom vážné pochybnosti. Nikdo zatím nepřišel s uspokojivou teorií, k čemu sloužily. Nenašel by se někdo, kdo o téhle oblasti ví víc? Hakim Awyan je ochránce domorodé moudrosti, narodil se v osadě Abúsír.

V Evropě vystudoval archeologii. Hakim žil celý život v oblasti známé jako Pás klidu. Náhorní plošina v Gíze byla místem, kde si jako kluk hrával. V letech 1936-37 byla Sfinga až po krk zasypaná pískem, a tam jsem si hrával. Byly tam tunely, kterými jsem prolézal. Ve vodě, občas jsem se musel plazit, tak byly úzké. V Abú Gurábu je oltář z křemene kulatý kotouč uprostřed čtyř - symbol hetep, a slovo "hetep" znamená "mír" a "potravu". Ten kotouč je poklop na šachtě, která je asi 60 metrů pod hladinou moře.

A pořád v ní teče voda. Cítíte to, když v těch místech jste. Tyto předměty se nenašly v linii, jakou vidíte dnes, těch devět, byly totiž nalezeny porůznu po celé oblasti a určitě se jich najde ještě víc. Pak máme nejstarší obelisk v Egyptě. Vedle oltáře jsou zbytky hieroglyfického nápisu neboli nápisu "sufi" na obelisku, sluneční kotouč, a slovo znamenající "srdce Slunce" - Íb -Ra. Po příjezdu do Abúsíru si lze snadno představit starověké kněží a kněžky, kteří tady procházeli nejvyšším zasvěcením.

Stejně jako dnešní mniši, jeptišky a kněží byli i starověcí duchovní zasvěcováni do rituálních praktik, sloužily jim k nejvyššímu dobru lidstva. Tady v Abúsíru je to zcela zřejmé: odsud vidíte staré řečiště a zahlédnete taky pyramidy v Sakkáře a v Gíze. Ale důležitější je, že vidíte starou přístupovou cestu a umíte si představit, jak po řece připlouvá člun, z něho vystupují nejvyšší zasvěcenci a kráčejí po velké vzestupné cestě mezi sloupy až do chrámu, který stojí před hlavní pyramidou.

Duchovní pouto pěstovalo v zasvěcencích smysl pro pokoj a účel. Tyto elegantní sloupy jsou vytesané z jednoho žulového kvádru. Při pohledu na tyto černé podlahy si lze snadno představit, jak byly kdysi naleštěné a krásné. Podobně krásnou černou podlahu lze spatřit i v chrámu východně od Velké pyramidy. Rituály starověkých Egypťanů se řídily hvězdami; sledovali například dráhu nejvýraznější hvězdy na noční obloze, Síria. Dlouhodobým pozorováním přišli na to, že tato hvězda vždy na 70 dní v roce zmizí za obzorem.

Její návrat byl spojený s velkým očekáváním, protože se časově shodoval s pravidelnými nilskými záplavami. Co se děje po dobu těch sedmdesáti dnů? Pokud pozorujete oblohu, všimnete si, že slunce dosáhne jistého bodu při svém zdánlivém cyklu kolem zvěrokruhu. Na začátku onoho sedmdesátidenního období je někde nad Orionem, a pak se... každý den posouvá přibližně o jeden stupeň směrem k souhvězdí Lva. Těch 70 dnů se nese ve znamení Lva v bodě někde nad Orionem.

Ten bod se nachází přesně v místě Plejád. Na obloze je to jasné. Víme, co se za těch sedmdesát dní stane. Když předpokládáme, že ty tři hvězdy na obloze jsou zastoupené třemi pyramidami v Gíze, a chrám v Heliopolisu představuje souhvězdí Lva... pak je zde další prvek: řeka Nil, která ty dvě odděluje. Podobně jako na obloze. Slunce se na počátku sedmdesátidenního cyklu chystá přejít Mléčnou dráhu a míří k souhvězdí Lva. Když tedy vezmete tři hvězdy Orionova pásu jako tři pyramidy, dostanete škálu.

Znáte vzdálenost, a tedy i příslušnou hvězdnou stupnici. Pokud se tou stupnicí řídíte, pak poloha Abúsíru... odpovídá Plejádám. Kupodivu je tam pět či šest pyramid, a je tam šest či sedm hvězd, které tvoří určitý shluk. A skutečně dráha Slunce vede těsně pod Plejádami, nikoliv přes ně. Je těsně pod nimi. Jako z udělání jsou sluneční chrámy těsně pod pyramidami v Abúsíru. Máte tedy sluneční chrám vůči slunečnímu chrámu. Říkám jim stanice Slunce. Zdá se, že to byly ty stanice, kde na zemi sluneční král konal ty sedmdesátidenní rituály, něco jako zastavení na křížové cestě.

Můžete je vnímat jako mnohem starobylejší a velkolepější. Král procházel těmito zastaveními a konal své obřady, své pašije. Jsme v Sakkáře. Toto je slavná Džoserova stupňovitá pyramida. Džoser je titul krále třetí dynastie přibližně 2900 let před Kristem, jak je psáno v knihách. Stupňovitá pyramida stojí na místě velkého nádvoří, které je mnohem, mnohem starší než pyramida. Můžete to porovnat na vlastní oči. Můžete se podívat na pyramidu a pak na zeď a uvidíte ten rozdíl.

Tyto kusy kamene před Hakimem jsou z křemenného křišťálu typického pro tuto oblast. Když se vrátíme k tomu stropu, odráží krystalové dlaždice na zemi. Zbylo z nich jen tohle. Všechno rozebrali místní v 17. století. Vidíme zbytky křemenné podlahy v Gíze, v chrámu východně od Druhé pyramidy. Ukazuju na sloup džed, znázorňuje jednoho ze starověkých bohů, Usíra. Slovem "džed" dodnes oslovujeme starší lidi, například babičku a dědečka. Vychází to z příběhu o Usírovi a jeho zlém bratru Sutechovi, který ho zabil, jeho tělo uložil do rakve a hodil ji do moře.

Moře rakev odneslo ke břehům Fénicie, dnešního Libanonu, kde rostou cedrové stromy. a tam ji našla Usírova milovaná sestra Eseta. Rozplakala se a její slzy dopadaly na jeho tělo a oni se pak spojili a zplodili dítě jménem Hor. Příběh o Esetě, Usírovi a Horovi tvoří základ staroegyptské kosmologie. Eseta je spojována s hvězdou Sírius a Usír je spojován se souhvězdím Orionu. Hor je jejich syn. Teď vás zavedu k nemocnici, kde léčí zvukem. Vyprávění o starověkých léčitelských metodách se tradovalo z generace na generaci.

Hakim vysvětluje, jakou roli hrál zvuk při diagnóze a léčení pacientů. Ta stavební linie, kterou vidíte, ty tři komory, to je všechno, co zbylo z Domu ducha, kde se léčilo pomocí zvuku. Měli tam vyšetřovací stůl. Pacient směl využít jednu nebo druhou stranu, stoupnout si napravo nebo nalevo, takže dotyčný se řídil intuicí, vylezl sem a vybral si bod, kam si stoupnul, poněvadž každý bod je propojený s komorou "ček". Je jich tam dvaadvacet, na každé straně jedenáct, bez stropu.

A když vejdete dovnitř, uvidíte výklenek, kam lékař vsunul hlavu a zjišťoval, co je pacientovi, který leží na stole... A to funguje s pomocí zvuku. Zdrojem toho zvuku je tekoucí voda v tunelech pod zemí. Existuje velká mapa tunelů tady dole. Předpokládejme, že pyramidy podél Pásu klidu jsou vyspělé souzvučné stavby, které nejenže odrážejí polohu hvězd, ale zároveň zdvojují souzvučné dutiny lidského těla. Zdá se, že komory v pyramidách jsou souzvučně naladěné na určitou frekvenci nebo hudební tón.

Léčitelské metody pomocí zvuku měly v těle pacienta znovu obnovit správnou vnitřní harmonii. Toto je pohled na Abúsír severně od Sakkáry a tady je pohled na Dahšúr na jihu. Stojíme na místě Lomené pyramidy. Všimněte si, že je postavená ve dvou úhlech. Někteří egyptologové to zdůvodňují tím, že Egypťané se UČILI stavět pyramidy; začali stavět pod jedním úhlem... a pak si to rozmysleli. Takový vysvětlení vykresluje starověké Egypťany jako naivní a neinteligentní lidi.

Cožpak pro to není jiný výklad? Podle nás se tyto stavby v Dahšúru vztahují ke králi Snofruovi. V Dahšúru stojí tři pyramidy, v každé z nich jsou tři pohřební komory, tedy celkem jich je devět. Podle mnohých egyptologů všechny tři pyramidy postavil faraón Snofru. Pokud je pravda, že pyramidy sloužily jako hrobky, proč jich Snofru potřeboval tolik? Snofru měl devět různých možností, devět míst, kam mohl být pohřben, což opět nedává smysl. Znovu z toho vyplývá, že díváme-li se na starověké Egypťany očima egyptologů, byli zmatení a nelogičtí.

Podle mě to není pravda. Pokud jde o slovo Sneferu, "sen" znamená "dvojitý" a "nefer" je "harmonie, soulad", čili dvojí harmonie; nejde o jméno osoby, ale o energii, kterou z těch staveb získáváme. Předpokládejme tedy, že naleziště pyramid podél Pásu klidu jsou vyspělé souzvučné stavby. (zvuk různých tónů) Zdá se, že komory v pyramidách byly souzvučně naladěné na různé frekvence nebo tóny. Lomená pyramida má dvě komory pro dva různé tóny. Každá komora v každé pyramidě tedy možná představovala zvukové zařízení s odlišnými tóny a vytvářela tak obrovská pole harmonické rezonance.

V Dahšúru stojí také Červená a Černá pyramida. Lomená pyramida je obložená bílým turským vápencem. Máme tedy červenou, bílou a černou barvu. Možná toto je klíč k pyramidám v Gíze, které měly v minulosti také odlišné barvy. Velká pyramida zřejmě zářila bílými obkladovými kameny. Druhá pyramida se dodnes třpytí červeně... zatímco Třetí pyramidu pokrývají zbytky černých kvádrů. Toto je staré řečiště, kudy kdysi dávno tekl Nil. Tady je Černá pyramida. Egyptologové tvrdí, že stavitelé pyramid experimentovali a přepočítali se, takže pyramida se rozpadla.

Není pro to však jiné vysvětlení? Další pyramida s podobnou konstrukcí sto kilometrů jižně od Pásu klidu je známá jako pyramida Maidúmu. Když dnes obcházíte pyramidu Maidúmu, zjistíte, že na zemi je vrstva obsidiánu černé barvy. Když některý pazourek zvednete, vidíte, že nahoře je černý, vespod má jinou barvu. Udála se tu nějaká pohroma. Jen se podívejte na zem. Vidíte vrstvu kouře, která pokrývá pazourky na zemi. Maidúm není jediným místem, které vypadá, jako by tam došlo k nějaké explozi.

Podívejte na tuto velkou trhlinu v kameni Červené pyramidy. Aby tak tvrdý kámen prasknul, k tomu bylo zapotřebí obrovské síly. Prasklina je také v podzemní komoře Velké pyramidy... a další ve Velké galerii. Na Červené pyramidě jsou podivná ohořelá místa. Co je mohlo způsobit? Na starých fotografiích královské komory ve Velké pyramidě má kámen černou barvu. Místnost byla očištěna a restaurována a dnes vidíme, že zdi jsou z růžové žuly. Žulový sarkofág má ulomený roh a ve zdi vedle něj je velká prasklina.

Jaká síla ji mohla způsobit? Co když egyptské ministerstvo pro památky zahlazuje stopy pod rouškou restauračních prací? Odkud známe dějiny Egypta? V 5. století před Kristem je sepsal řecký dějepisec Hérodotos s pomocí místních a my je od té doby opakujeme po něm. Je to nepravdivý příběh. Chci, abyste to pochopili sami, abyste zbystřili smysly a pozorně se dívali. To, co dnes vidíte, je všechno, co z pyramid zbylo. Lidé s nimi špatně zacházeli, rozebírali je kámen po kameni, může k nim kdokoliv a vzít si kameny a postavit kostel, mešitu, dům či palác.

Naše ministerstvo kultury a památek se o ně věru dobře nestará, to musím říct. V egyptských dějinách zůstává řada nezodpovězených otázek. Možná je načase přezkoumat důkazy a přehodnotit dosavadní názory. Chceme se podívat novýma očima a s pomocí odlišného časového rámce se pokusíme rekonstruovat dějiny starověkého Egypta.

VĚK VODNÁŘE
VĚK RYB
VĚK SKOPCE
VĚK BÝKA
VĚK BLÍŽENCŮ
VĚK RAKA
VĚK LVA
VĚK PANNY
VĚK VÁHY
VĚK ŠTÍRA
VĚK STŘELCE
VĚK KOZOROHA
Na památku Abd ela Hakima Awyana (1926-2008)
Tvůj odkaz bude pokračovat dál.